Ruská stíhačka T-50: Další prototypy a start sériové výroby
- 7. 6. 2017
- 358 komentářů
- Jan Grohmann
V příštím roce začnou letecké testy desátého a jedenáctého prototypu stíhaček T-50 s novými motory Izdělije 30. Po úspěšném dokončení testů začne malosériová výroba T-50 (resp. Su-50) pro ruské letectvo.
V současné době stále běží vývojová fáze programu nové ruské stíhačky páté generace Suchoj T-50, známé také jako PAK-FA (Perspektivní letecký komplex frontového letectva). V roce 2018 se k devíti prototypům T-50 připojí další dva letouny - ty již získají nové motory Izdělije 30.
„Práce na PAK FA se dnes nachází ve finálním stádiu. Letos dostaneme 10. a 11. letadla, která budou připojena ke zkouškám, a v následujícím státním programu zbrojení na období 2018-2025 plánujeme první sériový nákup letadel T-50," řekl Borisov během návštěvy leteckého závodu Jurije Gagarina v Komsomolsku na Amuru (KnAAPO), kde se výrábí stíhačky Su-35S i T-50.
Prozatím prototypy T-50 létají s motory AL-41F1 (Izdělije 117). Jde o vylepšenou verzí motorů AL-41F1S (Izdělije 117S) ze stíhaček Su-35S. Motory AL-41F1/F1S mají konstrukční základ v motoru AL-31 stíhaček Su-27. AL-41F1 má ale údajně až 80 % nových vylepšených komponentů.
Motory Izdělije 30 mají podle ruské tiskové agentury TASS vyvinout tah 107 kN a s přídavným spalováním 176 kN. Naproti tomu AL-41F1S vyvine tah 86 kN, resp. 147 kN.
Nové prototypy T-50 kromě nových motorů obdrží i vylepšený radar typu AESA a dostanou možnost používat nejnovější generaci ruských zbraní vzduch-vzduch i vzduch-země. Testy obou prototypů se rozběhnou v roce 2018.
Po úspěšném dokončení vývoje a následných vojskových zkouškách začne malosériová výroba. Ruský státní vyzbrojovací program pro roky 2018 až 2025 počítá s nákupem 18 až 24 letounů T-50 (Su-50). Není jisté, zda číslo obsahuje i zmíněné prototypy nebo půjde o nově vyrobené letouny s motory Izdělije 30.
Nicméně první výrobní dávka má obsahovat šest sériových letadel T-50 (resp. Su-50), což společně se zmíněnými 12 prototypy dělá právě 18 letadel. Dodejme, že původně ruské letectvo plánovalo nakoupit až 250 letadel PAK-FA.
T-50 poprvé vzlétl v lednu 2010, veřejnosti byl stroj představen na moskevské letecké výstavě MAKS 2011 a do služby měl být původně zaveden v roce 2015. V květnu letošního roku ministr obrany Sergej Šojgu oznámil, že první T-50 ruské letectvo získá v roce 2019.
Připomeňme však, že podle Alexandra Artjuchova, generálního ředitel ruské Spojené korporace na výrobu motorů (ODK), vývoj motoru Izdělije 30 skončí v roce 2020 a teprve poté mohou začít státní zkoušky. V minulém roce ruský deník Izvestija odhadl připravenost motorů Izdělije 30 pro operační nasazení až na roky 2025 - 2027. Dá se tedy předpokládat, že první šestice sériových T-50 získá ještě motory AL-41F1.
Borisov se rovněž při návštěvě závodu KnAAPO zmínil i o zkušenostech s nasazením stíhaček Su-35S v Sýrii. Zmínka o Su-35S ve spojitosti s T-50 není překvapivá, protože oba dva stroje mají tvořit páteř ruských vzdušných sil po následující dekády. Stroj Su-35S bude přitom hlavní víceúčelový letoun ruských vzdušných sil (vzhledem k omezené výrobě T-50) minimálně do roku 2030.
Podle Borisova Su-35S v Sýrii trpěl několika “dětskými” nemocemi, ale celkově se velmi osvědčil. Podle Borisova se například stávalo, že při přistání a vzletu přívody vzduchu do motorů nasály kamení a nečistoty z letecké dráhy, což vedlo v některých případech k poškození lopatek motorů. Problémy byly také s osvětlením a displeji v kokpitu, ale všechny tyto závady byly v průběhu syrské operace odstraněny.
“Podle našich pilotů v Sýrii jde o jedeno (Su-35S pozn. red.) z nejlepších letadel na světě, díky jeho letovým vlastnostem, doletu a zbraním,” uvedl Borisov. “Piloti jsou si jistí, že je rovnocenným protivníkem pro ostatní dnešní letadla, a to je také důvod, proč se o letadlo stále zajímají zahraniční zákazníci.”
V současné době je jediným zahraničním uživatelem Su-35S Čína, která si v roce 2015 objednala 24 letounů. Na spadnutí je také dodávka 12 Su-35S do Indonésie, o Su-35S se také zajímá Indie a Malajsie. V ruském letectvu slouží více než 60 Su-35S a podle Borisova do roku 2020 Rusko pro své letectvo nakoupí dalších 10 Su-35S.
Související články
Puchov: Rusko válku s NATO nevyhraje
Ředitel moskevského Centra analýz strategií a technologií (CAST) Ruslan Puchov v rozhovoru pro deník ...
- 24.04.2017
- 79 komentářů
- Jan Grohmann
KOMENTÁŘ: Jak rychle Rusko vyrobí tanky T-14 Armata?
Podle Dmitrije Rogozina, místopředsedy ruské vlády, se v záři rozhodne o objemu výroby tanků T-14 ...
- 25.04.2017
- 98 komentářů
- Jan Grohmann
Ruské MiGy-35 pro Egypt
Ruská firma MiG dodala do Egypta první várku nových víceúčelových nadzvukových stíhacích letadel ...
- 10.05.2017
- 74 komentářů
- Pavel Vinkler
Ruské tanky T-14 Armata ve výzbroji po roce 2020
Podle ruského deníku Izvestija vyvíjený ruský hlavní bojový tank T-14 Armata vstoupí do výzbroje ...
- 17.05.2017
- 77 komentářů
- Jan Grohmann
raziel87: Jestli v tom co jste napsal nevidíte výškový rozdíl okolo 12km, tak pak nechápu jak tu chcete někoho poučovat protože nerozumíte ani sebou psanému textu. fenri: ...Zobrazit celý příspěvek
raziel87: Jestli v tom co jste napsal nevidíte výškový rozdíl okolo 12km, tak pak nechápu jak tu chcete někoho poučovat protože nerozumíte ani sebou psanému textu.
fenri: Nejvyššího výkonu dosahuje do M=2(16k), potom je tam aproximace k 2,2M. Tam ale ten graf záměrně končí, dokonce poměrně zvýrazněnou tečkou !
"Píši někde, že klesal do stejné hladiny? Na druhou stranu lovit cíl kopírující terén z 20km+ a s radarem nepracujícím proti zemi by nebylo moc efektivní. "
Nikde sem nenapsalo o 20km přitom to je maximální operační výška pro naložený letoun, běžně určitě létal níže. Psal sem o tom že nemusel být u země, ono i rozdíl pár 1000m udělá na odporu svoje. Ale zapomínáte že ani ten letoun co by v té době pronásledoval by u té země M2 neudělal.
Prostě z něčím ten letoun navrhovali ale situace na bojišti ve chvíli kdy se jim ho podařilo nasadit byla už diametrálně odlišná.Skrýt celý příspěvekto bylo ale přeci jasné od té chvíle, co začal Logik v tomhle vlákně tapetovat svoje romány. Každej, kdo se zajímá o letadla se držel za hlavu.....každej si o tři dny později ...Zobrazit celý příspěvek
to bylo ale přeci jasné od té chvíle, co začal Logik v tomhle vlákně tapetovat svoje romány. Každej, kdo se zajímá o letadla se držel za hlavu.....každej si o tři dny později klepal na hlavu, když viděl, že cimtá další a další patoky.
Načež přišel Kolt a "Zase mlatíte černochy!!". KOLTE, když dělaji černoši bordel, kradou, znásilňujou -tak holt dostanou po hubě.
Moudřejší ustoupí, ale když moudřejší ustoupí, zvítězí názor hlupáka -Logika. A vy ho tu obhajujete proto, že jste neznal podrobnosti a nuance a prostě jste neviděl, že vaří jenom vodu. Diskutér je to výtečný - znalosti má však velmi povchníSkrýt celý příspěvekFenri, pro Logika tam hraje tvrzení, že 25 postavili z toho co měli a byla to "účelová z nouze cnost". I podle toho autora by mohli použít více titanu. Jinak určení a další ...Zobrazit celý příspěvek
Fenri,
pro Logika tam hraje tvrzení, že 25 postavili z toho co měli a byla to "účelová z nouze cnost". I podle toho autora by mohli použít více titanu.
Jinak určení a další argumenty je přesně to co píšeš. No co k tomu dodat i to, že F-15 byla koncipována jako protizbraň na Mig-25 :)
Je tam hezký i ten profil napadení SR-71 :)
Takže Rusi postavili Mig-25 proti Valkyrii a USA F-15 proti Mig-25, což je docale hezké :)
No a i to, že měl nějaké úspěchy v Irácko-Iránské válce je tam zmíněno.Skrýt celý příspěvekOlivav: Hned ta první z dailykos je přesně co jsem psal :-) Vůbec se mi zdá, že ten článek byl určen k rozplakání Logika. A nadpis článku z Militaryfactory! Čirá hrůza. Žádné ...Zobrazit celý příspěvek
Olivav: Hned ta první z dailykos je přesně co jsem psal :-) Vůbec se mi zdá, že ten článek byl určen k rozplakání Logika. A nadpis článku z Militaryfactory! Čirá hrůza. Žádné stíhání F-111, žádný univerzální stíhač, ale potvora proti Valkyrii. No a military.cz - škoda slov :-)
Zaujala i poznámka o tom, že hliník (slitiny) se moc nepoužil, protože na rozdíl od oceli nevydržel vysoké teploty. Tím trošku padá Logikova teze, že MiG-31 má víc hliníku, protože mí více titanu. Prostě jen není dělaný na takové tepelné zatížení.Skrýt celý příspěvekText, který by se Vám asi nelíbil - něco od Logika něco od Fenriho :) http://www.dailykos.com/story/... No a tady se to FOxbatuje ...Zobrazit celý příspěvek
Text, který by se Vám asi nelíbil - něco od Logika něco od Fenriho :)
http://www.dailykos.com/story/...
No a tady se to FOxbatuje :)
http://www.militaryfactory.com...
http://www.military.cz/russia/...
:)Skrýt celý příspěvek2 Jirosi Nezlobte se, ale vy si memu "arogantnímu" jednání normálně nadbíháte. Co to zase třepete za kraviny??? Vy jste se na ruslet ani nepodíval. Pochopte, ze radar neumožnil ...Zobrazit celý příspěvek
2 Jirosi
Nezlobte se, ale vy si memu "arogantnímu" jednání normálně nadbíháte. Co to zase třepete za kraviny??? Vy jste se na ruslet ani nepodíval. Pochopte, ze radar neumožnil Foxbatu rozlišit cil na pozadí země - nedokázal v letove hladine 18km zaměřit letadlo, které bylo v letove hladine pod cca 4000m......tudíž vase vyvozování a hovadiny o doletu raket......fakt končím, tohle je horsi nez na novinkách.
2 logik
Těžká psychická porucha milý pane.
Nechte je mit poslední slovo, jinak budou tapetovat do nekonečnaSkrýt celý příspěvekJirosi: ujasněte si s Logikem, zda 198 kN nedával motor MiG-25 při rychlostech nad 2.4 či pod 2.4. IMHO to, že graf má spoustu vynášecí plochy svědčí jen o tom, že tam ...Zobrazit celý příspěvek
Jirosi: ujasněte si s Logikem, zda 198 kN nedával motor MiG-25 při rychlostech nad 2.4 či pod 2.4. IMHO to, že graf má spoustu vynášecí plochy svědčí jen o tom, že tam nacyklostylovali grafy vynesené do celkého papíru. Asi nedělali tenkrát papír pro každý graf na míru. Excel nebyl...
Píši někde, že klesal do stejné hladiny? Na druhou stranu lovit cíl kopírující terén z 20km+ a s radarem nepracujícím proti zemi by nebylo moc efektivní.
Vtip je v tom, že pokud by MiG-25 měl lovit něco u země, nemohl být výrazně výš než cíl. Naopak. Jenže u země zase nemohl létat rychle a nebyl obratný (mírně řečeno). Hrabáč by mu utekl...
MiG-25 byl prostě mašina, která měla za úkol brutálně rychle vynést 4 telegrafní sloupy do stratosféry, tam je pomocí primitivního, ale silného a odolného radaru odpálit na velkou, rychlou mrchu a pomalu se poohlížet po místě, kde přistane. Tomu podřídili vše. Takto o tom letadle hovořil i jeho pilot, který, pravda, o tom éru nevěděl zdaleka tolik, co Logik.Skrýt celý příspěvekjirosi: MiG-25 používal kombinaci raket R-40R s radarovým naváděním a R-40T s tepelným naváděním. jinak taktika Tu-128 byla například taková, že některé létadly níže, než-li ...Zobrazit celý příspěvek
jirosi: MiG-25 používal kombinaci raket R-40R s radarovým naváděním a R-40T s tepelným naváděním.
jinak taktika Tu-128 byla například taková, že některé létadly níže, než-li měly být letové výšky přilétavších bombardérů, tím se měl eliminovat vliv pozadí země na chod radaru. Nicméně Tu-128 byl de facto "dálkový" stíhač s jiným určením, než-li měl MiG-25
schéma s MiG-25 bylo nejpravděpodobnější takovéto. V sedmdesátých letech začíná být stále jasnější, že USA definitivně upustilo od programu třímachových útočných letounů (XB-70 - rok 69. YF-12 - rok 1971) a ve vzduchu byly jen třímachové SR-71 a sem tam šuškanda o vývoji jejich útočných verzí (RS-12, resp. RB-12). Ale zároveň se stále rozsáhleji začaly prosazovat nízkoletící cíle F-111, a šuškanda o programu B-1A, či AGM-86. Na to už výškový přepadový stíhač nepotřebovali, ale potřebovali stíhače, který by byl schopen vytvořit obrannou bariéru a lá F-14. A tak započal vývoj MiG-31Skrýt celý příspěveklogik: Až tak jednoduché to není, protože pokud by motor pracoval na vstupu z nadzvukovým prouděním muselo by se to nadzvukové proudění vytvářet už před jeho uvedením do provozu. ...Zobrazit celý příspěvek
logik: Až tak jednoduché to není, protože pokud by motor pracoval na vstupu z nadzvukovým prouděním muselo by se to nadzvukové proudění vytvářet už před jeho uvedením do provozu. Což moc dobře nejde, tím se dostáváme k problému co udělá s lopatkami turbíny sonický třesk, no a to je asi všem jasné.
fenri: 1) Tak ještě jednou. Mig25 nebyl vybaven hlavňovou zbraní, byl vybaven raketami z doletem 30-80km. Tyto rakety měl na radarový odraz nikoliv na vizuální kontakt. Takže i pokud by sledoval níže letící cíl. Stejně by je odpálil na 10km a více. Tedy vůbec by nemusel při dopalu klesat do stejné hladiny jako jeho cíl, to je kravina v každém případě.
2) pokud je v grafu končící hodnota a graf má ještě spoustu vynášecí plochy znamená to že tam ta hodnota končí ! Nelze ji aproximovat do nekonečna. Takže možná měl režim pro 198kN ale v tomto režimu nedokázal fungovat při vyšších rychlostech jak M2,4.Skrýt celý příspěvek@logik přijde mi, že se Vám překrývá zadání a účel, se kterým byly letouny MiG-25 a MiG-23 vyvýjeny. MiG-23 by vyvíjen jen a jen jako lehký frontový stíhací letoun uzpůsobený pro ...Zobrazit celý příspěvek
@logik přijde mi, že se Vám překrývá zadání a účel, se kterým byly letouny MiG-25 a MiG-23 vyvýjeny.
MiG-23 by vyvíjen jen a jen jako lehký frontový stíhací letoun uzpůsobený pro činnost za všech meteorologických podmínek ve dne i v noci od poloviny roku 1960.
Verze MiG-23P, která byla v od roku 1978 zařazena v malém počtu k VOP, vznikla až na speciální požadavek PVO (1975?), že by se jim takový letoun hodil, tak do frontové verze ML dali jinou elektroniku a vybavení.
Sověti prostě měli dvě různá letectva s rozdílnými úkoly a moc letadel se jim mezi nimi neprolínalo.Skrýt celý příspěvekMimochodem, strukturální pevnost nedovolovala MiGu-25 dosahovat nadzvukové rychlosti v nízkých výškách. Tvrdit proto, že šlo o univerzální stíhačku určenou mj. k nahánení F-111 je ...Zobrazit celý příspěvek
Mimochodem, strukturální pevnost nedovolovala MiGu-25 dosahovat nadzvukové rychlosti v nízkých výškách. Tvrdit proto, že šlo o univerzální stíhačku určenou mj. k nahánení F-111 je evidentní kravina. Stíhačka by neměla být zásadně pomalejší, než uvažovaný cíl. Shodneme se alespoň na tomto?Skrýt celý příspěvek
Logik: 1.) Já nevím, jestli je to u vás nějaká forma duševní poruchy, nebo jen exhibice, ale... S-75 je protiletadlový systém (DVINA). Není to letadlo. Zatím stíháte? Jenže ...Zobrazit celý příspěvek
Logik:
1.) Já nevím, jestli je to u vás nějaká forma duševní poruchy, nebo jen exhibice, ale...
S-75 je protiletadlový systém (DVINA). Není to letadlo. Zatím stíháte? Jenže státy vyvíjejí letadla a mají letoectvo, i když mají systémy pozemních PLŘS v PVO. Na co mají USA F-22, F-35, F-15...všechno lze sundavat " za zlomek nákladů" raketami ze země. Chápete?
Znovu:
-proč by vyvíjeli letadlo s VÝŠKOVÝM motorem, jehož všechny vlastnosti byly obětovány jen a POUZE RYCHLOSTI A DOSTUPU, aby se to plácalo u země?
A ten váš citát - trošku cudně zamlčujete, že se týká doby PO roce 1973, tedy 12-15 let PO zadání MiGu-25.
1b) Trochu nerozumím, jak to myslíte, ani jak víte, že stejné množství oceli pevnostně nahradila slitina hliníku. Skoro bych řekl, že ne :-)
Ty čtyři tuny se berou kde?
1.c) MiG-25, jak byl v roce 1961 zadán nepotřeboval širokou obálku.
2.) 198 kN dosahoval motor MiGu-25 při M=2.4 a v 17ti kilometrech. Chcete říct, že MiG-31 do té výšky nedolétl či jí nedosáhl?
Ten manuál ale má graf vynesený jen do M=2.8, resp. většinu hodnot do M=2. MiG-25 ovšem prokazatelně létal PODSTATNĚ rychleji.
K MiGu-31 a jeho M 3.4 postujete sem větičku anonymního diskutéra s nějaké diskuze. Co když se uklepl, co když to má blbě...prostě to není tehcnický důkaz. když teď napíši MiG-25 dosahoval M=7, bude se nějaký jiný jouda Logik ohánet na jiném fóru tím, že má důkaz, že 25 létal M=7 a postne tam tento text.
4a.) Znovu a podesáté: pokud byl obecným interceptorem, proč byl od počátku vyvíjen se zcela speciálními výškovými motory, bez schopnosti zachycovat cíle u země a bez obratnosti a strukturální pevnosti vymanévrovat cokoliv. To není vlastnost "obecného interceptoru". MiG-25 měl jasně dané cíle (píše se o tom v rusletu i v leteckychmotorech) a těm byly podřízeny jeho vlastnosti. Tak byl vyvinut.
Když se změnily hrozby a změnily se výrobní a technologické možnosti SSSR, změnilo se i letadlo. To je naprosto běžná situace. USAF také už nelétá na Mustanzích. A je naprosto běžné, že jsou letadla vylepšována hned od začátku. Skutečně si myslíte, že se dodělá letadlo, armáda ho přijme a konstruktéři se natáhnou na gauč a dají si na 10 let pauzu? Jakmile probíhají zkoušky jednoho letadla, už se rodí konceprce nového. Opět běžné všude.
5b.) Nenabíhejte si tolik: psal jsem, že pozdější verze MiGu-21 a potom MiG-23 byly vhodnějšími éry na lovení hrbáče. A vy my tu argumentujete tím, že ho měl lovit MiG-25 PD, který měl vzlet prototypu v roce 1978 a byl zaveden v pár kusech a nemohl ho lovit masový MiG-23, který byl zaveden o tři roky dříve, než se začal dělat MiG-25. Zkuste si namalovat časovou osu, co bylo dříve. Pokud argumentujete malým počtem MiG-23, nechápu, proč se oháníte MiGem-25 PD, jehož bylo vyrobeno asi 100 ks do roku 1983.
5c.) Ještě jednou a pomalu: vývoj MiGu-25 začíná (nikoliv od nuly!) v roce 1961. Nejpozději v roce 1967 ho Američané už znají (pokud o něm leccos nevěděli už dříve, což bych se vsadil že ano). V roce 1968 předkládají soutěžící firmy finální koncepce svých představ projektu F-X. MiG-25 NENÍ současníkem F-15. Je jeho předchůdcem a schopnost stíhat MiG-25 byla po roce 1967 přímo jedním ze zadání F-15.
Čas nasazení je irelevantní. Důležité je, kdy byly Američanům známy informace o 25 a kdy vznikala F-15. A vznikaly řadu let PO SOBĚ. Request of proposals na F-15 byl až v září 1968...
Aerodynamickou koncepcí myslím uspořádání trupu, ploch, šípovitost... Není to hotové éro. Chápete rozdíl, mezi dvojplošníkem a (třeba Starfighterem)? Je náhoda, že požadavky na F-X byly upravovány PO objevení se MiGu-25 a výsledné letadlo čistě náhodou vypadá velmi, velmi podobně? OK, nechme to tak, že je to náhodička. Uvěří kdo chce.
Vy děláte, jako bych tvrdil, že F-15 je kopií MiG-25. Háček je v tom, že nic takového já netvrdím. Psal jsem, že MiG-25 ovlivnil F-15 (píšou to i Američané, jediný človíček na světě, který tomu nevěří je Logik :-)) a že ta letadla jsou si podobná co do aerodinamické koncepce. Plete si ale zjevně slova koncepce a kopie.
http://slovnik-cizich-slov.abz...
Vynechte první dva významy. Už chápete? Prostě F-15 je podobný, MiGu-25. Stejné klínovité bedny po stranách, podobná šípovitost, stejné řešení ocasních ploch, uspořádání pohonných jednotek.... čili: "pojetí, rozvržení, představa, základní hledisko, vedoucí idea, myšlenková osnova" jsou stejné. Tak sem nepiště hovadiny a ofukování. Klasicky bojujete se svými chimérami a vítězíte sám nad svými pindy.Skrýt celý příspěvekKOLT: Ale v době zavádění migu takový radar neměl žádný sovětský stíhač. První byl až mig-23, a ten se k PVO dostal až v roce 75 a v malých počtech. A již před jeho zavedením k PVO ...Zobrazit celý příspěvek
KOLT: Ale v době zavádění migu takový radar neměl žádný sovětský stíhač. První byl až mig-23, a ten se k PVO dostal až v roce 75 a v malých počtech. A již před jeho zavedením k PVO se snažili adaptovat radar Migu-25 na LD/SD schopnost, ale neúspěšně.
Takže spíše byl scénář takovýto: zavedli Mig-25. Zhruba když ho konečně zavedli, tak měli k dispozici první LD/SD radary, které umožňovali letadlům vyhledávat nízko letící cíle. Snažili se tedy dát Migu-25 takový radar, což se nepovedlo dostatečně rychle, a tak díru začali zalepovat Migem-23.
Zároveň ale práce na zlepšení interceptingu LL cílů pro Mig-25 pokračovala. Vzhledem k tomu, že těch změn bylo potřeba hodně, tak to nakonec vyústilo v změnu typového označení na Mig-31, zároveň ale vyvinuté změny (co šlo) aplikovali do Mig-25 PD.
PS: PD se vyráběl od 78, to je jen pět let od doby reálného nasazení Mig-25. On měl ten původní mig na vojenské letadlo hodně jepičí život.
PPS: Nevím, jestli to tady bylo, ale o automatické koncepci sovětského interceptingu krásně svědčí "příhoda", kdy pilot potlačil, takže se nos letadla dostal proti zemi. Radar odraz od země vyhodnotil jako letadlo a automaticky spustil intercepting sekvenci. To znamenalo zapnutí AB, což vedlo k přetížení přes 11g.
Pilot byl takovej machr, že to vybral a s letadlem dokonce dokázal přistát - to bylo samozřejmě na odpis.
Hezky to ukazuje, jak byl intercepting nalajnovanej a řízenej (jak automatickejma rutinama, tak i pokynama ze země) a pilot tam byl v podstatě jen proto, že ještě nebyla vyvinutá umělá inteligence :-).
V podstatě podobnou roli pak měli i sovětští kosmonauti v raketě (kdy jim např. velící středisko co vím snad muselo odblokovat řízení, pokud se něco pokazilo a museli do řízení zasáhnout).Skrýt celý příspěvekfenri: 1a) cíle, které měla Mig-25 původně lovit, už dávno lovili za zlomek nákladů S-75. A i tak při jeho lovu byl Mig-25 velmi omezený kvůlivá doletu. Pro cíle, které bylo ...Zobrazit celý příspěvek
fenri:
1a) cíle, které měla Mig-25 původně lovit, už dávno lovili za zlomek nákladů S-75. A i tak při jeho lovu byl Mig-25 velmi omezený kvůlivá doletu.
Pro cíle, které bylo potřeba opravdu lovit, pak Mig-25 neměl dobré vlastnosti, což vedlo k okamžité evoluci tohoto typu. Které úspěšné letadlo "je nahrazováno jen co se konečně dostalo k jednotkám"?
To, že největší deviza Mig-25 - vysoká rychlost - přestávala být důležitá, dokládá i článek z o těch motorech r-15
" Hlavně ale SSSR začal v té době měnit priority a extrémní rychlost už nebyla tak důležitá jako dříve. "
1b) Zapomínáš, že to, že díky použití oproti oceli odolnějšího titanu mohli místo další oceli mohli použít lehčí, ovšem méně odolné slitiny hlníku. Na Mig-25 je 11%, na Mig-31 33%. Takže ve výsledku je na Mig-25 oceli 80%, zatímco na Mig-31 už jen polovina.
Když bych vezmeme stejné objemové množství materiálu, tak mix migu-25 váží cca 7000kg, zatímco u Migu-31
5600kg. Tedy na váze Migu-25 ušetřili ne 8 metráků, jak píšeš, ale více než čtyři tuny.
1c) Opakuješ jako kolovrátek svoje blbiny a nečteš, co píšu. Už jsem X-krát psal, že ušetřenou hmotnost použili na
- zvýšení strukturální pevnosti, která umožnila větší únosnost paliva a tedy větší dolet, který Mig-25 podstatně omezoval v jeho nasazení
- zvýšení strukturální pevnosti, která vedla k rozšíření letové obálky. (Obzvlášť u země, kde Mig-25 nelétal dobře).
- navíc jim to umožnilo přidání místa pro zbraňového operátora
2) K porovnání motorů:
"já sem vyšší, já sem vyšší, já sem vyšší"
"ale vždyť stojíš na židli, abychom porovnali výšku, musíš si stoupnout na zem"
"to mě nezajmá, mám hlavu vejš? mám! Sem vyšší!"
Vzhledem k tomu, že v tomto nechápeš základní předpoklady, které jsou nutné pro diskusi o tématu, dále se k tomu vyjadřovat nebudu
Jen snad to, že originál z manuálu migu-25 udává jiná čísla:
http://www.leteckemotory.cz/mo...
takže tebou udávané číslo značí "přetočený motor", který je následně na odpis, takže prostě srovnáváš ne hrušky a jabka, ale ale hrušky s kerosinem
A že s přetočením a zničením motorů se udává, že Mig-31 byl schopen letět M3.4
http://www.russiadefence.net/t...
4a) To, co píšeš je pravda, ale to platí o začátku šedesátých let. Na konci šedesátých let zjistili, že mají letadlo proti hrozbě, která už není aktuální - a že je třeba letadlo adaptovat na hrozby nové. A snažili se o to od začátku - jak jsem psal a ty ignoruješ, Mig-31 není zdaleka první pokus vylepšit vlastnosti Mig-25 vůči nízkoletícím cílům.
Znovu, já netvrdím, že byl specialistou na nízkoletící bombardéry. Já tvrdím, že to byl obecný interceptor, který tedy měl v popisu práce zachytávat i nízkoletící bombardéry, (protože těch vysokoletících zas tolik nebylo) byť na to jeho vlastnosti byl hodně nevhodné. A proto to NEBYL úspěšný typ a proto BYLA v podstatě už při uvedení snaha tyto vlastnosti vylepšit.
5b) Opakuješ již vyvrácené. U strategic defence byly jako interceptory Mig-23, až od roku 75 (a to ještě co jsem našel v nepříliš velkých počtech). Důvod zavádění původně frontových stíhačů k PVO byl IMHO mj. právě ten, že mig-23 jako první úspěšně implementoval LD/SD radar, zatímco podobná snaha o totéž na Mig-25 (Smerč-A3) selhala.
Mig-21, jak jsem dával odkaz, že u strategické PVO nasazená nebyla. Tady máš druhý, který to potvrzuje a zároveň potvrzuje, že tam na začátku 70s nebyla ani Mig 23.
https://books.google.cz/books?...
Zkus prosím reagovat na to co píšu a neopakovat dokolečka již vyvrácené.
5c) Opět srovnáváš špatná čísla. Mig-25 se roku 70 dostal jednotkám NA TESTOVÁNÍ. Rozkazem byl zaveden do služby 72 a reálně se k prvosledovým jednotkám dostal až 73.
F-15 se na testování dostala 74, a k prvosledovým jednotkám 76. Takže co se týče
reálného nasazení, tak jsou od sebe nikoli šest, ale tři roky. To je v podstatě současnost.
Co se týče designu tak opět opakuješ nepravdy, které tu byly (a nejen mnou) už vyvráceny. Design F-15 (nazvaný F-X) pochází z roku 1967, kdy aerodynamickou koncepci Mig-25 neznali. Aerodynamická koncepce není půdorys letadla, je to hromada vlastností, které fungují nějak dohromady, včetně těžiště, tahu motorů, rozložení působiště vztlaku, odporů atd....
Pokud toto umíš z fotky poznat, tak se nech zaměstnat u nějaké letecké firmy - ušetříš jim miliardy za aerodynamické tunely a vyděláš si miliardy. Anebo prosím přestaň šířit bludy.
Kdyby znali aerodynamickou koncepci migu 25, tak by z něj neměli takovej vítr, protože by věděli, jak má limitovanou letovou obálku a výkony, věděli by, že to není M3.2 fighter, jak si myslely.
5d) Takže: aerodynamická koncepce Mig-25 NEMOHLA ovlivnit F-15, protože
a) ji neznali - aerodynamická koncepce OPRAVDU NENÍ to, že se podívám na fotku letadla, kdy už to pochopíš?
b) aerodynamická koncepce a z ní vyplývající letová obálka F-15 a Mig-25 je zcela rozdílná. Kdyby F-15 byla ovlivněna Mig-25, tak by to nebyl zdaleka tak dobrý stíhač, jako to byl.
Jirosi:
Není až takový problém udělat z proudového motoru náporový. Problém je opačný - aby takový motor poté fungoval opět jako proudový.....Skrýt celý příspěvekV té době všechny ruské stroje byli zcela závislé na GCI podpoře. V podstatě návodčí byl zodpovědný za navedení, taktiku a další věci, některá letadla to umělo navádět i v ...Zobrazit celý příspěvek
V té době všechny ruské stroje byli zcela závislé na GCI podpoře. V podstatě návodčí byl zodpovědný za navedení, taktiku a další věci, některá letadla to umělo navádět i v automatickém modu.
Takže schopnosti těch letadel něco najít bez pomoci byla velmi malá.Skrýt celý příspěvekJirosi - nicméně radary a datalinky byly v šedesátých letech někde jinde. Když vznikal MiG-25, tak dole nic nelítalo, MiG dolů neviděl a střely se musely "přivézt" pěkně blízko a ...Zobrazit celý příspěvek
Jirosi - nicméně radary a datalinky byly v šedesátých letech někde jinde. Když vznikal MiG-25, tak dole nic nelítalo, MiG dolů neviděl a střely se musely "přivézt" pěkně blízko a pěkně rychle k cíli.
KOLT - ale o tom se celkem nikdo nehádá. Já jen tvrdil, že těch 8-9 metráku nadváhy MiG-25 zas tak nelimitovalo, že MiG-31 také není žádný lehký titanový stroj, ale primárně poctivá ocelová mrcha. Těch pár metráků za roky zdržení vývoje a výroby za ro prostě SSSR nestálo. A že argumentovat ušetřenou hmotností a použít k tomu letadlo, které je těžší, nemá lepší dynamiku a má jiné určení je prostě blbost. Zbytek byl o technických detailech a určení letadla. Argumentovat zcela minoritní verzí ze závěru výroby a na ní stavět svojí tezi, že šlo o letadlo proti nízkoletícím cílům je prostě neudržitelné a každý normální člověk by omyl uznal. Nikdo by mu hlavu neutrhl.Skrýt celý příspěvekJirosi, jenže Mig-25, alespoň většina a po většinu služby, takový radar neměl. Smiřte se prostě s tím, že to letadlo bylo odpočátku koncipováno pro let vysokou rychlostí ve ...Zobrazit celý příspěvek
Jirosi, jenže Mig-25, alespoň většina a po většinu služby, takový radar neměl. Smiřte se prostě s tím, že to letadlo bylo odpočátku koncipováno pro let vysokou rychlostí ve vysokých výškách. Teprve později dostalo jiné úkoly, protože ten původní – lov vysokoletících bombardérů – do značné míry pozbyl důležitosti. A co s tolika letouny, že jo.
Jestli byly jeho životnost, dolet, použité materiály a letové vlastnosti dány více nedokonalostí výrobních procesů a z toho vyplývajících technologických omezení nebo snahou šetřit, se tu pánové zcela nesmyslně hádají už asi osm stran. Pravda je někde mezi, otázkou je, ke které versi má blíž. Což by nám asi spolehlivě nedokázal zodpovědět nikdo jiný než konstruktéři toho éra.Skrýt celý příspěvekDik, za ty odkazy. Ale vice méně žádné nové informace. Mně jen zarazilo že rusové zvolily možnost pouštět náporový výkon přes kompresor, když v USA pro SR71 to řešily obtokovými ...Zobrazit celý příspěvek
Dik, za ty odkazy. Ale vice méně žádné nové informace. Mně jen zarazilo že rusové zvolily možnost pouštět náporový výkon přes kompresor, když v USA pro SR71 to řešily obtokovými kanály.
fenri: Je zvláštní že dnes obranu proti nízko letícím cílům pro NATO obstarávají AWACS. Tedy letouny které z velké výšky právě vidí do těch údolí. A klidně podle jimi dodaných údajů může být navigována střela PVO. Rozdíl jen ten že MIG jsi tu střelu vozil sebou.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...