Bitevní tank (MBT) vs. bojové vozidlo pěchoty (IFV) pro armádu malého státu

Přibližné náčrty vozidel Puma II (šedá věž s kanonem 120 mm) a Leopard 2A6; větší foto / autor; odkazy na konci článku

Při diskusích ohledně budoucnosti našich obrněných sil se objevila jedna zásadní otázka. Pořídit si skutečný hlavní bitevní tank (MBT) nejlépe ve hmotnostní kategorii nad 60 tun nebo nám postačí bojové vozidlo pěchoty (IFV) s kanonem 105-120 mm?

Budu upřímný. Podobně jako mnoho nadšenců, i já bych ve svých bujných snech rád viděl v naší armádě několik hmotnostních kategorií obrněných sil včetně těžkých „skutečných" MBT (například jako je Leopard 2). Bohužel. Přání je pěkná věc a realita druhá. Za některá splněná přání se draze platí, nejen penězi, ale také reálnou bojeschopností.

Existující MBT můžeme rozdělit do různých hmotnostních kategorií. Tanky T-72 a T-80 mají hmotnost do 50 tun. Pro účely tohoto článku je považujme za „střední" nebo „středně těžké".

Tanky jako Leopad 2, M1 Abrams, Merkava a další mají hmotnost přes 60 tun a můžeme je považovat za „těžké". Tank Sabra Mk.II s hmotností 59 tun je blíže k těžké kategorii. Přesné rozdělení nechme akademikům. Nicméně rozdíl v hmotnosti je významný.

Proto je ještě místě podotázka – chceme mít MBT „těžké" kategorie nad 60tun nebo nám stačí „střední" tank?


Bojové hmotnosti vybraných obrněných vozidel; větší foto / autor

Problém je následující. Provozovat jednu celou hmotnostní kategorii obrněné techniky a zrovna tu nejtěžší je pro malý stát závažné rozhodnutí a mělo by být dobře odůvodněno. 30 kusů T-72M4 CZ představuje víceméně udržovací jednotku pro zachování výcviku. Argumenty typu „protože chceme", „prostě potřebujeme", „když je zle všichni volají tanky", „MBT je nezbytnou součástí vojsk" jsou nepostačující. 

Berme jako pevný bod, že o nákupu cca 210 IFV je již rozhodnuto. Co dále? Většinou lidé hovoří: „prostě nakupme 60 až 90 tanků, máme na to". Jak se říká se, vše se ukáže v porovnání.

Zkusme proto porovnat 2 základní varianty, pro spravedlnost se stejným celkovým počtem dokoupených bojových obrněných vozidel:

 + Pořídíme si 60 modernizovaných starších těžkých MBT (v kategorii do 50 tun není asi nic, co by bylo průchodné). IFV s kanonem 105-120 mm tím pádem nebudeme nakupovat. Pro naše vahy počítejme s výhodnou „jednotkovou" cenou 4 mil EUR (~ 104 mil. Kč).

 + Zvětšíme zakázku na IVF o dalších 60 nových IVF s kanonem 120 mm při „jednotkové" ceně 10 mil. EUR (~ 260 mil. Kč).

Pojem „jednotková" cena je v uvozovkách z jednoduchého důvodu, protože de facto neexistuje. Zbrojní zakázka není nákup obyčejného občana v prodejně aut, ale téměř vždy představuje celý komplex, který zahrnuje dodávku samotné techniky požadovaných verzí, náhradních dílů a prostředků na údržbu a diagnostiku, servis různé úrovně, vybudování servisního zázemí, zaškolení technického personálu, dodávky munice, opce na další kusy a jiné položky. Plus například spoluúčast při výrobě a/nebo offsety.

Na první pohled jsme v první variantě utratili 240 mil. EUR (~ 6,2 mld. Kč) oproti 600 mil. EUR (~ 15,6 mld. Kč) a získali jsme skutečné MBT se značně lepším pancéřováním. Ale první pohled často klame a skutečnost je obvykle složitější. Ukážeme si, že tento výpočet není zcela správný.

Cena kontraktu někdy může působit jako červená muleta na býka, nicméně je jen jedním z mnoha ukazatelů a ne vždy tím nejdůležitějším.

Nákup 210 IFV a čemu se vyhnout

Dovolím si malé odbočení. Při úvahách o nákupu IFV si nemohu odpustit několik vět o špatném příkladu, který by nebylo vhodné zopakovat. Tím byl nákup kolových obrněných transportérů (KOT) Pandur.

Jsou-li mé informace správné, bylo v rámci často kritizovaného kontraktu pořízeno:

Zkratka 

Popis 

Výzbroj 

Počet

 KBVP

 kolové bojové vozidlo pěchoty

 Kan.30mm, 2xŘS Spike

 72

 KBV-VR

 kolové bojové vozidlo velitele roty

 Kan.30mm, 2xŘS Spike

 11

 KBV-Pz lok

 kolové bojové vozidlo průzkumné s lokátorem

 Kan.30mm, 2xŘS Spike

 8

 KBV-Pz8

 kolové bojové vozidlo průzkumné bez lokátoru

 Kan.30mm, 2xŘS Spike

 4

 KOT-Ž

 kolový obrněný transportér ženijní

 Kul 12,7 mm 

 8

 KOT-Zdr

 kolový obrněný transportér zdravotnický

 —

 4

  Vidíme to zcela jasně. 99 (!) ze 107 vozidel má v podstatě stejnou výzbroj: věžový komplet ISR - Samson RCWS-30 s kanonem Mk.44 Bushmaster II ráže 30 mm, kulometem M240 ráže 7,62 mm a dvěma protitankovými řízenými střelami (PTŘS) Spike-LR. Přes veškeré kvality uvedeného věžového kompletu rozhodně nejsou takto vyzbrojená vozidla efektivně použitelná pro všechny úkoly.

Krátký výčet toho, co chybí:

 + Počet moderních samohybných minometných systémů (například integrace AMOS, NEMO nebo bezvěžové verze minometu) - NULA.

 + Počet vozidel s kanonem větší ráže (integrující například věž 90 mm Cockerill LCTS 90MP nebo 105 mm Cockerill CT-CV 105HP) - NULA.

 + Počet vozidel – nosičů PTŘS (podobně jako izraelské "raketové" tanky), použitelné například jako stíhače tanků - NULA.

 + Počet samohybných protiletadlových (PL) raketových systémů (příklady integrace Izraelský Spyder nebo norský NASAM). - NULA. Počet kanonových PL systémů - další NULA.

 + Počet levnějších vozidel pro přepravu pěchoty bez těžké věže, ale s přídavným snímatelným modulárním pancéřováním, které by byly také lépe použitelné pro pomoc při živelných pohromách - NULA.

Síla obrněné jednotky se násobí, pokud sestává z různých druhů spolupracujících zbraňových systémů na podvozku s podobnými vlastnostmi. Jinak se může například stát, že rychle pohybující se Pandury budou zdržovány taženými minomety nebo protiletadlovci, kteří musí sesednout a rozložit se v palebném postavení.

Prohlásit, že se počítalo s dokoupením chybějících typů později, je dost zvláštní výmluva. Je lepší mít menší komplexní jednotku hned, než větší „jednodruhovou" a spoléhat se na „někdy příště".

Tajně doufejme, že se chyba nezopakuje a v kontraktu na IFV budou zahrnuty všechny potřebné typy. Bohužel, poslední články na toto téma uvádějí zase jen bojovou variantu s kanonem 30 mm a PTŘS... a jakýkoliv optimizmus je ten tam.

Na množství záleží

Výše uvedené jednoduché porovnání ceny je samozřejmě nesprávné. Musíme porovnat cenu jedné zakázky na 270 kusů IFV s cenou dvou zakázek, první na 210 IFV a druhé 60 MBT.

Jaká je vyjednávací pozice? Při nákupu 60 kusů upravených MBT jsme zákazník, který potřebuje pouhých 60 kusů za 240 mil EUR. To sice není úplně málo, ale taky ne žádná zakázka, kvůli které by se dodavatel přetrhl ve výhodách.

Naproti tomu zakázka, zvětšená z 210 na 270 kusů přesahující 2 mld. EUR je jiná kategorie. Velikost zakázky má nepochybně vliv při vyjednávání o podílu na výrobě, o zaplacení infrastruktury, zaškolení výrobního personálu atd.

Větší podíl na výrobě také může znamenat (může = u nás bohužel nemusí...):

 + Úspory díky daním a odvodům domácích subjektů

 + Benefity formou zaměstnanosti a podílových daní v obcích, kde bude výroba probíhat

 + Lepší know-how pro případ budoucí samostatné výroby

Bez konkrétních obchodních jednání můžeme výsledné sumy obou variant jen hádat. Tím ale porovnávání nekončí.

Nutné doplňky, náhradní díly, údržba a opravy

Podstatně těžší MBT budou zpravidla vyžadovat jiná pomocná vozidla než lehčí IFV, přinejmenším výkonnější vyprošťovací a mostní tanky. Kolik jich potřebujeme? Stačí dva nebo tři? Nebo raději pět až šest? Tím se dostáváme k nepříjemnostem spojeným s malými počty. Šest kusů může ležet nevyužito a u 2-3 kusů se může lehce stát, že nebude ani jeden provozuschopný.

Naproti tomu u varianty s 60 dalšími IFV postačí přidat 1-3 kusy stejných vyprošťovacích a mostních vozidel.

Možný bonus. Vyjednáme-li možnost vyrábět kompletní podvozky a vlastní nadstavby v libovolném počtu, většinu nebojových variant si dokážeme vyrobit kdykoliv bude potřeba za podstatně menší peníze.

Podobná je situace s náhradními díly, údržbou a opravami. Je pochopitelně levnější a jednodušší nakupovat nebo dokonce vyrábět náhradní díly ve větším množství, vytvořit infrastrukturu a vyškolit technický personál pro údržbu a opravy 270 stejných podvozků, než pro dva různé typy a různé hmotnostní kategorie.


Příklad potřeby vyprošťovacích vozidel, mostních vozidel a náhradních dílů (abstraktně "ND") pro obě varianty; větší foto / autor

Provoz a výcvik

Běžný člověk, který si koupí auto a najede pár tisíc kilometrů ročně, se dívá na pořizovací cenu izolovaně, jako na hlavní položku. Kupujeme-li techniku na desítky let a má-li být intenzivně využívána, je pořizovací cena jen jednou částí celkových nákladů za dobu provozu. S intenzivnějším využitím (motohodiny za rok), význam nákladů na provoz stoupá.

Položíme-li si na dvě strany rovnice:

MBT

IFV

Vyšší spotřeba paliva

Nižší spotřeba paliva

Vyšší opotřebení pohyblivých součástí 

Nižší opotřebení pohyblivých součástí

Speciální opravárenské kapacity pro údržbu a malé opravy podvozků

Shodné opravárenské kapacity pro údržbu a malé opravy všech podvozků

Nutnost servisu v zahraničí pro větší opravy

Komplexnější servis u nás

Speciální náhradní díly pro podvozek

Stejné náhradní díly pro podvozek

Speciálně vyškolená část technického personálu

Sdílení větší části technického personálu s ostatními IFV

Co je levnější? Dostat se k reálným číslům není snadné, nepracuje-li člověk přímo v oboru s informacemi, které jsou často utajované, a tak či tak asi ani nemůže publikovat. (ps. Jediná konkrétní čísla, které jsem našel, byly průměrné „operating costs" za míli pro různé verze tanku M1, kde bylo uvedeno 159 USD za míli pro M1A2). V dlouhodobé perspektivě pak celkové náklady za 60 repasovaných MBT mohou (ale pochopitelně nemusí) překročit náklady za 60 IFV z kanonem.

To není vše. Jednodušeji sestavíme nějaké fungující uskupení z 270 stejných podvozků IFV, z větší zásoby náhradních dílů, komplexní opravárenské kapacity a více vycvičeného personálu i posádek. V případě nutností kanibalizace odstavených strojů na náhradní díly se lépe kanibalizuje z 270 než z 60.

Provoz a výcvik nejsou jen vlastní motohodiny. Jsou to také přesuny. Přesun obrněnců o hmotnosti 30-45 tun bude vždy o něco levnější a méně náročnější na použitelnou trasu, únosnost mostů, silnic, tahače, než MBT o hmotnosti přes 60 tun. To si vynásobte určitým množstvím přesunů ročně a desítkami let provozu.

Inu, tahače. I kdybychom měli jen několik 60+ tunových MBT, už pro ně budeme potřebovat tahače a návěsy, schopné je zvládnout. U varianty 270 IFV víme, že nemáme NIC nad 50 tun a stačí o něco slabší kategorie tahačů a návěsů (pokud existuje).

Rozmístění, přesun a nasazení

V jedné nebo druhé variantě, pouhých 60 vozidel se 120 mm kanonem nikdy nerozmístíme po celém území tak, aby se vyskytovala blízko místa potřeby v dostatečném počtu. Musíme počítat s poměrně dlouhými přesuny při každém nasazení. Vzhledem ke geopolitické situaci je pravděpodobnější prvotní nasazení mimo území státu, co přesuny ještě prodlouží.

Výhodou lehčích IFV při přesunu na místo určení není jen v nižší hmotnosti a širším výběru tras. Musíme brát v úvahu vše, co musíme brát s sebou. Zařadíme-li do uskupení byť jen několik MBT, už musíme pro ně vzít odpovídající vyprošťovací vozidlo, náhradní díly, technický personál atd.

Suma sumárum, uskupení lehčích vozidel na jednotném podvozku se na místo určení dostane zpravidla rychleji, jednodušeji a s potřebou menších zdrojů. Jeho zásobování a udržování bojeschopnosti je také jednodušší.

Jsem přesvědčen, že 60 našich tanků v nějakém trochu větším konfliktu díru do světa neudělá. Naopak větší operativnost a bojeschopnost lehčí, přestože teoreticky „slabší" brigády na jednotném podvozku bude vítaná.

IFV vs. MBT – „rytířské souboje" jsou spíše výjimkou

IFV a MBT se 120 mm kanonem mají sice zhruba stejnou palebnou sílu (MBT bude mít větší stabilitu), ale pancéřování o 15-20 tun těžšího MBT je prostě principiálně silnější. Má proto větší šanci přežít jak přímý zásah jakýmkoliv projektilem, tak blízký výbuch dělostřeleckého granátu, rakety, pumy nebo improvizované nálože. O tom není sporu.

Postavíme-li jednotky MBT a IFV s ekvivalentním výcvikem a zaměřovacími systémy proti sobě do otevřeného terénu jako dva oddíly rytířů, díky prosté matematické pravděpodobnosti bude skupina IFV poražena. Požene-li se jednotka IFV otevřeným terénem jako spanilá jízda a z výhodných ukrytých palebných pozic po nich budou střílet tanky, bude zdecimována s vysokou pravděpodobností.

Taková představa boje je hlavně v našich evropských podmínkách trochu zjednodušená. Stává se, že jednotka je „chycena" v otevřeném prostoru a dojde ke ztrátám, ale gramotný velitel se tomu bude snažit maximálně vyhnout. Ve výsledku se obě strany budou získat poziční výhodu nad protivníkem, využívat terén i stavby, krýt se, manévrovat. Přestože IFV budou zřejmě tahat za kratší konec, záleží na mnoha faktorech včetně průzkumu, výcviku i kusu štěstí, zda se nakonec více projeví výhoda lepšího pancéřování MBT nebo větší pohyblivost a průchodnost IFV.

Za druhé. Musí stát proti 30 tankům protivníka 30 IVF s kanonem 120mm? Nemusí. Dosaďme si na naši stranu smíšené uskupení se samohybnými děly, raketomety, samohybnými minomety a raketovými stíhači tanků. Tyto mohou protivníka zasahovat na větší vzdálenost nebo dokonce ze skrytých pozic. Jaký bude výsledek potom?

Ale také protivník může poslat smíšené uskupení „ne est pas", jak by řekl Hercule Poirot? To celé střetnutí ještě více zamotává a výsledek bude opět záviset na mnoha faktorech. Přidejme letectvo, bezpilotní letouny, průzkumné prostředky, taktiku, výcvik, logistiku...

Vidíme, že vlastnictví MBT vs. IFV je jen jeden z mnoha faktorů a pravděpodobně ne rozhodující. Zvláště bavíme-li se o pouhých 60 kusech.

Zpět k pancéřování

Co doopravdy znamená hmotnost navíc pro pancéřování? Pro první zjednodušení počítejme s tím, že celé navýšení hmotnosti bude použito pouze na pancéřování.

Rozdělme plochu vozidla například takto:


Přibližné rozdělení pancéřování tanku; větší foto / autor

Kdybychom dodatečnou hmotnost 20 tun naivně rozdělili rovnoměrně na celou plochu, navýšení tloušťky pancíře by mohlo být přibližně následující: 

+ Celoocelový pancíř: 3,5 cm

+ Kompozitní pancíř 50 % hmotnosti ocel, 50 % keramika: ocel 1,8 cm + keramika 3,7 cm

Je jasné, že to tudy cesta nevede. Pro 120mm projektil nebo moderní PTŘS pár centimetrů navíc nepředstavuje velký rozdíl.

Logičtější bude rozdělit hmotnost jinak, například takto:

Plocha

Použito

Dodat

Hmotnost

100 % ocel

50% oceli + 50% keramiky

pancíř

m2

  

tuny 

cm 

cm oceli 

cm keramiky 

Čelní

9 

40 

8 

11,40 

5,72 

11,70 

Boční

19

25 

5 

3,37 

1,69 

3,46 

Horní

21 

20 

4 

2,44 

1,22 

2,51 

Spodní

18 

10 

2 

1,42 

0,71 

1,46 

Zadní

5 

5 

1 

2,56 

1,28 

2,63 

Zde již vidíme významné navýšení tloušťky čelního pancíře. Na velkých plochách (boky, horní a spodní část) pravděpodobně rozdělíme hmotnost nerovnoměrně a použijeme silnější pancéřování na více exponovaných místech za účelem lepší ochrany posádky. Navýšení hmotnosti může být také použito na dynamické pancéřování nebo jiné způsoby ochrany.

Nicméně, provedeme-li výpočty jakkoliv, základní poznatek je nepříjemný. Navyšování hmotnosti pancíře nepřináší takový nárůst ochrany, jaký bychom chtěli. Plocha tanku je prostě velká a některé protitankové prostředky se zaměřují právě na slabší horní pancíř.

Nemluvě o faktu, že zvýšení hmotnosti o 20 tun vyžaduje také zesílení částí podvozku, silnější motor, takže na pancéřování určitě nepůjde celý přírůstek hmotnosti.

Ve výsledku bude mít lehčí vozidlo nižší odolnost v boji, ale možná ne o tolik, aby to stálo za živení poměrně malého počtu vozidel nejtěžší kategorie.

Nesmíme také zapomínat, že například IFV Puma je jen o málo lehčí, než T-72. Velký rozdíl v pasivní ochraně by zde nebyl, až na jednu nepříjemnost, která nám ihned udeří do očí při pohledu na IFV.

IFV s kanonem nebo „střední" tank?

IFV je, přehnaně řečeno, „autobus", velká krabice, která musí poskytnout alespoň minimální pohodlí nejen tříčlenné posádce, ale také výsadku šest, osm i více vojáků. Větší plocha prostoru s posádkou negativně ovlivňuje tloušťku pancéřování. Na tuto krabici chceme namontovat věž se kanonem 120 mm. Vysoko namontovaná těžká věž může znamenat snížení stability při jízdě i při střelbě.


Přibližné porovnání prostoru pro posádku; větší foto / autor

Na stejném podvozku postavený opravdový střední tank by měl menší plochu, lepší stabilitu a možnost lépe chránit posádku. Zda použít věž s posádkou nebo bezosádkovou, je jiné téma.

Problém. Střední tank na stejném podvozku, který bychom chtěli koupit i ve verzi IFV, zrovna mnoho výrobců nenabízí. Snad CV90. Vzniká tak otázka, kdo zaplatí vývojové náklady. Mohli bychom jen tajně doufat, že se najdou ještě další zájemci.

Určitou satisfakcí za dodatečné náklady na vývoj a výrobu specifické korby středního tanku by bylo její využití všude tam, kde nepotřebujeme velkou korbu IFV. Například pro například raketový stíhač tanků, průzkumné vozidlo, protiletadlové vozidlo atd. Výhoda jednotného podvozku nebo alespoň velké části dílů by zůstala zachována.

Pro zjednodušení přestavby by mohla zůstat zachována pohonná soustava s motorem vpředu. Tím by, obrazně řečeno, mohlo vzniknout něco jako „menší Merkava", s výhodami a nevýhodami s tím spojenými.

Bez nákladových studií a konkrétních jednání s výrobci nelze otázku nárůstu ceny za střední tank na podvozku IFV uspokojivě vyřešit. V případě získání práva vyrábět kompletní podvozky by uvedená přestavba mohla být zajímavá pro domácí výrobce.

Jednotný podvozek jako klíč k efektivní armádě malého státu

Není dobrý nápad napodobovat armády mnohonásobně větších nebo bohatších státu. Docela chápeme, že si nemůžeme dovolit mít letectvo s mnoha kategoriemi nadzvukových letounů a uspokojíme se s jedním univerzálnějším Grippenem. U obrněných vozidel jsme na tom podobně.

Zatím se nepodařilo vyvinout taková kolová vozidla, která by dostatečně nahradila vozidla pásová a naopak. Schopnost pohybovat se po silnicích relativně rychle, tiše a úsporně na místo nasazení při větším komfortu pro posádku je výhodou kolových vozidel. Průchodnost těžkým terénem, málo únosnou půdou, troskami, bariérami, příkopy, stabilita, schopnost unést vysokou hmotnost a trakce – to jsou naopak výhody pásových vozidel.

Když už chtě nechtě a s nervózním pohledem na peněženku musíme živit pásová o kolová obrněná vozidla, můžeme alespoň snížit náklady tím, že použijeme jednotné podvozky tam, kde je to alespoň trochu možné.

Je dobře známo, jakou logistickou noční můru zažívala německá armáda při tažení do Ruska. V neposlední řadě díky rozmanitosti techniky, posbírané v celé okupované Evropě. Jednotný pásový podvozek nám dává logistické a strategické výhody, které v mnoha případech mohou převýšit určité taktické nevýhody při vlastním střetu „jeden na jednoho".

Závěr

Schopnost pásová obrněná vozidla také vyrábět, a ještě lépe dále vyvíjet, otevírá dveře do úplně jiné roviny nezávislosti a výzbrojní bezpečnosti ozbrojených sil. Pamatujme si, že v krizové situaci nám ani všechny peníze světa nemusí stačit na nákup něčeho, co nám jiný stát prostě nechce nebo nemůže prodat.

Při všech úvahách je potřeba myslet na zásadní skutečnost. V době hlubokého míru je nám 270 IFV k ničemu. Reálně jich nepotřebujeme ani 120. Armádu tvoříme a živíme hlavně pro potřeby případných krizových situací. Co je lepší? Mít 210 IFV plus 60 těžkých MBT a neumět je vyrobit ba ani opravit, nebo postavit pásové síly pouze na IFV a mít je plně pod svou kontrolou?

Není tak důležité, co máme v míru, ale co budeme mít v případném konfliktu. Varovným příkladem je pouhých 5 argentinských střel Exocet ve válce o Malvíny (Falklandy) roku 1982, kterými Argentina sice nadělala velké škody, ale potom prostě došly a další jim už nikdo nedodal.

Reálně nejsme schopni a ani nemusíme vyrábět vše. Musíme si ale zvolit, co jsou základní stavební kameny ozbrojených sil malého státu a zde neváhat investovat do vlastní výroby nebo dokonce do vlastního vývoje.

Poděkování p. Lukáši Visingerovi za údaje o počtech jednotlivých verzí KOT Pandur II pro AČR.

Zdroje: Valka , Wiki , obr. , WarDrawWings , Wiki , GAO , CMI Groupe

Nahlásit chybu v článku


Související články

Robotické a autonomní systémy v Armádě ČR

Armáda České republiky pracuje na koncepci rozvoje robotických a autonomních systémů, především ...

Američané schválili prodej vrtulníků UH-1Y Venom do České republiky

Ministerstvo zahraničí Spojených států v pondělí schválilo potenciální prodej 12 víceúčelových ...

Česko-německá spolupráce v oblasti obranného průmyslu přinese českým firmám zakázky za 35 mld. Kč.

Praha, 14. listopadu 2017: Největší německé zbrojovky uspořádaly v Praze setkání s cílem ...

Slovensko získá nejnovější bojová vozidla Patria AMVXP

Slovenská vláda před pár dny schválila pořízení 81 kolových bojových vozidel pěchoty (KBVP) AMV od ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
6h12h24h
Rozbalit všeSbalit vše

  • tomas.kotnour
    21:41 01.12.2017

    @Skelet 20:55: Jestli máme uloženo 8 rot T-72, tak tam bude nejspíše i 8x VT-72B. Problémem je, že další nemají ani naši překupníci. Pokud by se mobilizovalo, mohl by je stát ...Zobrazit celý příspěvek

    @Skelet 20:55: Jestli máme uloženo 8 rot T-72, tak tam bude nejspíše i 8x VT-72B. Problémem je, že další nemají ani naši překupníci. Pokud by se mobilizovalo, mohl by je stát přesto získat od SŽDC (5x) a ZÚ HZS (3x).

    @Rase: Domnívám se, že by prioritní dodávku podvozků bylo možno zajistit ve dvou případech.
    1) Podvozek by byl vyvinut dříve než věž. (To není tak výjimečný případ)
    2) Kapacita produkce podvozků by byla větší než produkce věží.Skrýt celý příspěvek

  • skelet
    21:08 01.12.2017

    tctx: Chceš Leopardy 2, tak co seškrtáš? Houfnice, radar, BVP, PVO, vrtulníky? Nechceš škrtat? Tak tedy píše se rok 2025 a kupuješ si tank ze sedmdesátých let. (Aneb Sabra dneska)

    tctx: Chceš Leopardy 2, tak co seškrtáš? Houfnice, radar, BVP, PVO, vrtulníky? Nechceš škrtat? Tak tedy píše se rok 2025 a kupuješ si tank ze sedmdesátých let. (Aneb Sabra dneska)

  • tctx
    20:55 01.12.2017

    skelet: Ano, ale pořád je Leo2 doktrinálně odlišná mašina od zmiňované T-72 a jejich derivátů, tzn. lehkých, rychlých a levných tanků určených pro masivní frontové operace. Leo2 ...Zobrazit celý příspěvek

    skelet:

    Ano, ale pořád je Leo2 doktrinálně odlišná mašina od zmiňované T-72 a jejich derivátů, tzn. lehkých, rychlých a levných tanků určených pro masivní frontové operace. Leo2 je stále tank stavěný na odolnost, mobilitu, atd, což je sám o sobě dobrý základ.

    Myslím si tedy, že by bylo chyba uvažovat v intencích "zavedeno do výroby tehdy a tedhdy = morálně zastaralé". Analogicky bych to přirovnal k F-16V s AESA radarem - drak je sice původem "starý" návrh, ale stále slouží jako dobrá platforma pro výkonný a funkční stroj s moderní avionikou.

    V obdobných intencích bych uvažoval nad Leo2 - ano, tank ve své původní podobě byl zaveden do výroby dávno, ale od té doby se na něm mnohé změnilo a stále je zde myslím velmi dobrý potenciál pro modernizaci. Nebo snad ne?

    Pokud bychom šli po detailech, tak co konkrétně ti přijde že je na Leo2 zastaralé, že by se nedalo modernizovat?


    Ale hlavně, máme čas čekat na to, až se objeví něco, co je zatím pravděpodobně jen na papíře, abychom mohli říct, že máme něco, o čem můžeme tvrdit, že není "morálně zastaralé"? A máme také vůbec peníze, ambice a možnosti "být těmi, co se podílejí na vývoji"?

    Myslím, že ani v jednom případě ne.Skrýt celý příspěvek

  • skelet
    20:55 01.12.2017

    Rase: narážíš tu na těžký problém. VT-72 je málo a VPV s tím ani nehne. Takže buď s prvními kusy BVP začneš vyrábět i nové VPV nebo si necháš od Slováků nebo Poláků předělat T-72.

    Rase: narážíš tu na těžký problém. VT-72 je málo a VPV s tím ani nehne. Takže buď s prvními kusy BVP začneš vyrábět i nové VPV nebo si necháš od Slováků nebo Poláků předělat T-72.

  • fenri
    20:48 01.12.2017

    Ludra: BVP se 120/130mm sice nejsou, ale jsou na cestě. MBT pod 45 tun není a není ani zdaleka na cestě. A asi nikdy nebude. Já fakt největší problém vidím v nosnosti mostů apod. Zobrazit celý příspěvek

    Ludra: BVP se 120/130mm sice nejsou, ale jsou na cestě. MBT pod 45 tun není a není ani zdaleka na cestě. A asi nikdy nebude.
    Já fakt největší problém vidím v nosnosti mostů apod.Skrýt celý příspěvek

  • Rase
    20:39 01.12.2017

    flanker.jirka: Izraelci byli osloveni, ale na žádost o RFI nereagovali a dá se říct, že nemají zájem nám Namer nabídnout. když se řešily tanky, tak nám místo Merkavy nabídli ...Zobrazit celý příspěvek

    flanker.jirka:
    Izraelci byli osloveni, ale na žádost o RFI nereagovali a dá se říct, že nemají zájem nám Namer nabídnout. když se řešily tanky, tak nám místo Merkavy nabídli akorát modernizovaný M60... Pokud nechceme koupit ukrajinský T-84M a od něj odvozený Berserk, tak jiné těžké BVP odvozené od tanku zkrátka není. Francouzi sice mají projekt bojového vozidla na bázi Leclercu osazené věží T40 s kanónem ráže 40 mm, ale to nemá možnost převážet výsadek. Nic jiného zkrátka není.

    tomas.kotnour:
    na to vyprošení podvozků zapomeň, první se vždycky vyrábějí bojová vozidla a podpůrné verze jsou na dosluhující starší technice. Jinak Leclerc by byl skvělý, technicky je dál než Leopard a francouzi mají dost nadbytečných - pro naše potřeby, ale muselo by se to začít řešit nejlépe okamžitě.Skrýt celý příspěvek

  • flanker.jirka
    19:28 01.12.2017

    Vezmu to zkrátka, raději bych viděl tandem v podobě například Merkava Namer. Podobné jak si plánuje Rusko platformu Armata. AČR bych pral, aby se vedla diskuse na téma zda jednu ...Zobrazit celý příspěvek

    Vezmu to zkrátka, raději bych viděl tandem v podobě například Merkava Namer. Podobné jak si plánuje Rusko platformu Armata.
    AČR bych pral, aby se vedla diskuse na téma zda jednu nebo dvě tankové brigády a ne samotnou existenci tanků.Skrýt celý příspěvek

  • Luky
    18:54 01.12.2017

    @Jirosi Však ten náš střední tank na podvozku BVP se sníženou korbou (tzv. STnPBVPsSK :) by taky nosil přídavnou munici, případně palivo navíc, když by třeba právě nevezl nějaké ...Zobrazit celý příspěvek

    @Jirosi

    Však ten náš střední tank na podvozku BVP se sníženou korbou (tzv. STnPBVPsSK :) by taky nosil přídavnou munici, případně palivo navíc, když by třeba právě nevezl nějaké ty operátory UGV/UAV NLOS PSYOPS.

    Tam jsou i jiné podobnosti než jen omezený výsadek, např. motor vepředu. A stejně nikoho nenapadne neříkat tomu tank...je to jen v hlavě. Jasně, není střední ale těžký...ten náš by byl střední.Skrýt celý příspěvek

  • tomas.kotnour
    18:36 01.12.2017

    Argel: Jestli bude limitující výroba 130mm TK, tak se k BVP s 130mm dostaneme ve stejném čase. Jirosi ten problém je ještě větší. Už v současnosti je problém s ženijním a ...Zobrazit celý příspěvek

    Argel: Jestli bude limitující výroba 130mm TK, tak se k BVP s 130mm dostaneme ve stejném čase.

    Jirosi ten problém je ještě větší. Už v současnosti je problém s ženijním a logistickým zabezpečením mechanizovaných jednotek. Nějak si nedokážu představit, že by NATO certifikovalo 7. mb. na novém BVP bez vyprošťovacích a mostních vozidel.

    Za mě: 2025 - VT-72B, obrněný AM-80 (most třídy MLC80), obrněný UOS-214, pronájem Leclerců + jejich bohemizace, participace na programu Leopard 3, vyprošení technické dokumentace a prvních bezvěžových podvozků pro VT, MT, ŽT, přechod z Leclerců na Leo 3 až na nás přijde řada.Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    17:00 01.12.2017

    Luky: "Merkava taky není "těžký BVP palebný podpory", ale tank navzdory tomu, že veze výsadek. Proto bych nerad slovíčkařil, jde o schopnost" Tohle platí jen v případě, že ...Zobrazit celý příspěvek

    Luky: "Merkava taky není "těžký BVP palebný podpory", ale tank navzdory tomu, že veze výsadek. Proto bych nerad slovíčkařil, jde o schopnost"

    Tohle platí jen v případě, že neveze záložní munici!Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    16:56 01.12.2017

    Tak si tak: 1) Ukončení tankového vojska 2) Ponechání T72CZM4 za nefukční stav + Nakup nových IFV(120) 2025- Předpoklad nákupu CV90120 3)Ponechání T72CZM4 za nefukční stav + ...Zobrazit celý příspěvek

    Tak si tak:
    1) Ukončení tankového vojska
    2) Ponechání T72CZM4 za nefukční stav + Nakup nových IFV(120) 2025- Předpoklad nákupu CV90120
    3)Ponechání T72CZM4 za nefukční stav + Nakup nových IFV(120) 2025- Předpoklad nákupu CV90120 + Nákup L3 v roce 2035?
    4)Ponechání T72CZM4 za nefukční stav + Nákup nových IFV(130) 2035?

    5) Generální oprava T72 + vyčkání na IFV(130) 2035?
    6) Generální oprava T72 + vyčkání na L3 2035??
    7) Generální oprava T72 + vyčkání na L3, k vůli zrušení projektu nakup L2 2030, případně zrušení tanků bez náhrady

    7)Zrušení T72/Nákup L2 2020(5)+ v 2055-60 přechod na aktuální bojové prostředky(L6??).

    Tak a teď schválně která z těchto variant vám přijde nejsnáze uskutečnitelná za skutečně nejméně peněz. Hlavně si uvědomte, že většina těchto řešení bude i v roce 2025 spíše jezdit po papíře než po někdy po polygonu.Skrýt celý příspěvek

  • Starlight
    16:43 01.12.2017

    1) Zatím jsem to nikde na českých diskusních fórech asi neviděl, ale argument, že používáme jen 30 ks tanků T-72M4CZ a nemodernizované T-72M (přesnou verzi M nebo M1 nechám na ...Zobrazit celý příspěvek

    1)
    Zatím jsem to nikde na českých diskusních fórech asi neviděl, ale argument, že používáme jen 30 ks tanků T-72M4CZ a nemodernizované T-72M (přesnou verzi M nebo M1 nechám na jiných) jsou uloženy, není už dlouho pravda.

    73. tankový prapor má dnes 3 tankové roty a navíc i 1.tankovou rotu aktivních záloh s vlastní výzbrojí. 30 kusů vyrobených tanků T-72M4CZ/CZ-W na 4 tankové roty nestačí, navíc M4CZ nemá 100% provozuschopnost. Proto aktivní zálohy i hlavní jednotky běžně používají také T-72M. To zase nebrání záložníkům být přeškolovány i na modernizované M4CZ.

    Tady je aktuální foto a video ze cvičení 73.tpr: http://www.acr.army.cz/informa...

    2)
    Na začátku této diskuze se Maximus ptal po Macgregorově koncepci lehkých sil s velkou palebnou silou Reconnaissance Strike Group (RSG) postavenou značně na podvozkové platformě BVP Puma.

    US ARMY ji ale nebere vážně a naopak se soustředí na další rozvoj současné koncepce těžkých sil v podobě ABCT, které mají posledních několik let prioritu. A volání (nejen) východoevropských států „kde jsou americké tanky“ po událostech na Krymu a Ukrajině ji dalo zapravdu. PS.: americké tanky jsou od letoška opět v Evropě a to hlavně na východní hranici NATO (Polsko + Pobaltí, Rumunsko, už byly i krátce v Gruzii) a pravděpodobně tady zase nějakou dobu zůstanou. Ty tanky se jmenují M1A2 a US ARMY jich má tisíce M1 uloženo v rezervě: https://www.youtube.com/watch?...

    Z nějakého důvodu je mezi českými diskutujícími tady a na Palbě teorie RSG hodně oblíbená asi právě kvůli myšlence nahrazení MBT novou BVP platformou s tankovým kanónem ráže minimálně 120 mm. Ale mám pocit, že ji moc lidí skutečně nečetlo.

    Na druhou trnu je pravda, že koncepce RSG je jediná medializovaná západní koncepce, které se snaží najít odpovědět na to, zda bojové síly na bázi podvozků BPV mohou být silnější a lepší než těžké tankové a mechanizované jednotky Ruské federace v přadném konvenčním konfliktu v Pobaltí.

    3)
    Proto je dobré začít, jakou typickou silou disponuje protivník.

    Typická ruská samostatná tanková brigáda má ve své výzbroji 90+ tanků T-72B3/T-80U/T-90, cca 60 bojových vozidel řady BMP/BTR/BRM, 36 samohybných houfnic ráže 152 mm, 18 samohybných salvových raketometů ráže 122 mm typu Grad, 8 tažených minometů ráže 120 mm, 24 samohybných hlavňových a raketových systémů vojskové PVO.

    Typická ruská samostatná mechanizovaná brigáda má ve své výzbroji 40+ tanků T-72B3, 120 bojových vozidel řady BMP, 40 obrněných vozidel řady BTR/BRDM, 36 samohybných houfnic ráže 152 mm, 18 samohybných salvových raketometů ráže 122 mm typu Grad, 12 tažených minometů ráže 120 mm, 12 tažených protitankových kanónů ráže 100-125 mm, 12 stíhačů tanků s PTŘS, 24 samohybných hlavňových a raketových systémů vojskové PVO. Navíc Rusko v poslední době začalo zase vytvářet ještě silnější jednotky v podobě tankové divize (320 tanků, 300 BVP, 130 152 mm samohybných houfnic).


    Americký těžký brigádní tým ABCT US ARMY má téměř 4800 vojáků a je organizačně rozčleněn do 7 praporů (respektive korouhví u jednotek jezdectva). Jeho výzbroj tvoří tabulkově cca 90 tanků M1A2 Abrams (plus další specializované ženijní a vyprošťovací tanky), 100+ bojových vozidel řady M2/M3/M7 Bradley, 100+ obrněných transportérů M113 různých specializovaných verzí (z toho 14 v samohybných minometů M1064A3 ráže 120 mm) a 18 samohybných kanonových houfnic M109A6 Paladin ráže 155 mm (každé s vlastním obrněným muničním vozidlem M992) a stovky kolových vozidel a spousty dalšího vybavení. V současnosti se urychleně doplňuje i jednotkami SHORAD PVO a sborovou podporou raketomety MLRS/HIMARS.

    4)
    A Macgregorovi se to všechno zdá málo. ABCT má velké počty podpůrných a zabezpečovacích útvarů, má relativně málo vezeného paliva a munice a celkově je náročný na kapacity přepravy a vnější logistiku obecně. Ta je v malém Pobaltí/Kalingradu a okolí velmi zranitelná a snadno zablokovatelná. Proto přišel jako „starý tankový kavalerista“ s myšlenkou hlavněmi nadupanými RSG.

    Zhruba stejně velký počet vojáků jako má ABCT navrhuje vyzbrojit cca 1500 (!) bojovými vozidly na platformě Pumy. Konkrétně je to 161 vozidel Puma AGS s tankovým kanónem, 242 vozidel puma IFV (BVP), 60 vozidel puma s automaticky nabíjeným minometem ráže 120 mm, 23 vozidel Puma SHORAD s protiletadlovým kanónem ráže 35 mm a 36 komunikačních/velitelských vozidel Puma.

    Těmto bojovým Pumám má krýt záda/podporovat 12 raketometů MLRS, 30 vozidel dělostřeleckých pozorovatelů a leteckých návodčí, 12 vrtulníku AH-64E Apache, 24 sebevražedných bojových UAV TARES a 4 brigádní průzkumné UAV, 18 odpalovacích zařízení PVO systémů NASAMS 2, nějaké to ženijní a mostní vozidlo, a stovky dalších vozidel (sanitek, logistických vozidel, obrovské množství velkých palivových cisteren), atd., včetně 12 vrtulníků UH-60.

    Za použití tohoto ohromného množství palebné síly mu v simulaci vyšlo, že teoreticky dokáže Ruské jednotky v Pobaltí porazit i když budou mít celkově početní převahu. Bez ohledu na to, zda je to možné nebo ne, takto kvantitativně navýšené počty techniky jsou astronomicky nákladné, že i bohatá US ARMY mohla mít takových útvarů jen několik. To, že řada vozidel na bázi Pumy ani neexistuje, by znamenalo další náklady spojené s vývojem těchto vozidel. Zejména verze Puma AGS s tankovým kanónem měla v některých prezentačních vizualizacích prodlouženou korbu a další pár kol, což naznačuje, že je spousta konstrukčních omezení, o kterých nemáme ani tušení. A výsledkem pak může být zcela nové vozidlo, což Němci sami nechtějí, protože mají lepší specializované projekty plnohodnotných MBT.Skrýt celý příspěvek

  • skelet
    16:41 01.12.2017

    tctx: první Leo2 vstoupil do služby v roce 1979, tedy jeho vstup do armády nepamatují třicátníci, na tož dvacetiletí. A to se bavíme o současné době, nikoliv o roku 2025, kdy by se ...Zobrazit celý příspěvek

    tctx: první Leo2 vstoupil do služby v roce 1979, tedy jeho vstup do armády nepamatují třicátníci, na tož dvacetiletí. A to se bavíme o současné době, nikoliv o roku 2025, kdy by se měly T-72 vyřešit. Takže ano, je to morálně zastaralá mašina. A Leo2 je technicky na výši dnes, ale v roce 2025?
    Argel: prvotně se nasytí členové programu Leo3. A kdo nám brání být těmi členy?

    BVP120 má jednu nevýhodu, a to tu že vozí opancéřovaný vzduch. Ideální by bylo vyjít z BVP a přeskládat to, aby toho pancéřovaného vzduchu vozil co nejméně (a lá T-14/T-15). Ale na to je třeba odebrat odpovídající počet. Navíc pokud by vzniklo něco co by bylo levnější než Leo3, tak by to mohlo mít dobrý exportní potenciál.
    V současnosti takové řešení nebo jemu podobné nabízejí turci Kaplan MT co by tank a Kaplan 20/30 co by BVP.Skrýt celý příspěvek

  • Rase
    16:28 01.12.2017

    tomas.kotnour: tak u Leo 3 nebude záležet jen na výzbroji a věži, ale i zvoleném pohonu, na který jsem hodně zvědavý. Přeci jen by to mohl klidně být i nějaký hybrid a výsledná ...Zobrazit celý příspěvek

    tomas.kotnour:
    tak u Leo 3 nebude záležet jen na výzbroji a věži, ale i zvoleném pohonu, na který jsem hodně zvědavý. Přeci jen by to mohl klidně být i nějaký hybrid a výsledná cena by pak byla nejspíš odlišná i při stejné věži. Kdysi u Rheinmetallu vykouklo, že ta věž by mohla být použitá i u tanků Leopard 2, ale nevím, zda s tím reálně počítají. Bude to ještě hodně zajímavé. Na věži pro nový tank mají být zapojeni Francouzi - Nexter, dost možná i navrhnou věž atd. Osobně si tak myslím, že Rheinmetall představí něco vlastního. Tím chci říct, že projekt Rheinmetallu se s projektem Leopard 3 můžou potkat, ale taky nemusí a stejná bude jen samotná hlaveň a munice.Skrýt celý příspěvek

  • Argel
    16:25 01.12.2017

    No, možná se Leo3 začne produkovat 203x, ale jak dlouho potrvá, než si své zakázky vyzvedne prvně Německo a Francie(předpokládám, že tito dva do toho vpálí nejvíce peněz, a tak ...Zobrazit celý příspěvek

    No, možná se Leo3 začne produkovat 203x, ale jak dlouho potrvá, než si své zakázky vyzvedne prvně Německo a Francie(předpokládám, že tito dva do toho vpálí nejvíce peněz, a tak dostanou je jako první.) Kdy by jsme se MY dostali na řadu? 2045-2049?Skrýt celý příspěvek

  • tomas.kotnour
    16:17 01.12.2017

    Ad video s shkh DONAR jsem dával jenom jako ukázku střelby dělem s velkou ráží s vysoko umístěnou lafetou, Nechtěl jsem tím dokazovat že to jde nebo nejde. Rase: Počkat si na ...Zobrazit celý příspěvek

    Ad video s shkh DONAR jsem dával jenom jako ukázku střelby dělem s velkou ráží s vysoko umístěnou lafetou, Nechtěl jsem tím dokazovat že to jde nebo nejde.

    Rase: Počkat si na 130, ale jak dlouho?

    Toto téma se v diskuzi ještě neobjevilo, tak ho nadhodím.

    Kdy by mohla být dostupná věž s 130mm TK? Musí se navrhnout a otestovat dělo, jeho uložení, SŘP, nabíjecí mechanismus a samotná munice (munice 1 300 mm délka, 30 kg, tam se nabíječ nechytá). Až bude vývoj ukončen, všechno se to zabalí do nějaké věže. To se musí udělat ať už pro L3 nebo pro 130mm BVP. Tohle všechno bude nejspíše jako první vyvíjet Rheinmetall, možná ve spolupráci s někým - nejspíše Francouzi.

    Mezitím múže KMWeg začít pracovat na jednotlivých komponentech podvozku tanku LEOPARD 3. V případě, že by zvolil dostatečně robustní řešení, může být podvozek hotov dříve jak věž.

    Co bude hlavním faktorem limitujícím objem produkce tanku Leopard 3?
    Jaké díly bude L3 a věž 130mm BVP sdílet?
    Jaký bude objem produkce munice?

    Chci jenom upozornit na možnost, že věž s 130mm TK na BVP bude v roce 203X a LEOPARD se začne produkovat v 203X+2.Skrýt celý příspěvek

  • tctx
    16:09 01.12.2017

    .... Opravdu si myslíte, že je Leo2 "morálně zastaralý"? Je nějaká současná alternativa, která by nebyla (v porovnání s Leo2), a jejíž součástková základna by zároveň nebyla ...Zobrazit celý příspěvek

    ....

    Opravdu si myslíte, že je Leo2 "morálně zastaralý"?

    Je nějaká současná alternativa, která by nebyla (v porovnání s Leo2), a jejíž součástková základna by zároveň nebyla na opačné straně zeměkoule?

    Opravdu vám přijde modernizační potenciál Leo2 již vyčerpaný...?!Skrýt celý příspěvek

  • Dušan
    15:46 01.12.2017

    Osobně si myslím, že porcujeme medvěda který ještě běhá po lese a ještě dlouho bude. Funkční pásové IFV které je aktuálně k dispozici pro kanon 120/130 mm není. K tomu 130 mm ...Zobrazit celý příspěvek

    Osobně si myslím, že porcujeme medvěda který ještě běhá po lese a ještě dlouho bude. Funkční pásové IFV které je aktuálně k dispozici pro kanon 120/130 mm není.

    K tomu 130 mm kanón k zavedení do armády také není, Rh ho stále testuje.

    Pokud bude naše IFV vyzbrojeno 130 mm kanónem, tak to bude ve světě unikát, protože jednak budeme asi první ve světě, a jednak to bude poprvé, co se taková zbraň namontuje nejdřív na BVP které si někdo koupí a pak teprve na tank (Leo 3). Leo 3 má být k mání nejdřív po 2030. A když se během let ukáže, že nebude vyzbrojen 130 mm kanonem, ale 140 mm tak o to větší taškařice.
    Už vidím naši logistiku, jak pořizují 130 mm munici do těchto BVP, kterou nikdo jiný nemá zavedenu a tudíž je jaksi mimo NATO muniční standard.

    Pokud tedy IFV s tankovým kanónem, tak jedině 120 mm která je ráží NATO nebo leasing modernizovaných Leo2 na dobu 10-12 let a překlenout to období dokud nebude jasno, minimálně s tím Leo 3.Ostatní Star Wars nemá cenu řešit.Skrýt celý příspěvek

  • Rase
    14:49 01.12.2017

    Dám ještě svůj pohled. Ať už to bude jakýkoliv podvozek, tak ručně nabíjený kanón ráže 120 mm radši ne - může být ale prakticky okamžitě po výběru BVP - tyto věže jsou běžně ...Zobrazit celý příspěvek

    Dám ještě svůj pohled. Ať už to bude jakýkoliv podvozek, tak ručně nabíjený kanón ráže 120 mm radši ne - může být ale prakticky okamžitě po výběru BVP - tyto věže jsou běžně dostupné na trhu. Jiná káva už je automaticky nabíjený kanón ráže 130 mm v bezosádkové věži. V tomto ohledu bych si tedy klidně počkal a připlatil. Lidí je málo a potřeba nabíječe je problém i v případě Leopardu 2 oproti T-72. Otázkou je i to, na jak vysokém stupni automatizace bude onen "střední tank" - ideální by byla osádka jen střelec + velitel, tak jak sme to viděli u Carmelu a je plánováno u Leopardu 3. Opět to zvyšuje cenu, ale jak říkám, lidí je málo.Skrýt celý příspěvek

  • Ludra
    14:30 01.12.2017

    skelet, MALI: Doufal jsem, že se shodneme v tom, že v tuto chvíli to nemá cenu řešit. BVP s TK nejsou, zkušenosti z provozu, neřkuli z nasazení tedy také ne. Za 7-8 let tomu možná ...Zobrazit celý příspěvek

    skelet, MALI: Doufal jsem, že se shodneme v tom, že v tuto chvíli to nemá cenu řešit. BVP s TK nejsou, zkušenosti z provozu, neřkuli z nasazení tedy také ne. Za 7-8 let tomu možná bude jinak, je třeba situaci sledovat a teprve až přijde čas, vybrat to nej.
    Pro mne však, z dnešního pohledu BVP s TK to nej pro AČR prostě nejsou.

    Varianta, kterou zmiňuje Luky a rozvádí danny mi přijde celkem rozumná, jen to bude chtít celkem dost času na vývoj.

    P.S.: Aby bylo jasno - neřadím se mezi ortodoxní zastánce MBT. Souhlasím plně s tím, že jsou úplně jiné priority (zálohy + domobrana, nasycení pěchoty novými AT prostředky + MANPADy, PVO obecně, renesance dělostřelectva, atd,, atd. ), nové tanky/BVP s TK bych viděl až někde hodně ke konci tohoto seznamu...Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 10 z 17