Bitevní tank (MBT) vs. bojové vozidlo pěchoty (IFV) pro armádu malého státu
- 29. 11. 2017
- 321 komentářů
- Tomáš Foldyna
Při diskusích ohledně budoucnosti našich obrněných sil se objevila jedna zásadní otázka. Pořídit si skutečný hlavní bitevní tank (MBT) nejlépe ve hmotnostní kategorii nad 60 tun nebo nám postačí bojové vozidlo pěchoty (IFV) s kanonem 105-120 mm?
Budu upřímný. Podobně jako mnoho nadšenců, i já bych ve svých bujných snech rád viděl v naší armádě několik hmotnostních kategorií obrněných sil včetně těžkých „skutečných" MBT (například jako je Leopard 2). Bohužel. Přání je pěkná věc a realita druhá. Za některá splněná přání se draze platí, nejen penězi, ale také reálnou bojeschopností.
Existující MBT můžeme rozdělit do různých hmotnostních kategorií. Tanky T-72 a T-80 mají hmotnost do 50 tun. Pro účely tohoto článku je považujme za „střední" nebo „středně těžké".
Tanky jako Leopad 2, M1 Abrams, Merkava a další mají hmotnost přes 60 tun a můžeme je považovat za „těžké". Tank Sabra Mk.II s hmotností 59 tun je blíže k těžké kategorii. Přesné rozdělení nechme akademikům. Nicméně rozdíl v hmotnosti je významný.
Proto je ještě místě podotázka – chceme mít MBT „těžké" kategorie nad 60tun nebo nám stačí „střední" tank?
Bojové hmotnosti vybraných obrněných vozidel; větší foto / autor
Problém je následující. Provozovat jednu celou hmotnostní kategorii obrněné techniky a zrovna tu nejtěžší je pro malý stát závažné rozhodnutí a mělo by být dobře odůvodněno. 30 kusů T-72M4 CZ představuje víceméně udržovací jednotku pro zachování výcviku. Argumenty typu „protože chceme", „prostě potřebujeme", „když je zle všichni volají tanky", „MBT je nezbytnou součástí vojsk" jsou nepostačující.
Berme jako pevný bod, že o nákupu cca 210 IFV je již rozhodnuto. Co dále? Většinou lidé hovoří: „prostě nakupme 60 až 90 tanků, máme na to". Jak se říká se, vše se ukáže v porovnání.
Zkusme proto porovnat 2 základní varianty, pro spravedlnost se stejným celkovým počtem dokoupených bojových obrněných vozidel:
+ Pořídíme si 60 modernizovaných starších těžkých MBT (v kategorii do 50 tun není asi nic, co by bylo průchodné). IFV s kanonem 105-120 mm tím pádem nebudeme nakupovat. Pro naše vahy počítejme s výhodnou „jednotkovou" cenou 4 mil EUR (~ 104 mil. Kč).
+ Zvětšíme zakázku na IVF o dalších 60 nových IVF s kanonem 120 mm při „jednotkové" ceně 10 mil. EUR (~ 260 mil. Kč).
Pojem „jednotková" cena je v uvozovkách z jednoduchého důvodu, protože de facto neexistuje. Zbrojní zakázka není nákup obyčejného občana v prodejně aut, ale téměř vždy představuje celý komplex, který zahrnuje dodávku samotné techniky požadovaných verzí, náhradních dílů a prostředků na údržbu a diagnostiku, servis různé úrovně, vybudování servisního zázemí, zaškolení technického personálu, dodávky munice, opce na další kusy a jiné položky. Plus například spoluúčast při výrobě a/nebo offsety.
Na první pohled jsme v první variantě utratili 240 mil. EUR (~ 6,2 mld. Kč) oproti 600 mil. EUR (~ 15,6 mld. Kč) a získali jsme skutečné MBT se značně lepším pancéřováním. Ale první pohled často klame a skutečnost je obvykle složitější. Ukážeme si, že tento výpočet není zcela správný.
Cena kontraktu někdy může působit jako červená muleta na býka, nicméně je jen jedním z mnoha ukazatelů a ne vždy tím nejdůležitějším.
Nákup 210 IFV a čemu se vyhnout
Dovolím si malé odbočení. Při úvahách o nákupu IFV si nemohu odpustit několik vět o špatném příkladu, který by nebylo vhodné zopakovat. Tím byl nákup kolových obrněných transportérů (KOT) Pandur.
Jsou-li mé informace správné, bylo v rámci často kritizovaného kontraktu pořízeno:
Zkratka |
Popis |
Výzbroj |
Počet |
KBVP |
kolové bojové vozidlo pěchoty |
Kan.30mm, 2xŘS Spike |
72 |
KBV-VR |
kolové bojové vozidlo velitele roty |
Kan.30mm, 2xŘS Spike |
11 |
KBV-Pz lok |
kolové bojové vozidlo průzkumné s lokátorem |
Kan.30mm, 2xŘS Spike |
8 |
KBV-Pz8 |
kolové bojové vozidlo průzkumné bez lokátoru |
Kan.30mm, 2xŘS Spike |
4 |
KOT-Ž |
kolový obrněný transportér ženijní |
Kul 12,7 mm |
8 |
KOT-Zdr |
kolový obrněný transportér zdravotnický |
— |
4 |
Vidíme to zcela jasně. 99 (!) ze 107 vozidel má v podstatě stejnou výzbroj: věžový komplet ISR - Samson RCWS-30 s kanonem Mk.44 Bushmaster II ráže 30 mm, kulometem M240 ráže 7,62 mm a dvěma protitankovými řízenými střelami (PTŘS) Spike-LR. Přes veškeré kvality uvedeného věžového kompletu rozhodně nejsou takto vyzbrojená vozidla efektivně použitelná pro všechny úkoly.
Krátký výčet toho, co chybí:
+ Počet moderních samohybných minometných systémů (například integrace AMOS, NEMO nebo bezvěžové verze minometu) - NULA.
+ Počet vozidel s kanonem větší ráže (integrující například věž 90 mm Cockerill LCTS 90MP nebo 105 mm Cockerill CT-CV 105HP) - NULA.
+ Počet vozidel – nosičů PTŘS (podobně jako izraelské "raketové" tanky), použitelné například jako stíhače tanků - NULA.
+ Počet samohybných protiletadlových (PL) raketových systémů (příklady integrace Izraelský Spyder nebo norský NASAM). - NULA. Počet kanonových PL systémů - další NULA.
+ Počet levnějších vozidel pro přepravu pěchoty bez těžké věže, ale s přídavným snímatelným modulárním pancéřováním, které by byly také lépe použitelné pro pomoc při živelných pohromách - NULA.
Síla obrněné jednotky se násobí, pokud sestává z různých druhů spolupracujících zbraňových systémů na podvozku s podobnými vlastnostmi. Jinak se může například stát, že rychle pohybující se Pandury budou zdržovány taženými minomety nebo protiletadlovci, kteří musí sesednout a rozložit se v palebném postavení.
Prohlásit, že se počítalo s dokoupením chybějících typů později, je dost zvláštní výmluva. Je lepší mít menší komplexní jednotku hned, než větší „jednodruhovou" a spoléhat se na „někdy příště".
Tajně doufejme, že se chyba nezopakuje a v kontraktu na IFV budou zahrnuty všechny potřebné typy. Bohužel, poslední články na toto téma uvádějí zase jen bojovou variantu s kanonem 30 mm a PTŘS... a jakýkoliv optimizmus je ten tam.
Na množství záleží
Výše uvedené jednoduché porovnání ceny je samozřejmě nesprávné. Musíme porovnat cenu jedné zakázky na 270 kusů IFV s cenou dvou zakázek, první na 210 IFV a druhé 60 MBT.
Jaká je vyjednávací pozice? Při nákupu 60 kusů upravených MBT jsme zákazník, který potřebuje pouhých 60 kusů za 240 mil EUR. To sice není úplně málo, ale taky ne žádná zakázka, kvůli které by se dodavatel přetrhl ve výhodách.
Naproti tomu zakázka, zvětšená z 210 na 270 kusů přesahující 2 mld. EUR je jiná kategorie. Velikost zakázky má nepochybně vliv při vyjednávání o podílu na výrobě, o zaplacení infrastruktury, zaškolení výrobního personálu atd.
Větší podíl na výrobě také může znamenat (může = u nás bohužel nemusí...):
+ Úspory díky daním a odvodům domácích subjektů
+ Benefity formou zaměstnanosti a podílových daní v obcích, kde bude výroba probíhat
+ Lepší know-how pro případ budoucí samostatné výroby
Bez konkrétních obchodních jednání můžeme výsledné sumy obou variant jen hádat. Tím ale porovnávání nekončí.
Nutné doplňky, náhradní díly, údržba a opravy
Podstatně těžší MBT budou zpravidla vyžadovat jiná pomocná vozidla než lehčí IFV, přinejmenším výkonnější vyprošťovací a mostní tanky. Kolik jich potřebujeme? Stačí dva nebo tři? Nebo raději pět až šest? Tím se dostáváme k nepříjemnostem spojeným s malými počty. Šest kusů může ležet nevyužito a u 2-3 kusů se může lehce stát, že nebude ani jeden provozuschopný.
Naproti tomu u varianty s 60 dalšími IFV postačí přidat 1-3 kusy stejných vyprošťovacích a mostních vozidel.
Možný bonus. Vyjednáme-li možnost vyrábět kompletní podvozky a vlastní nadstavby v libovolném počtu, většinu nebojových variant si dokážeme vyrobit kdykoliv bude potřeba za podstatně menší peníze.
Podobná je situace s náhradními díly, údržbou a opravami. Je pochopitelně levnější a jednodušší nakupovat nebo dokonce vyrábět náhradní díly ve větším množství, vytvořit infrastrukturu a vyškolit technický personál pro údržbu a opravy 270 stejných podvozků, než pro dva různé typy a různé hmotnostní kategorie.
Příklad potřeby vyprošťovacích vozidel, mostních vozidel a náhradních dílů (abstraktně "ND") pro obě varianty; větší foto / autor
Provoz a výcvik
Běžný člověk, který si koupí auto a najede pár tisíc kilometrů ročně, se dívá na pořizovací cenu izolovaně, jako na hlavní položku. Kupujeme-li techniku na desítky let a má-li být intenzivně využívána, je pořizovací cena jen jednou částí celkových nákladů za dobu provozu. S intenzivnějším využitím (motohodiny za rok), význam nákladů na provoz stoupá.
Položíme-li si na dvě strany rovnice:
MBT |
IFV |
Vyšší spotřeba paliva |
Nižší spotřeba paliva |
Vyšší opotřebení pohyblivých součástí |
Nižší opotřebení pohyblivých součástí |
Speciální opravárenské kapacity pro údržbu a malé opravy podvozků |
Shodné opravárenské kapacity pro údržbu a malé opravy všech podvozků |
Nutnost servisu v zahraničí pro větší opravy |
Komplexnější servis u nás |
Speciální náhradní díly pro podvozek |
Stejné náhradní díly pro podvozek |
Speciálně vyškolená část technického personálu |
Sdílení větší části technického personálu s ostatními IFV |
Co je levnější? Dostat se k reálným číslům není snadné, nepracuje-li člověk přímo v oboru s informacemi, které jsou často utajované, a tak či tak asi ani nemůže publikovat. (ps. Jediná konkrétní čísla, které jsem našel, byly průměrné „operating costs" za míli pro různé verze tanku M1, kde bylo uvedeno 159 USD za míli pro M1A2). V dlouhodobé perspektivě pak celkové náklady za 60 repasovaných MBT mohou (ale pochopitelně nemusí) překročit náklady za 60 IFV z kanonem.
To není vše. Jednodušeji sestavíme nějaké fungující uskupení z 270 stejných podvozků IFV, z větší zásoby náhradních dílů, komplexní opravárenské kapacity a více vycvičeného personálu i posádek. V případě nutností kanibalizace odstavených strojů na náhradní díly se lépe kanibalizuje z 270 než z 60.
Provoz a výcvik nejsou jen vlastní motohodiny. Jsou to také přesuny. Přesun obrněnců o hmotnosti 30-45 tun bude vždy o něco levnější a méně náročnější na použitelnou trasu, únosnost mostů, silnic, tahače, než MBT o hmotnosti přes 60 tun. To si vynásobte určitým množstvím přesunů ročně a desítkami let provozu.
Inu, tahače. I kdybychom měli jen několik 60+ tunových MBT, už pro ně budeme potřebovat tahače a návěsy, schopné je zvládnout. U varianty 270 IFV víme, že nemáme NIC nad 50 tun a stačí o něco slabší kategorie tahačů a návěsů (pokud existuje).
Rozmístění, přesun a nasazení
V jedné nebo druhé variantě, pouhých 60 vozidel se 120 mm kanonem nikdy nerozmístíme po celém území tak, aby se vyskytovala blízko místa potřeby v dostatečném počtu. Musíme počítat s poměrně dlouhými přesuny při každém nasazení. Vzhledem ke geopolitické situaci je pravděpodobnější prvotní nasazení mimo území státu, co přesuny ještě prodlouží.
Výhodou lehčích IFV při přesunu na místo určení není jen v nižší hmotnosti a širším výběru tras. Musíme brát v úvahu vše, co musíme brát s sebou. Zařadíme-li do uskupení byť jen několik MBT, už musíme pro ně vzít odpovídající vyprošťovací vozidlo, náhradní díly, technický personál atd.
Suma sumárum, uskupení lehčích vozidel na jednotném podvozku se na místo určení dostane zpravidla rychleji, jednodušeji a s potřebou menších zdrojů. Jeho zásobování a udržování bojeschopnosti je také jednodušší.
Jsem přesvědčen, že 60 našich tanků v nějakém trochu větším konfliktu díru do světa neudělá. Naopak větší operativnost a bojeschopnost lehčí, přestože teoreticky „slabší" brigády na jednotném podvozku bude vítaná.
IFV vs. MBT – „rytířské souboje" jsou spíše výjimkou
IFV a MBT se 120 mm kanonem mají sice zhruba stejnou palebnou sílu (MBT bude mít větší stabilitu), ale pancéřování o 15-20 tun těžšího MBT je prostě principiálně silnější. Má proto větší šanci přežít jak přímý zásah jakýmkoliv projektilem, tak blízký výbuch dělostřeleckého granátu, rakety, pumy nebo improvizované nálože. O tom není sporu.
Postavíme-li jednotky MBT a IFV s ekvivalentním výcvikem a zaměřovacími systémy proti sobě do otevřeného terénu jako dva oddíly rytířů, díky prosté matematické pravděpodobnosti bude skupina IFV poražena. Požene-li se jednotka IFV otevřeným terénem jako spanilá jízda a z výhodných ukrytých palebných pozic po nich budou střílet tanky, bude zdecimována s vysokou pravděpodobností.
Taková představa boje je hlavně v našich evropských podmínkách trochu zjednodušená. Stává se, že jednotka je „chycena" v otevřeném prostoru a dojde ke ztrátám, ale gramotný velitel se tomu bude snažit maximálně vyhnout. Ve výsledku se obě strany budou získat poziční výhodu nad protivníkem, využívat terén i stavby, krýt se, manévrovat. Přestože IFV budou zřejmě tahat za kratší konec, záleží na mnoha faktorech včetně průzkumu, výcviku i kusu štěstí, zda se nakonec více projeví výhoda lepšího pancéřování MBT nebo větší pohyblivost a průchodnost IFV.
Za druhé. Musí stát proti 30 tankům protivníka 30 IVF s kanonem 120mm? Nemusí. Dosaďme si na naši stranu smíšené uskupení se samohybnými děly, raketomety, samohybnými minomety a raketovými stíhači tanků. Tyto mohou protivníka zasahovat na větší vzdálenost nebo dokonce ze skrytých pozic. Jaký bude výsledek potom?
Ale také protivník může poslat smíšené uskupení „ne est pas", jak by řekl Hercule Poirot? To celé střetnutí ještě více zamotává a výsledek bude opět záviset na mnoha faktorech. Přidejme letectvo, bezpilotní letouny, průzkumné prostředky, taktiku, výcvik, logistiku...
Vidíme, že vlastnictví MBT vs. IFV je jen jeden z mnoha faktorů a pravděpodobně ne rozhodující. Zvláště bavíme-li se o pouhých 60 kusech.
Zpět k pancéřování
Co doopravdy znamená hmotnost navíc pro pancéřování? Pro první zjednodušení počítejme s tím, že celé navýšení hmotnosti bude použito pouze na pancéřování.
Rozdělme plochu vozidla například takto:
Přibližné rozdělení pancéřování tanku; větší foto / autor
Kdybychom dodatečnou hmotnost 20 tun naivně rozdělili rovnoměrně na celou plochu, navýšení tloušťky pancíře by mohlo být přibližně následující:
+ Celoocelový pancíř: 3,5 cm
+ Kompozitní pancíř 50 % hmotnosti ocel, 50 % keramika: ocel 1,8 cm + keramika 3,7 cm
Je jasné, že to tudy cesta nevede. Pro 120mm projektil nebo moderní PTŘS pár centimetrů navíc nepředstavuje velký rozdíl.
Logičtější bude rozdělit hmotnost jinak, například takto:
Plocha |
Použito |
Dodat |
Hmotnost |
100 % ocel |
50% oceli + 50% keramiky |
|
pancíř |
m2 |
tuny |
cm |
cm oceli |
cm keramiky |
|
Čelní |
9 |
40 |
8 |
11,40 |
5,72 |
11,70 |
Boční |
19 |
25 |
5 |
3,37 |
1,69 |
3,46 |
Horní |
21 |
20 |
4 |
2,44 |
1,22 |
2,51 |
Spodní |
18 |
10 |
2 |
1,42 |
0,71 |
1,46 |
Zadní |
5 |
5 |
1 |
2,56 |
1,28 |
2,63 |
Zde již vidíme významné navýšení tloušťky čelního pancíře. Na velkých plochách (boky, horní a spodní část) pravděpodobně rozdělíme hmotnost nerovnoměrně a použijeme silnější pancéřování na více exponovaných místech za účelem lepší ochrany posádky. Navýšení hmotnosti může být také použito na dynamické pancéřování nebo jiné způsoby ochrany.
Nicméně, provedeme-li výpočty jakkoliv, základní poznatek je nepříjemný. Navyšování hmotnosti pancíře nepřináší takový nárůst ochrany, jaký bychom chtěli. Plocha tanku je prostě velká a některé protitankové prostředky se zaměřují právě na slabší horní pancíř.
Nemluvě o faktu, že zvýšení hmotnosti o 20 tun vyžaduje také zesílení částí podvozku, silnější motor, takže na pancéřování určitě nepůjde celý přírůstek hmotnosti.
Ve výsledku bude mít lehčí vozidlo nižší odolnost v boji, ale možná ne o tolik, aby to stálo za živení poměrně malého počtu vozidel nejtěžší kategorie.
Nesmíme také zapomínat, že například IFV Puma je jen o málo lehčí, než T-72. Velký rozdíl v pasivní ochraně by zde nebyl, až na jednu nepříjemnost, která nám ihned udeří do očí při pohledu na IFV.
IFV s kanonem nebo „střední" tank?
IFV je, přehnaně řečeno, „autobus", velká krabice, která musí poskytnout alespoň minimální pohodlí nejen tříčlenné posádce, ale také výsadku šest, osm i více vojáků. Větší plocha prostoru s posádkou negativně ovlivňuje tloušťku pancéřování. Na tuto krabici chceme namontovat věž se kanonem 120 mm. Vysoko namontovaná těžká věž může znamenat snížení stability při jízdě i při střelbě.
Přibližné porovnání prostoru pro posádku; větší foto / autor
Na stejném podvozku postavený opravdový střední tank by měl menší plochu, lepší stabilitu a možnost lépe chránit posádku. Zda použít věž s posádkou nebo bezosádkovou, je jiné téma.
Problém. Střední tank na stejném podvozku, který bychom chtěli koupit i ve verzi IFV, zrovna mnoho výrobců nenabízí. Snad CV90. Vzniká tak otázka, kdo zaplatí vývojové náklady. Mohli bychom jen tajně doufat, že se najdou ještě další zájemci.
Určitou satisfakcí za dodatečné náklady na vývoj a výrobu specifické korby středního tanku by bylo její využití všude tam, kde nepotřebujeme velkou korbu IFV. Například pro například raketový stíhač tanků, průzkumné vozidlo, protiletadlové vozidlo atd. Výhoda jednotného podvozku nebo alespoň velké části dílů by zůstala zachována.
Pro zjednodušení přestavby by mohla zůstat zachována pohonná soustava s motorem vpředu. Tím by, obrazně řečeno, mohlo vzniknout něco jako „menší Merkava", s výhodami a nevýhodami s tím spojenými.
Bez nákladových studií a konkrétních jednání s výrobci nelze otázku nárůstu ceny za střední tank na podvozku IFV uspokojivě vyřešit. V případě získání práva vyrábět kompletní podvozky by uvedená přestavba mohla být zajímavá pro domácí výrobce.
Jednotný podvozek jako klíč k efektivní armádě malého státu
Není dobrý nápad napodobovat armády mnohonásobně větších nebo bohatších státu. Docela chápeme, že si nemůžeme dovolit mít letectvo s mnoha kategoriemi nadzvukových letounů a uspokojíme se s jedním univerzálnějším Grippenem. U obrněných vozidel jsme na tom podobně.
Zatím se nepodařilo vyvinout taková kolová vozidla, která by dostatečně nahradila vozidla pásová a naopak. Schopnost pohybovat se po silnicích relativně rychle, tiše a úsporně na místo nasazení při větším komfortu pro posádku je výhodou kolových vozidel. Průchodnost těžkým terénem, málo únosnou půdou, troskami, bariérami, příkopy, stabilita, schopnost unést vysokou hmotnost a trakce – to jsou naopak výhody pásových vozidel.
Když už chtě nechtě a s nervózním pohledem na peněženku musíme živit pásová o kolová obrněná vozidla, můžeme alespoň snížit náklady tím, že použijeme jednotné podvozky tam, kde je to alespoň trochu možné.
Je dobře známo, jakou logistickou noční můru zažívala německá armáda při tažení do Ruska. V neposlední řadě díky rozmanitosti techniky, posbírané v celé okupované Evropě. Jednotný pásový podvozek nám dává logistické a strategické výhody, které v mnoha případech mohou převýšit určité taktické nevýhody při vlastním střetu „jeden na jednoho".
Závěr
Schopnost pásová obrněná vozidla také vyrábět, a ještě lépe dále vyvíjet, otevírá dveře do úplně jiné roviny nezávislosti a výzbrojní bezpečnosti ozbrojených sil. Pamatujme si, že v krizové situaci nám ani všechny peníze světa nemusí stačit na nákup něčeho, co nám jiný stát prostě nechce nebo nemůže prodat.
Při všech úvahách je potřeba myslet na zásadní skutečnost. V době hlubokého míru je nám 270 IFV k ničemu. Reálně jich nepotřebujeme ani 120. Armádu tvoříme a živíme hlavně pro potřeby případných krizových situací. Co je lepší? Mít 210 IFV plus 60 těžkých MBT a neumět je vyrobit ba ani opravit, nebo postavit pásové síly pouze na IFV a mít je plně pod svou kontrolou?
Není tak důležité, co máme v míru, ale co budeme mít v případném konfliktu. Varovným příkladem je pouhých 5 argentinských střel Exocet ve válce o Malvíny (Falklandy) roku 1982, kterými Argentina sice nadělala velké škody, ale potom prostě došly a další jim už nikdo nedodal.
Reálně nejsme schopni a ani nemusíme vyrábět vše. Musíme si ale zvolit, co jsou základní stavební kameny ozbrojených sil malého státu a zde neváhat investovat do vlastní výroby nebo dokonce do vlastního vývoje.
Poděkování p. Lukáši Visingerovi za údaje o počtech jednotlivých verzí KOT Pandur II pro AČR.
Zdroje: Valka , Wiki , obr. , WarDrawWings , Wiki , GAO , CMI Groupe
Související články
Robotické a autonomní systémy v Armádě ČR
Armáda České republiky pracuje na koncepci rozvoje robotických a autonomních systémů, především ...
- 04.10.2017
- 34 komentářů
- Jan Grohmann
Američané schválili prodej vrtulníků UH-1Y Venom do České republiky
Ministerstvo zahraničí Spojených států v pondělí schválilo potenciální prodej 12 víceúčelových ...
- 23.10.2017
- 93 komentářů
- Jan Grohmann
Česko-německá spolupráce v oblasti obranného průmyslu přinese českým firmám zakázky za 35 mld. Kč.
Praha, 14. listopadu 2017: Největší německé zbrojovky uspořádaly v Praze setkání s cílem ...
- 14.11.2017
- 346 komentářů
- Tisková zpráva
Slovensko získá nejnovější bojová vozidla Patria AMVXP
Slovenská vláda před pár dny schválila pořízení 81 kolových bojových vozidel pěchoty (KBVP) AMV od ...
- 20.11.2017
- 150 komentářů
- Jan Grohmann
tomas.kotnour: Hezky schrnuté! fenri: Ano, to nás mrzí více. Ale když dnes odepíšeme MBT, u čeho dalšího budeme říkat že to taky nepotřebujeme. Aby nakonec naši vojáci ...Zobrazit celý příspěvek
tomas.kotnour: Hezky schrnuté!
fenri: Ano, to nás mrzí více. Ale když dnes odepíšeme MBT, u čeho dalšího budeme říkat že to taky nepotřebujeme. Aby nakonec naši vojáci neskončily jen s noži.Skrýt celý příspěvekVíce než ztráta T-72M4CZ a jejich nahrazení 120/130mm BVP mě mrzí ztráta salvových raketometů. Ano, dnes je v módě střílet daleko a bodově, ale to jde v rámci galantních slavností ...Zobrazit celý příspěvek
Více než ztráta T-72M4CZ a jejich nahrazení 120/130mm BVP mě mrzí ztráta salvových raketometů. Ano, dnes je v módě střílet daleko a bodově, ale to jde v rámci galantních slavností se slabším, či technologicky zaostalejším nepřítelem. V drsném konfliktu kdo/z koho, je levná pohotová zbraň s drastickým plošným účinkem k nezaplacení. A ze 122mm lze dostat dostřel přes 40 km, což není zas tak špatné.Skrýt celý příspěvek
Cockerill CT-CV 105HP s automatickým nabíjením (uspořádání jako má Leclerc) váží bez pancéřování a munice 4 000 kg (12x 105) HITFACT 105/52 váží 5 100 kg (14x 105), 120/45 už 5 ...Zobrazit celý příspěvek
Cockerill CT-CV 105HP s automatickým nabíjením (uspořádání jako má Leclerc) váží bez pancéřování a munice 4 000 kg (12x 105)
HITFACT 105/52 váží 5 100 kg (14x 105), 120/45 už 5 800 kg (9x 120), M256 váží 1 200 kg, L55 1 350kg s lafetací s BVZ pak 3 470 kg. Nárůst této hmotnosti pro novou 130/L51 by měl být 500 kg, náboj pak váží 30 kg. Pokud tyto parametry zkusíme promítnout do věže Cockerill, vážila by bez munice a pancéřování 5 350 kg avšak se zásobníkem pouze pro +/- 6 nábojů. (Kolik druhů munice vlastně M1 aktuálně používá?) To máme věž s municí cca 5 500kg s ochranou proti větru a dešti. Jak by na tom mohl být podvozek?
ASCOD 35 podvozek - min 22 tun (L4 čelo, L3 zbytek), max 35 tun = 13 tun nosnost
ASCOD 42 podvozek - min 23 tun (L4 čelo, L3 zbytek), max 42 tun = 19 tun nosnost
PUMA (bez 2,5 t věže) min 27 tun (L4 čelo, L4 zbytek), max 43 tun = 16 tun nosnost
Puma (min. bojová 31,5 t - základní věž 2 t - užitečný náklad) bude mít ještě nějakou rezervu, ale toto je prozatím největší známá bojová hmotnost, pokud z ní odečteme užitečný náklad a věž, bude hmotnost přídavného pancéřování asi 11 tun.
Tímto jsem chtěl poukázat na to, že vybavení BVP věží s tankovým kanonem s použitelnou zásobou munice připravenou ke střelbě bude na úkor pancéřové ochrany podvozku. Pokud bychom tento fakt přijali a vyřadili tanky, staly by se tak BVP nejtěžší podvozkovou platformou, kterou by měla AČR k dispozici. Takže by kromě vyprošťovacích a dílenských případně i ženijních musely plnit i úkoly mostních tanků. Mostovka o délce 20 metrů a nosnosti 50 tun má hmotnost 6 000 kg. Most Leguan o délce 26 metrů a nosnosti 80 tun má už 10,7 tuny a to už je trochu jiné sousto ,zvláště když MT-72 s prvním zmíněným mostem je o 0,5 tuny těžší jak klasická T-72.Skrýt celý příspěvekMaximus:"Zatím tu ani jediný zastánce MBT nevysvětlil, proč musíme nutně mít MBT za každou cenu - tj. i za cenu toho, že si uzavřeme cestu k nové generaci západního tanku na řadu ...Zobrazit celý příspěvek
Maximus:"Zatím tu ani jediný zastánce MBT nevysvětlil, proč musíme nutně mít MBT za každou cenu - tj. i za cenu toho, že si uzavřeme cestu k nové generaci západního tanku na řadu dekád?
Jelikož je ale potřeba zachovat výcvik a kontinuitu tanků v naší armádě, tak tank/vozidlo palebné podpory na platformě nového IVF je pragmatickým řešením odpovídající reálnému stavu naší armády a finančním možnostem naší země s ohledem na priority které nás čekají."
Zatím žádný zastánce IFV-120(130) nevysvětlil, proč se zbavit tanku na vždy.
Protože jestli si někdo mysli, že si koupí naše armáda IFV-120(130) někdy v roce 2025, aby si v roce 2030(5) koupila ještě tanky. Takže výsledek bude cena IFV+cena nových tanků. Což je něco na co armáda nemá určitě.Skrýt celý příspěvekMůže mi někdo vysvětlit, proč tu všichni píšou, že toto nebo tamto se dokáže stále udržet "RUSKÝM" strojům? Vás někdy rusové ohrožovali, nebo jaký je Váš důvod je démonizovat? ...Zobrazit celý příspěvek
Může mi někdo vysvětlit, proč tu všichni píšou, že toto nebo tamto se dokáže stále udržet "RUSKÝM" strojům? Vás někdy rusové ohrožovali, nebo jaký je Váš důvod je démonizovat? Kdyby Rusko chtělo vpadnout do Evropy, tak nahází taktické atomovky na důležitá místa a potom nás převálcuje rychle. Vždyť v Evropě není stát, co by si udržoval armádu v schopném počtu kromě Poláků.
Prosím, co jsem napsal berte jako silně zjednodušený příklad. A ne, nejsem ruský troll, protože tady je označen každý za ruského trolla, i když jim často není, protože napsal něco, co je v dnešním polispadovém puči taboo.Skrýt celý příspěvekTo Dušan: pokud bude mít to vozidlo, co poveze ten 130 mm TK hmotnost 45 až 50 tun a kanón bude v bezosádkové věži s dlouhým zákluzem v kolébce, tak proč ne... Myslím si, že jsem ...Zobrazit celý příspěvek
To Dušan:
pokud bude mít to vozidlo, co poveze ten 130 mm TK hmotnost 45 až 50 tun a kanón bude v bezosádkové věži s dlouhým zákluzem v kolébce, tak proč ne...
Myslím si, že jsem zde relativně nedávno, ale naprosto zcela jasně psal, že věž se 130 mm tankovým kanónem je uvažována jako bezosádková, nevím, kde jste vzal to, že ten kanón bude ve věži Leo2 - tam se možná ještě vejde ten kanón, ale nevejde se nová munice a ještě bych tam chtěl vidět toho nabíječe, protože ten by musel být dost malý, ale hodně, hodně silný.Skrýt celý příspěvekLen aby Nemecko nemuselo prehodnotiť svoje bezpečnostné riziká a nakoniec projekt Leo 3 neodloží. Predsa len, pred pár rokmi sme si nejakú utečeneckú krízu podobných rozmerov ...Zobrazit celý příspěvek
Len aby Nemecko nemuselo prehodnotiť svoje bezpečnostné riziká a nakoniec projekt Leo 3 neodloží. Predsa len, pred pár rokmi sme si nejakú utečeneckú krízu podobných rozmerov nevedeli predstavyť.Skrýt celý příspěvek
Valda2: patrně tě nenapadlo, že projekt FCS znamenal náhradu všech pásových vozidel a vlastně i kolových vozidel. Tohle v době škrtů a úspor bylo nereálné. Projekt ale poračuje ...Zobrazit celý příspěvek
Valda2:
patrně tě nenapadlo, že projekt FCS znamenal náhradu všech pásových vozidel a vlastně i kolových vozidel. Tohle v době škrtů a úspor bylo nereálné. Projekt ale poračuje dál a výhledově se samostatně vyvíjí náhrada vozidel Bradley ale i Abramsů.
I Britové původně chtěli, aby na platformě AJAX byl i nový "tank" který nahradí Challengery 2 - jo ty super MBT. Kvůli škrtům ale museli odepsat velkou část specializovaných vozidel a i bojových. Výsledkem je, že zbylá vozidla jsou drahá, Challengery zůstaly a musí projít nezbytnou modernizací.Skrýt celý příspěvekZatím tu ani jediný zastánce MBT nevysvětlil, proč musíme nutně mít MBT za každou cenu - tj. i za cenu toho, že si uzavřeme cestu k nové generaci západního tanku na řadu ...Zobrazit celý příspěvek
Zatím tu ani jediný zastánce MBT nevysvětlil, proč musíme nutně mít MBT za každou cenu - tj. i za cenu toho, že si uzavřeme cestu k nové generaci západního tanku na řadu dekád?
Kdo v příští dekádě očekává konvenční konflikt vysoké intenzity s Ruskem, které na něco takového nemá ekonomicky a ani důvod? Bez vývozu surovin Rusko ekonomicky jako "velmoc" definitivně skončí.
Rozhodně nechci vystupovat jako Advocatus diaboli pro Rusko, riziko z této strany bezesporu existuje, ale západní společnost jde zlikvidovat mnohem efektivněji jinými prostředky než zrovna tankovými divizemi.
Neříkám, že MBT jsou zcela zbytečné, ale jejich význam pro současnost není pro AČR natolik významný, aby se řešily v adekvátní míře, tj. dostatečným počtem tanků, na úkor jiné potřebnější techniky a na úkor budoucnosti.
Jelikož je ale potřeba zachovat výcvik a kontinuitu tanků v naší armádě, tak tank/vozidlo palebné podpory na platformě nového IVF je pragmatickým řešením odpovídající reálnému stavu naší armády a finančním možnostem naší země s ohledem na priority které nás čekají.Skrýt celý příspěvekOsobně by mě velmi zajímalo, jak takové pásové IFV se 120mm kanonem povede palbu za pohybu (a nemyslím jen střelbu ve směru jízdy). To bude pro konstruktéry docela výzva to celé ...Zobrazit celý příspěvek
Osobně by mě velmi zajímalo, jak takové pásové IFV se 120mm kanonem povede palbu za pohybu (a nemyslím jen střelbu ve směru jízdy). To bude pro konstruktéry docela výzva to celé vyvážit. V praxi armád NATO tento koncept moc vyzkoušený není. Ani pro životnost korby a podvozku vozidel to nebude nic moc, nějaká trhlinka do svárů se časem určitě vloudí.
U 130mm kanonu od Rh bych byl osobně velmi opatrný, protože se nevejde ani do stávající věže Leo-2 - museli by jí kvůli velikosti závěrové části a zákluzu kanonu celou komplet překopat. Takže pokud 130 mm tak samozřejmě automat, ale jak tohle pak někdo dá na podvozek IFV, které projde vojskovými zkouškami (nejen průmyslovými testy jako technologický demonstrátor) to jsem teda opravdu zvědav.
PS: nejsem proti inovacím, jen že tohle nikdo pořádně nemá, i Švédové pořídili místo CV-120 nové Leo-2. A to zrovna Švédsko nemá tankový terén.Skrýt celý příspěvekProblém nevidím ani tak v tom, zda MBT či ne, ale jaký? Těžké (Leo2, Chall, M1...) jsou u nás velký problém náklady na provoz a dopravní infrastrukturou a z lehčích není co ...Zobrazit celý příspěvek
Problém nevidím ani tak v tom, zda MBT či ne, ale jaký?
Těžké (Leo2, Chall, M1...) jsou u nás velký problém náklady na provoz a dopravní infrastrukturou a z lehčích není co vybírat. T-90MS a Type-10. Oba jsou z různých ůvodů utopie (byť ten Type 10...). O něco lehčí je LeClerc, ale ten už se nedělá, navíc je dost uchlastaný.
Takže ano, větší počet 120/130 mm BVP mi dává pro AČR smysl.
Jak ale znám naší armádu, resp MO, skončí to Pumami, k nim nakoupí 120mm Lynxy a ještě budou udržovat na kapačkách T-72Skrýt celý příspěvekLuky:"...to bysme taky mohli v Čáslavi držet skladem pneumatiky na AWACS..." No jedna věc je tam mít pneumatiky... . Druhá si tam pořídit 500m dlouhou přistávací dráhu a říkat ...Zobrazit celý příspěvek
Luky:"...to bysme taky mohli v Čáslavi držet skladem pneumatiky na AWACS..."
No jedna věc je tam mít pneumatiky... . Druhá si tam pořídit 500m dlouhou přistávací dráhu a říkat to mu nutná úspora.Skrýt celý příspěvekMALI: Áno, použil som dosť zavádzajúcu formuláciu ("sú schopné viesť aj pár členov výsadku"), ale mal som na mysli vyslovene účelovo vytvorené a ako také aj ponúkané, hybridy, ako ...Zobrazit celý příspěvek
MALI:
Áno, použil som dosť zavádzajúcu formuláciu ("sú schopné viesť aj pár členov výsadku"), ale mal som na mysli vyslovene účelovo vytvorené a ako také aj ponúkané, hybridy, ako tie, čo som spomenul.Skrýt celý příspěvekModernizovane Dany sem netahejte, protoze se bude modernizovat jen podvozek a ty reci o "dalekonosne" munici jsou jen kecy, protoze uz ted je problem s brzdovratnym ustrojim a nova ...Zobrazit celý příspěvek
Modernizovane Dany sem netahejte, protoze se bude modernizovat jen podvozek a ty reci o "dalekonosne" munici jsou jen kecy, protoze uz ted je problem s brzdovratnym ustrojim a nova munice se kupovat nebude. Takze 1,5G korun vyhozena oknem.Skrýt celý příspěvek
To Argonaut: s tím, že v AČR chybí nová výzbroj, skoro kam se člověk podívá s Vámi souhlasím, ale na GŠ je alespoň snaha to změnit (otázkou je, jak to zvládnou příslušná ...Zobrazit celý příspěvek
To Argonaut:
s tím, že v AČR chybí nová výzbroj, skoro kam se člověk podívá s Vámi souhlasím, ale na GŠ je alespoň snaha to změnit (otázkou je, jak to zvládnou příslušná pracoviště MO ČR, která nevynikají ani nejmenší efektivitou práce);
Grady byly sice vyřazeny ale perspektivně se počítá s novými RM (na jiné generační úrovni), to, že se modernizují Dany ještě neznamená, že jsme rezignovali na nová děla ráže 155 mm, jen někdo zvenku AČR změnil priority (víme kdo to byl...);
Ale s tou modernizací T-72M4CZ bych už moc nepočítal - znamenalo by to dát celý SŘP nový a to už by se podle mého názoru moc neoplatilo (i když tam dáte nový SŘP, bude to stále starý tank se starým kanónem a je jen otázkou, co se tam začne "sypat" následně (třeba ten kanón). Navíc - byl by to zase vývoj - takže obligátní tři roky, následně minimálně rok až dva výroba a pak tři až pět let provozu a můžeme začít hledat nový tank? Nepřipadá mi to moc efektivní, jedině, že by se následně někam prodaly a utržené peníze využily na nákup nových tanků. Ale tak to v našem rozpočtu stejně nefunguje, takže za mne NE.Skrýt celý příspěvekTaky prileju olej do ohně. Podle meho nazoru je lepsi koupit vic kusu IFV nez par desitek MBT. Pokud by jsme mohli dovolit koupit stejny počet MBT tak rozhodně MBT. Všechno je ...Zobrazit celý příspěvek
Taky prileju olej do ohně. Podle meho nazoru je lepsi koupit vic kusu IFV nez par desitek MBT. Pokud by jsme mohli dovolit koupit stejny počet MBT tak rozhodně MBT.
Všechno je otazka peněz. Ač nerad musim přiznat že mame vice oblasti kde potřebujem investovat tak že nemužem všechno utopit v obrněne technice. Pokud vim každemu pozemnimu utoku předchazi letecky utok. Tak potřebujem slušnou PVO což tady neni. Pokud rychle prohrajem vzduch tak jakekoli počty obrnene techniky jsou vicemeně nanic protože je zmasakruje letectvo.Skrýt celý příspěvekMALI: Ponúkať sa 130mm kanón síce môže, ale kto ho kúpi? A špeciálne pre AČR? Druhá polovica bola iba irónia. Merkava síce technicky dokáže nabrať nejakých vojakov (a strieľa ...Zobrazit celý příspěvek
MALI:
Ponúkať sa 130mm kanón síce môže, ale kto ho kúpi? A špeciálne pre AČR? Druhá polovica bola iba irónia.
Merkava síce technicky dokáže nabrať nejakých vojakov (a strieľa aj míny ;-) ), ale myslím, že to samo o sebe z nej hybrid nerobí, lebo to nemá "v náplni práce".Skrýt celý příspěvekTo PavolR, 17:31: nějak nechápu smysl vaší odpovědi Maximovi. Protože: kdyby se AČR vydala tímto směrem, tak tam bude mít buď TK 120mm/L55, nebo TK ráže 130 mm (stejné délky), ...Zobrazit celý příspěvek
To PavolR, 17:31:
nějak nechápu smysl vaší odpovědi Maximovi. Protože: kdyby se AČR vydala tímto směrem, tak tam bude mít buď TK 120mm/L55, nebo TK ráže 130 mm (stejné délky), takto to totiž nabízí firma Rheinmetall.
Druhý odstavec (tanky, které jsou schopné vést výsadek) - věděl bych ještě o Merkavách...Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...