Tohle se bude Rusku líbit. Jak zničit stíhačku F-35?
- 8. 6. 2016
- 145 komentářů
- Jan Grohmann
Americký magazín National Interest ve svém článku Revealed: How to Kill a F-35 Joint Strike Fighter popsal teoreticky “jednoduchý” způsob, jak efektivně bojovat proti stíhačce F-35 Lightning II. Hlavním nepřítelem F-35 jsou nejnovější generace nízkofrekvenčních (NF) radarů.
Radar vs. stealth
Autorem článku je Dave Majumdar, vojenský redaktor deníku National Interest. Podle Majmumdara “relativně jednoduché vylepšení zpracování signálů (NF radarů - pozn. red), v kombinaci se střelou s velkou bojovou hlavicí s vlastním koncovým systém navedení (vlastní malý radar, infračervené čidlo - pozn. red,), potencionální umožní NF radarům a podobným zbraňovým systémům zamířit a vystřelit na poslední generace amerických letadel.”
Radary lze dělit podle mnoha kritérií, např. podle pracovní frekvence. NF radary s nižší frekvencí (větší vlnovou délkou - metry až desítky metrů) se používají například jako radary s dlouhým dosahem. Dlouhý dosah je však vykoupen nízkou přesností. Obsluha radaru tak ví o letadlu, ale není na něj schopna navést rakety.
Důležité jsou pro vojenské účely radary s vyšší frekvencí (vlnová délka v centimetrech). Ty mají sice malý dosah, ale mnohem větší přesnost - používají se proto k navádění přesných zbraní.
Technologie stealth F-22 a F-35 je navržená právě proti zaměřovacím a střeleckým radarům s vyšší frekvencí (pásmo Ku, X, C). Tyto radary najdeme například v naváděcích hlavicích protiletadlových raket, které navedou raketu do bezprostřední blízkosti cíle.
Pentagon i vojenské kruhy jsou si již dlouho vědomy nebezpečí v podobě NF radarů. Avšak poslední generace NF radarů, pracujících v pásmu VHF a UHF, dokáží určit relativně přesně polohu stealth letounů na čím dal větší vzdálenosti.
Tato přesnost je teoreticky již dostačující k navádění raket. Samozřejmě, současné stealth letouny nejsou obecně pro radary neviditelné, a už vůbec ne nesestřelitelné. NF radary však mohou proti stealth letounům bojovat na mnohem větší vzdálenosti.
Minulé NF radary byly objemné a energeticky náročné přístroje. Nejnovější NF radary jsou však stále výkonnější přístroje, s větší přesností a dosahem.
„Zaměřovací a střelecké radary začínají klesat na frekvenčním pásmu,“ řekl bývalý vysoký úředník amerického námořnictva magazínu USNI News. „Nevím, jak můžeme přežít ve světě v roce 2020 nebo 2030, pokud nebudeme mít krytí proti radarům s nízkou frekvencí.“
Moderní přehledový (méně přesný) radar s dlouhým dosahem typu AESA protivzdušného systému MEADS. / Lockheed Martin
Mizí omezení radarů s nízkou frekvencí
NF naváděcí systémy byly omezeny dvěma faktory - šířkou radarového paprsku a délkou radarového pulzu.
Podle Majumdara je (resp. byla) šířka radarového paprsku přímo závislá na tvaru antény. První NF radary, např. sovětské P-14 a P-18 (VHF), měly obrovskou parobalickou anténu. Tyto radary trpěly značným omezením v určování vzdálenosti a směru cíle. Navíc radary nedokázaly určit výšku cíle - radarový svazek byl několik stupňů široký v azimutu (směrový úhel), ale několik desítek stupňů široký v elevaci (výškový úhel).
Podle Mike Pietrucha, bývalého pilota stíhacího protiradarového letadla F-4G Wild Weasel a útočného F-15E Strike Eagle, klasické VHF a UHF změřily vzdálenost letadla s chybou až několik desítek km. Navíc pokud letí dvě letadla vedle sebe, klasické NF radary je nemohou odhalit.
Avšak již od roku 1970 byly k dispozici výpočetní systémy schopné pomocí procesu tzv. komprese pulzu výrazně zvýšit přesnost měření cíle. Podle Pietrucha je technologie komprese pulzu několik desítek let stará, a američtí důstojníci elektronického boje tuto techniku studovali již v 80. letech minulého století.
Technika komprese pulzu dokáže snížit odchylku v měření vzdálenosti u NF radarů až na několik desítek metrů.
V posledních dvaceti letech také inženýři obešli problém s velikosti antény díky použiti radaru s plošnou anténou s aktivním elektronickým snímáním AESA (Active Electronically Scanned Arraa). Radary typu AESA obsahují například všechny moderní letouny, jako je F-22, F-35 nebo ruské a čínské nejmodernější stealth letadla.
Na rozdíl od starších radarů je u radarů AESA svazek radarových paprsků vychylován elektronicky. Potřebný počítačový výkon pro obsluhu radarů AESA byl k dispozici již na konci 70 let. Ostatně díky tomu vznikly v 80. letech protiletecké a protiraketové systémy Aegis na torpédoborcích třídy Arleigh Bure a křižnících třídy Ticonderoga, které využívají radary typu AESA.
S-75 egyptské armády; ilustrační foto / Public Domain
NF radar a velká bojová hlavice - smrtící kombinace
Do vojenských vědeckých pracovišť nejvyspělejších států nevidíme, ale moderní NF radary mohou zjistit vzdálenost letadla s přesnosti několik desítek metrů. Pokud bude k dispozici raketa s dostatečně velkou bojovou hlavicí, lze NF radary použít rovněž k navedení raket na cíl.
Například raketa kompletu S-75 Dvina (SA-2 Guideline v kódu NATO) má bojovou hlavici o hmotnosti 200 kg se smrtícím poloměrem 30 m. S-75 vznikla na konci 50. let a tehdy byla velká hlavice nutná kvůli tehdejším obecně nepřesným radarům. Například moderní střely ruského systému Buk mají bojovou hlavici o hmotnosti 70 kg.
Zpět k naší teorii. Běžný NF radar, jehož vývoj není pro nejvyspělejší země rozhodně žádný problém, s přesností do několik desítek metrů, by mohl dostatečně výkonovou protiletadlovou střelu dostat dost blízko i k nejmodernějším stealth letounům. Samozřejmě za předpokladu, že radar také určí přesně směr a výšku letadla.
Navíc střelu lze kromě vlastního radaru vybavit ještě infračerveným senzorem a dále tak zvýšit její přesnost.
Samozřejmě, mít k dispozici “laboratorní” raketu a vyrábět ji ve stovkových sériích, udržovat ji v provozu a vycvičit obsluhu je zcela něco jiného. Neřešíme ani to, že západní stratégové jednoduše nepošlou F-35 bezhlavě “na smrt”, ale budou chtít podobné radary zničit na dálku - například protiradarovými střelami.
Každopádně popsaná achillová pata stealth letounů jako F-22 a F-35 jistě neunikla ruským ani čínským armádním stratégům.
Zdroj: National Interest
Související články
První stíhačky F-35I “Adir” pro Izrael
V prosinci letošního roku získá izraelské letectvo první dvě stíhačky F-35I “Adir” (F-35I “Mocný”). ...
- 29.04.2016
- 34 komentářů
- Jan Grohmann
OK. Pro blízkou pozemní podporu A-10 nebo F-35?
Pentagon nyní vede dlouhé debaty o tom, jaký typ letadla v budoucnu nahradí bitevní A-10 Thunderbolt ...
- 06.05.2016
- 49 komentářů
- Jan Grohmann
Den testovacího pilota F-35 Lightning II
Americká média měla šanci nahlédnout do pracovního dne pilotů americké 461. testovací letky (461st ...
- 10.05.2016
- 32 komentářů
- Jan Grohmann
Dánsko vybralo F-35A Lightning II
Dánská vláda doporučila nakoupit 28 stíhaček F-35A Lightning II. O tom, zda Dánsko skutečně F-35 ...
- 13.05.2016
- 48 komentářů
- Jan Grohmann
logik: záleží na konstrukci, při vhodném časování a řízení i PESA může pracovat ve více režimech, stačí se podívat na ruský IRBIS E, u tohoto radaru deklarují současné použítí AA a ...Zobrazit celý příspěvek
logik: záleží na konstrukci, při vhodném časování a řízení i PESA může pracovat ve více režimech, stačí se podívat na ruský IRBIS E, u tohoto radaru deklarují současné použítí AA a AG módu činnosti. Prostě do mašiny narvali další TWT elektronku a vyvracejí podle vás nemožné.
Získali tak možnost vést činnost s maximální možnou energií (kdy obě elektronky pracují společně v jednom módu), nebo společně mapování terénu s přehledem vzušného provozu, nebo při přehledové činnosti pak druhá elektronka pracuje jako rušič, datalink, ...
Nikdy to, ovšem, nebude mít technické možnosti vícekanálových prvků AESA radarů, aktuální radary mají čtyřkanálové a vypadáto, že to bude postačující.Skrýt celý příspěvekDJW_: "Akurat ta rychlost vystupujuceho plynu z motoru by asi mala byt vyssia ako rychlost stroja, ak nema na tryske vznik podtlak. " - v tom vztahu, který jsem převzal z ...Zobrazit celý příspěvek
DJW_: "Akurat ta rychlost vystupujuceho plynu z motoru by asi mala byt vyssia ako rychlost stroja, ak nema na tryske vznik podtlak. " - v tom vztahu, který jsem převzal z wikipedie, vystupuje i rychlost letadla. Pokud by v_e bylo menší než v, tak tak vám vyjde záporný tah. Popisoval jsem ten motor jako blackbox. Letadlo využívá svou rychlost k stlačení vzduchu před kompresorem. Kompresor tedy přidá jen energii potřebnou na urychlení o v_e - v. Ty vztahy platí poměrně přesně v malých rychlostech.
Ve větších rychlostech je to komplikovanější. Proto se u nadzvukových letadel používají jednoproudé motory nebo dvouproudé motory s malým obtokem.
"Ta zmena hybnosti nastava zmenou rychlosti, nie zmenou hmotnosti, preto som to takto zjednodusil." - To nikdo netvrdil, ale z hlediska výsledku je to jedno. V tom vztahu z wikipedie vystupuje rychlost jako konstanta a hmotnost jako lineární funkce rostoucí v čase. Aspoň tak to fyzikální značení chápu.Skrýt celý příspěvekLogik, suhlasim, pisal som laicky, mnoho ludi netusi co je hybnost. Ta zmena hybnosti nastava zmenou rychlosti, nie zmenou hmotnosti, preto som to takto zjednodusil. Akurat ta ...Zobrazit celý příspěvek
Logik, suhlasim, pisal som laicky, mnoho ludi netusi co je hybnost. Ta zmena hybnosti nastava zmenou rychlosti, nie zmenou hmotnosti, preto som to takto zjednodusil. Akurat ta rychlost vystupujuceho plynu z motoru by asi mala byt vyssia ako rychlost stroja, ak nema na tryske vznik podtlak.
Ano, radary N01x na tom boli slabsie. O kolko realne, tazko povedat - testy nemeckych strojov nemusia byt uplne objektivne, kedze Zssr bezne exportoval osekane verzie. Kazdopadne ak dnes rusi nie su uplne blbi, tak na tom pracuju usilovne. A podla obrazkov vyvoja TR modulov sa im za poslednych 10 rokov asi pomerne darilo. http://www.ato.ru/files/styles... Skrýt celý příspěvekflanker: s PESOU toho jde dělat řádově méně než s AESOU. Takže software na PESA radary zdaleka nevyužije možnosti, které má AESA. Není to zdaleka jen kvůli LPI,. ale především ...Zobrazit celý příspěvek
flanker: s PESOU toho jde dělat řádově méně než s AESOU. Takže software na PESA radary zdaleka nevyužije možnosti, které má AESA.
Není to zdaleka jen kvůli LPI,. ale především kvůli tomu, aby šli antény řídit nezávisle a např. tedy simultáně provádět radarem více akcí naráz apod. A právě na to musí bejt napsanej software - a software z PESA to neumí, protože to PESA z principu neumí.
DWT_:
"Skúsim to napísať laicky: kľúčové je tu Ve, pretože aby došlo k ťahu motora musí byť väčšie ako V lietadla."
Tak to není. Princip proudového motoru je založenej na změně hybnosti plynu a zákona zachování hybnosti. Urychlím letadlo (až na odpory stejně), i když urychlím kilo plynů o metr za sekundu ze stojícího letadla, nebo při supersonickém letu. Dá to letadlu stejný impuls síly.
Ohledně ruska a GaAs - výzkum tam zcela jistě mají a určitě i slušnej, ale jestli je to špička, dost nevím. Zhuk za AN/APG radary i CAPTOR-E radarem zaostává (hustota, výkon jednotlivého modulu) a Beylka co vím ještě v produkční verzi neexistuje.Skrýt celý příspěvekShania: pokud máte zvládnuty software pro nastavování prvků v PESA anténě, tak zvladnete to same v AESA systému, jen se to bude líšit v tom, že místo centrálně umistněného vysílače ...Zobrazit celý příspěvek
Shania: pokud máte zvládnuty software pro nastavování prvků v PESA anténě, tak zvladnete to same v AESA systému, jen se to bude líšit v tom, že místo centrálně umistněného vysílače budou koncové zesilovače u prvků antény. Tím si zajistite i dobře LPI vlastnosti, to nejvíce ovlivní počet a hustota prvků v anténě. Jediné v čem se systémy na východ od nás liší je kvalita polovodičů.
jj284b: přečtěte si momenty u toho článku ohledně detekcí, budu se opakovat, ale nemůžete srovnávat modernizovány radar P 18 z íránské produkce s novými AESA systémy z Číny a Ruska. Je to jako srovnávat telefonní budku s novým iphonem.Skrýt celý příspěvekGaunt: vďaka za zdroj, aspoň viem ako ti odpovedať. Ten vzťah čo si uviedol v podstate sedí. Na čo som narážal ja, je o pár riadkov nižšie: The velocity of the jet (Ve) must exceed ...Zobrazit celý příspěvek
Gaunt: vďaka za zdroj, aspoň viem ako ti odpovedať. Ten vzťah čo si uviedol v podstate sedí. Na čo som narážal ja, je o pár riadkov nižšie: The velocity of the jet (Ve) must exceed the true airspeed of the aircraft (v) if there is to be a net forward thrust on the aircraft. The velocity (ve) can be calculated thermodynamically based on adiabatic expansion.
Skúsim to napísať laicky: kľúčové je tu Ve, pretože aby došlo k ťahu motora musí byť väčšie ako V lietadla. Aby tú práci pri zmene tlaku na objem prúd plynu urobil (Adiabatická expanzia), musí najprv zväčšiť svoj objem čo sa deje spálením paliva. Málo spáleného paliva = malý objem plynu v tryske a jeho malý tlak, a zas naopak. Viac spáleného paliva (resp. jeho efektívnejšie horenie) pre väčší objem plynu = vyššia teplota výstupných plynov - a práve tu som narážal že pri dnešných vyspelých IR senzoroch je to pastva pre teplotou navádzané strely.
Ak si si všimol, v Afganistane velkých stratách vrtulníkov zostrelených Stingermi začali tiež sovieti montovať na výfuky veľké zmiešavače výf,plynov so studeným vzduchom, ale už to nerobia, nakoľko to fungovalo len na vtedajšie IR senzory. Ten zmiešaný vzduch sa totiž neochladí ale zmieša, čo na dnešné senzory s vysokým rozlíšením a schopnosťou merať zmeny v stotinách stupňov stačiť nemusí.
Čo sa týka prechodu vzduchu cez motor a prípadne cez nejaký ochladzovač, to sú energeticky vždy negatívne prechody kvôli tzv. vradenému odporu akéhokoľvek takéhoto potrubia a miest s turbulentným prúdením v nich.
Logik: odo mňa máš +1, dobre píšeš
jj284b: mýliš sa, lebo o ruskej/sovietskej vede toho zjavne veľa nevieš. Práce o analýze a zpracovávaní GaAs v ZSSR: (všimni si dátumy)
Коковин Г.А., Федорова Т.В., Кузнецов Ф.А. Термодинамический анализ процессов выращивания арсенида галлия из газовой фазы // Процессы роста и структура монокристаллических слоев полупроводников. Т. 1. Новосибирск: Наука, 1968.
Магомедов Х.А. Влияние ориентации подложек на скорость роста и морфологию автоэпитаксиальных слоев арсенида галлия // Арсенид галлия: Сб. ст. Томск: Изд-во Том. ун-та, 1968.
Лаврентьева Л.Г. Механизм роста эпитаксиального арсенида галлия // Процессы роста кристаллов и пленок полупроводников. Новосибирск: Наука, 1970.
A tak dalej, nechcem to tu zaspamovať citáciou diel..
Prvé GaAs polovodiče sa v ZSSR vyrobili (v laboratórnych podmienkach) v roku 1969 pod vedením Žoresa Ivanoviča Alfiorova, držiteľa Nobelovej ceny za fyziku. Kedy ich sovieti použili prvý krát v radaroch som už písal.
Nejaké dnešné smiešne embargo EU na ich 50 ročných skúsenostiach nič neuberú, skôr naopak - všetky vedecké články o GaAs čo som našiel majú autorov anglické, ruské a japonské mená - nemecké alebo francúzske priezvisko sa mihne len občas, zpravidla v kolektíve s inými autormi z menovaných krajín ;)Skrýt celý příspěveka nie len to, ale aj cela vyroba TRM modulova vyzaduje mat zvladnutu vyrobu mikrocipov na vysokej urovni.. to nie je cosi co sa da zvladnut len tak..na svete je len zopar vyrobcov ...Zobrazit celý příspěvek
a nie len to, ale aj cela vyroba TRM modulova vyzaduje mat zvladnutu vyrobu mikrocipov na vysokej urovni.. to nie je cosi co sa da zvladnut len tak..na svete je len zopar vyrobcov ktory maju zvladnuty vyrobny proces v pozadovanej kvalite a kvantite.. staci sa pozriet ako to funguje s vyrobou na baze kremika s klasickymi mikrocipmi.. a to su wafery GaAs ci dokonca GaN ovela narocnejsie a drahsie na vyrobu.. takze moje konstatovanie stoji... s dnesnym embargom na vojenske technologie pre Rusko, bude zavadzanie AESA radarov v Rusku dost pomale.. vobec by ma neprekvapilo, ak by ich Cinania predbehli (ak sa tak uz aj nestalo...)Skrýt celý příspěvek
flanker a jj: U AESA radarů mimo modulu a dalších věcí je hodně důležitý software, možná i daleko víc něž ostatní vlastnosti. Např. radar F22 neměl schopnost ofenzivního rušení, ...Zobrazit celý příspěvek
flanker a jj: U AESA radarů mimo modulu a dalších věcí je hodně důležitý software, možná i daleko víc něž ostatní vlastnosti.
Např. radar F22 neměl schopnost ofenzivního rušení, teď už ho má...
Radar F35 tohle má v základu, chystá se kooperativní rušení, kyberutoky atd.
Takové ty detaily jako jako kolik cílů radar dokáže sledovat, jak dobre LPI má, jak spolehlivě dokáže fungovat velmi ovlivnuje jak dobrý software radar má.
V této oblasti je konkurence ještě dál než v samotné technologii výroby těchto radarů.
Trvá opravdu velmi dlouho, vyžaduje to velké investice a velký testovací vzorek než tyhle věci dozrají.Skrýt celý příspěvekgaunt: Zaměňuješ rychlost s hybností - to, že pro různě těžké letadlo je různá rychlost letadla při stejné hybnosti na věci nic nemění. Jak je hybnost plynů vytékajících z ...Zobrazit celý příspěvek
gaunt: Zaměňuješ rychlost s hybností - to, že pro různě těžké letadlo je různá rychlost letadla při stejné hybnosti na věci nic nemění.
Jak je hybnost plynů vytékajících z motoru je ovlivněna hmotností letadla nebo jeho odporem? Nijak. Udílená hybnost od proudového motoru na tom, jaké letadlo na motor přiděláš, prostě nezávisí. Základní fyzika: zákon zachování hybnosti.
Proudový motor prostě uděluje hybnost, takže působí derivací hybnosti dle času, tedy silou, nezávisle na tom co je k němu přidělané. A s nějakou mírou zjednodušení (samozřejmě ve skutečnosti ten motor funguje lépe či hůře podle toho, jak rychle do něj plyny tečou) nezávisí na rychlosti letadla.
To je rozdíl např. oproti písťáku na autě, kterej poskytuje výkon (kroutící moment * obvodová rychlost) a jelikož P = Fv, tak síla kterou působí písťák na auto je nepřímo úměrná rychlosti auta.
To, že na letadlo působí jiné síly, které v důsledku letadlu hybnost zas odebírájí, takže rychlost letadla konverguje do stavu, kdy se dopředná síla vyrovná s odporama, na tom nic nemění.
PS: A kdo tady neumí fyziku a dává mi furt mínusy? :-)Skrýt celý příspěvekNike Zeus nebol strelecky radar ale prehladovy.. palebne ulohy riesili mensie radary ktore dostavali info z Nike Zeus... kazdopadne je to nepodstatne. Slo mi o to ukazat ze na tej ...Zobrazit celý příspěvek
Nike Zeus nebol strelecky radar ale prehladovy.. palebne ulohy riesili mensie radary ktore dostavali info z Nike Zeus... kazdopadne je to nepodstatne. Slo mi o to ukazat ze na tej technologii Americania pracovali dlhe roky. rovnako, to ze sa AESA radary zacali dostavat do seriovych strojov okolo roku 2005 este neznamena ze ich netestovali ovela skor. Rusi k dnesnemu dnu nemaju jediny stroj s AESA radarom zavedeny vo vyzbroji.. takze su mozno na urovni US okolo 2003-2004 a mozno ani tam, kedze v tych rokoch uz bezala vyroba AN/APG-63 (v2) AESA pre F15C...
Kazdopadne, netusim odkial beriete to presvedcenie, ze F-35 ci F-22 budu detekovatelne na velke vzdialenosti cez UHF/VHF... uz minulosti som napr daval priklad toho ako F22 nad Perzskym zalivom v dosahu Iranskeho VHF radaru kompletne zaskocila Iranske stihacky ktore chceli zostrelit americky UAV.. takze ta predstava toho ze VHF je nejaka "zazracna zbran" proti STEALTH je dost smiesna..Skrýt celý příspěvekjj284b: to ten čas letí, bral jsem to tak, že uvádíte množné číslo ohledně těch "desítek roků." Projekt radaru pro Nike Zeus patří mezi jedny z prvních pokusů stvořit anténu ...Zobrazit celý příspěvek
jj284b: to ten čas letí, bral jsem to tak, že uvádíte množné číslo ohledně těch "desítek roků."
Projekt radaru pro Nike Zeus patří mezi jedny z prvních pokusů stvořit anténu AESA, zůstalo u prototypů, tehdy se osvědčila jednodušší varianta antén PESA, proto tu máme mezidobí, kdy se po celém světě pokračovalo v PESA radarech, až teprve lepší stabilita TWT a následně konstrukce polovodičů umožnila použití jiné technologie.
Tento článek se týká UHF, VHF radarů vs Stealth, je tu i spojitost s Nike Zeus, možná ani nevíte, že právě tento radar pracoval v UHF pásmu, což trochu nabourává představu o tom, že tyto frekvenční pásma nelze použít pro přesné radary, a to se bavíme o 60. letech minulého století.
...nevím odkud pochází vaše citace, ale na netu lze nalézt pdf dokument týkající se celé historie vývoje systému Nike Zeus. Jsou tam zajímavé informace ohledně vyvíjených radarů, s hodnotami dosahů na cíle o RCS 0,1 metrů až někde na 800 km, samozřejmě tomu odpovídal i na tehdejší dobu použití výkon okolo 10 MW.Skrýt celý příspěvekV tom svém prvním příspěvku jsem se ohledně hybnosti vyjádřil nepřesně. z F_N = (ṁ_fuel + ṁ_air)*v_e - ṁ_air*v se dá ta derivace vytknout F_N = d((m_fuel + ...Zobrazit celý příspěvek
V tom svém prvním příspěvku jsem se ohledně hybnosti vyjádřil nepřesně.
z
F_N = (ṁ_fuel + ṁ_air)*v_e - ṁ_air*v
se dá ta derivace vytknout
F_N = d((m_fuel + m_air)*v_e - m_air*v)/dt
Z toho je na první pohled vidět, že je to změna hybnosti za určitý čas.Skrýt celý příspěveklogik: "Když ho dáš na dvakrát tak těžký letadlo, tak mu udělí stejnou hybnost." - to není pravda. Ten motor má v určité rychlosti nějaký tah. Což je síla. To letadlo urychlí na ...Zobrazit celý příspěvek
logik: "Když ho dáš na dvakrát tak těžký letadlo, tak mu udělí stejnou hybnost." - to není pravda. Ten motor má v určité rychlosti nějaký tah. Což je síla. To letadlo urychlí na takovou rychlost, kdy bude tah roven síle odporu vzduchu. Hmotnost letadla s tím moc nesouvisí.Skrýt celý příspěvek
zimbio: u písťáku nejde o kroutivej moment. Jde o kroutivej moment krát otáčky. Proto máš v autě převodovku. A kupodivu, kroutivej moment krát otáčky je výkon. Jak bys chtěl ...Zobrazit celý příspěvek
zimbio: u písťáku nejde o kroutivej moment. Jde o kroutivej moment krát otáčky. Proto máš v autě převodovku.
A kupodivu, kroutivej moment krát otáčky je výkon. Jak bys chtěl získat něco jako výkon u proudovýho motoru? Kdo působí na koho jakou silou působí po jaký dráze za jakej čas?
O výkonu má smysl se bavit v okamžiku, kdy energii motoru použiješ k působení silou po nějaký dráze. To ale proudovej motor nedělá. Ten prostě jen uděluje hybnost.
Když ho dáš na dvakrát tak těžký letadlo, tak mu udělí stejnou hybnost. Tedy poloviční rychlost a tedy poloviční kinetickou energii. Množství práce za čas tak závisí na tom, co ten motor vlastně pohání. Na výkon ho můžeš převíst např. tak, že z něj uděláš turboprop a budeš pohánět vrtuli. Ale podle toho jakou vrtuli tak se Ti bude výkon lišit....
Naproti tomu motor v autě už převedl kinetickou energii spálenýho benzínu na nějaké působení síly po dráze. Už nepředává hybnost, ale moment síly nějakou úhlovou rychlostí. A ta je nezávislá na tom, co k tomu připojíš, takže se dá bavit o výkonu.
Ufff, snad to říkám aspoň trochu dobře, i tadle jednoduchá fyzika vůbec není jednoduchá...Skrýt celý příspěvekFór je v tom,že spalovací motor v podstatě nemá výkon.Respektive o něj nejde.Jde o kroutivej moment,tedy hybnost pístů,kterou dle zákona setrvačnosti získá řidič tím,že setrvává ...Zobrazit celý příspěvek
Fór je v tom,že spalovací motor v podstatě nemá výkon.Respektive o něj nejde.Jde o kroutivej moment,tedy hybnost pístů,kterou dle zákona setrvačnosti získá řidič tím,že setrvává nohou na palivové přípusti a tím získá dopředný pohyb v opačném směru nebo tak nějak.ČERT ABY SE V TOM VYZNAL!Skrýt celý příspěvek
DJW_: Fór je v tom, že proudovej motor v podstatě nemá výkon. Respektive o něj nejde. Jde o tah, tedy o hybnost výstupních plynů, kterou dle zákona zachování hybnosti získá i ...Zobrazit celý příspěvek
DJW_: Fór je v tom, že proudovej motor v podstatě nemá výkon. Respektive o něj nejde. Jde o tah, tedy o hybnost výstupních plynů, kterou dle zákona zachování hybnosti získá i letadlo, ovšem v opačném směru.
Matematická podstata "různé účinnosti" je v tom, že kynetická energie je druhou mocninou rychlosti plynů, zatímco tah motoru závisí na hybnosti, tedy na první mocnině rychlosti.
Takže se Ti vyplatí "rozdělit" kinetickou energii od výstupních plynů mezi co největší množství plynu, protože při zachování kinetické energie (ta tě opravdu limituje uvnitř motoru) získáš větší celkou hybnost. To je podstata funkce dvouproudového motoru.Skrýt celý příspěvekRusové těm dánům několika kradmýma raketama za pár děravých rublů,ty f-35 zneschopní jěště než stačí natankovat! A najlepší je prieskum bojom-už aby sme na tie rusi ...Zobrazit celý příspěvek
Rusové těm dánům několika kradmýma raketama za pár děravých rublů,ty f-35 zneschopní jěště než stačí natankovat!
A najlepší je prieskum bojom-už aby sme na tie rusi zaútočili,uvidíme čo bude lepší-ruský krátkodlhýmikromakro radar alebo naše steálty ef!Bola by prča keby rusi zaútočili prví,nikdy by sme sa už nedozvedeli či steálty opravdu steáltujú!To by ma teda nakrklo!Skrýt celý příspěvekDJW_: Ještě se opravím. E_k = 1/2*ṁ_air*(v_e -v)^2 mělo být E_k = 1/2*m_air*(v_e -v)^2 bez tečky. Pokud tam vystupuje derivace tak P = 1/2*ṁ_air*(v_e -v)^2 ta ...Zobrazit celý příspěvek
DJW_: Ještě se opravím.
E_k = 1/2*ṁ_air*(v_e -v)^2 mělo být
E_k = 1/2*m_air*(v_e -v)^2 bez tečky.
Pokud tam vystupuje derivace tak
P = 1/2*ṁ_air*(v_e -v)^2
ta veličina potom není energie ale výkon toho motoru. Od výkonu se odvíjí spotřeba paliva a tepelné vyzařování. Snažím se představit si ten motor jako blackbox.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...