Ruská stíhačka T-50: Další prototypy a start sériové výroby
-
7. 6. 2017
-
358 komentářů
-
Jan Grohmann
V příštím roce začnou letecké testy desátého a jedenáctého prototypu stíhaček T-50 s novými motory Izdělije 30. Po úspěšném dokončení testů začne malosériová výroba T-50 (resp. Su-50) pro ruské letectvo.
V současné době stále běží vývojová fáze programu nové ruské stíhačky páté generace Suchoj T-50, známé také jako PAK-FA (Perspektivní letecký komplex frontového letectva). V roce 2018 se k devíti prototypům T-50 připojí další dva letouny - ty již získají nové motory Izdělije 30.
„Práce na PAK FA se dnes nachází ve finálním stádiu. Letos dostaneme 10. a 11. letadla, která budou připojena ke zkouškám, a v následujícím státním programu zbrojení na období 2018-2025 plánujeme první sériový nákup letadel T-50," řekl Borisov během návštěvy leteckého závodu Jurije Gagarina v Komsomolsku na Amuru (KnAAPO), kde se výrábí stíhačky Su-35S i T-50.
Prozatím prototypy T-50 létají s motory AL-41F1 (Izdělije 117). Jde o vylepšenou verzí motorů AL-41F1S (Izdělije 117S) ze stíhaček Su-35S. Motory AL-41F1/F1S mají konstrukční základ v motoru AL-31 stíhaček Su-27. AL-41F1 má ale údajně až 80 % nových vylepšených komponentů.
Motory Izdělije 30 mají podle ruské tiskové agentury TASS vyvinout tah 107 kN a s přídavným spalováním 176 kN. Naproti tomu AL-41F1S vyvine tah 86 kN, resp. 147 kN.
Nové prototypy T-50 kromě nových motorů obdrží i vylepšený radar typu AESA a dostanou možnost používat nejnovější generaci ruských zbraní vzduch-vzduch i vzduch-země. Testy obou prototypů se rozběhnou v roce 2018.
Po úspěšném dokončení vývoje a následných vojskových zkouškách začne malosériová výroba. Ruský státní vyzbrojovací program pro roky 2018 až 2025 počítá s nákupem 18 až 24 letounů T-50 (Su-50). Není jisté, zda číslo obsahuje i zmíněné prototypy nebo půjde o nově vyrobené letouny s motory Izdělije 30.
Nicméně první výrobní dávka má obsahovat šest sériových letadel T-50 (resp. Su-50), což společně se zmíněnými 12 prototypy dělá právě 18 letadel. Dodejme, že původně ruské letectvo plánovalo nakoupit až 250 letadel PAK-FA.
T-50 poprvé vzlétl v lednu 2010, veřejnosti byl stroj představen na moskevské letecké výstavě MAKS 2011 a do služby měl být původně zaveden v roce 2015. V květnu letošního roku ministr obrany Sergej Šojgu oznámil, že první T-50 ruské letectvo získá v roce 2019.
Připomeňme však, že podle Alexandra Artjuchova, generálního ředitel ruské Spojené korporace na výrobu motorů (ODK), vývoj motoru Izdělije 30 skončí v roce 2020 a teprve poté mohou začít státní zkoušky. V minulém roce ruský deník Izvestija odhadl připravenost motorů Izdělije 30 pro operační nasazení až na roky 2025 - 2027. Dá se tedy předpokládat, že první šestice sériových T-50 získá ještě motory AL-41F1.
Borisov se rovněž při návštěvě závodu KnAAPO zmínil i o zkušenostech s nasazením stíhaček Su-35S v Sýrii. Zmínka o Su-35S ve spojitosti s T-50 není překvapivá, protože oba dva stroje mají tvořit páteř ruských vzdušných sil po následující dekády. Stroj Su-35S bude přitom hlavní víceúčelový letoun ruských vzdušných sil (vzhledem k omezené výrobě T-50) minimálně do roku 2030.
Podle Borisova Su-35S v Sýrii trpěl několika “dětskými” nemocemi, ale celkově se velmi osvědčil. Podle Borisova se například stávalo, že při přistání a vzletu přívody vzduchu do motorů nasály kamení a nečistoty z letecké dráhy, což vedlo v některých případech k poškození lopatek motorů. Problémy byly také s osvětlením a displeji v kokpitu, ale všechny tyto závady byly v průběhu syrské operace odstraněny.
“Podle našich pilotů v Sýrii jde o jedeno (Su-35S pozn. red.) z nejlepších letadel na světě, díky jeho letovým vlastnostem, doletu a zbraním,” uvedl Borisov. “Piloti jsou si jistí, že je rovnocenným protivníkem pro ostatní dnešní letadla, a to je také důvod, proč se o letadlo stále zajímají zahraniční zákazníci.”
V současné době je jediným zahraničním uživatelem Su-35S Čína, která si v roce 2015 objednala 24 letounů. Na spadnutí je také dodávka 12 Su-35S do Indonésie, o Su-35S se také zajímá Indie a Malajsie. V ruském letectvu slouží více než 60 Su-35S a podle Borisova do roku 2020 Rusko pro své letectvo nakoupí dalších 10 Su-35S.
Související články
Puchov: Rusko válku s NATO nevyhraje
Ředitel moskevského Centra analýz strategií a technologií (CAST) Ruslan Puchov v rozhovoru pro deník ...
-
24.04.2017
-
79 komentářů
-
Jan Grohmann
KOMENTÁŘ: Jak rychle Rusko vyrobí tanky T-14 Armata?
Podle Dmitrije Rogozina, místopředsedy ruské vlády, se v záři rozhodne o objemu výroby tanků T-14 ...
-
25.04.2017
-
98 komentářů
-
Jan Grohmann
Ruské MiGy-35 pro Egypt
Ruská firma MiG dodala do Egypta první várku nových víceúčelových nadzvukových stíhacích letadel ...
-
10.05.2017
-
74 komentářů
-
Pavel Vinkler
Ruské tanky T-14 Armata ve výzbroji po roce 2020
Podle ruského deníku Izvestija vyvíjený ruský hlavní bojový tank T-14 Armata vstoupí do výzbroje ...
-
17.05.2017
-
77 komentářů
-
Jan Grohmann
Skelet Ale veď to isté tvrdím aj ja. Neschopnosť ho efektívne spracovať. Čo sa týka dostupnosti materiálu tak ho Rusi mali pomerne dosť. A samozrejme tie isté problémy mala aj ...Zobrazit celý příspěvek
Skelet
Ale veď to isté tvrdím aj ja. Neschopnosť ho efektívne spracovať. Čo sa týka dostupnosti materiálu tak ho Rusi mali pomerne dosť. A samozrejme tie isté problémy mala aj druhá strana násobne ešte aj nedostatkom materiálu.
Ja totiž nikde nehovorím že MiG je zlá konštrukcia, ale skôr ako aj ty píšeš oceľ bola vtedy použitá nie preto že stačila, ale preto že musela stačiť.Skrýt celý příspěvekSlavoslav: bavíme se o letadle, jehož vývoj započal v roce 1958, resp.1961 a dostal se do vzduchu v roce 1964. V té době bylo zpracování titanu drahé, stejně tak jako byla drahá ...Zobrazit celý příspěvek
Slavoslav: bavíme se o letadle, jehož vývoj započal v roce 1958, resp.1961 a dostal se do vzduchu v roce 1964. V té době bylo zpracování titanu drahé, stejně tak jako byla drahá ona surovina. Takže s poznatky tehdejších technologií a cen to konstruktéři na obou stran u třímachových letounů obcházeli výrazně větším podílem ocelí na konstrukcích, než bylo obvyklé.
Rozsáhlé použití titanu na SR-71 způsobovalo jeho konstruktérům horké chvilky, a jak vrchní konstruktér poznamenal "kdybych to jen tušil, tak jsem to udělal jinak". A to ještě podotýkám, že se Skunk Works musela dost ohánět, aby na tu flotilu sehnala dost titanu.
A to prosím SR-71 vzlétla o dva roky dříve, než Je-155.
Problém je, že se MiG-25 poměřuje pohledem let sedmdesátých (F-15 a spol.), jenže on se musí poměřovat pohledem let šedesátých. Letounu MiG-25 se dá vytknout ledas co, ale zrovna konstrukce to není. Ta byla přísně účelová a doplácela na své motory.
Amíkům se díky XB-70 podařil relativně parádní tah, neboť díky tomu, že její zkoušky definitivně ukončili až v roce 1969 nedaly Sovětům na výběr a museli postavit okřídlenou raketu, která by jí dokázala ohrozit. Dle mého se měli Sověti na stíhací verzi "25" vybodnout a vyrábět jen verze odvozené od "R" a ze Su-15 vyvinout "fantomskij".Ale holt jejich doktrína byla jiná. Této doktríně "25" plně vyhovovala a splňovala ji.Skrýt celý příspěvekSkelet Do tej debaty sa nemienim púšťať keďže odpoveď poznajú len konštruktéri toho lietadla. Jedna i druhá strana má svoju pravdu a pomerne logické argumenty i keď sa skôr ...Zobrazit celý příspěvek
Skelet
Do tej debaty sa nemienim púšťať keďže odpoveď poznajú len konštruktéri toho lietadla. Jedna i druhá strana má svoju pravdu a pomerne logické argumenty i keď sa skôr prikláňam k Logikovi. A to že väčšiemu využitiu titanu nebránila samotná cena materiálu, ale skôr neschopnosť ho efektívne spracovať. Ostatne pri návrhu toho lietadla dal Mikojan navýšiť plánovanú zásobu paliva o 3000 kg práve preto, že podľa jeho skúsenosti narastie hmotnosť počas vývoja a nesplnia zadanie.
Ale ako vravím odpoveď vie dať len konštruktér ktorý na tom projekte pracoval.Skrýt celý příspěvek@raziel87 Jak jsem řekl, na B-58 nesahat. V mnou postnutém videu B-58 uletěl za 4h:03 min v nízké výšce 2269 NM (4202 km) průměrnou rychlostí cca 570 uzlů (1050 km/h), v případě ...Zobrazit celý příspěvek
@raziel87
Jak jsem řekl, na B-58 nesahat. V mnou postnutém videu B-58 uletěl za 4h:03 min v nízké výšce 2269 NM (4202 km) průměrnou rychlostí cca 570 uzlů (1050 km/h), v případě penetrace do cílové oblasti pak teprve zrychlil na nadzvuk.
Ano, motory J79 stejné jako jiné proudové motory stejné technologické generace žraly palivo, ale jiní na tom byli ještě hůře (čím narážím na to, že sovětský ekvivalent jednoproudového motoru J79 z konce 50. let měli Rusové až v 70. letech v podobě motoru AL-21, tedy v době kdy Západ už používal novou generaci dvouproudových vojenských motorů).
SAC USAF ale nebyla parta žádných amatérů, co si pořídili bombardéry, které by nedoletěl na své cíle a zpět. Proto postnu další video, které snad vysvětlí, jak na to šli: https://www.youtube.com/watch?...
Pokud by to nestačilo na přímé mise z kontinentálních USA, tak SAC v praxi používal v dané době další možné operační koncepty nasazení. Například nasazení z předsunutých základen SAC (v případě B-58 spíše jen pro mezipřistání). SAC USAF používalo například základny v těch zemích/oblastech: Grónsko, Velká Británie, Španělsko, Maroko, Libye, Turecko, Irán, Pakistán, Japonsko, Guam, Aljaška.
Tolik možných náletových směrů a obrovské území SSSR bylo pro sovětskou PVO prakticky neřešitelný problém. Rozsáhlé oblasti severu, Sibiře a dálného východu prostě nemohli uhlídat. Proto se se soustředili na obranu jenom důležitých oblastí (vojenských, průmyslových a populačních center) I když na severu vybudovali několik základen PVO, odkud až od poloviny 60. let operovali například obrovské přepadové stíhačky s velkým doletem Tu-28/128).
V praxi tedy americké bombardéry mohly na mnoha směrech pronikat do vzdušného prostoru SSSR v optimálních letových hladinách a teprve při přiblížení k oblastem pokrytým PVO sklesali do nízké průnikové výšky.Skrýt celý příspěvekKeď už sme pri zdĺhavosti vývoja moderných stíhačiek, zaujímavý problém sa objavil pri lietadlách F-35. Viacerí piloti F-35A zo základne Luke nahlásili, že zažili symptómy podobné ...Zobrazit celý příspěvek
Keď už sme pri zdĺhavosti vývoja moderných stíhačiek, zaujímavý problém sa objavil pri lietadlách F-35. Viacerí piloti F-35A zo základne Luke nahlásili, že zažili symptómy podobné hypoxii. Preto pre všetky F-35 zo základne Luke platí od štvrtka zákaz lietať. Podobný problém trápil aj F-22, a to ešte niekoľko rokov po zavedení do služby.
To len dokazuje, aký náročný je vývoj takto sofistikovaných zbraňových systémov a ako slabo dotiahnuté sú aj stroje, ktoré dosiahli tzv. IOC. Preto netreba podliehať predčasnému optimizmu o možnostiach skorého bojového nasadenia F-35. A už vôbec nie ruských T-50 alebo čínskych J-20. Tie majú pred sebou ešte roky odstraňovania mnohých nedostatkov, ktorými F-35 už dávno netrpí.Skrýt celý příspěvekfenri: - Ano, maximální tah motorů - oficiální, tedy ten, na který je dimenzovaný drak - má mig 31 o polovinu silnější než mig 25. Tah motorů musíš porovnávat za stejných ...Zobrazit celý příspěvek
fenri:
- Ano, maximální tah motorů - oficiální, tedy ten, na který je dimenzovaný drak - má mig 31 o polovinu silnější než mig 25.
Tah motorů musíš porovnávat za stejných podmínek. To, že výkon motorů při vysoké rychlosti roste jaksi není vlastnost jednoho konkrétního motoru, ale vlastnost proudových motorů vůbec. Takže srovnávat tah Tumanskijho při M2.5 s Solovjevem při M0 je prostě blbina, i tomu Solovjevovi samozřejmě roste výkon s rychlostí. Tak prosím přesťan srovnávat hrušky s jabkama.
Základní tah motorů na AB u Mig-25 je prostě o 50% nižší. +- podobný rozdíl tam bude i ve vysoké rychlosti. Tedy strukturální pevnost draku Mig-31 musí být vyšší.
- Ano, u max takeoff jsem se překouk (ty ovšem také, což cudně zamlčuješ....) - ale fakt nechápu, proč sem i přes asi pět upozornění tu hodnotu furt taháš. Protože jsi to dosud ignoroval, tak naposled shrnu co tvrdím, pokud to budeš ignorovat dál, tak se omlouvám, ale už reagovat nebudu: Max takeoff nemluví o tom, kolik je na letadle materiálu, ale o tom, kolik toho je letadlo schopno unést, tedy jakou má mj. strukturální pevnost draku. Ta byla u Migu-25 poměrně velkým problémem - s plným palivem měl proto velmi omezenou letovou obálku, a i tak měl omezenou únosnost a tak mohl nést málo paliva i zbraní.
Mig-31 jednak nahradil ocel titanem - čímž se mu konstrukční hmotnost snížila - jednak podstatně navýšil strukturální pevnost draku, čímž získal větší únosnost, větší zásobu paliva a schopnost mít silnější motory a lepší letovou obálku v transsonické oblasti. A za to samozřejmě zaplatil hmotností, takže výsledná hmotnost byla vyšší než u Mig-25. To ale nijak nemění fakt, že z oceli by vážil ještě o několik tun více.
Vzhledem k ceně titanu a oceli je zcela jasné, že kdyby šlo na Mig31 použít ocel, tak by ji použili. To, že i poté, co evidentně zvládli použití oceli na Mig-25, tak stejně použili titan je tedy jasný důkaz toho, že z oceli stejně dobré letadlo postavit nejde a tedy že ocel podstatně limitovala starší Mig-25.
===
Jinak co se týče podobnosti letadel, tak např. křídlo Mig-25 je daleko blíž F/A-18 než F15. F/A-18 i Mig 25 mají oba dva lichoběžníkovité křídlo, byť z jiných důvodů - takové křídlo (dosti zjednodušuju) je výhodné spíše pro subsonické (F/A-18), nebo naopak vyšší supersonické (Mig-25) rychlosti. F-15 je daleko blíže useknuté deltě, která se hodí pro nízké supersonické rychlosti, kde se projeví největší výhoda delty - nízký odpor od (skoro) kolmé rázové vlny.
Dál např. vzepětí křídla na Mig-25 je daleko blíž hodnotě vzepětí na F/A-18 než u F-15 atd....
Samozřejmě, že F-15 jako generačně starší letadlo je Migu-25 blíž v tom, že nemá FBW, nemá LERXy apod.
Já netvrdím, že F/A-18 je nějak blízká Migu-25. Jen ukazuju, že styčné body se dají najít na každých dvou letadlech, a to, že dvě letadla mají trochu podobný půdorys ještě vůbec neznamená, že fungují aerodynamicky stejně.
A že F-15 a Mig-25 mají aerodynamiku hodně odlišnou. Např. Mig-25 je v nízkých rychlostech velmi špatně ovladatelná, zatímco Eagle ničím takovým netrpí. Byť zrovna na zmiňovanou F/A-18 nemá, což opět ukazuje, že nejde vytrhnout pár podobných parametrů a z toho tvrdit, že něco jsou to aerodynamicky podobná letadla.
Jinak Mig-25 byl supertajné éro. Přečti si tu zmiňovanou knihu od Barona. Že poté, co s ním Bělenko fouknul a západ ho znal do každého šroubku - a zároveň Rusové měli (skoro) hotový Mig31, který byl vlastnostmi o dost jinde - ho začali exportovat, na tom nic nemění. Klasický v Rusku uplatňovaný postup: když mám lepší zbraň, tak starší, do té doby tajnou, uvolním na export. Zjisti si, kdy export Mig-25 začal (přelom 70 a 80 tých let).
To je také ten důvod, proč se Mig-31 (interceptor v podobné kategorii jako Mig-25) vyrobil v o dost menším počtu kusů. Ten na export co vím nikdy nešel, protože zůstal v kategorii "top zbraní".
===
skelet: Znovu - Valkýrie je produkt let padesátých. V roce šedesát již bylo jasné, že se do produkce nedostane a že dostatečně smrtelnou hrozbou pro ni jsou StA rakety, které vzhledem k mizernému doletu Mig-25 dokáží tyto naprosto v pohodě nahradit za zlomek nákladů. Mig-25 tedy nebyl zařazen do výzbroje rudé armády kvůli Valkýriím.
Mig-25 je produkt let šedesátých, je to letadlo o generaci jinde. I tak má Valkyrie podíl neocelovejch částí přes 30%, zatímco u o deset let novějšího Mig-25 to bylo jen necelých 20%. A další rozdíl je v tom, že zatímco Mig-25 byl čistě ocelovej, tak Valkyrie byla dělána z defakto "ocelovýho kompozitu". Oproti o dost novějšímu migu byla tedy Valkyrie pokročilejší konstrukce (také patřičně drahá).
Další věc, kterou ignoruješ, je to, že titan je potřeba na nejvíce teplotně namáhané části letadla. Průřez letadla ovšem neroste lineárně s hmotností letadla, ale pomaleji. Takže na větším letadle jez principu procentuelně menší namáhaný povrch než na letadle menším a tedy i procentuelní potřeba titanu je menší. Takže srovnání s Valkýrií kulhá ne na jednu, ale na tři nohy
- jde o letadla jiné generace,
- použití oceli na Valkýrii se dosti liší od použití na Mig-25
- vzhledem k velmi rozdílné velikosti je srovnávání procent srovnávání hrušek a jablek,
===
starlight: dík za video.
raziel: nikdo netvrdí, že B-58 byla optimální konstrukce pro přízemní bombardování. Nebyla, Hustler byl konstruován pro úplně něco jiného - a proto byl také nahrazen. To ale nic nemění na tom, že než byl nahrazen, tak měl v popisu práce právě tyto úkoly, a že jich byl schopen - jak dokazuje i Starfighterův film.
Právě proto byl vyvinutej F-111 s variabilní geometrií křídel, kterej zvládal nadzvuk u země. B-58 to teda teoreticky zvládala také, ale trpěla buffetingem, kterej vedl k poškození konstrukce.
Ale to neznamená, že to bylo letadlo pro tyto účely nepoužitelné: nadzvukovou rychlost na see level neudělá většina bombardérů, a to i low-level speciálů (např. B1B, a to je to o dost novější konstrukce, je lowlevel M0.92) - takže to, že B-58B ji byť s problémama udělá svědčí o tom, že to "úplně nepoužitelná konstrukce" pro tydle účely to nebyla.Skrýt celý příspěvekraziel tady se musím B-58 fakt zastat. On ten její dolet plně odpovídal sovětskému protějsku Tu-22, respektive podzvukovému předchůdci B-47. Nikdo po něm více nechtěl, a tak ve ...Zobrazit celý příspěvek
raziel tady se musím B-58 fakt zastat. On ten její dolet plně odpovídal sovětskému protějsku Tu-22, respektive podzvukovému předchůdci B-47. Nikdo po něm více nechtěl, a tak ve službě zůstal.. a nebýt toho, že přízemní lety nevydržela konstrukce, tak sloužil pěkně dlouho.
Pro mé oblíbené mínuskáře - tímto nešvarem trpěly i B-52, Valiant, Vulcan, Victor, Tu-16, Tu-95 a kupodivu i F-111A.Skrýt celý příspěvek2 Starlight kontroloval jsem, zda nemám mezery v paměti - nemám. Monografii v EN jazyce je na netu dost, stačí se do nich začíst. Motor J79 v přízemní výšce prostě žral extrémní ...Zobrazit celý příspěvek
2 Starlight
kontroloval jsem, zda nemám mezery v paměti - nemám. Monografii v EN jazyce je na netu dost, stačí se do nich začíst. Motor J79 v přízemní výšce prostě žral extrémní množství paliva. Při rozhonu na forsáž by nedolětěl - až na pár konkrétních cílů a typu úkolů.Skrýt celý příspěvekHlavním problémem B-58 nebyl ani tak dolet (on by pro některé mise dostačoval), ale prudce klesající životnost konstrukce letadla. Jinak je to vskutku nádherné letadlo, které v ...Zobrazit celý příspěvek
Hlavním problémem B-58 nebyl ani tak dolet (on by pro některé mise dostačoval), ale prudce klesající životnost konstrukce letadla. Jinak je to vskutku nádherné letadlo, které v kombinaci s Phantomem a B-52.. mňam..Skrýt celý příspěvek
Slavoslav: ano i ne. Problém je v tom, že logik odmítá pochopit, onen fakt, že v té době to bylo adekvátní řešení, neb i americké třímachové letouny, které měly být vyráběny ve ...Zobrazit celý příspěvek
Slavoslav: ano i ne. Problém je v tom, že logik odmítá pochopit, onen fakt, že v té době to bylo adekvátní řešení, neb i americké třímachové letouny, které měly být vyráběny ve větších sériích a tedy i provozovány ve větších počtech byly konstruovány dosti podobně.
Jinými slovy Mig-25 má 8% podíl titanových dílů, americká XB-70 měla 9% podíl titanových dílů. Zbytek pak byl vytvořen z oceli a hliníku.
a tak by se dal bod po bodu pokračovat a rušit jeho nelogická tvrzení.Skrýt celý příspěvek2 Starlight byl úspěch, že jsem tu větu holou napsal skoro správně )))... byl vlastně úspěch, že jsem včera přišel domů. Tvoje video ale vůbec nic nevyvrací. Jistěže byl Hustler ...Zobrazit celý příspěvek
2 Starlight
byl úspěch, že jsem tu větu holou napsal skoro správně )))... byl vlastně úspěch, že jsem včera přišel domů. Tvoje video ale vůbec nic nevyvrací. Jistěže byl Hustler testován nad Groom Lake v nadzvukové rychlosti v minimální výšce, ale brzy jim došlo, že stroj nemůže nikdy doletět nad zamýšlené cíle v Sovětském svazu v profilu letu Hi-Lo-Hi. Dokonce i v případě, že by tytp stroje byly dislokovány v Západním Německu, tak by nedoletěli nad cíle v Ukrajině (pouze při profilu letu HI-Hi-Hi)
Jsem s Vámi za jedno pouze v případě, že přijmete fakt, že aby nad cíl doletěl, jednalo by se o jednosměrný let bez možnosti návratu - v profilo Lo- Lo.
KOLT
chvilku jsem si říkal, že ti překopíruju Logikovi špatný interpretace, které mě praštili v noci ožralýho do očí, ale bylo by to asi tak 20 x CTRL + C a CTRL + V. Bohatě postačí, když jako argument odkážu na příspěvky Skeleta, který Logikovi úspěšně vyvrací jeho mírně špatné formulace. Ironií je, že jsou Skeletovi příspěvky mínusovány. Děti už dorazily i na Armádní noviny :(Skrýt celý příspěvekLogik: vy asi ani nepamatujete, co píšete. Logik: "fenri: A započítal jsi do té váhy 25 versus 31 to, že Mig31 měla o polovinu silnější motory a o pět tun vyšší maximální ...Zobrazit celý příspěvek
Logik: vy asi ani nepamatujete, co píšete.
Logik: "fenri: A započítal jsi do té váhy 25 versus 31 to, že Mig31 měla o polovinu silnější motory a o pět tun vyšší maximální startovací hmotnost, kde oba tyto parametry vedou k nutnosti podstatně větší strukturální pevnosti draku?"
-MiG-31 NEMÁ o polovinu silnější motory než MiG-25.
-MiG-31 NEMÁ o pět tun vyšší maximální startovací hmotnost než Mig-25 (ostatně sám pak píšete o 46 tunách max. startovcí hmotnosti, takže tvrdíte, že max. startovací hmotnost MiGu-25 byla 41 tun? - to je originální tvrzení). Navíc v podstatě tvrdíte, že Mig-25 byl kvůli oceli příliš těžký a důkazem toho je, že Mig-31 s menším podílem oceli byl ještě mnohem těžší :-))
-MiG-25 NEBYL URČN K LOVU NÍZKOLETÍCÍCH CÍLŮ, PŘESNĚ NAOPAK.
-max. tah motorů MiGu-25 byl 198 kN. To není o polovinu méně, než u Mig-31. Ani tah bez přídavného spalování není o polovinu menší.
-MiG-25 nebyl tak super tajné a elitní éro, jak tvrdíte. Vyrobylo se jich více než dvojnásobek Eurofighterů a vyvážely se i do obskurních arabských zemí.
U každého stroje lze použít lepší materiály, než má. Vždy se zohledňují náklady vs. účel ke kterému je stavěno. Zadání je vždy postavit co nejlevněji mašinu, která splní co se od ní chce. MiG-25 měl sundavat Valkyrie a trajdat nad státy i s vyspělou PVO a fotit si tam. To dokázal i s ocelí. Jistě, mohlo se tam nacpat zlato, titan, ještě víc stříbra, ložiska udělat ze safírů... ale proč.
koncepce Mig-25 NENÍ podobná F-18. Koncepce F-15 je podobná MiG-25. Když už neznáte technické parametry těch letadel, zkuste se mrknout, jak vypadají. A ne, všechna letadla i se stejným určením si nejsou podobná.Skrýt celý příspěvekChlapi, díky. Na týhle diskusi jsem si potvrdil svoje domnění, jak vzniká ten fenomén, kdy je člověk ochotný protivníkovy výroky vytrhávat z kontextu a překrucovat ne proto, aby ...Zobrazit celý příspěvek
Chlapi, díky. Na týhle diskusi jsem si potvrdil svoje domnění, jak vzniká ten fenomén, kdy je člověk ochotný protivníkovy výroky vytrhávat z kontextu a překrucovat ne proto, aby ostatní přesvědčil, že má pravdu (to je čistě rozumové rozhodnutí), ale proto, aby sám sobě dokázal, že je ten lepší a tamto je blbec. Přeberte si to, jak chcete....Skrýt celý příspěvek
skelet vies, ze v podstate tvrdis to iste co logik ohladom pouzitia titanu? "Byl to jediný třímachový letoun, kterého bylo vyrobeno přes tisíc kusů. Proto se rozhodli pro ...Zobrazit celý příspěvek
skelet
vies, ze v podstate tvrdis to iste co logik ohladom pouzitia titanu?
"Byl to jediný třímachový letoun, kterého bylo vyrobeno přes tisíc kusů. Proto se rozhodli pro ocel, protože v tehdejších technologiích byl titan prostě drahý a ocel levnější."
a to je aj presne to o com hovori logik. Vyroba bola narocna, produkovala vela nepodarkov kedze ju sovieti nezvladali a neumerne predrazovala kazdy vyrobeny kusSkrýt celý příspěvekNa B-58 nesahat. Jak se létá v nízké výšce je krásně vidět na tomto videu z roku 1959(!): https://www.youtube.com/watch?...
Na B-58 nesahat. Jak se létá v nízké výšce je krásně vidět na tomto videu z roku 1959(!): https://www.youtube.com/watch?...
raziel (už jdu spát, takže jen citace z wiki, z lepší literatury si to dohledej sám): Replacing the Boeing B-47 Stratojet medium bomber, it was originally intended to fly at ...Zobrazit celý příspěvek
raziel (už jdu spát, takže jen citace z wiki, z lepší literatury si to dohledej sám):
Replacing the Boeing B-47 Stratojet medium bomber, it was originally intended to fly at high altitudes and supersonic speeds to avoid Soviet fighters. The B-58 received a great deal of notoriety due to its sonic boom, which was often heard by the public as it passed overhead in supersonic flight.[4]
The introduction of highly-accurate Soviet surface-to-air missiles forced the B-58 into a low-level-penetration role that severely limited its range and strategic value, and it was never employed to deliver conventional bombs. This resulted in only a brief operational career between 1960 and 1970 when the B-58 was succeeded by the smaller, swing-wing FB-111A.[5]
Takže ano, B-58 byla používaná (byť ne v ostré akci) jako low-level penetration bomber, byť pro to nebyla konstruovaná.Skrýt celý příspěvekSkelet: děláš krásný důkaz kruhem: Podle Tebe rusové měli stíhač s malým dosahem, takže ho chtěli. A to, že ho chtěli je pak důkazem toho, že ho měli. Zkus vystoupit ze své ...Zobrazit celý příspěvek
Skelet:
děláš krásný důkaz kruhem: Podle Tebe rusové měli stíhač s malým dosahem, takže ho chtěli. A to, že ho chtěli je pak důkazem toho, že ho měli. Zkus vystoupit ze své bubliny, že rusové všechno umí a všechno dělají nejlépe a pokus se na věc podívat objektivně.
Ve skutečnosti - prostě chtěli Mach-3 interceptor, tak ho udělali - a na lepší než Mig-25 prostě neměli. Technologicky ani finančně (ono to ani oddělit úplně nejde). Žádné, že se jim to hodilo do koncepce. Naopak - koncepci PVO museli udělat podle toho, co byli schopni vyrobit.
To, že to není promyšlená multilevel strategie, ale "z nouze cnost", je jasně vidět na tom, že žádný z předchozích ani následujích interceptorů neměl tak špatné charakteristiky, co se týče doletu - a že poměrně rychle začali pracovat na vylepšení této charakteristiky - takže je ta charakteristika evidentně trápila.
Jinak ano - zpracování titanu bylo obtížné - právě to byl jeden z důvodů, proč na Mig-25 je titanu tak málo. Protože ho neuměli dobře zpracovávat. Na západě to přesto i při konstrukci Blackbirdu zvládli - a to poměrně dobře: Blackbird prvně (jako A-12) letěl v 62 a v 66 už byl v řadové službě.
Mig-25 poprvé vyletěl o dva roky později a do řadové služby se dostal až v roce 73. Evidentně zas tak velké problémy s tím titanem nebyly, když to srovnám s tím, jak dlouho trvalo dotáhnout Mig-25.
Nicméně nikde netvrdím, že to bylo jednoduché, nebo že to nestálo majlant. Naopak právě ta slova co cituješ dokládají, že ta otázka vlůbec nestála: "tak co, z čeho to letadlo uděláme? Máme na to ho stavět z titanu? Ne, radši ho uděláme z oceli, to vyjde levnějc".
Ta otázka stála úplně jinak: "Máme dostatečně vyvinutou technologii, abychom použili ve větší míře titan?....Hokus.....pokus..... Hmmmm, zatím ne, tak to holt postavíme z oceli.". A na tom nic nemění to, že samotnou výrobu titanu v tu dobu mělo SSSR zvládnutou. Zvládnout vyrobit "surový" titan, a zvládnout z něj vyrobit součástky v letecké kvalitě jsou dvě různé věci. První zvládalo SSSR opdstatně lépe než USA, druhé podstatně hůře.
Kolik bylo vyrobeno třímachových letounů? Asi tak o tisíc více, než kolik bylo reálně potřeba (25 tu rychlost vlastně nikdy nemusela využít, M2.5 by posloužilo podobně)....:-)
Ale to je přeci nesmyslná otázka. Kolik bylo v devadesátých letech vyrobeno Stealth letounů? Že by necelé dvě stovky? Znamená to, že Raptor je tuctová stíhačka navrhovaná s ohledem na nízké náklady - když ji byly vyrobené dvě stovky?
Stejnětak je trochu demagogie srovnávat to s Valkýrií - to je design nikoli šedesátých let (jako Mig-25), ale design let padesátých. Že se v tom projektu utopilo tolik peněz, že v šedesátých letech běžel setrvačností pro výzkumné účely nic nemění na tom, že už bylo dávno jasné, že z toho nebude produkční éro. V podstatě od uzemnění u-2 v roce 60 to bylo naprosto jasné, že tudy cesta nevede.Skrýt celý příspěveknárazově jsem zabředl do tvých vět - B 58 by nízko a rychle doletěla tak maximálně na záložní letiště v případě poruchy po startu........dnes vážně perlíš :-)
nárazově jsem zabředl do tvých vět - B 58 by nízko a rychle doletěla tak maximálně na záložní letiště v případě poruchy po startu........dnes vážně perlíš :-)
Načítám diskuzi...