Bitevní tank (MBT) vs. bojové vozidlo pěchoty (IFV) pro armádu malého státu

Přibližné náčrty vozidel Puma II (šedá věž s kanonem 120 mm) a Leopard 2A6; větší foto / autor; odkazy na konci článku

Při diskusích ohledně budoucnosti našich obrněných sil se objevila jedna zásadní otázka. Pořídit si skutečný hlavní bitevní tank (MBT) nejlépe ve hmotnostní kategorii nad 60 tun nebo nám postačí bojové vozidlo pěchoty (IFV) s kanonem 105-120 mm?

Budu upřímný. Podobně jako mnoho nadšenců, i já bych ve svých bujných snech rád viděl v naší armádě několik hmotnostních kategorií obrněných sil včetně těžkých „skutečných" MBT (například jako je Leopard 2). Bohužel. Přání je pěkná věc a realita druhá. Za některá splněná přání se draze platí, nejen penězi, ale také reálnou bojeschopností.

Existující MBT můžeme rozdělit do různých hmotnostních kategorií. Tanky T-72 a T-80 mají hmotnost do 50 tun. Pro účely tohoto článku je považujme za „střední" nebo „středně těžké".

Tanky jako Leopad 2, M1 Abrams, Merkava a další mají hmotnost přes 60 tun a můžeme je považovat za „těžké". Tank Sabra Mk.II s hmotností 59 tun je blíže k těžké kategorii. Přesné rozdělení nechme akademikům. Nicméně rozdíl v hmotnosti je významný.

Proto je ještě místě podotázka – chceme mít MBT „těžké" kategorie nad 60tun nebo nám stačí „střední" tank?


Bojové hmotnosti vybraných obrněných vozidel; větší foto / autor

Problém je následující. Provozovat jednu celou hmotnostní kategorii obrněné techniky a zrovna tu nejtěžší je pro malý stát závažné rozhodnutí a mělo by být dobře odůvodněno. 30 kusů T-72M4 CZ představuje víceméně udržovací jednotku pro zachování výcviku. Argumenty typu „protože chceme", „prostě potřebujeme", „když je zle všichni volají tanky", „MBT je nezbytnou součástí vojsk" jsou nepostačující. 

Berme jako pevný bod, že o nákupu cca 210 IFV je již rozhodnuto. Co dále? Většinou lidé hovoří: „prostě nakupme 60 až 90 tanků, máme na to". Jak se říká se, vše se ukáže v porovnání.

Zkusme proto porovnat 2 základní varianty, pro spravedlnost se stejným celkovým počtem dokoupených bojových obrněných vozidel:

 + Pořídíme si 60 modernizovaných starších těžkých MBT (v kategorii do 50 tun není asi nic, co by bylo průchodné). IFV s kanonem 105-120 mm tím pádem nebudeme nakupovat. Pro naše vahy počítejme s výhodnou „jednotkovou" cenou 4 mil EUR (~ 104 mil. Kč).

 + Zvětšíme zakázku na IVF o dalších 60 nových IVF s kanonem 120 mm při „jednotkové" ceně 10 mil. EUR (~ 260 mil. Kč).

Pojem „jednotková" cena je v uvozovkách z jednoduchého důvodu, protože de facto neexistuje. Zbrojní zakázka není nákup obyčejného občana v prodejně aut, ale téměř vždy představuje celý komplex, který zahrnuje dodávku samotné techniky požadovaných verzí, náhradních dílů a prostředků na údržbu a diagnostiku, servis různé úrovně, vybudování servisního zázemí, zaškolení technického personálu, dodávky munice, opce na další kusy a jiné položky. Plus například spoluúčast při výrobě a/nebo offsety.

Na první pohled jsme v první variantě utratili 240 mil. EUR (~ 6,2 mld. Kč) oproti 600 mil. EUR (~ 15,6 mld. Kč) a získali jsme skutečné MBT se značně lepším pancéřováním. Ale první pohled často klame a skutečnost je obvykle složitější. Ukážeme si, že tento výpočet není zcela správný.

Cena kontraktu někdy může působit jako červená muleta na býka, nicméně je jen jedním z mnoha ukazatelů a ne vždy tím nejdůležitějším.

Nákup 210 IFV a čemu se vyhnout

Dovolím si malé odbočení. Při úvahách o nákupu IFV si nemohu odpustit několik vět o špatném příkladu, který by nebylo vhodné zopakovat. Tím byl nákup kolových obrněných transportérů (KOT) Pandur.

Jsou-li mé informace správné, bylo v rámci často kritizovaného kontraktu pořízeno:

Zkratka 

Popis 

Výzbroj 

Počet

 KBVP

 kolové bojové vozidlo pěchoty

 Kan.30mm, 2xŘS Spike

 72

 KBV-VR

 kolové bojové vozidlo velitele roty

 Kan.30mm, 2xŘS Spike

 11

 KBV-Pz lok

 kolové bojové vozidlo průzkumné s lokátorem

 Kan.30mm, 2xŘS Spike

 8

 KBV-Pz8

 kolové bojové vozidlo průzkumné bez lokátoru

 Kan.30mm, 2xŘS Spike

 4

 KOT-Ž

 kolový obrněný transportér ženijní

 Kul 12,7 mm 

 8

 KOT-Zdr

 kolový obrněný transportér zdravotnický

 —

 4

  Vidíme to zcela jasně. 99 (!) ze 107 vozidel má v podstatě stejnou výzbroj: věžový komplet ISR - Samson RCWS-30 s kanonem Mk.44 Bushmaster II ráže 30 mm, kulometem M240 ráže 7,62 mm a dvěma protitankovými řízenými střelami (PTŘS) Spike-LR. Přes veškeré kvality uvedeného věžového kompletu rozhodně nejsou takto vyzbrojená vozidla efektivně použitelná pro všechny úkoly.

Krátký výčet toho, co chybí:

 + Počet moderních samohybných minometných systémů (například integrace AMOS, NEMO nebo bezvěžové verze minometu) - NULA.

 + Počet vozidel s kanonem větší ráže (integrující například věž 90 mm Cockerill LCTS 90MP nebo 105 mm Cockerill CT-CV 105HP) - NULA.

 + Počet vozidel – nosičů PTŘS (podobně jako izraelské "raketové" tanky), použitelné například jako stíhače tanků - NULA.

 + Počet samohybných protiletadlových (PL) raketových systémů (příklady integrace Izraelský Spyder nebo norský NASAM). - NULA. Počet kanonových PL systémů - další NULA.

 + Počet levnějších vozidel pro přepravu pěchoty bez těžké věže, ale s přídavným snímatelným modulárním pancéřováním, které by byly také lépe použitelné pro pomoc při živelných pohromách - NULA.

Síla obrněné jednotky se násobí, pokud sestává z různých druhů spolupracujících zbraňových systémů na podvozku s podobnými vlastnostmi. Jinak se může například stát, že rychle pohybující se Pandury budou zdržovány taženými minomety nebo protiletadlovci, kteří musí sesednout a rozložit se v palebném postavení.

Prohlásit, že se počítalo s dokoupením chybějících typů později, je dost zvláštní výmluva. Je lepší mít menší komplexní jednotku hned, než větší „jednodruhovou" a spoléhat se na „někdy příště".

Tajně doufejme, že se chyba nezopakuje a v kontraktu na IFV budou zahrnuty všechny potřebné typy. Bohužel, poslední články na toto téma uvádějí zase jen bojovou variantu s kanonem 30 mm a PTŘS... a jakýkoliv optimizmus je ten tam.

Na množství záleží

Výše uvedené jednoduché porovnání ceny je samozřejmě nesprávné. Musíme porovnat cenu jedné zakázky na 270 kusů IFV s cenou dvou zakázek, první na 210 IFV a druhé 60 MBT.

Jaká je vyjednávací pozice? Při nákupu 60 kusů upravených MBT jsme zákazník, který potřebuje pouhých 60 kusů za 240 mil EUR. To sice není úplně málo, ale taky ne žádná zakázka, kvůli které by se dodavatel přetrhl ve výhodách.

Naproti tomu zakázka, zvětšená z 210 na 270 kusů přesahující 2 mld. EUR je jiná kategorie. Velikost zakázky má nepochybně vliv při vyjednávání o podílu na výrobě, o zaplacení infrastruktury, zaškolení výrobního personálu atd.

Větší podíl na výrobě také může znamenat (může = u nás bohužel nemusí...):

 + Úspory díky daním a odvodům domácích subjektů

 + Benefity formou zaměstnanosti a podílových daní v obcích, kde bude výroba probíhat

 + Lepší know-how pro případ budoucí samostatné výroby

Bez konkrétních obchodních jednání můžeme výsledné sumy obou variant jen hádat. Tím ale porovnávání nekončí.

Nutné doplňky, náhradní díly, údržba a opravy

Podstatně těžší MBT budou zpravidla vyžadovat jiná pomocná vozidla než lehčí IFV, přinejmenším výkonnější vyprošťovací a mostní tanky. Kolik jich potřebujeme? Stačí dva nebo tři? Nebo raději pět až šest? Tím se dostáváme k nepříjemnostem spojeným s malými počty. Šest kusů může ležet nevyužito a u 2-3 kusů se může lehce stát, že nebude ani jeden provozuschopný.

Naproti tomu u varianty s 60 dalšími IFV postačí přidat 1-3 kusy stejných vyprošťovacích a mostních vozidel.

Možný bonus. Vyjednáme-li možnost vyrábět kompletní podvozky a vlastní nadstavby v libovolném počtu, většinu nebojových variant si dokážeme vyrobit kdykoliv bude potřeba za podstatně menší peníze.

Podobná je situace s náhradními díly, údržbou a opravami. Je pochopitelně levnější a jednodušší nakupovat nebo dokonce vyrábět náhradní díly ve větším množství, vytvořit infrastrukturu a vyškolit technický personál pro údržbu a opravy 270 stejných podvozků, než pro dva různé typy a různé hmotnostní kategorie.


Příklad potřeby vyprošťovacích vozidel, mostních vozidel a náhradních dílů (abstraktně "ND") pro obě varianty; větší foto / autor

Provoz a výcvik

Běžný člověk, který si koupí auto a najede pár tisíc kilometrů ročně, se dívá na pořizovací cenu izolovaně, jako na hlavní položku. Kupujeme-li techniku na desítky let a má-li být intenzivně využívána, je pořizovací cena jen jednou částí celkových nákladů za dobu provozu. S intenzivnějším využitím (motohodiny za rok), význam nákladů na provoz stoupá.

Položíme-li si na dvě strany rovnice:

MBT

IFV

Vyšší spotřeba paliva

Nižší spotřeba paliva

Vyšší opotřebení pohyblivých součástí 

Nižší opotřebení pohyblivých součástí

Speciální opravárenské kapacity pro údržbu a malé opravy podvozků

Shodné opravárenské kapacity pro údržbu a malé opravy všech podvozků

Nutnost servisu v zahraničí pro větší opravy

Komplexnější servis u nás

Speciální náhradní díly pro podvozek

Stejné náhradní díly pro podvozek

Speciálně vyškolená část technického personálu

Sdílení větší části technického personálu s ostatními IFV

Co je levnější? Dostat se k reálným číslům není snadné, nepracuje-li člověk přímo v oboru s informacemi, které jsou často utajované, a tak či tak asi ani nemůže publikovat. (ps. Jediná konkrétní čísla, které jsem našel, byly průměrné „operating costs" za míli pro různé verze tanku M1, kde bylo uvedeno 159 USD za míli pro M1A2). V dlouhodobé perspektivě pak celkové náklady za 60 repasovaných MBT mohou (ale pochopitelně nemusí) překročit náklady za 60 IFV z kanonem.

To není vše. Jednodušeji sestavíme nějaké fungující uskupení z 270 stejných podvozků IFV, z větší zásoby náhradních dílů, komplexní opravárenské kapacity a více vycvičeného personálu i posádek. V případě nutností kanibalizace odstavených strojů na náhradní díly se lépe kanibalizuje z 270 než z 60.

Provoz a výcvik nejsou jen vlastní motohodiny. Jsou to také přesuny. Přesun obrněnců o hmotnosti 30-45 tun bude vždy o něco levnější a méně náročnější na použitelnou trasu, únosnost mostů, silnic, tahače, než MBT o hmotnosti přes 60 tun. To si vynásobte určitým množstvím přesunů ročně a desítkami let provozu.

Inu, tahače. I kdybychom měli jen několik 60+ tunových MBT, už pro ně budeme potřebovat tahače a návěsy, schopné je zvládnout. U varianty 270 IFV víme, že nemáme NIC nad 50 tun a stačí o něco slabší kategorie tahačů a návěsů (pokud existuje).

Rozmístění, přesun a nasazení

V jedné nebo druhé variantě, pouhých 60 vozidel se 120 mm kanonem nikdy nerozmístíme po celém území tak, aby se vyskytovala blízko místa potřeby v dostatečném počtu. Musíme počítat s poměrně dlouhými přesuny při každém nasazení. Vzhledem ke geopolitické situaci je pravděpodobnější prvotní nasazení mimo území státu, co přesuny ještě prodlouží.

Výhodou lehčích IFV při přesunu na místo určení není jen v nižší hmotnosti a širším výběru tras. Musíme brát v úvahu vše, co musíme brát s sebou. Zařadíme-li do uskupení byť jen několik MBT, už musíme pro ně vzít odpovídající vyprošťovací vozidlo, náhradní díly, technický personál atd.

Suma sumárum, uskupení lehčích vozidel na jednotném podvozku se na místo určení dostane zpravidla rychleji, jednodušeji a s potřebou menších zdrojů. Jeho zásobování a udržování bojeschopnosti je také jednodušší.

Jsem přesvědčen, že 60 našich tanků v nějakém trochu větším konfliktu díru do světa neudělá. Naopak větší operativnost a bojeschopnost lehčí, přestože teoreticky „slabší" brigády na jednotném podvozku bude vítaná.

IFV vs. MBT – „rytířské souboje" jsou spíše výjimkou

IFV a MBT se 120 mm kanonem mají sice zhruba stejnou palebnou sílu (MBT bude mít větší stabilitu), ale pancéřování o 15-20 tun těžšího MBT je prostě principiálně silnější. Má proto větší šanci přežít jak přímý zásah jakýmkoliv projektilem, tak blízký výbuch dělostřeleckého granátu, rakety, pumy nebo improvizované nálože. O tom není sporu.

Postavíme-li jednotky MBT a IFV s ekvivalentním výcvikem a zaměřovacími systémy proti sobě do otevřeného terénu jako dva oddíly rytířů, díky prosté matematické pravděpodobnosti bude skupina IFV poražena. Požene-li se jednotka IFV otevřeným terénem jako spanilá jízda a z výhodných ukrytých palebných pozic po nich budou střílet tanky, bude zdecimována s vysokou pravděpodobností.

Taková představa boje je hlavně v našich evropských podmínkách trochu zjednodušená. Stává se, že jednotka je „chycena" v otevřeném prostoru a dojde ke ztrátám, ale gramotný velitel se tomu bude snažit maximálně vyhnout. Ve výsledku se obě strany budou získat poziční výhodu nad protivníkem, využívat terén i stavby, krýt se, manévrovat. Přestože IFV budou zřejmě tahat za kratší konec, záleží na mnoha faktorech včetně průzkumu, výcviku i kusu štěstí, zda se nakonec více projeví výhoda lepšího pancéřování MBT nebo větší pohyblivost a průchodnost IFV.

Za druhé. Musí stát proti 30 tankům protivníka 30 IVF s kanonem 120mm? Nemusí. Dosaďme si na naši stranu smíšené uskupení se samohybnými děly, raketomety, samohybnými minomety a raketovými stíhači tanků. Tyto mohou protivníka zasahovat na větší vzdálenost nebo dokonce ze skrytých pozic. Jaký bude výsledek potom?

Ale také protivník může poslat smíšené uskupení „ne est pas", jak by řekl Hercule Poirot? To celé střetnutí ještě více zamotává a výsledek bude opět záviset na mnoha faktorech. Přidejme letectvo, bezpilotní letouny, průzkumné prostředky, taktiku, výcvik, logistiku...

Vidíme, že vlastnictví MBT vs. IFV je jen jeden z mnoha faktorů a pravděpodobně ne rozhodující. Zvláště bavíme-li se o pouhých 60 kusech.

Zpět k pancéřování

Co doopravdy znamená hmotnost navíc pro pancéřování? Pro první zjednodušení počítejme s tím, že celé navýšení hmotnosti bude použito pouze na pancéřování.

Rozdělme plochu vozidla například takto:


Přibližné rozdělení pancéřování tanku; větší foto / autor

Kdybychom dodatečnou hmotnost 20 tun naivně rozdělili rovnoměrně na celou plochu, navýšení tloušťky pancíře by mohlo být přibližně následující: 

+ Celoocelový pancíř: 3,5 cm

+ Kompozitní pancíř 50 % hmotnosti ocel, 50 % keramika: ocel 1,8 cm + keramika 3,7 cm

Je jasné, že to tudy cesta nevede. Pro 120mm projektil nebo moderní PTŘS pár centimetrů navíc nepředstavuje velký rozdíl.

Logičtější bude rozdělit hmotnost jinak, například takto:

Plocha

Použito

Dodat

Hmotnost

100 % ocel

50% oceli + 50% keramiky

pancíř

m2

  

tuny 

cm 

cm oceli 

cm keramiky 

Čelní

9 

40 

8 

11,40 

5,72 

11,70 

Boční

19

25 

5 

3,37 

1,69 

3,46 

Horní

21 

20 

4 

2,44 

1,22 

2,51 

Spodní

18 

10 

2 

1,42 

0,71 

1,46 

Zadní

5 

5 

1 

2,56 

1,28 

2,63 

Zde již vidíme významné navýšení tloušťky čelního pancíře. Na velkých plochách (boky, horní a spodní část) pravděpodobně rozdělíme hmotnost nerovnoměrně a použijeme silnější pancéřování na více exponovaných místech za účelem lepší ochrany posádky. Navýšení hmotnosti může být také použito na dynamické pancéřování nebo jiné způsoby ochrany.

Nicméně, provedeme-li výpočty jakkoliv, základní poznatek je nepříjemný. Navyšování hmotnosti pancíře nepřináší takový nárůst ochrany, jaký bychom chtěli. Plocha tanku je prostě velká a některé protitankové prostředky se zaměřují právě na slabší horní pancíř.

Nemluvě o faktu, že zvýšení hmotnosti o 20 tun vyžaduje také zesílení částí podvozku, silnější motor, takže na pancéřování určitě nepůjde celý přírůstek hmotnosti.

Ve výsledku bude mít lehčí vozidlo nižší odolnost v boji, ale možná ne o tolik, aby to stálo za živení poměrně malého počtu vozidel nejtěžší kategorie.

Nesmíme také zapomínat, že například IFV Puma je jen o málo lehčí, než T-72. Velký rozdíl v pasivní ochraně by zde nebyl, až na jednu nepříjemnost, která nám ihned udeří do očí při pohledu na IFV.

IFV s kanonem nebo „střední" tank?

IFV je, přehnaně řečeno, „autobus", velká krabice, která musí poskytnout alespoň minimální pohodlí nejen tříčlenné posádce, ale také výsadku šest, osm i více vojáků. Větší plocha prostoru s posádkou negativně ovlivňuje tloušťku pancéřování. Na tuto krabici chceme namontovat věž se kanonem 120 mm. Vysoko namontovaná těžká věž může znamenat snížení stability při jízdě i při střelbě.


Přibližné porovnání prostoru pro posádku; větší foto / autor

Na stejném podvozku postavený opravdový střední tank by měl menší plochu, lepší stabilitu a možnost lépe chránit posádku. Zda použít věž s posádkou nebo bezosádkovou, je jiné téma.

Problém. Střední tank na stejném podvozku, který bychom chtěli koupit i ve verzi IFV, zrovna mnoho výrobců nenabízí. Snad CV90. Vzniká tak otázka, kdo zaplatí vývojové náklady. Mohli bychom jen tajně doufat, že se najdou ještě další zájemci.

Určitou satisfakcí za dodatečné náklady na vývoj a výrobu specifické korby středního tanku by bylo její využití všude tam, kde nepotřebujeme velkou korbu IFV. Například pro například raketový stíhač tanků, průzkumné vozidlo, protiletadlové vozidlo atd. Výhoda jednotného podvozku nebo alespoň velké části dílů by zůstala zachována.

Pro zjednodušení přestavby by mohla zůstat zachována pohonná soustava s motorem vpředu. Tím by, obrazně řečeno, mohlo vzniknout něco jako „menší Merkava", s výhodami a nevýhodami s tím spojenými.

Bez nákladových studií a konkrétních jednání s výrobci nelze otázku nárůstu ceny za střední tank na podvozku IFV uspokojivě vyřešit. V případě získání práva vyrábět kompletní podvozky by uvedená přestavba mohla být zajímavá pro domácí výrobce.

Jednotný podvozek jako klíč k efektivní armádě malého státu

Není dobrý nápad napodobovat armády mnohonásobně větších nebo bohatších státu. Docela chápeme, že si nemůžeme dovolit mít letectvo s mnoha kategoriemi nadzvukových letounů a uspokojíme se s jedním univerzálnějším Grippenem. U obrněných vozidel jsme na tom podobně.

Zatím se nepodařilo vyvinout taková kolová vozidla, která by dostatečně nahradila vozidla pásová a naopak. Schopnost pohybovat se po silnicích relativně rychle, tiše a úsporně na místo nasazení při větším komfortu pro posádku je výhodou kolových vozidel. Průchodnost těžkým terénem, málo únosnou půdou, troskami, bariérami, příkopy, stabilita, schopnost unést vysokou hmotnost a trakce – to jsou naopak výhody pásových vozidel.

Když už chtě nechtě a s nervózním pohledem na peněženku musíme živit pásová o kolová obrněná vozidla, můžeme alespoň snížit náklady tím, že použijeme jednotné podvozky tam, kde je to alespoň trochu možné.

Je dobře známo, jakou logistickou noční můru zažívala německá armáda při tažení do Ruska. V neposlední řadě díky rozmanitosti techniky, posbírané v celé okupované Evropě. Jednotný pásový podvozek nám dává logistické a strategické výhody, které v mnoha případech mohou převýšit určité taktické nevýhody při vlastním střetu „jeden na jednoho".

Závěr

Schopnost pásová obrněná vozidla také vyrábět, a ještě lépe dále vyvíjet, otevírá dveře do úplně jiné roviny nezávislosti a výzbrojní bezpečnosti ozbrojených sil. Pamatujme si, že v krizové situaci nám ani všechny peníze světa nemusí stačit na nákup něčeho, co nám jiný stát prostě nechce nebo nemůže prodat.

Při všech úvahách je potřeba myslet na zásadní skutečnost. V době hlubokého míru je nám 270 IFV k ničemu. Reálně jich nepotřebujeme ani 120. Armádu tvoříme a živíme hlavně pro potřeby případných krizových situací. Co je lepší? Mít 210 IFV plus 60 těžkých MBT a neumět je vyrobit ba ani opravit, nebo postavit pásové síly pouze na IFV a mít je plně pod svou kontrolou?

Není tak důležité, co máme v míru, ale co budeme mít v případném konfliktu. Varovným příkladem je pouhých 5 argentinských střel Exocet ve válce o Malvíny (Falklandy) roku 1982, kterými Argentina sice nadělala velké škody, ale potom prostě došly a další jim už nikdo nedodal.

Reálně nejsme schopni a ani nemusíme vyrábět vše. Musíme si ale zvolit, co jsou základní stavební kameny ozbrojených sil malého státu a zde neváhat investovat do vlastní výroby nebo dokonce do vlastního vývoje.

Poděkování p. Lukáši Visingerovi za údaje o počtech jednotlivých verzí KOT Pandur II pro AČR.

Zdroje: Valka , Wiki , obr. , WarDrawWings , Wiki , GAO , CMI Groupe

Nahlásit chybu v článku


Související články

Robotické a autonomní systémy v Armádě ČR

Armáda České republiky pracuje na koncepci rozvoje robotických a autonomních systémů, především ...

Američané schválili prodej vrtulníků UH-1Y Venom do České republiky

Ministerstvo zahraničí Spojených států v pondělí schválilo potenciální prodej 12 víceúčelových ...

Česko-německá spolupráce v oblasti obranného průmyslu přinese českým firmám zakázky za 35 mld. Kč.

Praha, 14. listopadu 2017: Největší německé zbrojovky uspořádaly v Praze setkání s cílem ...

Slovensko získá nejnovější bojová vozidla Patria AMVXP

Slovenská vláda před pár dny schválila pořízení 81 kolových bojových vozidel pěchoty (KBVP) AMV od ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
6h12h24h
Rozbalit všeSbalit vše

  • Jirosi
    15:12 30.11.2017

    Zastánci IFV s kanonem mohli by s jste nám osvětlit. Jak chápete nasazení těchto vozidel. Když sám guru této taktiky počítá, že tyto jednotky bude potřeba urychleně vyměnit za ...Zobrazit celý příspěvek

    Zastánci IFV s kanonem mohli by s jste nám osvětlit. Jak chápete nasazení těchto vozidel. Když sám guru této taktiky počítá, že tyto jednotky bude potřeba urychleně vyměnit za opravdové bojové jednotky s těžkou technikou.

    Která pak technika toho nahrazeni v případě ČR bude toto nahrazení provádět. Protože tohle je nedílná součást. Nezapomeňte, že v případném konfliktu budou mosty stejně zničeni a naše armáda by nebyla vybavena dostatečnou ženijní technikou pro podporu přísunu sil NATO, pokud tedy chcete spoléhat na ně.Skrýt celý příspěvek

  • Rase
    15:06 30.11.2017

    kubo4747: obyčejné BVP osazené osádkovou věží a ručně nabíjeným kanónem ráže 120 mm nemá moc smysl. Co si ale myslíš o překopávce, kdy z BVP zůstane jen podvozek, sníží se výška ...Zobrazit celý příspěvek

    kubo4747:
    obyčejné BVP osazené osádkovou věží a ručně nabíjeným kanónem ráže 120 mm nemá moc smysl. Co si ale myslíš o překopávce, kdy z BVP zůstane jen podvozek, sníží se výška korby, osadí bezosádková věž s automaticky nabíjenou stotřicítkou, osadí hard-kill a soft-kill atd. je to už tank nebo jak to nazvat. Přeci jen bojovou silou je na tom lépe než MBT, lehčí, pohyblivější, byť cenou dost podobné. Z mého pohledu to tank je.Skrýt celý příspěvek

  • Luky
    14:57 30.11.2017

    Jak říká Nasraláh, Syrský konflikt je pokračováním izraelské prohry v roce 2006...takže na čistokrevných tancích to stejně nestojí. Ale Izrael tanky pochopitelně bude mít i ...Zobrazit celý příspěvek

    Jak říká Nasraláh, Syrský konflikt je pokračováním izraelské prohry v roce 2006...takže na čistokrevných tancích to stejně nestojí.
    Ale Izrael tanky pochopitelně bude mít i nadále.

    My především potřebujeme provozuschopnou techniku s maximální podporou domácího průmyslu, která bude aktivně cvičit doma i v zahraničí. To je nejlepší odstrašení.Skrýt celý příspěvek

  • Miroslav
    14:49 30.11.2017

    Osobne si myslím, že moderné konflikty si vyžadujú skôr rýchle, flexibilné a univerzálne bojové prostriedky s vysokou mobilitou ktoré sú schopné zabezpečiť palebnú silu v otvorenej ...Zobrazit celý příspěvek

    Osobne si myslím, že moderné konflikty si vyžadujú skôr rýchle, flexibilné a univerzálne bojové prostriedky s vysokou mobilitou ktoré sú schopné zabezpečiť palebnú silu v otvorenej krajine aj mestskom prostredí. Preto sa skôr prikláňam k ľahkým tankom. Veľké tankové bitky sú už zrejme minulosť. Tanky dokážu plniť svoje úlohy len v spolupráci s inými obrnenými jednotkami a pod patronátom letectva.Skrýt celý příspěvek

  • kubo4747
    14:19 30.11.2017

    Výborný článok s dobrým rozborom. Ale nesúhlasím, že je dostatočné mať len IFV a k tomu IFV s tankovým kanónom. Poriadny tank a jeho schopnosti nedokáže nahradiť žiadne IFV ani ...Zobrazit celý příspěvek

    Výborný článok s dobrým rozborom.

    Ale nesúhlasím, že je dostatočné mať len IFV a k tomu IFV s tankovým kanónom. Poriadny tank a jeho schopnosti nedokáže nahradiť žiadne IFV ani nič podobné. A že by tanky stratili svoj význam, tak to vôbec nie je pravda. Práveže sú neoddeliteľnou súčasťou pozemných síl.

    Ako tu chlapci už spomínali, tak Izraelská armáda je príkladom. Taktiež aj ich APC Namer.
    Izrael je síce možno iné alebo pre niekoho špecifické bojisko, ale je to bojisko ako každé iné, ale tiež názorne ukazuje schopnosti a výhody tankov a ťažkých APC, ktoré sú potrebné pre každé bojisko.Skrýt celý příspěvek

  • Rase
    14:08 30.11.2017

    MALI: jen dám zajímavost. britové aktuálně zkouší německý soft-kill systém MUSS a je docela možné, že zavedou jeho obdobu nebo vylepšenou verzi, na svou těžkou techniku (i tanky ...Zobrazit celý příspěvek

    MALI:
    jen dám zajímavost. britové aktuálně zkouší německý soft-kill systém MUSS a je docela možné, že zavedou jeho obdobu nebo vylepšenou verzi, na svou těžkou techniku (i tanky atd.).Skrýt celý příspěvek

  • MALI
    13:57 30.11.2017

    To Maximus 13:47:
    souhlas (nicméně některým skalním hráčům World of tanks to tady asi nevysvětlíte)...

    To Maximus 13:47:
    souhlas (nicméně některým skalním hráčům World of tanks to tady asi nevysvětlíte)...

  • Maximus
    13:54 30.11.2017

    Oprava: "Pokud se používá Ukrajina jako argument pro nové navýšení významu MBT, tak .."

    Oprava: "Pokud se používá Ukrajina jako argument pro nové navýšení významu MBT, tak .."

  • MALI
    13:54 30.11.2017

    To Charlie: 1. moje otázka byla konkrétní odpovědí na "jistou otázku", která byla položena, jak byla položena a proto jí také stylem odpovídala..., proto si Vaše poučky o ...Zobrazit celý příspěvek

    To Charlie:
    1. moje otázka byla konkrétní odpovědí na "jistou otázku", která byla položena, jak byla položena a proto jí také stylem odpovídala..., proto si Vaše poučky o komplexním přístupu k problematice nechte pro někoho jiného...;

    2. To chcete srovnávat ukrajinské BVP (jestli tam vůbec nějaké aktuálně měli) s novými BVP (např. Puma - za předpokladu, že bude osazena MELLS?)

    3. Když už chcete debatovat o přímém souboji PTRK a TK (nějak mi to nesedí s tím Vaším komplexním přístupem), tak si pořádně přečtěte příspěvek, ve kterém jsem psal o střelbě PTRK 3.g za horizont (BLOS), ne o LOS střelbě PTRK 2.g.Skrýt celý příspěvek

  • Maximus
    13:47 30.11.2017

    Pokud se používá jako asrgument pro význam MBT, tak je potřeba dodat, že letectvo bylo mimo hru, protože "separatisti" bez letectva měli k dispozici Igly, Gromy, Verby, Buky a jiné ...Zobrazit celý příspěvek

    Pokud se používá jako asrgument pro význam MBT, tak je potřeba dodat, že letectvo bylo mimo hru, protože "separatisti" bez letectva měli k dispozici Igly, Gromy, Verby, Buky a jiné relativně moderní "kapesní" PVO a na ukrajinské straně byly letadla a vrtulníky s více než 30 let starýmy obrannými technologiemi.
    Stejně tak 70-80 % ztrát na obou stranách způsobilo kanónové a raketové dělostřelectvo a minomety.

    Osobně mi spíš příjde, že by AČR na základě těchto zkušeností měla spíše zapracovat na masivním posílení dělostřelectva, PVO, moderních vrtulnících a letadlech (dokončit třeba vyzbrojení L-159), posílení ofenzivních kybernetických schopností či masivnější zavedení průzkumných i bojových dronů alespoň na taktické úrovni než si "hrát na armádu" s pár desítkami tanků, jejichž prototypy jsou starší než většina zdejších diskutujících.Skrýt celý příspěvek

  • Maximus
    13:31 30.11.2017

    To Safi: Na ten váš názor vám snadno odpoví třeba pohled na Izraelskou armádu a jejich těžká OT na pásech :-) Pokud máte malou profesionální armádu, tak je ztráta každého ...Zobrazit celý příspěvek

    To Safi: Na ten váš názor vám snadno odpoví třeba pohled na Izraelskou armádu a jejich těžká OT na pásech :-) Pokud máte malou profesionální armádu, tak je ztráta každého profesionálního vojáka daleko větší ztrátou, než v dobách braneckých armád. Podobně to platí v případě Izraele, kdy vaše armáda je početně mnohem menší než armády případných nepřátel.
    Těžké BVP jsou odpovědí na tuto zkutečnost, kdy ochrana i jednotlivého vojáka je prioritou.

    Rovněž naše krásná země je neuvěřitelně rozmanitá geomorfologicky a rozhodně ne vždy a všude si může KOT vyrazit mimo silnice.

    Nevím jaké je počasí a terén u vás, ale když se teď podívám ven, tak Pandur po poli nedojede ani k nejbližší mezi.

    Stejně tak doktrinální využití KBVP a PBVP je rozdílné - na "kolech" nejedete nikdy přímo do kontaktu s nepřítelem. Roj vždy včas sesedá a KBVP je pouze z odstupu (pokud možno krytý terénem) podporován palbou palubních zbraní a odpalováním PTŘS plus využití senzorů (ty právě patří mezi ty nejnákladnější položky). KOT bez PTŘS a senzorů by nemohl ani toto.
    Lehce pancéřovaný KOT či KBVP je v podstatě jen takový lepší "autobus" s lepší průchodností terénem a pancéřováním chránícím výsadek před palbou z ručních zbraní (čelně i proti projektilům z malorážových kanónů) a střepinám z granátů. Životnost a vlastně i význam "holého" OT na bojišti s trochu sofistikovanějším nepřítelem je blízká nule.

    Tím neříkám, že pro AČR by nemělo význam časem zavést Pandury ve verzi OT s 12,7mm kulometem/40mm granátometem v dálkově ovládané věžičce s nějakým přiměřeným senzorovým vybavením právě jako "autobusy", pro jejichž účel se používá dnes tatra s plátěnou střechou. V situaci, kdy by hrozily "teroristické" útoky na vojenské kolony v zázemí, letecké útoky či dělostřelecké přepady tak rozdíl mezi plachtou a tenkkým pancířem OT by byl dosti zásadní.

    Nyní ale řešíme jiné priority.

    Tank s OT rozhodně nemůže plnohodnotně nahradit IVF - to pochopili už i Američani s jejich Strykery :-).Skrýt celý příspěvek

  • Radovan
    13:27 30.11.2017

    Myslím, že v článku a diskuzi hodně opomíjí psychologický efekt MBT. Zkrátka mít v armádě 2 prapory výborně vycvičených a moderních MBT vlastní morálku a morálku potencionálního ...Zobrazit celý příspěvek

    Myslím, že v článku a diskuzi hodně opomíjí psychologický efekt MBT. Zkrátka mít v armádě 2 prapory výborně vycvičených a moderních MBT vlastní morálku a morálku potencionálního protivníka podle mě silně ovlivní bez ohledu na různé studie co je levnější a co účinější.
    Přeci stát naší velikosti buduje armádu primárně kvůli odstrašení protivníka od agrese, to že cena za naše poražení bude pro něho větší než výhody z toho plynoucí. A tyhle kalkulace si nepřítel provádí před začátkem války a tank je prostě tank. V hlavách politiků určitě víc než odborníků.Skrýt celý příspěvek

  • PavolR
    13:25 30.11.2017

    Iba tíško poznamenávam, že v tej istej hmotnostnej kategórii, ako bvp vhodné na prerábku vo vozidlo palebnej podpory, sú aj tanky vhodné na prerábku v BVP. Požiadavka jednotného ...Zobrazit celý příspěvek

    Iba tíško poznamenávam, že v tej istej hmotnostnej kategórii, ako bvp vhodné na prerábku vo vozidlo palebnej podpory, sú aj tanky vhodné na prerábku v BVP. Požiadavka jednotného podvozku by bola zachovaná ...Skrýt celý příspěvek

  • Charlie
    13:20 30.11.2017

    MALI: jak se asi budou cítit ti v tý Pumě, když na ně MBT "plivne" nějakou tu M829, jak se asi cítí pěchota, když jí Pandur oťukává třicítkou... tohle sou takový "klučičí pindíkový ...Zobrazit celý příspěvek

    MALI: jak se asi budou cítit ti v tý Pumě, když na ně MBT "plivne" nějakou tu M829, jak se asi cítí pěchota, když jí Pandur oťukává třicítkou... tohle sou takový "klučičí pindíkový debaty", každej typ techniky má svý pro a proti, přičemž kromě TTD se počítá i ekonomika provozu, spolehlivost a další mraky faktorů, který z papírově "slabšího" kousku můžou ve finále udělat výhru.

    Na Ukrajině když měla jedna strana tanky a druhá ne, tak ta bez tanků byla v prdeli a doufala, že to vyfutrujou Grady nebo jiná atrilérie. Ony PTŘS vypadají strašně cool do tý doby, než po vás posádka tanku začne vést odvetnou palbu, zatímco vy civíte do nitkáče a postrkujete ten krám očima, aby letěl rychlejc, a to se nezmiňuju o takovejch drobnostech jako že vám to v průběhu letu zadýměj nebo ta střela jen vypadne z kontejneru a neškodně prská.

    Schválně si spočítejte, jak dlouho to trvá raketě (TOW-2 má třebas 320m/s) naž přeletí ty dva kilometry a jak dlouho to trvá granátu z kanonu.Skrýt celý příspěvek

  • kazd
    13:16 30.11.2017

    "Docela provařenej je ten britskej Challenger, kterej někde v Basře nebo kde dostal řadu zásahů a posádce se nic nestalo, na Donbasu takhle RPGčkama čechrali T-64 a taky jich ...Zobrazit celý příspěvek

    "Docela provařenej je ten britskej Challenger, kterej někde v Basře nebo kde dostal řadu zásahů a posádce se nic nestalo, na Donbasu takhle RPGčkama čechrali T-64 a taky jich potřebovali asi 8 nebo kolik, aby jí vůbec vyřadili (posádka to tuším přežila). "

    jenomže kdyby je čechrali moderní PTŘS tak game over. Situace kdy MBT někdo zblízka něčím čechrá je ukázkou špatného nasazeníSkrýt celý příspěvek

  • CerVus
    13:09 30.11.2017

    Tak zase jestli má KMW skladem ještě přes 100ks leo2a4 a jsou z nich schopni za relativně slušné peníze udělat a6+ (nabízeli loni VB) a AČR by jich pořídila rozumný počet (35 není ...Zobrazit celý příspěvek

    Tak zase jestli má KMW skladem ještě přes 100ks leo2a4 a jsou z nich schopni za relativně slušné peníze udělat a6+ (nabízeli loni VB) a AČR by jich pořídila rozumný počet (35 není rozumný počet), tak IFV s kanonem smysl dávat nebude. Rozumné to je pouze v případě, kdy těch tanků budeme mít pár kusů.Skrýt celý příspěvek

  • Charlie
    13:04 30.11.2017

    Rase: koncepce MBT+APC je klasická "mechanizovaná" pěchota a v současný době to používaj Izraelci. IFV je takovej bonus, aby se navýšila palebná síla mechanizovaných pěších ...Zobrazit celý příspěvek

    Rase: koncepce MBT+APC je klasická "mechanizovaná" pěchota a v současný době to používaj Izraelci. IFV je takovej bonus, aby se navýšila palebná síla mechanizovaných pěších jednotek a ty tak nebyly závislé na tancích. Jelikož sou ale samozřejmě finančně náročnější než OT, tak se i ty první udržely.

    Pokud jde o paritu FSV (Fire SUpport Vehicle) vs MBT, tak pokud nebudeme mít extrémně příznivej terén (jako mají Italové a proto provozují Centauro) tak FSVčka budou vždycky tahat za kratší konec provazu. Nejde jen o odolnost proti palbě z plné tankové ráže, ale takové FSV bude méně odolné proti úplně všemu - svým kanonem to je schopné ohrozit každé BVP, odolnost proti pancéřovkám je taky někde jinde, a přídavný pancíř zdaleka neřeší vše - stačí průjezd náročnějším terénem a máte mašinu očesanou dohola.¨

    Docela provařenej je ten britskej Challenger, kterej někde v Basře nebo kde dostal řadu zásahů a posádce se nic nestalo, na Donbasu takhle RPGčkama čechrali T-64 a taky jich potřebovali asi 8 nebo kolik, aby jí vůbec vyřadili (posádka to tuším přežila).

    Aktivní systémy jsou super, ale kolik efektorů mají? většina typů disponuje tak deseti kusy munice a to je všechno, navíc to je všechno na povrchu vozidla a tudíž ohrožené palbou (jak odolné sou asi ty radary, které mají zaměřovat přilétající střely? vydrží první dělostřelecký přapad, který vozidlo pokropí střepinama?).

    Zkrátka a dobře, jednotka mající jako svou hlavní sílu MBT projede obdobným ekvivalentm na FSV jako nůž máslem.

    Konstrukce, kdy z těžkého IFV vezmeme motor+komponenty podvozku a hmotnost ušetřenou na velké korbě nasypeme do balistické odolnosti je sice možná, ale stejně to nebude MBT. Hmotnostní limit těžkých IFV se pohybuje kolem těch 50 tun a abychom se dostali při tomhle váhovém limitu na odolnost mnohem těžších MBT, tak nám z toho zase vyleze T-72(90), protože budeme muset šetřit na velikosti abychom mohli mít pancíř (a nebo ušetříme na pancíři ve prospěr velikosti, ale pak to bude takovej kočkopes v ceně MBT, ale bez jeho ochrany).

    To bylo totiž zadání celýho vývoje T-64 - dostat tank v hmotnostní kategorii středních tanků s odolností a palebnou silou těžkých (ze kterých se staly MBT). A i se všema těma kompromisama a šetřením se nakonec stejně dostali až k 50 tunám (T-90MS).Skrýt celý příspěvek

  • Rase
    13:03 30.11.2017

    MALI: Type 10 byl zmíněn jako alternativa ke známým, nový nebo nově vyráběným MBT. Nic víc nic míň. Type 10 jsem vytáhl, jelikož se mi líbí, stejně dobře jsem tam mohl psát o nově ...Zobrazit celý příspěvek

    MALI:
    Type 10 byl zmíněn jako alternativa ke známým, nový nebo nově vyráběným MBT. Nic víc nic míň. Type 10 jsem vytáhl, jelikož se mi líbí, stejně dobře jsem tam mohl psát o nově vyrobeném Leopardu nebo čímkoliv jiným, co spadá do kategorie MBT. Tohle nemá smysl rozmazávat.

    Safi:
    tak ony dnešní bojová vozidla ať již s výsadkem nebo bez (Ajax, Jaguar) jsou v podstatě takové lehké tanky pro podporu pěchoty. Koncept RSG mi přijde vhodný i pro AČR. Akorát McGregor nevypustil klasické MBT, jeho koncept má udržet frontu než připutují ze zámoří těžké jednotky.Skrýt celý příspěvek

  • RiMr71
    13:01 30.11.2017

    Nevim nevim... na mě osobně tento článek působí dost povrchně a kdybysticko-pakležicky.. "V dlouhodobé perspektivě pak celkové náklady za 60 repasovaných MBT mohou (ale ...Zobrazit celý příspěvek

    Nevim nevim... na mě osobně tento článek působí dost povrchně a kdybysticko-pakležicky..
    "V dlouhodobé perspektivě pak celkové náklady za 60 repasovaných MBT mohou (ale pochopitelně nemusí) překročit náklady za 60 IFV z kanonem."

    Atd atd. Spíš se mi zdá, že autor prostě "lobuje" za zvýšení objednávky IFV a ze spousty nepřesných a neznámých údajů dělá "jasné závěry".

    Ale samozřejmě, jako podnět k diskuzi výborné. Jen se obávám, že k diskuzi která zde už proběhla desetkát zleva zprava zhora zdola.. je to takové "pojďme se zase bavit o tom co bychom si koupili kdybychom vyhráli ve Sportce, protože je to příjemné"...Skrýt celý příspěvek

  • Maximus
    12:53 30.11.2017

    ČR rozhodně není v pozici, že by musela řešit jestli jenom kola nebo pásy. Jediné, co je na pořadu dne je, zda T-72 na konci životnosti hned nahradit novými MBT, kdy jediná ...Zobrazit celý příspěvek

    ČR rozhodně není v pozici, že by musela řešit jestli jenom kola nebo pásy. Jediné, co je na pořadu dne je, zda T-72 na konci životnosti hned nahradit novými MBT, kdy jediná smyslupná alternativa je nový "Eurotank", který bude k dispozici nejdříve kolem roku 2028 - 2032 a to jsem docela optimista :-). To je samozřejmě pozdě a pořizovat nějaký omezený počet MBT staré generace (byť jakkoli modernizované) - nejde samozřejmě jen o nákup jednotlivých stojů, ale i podpůrnou techniku, zázemí, munici a servis je zbytečné plýtvání cennými prostředky, které chybí akutně v mnoha mnohem zásadnějších oblastech naší armády.

    Pak je tu možnost překlenout období mezi koncem T-72 a sériovým "Eurotankem" pořízením vozidel palebné podpory/středními tanky primárně pro udržení výcviku a schopností AČR používat tanky a sekundárně posílit zcela nedostatečné schopnosti palebné podpory mechanizovaných jednotek.

    Ve 30. letech provést seriózní analýzu již produkčních "Eurotanků" a používaných vozidel palebné podpory a na základě znalosti skutečných parametrů rozhodnout, která cesta je pro AČR výhodnější. Kromě technických aspektů samozřejmě záleží na geopolitice, ekonomice a schopnostech domácího průmyslu

    Čeká nás docela masivní nástup nových technologií, které mohou výrazně změnit naše chápání a vnímání válečných konfliktů a to samozřejmě bude mít dopad na konstrukci a využívání využívání techniky.

    Nikdo nemáme křišťálovou kouli a nevíme jistě, jak bude vypadat bojiště v roce 2035 - můžeme mít maximálně "kvalifikovaný odhad" :-).

    Co se týká alternativ v podobě moderních asijských tanků, tak tam bude problém trochu s rozdílem průměrných velikostí Asiatů a Středoevropanů - T-72 by tak mohl konečně získat pověst rozměrného a pohodlného tanku.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 15 z 17