Ruská stíhačka T-50: Další prototypy a start sériové výroby
-
7. 6. 2017
-
358 komentářů
-
Jan Grohmann
V příštím roce začnou letecké testy desátého a jedenáctého prototypu stíhaček T-50 s novými motory Izdělije 30. Po úspěšném dokončení testů začne malosériová výroba T-50 (resp. Su-50) pro ruské letectvo.
V současné době stále běží vývojová fáze programu nové ruské stíhačky páté generace Suchoj T-50, známé také jako PAK-FA (Perspektivní letecký komplex frontového letectva). V roce 2018 se k devíti prototypům T-50 připojí další dva letouny - ty již získají nové motory Izdělije 30.
„Práce na PAK FA se dnes nachází ve finálním stádiu. Letos dostaneme 10. a 11. letadla, která budou připojena ke zkouškám, a v následujícím státním programu zbrojení na období 2018-2025 plánujeme první sériový nákup letadel T-50," řekl Borisov během návštěvy leteckého závodu Jurije Gagarina v Komsomolsku na Amuru (KnAAPO), kde se výrábí stíhačky Su-35S i T-50.
Prozatím prototypy T-50 létají s motory AL-41F1 (Izdělije 117). Jde o vylepšenou verzí motorů AL-41F1S (Izdělije 117S) ze stíhaček Su-35S. Motory AL-41F1/F1S mají konstrukční základ v motoru AL-31 stíhaček Su-27. AL-41F1 má ale údajně až 80 % nových vylepšených komponentů.
Motory Izdělije 30 mají podle ruské tiskové agentury TASS vyvinout tah 107 kN a s přídavným spalováním 176 kN. Naproti tomu AL-41F1S vyvine tah 86 kN, resp. 147 kN.
Nové prototypy T-50 kromě nových motorů obdrží i vylepšený radar typu AESA a dostanou možnost používat nejnovější generaci ruských zbraní vzduch-vzduch i vzduch-země. Testy obou prototypů se rozběhnou v roce 2018.
Po úspěšném dokončení vývoje a následných vojskových zkouškách začne malosériová výroba. Ruský státní vyzbrojovací program pro roky 2018 až 2025 počítá s nákupem 18 až 24 letounů T-50 (Su-50). Není jisté, zda číslo obsahuje i zmíněné prototypy nebo půjde o nově vyrobené letouny s motory Izdělije 30.
Nicméně první výrobní dávka má obsahovat šest sériových letadel T-50 (resp. Su-50), což společně se zmíněnými 12 prototypy dělá právě 18 letadel. Dodejme, že původně ruské letectvo plánovalo nakoupit až 250 letadel PAK-FA.
T-50 poprvé vzlétl v lednu 2010, veřejnosti byl stroj představen na moskevské letecké výstavě MAKS 2011 a do služby měl být původně zaveden v roce 2015. V květnu letošního roku ministr obrany Sergej Šojgu oznámil, že první T-50 ruské letectvo získá v roce 2019.
Připomeňme však, že podle Alexandra Artjuchova, generálního ředitel ruské Spojené korporace na výrobu motorů (ODK), vývoj motoru Izdělije 30 skončí v roce 2020 a teprve poté mohou začít státní zkoušky. V minulém roce ruský deník Izvestija odhadl připravenost motorů Izdělije 30 pro operační nasazení až na roky 2025 - 2027. Dá se tedy předpokládat, že první šestice sériových T-50 získá ještě motory AL-41F1.
Borisov se rovněž při návštěvě závodu KnAAPO zmínil i o zkušenostech s nasazením stíhaček Su-35S v Sýrii. Zmínka o Su-35S ve spojitosti s T-50 není překvapivá, protože oba dva stroje mají tvořit páteř ruských vzdušných sil po následující dekády. Stroj Su-35S bude přitom hlavní víceúčelový letoun ruských vzdušných sil (vzhledem k omezené výrobě T-50) minimálně do roku 2030.
Podle Borisova Su-35S v Sýrii trpěl několika “dětskými” nemocemi, ale celkově se velmi osvědčil. Podle Borisova se například stávalo, že při přistání a vzletu přívody vzduchu do motorů nasály kamení a nečistoty z letecké dráhy, což vedlo v některých případech k poškození lopatek motorů. Problémy byly také s osvětlením a displeji v kokpitu, ale všechny tyto závady byly v průběhu syrské operace odstraněny.
“Podle našich pilotů v Sýrii jde o jedeno (Su-35S pozn. red.) z nejlepších letadel na světě, díky jeho letovým vlastnostem, doletu a zbraním,” uvedl Borisov. “Piloti jsou si jistí, že je rovnocenným protivníkem pro ostatní dnešní letadla, a to je také důvod, proč se o letadlo stále zajímají zahraniční zákazníci.”
V současné době je jediným zahraničním uživatelem Su-35S Čína, která si v roce 2015 objednala 24 letounů. Na spadnutí je také dodávka 12 Su-35S do Indonésie, o Su-35S se také zajímá Indie a Malajsie. V ruském letectvu slouží více než 60 Su-35S a podle Borisova do roku 2020 Rusko pro své letectvo nakoupí dalších 10 Su-35S.
Související články
Puchov: Rusko válku s NATO nevyhraje
Ředitel moskevského Centra analýz strategií a technologií (CAST) Ruslan Puchov v rozhovoru pro deník ...
-
24.04.2017
-
79 komentářů
-
Jan Grohmann
KOMENTÁŘ: Jak rychle Rusko vyrobí tanky T-14 Armata?
Podle Dmitrije Rogozina, místopředsedy ruské vlády, se v záři rozhodne o objemu výroby tanků T-14 ...
-
25.04.2017
-
98 komentářů
-
Jan Grohmann
Ruské MiGy-35 pro Egypt
Ruská firma MiG dodala do Egypta první várku nových víceúčelových nadzvukových stíhacích letadel ...
-
10.05.2017
-
74 komentářů
-
Pavel Vinkler
Ruské tanky T-14 Armata ve výzbroji po roce 2020
Podle ruského deníku Izvestija vyvíjený ruský hlavní bojový tank T-14 Armata vstoupí do výzbroje ...
-
17.05.2017
-
77 komentářů
-
Jan Grohmann
Standa - blbec k večeřinení urážka, ale filmová postava s určitou rolí (nakone ne tak špatnou). A je přesně podobná tomu, co Logik předvádí. Logik odmítá, že MiG-25 byl výškový ...Zobrazit celý příspěvek
Standa - blbec k večeřinení urážka, ale filmová postava s určitou rolí (nakone ne tak špatnou). A je přesně podobná tomu, co Logik předvádí.
Logik odmítá, že MiG-25 byl výškový speciál a z tohoto pohledu je třeba ho posuzovat.
Řekněme, že Avro Lancaster bylo mizerné letadlo. Proč? Tak jednak si vůbec neuměl poradit s FW-190, za druhé nebyl ani moc efektivní jako dopravní letadlo, ačkoliv (díky změnám v situaci), byl k této roli hojně využíván. Prostě mizerný stroj. Aha, a že byl původně určen k něčemu jinému? Nevadí.
Za druhé píše nesmysly o jeho technických parametrech a konstrukci (ne, nižší podíl Al slitin v kostře MiG-25 OPRAVDU nevycházel z nižšího podílu titanu apod.).
Byl jedním z několika typů PVO a byl z nich typem nejméně vhodným pro lov u země. Zezhora protivníka neviděl a dole "neuměl" lítat.
To, že LD radar Smerch se vyvíjel před Bělenkvým úletem není vůbec jisté. Jeden link tvrdí to, druhé ono, ve finále to není podstatné.
Nicméně pokud v roce 1974 už testovali radar A4 (hmmm, a v roce 1975 pak A3?) pak je s podivem, že do Bělenkova uniku se nedělo nic. Pak uletěl a VELMI RYCHLE tu byl MG-25 s radarem z MiGu-23 a LD. Kdyby byla role a potřeba mít LD mig-25, proč ten radar nedostal už dávno předtím úletem? Mimochodem MiGy-25 nenosily ani rada Smerš A3:
"mezitím padlo rozhodnutí, aby byly v rámci generálních oprav do toho standardu dopracovány všechny letouny typu MiG-25P (Foxbat A), které se tehdy nacházely na inventáři PVO. Zmíněný modernizační program byl přitom vystavěn na záměně radaru typu Smerš-A2 (Fox Fire) radarem typu Safír-25 (High Lark IV)
Více zde: http://ruslet.webnode.cz/techn...
Podstatné je, že šlo o výškové letadlo, které ten radar nedostalo. Opravdu chcete určovat zařazení a roli letadla podle (do výzbroje nezavedených) pokusů na jedné jeho elektronické komponentě?
K "univerzalitě" MiG-25 třeba ještě toto:
"Poté byla na tyto výkonné stroje, na základě výnosu z října roku 1969, přezbrojena jedna ze dvou letek 47. GvORAP (Samostatný gardový regiment průzkumných letounů) s domovskou základnou Šatalovo, která se nachází poblíž Smolenska. Ta druhá si měla nadále ponechat méně výkonné Jaky-27R (Mangrove). Oba zmíněné letouny se přitom měly navzájem doplňovat. Výkonnější MiGy-25R (Foxbat B) byly totiž uzpůsobeny pro činnost ve velkých výškách za denních podmínek, zatímco méně výkonné Jaky-27R (Mangrove) působily v malých výškách za nočních podmínek.
Více zde: http://ruslet.webnode.cz/techn... Skrýt celý příspěvekFenri, urážky fakt nejsou argumenty. Logik tu nikde nepíše, že Mig-25 byl původně vyvinutý pro stíhání bombardérů v nízkých výškách. Tvrdí - a správně - že vzhledem k době ...Zobrazit celý příspěvek
Fenri,
urážky fakt nejsou argumenty. Logik tu nikde nepíše, že Mig-25 byl původně vyvinutý pro stíhání bombardérů v nízkých výškách. Tvrdí - a správně - že vzhledem k době zavedení do služby to byla role, kterou plnit prostě musel. Protože byl konstruován a užíván PVO a americké bombardéry v té době přešly na útoky z nízkých výšek. Rusové to věděli a Logik to dokládá vývojem nových variant radaru Smerč s LD funkcí ještě před Bělenkovým úletem. A je jedno, že ten vývoj byl nakonec neúspěšný. Důležité je, že se o to snažili. A dokazuje to nakonec i ten dokument CIA, kde se píše, že Migy-25 tuhle taktiku cvičí.
Mig-25 je nádherné letadlo s úžasnými výkony, ale přišel příliš pozdě na to, aby byl zásadně užitečný v roli, pro kterou byl konstruován - útoky na rychle letící cíle ve velkých výškách. Protože potenciální nepřítel od té taktiky už upustil. Jak tu píše stronger.p, obava Západu z Mig-25 pramenila hlavně z toho, že mu přisuzovali vlastnosti, které neměl.Skrýt celý příspěvekstronger.p: ale notak, MiG-23M by NIKDY nesestřelil B-52 či Aaadwarka etc. protože za: 1.) nebyl v tom správáném útvaru, který mohl sundavat B-52, Aaadwark a spol. 2.) ...Zobrazit celý příspěvek
stronger.p:
ale notak, MiG-23M by NIKDY nesestřelil B-52 či Aaadwarka etc. protože za:
1.) nebyl v tom správáném útvaru, který mohl sundavat B-52, Aaadwark a spol.
2.) protože rok 1972 byl, jak známo, až PO roce 1976 ("kompromitován" Mig-25), resp. 1978 (objevují se první LD MiG-25) Tohle pořadí let mnoho lidí mate a naivně se domnívají, že třeba rok 1975 je až po roce 1971 apod. Ale samozřejmě to tak není :-)Skrýt celý příspěvekUž to začíná mít podobu frašky, ale Logiku, vy jste zde v roli blbce k večeři. První verze MiGu-25, schopná jekýchsi (minimálních) zákroků proti nízkoletícím cílům byly v rámci ...Zobrazit celý příspěvek
Už to začíná mít podobu frašky, ale Logiku, vy jste zde v roli blbce k večeři.
První verze MiGu-25, schopná jekýchsi (minimálních) zákroků proti nízkoletícím cílům byly v rámci GO modernizované MiG-25 pds (první kusy po roce 1978). Vybavené radarem z MiGu-23M (upraveným, abyste se netočil na dvou elektronkách) Safir.
ŹÁDNÉ MiG-25 s LD radarem předtím VVS zavedeny nebyly.
"A Smerch-A4
radar was developed but was never
introduced, since it still had only the most
limited look-down capability against targets
flying against ground clutter. " (http://biblioteka.mycity-milit...
"Získat tyto cenné informace by ale pro západní rozvědku nebylo prakticky vůbec možné, kdyby dne 6. září 1976 nepřistál se svým MiGem-25P (Foxbat A) v Japonsku V.I. Bělenko, aby zde požádal o politický azyl. Protože tento Bělenkův čin z MiGu-25P (Foxbat A) rázem učinil zcela neefektivní zbraň, krátce nato, dne 4. listopadu téhož roku, byla OKB MiG pověřena vývojem pokročilé modifikace tohoto stroje se zcela novým zbraňovým systémem. Požadovaný model vešel ve známost pod označením MiG-25PD (Foxbat E) a dle zadání měl být schopen, na rozdíl od svého vývojového předchůdce v podobě letounu typu MiG-25P (Foxbat A), vyhledávat a sestřelovat i vzdušné cíle pohybující se v malých výškách na pozadí země.
Více zde: http://ruslet.webnode.cz/techn...
Před rokem 1977 NEEXISTOVAL MiG-25 schopný v LL najít cíl (a to neřeším detail, že neměl konstrukční, motorové ani aerodynamické vlastnosti tam operovat).
Ještě jednou Logiku: první MiGy-25, které mohly omezeně detekovat cíl pdo sebou se objevily v roce 1977!! MiG-23M měl tuto schopnost už v roce 1971!!
Te'd se pekelně soustřeďte Logiku, který rok je dřív a který později? 1971, nebo 1977? je to těžké, vím, ale je to 1977. A uděláme to horší: když byl (i podle vás MiG-23M zaveden v roce 1975 k V-PVO SSSR, který letoun dříve měl sestřelovat níkzoletící cíle? Ten z roku 1975, nebo 1977? Pekelně se soustřeďte, věřím, že to dáte.
A bude hůř:
-to, zda se (neúspěšně) experimentovalo s nějakým radarem pro MiG-25 o měsíc dříve či později, než byl zaveden JIŽ NĚKOLIK LET fungující MiG-23M nic nemění na faktu, že MiG-25 prostě nebyl univerzální stíhač, schopný nahánět střely s plochou drahou letu. Chápe to fakt úplně každý. Pochopili to Američané nejpozději v roce 1976, pochopili to Rusové, chápe to snad každý tady v diskuzi. Je tu jen jediný debil, který to nepochopí.
To, že o stíhání letadel u země MiGem-25 se až do konce roku 1976 NEKONALO najdete zde:
"Protože tento Bělenkův čin z MiGu-25P (Foxbat A) rázem učinil zcela neefektivní zbraň, krátce nato, dne 4. listopadu téhož roku, byla OKB MiG pověřena vývojem pokročilé modifikace tohoto stroje se zcela novým zbraňovým systémem. Požadovaný model vešel ve známost pod označením MiG-25PD (Foxbat E) a dle zadání měl být schopen, na rozdíl od svého vývojového předchůdce v podobě letounu typu MiG-25P (Foxbat A), vyhledávat a sestřelovat i vzdušné cíle pohybující se v malých výškách na pozadí země.
Více zde: http://ruslet.webnode.cz/techn...
Chápete?
A protože se na MiG-25 s novým radarem spěchalo, bylo rozhodnuto převzít upravený radar z MiGu-23. Kdyby byl nějaký funkční LD radar na bázi původního radaru MiGu-25 (Smerč), tak by ho asi použili. Ale oni zkonvertovali již několik let fungující a nasazený radar z MiGu-23.
Aby se nezapomnělo, o čem byla řeč:
O Logikových nesmyslech typu:
-MiG-25 byl neúspěšná konstrukce, protože byl špatný v přízemních bojích, ke kterým byl (také) zkonstruován
-MiG-25 nebyl výškový speciál, ale univerzální stíhač (i) pro boj se střelami s plochou drahou letu a nízkoletícími letadly
-role MiG-25 byla stejná jako role MiGu-31
-MiG-31 byl lehké a pevné titanové letadlo díky o 8% vyššímu podílu titanu na konstrukci mohl mít MiG-31 více Al slitin
-rok 1977 byl před rokem 1975 a před rokem 1971
-Rusové i Američané pochopili roli MiGu-25 zcela mylně. Jediný kdo ví, k čemu MiG-25 byl je Logik
-role letadla je dána datem neúspěšných experimentů se zdokonalením neezavedeného radaru (ideálně uvedeme špatné datum)
-MiG-31 měl dvojnásobný tah motorů
-MiG-31 létal M=3.4
-a hlavně o tom, že podle Logika je pokus neúspěšně vyvinout radar pro LD důkazem toho, že nějaké éro je univerzál, určený i k luvi sřel s plochou drahou letu.
Jinými slovy: Pokud to nevíte, role letadla není dána součinností jeho motorů, doletu, aerodynamické koncepce, letové obálky, manévrovatelnosti....ale jen tím, zda se s jeho radarem uskutečnily či neuskutečnily pokusy naučit ho LD režim.
Podle Logika, když budete zkoušet LD radar na Il-18, nebo Berjev Čajku, máte ultimativní zbraň proti Tomahawkům.Skrýt celý příspěvekChudák T-50, moc toho na ní v diskusi nezbylo :D... Všichni se tu kolem něčeho točíme, ale je potřeba si hlavně uvědomit, že druhá strana do Belejnkovy dezerce v roce 1976 si ...Zobrazit celý příspěvek
Chudák T-50, moc toho na ní v diskusi nezbylo :D...
Všichni se tu kolem něčeho točíme, ale je potřeba si hlavně uvědomit, že druhá strana do Belejnkovy dezerce v roce 1976 si myslela , že SSSR v MiG-25P mají třímachovou F-16 (nebo F-15, to je jedno) a velmi se jí obávala(druhá strana). Takže do té doby SSSR lock down u MiG-25P řešit nemusela a byl již u frontového letectva zaveden MiG-23M, který byl na "telefon"PVO k dispozici....
Dále je nutno vidět, že nejen radary rodiny SMERČ , Beljenkovým útěkem jsou kompromitovány, proto ihned jiný radar Safir-25, datalink, odpovídač...Vše znovu a již lépe :D.Skrýt celý příspěvekNavíc - Mig-23 do V-PVO vstoupil až v 75 (ještě v 76 nebyl dokončen přesun k útvarům). Kdy byly zavedeny k frontovému letectvu, které nemělo na starosti stíhat bombardéry (a ani ...Zobrazit celý příspěvek
Navíc - Mig-23 do V-PVO vstoupil až v 75 (ještě v 76 nebyl dokončen přesun k útvarům). Kdy byly zavedeny k frontovému letectvu, které nemělo na starosti stíhat bombardéry (a ani nemohli, protože nebyly dislokovány na potřebných místech pro strategickou PVO), je pro naši otázku irelevantní.
Je to podobná blbina, jako bys tvrdil, že americké námořnictvo má již deset let Stealth letouny, protože Raptor.Skrýt celý příspěvekKdybys četl, co píšu, tak bys třeba narazil na odkaz, kterým těch 1974 dokládám, zatímco tys svoje tvrzení o roku vzniku A-4 ničím nedoložil. Hledat ti ten odkaz teď znovu nebudu, ...Zobrazit celý příspěvek
Kdybys četl, co píšu, tak bys třeba narazil na odkaz, kterým těch 1974 dokládám, zatímco tys svoje tvrzení o roku vzniku A-4 ničím nedoložil. Hledat ti ten odkaz teď znovu nebudu, už mě nebaví opakovat každej důkaz pětkrát, než ho vezmeš na vědomí, leda že bys na tom 76 opravdu trval a chtěl by ses ztrapnit. :-)
Mohlo by tě alespoň napadnout, že v listopadu 76, kdy bylo po Bělenkově útěku (a tedy Smerč byl zkompromitovanej), kdy už byl k dispozici Safír s lépe zvládnutým LD/SD jako rychlé řešení,
a zároveň kdy bylo už po zkušebním letu s Foxhoundem s mnohem lepším Zaslonem - by bylo další rozvíjení neperspektivního Smerče opravdu hovadina.
Nebo by tě třeba mohlo napadnout, že je blbina, že by v listopadu 76 zadali výrobu LD radaru, a do listopadu 77, kdy vzlétl prototyp PDčka (tedy už s novým radarem), by stihli vyvinout LD Smerč-A4, otestovat ho, zavrhnout ho, vzít úplně jinej radar a implementovat ho do avioniky Foxbatu.
Pro PDčko byl od začátku vývoje plánovanej Safír
viz např.
http://testpilot.ru/russia/mik...
a Smerch A-4 je starší konstrukce z první poloviny sedmdesátých let.Skrýt celý příspěvekLogiku, jste opravdu nemocný. Nepletu si Smerč a Safir. Smerč A-4 (první pseudo LD verze Smerče) byla zadána v listopadu 1976. Tedy sotva ho mohli otestovat v roce ...Zobrazit celý příspěvek
Logiku, jste opravdu nemocný.
Nepletu si Smerč a Safir.
Smerč A-4 (první pseudo LD verze Smerče) byla zadána v listopadu 1976. Tedy sotva ho mohli otestovat v roce 1974.
MiG-23 M měl LD radar (Safir) v roce 1972. Zároveň, jak jste i vy psal, byl zaveden od roku 1975 k V-PVO SSSR. Až za rok padlo rozhodnutí (po úletu do Hakodate) o vývoji Smerče A4. MiG-25 tedy NEBYL první ani v rámci VVS, ani v rámci V-PVO SSSR.
1971-72: do služby vstupuje MiG-23 s look-down radarem Safir a stává se prvním letadlem v rámci celé VVS schopným lovit cíle pod sebou
1975 - MiG-23 zaveden i k V-PVO
1976 - ulét do Hakodate
1976- listopad- rozhodnutí o vybavení MiG-25 novým radarem (v té době byl aktuální, Smerč A3), práce na LD A4 verzi Smerche, které ale nedopadly.
1977-1978 Safir (verze 25M...) integrován do MiGu-25.
Po tomto datu začal být tento radar instalován do stávajících MiGů-25 v rámci GO (Mig-25 PDS).
1980 - zaveden MiG-25PD, od začátku s LD radarem Safir. 66 kusů a konec výroby.
Pochopíte už konečně, že rok 1972, 73....je PŘED ROKEM 1977?Skrýt celý příspěvekTeď jsem našel tento zajímavý dokument, (zpravodajské informace CIA) doporučuju k prostudování: https://www.cia.gov/library/re... Vyplývá z ...Zobrazit celý příspěvek
Teď jsem našel tento zajímavý dokument, (zpravodajské informace CIA) doporučuju k prostudování:
https://www.cia.gov/library/re...
Vyplývá z něho:
- v první půli 70tých let nebyl v Rusku na stíhání LL bombardérů příliš důraz
- piloti Foxbatu trénovali LL intercepting, ale v malé míře (5% z tréninků)
- trénovali to ovšem značně více, než např. piloti Su-15 (1%), což ukazuje, že to mezi jejich práci patřilo
- v letech 74-76 se pak četnost trénování LL interceptingu zlepšila (není jmenováno u kterého typu letadla ani o kolik).
- zlepšení v schopnosti LL interceptingu došlo se zavedením Mig-23 (ale v době psaní reportu nevědí, jak moc se budou LL interceptingu Mig-23 věnovat, jen že u frontového letectva se věnovali z 16%), opravdová změna se očekává až po zavedení Mig-31.Skrýt celý příspěvekfenri: To nemá cenu. O radaru Smerch s LD schopnostmi jsem psal poprve asi před deseti stranami. Opakovaně. Teď najednou trvdíš, že jsi s ním přišel ty..... Uffff. Za další dvě ...Zobrazit celý příspěvek
fenri: To nemá cenu. O radaru Smerch s LD schopnostmi jsem psal poprve asi před deseti stranami. Opakovaně. Teď najednou trvdíš, že jsi s ním přišel ty..... Uffff.
Za další dvě strany určitě vytáhneš jako obrovský objev, že Smerch A-4 byl poprve OTESTOVÁN v 74, z čehož vypývá, že první naprosto jasně prokazatelný požadavek na LD radar nebyl, jak tvrdíš, v roce 76, ale evidentně daleko dříve.
Ve své argumentaci si totiž pleteš Smerč-A4: který byl vyzkoušen už v roce 74, a Safír, který po neúspěchu a kompromitaci Smerče byl zvolen jako rychlé (ale dobré) náhradní řešení, který byl opravdu do Migu-25 zabudován až po zavedení Mig-23. Já ale CELOU DOBU MLUVÍM O LD SCHOPNOSTI RADARU SMERČ kde přinejmenším v roce 74 již byla hotová LD/SD verze - tedy vývoj musel být zadán někdy v 72., ne-li dřív.
Nemluvě o tom, že už A-3 určité (byť nedostatečné, takže se mezi LD radaru neřadí) LD schopnosti měl, viz např.:
"The core of the weapon system was a massive 1,100 lb I-band air intercept radar, the Smerch A, designated by NATO as the Foxfire. Designed for high peak power output to burn through jamming by a target's defensive ECM, the Foxfire was a pulse Doppler design with a limited look-down capability, and has been described as comparable in this respect to the AWG-10 carried by later USN F-4s. "
"The Communists built the Foxfire with the objective of engaging targets at ALL ALTITUDES including the standoff missiles of the period which were larger and flew higher than the later ALCM/GLCM."
http://www.ausairpower.net/TE-...
Takové schopnosti ale radar nemá náhodou. Takové má, když se někdo snaží mu je úmyslně dát.
Takže evidentně celá práce na LD u Mig-25 JE MLADŠÍ než zavedení Migu-23 a tedy Mig-25 je prvním letadlem u V-PVO (teď už doufám chápeš, o čem mluvím).
Navíc Mig-23 byl masivně k V-PVO zaváděn až během 80tých let, snažíš se mě zesměšňovat PDčkem (o kterém jsem v tomto kontextu vůbec nemluvil) a přitom sám argumentuješ naprosto nesouvisejícím stavem ruské V-PVO o dvacet let později???? I v druhé půlce sedmdesátých let bylo u V-PVO migů 23 málo na to, aby šli označit jako řešení hrozby lowlevel bombardérů. Odkaz to dokládající jsem už také dával asi před pěti stránkami, najdi si ho.
To, že by na LL bombardéry "zaskočili" stroje od frontového letectva pak je už úplná demagogie.
- Jednak ono těch frontových Mig-23 např. na dálném východě tolik nebylo, takže by těžko někoho sestřelovaly.
- Jednak to jako tvrdíš, že tedy V-PVO rezignovala na schopnosti sestřelovat nízko letící bombardéry? Pokud ne, pak prostě v roce 73 musel být nějaký stroj u V-PVO určen k ničení těchto bombardérů A MIG-23 TO NEMOHL BÝT.
Další v čem se mýlíš je otázka datalinku: Mig 23 měl datalink Lazur-ARL-SM, to ano. Ovšem Mig-25 měl pokročilejší komplex Uragan-5/RSIU-5 VHF, který např. přenášel oběma stranám video z radaru, což umožňovalo lepší navádění. Opět viz např.
http://www.ausairpower.net/TE-...
Takže znovu: V ROCE 72, kdy byly zaváděny migy 25
1) přinejmenším začínal vývoj LD radaru pro Mig-25 (on Mig-23 v zhruba v těchto letech s LD také začínal - prostě na přelomu 60/70 začli vyvíjet LD/SD radary, jeden pro frontové letectvo a jeden pro V-PVO )
2) tento stroj měl nejpokročilejší avioniku ze strojů, které v tu dobu sloužili u V-PVO
3) Mig-25 (viz výše) dokonce měl určité limitované LD/SD schopnosti
4) Mig-23 u V-PVO nebyl (a i poté, co byl zaveden, byl pouze v malých počtech - tedy se nedá považovat za řešení interceptingu LL bombardérů)
Další nesmysl je, že Valkýrie něco nastartovala - Valkýrie nic nenastartovala, Valkýrie byla labutí píseň high-level bombardování.
A ano - samozřejmě, že LL penetration je riziková taktika. To ale nic nemění na tom, že v 70tých letech neměli Američané lepší způsob, jak SSSR ohrozit, a tedy to byla taktika, kterou by použili v případě konfliktu a proti které dělali Sověti protiopatření.
PS: A prosím už sem přestaň plést typ PD. Když mluvím o pokusech o zavedení LD radar, nemluvím o PD, to je jen další z Tvých chimér: když jsi nevěděl o LD radaru Smerch a místo toho, aby sis pořádně přečetl, o čem píšu, tak sis myslel, že myslím PDčko.
----------
Luky - to je jasné, že LD se hodí i pro výškový stíhač. Ale není pro něj taková "nutnost" jako pro stíhač, který má lovit stroje u země. Pokud tedy jedinému stroji u V-PVO vyvýjeli LD radar, je to poměrně silný argument pro to, že tento stroj měl být určen i pro lov nízko letících bombardérů.
Olivav: Stejný omyl, jako Fenri. Safír nebyla první snaha o LD radar pro Mig-25. Viz výše. Ono prostě v běžných "sumarizacích" se dočteš jen půlku faktů a často z nich plynou dosti zkreslené závěry.Skrýt celý příspěvektady je jak locknul Predatora (ten bude mít malou IR i radrovou stopu) Mig-25 je exportní ...Zobrazit celý příspěvek
tady je jak locknul Predatora (ten bude mít malou IR i radrovou stopu)
Mig-25 je exportní verze:
http://www.military.com/video/... Skrýt celý příspěvekProstě zastávám názor, že MiG-25 PD, PDS může ve výšce technicky sestřelit SR-71. Když ale bude mít SR-71 letovoda, nemá problém se MiGu-25 vyhnout a uletět mu. Stejně tak MiG-25 ...Zobrazit celý příspěvek
Prostě zastávám názor, že MiG-25 PD, PDS může ve výšce technicky sestřelit SR-71. Když ale bude mít SR-71 letovoda, nemá problém se MiGu-25 vyhnout a uletět mu.
Stejně tak MiG-25 PD, PDS může technicky u země sestřelit Tomahawk, ale bude je vyhledávat taky s pomocí letovoda (dohledávat IRST?) a v případě R-40 sestřelovat poměrně nepraktickou a těžkou výzbrojí. R-60M na zdvojených závěsnících má zase celkem slušný odpor a přednosti letounu kazí (v hotovosti se ale nosilo).
Každý pilot se bude snažit plnit úkol s tím co má a já jdu konečně dělat něco užitečnýho..Skrýt celý příspěvekÚplně bych ho nezatracoval. Asi tak, nemá cenu moc teoretizovat, to jsou všechno slova, realita je trochu prostší - atmosferická slupka kolem země je celkem tenká. Když je ...Zobrazit celý příspěvek
Úplně bych ho nezatracoval.
Asi tak, nemá cenu moc teoretizovat, to jsou všechno slova, realita je trochu prostší - atmosferická slupka kolem země je celkem tenká. Když je nějakýmu letadlu dobře v 10-20km a letovod ho dovede na cíl v 5 km, může ho sestřelit shora, aniž by se třeba dole úplně zahrabal. Má na to výkon, radar i zbraně. Za chvilku je zpátky nahoře.
Odskočit si z 20ti do 10km a z deseti do 5ti a vrátit se není vůbec neřešitelná tragedie. Všechno to ale stojí palivo a zpomalení, zranitelnost. MiG-23 by se cítil dobře všude od 0 do 15ti km.
U země je to určitě horší.
Pokud by letovod měl ve vzduchu dvojici MiGů25, každý měl dvojici R-40 RD/TD a k tomu zdvojené závěsníky pro 4x R-60 (což se nosilo), integrovaný PVO systém by zahlásil smečku Tomahawků, tak ta dvojice může třeba 10 dronů sundat. Taková situace by mohla nastat, ale spíš by vyplynula z nouze. Na Tomahawky by museli dost nízko, třeba 1,5 km za cíle a trošku nad ně.
Ruslet u radaru uvádí dosah - (3,5km přední a 5 km zezadu) v případě nízko letících cílů s RCS (0,1 m2). Museli by se ale dostat do oblasti. Tenkrát na to byl i systém vidových a slechových hlásek, přehledové radary s dlouhými vlnami (bavím se ale spíš o případu, že nic jiného v tu chvíli neřeší)...
Takže souhlasím vlastně s Fenrim, jen věřím, že by i něco TECHNICKY sundat mohly.
TD hlavice měly slušnou citlivost, stejně R60M + IRST. Spíš je problém, že úder Tomahawků by provázely další akce na odvedení pozornosti, vzdušné krytí - ve válce by spíš tohle u země zastal jiný typ.Skrýt celý příspěvekstronger.p - ano. Navíc neschopnost plnohodnotně operovat u země měla pro MiG-25 ještě jeden velký nedostatek - kdyby mohl hlídkovat a manévrovat na stejné hladině jako ...Zobrazit celý příspěvek
stronger.p - ano.
Navíc neschopnost plnohodnotně operovat u země měla pro MiG-25 ještě jeden velký nedostatek - kdyby mohl hlídkovat a manévrovat na stejné hladině jako nízkoletící cíl, mohl by ho zachytit radarem na podstatně větší vzdálenost. Likvidování střel s plochou drahou letu MHO není legrace ani pro MiG-31, Su-27+ atd.
Z toho je evidentní, že MiG-25 (i pozdních a minoritních verzí) byl všechnomožné (třeba skvělý taktický průzkumný stroj) jen ne uviverzální stíhač, jak tvrdí Logik, jehož úkolem mělo být sundavat střely s plochou drahou letu. Byl to specialista a tím zůstal. Všimněte si, že impulsem pro vybavení MiGu-25 novým radarem (s LD) nebyla operační potřeba (nebyla to jeho role), ale přelet na Hakodate a fakt, že Američané dostali komplet elektroniku a její charaktristiky MiGu-25. Ten stroj se tak stal rázem "bezcenným". Protože najít protiopatření na radar, který mám prozkoumaný je poměrně (pro supervelmoc) snadné.
Za další se domnívám, že pro SSSR bylo celkem příjemné udržovat Západ v bludu, že MiG-25 je univerzální stíhač (je zajímavé, že Západ z toho bludu procitl v roce 1976, Logik v něm žije dodnes :)) a ne omezeně použitelný specialista.
On i ten MiG-31, jakkoli je nepochybně PODSTATNĚ univerzálnější, než 25, je svým způsobem specialista, který mimo Rusko (a pár málo dalších území) zas tak valný smysl nedává...Skrýt celý příspěvekMaxime schopnost MiG-25 sundavat Tomahawky je +/- nulová. Radar posledních verzí viděl Tu-16 v LD režimu na 45-55 km. A to se ten Tu-16 jistě nekryl mezi kopečky a neplazil se u ...Zobrazit celý příspěvek
Maxime schopnost MiG-25 sundavat Tomahawky je +/- nulová. Radar posledních verzí viděl Tu-16 v LD režimu na 45-55 km. A to se ten Tu-16 jistě nekryl mezi kopečky a neplazil se u země. Na jakou vzdálenost by v LD zachytil Tonahawk s RCS řekněme setinovou a letící mezi brázdami?
On by opravdu mohl dostat tak maximálně krávu formátu B-52 zkoušející to nízkoSkrýt celý příspěvek@fenri: MiG-25 nebyl schopen nízkého stíhání (ve smyslu dohnat cíl na podobné letové hladině, provést třeba vizuální kontakt a jít do souboje Ano, jsem si toho vědom i u verzí ...Zobrazit celý příspěvek
@fenri: MiG-25 nebyl schopen nízkého stíhání (ve smyslu dohnat cíl na podobné letové hladině, provést třeba vizuální kontakt a jít do souboje
Ano, jsem si toho vědom i u verzí PD a PDS, že to "dole" mělo jistá omezení a proto vývoj a zavedení MiG-31Skrýt celý příspěvekLuky - přesně. Kdyby B-52 byl ideální v nízkých výškách či na průniky silnou PVO (a myslím PVO, ne útvar), nevyvíjeli by B-1B, Hustlera, FB-111... V duchu Logikovy logiky je to ...Zobrazit celý příspěvek
Luky - přesně. Kdyby B-52 byl ideální v nízkých výškách či na průniky silnou PVO (a myslím PVO, ne útvar), nevyvíjeli by B-1B, Hustlera, FB-111...
V duchu Logikovy logiky je to důkaz, že B-52 je mizerné letadlo. Nezvládlo úkoly, které se objevily po letech od jeho zkonstruování a musely se na jejich zvládnutí pořídit jiné stroje. B-52 si pak našel novou roli jako nosič střel a sypač železaných bobm na kozomrdy. MiG-25 se našel v průzkumu.
V rámci modernizací dostal B-52 vybavení pro lety nízko (mj. i úpravy chlazení), což zvětšilo jeho univerzalitu (ale rozhodně to nebyla jeho parketa) a MiG-25 na konci dostal při generálkách radar, který trochu viděl dolů. PVO se tím zahustila, přecijen pár stovek letadel s přehledem na víc se hodí. To z něj ale neudělalo univerázlní stáhačku k (mj.) nahánění Tomahawků.Skrýt celý příspěvekstronger: MiG-25 nebyl schopen nízkého stíhání (ve smyslu dohnat cíl na podobné letové hladině, provést třeba vizuální kontakt a jít do souboje - tedy to, co od stíhačky chceme. ...Zobrazit celý příspěvek
stronger: MiG-25 nebyl schopen nízkého stíhání (ve smyslu dohnat cíl na podobné letové hladině, provést třeba vizuální kontakt a jít do souboje - tedy to, co od stíhačky chceme. Neměl na to drak, dolet a motory. On opravdu v těch pozdních variantách jen viděl některé cíle pod sebou a na některé z nich mohl s jistou šancí vystřelit. Určitě to ale nebyly třeba Tomahawky :-) a stejně tak jeho šance na sundání Aaadwarku, který by si to sypal v pár desítkách stop byly nulové. Na to byl použitelný (ne že by nějak superiorně) MiG-23Skrýt celý příspěvek
Stále ještě nevím o co se přete, ale víš Jirosi, jak těžké je se dostat k takovému cennému cíli, jako je AWACS? Ten má kolem sebe HAVCAP stíhače, kteří ho snadno nevydají. ...Zobrazit celý příspěvek
Stále ještě nevím o co se přete, ale víš Jirosi, jak těžké je se dostat k takovému cennému cíli, jako je AWACS? Ten má kolem sebe HAVCAP stíhače, kteří ho snadno nevydají. Přiblížit se k němu s převahou výšky a rychlosti, pak odpálit střely má šanci na úspěch.
Fakt nevím o co jde. Každý letadlo má svoje primární určení a časem, jak se hrozby a technika mění, dochází k vylepšování a nezřídka rozšiřování schopností. MiG-25 vznikal jako výškový interceptor, proč by mu pak ale neměli vylepšit výzbroj a rozšířit jeho schopnosti? Pořád si ale ponechává převahu v těch původních plusech a to je vysoká rychlost i výška. Když musí dolů, má víc nevýhod, než všestranější 31, když ale bude jediný dostupný a nebude to sebevražda, zaútočí i u země. Dle situace...Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...