Bitevní tank (MBT) vs. bojové vozidlo pěchoty (IFV) pro armádu malého státu
- 29. 11. 2017
- 321 komentářů
- Tomáš Foldyna
Při diskusích ohledně budoucnosti našich obrněných sil se objevila jedna zásadní otázka. Pořídit si skutečný hlavní bitevní tank (MBT) nejlépe ve hmotnostní kategorii nad 60 tun nebo nám postačí bojové vozidlo pěchoty (IFV) s kanonem 105-120 mm?
Budu upřímný. Podobně jako mnoho nadšenců, i já bych ve svých bujných snech rád viděl v naší armádě několik hmotnostních kategorií obrněných sil včetně těžkých „skutečných" MBT (například jako je Leopard 2). Bohužel. Přání je pěkná věc a realita druhá. Za některá splněná přání se draze platí, nejen penězi, ale také reálnou bojeschopností.
Existující MBT můžeme rozdělit do různých hmotnostních kategorií. Tanky T-72 a T-80 mají hmotnost do 50 tun. Pro účely tohoto článku je považujme za „střední" nebo „středně těžké".
Tanky jako Leopad 2, M1 Abrams, Merkava a další mají hmotnost přes 60 tun a můžeme je považovat za „těžké". Tank Sabra Mk.II s hmotností 59 tun je blíže k těžké kategorii. Přesné rozdělení nechme akademikům. Nicméně rozdíl v hmotnosti je významný.
Proto je ještě místě podotázka – chceme mít MBT „těžké" kategorie nad 60tun nebo nám stačí „střední" tank?
Bojové hmotnosti vybraných obrněných vozidel; větší foto / autor
Problém je následující. Provozovat jednu celou hmotnostní kategorii obrněné techniky a zrovna tu nejtěžší je pro malý stát závažné rozhodnutí a mělo by být dobře odůvodněno. 30 kusů T-72M4 CZ představuje víceméně udržovací jednotku pro zachování výcviku. Argumenty typu „protože chceme", „prostě potřebujeme", „když je zle všichni volají tanky", „MBT je nezbytnou součástí vojsk" jsou nepostačující.
Berme jako pevný bod, že o nákupu cca 210 IFV je již rozhodnuto. Co dále? Většinou lidé hovoří: „prostě nakupme 60 až 90 tanků, máme na to". Jak se říká se, vše se ukáže v porovnání.
Zkusme proto porovnat 2 základní varianty, pro spravedlnost se stejným celkovým počtem dokoupených bojových obrněných vozidel:
+ Pořídíme si 60 modernizovaných starších těžkých MBT (v kategorii do 50 tun není asi nic, co by bylo průchodné). IFV s kanonem 105-120 mm tím pádem nebudeme nakupovat. Pro naše vahy počítejme s výhodnou „jednotkovou" cenou 4 mil EUR (~ 104 mil. Kč).
+ Zvětšíme zakázku na IVF o dalších 60 nových IVF s kanonem 120 mm při „jednotkové" ceně 10 mil. EUR (~ 260 mil. Kč).
Pojem „jednotková" cena je v uvozovkách z jednoduchého důvodu, protože de facto neexistuje. Zbrojní zakázka není nákup obyčejného občana v prodejně aut, ale téměř vždy představuje celý komplex, který zahrnuje dodávku samotné techniky požadovaných verzí, náhradních dílů a prostředků na údržbu a diagnostiku, servis různé úrovně, vybudování servisního zázemí, zaškolení technického personálu, dodávky munice, opce na další kusy a jiné položky. Plus například spoluúčast při výrobě a/nebo offsety.
Na první pohled jsme v první variantě utratili 240 mil. EUR (~ 6,2 mld. Kč) oproti 600 mil. EUR (~ 15,6 mld. Kč) a získali jsme skutečné MBT se značně lepším pancéřováním. Ale první pohled často klame a skutečnost je obvykle složitější. Ukážeme si, že tento výpočet není zcela správný.
Cena kontraktu někdy může působit jako červená muleta na býka, nicméně je jen jedním z mnoha ukazatelů a ne vždy tím nejdůležitějším.
Nákup 210 IFV a čemu se vyhnout
Dovolím si malé odbočení. Při úvahách o nákupu IFV si nemohu odpustit několik vět o špatném příkladu, který by nebylo vhodné zopakovat. Tím byl nákup kolových obrněných transportérů (KOT) Pandur.
Jsou-li mé informace správné, bylo v rámci často kritizovaného kontraktu pořízeno:
Zkratka |
Popis |
Výzbroj |
Počet |
KBVP |
kolové bojové vozidlo pěchoty |
Kan.30mm, 2xŘS Spike |
72 |
KBV-VR |
kolové bojové vozidlo velitele roty |
Kan.30mm, 2xŘS Spike |
11 |
KBV-Pz lok |
kolové bojové vozidlo průzkumné s lokátorem |
Kan.30mm, 2xŘS Spike |
8 |
KBV-Pz8 |
kolové bojové vozidlo průzkumné bez lokátoru |
Kan.30mm, 2xŘS Spike |
4 |
KOT-Ž |
kolový obrněný transportér ženijní |
Kul 12,7 mm |
8 |
KOT-Zdr |
kolový obrněný transportér zdravotnický |
— |
4 |
Vidíme to zcela jasně. 99 (!) ze 107 vozidel má v podstatě stejnou výzbroj: věžový komplet ISR - Samson RCWS-30 s kanonem Mk.44 Bushmaster II ráže 30 mm, kulometem M240 ráže 7,62 mm a dvěma protitankovými řízenými střelami (PTŘS) Spike-LR. Přes veškeré kvality uvedeného věžového kompletu rozhodně nejsou takto vyzbrojená vozidla efektivně použitelná pro všechny úkoly.
Krátký výčet toho, co chybí:
+ Počet moderních samohybných minometných systémů (například integrace AMOS, NEMO nebo bezvěžové verze minometu) - NULA.
+ Počet vozidel s kanonem větší ráže (integrující například věž 90 mm Cockerill LCTS 90MP nebo 105 mm Cockerill CT-CV 105HP) - NULA.
+ Počet vozidel – nosičů PTŘS (podobně jako izraelské "raketové" tanky), použitelné například jako stíhače tanků - NULA.
+ Počet samohybných protiletadlových (PL) raketových systémů (příklady integrace Izraelský Spyder nebo norský NASAM). - NULA. Počet kanonových PL systémů - další NULA.
+ Počet levnějších vozidel pro přepravu pěchoty bez těžké věže, ale s přídavným snímatelným modulárním pancéřováním, které by byly také lépe použitelné pro pomoc při živelných pohromách - NULA.
Síla obrněné jednotky se násobí, pokud sestává z různých druhů spolupracujících zbraňových systémů na podvozku s podobnými vlastnostmi. Jinak se může například stát, že rychle pohybující se Pandury budou zdržovány taženými minomety nebo protiletadlovci, kteří musí sesednout a rozložit se v palebném postavení.
Prohlásit, že se počítalo s dokoupením chybějících typů později, je dost zvláštní výmluva. Je lepší mít menší komplexní jednotku hned, než větší „jednodruhovou" a spoléhat se na „někdy příště".
Tajně doufejme, že se chyba nezopakuje a v kontraktu na IFV budou zahrnuty všechny potřebné typy. Bohužel, poslední články na toto téma uvádějí zase jen bojovou variantu s kanonem 30 mm a PTŘS... a jakýkoliv optimizmus je ten tam.
Na množství záleží
Výše uvedené jednoduché porovnání ceny je samozřejmě nesprávné. Musíme porovnat cenu jedné zakázky na 270 kusů IFV s cenou dvou zakázek, první na 210 IFV a druhé 60 MBT.
Jaká je vyjednávací pozice? Při nákupu 60 kusů upravených MBT jsme zákazník, který potřebuje pouhých 60 kusů za 240 mil EUR. To sice není úplně málo, ale taky ne žádná zakázka, kvůli které by se dodavatel přetrhl ve výhodách.
Naproti tomu zakázka, zvětšená z 210 na 270 kusů přesahující 2 mld. EUR je jiná kategorie. Velikost zakázky má nepochybně vliv při vyjednávání o podílu na výrobě, o zaplacení infrastruktury, zaškolení výrobního personálu atd.
Větší podíl na výrobě také může znamenat (může = u nás bohužel nemusí...):
+ Úspory díky daním a odvodům domácích subjektů
+ Benefity formou zaměstnanosti a podílových daní v obcích, kde bude výroba probíhat
+ Lepší know-how pro případ budoucí samostatné výroby
Bez konkrétních obchodních jednání můžeme výsledné sumy obou variant jen hádat. Tím ale porovnávání nekončí.
Nutné doplňky, náhradní díly, údržba a opravy
Podstatně těžší MBT budou zpravidla vyžadovat jiná pomocná vozidla než lehčí IFV, přinejmenším výkonnější vyprošťovací a mostní tanky. Kolik jich potřebujeme? Stačí dva nebo tři? Nebo raději pět až šest? Tím se dostáváme k nepříjemnostem spojeným s malými počty. Šest kusů může ležet nevyužito a u 2-3 kusů se může lehce stát, že nebude ani jeden provozuschopný.
Naproti tomu u varianty s 60 dalšími IFV postačí přidat 1-3 kusy stejných vyprošťovacích a mostních vozidel.
Možný bonus. Vyjednáme-li možnost vyrábět kompletní podvozky a vlastní nadstavby v libovolném počtu, většinu nebojových variant si dokážeme vyrobit kdykoliv bude potřeba za podstatně menší peníze.
Podobná je situace s náhradními díly, údržbou a opravami. Je pochopitelně levnější a jednodušší nakupovat nebo dokonce vyrábět náhradní díly ve větším množství, vytvořit infrastrukturu a vyškolit technický personál pro údržbu a opravy 270 stejných podvozků, než pro dva různé typy a různé hmotnostní kategorie.
Příklad potřeby vyprošťovacích vozidel, mostních vozidel a náhradních dílů (abstraktně "ND") pro obě varianty; větší foto / autor
Provoz a výcvik
Běžný člověk, který si koupí auto a najede pár tisíc kilometrů ročně, se dívá na pořizovací cenu izolovaně, jako na hlavní položku. Kupujeme-li techniku na desítky let a má-li být intenzivně využívána, je pořizovací cena jen jednou částí celkových nákladů za dobu provozu. S intenzivnějším využitím (motohodiny za rok), význam nákladů na provoz stoupá.
Položíme-li si na dvě strany rovnice:
MBT |
IFV |
Vyšší spotřeba paliva |
Nižší spotřeba paliva |
Vyšší opotřebení pohyblivých součástí |
Nižší opotřebení pohyblivých součástí |
Speciální opravárenské kapacity pro údržbu a malé opravy podvozků |
Shodné opravárenské kapacity pro údržbu a malé opravy všech podvozků |
Nutnost servisu v zahraničí pro větší opravy |
Komplexnější servis u nás |
Speciální náhradní díly pro podvozek |
Stejné náhradní díly pro podvozek |
Speciálně vyškolená část technického personálu |
Sdílení větší části technického personálu s ostatními IFV |
Co je levnější? Dostat se k reálným číslům není snadné, nepracuje-li člověk přímo v oboru s informacemi, které jsou často utajované, a tak či tak asi ani nemůže publikovat. (ps. Jediná konkrétní čísla, které jsem našel, byly průměrné „operating costs" za míli pro různé verze tanku M1, kde bylo uvedeno 159 USD za míli pro M1A2). V dlouhodobé perspektivě pak celkové náklady za 60 repasovaných MBT mohou (ale pochopitelně nemusí) překročit náklady za 60 IFV z kanonem.
To není vše. Jednodušeji sestavíme nějaké fungující uskupení z 270 stejných podvozků IFV, z větší zásoby náhradních dílů, komplexní opravárenské kapacity a více vycvičeného personálu i posádek. V případě nutností kanibalizace odstavených strojů na náhradní díly se lépe kanibalizuje z 270 než z 60.
Provoz a výcvik nejsou jen vlastní motohodiny. Jsou to také přesuny. Přesun obrněnců o hmotnosti 30-45 tun bude vždy o něco levnější a méně náročnější na použitelnou trasu, únosnost mostů, silnic, tahače, než MBT o hmotnosti přes 60 tun. To si vynásobte určitým množstvím přesunů ročně a desítkami let provozu.
Inu, tahače. I kdybychom měli jen několik 60+ tunových MBT, už pro ně budeme potřebovat tahače a návěsy, schopné je zvládnout. U varianty 270 IFV víme, že nemáme NIC nad 50 tun a stačí o něco slabší kategorie tahačů a návěsů (pokud existuje).
Rozmístění, přesun a nasazení
V jedné nebo druhé variantě, pouhých 60 vozidel se 120 mm kanonem nikdy nerozmístíme po celém území tak, aby se vyskytovala blízko místa potřeby v dostatečném počtu. Musíme počítat s poměrně dlouhými přesuny při každém nasazení. Vzhledem ke geopolitické situaci je pravděpodobnější prvotní nasazení mimo území státu, co přesuny ještě prodlouží.
Výhodou lehčích IFV při přesunu na místo určení není jen v nižší hmotnosti a širším výběru tras. Musíme brát v úvahu vše, co musíme brát s sebou. Zařadíme-li do uskupení byť jen několik MBT, už musíme pro ně vzít odpovídající vyprošťovací vozidlo, náhradní díly, technický personál atd.
Suma sumárum, uskupení lehčích vozidel na jednotném podvozku se na místo určení dostane zpravidla rychleji, jednodušeji a s potřebou menších zdrojů. Jeho zásobování a udržování bojeschopnosti je také jednodušší.
Jsem přesvědčen, že 60 našich tanků v nějakém trochu větším konfliktu díru do světa neudělá. Naopak větší operativnost a bojeschopnost lehčí, přestože teoreticky „slabší" brigády na jednotném podvozku bude vítaná.
IFV vs. MBT – „rytířské souboje" jsou spíše výjimkou
IFV a MBT se 120 mm kanonem mají sice zhruba stejnou palebnou sílu (MBT bude mít větší stabilitu), ale pancéřování o 15-20 tun těžšího MBT je prostě principiálně silnější. Má proto větší šanci přežít jak přímý zásah jakýmkoliv projektilem, tak blízký výbuch dělostřeleckého granátu, rakety, pumy nebo improvizované nálože. O tom není sporu.
Postavíme-li jednotky MBT a IFV s ekvivalentním výcvikem a zaměřovacími systémy proti sobě do otevřeného terénu jako dva oddíly rytířů, díky prosté matematické pravděpodobnosti bude skupina IFV poražena. Požene-li se jednotka IFV otevřeným terénem jako spanilá jízda a z výhodných ukrytých palebných pozic po nich budou střílet tanky, bude zdecimována s vysokou pravděpodobností.
Taková představa boje je hlavně v našich evropských podmínkách trochu zjednodušená. Stává se, že jednotka je „chycena" v otevřeném prostoru a dojde ke ztrátám, ale gramotný velitel se tomu bude snažit maximálně vyhnout. Ve výsledku se obě strany budou získat poziční výhodu nad protivníkem, využívat terén i stavby, krýt se, manévrovat. Přestože IFV budou zřejmě tahat za kratší konec, záleží na mnoha faktorech včetně průzkumu, výcviku i kusu štěstí, zda se nakonec více projeví výhoda lepšího pancéřování MBT nebo větší pohyblivost a průchodnost IFV.
Za druhé. Musí stát proti 30 tankům protivníka 30 IVF s kanonem 120mm? Nemusí. Dosaďme si na naši stranu smíšené uskupení se samohybnými děly, raketomety, samohybnými minomety a raketovými stíhači tanků. Tyto mohou protivníka zasahovat na větší vzdálenost nebo dokonce ze skrytých pozic. Jaký bude výsledek potom?
Ale také protivník může poslat smíšené uskupení „ne est pas", jak by řekl Hercule Poirot? To celé střetnutí ještě více zamotává a výsledek bude opět záviset na mnoha faktorech. Přidejme letectvo, bezpilotní letouny, průzkumné prostředky, taktiku, výcvik, logistiku...
Vidíme, že vlastnictví MBT vs. IFV je jen jeden z mnoha faktorů a pravděpodobně ne rozhodující. Zvláště bavíme-li se o pouhých 60 kusech.
Zpět k pancéřování
Co doopravdy znamená hmotnost navíc pro pancéřování? Pro první zjednodušení počítejme s tím, že celé navýšení hmotnosti bude použito pouze na pancéřování.
Rozdělme plochu vozidla například takto:
Přibližné rozdělení pancéřování tanku; větší foto / autor
Kdybychom dodatečnou hmotnost 20 tun naivně rozdělili rovnoměrně na celou plochu, navýšení tloušťky pancíře by mohlo být přibližně následující:
+ Celoocelový pancíř: 3,5 cm
+ Kompozitní pancíř 50 % hmotnosti ocel, 50 % keramika: ocel 1,8 cm + keramika 3,7 cm
Je jasné, že to tudy cesta nevede. Pro 120mm projektil nebo moderní PTŘS pár centimetrů navíc nepředstavuje velký rozdíl.
Logičtější bude rozdělit hmotnost jinak, například takto:
Plocha |
Použito |
Dodat |
Hmotnost |
100 % ocel |
50% oceli + 50% keramiky |
|
pancíř |
m2 |
tuny |
cm |
cm oceli |
cm keramiky |
|
Čelní |
9 |
40 |
8 |
11,40 |
5,72 |
11,70 |
Boční |
19 |
25 |
5 |
3,37 |
1,69 |
3,46 |
Horní |
21 |
20 |
4 |
2,44 |
1,22 |
2,51 |
Spodní |
18 |
10 |
2 |
1,42 |
0,71 |
1,46 |
Zadní |
5 |
5 |
1 |
2,56 |
1,28 |
2,63 |
Zde již vidíme významné navýšení tloušťky čelního pancíře. Na velkých plochách (boky, horní a spodní část) pravděpodobně rozdělíme hmotnost nerovnoměrně a použijeme silnější pancéřování na více exponovaných místech za účelem lepší ochrany posádky. Navýšení hmotnosti může být také použito na dynamické pancéřování nebo jiné způsoby ochrany.
Nicméně, provedeme-li výpočty jakkoliv, základní poznatek je nepříjemný. Navyšování hmotnosti pancíře nepřináší takový nárůst ochrany, jaký bychom chtěli. Plocha tanku je prostě velká a některé protitankové prostředky se zaměřují právě na slabší horní pancíř.
Nemluvě o faktu, že zvýšení hmotnosti o 20 tun vyžaduje také zesílení částí podvozku, silnější motor, takže na pancéřování určitě nepůjde celý přírůstek hmotnosti.
Ve výsledku bude mít lehčí vozidlo nižší odolnost v boji, ale možná ne o tolik, aby to stálo za živení poměrně malého počtu vozidel nejtěžší kategorie.
Nesmíme také zapomínat, že například IFV Puma je jen o málo lehčí, než T-72. Velký rozdíl v pasivní ochraně by zde nebyl, až na jednu nepříjemnost, která nám ihned udeří do očí při pohledu na IFV.
IFV s kanonem nebo „střední" tank?
IFV je, přehnaně řečeno, „autobus", velká krabice, která musí poskytnout alespoň minimální pohodlí nejen tříčlenné posádce, ale také výsadku šest, osm i více vojáků. Větší plocha prostoru s posádkou negativně ovlivňuje tloušťku pancéřování. Na tuto krabici chceme namontovat věž se kanonem 120 mm. Vysoko namontovaná těžká věž může znamenat snížení stability při jízdě i při střelbě.
Přibližné porovnání prostoru pro posádku; větší foto / autor
Na stejném podvozku postavený opravdový střední tank by měl menší plochu, lepší stabilitu a možnost lépe chránit posádku. Zda použít věž s posádkou nebo bezosádkovou, je jiné téma.
Problém. Střední tank na stejném podvozku, který bychom chtěli koupit i ve verzi IFV, zrovna mnoho výrobců nenabízí. Snad CV90. Vzniká tak otázka, kdo zaplatí vývojové náklady. Mohli bychom jen tajně doufat, že se najdou ještě další zájemci.
Určitou satisfakcí za dodatečné náklady na vývoj a výrobu specifické korby středního tanku by bylo její využití všude tam, kde nepotřebujeme velkou korbu IFV. Například pro například raketový stíhač tanků, průzkumné vozidlo, protiletadlové vozidlo atd. Výhoda jednotného podvozku nebo alespoň velké části dílů by zůstala zachována.
Pro zjednodušení přestavby by mohla zůstat zachována pohonná soustava s motorem vpředu. Tím by, obrazně řečeno, mohlo vzniknout něco jako „menší Merkava", s výhodami a nevýhodami s tím spojenými.
Bez nákladových studií a konkrétních jednání s výrobci nelze otázku nárůstu ceny za střední tank na podvozku IFV uspokojivě vyřešit. V případě získání práva vyrábět kompletní podvozky by uvedená přestavba mohla být zajímavá pro domácí výrobce.
Jednotný podvozek jako klíč k efektivní armádě malého státu
Není dobrý nápad napodobovat armády mnohonásobně větších nebo bohatších státu. Docela chápeme, že si nemůžeme dovolit mít letectvo s mnoha kategoriemi nadzvukových letounů a uspokojíme se s jedním univerzálnějším Grippenem. U obrněných vozidel jsme na tom podobně.
Zatím se nepodařilo vyvinout taková kolová vozidla, která by dostatečně nahradila vozidla pásová a naopak. Schopnost pohybovat se po silnicích relativně rychle, tiše a úsporně na místo nasazení při větším komfortu pro posádku je výhodou kolových vozidel. Průchodnost těžkým terénem, málo únosnou půdou, troskami, bariérami, příkopy, stabilita, schopnost unést vysokou hmotnost a trakce – to jsou naopak výhody pásových vozidel.
Když už chtě nechtě a s nervózním pohledem na peněženku musíme živit pásová o kolová obrněná vozidla, můžeme alespoň snížit náklady tím, že použijeme jednotné podvozky tam, kde je to alespoň trochu možné.
Je dobře známo, jakou logistickou noční můru zažívala německá armáda při tažení do Ruska. V neposlední řadě díky rozmanitosti techniky, posbírané v celé okupované Evropě. Jednotný pásový podvozek nám dává logistické a strategické výhody, které v mnoha případech mohou převýšit určité taktické nevýhody při vlastním střetu „jeden na jednoho".
Závěr
Schopnost pásová obrněná vozidla také vyrábět, a ještě lépe dále vyvíjet, otevírá dveře do úplně jiné roviny nezávislosti a výzbrojní bezpečnosti ozbrojených sil. Pamatujme si, že v krizové situaci nám ani všechny peníze světa nemusí stačit na nákup něčeho, co nám jiný stát prostě nechce nebo nemůže prodat.
Při všech úvahách je potřeba myslet na zásadní skutečnost. V době hlubokého míru je nám 270 IFV k ničemu. Reálně jich nepotřebujeme ani 120. Armádu tvoříme a živíme hlavně pro potřeby případných krizových situací. Co je lepší? Mít 210 IFV plus 60 těžkých MBT a neumět je vyrobit ba ani opravit, nebo postavit pásové síly pouze na IFV a mít je plně pod svou kontrolou?
Není tak důležité, co máme v míru, ale co budeme mít v případném konfliktu. Varovným příkladem je pouhých 5 argentinských střel Exocet ve válce o Malvíny (Falklandy) roku 1982, kterými Argentina sice nadělala velké škody, ale potom prostě došly a další jim už nikdo nedodal.
Reálně nejsme schopni a ani nemusíme vyrábět vše. Musíme si ale zvolit, co jsou základní stavební kameny ozbrojených sil malého státu a zde neváhat investovat do vlastní výroby nebo dokonce do vlastního vývoje.
Poděkování p. Lukáši Visingerovi za údaje o počtech jednotlivých verzí KOT Pandur II pro AČR.
Zdroje: Valka , Wiki , obr. , WarDrawWings , Wiki , GAO , CMI Groupe
Související články
Robotické a autonomní systémy v Armádě ČR
Armáda České republiky pracuje na koncepci rozvoje robotických a autonomních systémů, především ...
- 04.10.2017
- 34 komentářů
- Jan Grohmann
Američané schválili prodej vrtulníků UH-1Y Venom do České republiky
Ministerstvo zahraničí Spojených států v pondělí schválilo potenciální prodej 12 víceúčelových ...
- 23.10.2017
- 93 komentářů
- Jan Grohmann
Česko-německá spolupráce v oblasti obranného průmyslu přinese českým firmám zakázky za 35 mld. Kč.
Praha, 14. listopadu 2017: Největší německé zbrojovky uspořádaly v Praze setkání s cílem ...
- 14.11.2017
- 346 komentářů
- Tisková zpráva
Slovensko získá nejnovější bojová vozidla Patria AMVXP
Slovenská vláda před pár dny schválila pořízení 81 kolových bojových vozidel pěchoty (KBVP) AMV od ...
- 20.11.2017
- 150 komentářů
- Jan Grohmann
...asi by to nevyvíjeli s větším kanonem, kdyby to byl debakl kvůli příliš těžké výzbroji 105mm, že....a oproti našemu BVP jde navíc o dost lehčí vozidlo Díru do světa dělat ...Zobrazit celý příspěvek
...asi by to nevyvíjeli s větším kanonem, kdyby to byl debakl kvůli příliš těžké výzbroji 105mm, že....a oproti našemu BVP jde navíc o dost lehčí vozidlo
Díru do světa dělat nemusíme, stačí když to bude slušně střílet....pak se dají dělat díry do čehokoli a pokud možno s domácí municí (Setuza?).Skrýt celý příspěvekLuky: A já měl celou dobu za to, že to vozidlo je nástupcem CV90105 z roku.. "The CV 90105 TML was shown for the first time in June 1994 by which time it had already completed ...Zobrazit celý příspěvek
Luky: A já měl celou dobu za to, že to vozidlo je nástupcem CV90105 z roku..
"The CV 90105 TML was shown for the first time in June 1994 by which time it had already completed its firing trials. The CV 90105 TML is aimed at the export market."
Kde zvýšily ráži, když zjistily že ze 105 si to vážně nikdo nekoupí. Ne, že by se to po zvětšení stalo exportním trhákem .. protože si to opět nikdo nekoupil. Ale v CR v roce 2025 to určitě udělá díru do světa.Skrýt celý příspěvekMaximus: Konečně trošku normální vyjádření. "Datum: 03.12.2017 Čas: 13:28" Ale : " a tak bude možné koncept vozidla palebné podpory/středního tanku adekvátně upravit - ráže ...Zobrazit celý příspěvek
Maximus: Konečně trošku normální vyjádření. "Datum: 03.12.2017
Čas: 13:28" Ale :
" a tak bude možné koncept vozidla palebné podpory/středního tanku adekvátně upravit - ráže kanónu, sřp, optronika (zde je možnost využít některé komponenty z velitelských verzí IVF kvůli ceně a unifikaci). "
Ale podle čeho upravit? L3 bude mít definovaný koncept, ale ani jeden kus vyrobeného zařízení. Tedy to si máme ty už 5.let vyráběné IFV nechat předělat na základě neexistujícího vybavení?
Pokud se chceš bavit o unifikaci, tak našich IFV bude 210! L2 bylo vyrobeno přes 3000 kusů. Většina dnes už neslouží, ale stále jich slouží více než kdy bude našich IFV. Stejně pokud si myslíš, že tu věž budeme servisovat, nebo vyrábět tady pokud bude mít bavení z L3 si dost najivní. A do zahraničí se bude posílat stejně celé vozidlo, ne jen věž.
Když půjde vše dobře, tak ten 130 bude hotový v roce 2025. Jenže my bychom na tuhle tu koncepci potřebovali v tomto roce, už odlazenou věž a spárovanou s podvozkem. Tedy to co trvá minimálně dalších 5 let. Tedy najednou rok 2025 nesedí ale vzniká tam 5.let díra.
Rozdíl mezi M60(sabra) a L2 je v modulárnosti. Na M60 snadno sundáš reaktivní pancíř a ten můžeš zaměnit. U L2 snadno sundáš celý pancíř, až na korbu a ten můžeš zaměnit. Tedy nikoliv jako u našich T72, kde by se stejně jako u M60 musel vyřezat celý přední blok.Skrýt celý příspěvekDíky, já to vzal letem světem....jde o to, že švédský CV90120-T, který je soukromým projektem té stejné firmy, co v licenci vyráběla Lea2, měl prototyp dokončený v roce 1998 a plně ...Zobrazit celý příspěvek
Díky, já to vzal letem světem....jde o to, že švédský CV90120-T, který je soukromým projektem té stejné firmy, co v licenci vyráběla Lea2, měl prototyp dokončený v roce 1998 a plně dokončený vývoj 2001 - nedá se tedy říci, že by "neúspěch" programu tohoto lehkého tanku vedl k náhradnímu zavedení Leopardů...spíš to bylo naopak - zkušenosti nabyté licenční výrobou byly využity k vývoji tohoto expedičního tanku.Skrýt celý příspěvek
Raději upřesním ty švédské tanky Leopard 2: 160 kusů použitých Leopard 2A4 (švédské označení Strv 121) bylo pronajato v letech 1994-2011 a pak postupně vráceno. 120 kusů ...Zobrazit celý příspěvek
Raději upřesním ty švédské tanky Leopard 2:
160 kusů použitých Leopard 2A4 (švédské označení Strv 121) bylo pronajato v letech 1994-2011 a pak postupně vráceno.
120 kusů nových Leopard 2A5++ (švédské označení Strv 122) bylo vyrobeno v letech 1996-2002. Prvních dvacet bylo vyrobeno v Německu, zbytek licenční výroba ve Švédsku u firmy Hägglunds (nyní součást BAE Systems). Švédsko ještě relativně nedávno provozovalo 42 kusů u tří tankových rot (to znamená, že jich mají v oběhu o něco více). Zbytek byl uložen v záloze (z toho 12 kusů Strv 122B se zesílenou protiminovou ochranou je určeno pro zahraniční operace).
Nyní ale nastávají změny, Švédsko v reakci na Ruské vojenské aktivity (zejména na Baltu) navyšuje rozpočet na obranu (v letech 2017-2020 to bude navíc jedna miliarda USD), znovu zavádí povinou vojenskou službu a obsazuje posádky opuštěné po konci studené války. Lze tedy očekávat, že mohou být zformovány další tankové útvary.Skrýt celý příspěvekArgel: To s tými komunikáciami je iba mýtus. Polici ich majú rovnaké a už roky rokúce prevádzkujú takmer 250 Leo2. Nič sa doteraz nestalo, nič sa nezrútilo. Pri regulovanej ...Zobrazit celý příspěvek
Argel:
To s tými komunikáciami je iba mýtus. Polici ich majú rovnaké a už roky rokúce prevádzkujú takmer 250 Leo2. Nič sa doteraz nestalo, nič sa nezrútilo. Pri regulovanej prevádzke je mosty by mali mosty normálne ustáť aj prechod 80-tonových vozidiel.
Mimo toho, že by sa dotlačili Ukrajinci k licenčnej výrobe T-84 alebo Francúzi k licenčne výrobe Leclercov (obe majú dostatočný pancier a výkon a popri tom iba 3-členov posádky), prichádza do úvahy iba Leo2.Skrýt celý příspěvekJá osobně nevím, jestli IFV nebo MBT je lepší volba, ale jsou tu vůbec nějaká MBT, které nám někdo může nabídnout? Sabra je postavená na M60, jediná její výhoda oproti T-72 je její ...Zobrazit celý příspěvek
Já osobně nevím, jestli IFV nebo MBT je lepší volba, ale jsou tu vůbec nějaká MBT, které nám někdo může nabídnout? Sabra je postavená na M60, jediná její výhoda oproti T-72 je její velká modernizace Izraelci, což si myslím, že kdyby se modernizovala znova T-72, tak dosáhne stejných kvalit jak Sabra. L2 nepřipadá k úvahu, protože je nikdo nedá a nemáme na ní komunikace stavěné, je moc těžká. Jsou tu nějaké jiné možnosti?Skrýt celý příspěvek
Švédské Leopardy, které se vyráběly od roku 1994 (tj. pravděpodobně připravili kontrakt po pádu železné opony, většina ale byl leasing od Němců) jsou nyní provozovány v počtu 42ks. ...Zobrazit celý příspěvek
Švédské Leopardy, které se vyráběly od roku 1994 (tj. pravděpodobně připravili kontrakt po pádu železné opony, většina ale byl leasing od Němců) jsou nyní provozovány v počtu 42ks. Zbytek šel do Německa.Skrýt celý příspěvek
Dušan: vy se díváte na Leopard 2 očima dneška, Maximus pohledem očí z roku 2025. V tom je ten diametrální rozdíl. Leopard 2A7 dnes je naprostá špička, ale v roce 2025 to bude ...Zobrazit celý příspěvek
Dušan: vy se díváte na Leopard 2 očima dneška, Maximus pohledem očí z roku 2025. V tom je ten diametrální rozdíl. Leopard 2A7 dnes je naprostá špička, ale v roce 2025 to bude přinejmenším výběhovka.Skrýt celý příspěvek
To Maximus (poslední): Napsal jste: Puma věž s tankovým kanónem téměř jistě mít nebude. Zatímco u Lynxe, konkurenta Pumy, se počítá s bezosádkovou věží dokonce s novým 130mm ...Zobrazit celý příspěvek
To Maximus (poslední):
Napsal jste: Puma věž s tankovým kanónem téměř jistě mít nebude. Zatímco u Lynxe, konkurenta Pumy, se počítá s bezosádkovou věží dokonce s novým 130mm kanónem, který bude velice pravděpodobně i standartem u nového "eurotanku".
A jste si skutečně jistý s tím 130 mm kanónem? PUMA věž s tankovým kanónem 120 mm mít bude když si jí zaplatíme, LYNX ji mít bude také, ale když si jí také zaplatíme. To platí i o CV-90, možná ASCOD, Jaký je rozdíl?
Napsal jste: „Mám pocit, že někteří lidé argumenty prostě ignorují či možná ani nečtou a mají stále dokola svou mantru a diskuse pak pozbývá na zajímavosti a smysluplnosti“.
A proč tedy nečtete i vy to co zde píší ostatní. Proč si myslíte, že Švédi když vyvinuli CV90-120 se 120 mm kanonem od tohoto konceptu rychle upustili, vůbec nikde se to nechytlo a zakoupili raději Leo-2, stejně tak jako ostatní státy. To jsou skutečná fakta, žádná fabulace. Pokud půjde ČR touto cestou, tak zůstane sama a to může udusit hodně věcí.
Napsal jste: „Více než u spoludiskutujících zde mě ovšem mrzí, že i na GŠ je stále dost lidí, kteří raději staví Potěmkinovy vesnice, než aby reálně posouvali schopnosti AČR kupředu. Papírování a dodržování nesmyslných předpisů bez alespoň trochy invence a chuti něco měnit k lepšímu ničí nejen vojáky, ale armádu jako takovou. Dogmatismus a přípravy na války minulé ještě žádnou válku nevyhrály.!
A co vy víte o lidech kteří pracují na našem Generálním štábu? Víte něco o modelování a přípravách Koncepce výstavby, plánování akvizičního procesu, standardizaci a obranném plánování, studiích proveditelnosti, mezinárodní součinnosti apod? Víte co musí na GŠ lidé zpracovat, aby z toho nevyšly ptákoviny, které tady nadhazujete? Ve většině Vašich teorii jen donekonečna opakujete a papouškujete věci které jste někde slyšel nebo si vymyslel aniž by měly nějaký reálný základ. Váš dogmatismus zde prosazovat něco co nemá ve světě ukotvenou obdobu je mnohem zarážející.
Byť mně to osobně také mrzí, my nejsme armáda, která si může dovolit jít v takto velkých projektech vlastní řešením. Možná Američané, Britové nebo Němci – a my po nich pokud to bude finančně únosné. Někdy možná Potěmkinova vesnice je totiž lepší než Star Wars, A když už ne lepší, tak levnější na 100%. Alespoň bude na PVO, C4ISTAR, vojskové letectvo atd.
A ještě jedna technická nakonec, není to IVF jak tady neustále píšete, ale IFV (Infantry Fighing Vehicle).
PS: ostatním se omlouvám za delší příspěvek, ale tohle se fakt už někdy nedá číst.Skrýt celý příspěvekTo Maximus: Napsal jste: „Proto nevidím smysl, proč by jsme byli tlačeni do Leo2. To je naopak téměř jisté, pokud půjdeme cestou Pumy a "komplexním" řešením firmy Krauss-Maffei ...Zobrazit celý příspěvek
To Maximus:
Napsal jste: „Proto nevidím smysl, proč by jsme byli tlačeni do Leo2. To je naopak téměř jisté, pokud půjdeme cestou Pumy a "komplexním" řešením firmy Krauss-Maffei Wegmann, která má produkuje právě i Leo2“
Opět jste mimo, PUMU sem „tlačí“ Rheinmetall i KMW přičemž procentuálně dělá Rheinmetall více jak polovinu prací na PUMA (podvozek, zbraňovou stanici) než KMW (věžový komplet). Navíc jde o aktivitu PSM, ne KMW. Leo-2 ale nabízí i Rheinmetall (stejně jako RUAG), jenže s tím rozdílem, že nabízí řešení bez podpory uživatelů Leo-2 LEOBEN, tudíž bez standardizovaných verzí zavedených v armádách NATO, které nemají společné logistické řešení se základní platformou Leo. To se nyní drbou na hlavě Poláci, kteří šli do modernizačního balíčku Rheinmetallu, ale jaksi vyjedou z klasického konceptu A4/A6 apod. Logisticky to bude v budoucnu pro ně docela výzva.
Napsal jste: „U Lynxu Rh plánuje právě verzi IVF130 s jejich perspektivním 130mm kaónem v bezosádkové věži, což má potenciál to udělat jinak a nejen podle mne lépe.
A to jste slyšel kde? Už jsem tady dříve psal, že tohle je pro nás scifi, jednak kvůli té 130 mm munici která není nikde zavedená a nás se to týkat nebude. Jestliže náhrada za T-72 má přijít v roce 2025 a první Leo-3 ne dříve než v roce 2030, tak je to prostě pro nás No-Go. Pokud bychom si to podle Vás toto řešení pořídili, tak logistiku AČR pošlete do pekel. Za další pokud bychom do toho opravdu šli, tak to naše IFV se 130 mm kanonem bude ve světě naprostý unikát, který dopadne stejně jako ve Švédsku Strv-103, více snad nemá cenu dodávat.
Napsal jste: „Podíl našeho průmyslu na modernizovaných L2 je nula, transfer technologií nula, pořizování 120 mm kanónu v situaci, kdy se bude přecházet na 130 mm, provozní náklady výrazně převyšují IVF130, etc.
Promiňte, ale na Leo 2 již české firmy dodávají různé menší součástky, protože jsou zakomponovány do výzbrojního řetězce KMW a Rheinmetallu. Navíc je naprosto logické, že když nemáme Leo-2 ve výzbroji, tak transfer technologií do ČR je nula, nebo vy snad víte, že by se sem ty technologie daly transformovat i bez toho, že budeme mít Leo-2 ve výzbroji? Že by třeba do železnic? Navíc se podívejte jak se státy které pořídily Leo a měly zájem se na technologické platformě podílet dopadly, Španělé, Turci, Řekové, Švýcaři – ti všichni mají nyní podíl na výrobě, licenční výrobě nebo dodávkách Leo na BSV. Tak proč ne Češi?Skrýt celý příspěvekTo Maximus: Napsal jste: „Leo2 bude touto dobou i s modernizačními balíčky (za ještě "rozumné" peníze) na nebo spíš pod úrovní současné Sabry. To jistě uznáš ani dnes není ...Zobrazit celý příspěvek
To Maximus:
Napsal jste: „Leo2 bude touto dobou i s modernizačními balíčky (za ještě "rozumné" peníze) na nebo spíš pod úrovní současné Sabry. To jistě uznáš ani dnes není zrovna hi-tech řešení, které má nějaký dlouhodobější vojenský či ekonomický smysl“.
Já jen doufám, že jste to myslel po ekonomické stránce. Pokud ale Vaše myšlenka byla srovnávat po technické stránce Sabru s modernizovanými Leo-2 jak z toho plyne, tak by bylo vhodné spíše o víkendu odpočívat než sem psát tyto ptákoviny. Můžu se Vás jen zeptat, viděl jste ty tanky naživo, seděl jste v nich…?
Napsal jste: „Nové IVF s různými verzemi včetně IVF130 a případně i nový Leo3 je mnohem perspektivnější kombinace bez nesmyslných vícenákladů vynaložených jen pro "hraní na armádu".
Jak jsem tady psal již v minulosti, zapomeňte na nové IFV se 130 mm kanónem do doby, dokud tato zbraň nebude zavedena ve výzbroji některé z armád NATO. Podívejte se, kolik armád NATO v Evropě má Leo-2. A vy si skutečně myslíte, že jakmile KNDS příjde s Leo 3, že všechny tyto armády se pohrnou do Leo-3 a budou se zbavovat Leo-2? Tak se jen podívejte, jak dlouho trvalo, než se státy které měly ve výzbroji Leo-1 a koupily Leo 2 měly Leo 1 ve výzbroji.
Napsal jste: „Naopak pro Rheinmetall je tendr AČR příležitost prodat komplexní modulární koncept Lynxu, do kterého už Rm docela dost investoval, na kterém se zúročí i jejich vývoj na Leo3 - především právě na IVF130 (lze předpokládat stejný nebo podobný kanón, sřp a optroniku).“
Za prvé Rheinmetall nevyvíjí Leo-3, ale KNDS (Nexter + KMW), za druhé Rh vyvíjí kanon, munici, sřp, nabíjecí mechanismus apod (pro tank, ne pro IFV) a za třetí, jste si opravdu jistý, že Rheinmetall nám nabízí IFV se 130 mm kanónem? Nebo jen vozidlo palebné podpory se 120 mm? On v tom je totiž setsakra rozdíl.Skrýt celý příspěvekTo Maximus: dovolte mi reagovat na některé Vaše příspěvky, protože promiňte, ale na některé Vaše zcestné názory reagovat musím aby nedocházelo k dezinformacím: Napsal jste: ...Zobrazit celý příspěvek
To Maximus: dovolte mi reagovat na některé Vaše příspěvky, protože promiňte, ale na některé Vaše zcestné názory reagovat musím aby nedocházelo k dezinformacím:
Napsal jste: „Navíc dříve než bude naše nové IVF ve výrobě, tak budou definovány parametry nového "eurotanku" a tak bude možné koncept vozidla palebné podpory/středního tanku adekvátně upravit“
Jste si skutečně jistý? Myslíte, že eurotank ve své finální verzi bude definován do roku 2020? Tak na to rovnou zapomeňte. Možná ve 2025 kdy mají být naše T-72 nahrazeny se bude řešit to, co nám k nákupu IFV s tankovým kanónem rozhodně nepomůže, protože nebudeme součástí řešitelského týmu. Ale my se musíme rozhoupat dříve, protože jinak to bude konec tankového vojska v Čechách a na Moravě.
Napsal jste: „Nemůžeš popřít, že jsem opakovaně psal o tom, že po roce 2030 se může na základě již sériových "Leo3" provést srovnání s naším vozidlem palebné podpory/středním tankem se 130mm kanónem a na základě toho rozhodnout, zda nové MBT mají pro AČR smysl nebo naopak jejich nákup nemá dostatečný přínos.“
To co píšete znamená, že naše IFV budou mít 130 mm kanony ještě před eurotankem. Nevím kam na tyto myšlenky chodíte, ale víte v jakém stavu je naše logistika? Myslíte to skutečně vážně, že AČR zakoupí jako úplně první na světě 130 mm munici která není v NATO zavedena? A to se nebavím o tom, že tato Vaše myšlenka v sobě prakticky zahrnuje ještě to, že by jste chtěl naše pořízené IFV se 130 mm porovnávat s novým Leo-3. No a kdyby náhodou se zjistilo, že to „neklaplo“ (jako, že se to zjistí) tak bychom podle Vás k těm ca 60 ks IFV se 130 mm kanony za které vypálíme raketu měli rovnou kupovat za dalších 30 + mld. Leo 3, že? A kdyby to opět nevyšlo, tak co takhle třeba zkusit platformu která má laserový nebo elektromagnetický kanón…Skrýt celý příspěvekMaximus: V prípade Česka síce "argument Dana" skutočne nehrozí (pokiaľ len nechcete ostať pri 125mm kanónoch) ale argument, že 130mm munícia je príliš drahá, už áno. Lebo pri ...Zobrazit celý příspěvek
Maximus:
V prípade Česka síce "argument Dana" skutočne nehrozí (pokiaľ len nechcete ostať pri 125mm kanónoch) ale argument, že 130mm munícia je príliš drahá, už áno. Lebo pri spustený výroby tá munícia drahá skutočne bude a nikto iný ju ešte nebude mať zavedenú.
Osobne nemyslím, že Rusko bude mať dosť síl udržiavať ešte ďalších 12 rokov stav studenej vojny so západom. Povyk okolo projektov, ktoré narýchlo "podoťahovalo" opadne a s tým aj chuť investovať do zbrojenia. V priebehu nasledujúceho volebného obdobia sa RF minú devízové rezervy (povedal samotný Putin pred viac ako rokom - možno pre to toto obdobie aj vynechá aby sa potom vrátil na scénu ako "záchranca"). Okolo roku 2025 sa podľa mňa bude hľadieť iba na udržanie spôsobilostí pri najnižších možných nákladoch. Obzvlášť keď Nemci už v týchto rokoch navýšia počet tankových jednotiek.Skrýt celý příspěvekSkeptický jsem byl spíš u T-14. U Němců lze očekávat, že svoje plány splní včas (včetně kanónu od Rm). Horší je to spíš s Francouzi, kteří participují také na vývoji "eurotanku". ...Zobrazit celý příspěvek
Skeptický jsem byl spíš u T-14. U Němců lze očekávat, že svoje plány splní včas (včetně kanónu od Rm). Horší je to spíš s Francouzi, kteří participují také na vývoji "eurotanku".
AČR je v situaci, kdy žádné zásoby munice pro 120mm kanóny nemá a tak "argument Dana" není na pořadu dne.
Navíc dříve než bude naše nové IVF ve výrobě, tak budou definovány parametry nového "eurotanku" a tak bude možné koncept vozidla palebné podpory/středního tanku adekvátně upravit - ráže kanónu, sřp, optronika (zde je možnost využít některé komponenty z velitelských verzí IVF kvůli ceně a unifikaci).
Osobně jsem přesvědčen, že 130 mm se časem prosadí, tedy pokud Rusko se bude nadále snažit zůstat mezi klíčovými velmocemi a jeho zbrojní program se bude rozvíjet alespoň nějakým směrem kupředu.
Tomu, že za dekádu až dvě nebude Rusko pro Evropu nadále hrozbou moc nevěřím, navíc hrozeb pro Evropu bude spíše přibývat. Lze však rozvažovat, jestli nejsou a nebudou jiné větší hrozby než ruské tankové divize.
To marecino: Nemám prostor z různých důvodů se o cvičení Západ 2017 se šířeji rozepisovat, ale jeho význam má mnoho rovin - od ryze propagandistického, přes oficiální a skutečně procvičované cíle, tak i část, která byla dobře zamaskována před západními pozorovateli a která spočívala ve výcviku většího počtu speciálních jednotek a jejich útoky na kritickou infrastrukturu, velitelství i politickou reprezentaci nepřítele a samozřejmě i na nácvik protiopatření.
To přesně zapadá do konceptu hybridních válek a schopnosti deklasovat západní státy bez potřeby eskalace konfliktu NATO vs. Rusko, kde by bylo potřeba zde tolik populárních "tankových divizí" s rizikem použití taktických atomových zbraní a možná až vzájemného armagedonu. Navíc Rusko nemá v současnosti (ani v příští dekádě) ekonomicky na otevřený konvenční střet s NATO.
Koncept, kdy speciální jednotky bez insígnií (třeba i částečně pod falešnou vlajkou) provedou útok dle procvičovaných scénářů může udržet konvenční konflikt spíše na úrovni "okopávání kotníků" a celkově zchladit vůli západu bojovat. Oblast bojů (Pobaltí ?) pak převést do oblíbeného "zamrzlém stavu", To je ale jen jeden z několika scénářů.Skrýt celý příspěvekMaximus: No navzdory tomu tu ešte stále prezentujete ako hotovú vec, že niečo také v 2030 budete mať a ešte k tomu v kalibru 130mm, čo pokladám u AČR tak trocha za sci-fi aj v ...Zobrazit celý příspěvek
Maximus: No navzdory tomu tu ešte stále prezentujete ako hotovú vec, že niečo také v 2030 budete mať a ešte k tomu v kalibru 130mm, čo pokladám u AČR tak trocha za sci-fi aj v prípade, že sa teraz vyberie LINX:
"po roce 2030 se může na základě již sériových "Leo3" provést srovnání s naším vozidlem palebné podpory/středním tankem se 130mm kanónem"
Ja som osobne skeptický, ohľadom toho, že Leo3 bude hneď so 130mm kanónom. Ťažko by sa to predávalo, keby popri časti technického zázemia musel kupec nakúpiť aj komplet novú (a o dosť drahšiu) muníciu.Skrýt celý příspěvekTo Jirosi: Nikde jsem nenapsal, že jednotková cena IVF130 a modernizovaného Leo2 bude nižší. Tam jsou benefity jinde - provozní náklady, dostupnost servisu, technologické ...Zobrazit celý příspěvek
To Jirosi: Nikde jsem nenapsal, že jednotková cena IVF130 a modernizovaného Leo2 bude nižší. Tam jsou benefity jinde - provozní náklady, dostupnost servisu, technologické transfery, jednotná podvozková platforma, nákup tankové munice už v perspektivní ráži (během několika let by mělo být definitivně rozhodnuto, v jaké ráži bude "Leo3", ale už nyní lze s velkou jistotou predikovat právě ten 130 mm kanón, protože 120mm kanón už je i ve vysokotlaké verzi na hraně a 140 mm kanón už naráží na limity hmotnosti munice a také jejího možného počtu ve vozidle.
Jen samotná pořizovací cena tanku je jen menší částí nákladů nutných na jeho provozování po jeho dobu zavedení ve výzbroji - vždyť je o tom tady celý článek.
Nemůžeš popřít, že jsem opakovaně psal o tom, že po roce 2030 se může na základě již sériových "Leo3" provést srovnání s naším vozidlem palebné podpory/středním tankem se 130mm kanónem a na základě toho rozhodnout, zda nové MBT mají pro AČR smysl nebo naopak jejich nákup nemá dostatečný přínos. Bylo by to prováděno v době aktualizovaných parametrů vojenských, ekonomických i geopolitických. To je podle mne optimální cesta.
Leo2 bude touto dobou i s modernizačními balíčky (za ještě "rozumné" peníze) na nebo spíš pod úrovní současné Sabry. To jistě uznáš ani dnes není zrovna hi-tech řešení, které má nějaký dlouhodobější vojenský či ekonomický smysl.
Nové IVF s různými verzemi včetně IVF130 a případně i nový Leo3 je mnohem perspektivnější kombinace bez nesmyslných vícenákladů vynaložených jen pro "hraní na armádu".Skrýt celý příspěvekMaximus: "Naopak pro Rheinmetall je tendr AČR příležitost prodat komplexní modulární koncept Lynxu, do kterého už Rm docela dost investoval, na kterém se zúročí i jejich vývoj na ...Zobrazit celý příspěvek
Maximus: "Naopak pro Rheinmetall je tendr AČR příležitost prodat komplexní modulární koncept Lynxu, do kterého už Rm docela dost investoval, na kterém se zúročí i jejich vývoj na Leo3 - především právě na IVF130 (lze předpokládat stejný nebo podobný kanón, sřp a optroniku). "
Neprotiřečíš si trošku?
-Výhoda IFV + IFV130 mají být zdílené díly. Ale pro IFV 130 se bavíš o dílech schodných s L3, tedy z něčím co bude na trhu za 10-15let. Přitom tyhle díly zrovna tvoří největší nárůst ceny!
Stejně tak se bavíš o kanonu co bude možná už v roce 2025 k dispozici, ale v tu chvily se budeme bavit o jeho instalaci do L3 (+5let), nikoliv od vymýšlní dalších věcí. Stejně tak ostatní výrobci ho těžko budou mít k dispozici, to by totiž museli být v Rh úplní pitomci. Takže objednání si věže od někoho jiného leda z variantou 120, ale tyhle vozidla v podstě taky neexistují.
PavolR: "PL-01" - tohle skončilo nedotaženým technologickým demonstratorem! Tam by se musel totálně celý dovývoj.Skrýt celý příspěvekTo PavolR: Však jsem také opakovaně zmínil, že vše stojí a padá s výběrem nové platformy IVF a schopností ČR využít maximálně daný potenciál. Nyní se vede diskuse právě proto, že ...Zobrazit celý příspěvek
To PavolR: Však jsem také opakovaně zmínil, že vše stojí a padá s výběrem nové platformy IVF a schopností ČR využít maximálně daný potenciál. Nyní se vede diskuse právě proto, že jsme před začátkem výběrového řízení a bylo by chybou k jejich nákupu přistupovat stejně, jako když se člověk rozhoduje o koupi rodinného vozu.
IVF patří mezi klíčové zbraňové systémy a problematika jejich nákupu zahrnuje nejen vojenský rozměr, ale i ekonomický, geopolitický a měla by být řešena i s jistým vhledem do reálií AČR. Potěmkinovi vesnice by rozhodně neměly být náš vzor.
Naopak pro Rheinmetall je tendr AČR příležitost prodat komplexní modulární koncept Lynxu, do kterého už Rm docela dost investoval, na kterém se zúročí i jejich vývoj na Leo3 - především právě na IVF130 (lze předpokládat stejný nebo podobný kanón, sřp a optroniku).
Proto nevidím smysl, proč by jsme byli tlačeni do Leo2. To je naopak téměř jisté, pokud půjdeme cestou Pumy a "komplexním" řešením firmy Krauss-Maffei Wegmann, která má produkuje právě i Leo2Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...