Vojenská přehlídka na Rudém náměstí

Tank T-34/85 na Rudém náměsti na letošní vojenské přehlídce; větší foto / Kremlin.ru, CC BY 4.0

9. května na Rudém náměstí proběhla tradiční každoroční vojenská přehlídka na oslavu Dne vítězství – 73. výročí porážky nacistického Německa ve druhé světové válce. Porážka nacistického Německa je nejvýznamnější událost v ruské historii a také současný hlavní narativ ruské státnosti.

Sovětský svaz během druhé světové války ztratil přes 23 milionů vojáků a civilistů, jde o více než třetinu z celkově 62,5 milionu padlých. Jen při osvobozováni Československa padlo 150 000 Sovětů.

 


 

Vítězství v druhé světové válce, v Rusku nazývané jako Den vítězství (Děn' Pobédy), je nejvýznamnější událost v ruské historii, která formulovala a stále formuje mimo jiné ruské kolektivní myšlení, národní soudržnost a emotivitu Rusů, vztah Rusů k Evropě a USA, společnost, kulturu, politiku (včetně zahraniční) nebo postavení ruské armády ve společnosti.

 

Den vítězství je také jedním z hlavních narativů ruské státnosti, chceme-li „současné ruské mytologie“ o morální (svaté) nadřazeností Rusů nad okolním světem – tedy „my“ (v právu) vs. „oni“ (v neprávu). Tento narativ současné vedení Ruska udržuje při životě, mimo jiné každoroční vojenskou přehlídkou na Den vítězství, která má bez pochyby globální dopad na veřejné mínění. Faktem je, že tento narativ velmi dobře funguje, tak není žádný racionální důvod ho měnit. Navíc mytologické příběhy a vlastní narativ potřebuje každá země.

 

Letošní přehlídky se podle ruského ministerstva obrany zúčastnilo 13 000 mužů a žen, 159 kolových a pásových vozidel a 75 vrtulníků a letadel. Kromě oslav konce druhé světové války letošní přehlídka také oslavila sté výročí od založení Rudé armády (1918).

 

Největšími hvězdami přehlídky byly zřejmě stíhačky páté generace Su-57, nová vozidla podpory tanků BMPT Terminátor a modernizované stíhací letouny MiG-31K s hypersonickými střelami Kinžal.
 

Na samotnou přehlídku se zúčastněné jednotky připravují již od prosince předešlého roku, nyní tedy od prosince 2017. Po nácviku pochodu ve svých posádkách se jednotky v březnu přesouvají do moskevské oblasti, kdy se společně připravují na přehlídku. Týden před přehlídkou pak probíhá noční nácvik, včetně průjezdu techniky, přímo v moskevských ulicích.
 

Největší pozornost na přehlídce poutá tradičně ruská obrněná technika. Jako vždy v čele zástupu vojenské techniky vyráží legendární druhouválečný střední tank T-34/85, doprovázen vlajkonoši na terénních čtyřkolkách.
 

Na přehlídce nesměly chybět tři vyvíjené platformy obrněných vozidel, které mají v budoucnu tvořit páteř ruských pozemních sil. Jde o kolové obrněné vozidlo K12 Bumerang, pásové bojové vozidlo pěchoty Kurganěc-25, tank T-14 Armata, resp. těžká pásová platforma Armata, a nová samohybná houfnice 2S35 Koalicija-SV.

 

Přehlídku odstartoval ruský ministr obrany Sergej Šojgu kontrolou nastoupených jednotek.

 

Mezi nově zaváděná kolová vozidla do ruské armády patří transportéry Typhoon K a taktická obrněná vozidla Typhoon K-53949. Pozornosti by neměly uniknout ani militarizované civilní pick-upy UAZ-23632-148-64, které budou tvořit hlavní dopravní prostředek nově budovaných ruských superlehkých brigád.

 

Zájem vzbuzovalo zaváděné vozidlo podpory tanků BMPT Terminátor, které ruská armáda po 15 letech vývoje zavedla do výzbroje. V tomto případě však není jasné, zda ruská armáda má skutečně zájem nakoupit velké počty těchto vozidel, nebo nákupem „pouze“ podporuje exportní šance tohoto stroje.

 

Na přehlídce nesměla chybět ani klíčová obrněná technika, která tvoří současnou páteř ruské armády – samohybné houfnice 2S19 Msta-S, modernizované tanky T-72B3 a T-90, bojová vozidla pěchoty BMP-3, kolové obrněnce rodiny BTR-80/82 nebo taktická obrněná vozidla Tigr.

 

Ruská vzdušně výsadková vojska na přehlídku přivezla výsadková bojová vozidla BMD-4M a obrněné transportéry BTR-MDM Rakuška.

 

Nechyběly ani páteřní prostředky protivzdušné obrany, jako S-400 “Triumf”, Buk-M2, Tor-M2U, arktický Tor-M2DT nebo Pancir-S1.

 

Vojenská přehlídka v roce 2018

 

Mezi technologicky nejzajímavější novinky patřil odminovací robot Uran-6 a robotický tančík Uran-9 – oba robotické systémy již prošly nasazením v Sýrii. V Sýrii byl také nasazen nový ruský bezpilotní letoun Korsar a bezpilotní vrtulník Katran. Oba drony slouží především pro průzkum, ale v budoucnu mohou také provádět údery vzduch-země.

 

Na přehlídce nesměl chybět výkvět ruského letectva a ruského leteckého průmyslu. Zejména šlo o vyvíjené stíhačky Su-57 a letouny, tvořící současnou páteř ruského letectva – taktické bombardéry Su-24 a Su-34, bitevní stroje Su-25, víceúčelové stíhačky Su-35S, Su-30SM, MiG-29 (včetně MiG-29SMT) a záchytné vylepšené stíhačky MiG-31BM a speciálně upravené MiG-31K se střelami Kinžál.

 

Diváci si také prohlédli trojici strategických bombardérů Tu-160, Tu-95MS a Tu-22M/M3, letecký tanker Il-78 a strategický dopravní stroj Il-76MD. Plejádu vojenské techniky uzavíraly vrtulníky, jako obří dopravní Mi-26, střední dopravní Mi-8 a bitevní Mi-28N, Ka-52 a Mi-35.

 

Dlužno dodat, že řada techniky předvedena na přehlídce není oficálně přijata (neprošla vojskovými zkouškami) do výzbroje ruské armády. Například tanky T-14, vozidla Kurganěc-25, Bumerang nebo stíhačky Su-57 budou tvořit relevantní sílu v ruské armádě/letectvu až za deset let. Další, jako je například BMPT Terminátor, je pravděpodobně pořizován „jen“ kvůli podpoře exportu, a vlastně i kvůli podpoře vojensko-ekonomické diplomacie Ruska.

 

V každém případě tyto „detaily“ pro výsledný efekt (směrem k zahraničnímu publiku) přehlídky, tedy pro vyvolání  „fascinace“, „úžasu“ a „strachu“, nejsou nikterak podstatné. Ašak možná to jsou právě ty důvody, proč by měly Spojené státy uspořádat vlastní vojenskou přehlídku, jak veřejně navrhuje americký prezident Donald Trump...

Zdroj: BMPD, Defense News

Nahlásit chybu v článku


Související články

Ruská hypersonická střela vzduch-země Kinžal

Ruský prezident Vladimír Putin 1. března v tradičním každoročním projevu ke svému národu mimo jiné ...

Ruské střely 40N6 s doletem 400 km pro systémy S-400

Podle deníku Izvestija ruská armáda letos získá nové střely země-vzduch 40N6 s doletem 400 km. ...

Postrach pěchoty BMPT Terminátor ve výzbroji ruské armády

Ruská armáda oficiálně zavedla do výzbroje vozidlo palebné podpory BMPT (Bojevaja Mašina Podděržki ...

Ruslan Puchov: Náhled do ruského vojenského světa

Ruský vojenský analytik Ruslan Puchov je šéfem moskevského think-tanku CAST (Centre for Analysis of ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:

  • Jirosi
    08:37 12.05.2018

    stepan: "Lzete. USA bombardovaly mimo Prahy a Plzne taky Pardubice, Zlin (pamatuje jeste muj dedecek), Kralupy, Nove Zamky a dalsi. ...Zobrazit celý příspěvek

    stepan: "Lzete. USA bombardovaly mimo Prahy a Plzne taky Pardubice, Zlin (pamatuje jeste muj dedecek), Kralupy, Nove Zamky a dalsi.

    http://www.ceskenarodnilisty.c...

    "Reagoval jsem na Jirose,"

    Ten odkaz je super, díky.
    A kdyby sis to přečetl pořádně, já zase reagovla na "džordž". Který použil klasické rozšířené o bombardovaní USA CR, jenže letouny USA nebyli jediné co bombardovali na území CR a o tom se takticky mlčí.Skrýt celý příspěvek

  • ARES
    08:22 12.05.2018

    Dovoluji si k diskuzi, která se stočila na minulost než na současnost, ukázat na názorová rezidua, která přežívají v nás žijících pamětnících té doby. Dokládám to článkem, ...Zobrazit celý příspěvek

    Dovoluji si k diskuzi, která se stočila na minulost než na současnost, ukázat na názorová rezidua, která přežívají v nás žijících pamětnících té doby.

    Dokládám to článkem, kterým jsem reagoval před deseti lety článek „Brno bylo vždy národnostně snášenlivé“, který vyšel v zářijovém čísle 2008 Brněnského Metropolitanu a byl příkladem nehistorického přístupu k dějinám, kdy současně uznávanými principy občanských svobod a práv, přijatých po 2.světové válce, apriorně měřil soužití českých a německých občanů v toku posledních století.

    Soužití mezi oběma národnostmi v posledním století nebylo vůbec idylické, jak se prezentuje v článku. Spíše je můžeme charakterizovat jako korektní, kdy každá národnost si žila svým způsobem samostatně. Za rakousko-uherské monarchie s dominancí německého měšťanstva, blokujícího emancipaci narůstajícího českého živlu, se vznikem Československa pak s českou dominancí a německou zatrpklostí po ztracené vůdčí roli. Zlom v soužití nastává v létech nástupu fašismu v Německu, především od okupace Čech a Moravy. Pro české obyvatelstvo byly nastoleny vyhrocené životní vztahy a podmínky, zcela nesouměřitelné se současností. Soužití bylo zaměněno vztahem zpupných vládců a zcela nesvéprávných nevolníků, ve kterém český, židovský i cikánský život neměl žádnou cenu.

    Od samého počátku okupace dávali Čechům všichni němečtí občané, v Brně jsme to obzvláště vnímali, snad až na nějakou výminku, všemi svými postoji a prostředky najevo, že oni jsou tím vyvoleným národem, Herrenvolkem, protože Brno je „eine echte deutsche Stadt“, a rasově méněcenní Češi v něm nemají co pohledávat. Začalo to uchopením moci na radnici s okamžitou persekucí českých politických představitelů. Hned na to následovala cílevědomá likvidace české inteligence, zahájená uzavřením vysokých škol a přeměnou jejich internátů v koncentrační tábory a popraviště českých vlastenců. Kounicovými kolejemi prošlo 35 tisíc antifašistů, popraveno zde bylo na 700 mužů a žen, poslední ještě v dubnu 1945, 14 dní před osvobozením Brna. Pro brněnské Němce se popravy staly se oblíbenou podívanou, zejména pro Hitlerjugend.

    Okupantům nestačilo jen zavření vysokých škol, v Brně se potlačovalo veškeré české školství. Skoro polovina školních budov byla zabrána pro německou Wehrmacht, do jedné školní budovy tak byly natlačeny dvě i více škol, učilo se jedna škola dopoledne, druhá odpoledne. Redukovala se dostupnost vzdělání pro českou mládež. Gymnáziím bylo dovoleno otevírat jen jednu třídu primy, měšťanské školy byly přeměněny na „Hauptschule“, ve kterých se mohla vzdělávat jen část školní mládeže a zbytek byl odsouzen chodit pouze do prodloužené 8třídní obecné školy s potlačenou úrovní vzdělávání. Však nač by bylo Čechům vzdělání, když jim byl předurčen osud sluhů, k čemuž jim pouze stačí umět číst a počítat. I tělesná připravenost byla na obtíž, mohla by vést k organizovanému odporu proti okupantům. Proto byly rozpuštěny tělovýchovné jednoty Sokol, Orel a DTJ a řada jejich funkcionářů byla preventivně zavřena v koncentračních táborech, ti nejodbojnější byli popraveni.

    To samé platilo pro umělecko-literární kruhy. Česká divadla byla zavřena či výrazně omezena. Aby Češi nepodlehli propagandě „žido-bolševiků a plutokratů“, tak z každého rozhlasového přijímače byl vyjmut krátkovlnný rozsah a upevněn štítek „Poslech zahraničního rozhlasu se trestá smrtí“. A zažívejte každodenní strach o svého otce učitele, jestli se v době heydrichiády a stanného práva vrátí ze školy domů, kdy zatýkání učitelů přímo přes očima žáků bylo gestapáckou kratochvílí.
    Tak to byla ta národnostní snášenlivost v podání německých občanů v Brně.
    Po likvidaci brněnských Židů v koncentračních táborech (z 9tisíc se jich vrátilo jen 700) se zahájila plánovaná etapa čištění Brna od rasově méněcenných Čechů.

    Jednou z cest, mimo likvidace v koncentračních táborech a popravami, bylo zavedení lístkového systému na životní potřeby s postupným snižováním potravinových přídělů. Např. dospělým pak muselo stačit 1/16 litru odstředěného mléka na den, dětem pak nanejvýš ¼ litru egalizovaného mléka, jeden bochník chleba na týden. Dva páry bot na rok, jeden oblek či svrchní plášť na tři roky. V důsledku okupační podvýživy valná většina mých spolužáků se dožila nanejvýš 55 let. Práce v továrnách byla robotárnou, při až 16 hodinových směnách, na konci války i 24 hodinových, kdy porušení pracovní kázně bylo považováno za sabotáž s hrozbou trestu smrti.

    A že Brno bylo bombardováno jen nepatrně, jak se píše v článku, lze považovat jen za dobrý vtip. Nepřál bych nikomu zažil pocit jekotu dopadajících pum se strachem očekávání, kdy to bouchne, vlnění krytu od jejich výbuchů a když vyjde po náletu ven tak málem spadne do trychtýře hlubokého přes dva metry. A pak křik raněných a zasypaných, nejhorší pak vidět mrtvé a zraněné. K tomu pak důsledky pouličních bojů při osvobozování Brna. Válka pro brněnské občany nebyla žádnou selankou.

    Při vyhodnocování následků války bylo shledáno, že Brno patřilo mezi města, která utrpěla největší válečné škody ze všech měst Československa. Z celkového počtu 26 287 brněnských domů bylo nálety zničeno 1277 zcela a dalších 8 504 budov bylo poškozeno, tj. byla postižena více než každá čtvrtá budova v Brně. Nejvíce k tomu přispěl nálet 20. 11. 1944 americkým letectvem. Celkový počet obětí leteckých útoků se odhadl na cca 1500, počet obětí z pouličních bojů a popravených v samém konci války (15 - Medlánky 21.4.1945) se má na stovky.

    V článku se soudí, že se asi vůbec nic zlého neudálo v soužití mezi českými a německými obyvateli Brna za dobu okupace a války. Že nám mělo po válce postačit jejich otřepání ze všech způsobených příkoří „my nic, to vše Hitler“, aby se mohli dále beze studu vrátit k dřívějšímu soužití s tím jako kdyby se vůbec nic nestalo. Zkrátka „co bylo, to bylo“. Brněnští nacističtí pohlaváři si včas uvědomili, že po válce toto heslo nebude platit. Proto bez odkladu před postupující frontou se svými rodinami z Brna včas utekli a své prosté soukmenovce, ženy s dětmi a staré osoby, bez výčitek svědomí nechali na pospas svému osudu, aniž by hnuli prstem na jejich ochranu.

    Největší vinu mají Němci v narušení soužití v tom, že rozbitím Československé republiky se vědomě spolupodíleli na spuštění 2.světové války, která se nejen obrátila proti nim v jejich odsunu po roce 1945, ale ve svých důsledcích pro nás Čechy a Slováky, a vlastně pro všechny „východní státy“ dospěla k rozdělení světa železnou oponou. A za to se českým občanům od Němců žádné omluvy nikdy nedostalo.

    Dochází k nebezpečné fragmentaci společnosti. Fragmentace společnosti vede k „zabetonování“ ve svém názoru a nepřijímání dialogu, jako neustálý zápas myšlenek. Dochází k tomu, že každá skupina chce zvítězit finálně. Nepovažuje svoji prohru za dočasnou, ale za fatální. Proto vznikají nenávisti mezi jednotlivými skupinami. Nemělo by to tak být. Dnes jsou jednotlivé názorové skupiny zakopány ve svých pozicích, a tak místo dialogu vznikají pouze nenávistné projevy. To samozřejmě společnost nikam neposouvá.

    Vést dialog je nutností, jinak hrozí rozklad společnosti.Skrýt celý příspěvek

  • misanex
    07:37 12.05.2018

    Me fascinuje, jak si lidi nechteji priznat roli SSSR pred Barbarosou - aktivni podpora nacistu v surovinach - aktivni spoluprace obou armad, predavani zkusenosti, spolecne akce, ...Zobrazit celý příspěvek

    Me fascinuje, jak si lidi nechteji priznat roli SSSR pred Barbarosou
    - aktivni podpora nacistu v surovinach
    - aktivni spoluprace obou armad, predavani zkusenosti, spolecne akce, gestapo se mnoho naucilo od NKVD, vyuka v oblasti koncetnracnich taboru (SSSR melo v te dobe mnoho desitek let zkusenosti). Najdete si skvela videa dustojniku SS a RA na spolecnych vecircich, na spolecnych akcich
    - napadeni Polska spolu s nacisty - umyslne, domluvene. Vcetne mnoha zverstev
    - Zimni valka - nezpochybnitelna agrese
    - napadeni Pobalti - agrese
    - stale dodavani surovin a pomoci nacistum az do Barbarosy
    SSSR byl az do napadeni jednoduse cistym agresorem a spachal zlo a zverstva.
    To ze pak SSSR utrpel ohromne ztraty je pravda, kolik z toho ale zpusobil Stalin vlastnim lidem se nikdy nedozvime (Rusak nikdy nedovoli, aby to nejaci nezavisli historici vytahali z achivu). Protoze sovetsky rezim samozrejme likvidoval svoje lidi jako pred valkou tak i za valky. V milionech.
    Plus neuveritelna neucta k lidskemu zivotu, masivni zbytecne ztraty v celnich utocich plynouci z neschopneho vedeni...
    Vsichni ti co sem pisou neco jineho nejak zapomneli, ze rezim v SSSR se od toho nacistickeho lisil pouze tim, ze masove nevrazdil podle rasy, ale podle politicke a tridni prislusnosti. Jinak v podstate nicim.
    Relativizace zlocinu sovetu, to ze se prumerny sovetsky vojak choval zcela jinak nez prumerny americky (a ze ti americti byli, kdyz se na to prislo, potrestani pravidelne, u ruskych ne tak casto...). At chcete nebo ne, prumer ve vzdelanosti a socializaci byl u americkeho vojaka o mnoho mnoho vyse nez u sovetskych. Takze rabovani, nasilnosti se na vychodni fronte vuci osvobozovanemu obyvatelstvu dely proste casteji.
    Ale pozor! Nijak to nesnizuje obet jakehokoliv obycejneho socetskeho vojaka ci trpiciho civilisty. Mnoho z nich bylo obeti brutalniho nelidskeho rezimu (ostatne jako jejich nemecti protivnici) a k svinstvum co delali byli vedeni propgadnou, politruky atd.Skrýt celý příspěvek

  • theo
    06:44 12.05.2018

    Nalejme si čistého vína . USA likvidovalo schopné podniky , ktoré mali padnúť do sféry vplyvu SSSR . Či na tom bolo niečo normálne nechám na vás. Tak ako malo význam bombardovať ...Zobrazit celý příspěvek

    Nalejme si čistého vína . USA likvidovalo schopné podniky , ktoré mali padnúť do
    sféry vplyvu SSSR . Či na tom bolo niečo normálne nechám na vás. Tak ako malo
    význam bombardovať Bratislavské podniky na konci vojny , keď nemohli nijako
    ovplyvniť výslednú porážku nacistov . V USA bolo veľa názorov - kdeď budú vyhrávať Rusi podporíme Nemcov a keď Nemci podporíme Rusov hlavne nech sa
    vzájomne zničia čo najviac . A ešte "operation Unthinkable" boli na stole priamo plány na napadnutie SSSR - a to sa písal rok 45. Toľko pohľad západu na SSSR.
    A nechápem ospravedlňovanie nemeckých nacistov , že ako by sa nám žilo
    keby nás neoslobodili. Dočasne super , ako za Slovenského štátu . A keď by sme
    sa im už nehodili , tak by to tu vypálili ako aj inde a zrovnali so zemou . Žili sme
    pod sférou vplyvu SSSR dlhú dobu , ale ako chcete porovnávať život pod nemcami
    a rusmi . Čo ste už zabudli na Lidice . Tak tak nejak by sme dopadli raz všetci ,
    čo by sa nemcom nehodili . Modrooký blonďáci mi teraz budú oponovať , že im
    by sa nič nestalo , len by hovorili po nemecky.
    A oslobodenie bolo aké bolo , aj so zločinmi a rabovaním . Dialo sa to na
    všetkých frontách , západnej nevnímaje . Byť znásilnenou nemkou ruským alebo
    americkým vojakom je to jedno . Rabovanie na východe bolo známejšie viď sovietskty vojak a 4-5 hodiniek .
    A ešte , že sa sovietsky vojak nesprával k nemcom slušne , bude mať nejaký dôvod. On na tej púti z moskvy videl tie zverstvá , čo napáchali nacisti na jeho krajine a že nemal pochopenie pre nemeckého civila , je morálne zlé , ale ľudsky
    pochopiteľné.
    Jednoducho vo vojne niet víťazov , len porazených .
    A prečo do dnešnej doby musia nemci platiť USA za ich prítomnosť.
    Nakoniec čo sa nemcom nepodarilo za 2 SV sa im podarilo EU .
    Stali sme sa iba kolóniami západného sveta a otrokmi v montážnych podnikoch
    so zdaním zachovanej osobnej slobody - jednoducho otroci .Skrýt celý příspěvek

  • džordž
    00:41 12.05.2018

    Kolt: nevím proč dáváš rovnítko mezi teoretickou záchranu amerických životů vs zničené koleje, umírali při tom naši lidi, civilisti a bylo to zbytečné. Jaké velké boje tady ...Zobrazit celý příspěvek

    Kolt: nevím proč dáváš rovnítko mezi teoretickou záchranu amerických životů vs zničené koleje, umírali při tom naši lidi, civilisti a bylo to zbytečné. Jaké velké boje tady američani sváděli, kolik jich tu umřelo? Řeknu ti to sám, kolem 100-200. Němci se jim vzdávali sami a dobrovolně, protože věděli, jak by dopadli, kdyby se dostali do rukou sovětů, takže nemusíme chodit kolem horké kaše, byla to od amíků sprostá vypočítavost.Skrýt celý příspěvek

  • džordž
    00:28 12.05.2018

    kolt jirosi: nejde ani tak o to, že bombardovali, ale kdy a proč. V té době už bylo v podstatě hotovo a věděli, že se k výrobním závodům a fabrikám dostanou dřív sověti, ani neměli ...Zobrazit celý příspěvek

    kolt jirosi: nejde ani tak o to, že bombardovali, ale kdy a proč. V té době už bylo v podstatě hotovo a věděli, že se k výrobním závodům a fabrikám dostanou dřív sověti, ani neměli koule to přiznat a svádí to na navigační omyly. Tak mě zajímá, když třeba v Plzni bývají ty velkolepé oslavy, jestli si připomínají i toto, nebo se to v dnešní době moc nehodí.
    Jinak kdyby si Jirosi v té době lidi přečetli tvůj komentář, tak by se možná chytli za hlavu a prozřeli, ale něco mi říká, že sami nejlépe věděli, kdo je osvobodil a kdo ne. Možná bychom měli životní úroveň jako na západě, možná by tě právě teď obohacovali uprchlíci z ugandy, to je kdyby kdyby že, v roce 2018 se to lehce lamentuje.Skrýt celý příspěvek

  • Miroslav
    00:08 12.05.2018

    flanker.jirka: Určite nechcem aby to vyzeralo tak, že sa nemcov zastávam ale dnes je už história dosť vyblednutá a hlavne prekrútená vďaka usilovným súdruhom ktorí museli nejak ...Zobrazit celý příspěvek

    flanker.jirka: Určite nechcem aby to vyzeralo tak, že sa nemcov zastávam ale dnes je už história dosť vyblednutá a hlavne prekrútená vďaka usilovným súdruhom ktorí museli nejak zdôvodniť prečo je ZSSR náš jediný skutočný priateľ. Samozrejme, s tým ponemčením plne súhlasím. Ja len tvrdím, že by sa im to tak ako si to asi predstavovali nepodarilo. Plány mali nemci na kadečo. Moskva mala byť vraj jazerom ako rekreačná oblasť, hlavným mestom mala byť megalomanská Germania a tak ďalej. Čo by sa zrealizovalo a v akej miere či forme, to sa už nikdy nedozvieme. Myslím, že s trochou nadsazky by sme mohli povedať, že dnes je tých totálne nasadených Čechov a Slovákov v Nemecku viac ako dosť a to ani nemuseli tú vojnu vyhraťSkrýt celý příspěvek

  • flanker.jirka
    00:07 12.05.2018
  • KOLT
    00:07 12.05.2018

    Miroslav, jenže v SSSR sice byla ruská kultura dominantní, nicméně komunismus (rozhodně ten ruský/sovětský) byl ve své podstatě internacionální. Rozhodně neměl v ideologických ...Zobrazit celý příspěvek

    Miroslav, jenže v SSSR sice byla ruská kultura dominantní, nicméně komunismus (rozhodně ten ruský/sovětský) byl ve své podstatě internacionální. Rozhodně neměl v ideologických základech zabudováno, že jsou Rusové nadlidé a ostatní jim mají sloužit nebo si dokonce nezaslouží žít. Německý nacizmus na tomto postavenou ideologii měl, jak ostatně píše flanker.jirka. A v jejím prosazování byl dosti aktivní (Osvětim...). Koneckonců důstojníci Wehrmachtu při postupu především západními částmi SSSR navrhovali, aby nebyly rasové zákony na obsazeném území zaváděny či alespoň vynucovány (s výjimkou Židů a Cikánů, samozřejmě). Chtěli domácí odboj proti SSSR využít ve svůj prospěch. Z Berlína ovšem přišla odpověď – vynucovat. Díky tomu byli místní vystaveni represím a místo toho, aby pomohli Němcům porazit SSSR, radši přešli k partyzánům a proti Německu bojovali. Tak to chodí, když ideologie zvítězí nad pragmatizmem....Skrýt celý příspěvek

  • flanker.jirka
    00:06 12.05.2018

    Miroslav: zkuste si přečíst toto a další s tím spojené
    https://cs.m.wikipedia.org/wik...

    Miroslav: zkuste si přečíst toto a další s tím spojené
    https://cs.m.wikipedia.org/wik...

  • KOLT
    23:59 11.05.2018

    stepan, šlo o bombardování komunikací a dopravních uzlů. I pár týdnů před koncem války sloužily nevzdávajícím se německým jednotkám v tom, aby kladly odpor. Každý zachráněný život ...Zobrazit celý příspěvek

    stepan, šlo o bombardování komunikací a dopravních uzlů. I pár týdnů před koncem války sloužily nevzdávajícím se německým jednotkám v tom, aby kladly odpor. Každý zachráněný život amerického vojáka stál za nějaké ty koleje. Tuhle logiku vcelku chápu. Koneckonců bombardovali až do konce války všichni.

    Při úrovni tehdejší navigace a přesnosti bombardování je vcelku úspěch, že to odnesl Gambrinus a ne Budvar...Skrýt celý příspěvek

  • flanker.jirka
    23:59 11.05.2018

    Miroslav: plány s námi byly poněmčit, převychovat nebo odstranit. Jen jsme nepřišli na řadu díky konci války.

    Miroslav: plány s námi byly poněmčit, převychovat nebo odstranit. Jen jsme nepřišli na řadu díky konci války.

  • Miroslav
    23:57 11.05.2018

    KOLT: Ono tých prikladov aj z modernej doby je niekoľko. Môj dedo sa zúčastnil ťaženia proti ZSSR a neskôr spomínal, že boli v Sojuze ale, že tam rozprávali tí sovieti nejak inak, ...Zobrazit celý příspěvek

    KOLT: Ono tých prikladov aj z modernej doby je niekoľko. Môj dedo sa zúčastnil ťaženia proti ZSSR a neskôr spomínal, že boli v Sojuze ale, že tam rozprávali tí sovieti nejak inak, skôr po nemecky ako po rusky. Zjavne bol v dnešnom pobaltí. Tam sa Moskve tiež nikdy nepodarilo zničiť tú identitu. Jediné čo po tých snahách ostalo je, že väčšina národa vie po rusky ale radšej sa tvária, že nevedia :-)Skrýt celý příspěvek

  • KOLT
    23:49 11.05.2018

    Miroslav, tak optimistický bych nebyl. Minimálně Židé a Cikáni by mohli vyprávět... Tedy, většina už ne. Jasně, asi bychom nebyli hromadně zabíjeni v plynu. Nicméně obnovit Německo ...Zobrazit celý příspěvek

    Miroslav, tak optimistický bych nebyl. Minimálně Židé a Cikáni by mohli vyprávět... Tedy, většina už ne. Jasně, asi bychom nebyli hromadně zabíjeni v plynu. Nicméně obnovit Německo by po válce potřeba bylo. A k tomu by se velmi hodila práce podřadných národů. O tom, jaké to bylo být nuceně nasazený, se lze dočíst leckde. A není to hezké čtení... V průmyslové době je pak zničení národní identity mnohem jednodušší než v dobách středověkých a novověkých. Tehdy stát, úředníci, média atd. mnohem méně ovlivňovali život běžného člověka. Není náhodou, že se v Čechách čeština a národní povědomí udrželo nejvíce na venkově – tehdy byl běžný vesničan mnohem méně ovlivněn státní "ideologií" (nemám pro to lepší výraz, ale snad je jasné, jak to myslím) než je dnes.Skrýt celý příspěvek

  • stepan
    23:47 11.05.2018

    KOLT: Reagoval jsem na Jirose, ktery tvrdil, ze tu bombardovali jen dve mesta. A pochybuju, ze par tydnu pred koncem valky by infrastruktura, kterou svymi nalety znicili, nejak ...Zobrazit celý příspěvek

    KOLT:

    Reagoval jsem na Jirose, ktery tvrdil, ze tu bombardovali jen dve mesta. A pochybuju, ze par tydnu pred koncem valky by infrastruktura, kterou svymi nalety znicili, nejak zmenila pomer sil na bojisti (hlavne si nemyslim, ze vybombardovany Gambrinus vyrabel tanky nebo letadla...).Skrýt celý příspěvek

  • KOLT
    23:43 11.05.2018

    Záleží na úhlu pohledu. Porušení smluv to bylo rozhodně. Pokud Francie chtěla mít poražené, války neschopné Německo, měla dodržování smluv vymáhat, třeba i silou, právo (ve smyslu ...Zobrazit celý příspěvek

    Záleží na úhlu pohledu. Porušení smluv to bylo rozhodně. Pokud Francie chtěla mít poražené, války neschopné Německo, měla dodržování smluv vymáhat, třeba i silou, právo (ve smyslu smluvním) na to měla. Že se nezmohla ani na pořádný diplomatický, natož hospodářský protest, je jen a jen její věc. Jelikož Francie neprotestovala, za počátek 2. sv. bych to nepočítal. Československo protestovalo. V 39. už se jednalo jednoznačně o anexi.Skrýt celý příspěvek

  • Miroslav
    23:43 11.05.2018

    Flanger.jirka: ,,Já jsem docela rád, že jsme stáli za to Rusům, aby šli až do Berlína a nespokojili se s tim, že obsadí původní území carského Ruska, jako v 39. roce. Díky tomu ...Zobrazit celý příspěvek

    Flanger.jirka: ,,Já jsem docela rád, že jsme stáli za to Rusům, aby šli až do Berlína a nespokojili se s tim, že obsadí původní území carského Ruska, jako v 39. roce. Díky tomu Češi jako národ přežili a můžeme si tu český i nadávat"

    V každom prípade si vôbec nemyslím, že Rusi prekročili hranicu Ruska resp. ZSSR kvôli nám. Po vojne sme sa stali obyčajnou vojnovou korisťou. O nejaké oslobodenie skutočne nešlo, aj keď nám to v škole dlho vtĺkali do hláv. Tie tisíce padlých rumunov ktorí oslobodzovali územie Slovenska nejak z učebných osnov vypadli. Stalina oveľa viac zaujímalo, aby neboli američania v Berlíne skôr ako Rusi čoho dôkazom sú aj dohody medzi USA a ZSSR. Američania po dosiahnutí línie svoj postup zastavili a čakali, Berlín museli dobyť Rusi. Iste, mohlo sa to skončiť aj tak ako v Kórei, že američania aj Rusi svoje pozície opustili a stiahli sa, ale o to Stalinovi skutočne nešlo.

    O to, čo by bolo keby sa môžeme dnes len domnievať ale nemyslím si, že aj by Hitler vyhral vojnu, že by to skončilo nejakou genocídou českého národa. V elitných jednotkách SS boli aj negermáni a to často aj na veliteľských postoch. Nevidím teda dôvod na nejakú formu likvidácie Čechov. Možno by sme na úradoch a školách dnes hovorili nemecky ale doma a na pive by sa rozprávalo česky. Slovensko zažilo 918 rokov tvrdej maďarizácie a napriek tomu sa im nikdy nepodarilo zničiť slovenskú identitu.Skrýt celý příspěvek

  • KOLT
    23:39 11.05.2018

    flanker.jirka, musel bych to dohledat, ale co si tak pamatuji, šlo skutečně hlavně o federativnější zřízení, lepší přístup do státní zprávy (o tom, že úředníci museli být Češi i v ...Zobrazit celý příspěvek

    flanker.jirka, musel bych to dohledat, ale co si tak pamatuji, šlo skutečně hlavně o federativnější zřízení, lepší přístup do státní zprávy (o tom, že úředníci museli být Češi i v Podkarpatské Rusi natož v Sudetech, se obecně ví) a nějaké další věci.

    On skutečně ani ten Mnichov nebyla z prstu vycucaná akce, kterou si Hitler mýrnyxtýrnyx vynutil na Británii a Francii. Mělo to oporu v ujednáních po první světové, která se týkala právě vypořádávání sporů mezi obyvatelstvem vícenárodnostních území v nově vzniklých "národních" státech. Nebylo to tedy úplně přesně podle regulí, o provedení nemluvě. A tím nemyslím samotná odsun českého obyvatelstva, jako spíš to, že se toho kupříkladu měly tuším účastnit USA (jenže ty už tou dobu jely izolacionalistickou politiku), že jsme z toho neměli být vyšoupnuti, že mělo tuším i proběhnout referendum na dotčených územích (nikoliv bezvýznamné procento Němců by k Říši připojit nechtělo)... Mmchd, k těm Němcům, kteří byli loajální RČS jsme se poté zachovali jak největší svině – poslali jsme je pěkně sofort zpátky Hitlerovi...Skrýt celý příspěvek

  • flanker.jirka
    23:36 11.05.2018

    KOLT: a co takhle tolerance vytvoření wermachtu a militarizace Porýní? Už to bylo přes čáru

    KOLT: a co takhle tolerance vytvoření wermachtu a militarizace Porýní? Už to bylo přes čáru

  • KOLT
    23:30 11.05.2018

    stepan – A? Co to mění? Bombardovali infrastrukturu podílející se na vojenské mašinérii Německé říše. Nebombardovali Čechy. A nebyli sami, i Sověti nám tu pěkných pár bomb nechali. Zobrazit celý příspěvek

    stepan – A? Co to mění? Bombardovali infrastrukturu podílející se na vojenské mašinérii Německé říše. Nebombardovali Čechy. A nebyli sami, i Sověti nám tu pěkných pár bomb nechali.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 6 z 8