Tohle se bude Rusku líbit. Jak zničit stíhačku F-35?
-
8. 6. 2016
-
145 komentářů
-
Jan Grohmann
Americký magazín National Interest ve svém článku Revealed: How to Kill a F-35 Joint Strike Fighter popsal teoreticky “jednoduchý” způsob, jak efektivně bojovat proti stíhačce F-35 Lightning II. Hlavním nepřítelem F-35 jsou nejnovější generace nízkofrekvenčních (NF) radarů.
Radar vs. stealth
Autorem článku je Dave Majumdar, vojenský redaktor deníku National Interest. Podle Majmumdara “relativně jednoduché vylepšení zpracování signálů (NF radarů - pozn. red), v kombinaci se střelou s velkou bojovou hlavicí s vlastním koncovým systém navedení (vlastní malý radar, infračervené čidlo - pozn. red,), potencionální umožní NF radarům a podobným zbraňovým systémům zamířit a vystřelit na poslední generace amerických letadel.”
Radary lze dělit podle mnoha kritérií, např. podle pracovní frekvence. NF radary s nižší frekvencí (větší vlnovou délkou - metry až desítky metrů) se používají například jako radary s dlouhým dosahem. Dlouhý dosah je však vykoupen nízkou přesností. Obsluha radaru tak ví o letadlu, ale není na něj schopna navést rakety.
Důležité jsou pro vojenské účely radary s vyšší frekvencí (vlnová délka v centimetrech). Ty mají sice malý dosah, ale mnohem větší přesnost - používají se proto k navádění přesných zbraní.
Technologie stealth F-22 a F-35 je navržená právě proti zaměřovacím a střeleckým radarům s vyšší frekvencí (pásmo Ku, X, C). Tyto radary najdeme například v naváděcích hlavicích protiletadlových raket, které navedou raketu do bezprostřední blízkosti cíle.
Pentagon i vojenské kruhy jsou si již dlouho vědomy nebezpečí v podobě NF radarů. Avšak poslední generace NF radarů, pracujících v pásmu VHF a UHF, dokáží určit relativně přesně polohu stealth letounů na čím dal větší vzdálenosti.
Tato přesnost je teoreticky již dostačující k navádění raket. Samozřejmě, současné stealth letouny nejsou obecně pro radary neviditelné, a už vůbec ne nesestřelitelné. NF radary však mohou proti stealth letounům bojovat na mnohem větší vzdálenosti.
Minulé NF radary byly objemné a energeticky náročné přístroje. Nejnovější NF radary jsou však stále výkonnější přístroje, s větší přesností a dosahem.
„Zaměřovací a střelecké radary začínají klesat na frekvenčním pásmu,“ řekl bývalý vysoký úředník amerického námořnictva magazínu USNI News. „Nevím, jak můžeme přežít ve světě v roce 2020 nebo 2030, pokud nebudeme mít krytí proti radarům s nízkou frekvencí.“
Moderní přehledový (méně přesný) radar s dlouhým dosahem typu AESA protivzdušného systému MEADS. / Lockheed Martin
Mizí omezení radarů s nízkou frekvencí
NF naváděcí systémy byly omezeny dvěma faktory - šířkou radarového paprsku a délkou radarového pulzu.
Podle Majumdara je (resp. byla) šířka radarového paprsku přímo závislá na tvaru antény. První NF radary, např. sovětské P-14 a P-18 (VHF), měly obrovskou parobalickou anténu. Tyto radary trpěly značným omezením v určování vzdálenosti a směru cíle. Navíc radary nedokázaly určit výšku cíle - radarový svazek byl několik stupňů široký v azimutu (směrový úhel), ale několik desítek stupňů široký v elevaci (výškový úhel).
Podle Mike Pietrucha, bývalého pilota stíhacího protiradarového letadla F-4G Wild Weasel a útočného F-15E Strike Eagle, klasické VHF a UHF změřily vzdálenost letadla s chybou až několik desítek km. Navíc pokud letí dvě letadla vedle sebe, klasické NF radary je nemohou odhalit.
Avšak již od roku 1970 byly k dispozici výpočetní systémy schopné pomocí procesu tzv. komprese pulzu výrazně zvýšit přesnost měření cíle. Podle Pietrucha je technologie komprese pulzu několik desítek let stará, a američtí důstojníci elektronického boje tuto techniku studovali již v 80. letech minulého století.
Technika komprese pulzu dokáže snížit odchylku v měření vzdálenosti u NF radarů až na několik desítek metrů.
V posledních dvaceti letech také inženýři obešli problém s velikosti antény díky použiti radaru s plošnou anténou s aktivním elektronickým snímáním AESA (Active Electronically Scanned Arraa). Radary typu AESA obsahují například všechny moderní letouny, jako je F-22, F-35 nebo ruské a čínské nejmodernější stealth letadla.
Na rozdíl od starších radarů je u radarů AESA svazek radarových paprsků vychylován elektronicky. Potřebný počítačový výkon pro obsluhu radarů AESA byl k dispozici již na konci 70 let. Ostatně díky tomu vznikly v 80. letech protiletecké a protiraketové systémy Aegis na torpédoborcích třídy Arleigh Bure a křižnících třídy Ticonderoga, které využívají radary typu AESA.
S-75 egyptské armády; ilustrační foto / Public Domain
NF radar a velká bojová hlavice - smrtící kombinace
Do vojenských vědeckých pracovišť nejvyspělejších států nevidíme, ale moderní NF radary mohou zjistit vzdálenost letadla s přesnosti několik desítek metrů. Pokud bude k dispozici raketa s dostatečně velkou bojovou hlavicí, lze NF radary použít rovněž k navedení raket na cíl.
Například raketa kompletu S-75 Dvina (SA-2 Guideline v kódu NATO) má bojovou hlavici o hmotnosti 200 kg se smrtícím poloměrem 30 m. S-75 vznikla na konci 50. let a tehdy byla velká hlavice nutná kvůli tehdejším obecně nepřesným radarům. Například moderní střely ruského systému Buk mají bojovou hlavici o hmotnosti 70 kg.
Zpět k naší teorii. Běžný NF radar, jehož vývoj není pro nejvyspělejší země rozhodně žádný problém, s přesností do několik desítek metrů, by mohl dostatečně výkonovou protiletadlovou střelu dostat dost blízko i k nejmodernějším stealth letounům. Samozřejmě za předpokladu, že radar také určí přesně směr a výšku letadla.
Navíc střelu lze kromě vlastního radaru vybavit ještě infračerveným senzorem a dále tak zvýšit její přesnost.
Samozřejmě, mít k dispozici “laboratorní” raketu a vyrábět ji ve stovkových sériích, udržovat ji v provozu a vycvičit obsluhu je zcela něco jiného. Neřešíme ani to, že západní stratégové jednoduše nepošlou F-35 bezhlavě “na smrt”, ale budou chtít podobné radary zničit na dálku - například protiradarovými střelami.
Každopádně popsaná achillová pata stealth letounů jako F-22 a F-35 jistě neunikla ruským ani čínským armádním stratégům.
Zdroj: National Interest
Související články
První stíhačky F-35I “Adir” pro Izrael
V prosinci letošního roku získá izraelské letectvo první dvě stíhačky F-35I “Adir” (F-35I “Mocný”). ...
-
29.04.2016
-
34 komentářů
-
Jan Grohmann
OK. Pro blízkou pozemní podporu A-10 nebo F-35?
Pentagon nyní vede dlouhé debaty o tom, jaký typ letadla v budoucnu nahradí bitevní A-10 Thunderbolt ...
-
06.05.2016
-
49 komentářů
-
Jan Grohmann
Den testovacího pilota F-35 Lightning II
Americká média měla šanci nahlédnout do pracovního dne pilotů americké 461. testovací letky (461st ...
-
10.05.2016
-
32 komentářů
-
Jan Grohmann
Dánsko vybralo F-35A Lightning II
Dánská vláda doporučila nakoupit 28 stíhaček F-35A Lightning II. O tom, zda Dánsko skutečně F-35 ...
-
13.05.2016
-
48 komentářů
-
Jan Grohmann
oh, a co sa tyka UHF/VHF, este je tu taketo cosi... http://www.google.ca/patents/U... patent z 1972 btw... A system for concealing radar targets. A chaff system ...Zobrazit celý příspěvek
oh, a co sa tyka UHF/VHF, este je tu taketo cosi...
http://www.google.ca/patents/U...
patent z 1972 btw...
A system for concealing radar targets. A chaff system with low deadweight ratio, low chaff birdnesting, lossless wire performance, low vulnerability and high dispensing reliability. A chaff system for masking large size targets viewed at low radar frequencies.
takze oslepit UHF/VHF nebude zasa az tak zasadny problem...Skrýt celý příspěvekkazdopadne, cely ten clanok hodnotim ako pokus o flame.. je plny nepresnosti a polovicnych informacii.. redakcia by podla mna by si mala najprv veci overit a az potom ich davat do ...Zobrazit celý příspěvek
kazdopadne, cely ten clanok hodnotim ako pokus o flame.. je plny nepresnosti a polovicnych informacii.. redakcia by podla mna by si mala najprv veci overit a az potom ich davat do clankov...
len tak namatkovo, AEGIS nepouziva AESA ale starsie PESA, Aj keby ze UHF/VHF radar lietadlo zachytil, bude mat problem sledovat (track) pre pripadnu palebnu ulohu, takze nan strely nenavedie. Palit naslepo na "neznamy" objekt na oblohe bez identifikacie o co ide je celkom slusny nezmysel, kedze moze ist o hocico. rozlisovacia schopnost je totiz minimalna... STEALTH funguje aj proti UHF/VHF, takze ani nahodou neplati ze by UHF/VHF vedelo detekovat STEALTH na rovnake vzdialenosti ako detekuje ostatne lietadla.. pricom ale UHF/VHF vysielanie sa da detekovat na ovela vacsie vzdialenosti, da sa dost presne triangulovat, takze taketo radary by boli automaticky oznacene ako primarny ciel na utok napr barazou tomahawkov a pod...
cakal by som clanok trocha lepsie technicky spracovany...
takSkrýt celý příspěvekjj284b,nebudeš mi věřit no rusáci přecházejí v komunikaci z černobílých na barevné vlaječky,na noc tam nalepí reflexní proužky pokradené z dopravních značek po celé evropě! Ta ...Zobrazit celý příspěvek
jj284b,nebudeš mi věřit no rusáci přecházejí v komunikaci z černobílých na barevné vlaječky,na noc tam nalepí reflexní proužky pokradené z dopravních značek po celé evropě!
Ta poslední věta v článku mne naprosto šokovala!Hned jsem poslal odkaz poštovním holubem na ruskou a čínskou ambasádu!Skrýt celý příspěvekDJW_: Já mám jen maturitu z fyziky. Nechám se od Vás klidně poučit. Asi si to představuji moc zjednodušeně. Ale měl jsem za to, že proudový motor funguje na principu Newtonových ...Zobrazit celý příspěvek
DJW_: Já mám jen maturitu z fyziky. Nechám se od Vás klidně poučit.
Asi si to představuji moc zjednodušeně. Ale měl jsem za to, že proudový motor funguje na principu Newtonových zákonů. Nasaje vzduch, urychlí ho na nějakou rychlost a společně se spáleným palivem ho vypustí ven. Tah motoru závisí na hybnosti těch vypouštěných plynů oproti letadlu.
z wikipedie:
F_N = (ṁ_fuel + ṁ_air)*v_e - ṁ_air*v
tečka nad m znamená derivace podle času
v - rychlost letadla
v_e - rychlost výstupních plynů z trysky
m_air - hmotnost vzduchu proudícího skrz motor
m_fuel - hmotnost spáleného paliva
pro urychlení plynu o hmotnosti m na rychlost v je třeba energie 1/2*m*v^2
tu energii, je třeba získat spálením paliva v motoru.
Podle wikipedie je možné m_fuel zanedbat.
pro okamžitou kinetickou energii výstupního vzduchu dostanu:
E_k = 1/2*ṁ_air*(v_e -v)^2
z toho jsem usoudil, že když je ṁ_air vysoké v_e nízké, je potřeba méně energie pro vytvoření stejného tahu. Z toho plyne méně tepelného vyzařování.
Je to asi hodně naivní pohled. Fyziku jsem na VŠ neměl. Nechám se opravit.
zdroj https://en.wikipedia.org/wiki/... Skrýt celý příspěvekflanker.jirka: AN/APG-77 ma kolko rokov uz??? F-22 sla do vyzbroje v 2005,dnes mame 2016..=.11rokov od zavedenia do sluzby,koncept radaru sa testoval ovela skor... AN/APG-63(v2) ...Zobrazit celý příspěvek
flanker.jirka: AN/APG-77 ma kolko rokov uz??? F-22 sla do vyzbroje v 2005,dnes mame 2016..=.11rokov od zavedenia do sluzby,koncept radaru sa testoval ovela skor... AN/APG-63(v2) siel k F-15C, AN/APF-79 zasa pre Growler a F/A-18 E/F.
kazdopadne:
Bell Labs proposed replacing the Nike Zeus radars with a phased array system in 1960, and were given the go-ahead for development in June 1961. The result was the Zeus Multi-function Array Radar (ZMAR), an early example of an active electronically steered array radar system.[1] MAR was made of a large number of small antennas, each one connected to a separate computer-controlled transmitter or receiver. Using a variety of beamforming and signal processing steps, a single MAR was able to perform long-distance detection, track generation, discrimination of warheads from decoys, and tracking of the outbound interceptor missiles.[2] MAR allowed the entire battle over a wide space to be controlled from a single site. Each MAR, and its associated battle center, would process tracks for hundreds of targets. The system would then select the most appropriate battery for each one, and hand off particular targets for them to attack. One battery would normally be associated with the MAR, while others would be distributed around it. Remote batteries were equipped with a much simpler radar whose primary purpose was to track the outgoing Sprint missiles before they became visible to the potentially distant MAR. These smaller Missile Site Radars (MSR) were passively scanned, forming only a single beam instead of the MAR's multiple beams.[2]Skrýt celý příspěvekAESA technology has not been easy to acquire. It has derived from years of research and heavy investments—generally in order of the hundreds of millions of dollars. Improvement ...Zobrazit celý příspěvek
AESA technology has not been easy to acquire. It has derived from years of research and heavy investments—generally in order of the hundreds of millions of dollars.
Improvement of gallium arsenide material (GaAs) and the development of monolithic microwave integrated circuits (MMICs) have represented key enablers for the development of AESA technology. More recently gallium nitride (GaN) has been showing substantial promise for higher-power RF power amplification with accompanying higher RF conversion efficiency. Several relatively new AESAs implement GaN technology.
Two prominent early programs in X-band AESA technology development have been the US Army family-of-radars program (which provided the basis for the X-band AESAs in the THAAD and GBR radars for theater and national missile defense systems, respectively), and the Air Force programs to produce X-band AESAs for the F-15 and the F-22 fighter jets. The investments in F-35 JSF (Lightning II) radar technology have also fostered pivotal advances by reducing cost, weight, and mechanical complexity. JSF transmit/receive TRMs are referred to as "fourth generation" TRM technology.
As can be expected, this advanced technology comes at a cost and the impact can be best appreciated when one appreciates that each TRM is actually a small independent radar. The initial cost of a TRM was reportedly around $2000. Fighter radars are usually in the 1000 to 2000 modules size range. In other words just the radar antenna array alone could cost as much as $3M.
Costs are being steadily reduced although for advanced systems this reduction is a slow process. Although a $19,000 AESA has recently been demonstrated the transmit power available with this development is only around 40 mW per element whereas practical radars demand upwards of 4 W per element. It is the RF output power requirement that mainly drives up the cost of AESAs.
This new state-of-the-art AESA technology is becoming the de-facto standard for the primary sensor on advanced fighter aircraft and enables even better reliability, reduced lifecycle costs and improved detection capability.
Monolithic microwave integrated circuits (MMICs) are extensively implemented within each TRM. Currently and foreseeably over the next few years, gallium arsenide (GaAs) is the primary semiconductor employed for manufacturing these MMICs. Driver, phase-shifter, modulator and amplifying functions are required. The amplifying functions fall into three basic categories: driver, power amplifier (PA) and (for the receive section) low-noise (LNA). Whilst GaAs MMICs provide excellent driver and LNA chips the advent of gallium nitride (GaN) PAs opens up new opportunities. As GaN PA MMICs gain acceptance and availability (a serious ITAR issue outside of the USA.) their implementation in AESA TRMs means at least a doubling of radar range.
kazdopadne by ma zaujimalo kde ze je ta Ruska fabrika na hromadnu vyrobu polovodicovych waferov na baze GaAs ci GaN... este aj obycajnu termokameru maju len vdaka Francuzskej licencii predanej Bielorusom...Skrýt celý příspěvekShania: co nepokryje protiopatření může řešit i antiraketa. AESA sekery nejsou všespasitelné. Vice spektrální naváděcí systémy už existuji, třeba střela pro systém David sling, ale ...Zobrazit celý příspěvek
Shania: co nepokryje protiopatření může řešit i antiraketa. AESA sekery nejsou všespasitelné. Vice spektrální naváděcí systémy už existuji, třeba střela pro systém David sling, ale pořád je to jen kombinací stavajicich systémů navedeni.
Cena střel s MIRV bude hodně vysoká, vyplatí se to?
jj284b: napište sem nějaké AESA systémy, které mají USA "v reálném provozu už desiatky rokov"Skrýt celý příspěvekDJW_: ale co nepovies.... One of the first GaAs microprocessors was developed in the early 1980s by the RCA corporation and was considered for the Star Wars program of the ...Zobrazit celý příspěvek
DJW_: ale co nepovies....
One of the first GaAs microprocessors was developed in the early 1980s by the RCA corporation and was considered for the Star Wars program of the United States Department of Defense. These processors were several times faster and several orders of magnitude more radiation proof than silicon counterparts, but were more expensive.[10] Other GaAs processors were implemented by the supercomputer vendors Cray Computer Corporation, Convex, and Alliant in an attempt to stay ahead of the ever-improving CMOS microprocessor. Cray eventually built one GaAs-based machine in the early 1990s, the Cray-3, but the effort was not adequately capitalized, and the company filed for bankruptcy in 1995.Skrýt celý příspěvekZačínam sa na dnešnej debate dobre baviť.. :) A. nechápem argumenty oboch strán o účinnosti dvojprúdových motorov. Prosím vás rozpíšte detailne (alebo postnite link na seriózny ...Zobrazit celý příspěvek
Začínam sa na dnešnej debate dobre baviť.. :)
A. nechápem argumenty oboch strán o účinnosti dvojprúdových motorov. Prosím vás rozpíšte detailne (alebo postnite link na seriózny technický článok, nie rôzne pochybné blogy) ako je to s tou menšou produkciou teploty pri rovnakom ťahu. A nebojte sa ísť do detailov, mám skúšku z termodynamiky. Hlavne ma zaujíma ako a kam sa tá energia schová, hlavne keď po výstupe z dýzy to bude nie laminárne ale turbulentné prúdenie. Viem ako sa chladia trysky.. Ale ako chce niekto uchladiť prúd vzduchu za stíhačkou..
Tiež si dovolím pripomenúť že sa nedebatuje o spaľovacom motore kde sa teplo mení na prácu hriadeľa a odpad vo forme tepelnej energie.Pri prúdovom motore sa jedná práve o produkciu teplých plynov čo ženú stíhačku - málo tepla = malý ťah = malá teplota plynov, veľa tepla = veľký ťah = veľká teplota plynov. Prosím pozor na pojmy teplo a teplota.
jj284b - budeš sa čudovať ale napr. produkcia TR modulov na báze arzenidu gália má práveže dlhú a dobrú tradíciu, už Zaslon z konca 70-tych mal radar vyrábaný týmto procesom, nie je to žiadna novinka. Budeš sa čudovať ale rusi majú viacero pokrokových hitech technológii nielen v labáku ale aj v komerčnej výrobe, napr. polovodiče čo fungujú o 50K vyššej teplote ako má zvyšok sveta a používajú sa atómkach poslednej generácie. Napoviem: tých 50 Kelvin je veľmi veľa.Skrýt celý příspěvekGaunt: moment, jak "to záleží na na nich za kolik let" - vy jste psal, že až se rozhodnou, tak to zvládnou za pár let. No a kolik je pár? Můj odhad je tak mezi třemi a sedmi ...Zobrazit celý příspěvek
Gaunt: moment, jak "to záleží na na nich za kolik let" - vy jste psal, že až se rozhodnou, tak to zvládnou za pár let. No a kolik je pár? Můj odhad je tak mezi třemi a sedmi lety?
Takže tvrdíte, že až se Čína rozhodne, tak od toho momentu, dožene v úrovni vojenských sil (kvalita, technologie, množství) během (mnou dosazených) 3-7 let, jo?
TO jako opravdu?
Nebo možná myslíte třeba padesát let, ale to není pár... Nebo je?Skrýt celý příspěvekstetula: to su vase slova nie moje... no narozdiel odomna, vy zasa ocakavate ze konstrukteri tych lietadiel o UHF/VHF poculi prvy krat v zivote po tom co tie lietadla zaviedli do ...Zobrazit celý příspěvek
stetula: to su vase slova nie moje... no narozdiel odomna, vy zasa ocakavate ze konstrukteri tych lietadiel o UHF/VHF poculi prvy krat v zivote po tom co tie lietadla zaviedli do vyzbroje...
Uz prve prototypy testovane v 70tych rokoch vykazovali znizenie RCS aj proti UHF/VHF. Dnesne stroje su predsa len niekde uplne inde, pouzivaju ovela vyspelejsie absorbcne materialy.... navyse, Americania poznaju schopnosti AESA technologie ovela lepsie ako Rusi ci Cinania kedze ich maju v realnom pouziti uz desiatky rokov kym RUsi a Cinania s nimi este len teraz zacali experimentovat. a to uz ani nehovorim o zaostalosti vyroby, kedze Rusko nema technologie na hromadnu vyrobu pokrocilych GaAS ci GaN TR modulov, takze na nejake plosne zavadzanie AESA PVO radarov mozte rovno zabudnut...Skrýt celý příspěvekflanker.jirka: dogfighty na kanony asi už nebudou, i když by to byla krása z hlediska herních simulátoru atd. Situace je podle mě není vyrovnaná, bude tu ještě nejakou dobu ...Zobrazit celý příspěvek
flanker.jirka: dogfighty na kanony asi už nebudou, i když by to byla krása z hlediska herních simulátoru atd.
Situace je podle mě není vyrovnaná, bude tu ještě nejakou dobu kvalitativní a kvantitativní nepoměr sil.
1.Všechny protiopatření nefungují na 100% a za všech okolností, spíš se zvedne objem palby
2. nastoupí dual nebo tripple seekery, začnou se používat AESA seekery (zatím je problém cena)
3. pokud budou efektivní obranne lasery, tak třeba budou MIRV hlavice co prostě zvýší počet cílu k sestřelení atd.
Spíš očekávám (za +30 let) že bude značný nárůst ve velikosti (možná už to nastane u 6 generace) stroju, pro delší dolet a vetší nosnost a prohloubí se kooperace s UAV které budou sloužit jako senzory a muly.
Je klidně možné, že už B-22 dostane schopnost nest AA rakety a tím pádem schopnost sloužit jako mula pro F-35, které zajistí vyhledávání a navádění střel.Skrýt celý příspěvekA v čem je dožene za pár let (a kolik j epodle vás pár?)? V letadlových lodích, protiraketových štítech, dronech, vesmírných programech, ponorkách, stealth letadlech (ne prototypy, ...Zobrazit celý příspěvek
A v čem je dožene za pár let (a kolik j epodle vás pár?)? V letadlových lodích, protiraketových štítech, dronech, vesmírných programech, ponorkách, stealth letadlech (ne prototypy, ale nasazení), laserech, konvertoplánech, v přepravních kapacitách atd atd?
Ta převaha je výsledkem bilionů proinvestovaných dolarů v průběhu desetiletí, jestli to chtějí dohnat během "pár let", tak aby jim na to ty americké dluhopisy a tisíce reverzních inženýrů stačily... :)Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...