Tohle se bude Rusku líbit. Jak zničit stíhačku F-35?
-
8. 6. 2016
-
145 komentářů
-
Jan Grohmann
Americký magazín National Interest ve svém článku Revealed: How to Kill a F-35 Joint Strike Fighter popsal teoreticky “jednoduchý” způsob, jak efektivně bojovat proti stíhačce F-35 Lightning II. Hlavním nepřítelem F-35 jsou nejnovější generace nízkofrekvenčních (NF) radarů.
Radar vs. stealth
Autorem článku je Dave Majumdar, vojenský redaktor deníku National Interest. Podle Majmumdara “relativně jednoduché vylepšení zpracování signálů (NF radarů - pozn. red), v kombinaci se střelou s velkou bojovou hlavicí s vlastním koncovým systém navedení (vlastní malý radar, infračervené čidlo - pozn. red,), potencionální umožní NF radarům a podobným zbraňovým systémům zamířit a vystřelit na poslední generace amerických letadel.”
Radary lze dělit podle mnoha kritérií, např. podle pracovní frekvence. NF radary s nižší frekvencí (větší vlnovou délkou - metry až desítky metrů) se používají například jako radary s dlouhým dosahem. Dlouhý dosah je však vykoupen nízkou přesností. Obsluha radaru tak ví o letadlu, ale není na něj schopna navést rakety.
Důležité jsou pro vojenské účely radary s vyšší frekvencí (vlnová délka v centimetrech). Ty mají sice malý dosah, ale mnohem větší přesnost - používají se proto k navádění přesných zbraní.
Technologie stealth F-22 a F-35 je navržená právě proti zaměřovacím a střeleckým radarům s vyšší frekvencí (pásmo Ku, X, C). Tyto radary najdeme například v naváděcích hlavicích protiletadlových raket, které navedou raketu do bezprostřední blízkosti cíle.
Pentagon i vojenské kruhy jsou si již dlouho vědomy nebezpečí v podobě NF radarů. Avšak poslední generace NF radarů, pracujících v pásmu VHF a UHF, dokáží určit relativně přesně polohu stealth letounů na čím dal větší vzdálenosti.
Tato přesnost je teoreticky již dostačující k navádění raket. Samozřejmě, současné stealth letouny nejsou obecně pro radary neviditelné, a už vůbec ne nesestřelitelné. NF radary však mohou proti stealth letounům bojovat na mnohem větší vzdálenosti.
Minulé NF radary byly objemné a energeticky náročné přístroje. Nejnovější NF radary jsou však stále výkonnější přístroje, s větší přesností a dosahem.
„Zaměřovací a střelecké radary začínají klesat na frekvenčním pásmu,“ řekl bývalý vysoký úředník amerického námořnictva magazínu USNI News. „Nevím, jak můžeme přežít ve světě v roce 2020 nebo 2030, pokud nebudeme mít krytí proti radarům s nízkou frekvencí.“
Moderní přehledový (méně přesný) radar s dlouhým dosahem typu AESA protivzdušného systému MEADS. / Lockheed Martin
Mizí omezení radarů s nízkou frekvencí
NF naváděcí systémy byly omezeny dvěma faktory - šířkou radarového paprsku a délkou radarového pulzu.
Podle Majumdara je (resp. byla) šířka radarového paprsku přímo závislá na tvaru antény. První NF radary, např. sovětské P-14 a P-18 (VHF), měly obrovskou parobalickou anténu. Tyto radary trpěly značným omezením v určování vzdálenosti a směru cíle. Navíc radary nedokázaly určit výšku cíle - radarový svazek byl několik stupňů široký v azimutu (směrový úhel), ale několik desítek stupňů široký v elevaci (výškový úhel).
Podle Mike Pietrucha, bývalého pilota stíhacího protiradarového letadla F-4G Wild Weasel a útočného F-15E Strike Eagle, klasické VHF a UHF změřily vzdálenost letadla s chybou až několik desítek km. Navíc pokud letí dvě letadla vedle sebe, klasické NF radary je nemohou odhalit.
Avšak již od roku 1970 byly k dispozici výpočetní systémy schopné pomocí procesu tzv. komprese pulzu výrazně zvýšit přesnost měření cíle. Podle Pietrucha je technologie komprese pulzu několik desítek let stará, a američtí důstojníci elektronického boje tuto techniku studovali již v 80. letech minulého století.
Technika komprese pulzu dokáže snížit odchylku v měření vzdálenosti u NF radarů až na několik desítek metrů.
V posledních dvaceti letech také inženýři obešli problém s velikosti antény díky použiti radaru s plošnou anténou s aktivním elektronickým snímáním AESA (Active Electronically Scanned Arraa). Radary typu AESA obsahují například všechny moderní letouny, jako je F-22, F-35 nebo ruské a čínské nejmodernější stealth letadla.
Na rozdíl od starších radarů je u radarů AESA svazek radarových paprsků vychylován elektronicky. Potřebný počítačový výkon pro obsluhu radarů AESA byl k dispozici již na konci 70 let. Ostatně díky tomu vznikly v 80. letech protiletecké a protiraketové systémy Aegis na torpédoborcích třídy Arleigh Bure a křižnících třídy Ticonderoga, které využívají radary typu AESA.
S-75 egyptské armády; ilustrační foto / Public Domain
NF radar a velká bojová hlavice - smrtící kombinace
Do vojenských vědeckých pracovišť nejvyspělejších států nevidíme, ale moderní NF radary mohou zjistit vzdálenost letadla s přesnosti několik desítek metrů. Pokud bude k dispozici raketa s dostatečně velkou bojovou hlavicí, lze NF radary použít rovněž k navedení raket na cíl.
Například raketa kompletu S-75 Dvina (SA-2 Guideline v kódu NATO) má bojovou hlavici o hmotnosti 200 kg se smrtícím poloměrem 30 m. S-75 vznikla na konci 50. let a tehdy byla velká hlavice nutná kvůli tehdejším obecně nepřesným radarům. Například moderní střely ruského systému Buk mají bojovou hlavici o hmotnosti 70 kg.
Zpět k naší teorii. Běžný NF radar, jehož vývoj není pro nejvyspělejší země rozhodně žádný problém, s přesností do několik desítek metrů, by mohl dostatečně výkonovou protiletadlovou střelu dostat dost blízko i k nejmodernějším stealth letounům. Samozřejmě za předpokladu, že radar také určí přesně směr a výšku letadla.
Navíc střelu lze kromě vlastního radaru vybavit ještě infračerveným senzorem a dále tak zvýšit její přesnost.
Samozřejmě, mít k dispozici “laboratorní” raketu a vyrábět ji ve stovkových sériích, udržovat ji v provozu a vycvičit obsluhu je zcela něco jiného. Neřešíme ani to, že západní stratégové jednoduše nepošlou F-35 bezhlavě “na smrt”, ale budou chtít podobné radary zničit na dálku - například protiradarovými střelami.
Každopádně popsaná achillová pata stealth letounů jako F-22 a F-35 jistě neunikla ruským ani čínským armádním stratégům.
Zdroj: National Interest
Související články
První stíhačky F-35I “Adir” pro Izrael
V prosinci letošního roku získá izraelské letectvo první dvě stíhačky F-35I “Adir” (F-35I “Mocný”). ...
-
29.04.2016
-
34 komentářů
-
Jan Grohmann
OK. Pro blízkou pozemní podporu A-10 nebo F-35?
Pentagon nyní vede dlouhé debaty o tom, jaký typ letadla v budoucnu nahradí bitevní A-10 Thunderbolt ...
-
06.05.2016
-
49 komentářů
-
Jan Grohmann
Den testovacího pilota F-35 Lightning II
Americká média měla šanci nahlédnout do pracovního dne pilotů americké 461. testovací letky (461st ...
-
10.05.2016
-
32 komentářů
-
Jan Grohmann
Dánsko vybralo F-35A Lightning II
Dánská vláda doporučila nakoupit 28 stíhaček F-35A Lightning II. O tom, zda Dánsko skutečně F-35 ...
-
13.05.2016
-
48 komentářů
-
Jan Grohmann
logik a jj284b - Elbrus sa nevyraba v TSMC, ako je blbost uvedena na wikipedii, ale v Rusku. Vyvijaju ich v MCST a vyraba sa v ruskej tovarni na polovodice Mikron. ...Zobrazit celý příspěvek
logik a jj284b - Elbrus sa nevyraba v TSMC, ako je blbost uvedena na wikipedii, ale v Rusku. Vyvijaju ich v MCST a vyraba sa v ruskej tovarni na polovodice Mikron.
https://www.youtube.com/watch?...
Su tam zabery priamo z prevadzky, na automatizovanu vyrobnu linku waferov...
V roku 2014 tam vyrabali 3500 waferov mesacne pri 90nm a mali uz pripravenu vyrobnu linku na produkciu 65nm waferov ( vyjadrenie CEO Mikron Gennadija Krasnikova)
"potom to vie robit este Intel (fabriky v US a Izraeli) a Samsung (Korea, USA)... nikto iny nedokaze HROMADNE vyrabat polovodicove struktury..."
- Samostatne procesory si vo vlastnych fabrikach vyraba aj Cina.Skrýt celý příspěvekSouhlasim s korbendalas: Autor članku nevěděl o čem píše. Byl jsem v vyškolen na S-75 Volchov jako dustojník navedeni. Nevyznam se sice v radiolokaci, ale odstavec "NF radar a ...Zobrazit celý příspěvek
Souhlasim s korbendalas:
Autor članku nevěděl o čem píše. Byl jsem v vyškolen na S-75 Volchov jako dustojník navedeni. Nevyznam se sice v radiolokaci, ale odstavec "NF radar a velká bojová hlavice - smrtící kombinace:...." obsahuje řadu nesmyslů a ještě divnější zavěry. Např. že S-75 měla velkou bojovou hlavici, protože v době vzniku byla nepřesné radary. Kravina nepřesnost se kompenzovala salvou - 1-3 rakety na cíl. S-75 Volchov na obrázku má na povrchu pláště 2 stupně antény radiozapalovače, kterým doměřoval vzdálenost od cíle a dle parametrů nastavených důstojníkem navedení pak došlo k aktivaci rozbušek a tím i k definici kužele střepin.
Je tam mnohem více nesmyslů a nesmyslných závěrůSkrýt celý příspěvekMimochodem pro většinu "neviditelných" letadel je ještě jeden nepřítel a to pasivní koherentní lokace, kdy se detekuje narušení koherentního VF pole. taková F-117 je pak ten ...Zobrazit celý příspěvek
Mimochodem pro většinu "neviditelných" letadel je ještě jeden nepřítel a to pasivní koherentní lokace, kdy se detekuje narušení koherentního VF pole. taková F-117 je pak ten nejdokonalejší typ cíle , a F-35 taktéž narušuje homogenitu VF signálu i když oproti F-117 v menší míře.Skrýt celý příspěvek
No s tou přesností radaů P-14 a P-18 se autor trochu sekl, tady mužu fundovaně upřesnit informace jelikož jsem radiolokační techniku studoval a sloužil sem u PVO. Konkrétně z P-18 ...Zobrazit celý příspěvek
No s tou přesností radaů P-14 a P-18 se autor trochu sekl, tady mužu fundovaně upřesnit informace jelikož jsem radiolokační techniku studoval a sloužil sem u PVO. Konkrétně z P-18 jsem maturoval. nemá žádnou parabolickou anténu ale smerovou charakteristiku vytváří pomocí dvou řad yagi antén, jeho přesnost v dálce je udávána na +-300m přesnost v azimutu +-2 stupně, a při použití s PRV-13 jsme byly schopni dodat kompletu S-75 Volchov pozici cíle tak že nemusel cíl dohledávat, takže jen otočil anténu na daný souřadnice nastavil na střeleckým polohovej uhel a když přešel z ekvivalentu na vysoký tak měl hned cíl a mohl přejít na automatický sledování. v roce 1999 kdy lítali přes čr letadla na kosovo jsme dostali zákaz letadla zameřovat protože z toho byly americký piloti nerovzní. Takže informace že s radarem v UHF A VHF se nedá dobře zameřit je hloupost, vždy záleží pro co tu informaci potřebujete, oba zminovaný radary měli jiný určení, P-14 je radar dalekýho dosahu jak přehledový stacionární radar, P-18 mobilní radar krátkého dosahu pro zjištení azimutu a dálky pro potřeby protiletadlových raketových jednotek.Skrýt celý příspěvek
Vštetky tie vaše výpočty čo tu píšete a domnienky už Amrický alebo Ruský vedci/špecialisti dávno vedia, myslím že sú myslením na míle od vás tak nesnažte sa porovnávať niečo čomu ...Zobrazit celý příspěvek
Vštetky tie vaše výpočty čo tu píšete a domnienky už Amrický alebo Ruský vedci/špecialisti dávno vedia, myslím že sú myslením na míle od vás tak nesnažte sa porovnávať niečo čomu nerozumiete a ani neviete v akom je to stupni vývoja.Skrýt celý příspěvek
logik: pro vytvoření anténního svazku dobrých parametrech ( úzký svazek, potlačené boční laloky antény) potřebujete co největší plochu antény, jinak toho nedosáhnete, mám za to, že ...Zobrazit celý příspěvek
logik: pro vytvoření anténního svazku dobrých parametrech ( úzký svazek, potlačené boční laloky antény) potřebujete co největší plochu antény, jinak toho nedosáhnete, mám za to, že pro vytvoření anténního svazku fázovanou anténní řadou je zapotřebí pracovat se stejnou vlnovou délkou / frekvencí, aby se tohoto maxima dosáhlo. Máte někde odkaz na to co tu píšete?
Tady pár odkazů na to jak se vytváří svazek antény při použití fázovaných anténních řad, vychází z toho, že je zapotřebí na všech prvcích mít současně stejnou vlnovou délku signálu, protože se svazek vytvoří v dálce po určitém počtu vlnových délek z každého prvku antény, pokud ty to vlnové délky budou rozdílné, tak narostou boční laloky antény, zhorší se zisk.
http://www.radartutorial.eu/06...
https://www.youtube.com/watch?...
zde je krásně barevně vidět místa kde jsou minima a kde maxima elmag vln použité při vytváření svazků.
https://www.youtube.com/watch?...
...co jsem se o radarech dočetl, tak pro LPI vlastnosti je dobré použít signály s velkou šířkou použitého pásma v průběhu samotného signálu, jde o to získat signál značně složitý modulovaný frekvenčně, fázově.
Obecně to popsané najdete zde: (jsou zde základní používané metody intrapulsní modulace, vývoj jde s výpočetní technikou dopředu a prý se už používají polyfázové kódy, které jsou dosti složité a lze si je poplést s šumem, rozpozná je právě jen dobře zkonstruovaný přizpůsobený přijímač na tento konkrétní typ signálu) ale i při použití takto složitého signálu platí, že jej musíte dostat na všechny prvky antény.
http://www.radartutorial.eu/08... Skrýt celý příspěvekpresne tak, TSMC.. co je taiwanska firma... potom to vie robit este Intel (fabriky v US a Izraeli) a Samsung (Korea, USA)... nikto iny nedokaze HROMADNE vyrabat polovodicove ...Zobrazit celý příspěvek
presne tak, TSMC.. co je taiwanska firma... potom to vie robit este Intel (fabriky v US a Izraeli) a Samsung (Korea, USA)... nikto iny nedokaze HROMADNE vyrabat polovodicove struktury... to ze ich niekto vie skompletovat v labaku v malom, ma pre velkovyrobu absolutne nepodstatny vyznam...Skrýt celý příspěvek
Ale je to totéž. Jen to má jinak otočený lopatky. Princip toho je úplně stejnej, jen jednou je to rychlejší než vzduch, takže to vzduch popostrkuje, podruhý pomalejší, takže to ...Zobrazit celý příspěvek
Ale je to totéž. Jen to má jinak otočený lopatky. Princip toho je úplně stejnej, jen jednou je to rychlejší než vzduch, takže to vzduch popostrkuje, podruhý pomalejší, takže to popostrkuje vzduch.
Když budeš skrz zastavenej kompresor foukat, tak se ti roztočí úplně stejně, jako turbína.A když roztočíš turbínu, tak ti udělá vítr... Je to stejný jako dynamo můžeš zapojit jako elektromotor a naopak.Skrýt celý příspěveklogik: "Co z toho, co jsem napsal je špatně?" - Psal jsi to dobře. Omlouvám se. I to s tím raketovým motorem byla dobrá poznámka. Pořádně jsem ten příspěvek nepřečetl. "ono je ...Zobrazit celý příspěvek
logik: "Co z toho, co jsem napsal je špatně?" - Psal jsi to dobře. Omlouvám se. I to s tím raketovým motorem byla dobrá poznámka. Pořádně jsem ten příspěvek nepřečetl.
"ono je to vlastně totéž, jen se to točí pomalejc nebo rycyhlejc" - není to totéž. Kompresor stlačuje vstupující vzduch před spalovací komorou a turbína odebírá energii z horkých plynů za spalovací komorou. Točí se stejnou rychlostí, protože jsou na stejné hřídeli. Přesněji většina motorů má dvě hřídele. Jednu pro vysokotlaký kompresor a vysokotlakou turbínu a druhou pro nízkotlaký kompresor a pro nízkotlakou turbínu. U dvouproudých motorů část vzduchu za nízkotlakým kompresorem motor obtéká a nepokračuje do vysokotlakého kompresoru.Skrýt celý příspěvekDJW_: Ovšem vzhledem k tomu, jakou umějí litografii u komerčních polovodičových procesů (nejlepší co mají je 65nm, oproti 14nm u Intelu a v podstatě teď už i u dalších firem), tak ...Zobrazit celý příspěvek
DJW_:
Ovšem vzhledem k tomu, jakou umějí litografii u komerčních polovodičových procesů (nejlepší co mají je 65nm, oproti 14nm u Intelu a v podstatě teď už i u dalších firem), tak se nedá očekávat, že by jejich polovodičová technika u GaAs byla na úrovni toho, co se umí jinde.Skrýt celý příspěvekJj284b: vyrabali v 70tych a vyrabaju dodnes. Pisem z mobilu, ale niekde doma by som mal mat mierne podrobnejsi rusky clanok, z hlavy viac nepamatam a googlit sa mi nechce. Ale aj ...Zobrazit celý příspěvek
Jj284b: vyrabali v 70tych a vyrabaju dodnes. Pisem z mobilu, ale niekde doma by som mal mat mierne podrobnejsi rusky clanok, z hlavy viac nepamatam a googlit sa mi nechce.
Ale aj tak podrobne info velmi necakaj, Fazotron je podnik so specialnym rezimom = prisne tajne, zakaz fotit aj samotnu budovu, takze tak.. Alebo sa skus opytat na to iste ohladne F35 ;)Skrýt celý příspěvekflanker: Debata začala u toho, že u AESY je velmi důležitý soft a že ten nejde převzít z PESY, protože ta nemá zdaleka takové možnosti. Samozřejmě, že pokud nemám na AESA, PESA je ...Zobrazit celý příspěvek
flanker: Debata začala u toho, že u AESY je velmi důležitý soft a že ten nejde převzít z PESY, protože ta nemá zdaleka takové možnosti. Samozřejmě, že pokud nemám na AESA, PESA je o míli lepší než "mechanickej" radar. Ale vývojem PESA radaru budu jen dál ztrácet náskok.
"Jak si představujete toto: "AESA radar..."
"Jednoduše" - pošlu slabší pulsy na X frekvencích. Ty jsou samozřejmě daleko hůře detekovatelné pro mne i pro "radar warning". Ale já, protože vím na kterých frekvencích jsem je vyslal, tak na nich mohu poslouchat a zachytávat statistiku, která mi umožní detekovat i věci, které bych jedním pulsem o stejné síle nenašel (a silnějším pulsem který by to zdetekoval bych se prozradil).
gaunt: ano, u vzorce je uvedená kniha. Ale u interpretace už ne, a ta je tam poněkud povrchní. A zpravidla čerpání z wikipedie bez znalosti hlubších souvislostí nevede ke správnému cíli.
"Myslím že si s těmi rychlostmi úplně nerozumíme. Pletete rychlosti vůči letadlu a vůči okolnímu nehybnému vzduchu. "
Co z toho, co jsem napsal je špatně? Prostě podstata není v nějaké rychlosti něčeho vůči letadlu, ale čistě v předání hybnosti. To, že něco mělo rychlost předtím nějakou a tedy musí ji mít potom větší je vlastně "souhra okolností" (závisící mj. na tom, jakou zvolím vztažnou soustavu). A souvislost zavádějící - jak je vidět na tom, že tu někdo se snažil tvrdit něco o podtlaku za letadlem, nebo třeba když se budu snažit popis motoru napasovat i na raketový motor.
Principiální je to, že něčemu zvednu hybnost, a tak musím zvednout hybnost i sobě. Motat do toho rychlost letadla je úplně zbytečné - daleko větší smysl to má, když to posuzuju z hlediska vztažné soustavy vstupující vzduch. Vzduch se mi nehýbe - po výstupu hýbe, tedy jsem mu předal hybnost a tedy se musím hýbat i já, ale na opačnou stranu. Obzvlášť pokud posuzuju motor jako blackbox - protože v tom případě neuvažuju různou účinnost motoru vzhledem k rychlosti vstupujícího vzduchu - a je tak na tom vidět, že narozdíl od "odstrkování se kolama od země" nezávisí zrychlení letadla na tom, jak rychle už letadlo letí.
"právě že u dvouproudých motorů je část vzduchu urychlena pouze kompresorem a přes turbínu nejde"
jo, možná jsem tam někde přehodil kompresor a turbínu (ono je to vlastně totéž, jen se to točí pomalejc nebo rycyhlejc), ale smysl je snad jasný? Nebo se taháme za slovíčka?Skrýt celý příspěveklogik: "jo, aha, wiki.... :-) " - co máš proti wikipedii? Jako zdroj je u toho vzorce uvedena nějaká kniha. Věřím, že je seriozní. Pokud se nejedná o politiku nebo náboženství ...Zobrazit celý příspěvek
logik: "jo, aha, wiki.... :-) " - co máš proti wikipedii? Jako zdroj je u toho vzorce uvedena nějaká kniha. Věřím, že je seriozní. Pokud se nejedná o politiku nebo náboženství wikipedie docela funguje.
Myslím že si s těmi rychlostmi úplně nerozumíme. Pletete rychlosti vůči letadlu a vůči okolnímu nehybnému vzduchu.
Vzduch před vstupem do motoru má rychlost vůči letadlu v. Po výstupu z motoru má rychlost vůči letadlu v_e a je urychlen o v_e - v oproti své původní rychlosti. Při pohledu na motor jako na blackbox mě nazajímá, co se děje uvnitř motoru.
"Tedy že hybnost sebraná plynům kompresorem (a turbínou u dvouproudých) musí být menší než udělená jim spalováním (a turbínou u dvouproudých)." - právě že u dvouproudých motorů je část vzduchu urychlena pouze kompresorem a přes turbínu nejde. Vzduch vstupuje do motoru rychlostí v. V motoru může být částečně zpomalen, ale jeho energie se neztratí. Přemění se na tlak. Při výstupu z motoru je tlak přeměněn zpět na rychlost. Takhle to funguje ve velkých rychlostech.Skrýt celý příspěveklogik: nahlížím na to z pohledu potřebnosti a z pozice toho kdo si buď AESA nemůže dovolit nebo nemá k dispozici patřičné technologie, aby získal efektivnější technologii. AESA ...Zobrazit celý příspěvek
logik: nahlížím na to z pohledu potřebnosti a z pozice toho kdo si buď AESA nemůže dovolit nebo nemá k dispozici patřičné technologie, aby získal efektivnější technologii.
AESA je bezkonkurenční, ale stejně nakonec skončíme u toho, že je pořád nutné mít sebou nahoře prostředky pro EW v podobě RWR systémů, aktivních rušiček, protože AESA vám tyto funkce vykryje jen z přední polosféry a jen na frekvnecích, na které je stavěná, těžko to pobere celé frekvenční spektrum, které se dnes používá. Občas se hodí mít rušičku a RWR, které vidí i jinam než před sebe. (Něco jiného to bude, pokud budete chtít aktivními anténami pokrýt 360°)
Jak si představujete toto: "AESA radar také může fungovat v módu, kdy neposílá jeden silný puls na jedné frekvenci, ale kombinuje X frekvencí. Je to na úkor dosahu, ale je pak daleko hůře zjistitelný." ...předpokládám, že nemáte na mysli klasickou možnost přeladit impuls o impulsu na jinou frekvenci?Skrýt celý příspěvekflanker - ale to je jasný, že nejlepšího výkonu dosáhneš současným použitím všech modulů. Ale u Aesy klidně můžeš X kusů antény věnovat na jinej účel, a to prostě s PESA ...Zobrazit celý příspěvek
flanker - ale to je jasný, že nejlepšího výkonu dosáhneš současným použitím všech modulů. Ale u Aesy klidně můžeš X kusů antény věnovat na jinej účel, a to prostě s PESA neuděláš.
Např. můžeš chtít vyčlenit např. okrajové části na vysílání rušení (kde Ti stačí o dost menší výkon, ale potřebuješ pokrýt hodně frekvencí). Stejnětak PESA radar nemůžeš přepnout na mód, kdy každejch pár elementů poslouchá jinou frekvenci a hledá cizí radary. AESA radar také může fungovat v módu, kdy neposílá jeden silný puls na jedné frekvenci, ale kombinuje X frekvencí. Je to na úkor dosahu, ale je pak daleko hůře zjistitelný. Atd. Atd.....
Takže ano, když budeš AESA používat jako PESA, tak ano, tak ti stačí software pro PESA. To, co "zanedbáváš" jsou právě ty možnosti, které Ti AESA radar dává navíc.
(Ono proč by se jinak přecházelo na AESA radary? S PESA jde vysokých výkonů dosáhmout lépe než s AESA... Že by proto, že prostě s PESA nejde to co s AESA)?Skrýt celý příspěveklogik: použití jen určitého počtu prvků v těchto anténách je podmíněno tím, aby byly od sebe vzdáleny jen do určité vzdálenosti - vztažené k hodnotě vlnové délky radaru, protože ...Zobrazit celý příspěvek
logik: použití jen určitého počtu prvků v těchto anténách je podmíněno tím, aby byly od sebe vzdáleny jen do určité vzdálenosti - vztažené k hodnotě vlnové délky radaru, protože pro vytvoření úzkého svazku potřebujete vždy sehrát dohoromady nejlépe všechny prvky, musí se načasovat, upravit, fáze, úrovně signálu, proto mají AESA vícekanálové vysílače. Je totiž lepší, pokud všechny prvky mohou pracovat ve více módech, než když třeba jeden mód obstarávají sudé řady a druhý liché řady.
Když se pak podíváte na schéma AESA s více kánlovou cestou a škrtnete si v anténě zesilovače a příjímače, které přesunete do centrálních prvků za anténu, zbyde vám vícekanálový systém PESA, protože prvky na časování, fázování a nastavení úrovně signálů v prvcích antény máte pořád, stačí je udělat vícekanálově, jako v případě AESA, jen zdroj signálu bude jinde. Software pro ovládání antény tak bude pracovat obdobně. Systém bude mít větší ztráty, díky tomu, že zesilovač je před anténou a musí tak projít z TWT na všechny prvky antény, ale to lze kompenzovat jedině zvýšeným výkonem TWT.Skrýt celý příspěvekDJW_: no to je pekne ze sa im to podarilo v 60tych rokoch v laboratornych podmienkach, no predsa len dnes je vyroba mikrocipov niekde inde ako v 60tych rokoch... a preto sa znova ...Zobrazit celý příspěvek
DJW_: no to je pekne ze sa im to podarilo v 60tych rokoch v laboratornych podmienkach, no predsa len dnes je vyroba mikrocipov niekde inde ako v 60tych rokoch... a preto sa znova pytam, kdeze je ta ruska fabrika na hromadnu produkciu GaAs waferov... lebo na tie desiatky radarov AESA budu musiet vyrabat desattisice TRM+MMIC modulov...Skrýt celý příspěvek
Operujeme tady s výzkumem GaAs, ale už se pomalu schyluje k použití GaN materiálu www.armadainternational.com/as... který to zas posunou ...Zobrazit celý příspěvek
Operujeme tady s výzkumem GaAs, ale už se pomalu schyluje k použití GaN materiálu
www.armadainternational.com/as...
který to zas posunou jinam.
flanker: je trochu rozdíl mezi tím, řídit nezávisle dvě TWT (i špičkovej PESA Irbis jich víc neměl) a řídit nezávisle 1000 elementů. Není to jen o počtu elementů, např. můžeš polovinu prvků vyhradit pro širokospektré rušení, kdy každejch pár prvků bude vysílat na jiné frekvenci apod. To jsou věci, které jsou prostě s PESA prakticky nemožné (samozřejmě, můžeš tam přidat stovky TWT - ale tím z toho vlastně uděláš "skoro aesu").
gaunt:
jo, aha, wiki.... :-)
Pokud vzduch do motoru vstupuje rychlostí letadla, tak musí vystupovat rychlejc, aby byla pozitivní změna hybnosti. Ale ne proto, že je to nějaká magická hranice. Když zrovna foukne "vítr" zezadu, nebo třeba když to bude motor s vlastním zdrojem kyslíku (raketovej), tak ta rychlost plynů může bejt klidně menší.
Ta podmínka na vyšší rychlost výstupních plynů není díky nějakýmu podtlaku za letadlem, ani díky tomu, že jinak by letadlo letělo "dozadu". Je to čistě a jen podmínka na to, že udělená hybnost plynům musí "jít dozadu" aby motor letěl dopředu (a všechno, co je naň přidělaný).
Tedy že hybnost sebraná plynům kompresorem (a turbínou u dvouproudých) musí být menší než udělená jim spalováním (a turbínou u dvouproudých). Že to při nulovém větru odpovídá rychlosti letadla, je v podstatě "náhoda": rychlost vstupu plynů do motoru má samozřejmě vliv na to, jak motor funguje, ale pokud se při různejch rychlostech dosáhne stejnejch podmínek ve spalovací komoře, tak výsledná změna hybnosti bude stejná.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...