Ruská stíhačka T-50: Další prototypy a start sériové výroby
-
7. 6. 2017
-
358 komentářů
-
Jan Grohmann
V příštím roce začnou letecké testy desátého a jedenáctého prototypu stíhaček T-50 s novými motory Izdělije 30. Po úspěšném dokončení testů začne malosériová výroba T-50 (resp. Su-50) pro ruské letectvo.
V současné době stále běží vývojová fáze programu nové ruské stíhačky páté generace Suchoj T-50, známé také jako PAK-FA (Perspektivní letecký komplex frontového letectva). V roce 2018 se k devíti prototypům T-50 připojí další dva letouny - ty již získají nové motory Izdělije 30.
„Práce na PAK FA se dnes nachází ve finálním stádiu. Letos dostaneme 10. a 11. letadla, která budou připojena ke zkouškám, a v následujícím státním programu zbrojení na období 2018-2025 plánujeme první sériový nákup letadel T-50," řekl Borisov během návštěvy leteckého závodu Jurije Gagarina v Komsomolsku na Amuru (KnAAPO), kde se výrábí stíhačky Su-35S i T-50.
Prozatím prototypy T-50 létají s motory AL-41F1 (Izdělije 117). Jde o vylepšenou verzí motorů AL-41F1S (Izdělije 117S) ze stíhaček Su-35S. Motory AL-41F1/F1S mají konstrukční základ v motoru AL-31 stíhaček Su-27. AL-41F1 má ale údajně až 80 % nových vylepšených komponentů.
Motory Izdělije 30 mají podle ruské tiskové agentury TASS vyvinout tah 107 kN a s přídavným spalováním 176 kN. Naproti tomu AL-41F1S vyvine tah 86 kN, resp. 147 kN.
Nové prototypy T-50 kromě nových motorů obdrží i vylepšený radar typu AESA a dostanou možnost používat nejnovější generaci ruských zbraní vzduch-vzduch i vzduch-země. Testy obou prototypů se rozběhnou v roce 2018.
Po úspěšném dokončení vývoje a následných vojskových zkouškách začne malosériová výroba. Ruský státní vyzbrojovací program pro roky 2018 až 2025 počítá s nákupem 18 až 24 letounů T-50 (Su-50). Není jisté, zda číslo obsahuje i zmíněné prototypy nebo půjde o nově vyrobené letouny s motory Izdělije 30.
Nicméně první výrobní dávka má obsahovat šest sériových letadel T-50 (resp. Su-50), což společně se zmíněnými 12 prototypy dělá právě 18 letadel. Dodejme, že původně ruské letectvo plánovalo nakoupit až 250 letadel PAK-FA.
T-50 poprvé vzlétl v lednu 2010, veřejnosti byl stroj představen na moskevské letecké výstavě MAKS 2011 a do služby měl být původně zaveden v roce 2015. V květnu letošního roku ministr obrany Sergej Šojgu oznámil, že první T-50 ruské letectvo získá v roce 2019.
Připomeňme však, že podle Alexandra Artjuchova, generálního ředitel ruské Spojené korporace na výrobu motorů (ODK), vývoj motoru Izdělije 30 skončí v roce 2020 a teprve poté mohou začít státní zkoušky. V minulém roce ruský deník Izvestija odhadl připravenost motorů Izdělije 30 pro operační nasazení až na roky 2025 - 2027. Dá se tedy předpokládat, že první šestice sériových T-50 získá ještě motory AL-41F1.
Borisov se rovněž při návštěvě závodu KnAAPO zmínil i o zkušenostech s nasazením stíhaček Su-35S v Sýrii. Zmínka o Su-35S ve spojitosti s T-50 není překvapivá, protože oba dva stroje mají tvořit páteř ruských vzdušných sil po následující dekády. Stroj Su-35S bude přitom hlavní víceúčelový letoun ruských vzdušných sil (vzhledem k omezené výrobě T-50) minimálně do roku 2030.
Podle Borisova Su-35S v Sýrii trpěl několika “dětskými” nemocemi, ale celkově se velmi osvědčil. Podle Borisova se například stávalo, že při přistání a vzletu přívody vzduchu do motorů nasály kamení a nečistoty z letecké dráhy, což vedlo v některých případech k poškození lopatek motorů. Problémy byly také s osvětlením a displeji v kokpitu, ale všechny tyto závady byly v průběhu syrské operace odstraněny.
“Podle našich pilotů v Sýrii jde o jedeno (Su-35S pozn. red.) z nejlepších letadel na světě, díky jeho letovým vlastnostem, doletu a zbraním,” uvedl Borisov. “Piloti jsou si jistí, že je rovnocenným protivníkem pro ostatní dnešní letadla, a to je také důvod, proč se o letadlo stále zajímají zahraniční zákazníci.”
V současné době je jediným zahraničním uživatelem Su-35S Čína, která si v roce 2015 objednala 24 letounů. Na spadnutí je také dodávka 12 Su-35S do Indonésie, o Su-35S se také zajímá Indie a Malajsie. V ruském letectvu slouží více než 60 Su-35S a podle Borisova do roku 2020 Rusko pro své letectvo nakoupí dalších 10 Su-35S.
Související články
Puchov: Rusko válku s NATO nevyhraje
Ředitel moskevského Centra analýz strategií a technologií (CAST) Ruslan Puchov v rozhovoru pro deník ...
-
24.04.2017
-
79 komentářů
-
Jan Grohmann
KOMENTÁŘ: Jak rychle Rusko vyrobí tanky T-14 Armata?
Podle Dmitrije Rogozina, místopředsedy ruské vlády, se v záři rozhodne o objemu výroby tanků T-14 ...
-
25.04.2017
-
98 komentářů
-
Jan Grohmann
Ruské MiGy-35 pro Egypt
Ruská firma MiG dodala do Egypta první várku nových víceúčelových nadzvukových stíhacích letadel ...
-
10.05.2017
-
74 komentářů
-
Pavel Vinkler
Ruské tanky T-14 Armata ve výzbroji po roce 2020
Podle ruského deníku Izvestija vyvíjený ruský hlavní bojový tank T-14 Armata vstoupí do výzbroje ...
-
17.05.2017
-
77 komentářů
-
Jan Grohmann
skelet: no já tam určitou podobu také vidím, především v přední části. kóďa: I těch bylo vyrobeno více než Mig-25, navíc byly vyráběny kratší dobu (65-79, zatímco mig byl ...Zobrazit celý příspěvek
skelet: no já tam určitou podobu také vidím, především v přední části.
kóďa: I těch bylo vyrobeno více než Mig-25, navíc byly vyráběny kratší dobu (65-79, zatímco mig byl vyráběnej celejch dvacet let).
Ale jinak díky, žes ho připomněl - právě tendle typ byl v interceptorech ten "tuctovej levnej", kterej byl doplněnej "špičkovým" mig-25. Ale pořád je se třeba na to dívat optikou, že kromě dedikovanejch interceptorů měla sovětská armáda k dispozici násobně větší počet univerzálů Mig-23, který mohli v případě potřeby plnit i roli interceptoru (stoupavost i rychlost na to měli dostatečnou).Skrýt celý příspěvekKóďa: F14 měli i roli interceptorů, ale zároveň museli zajistit, že je nikdo nesundá. Narozdíl od Mig 25 a 31, který měli střežit domácí půdu, F-14 operovali v "nepřátelském ...Zobrazit celý příspěvek
Kóďa: F14 měli i roli interceptorů, ale zároveň museli zajistit, že je nikdo nesundá. Narozdíl od Mig 25 a 31, který měli střežit domácí půdu, F-14 operovali v "nepřátelském prostoru" a museli být schopni ten prostor kolem vlastních lodí ubránit.
To jde snadno doložit i vlastnostma letadla - interceptor nepotřebuje mít 7.5G. Stejnětak výzbroj mohla být buďto "interceptorský" Phoenixy, anebo "air superiority" kombinace Sparrow a Sidewinderů. F-14 byl klasickej multirole fighter, co uměl i interceptorský řemeslo, úplně stejně jako třeba F-15.Skrýt celý příspěvektakže logiku :) Sovětský Svaz měl několik vrstev stíhacích letounů. První vrstva byly stíhače s velmi velkým dosahem - Tu-128 Druhá vrstva byly stíhače s operačním dosahem ...Zobrazit celý příspěvek
takže logiku :)
Sovětský Svaz měl několik vrstev stíhacích letounů.
První vrstva byly stíhače s velmi velkým dosahem - Tu-128
Druhá vrstva byly stíhače s operačním dosahem okolo 700km, což byly Su-15
Pak byly na řadě MiG-25 se svým pididosahem
Zkrátka MiG-25 byly zkonstruovány přesně dle doktríny VVS SSSR.
S masovou výrobou se sice hezky snažíš, ale já zde celou dobu mluvím o třímachových letounech! Kterých letounů schopných dosáhnout rychlost M=3 bylo vyrobeno víc jak tisíc? Nebo 100? nebo 32?
A pár perliček na závěr
- Program XB-70 byl definitivně zastaven v roce 1969, v témže roce je spuštěna sériová produkce MiG-25R
- konstrukce XB-70 byla tvořena z poouhých 9% díly z titanu. Zbytek byl tvořen speciálními "honeycomb" panely z nerezových plechů.
- hlavním dodavatelem titanu pro program SR-71 byl Sovětský Svaz, samotné USA ho neměly dostatek
- hlavní konstruktér SR-71, nějaký nýmand Kelly Johnson se nechal sylšet, že kdyby věděl jaké trable si nadělá s titanem, tak jde celou Valkyrie.Skrýt celý příspěvekskelet: já to slyšel o CF-105 avro arrow. U abou tědle letadel by to bylo alespoň možný, protože jsou to o generaci starší letadla než Mig-25, takže by bylo možný, že nějakej ...Zobrazit celý příspěvek
skelet: já to slyšel o CF-105 avro arrow. U abou tědle letadel by to bylo alespoň možný, protože jsou to o generaci starší letadla než Mig-25, takže by bylo možný, že nějakej dobrej nápad Mikojan s Gurevičem skopčili. Aspoň to CF-105 je charakterem trochu migu-25 blízký (narozdíl od F-15)
Ale Mig-25 je tak svébytnej design, že by mně rozhodně nikdy nenapadlo tvrdit o něm, že je něčí kopií. Stejná blbost je ale podle mne tvrdit, že F-15 zkopírovala Mig-25, když jsou to zaprve současníci, zadruhý ty letadla jsou zkonstruovaný úplně za jiným účelem a maj jiný vlastnosti.
To, že při řešení stejnýho problému se někdy dojde k podobnýmu řešení, jasně. A ten Aha moment, poté, co si Bělenko sednul v Japonsku, tak ten musel bejt úžasnej. Dost by mě zajímalo, kolik hlav v zahraničních rozvědce letělo, protože to byl opravdu fail.Skrýt celý příspěvekJirosi: kolik měli Kocouři v portfoliu AG zbraní? Stačí přibližně, nemusíš přesně. Phantomy byli skvělí éra, ale v Namu to rozhodně nebyli čistokrevní stihači... A F-111 - ...Zobrazit celý příspěvek
Jirosi: kolik měli Kocouři v portfoliu AG zbraní? Stačí přibližně, nemusíš přesně. Phantomy byli skvělí éra, ale v Namu to rozhodně nebyli čistokrevní stihači...
A F-111 - přestože se uvažovalo a jejich využití v AA boji - kolik jich bylo skutečně zavedeno? Opět - stačí přibližně, nemusíš přesně.Skrýt celý příspěvekskelet: návodčí fungovali proti vysoko letícím bombardérům. Nízko letící bombardéry jsou pro návodčí problém, protože ty ze země prostě nevidíš, nebo jen po velmi krátkou dobu. Pro ...Zobrazit celý příspěvek
skelet: návodčí fungovali proti vysoko letícím bombardérům. Nízko letící bombardéry jsou pro návodčí problém, protože ty ze země prostě nevidíš, nebo jen po velmi krátkou dobu. Pro tyto účely je prostě potřeba mít lookdown/shotdown radar - tak jak ho dali i nástupci pětadvacítky Migu-31.
Ze stejného důvodu je vhodné mít možnost střežit vzdušný prostor a tedy mít slušný dolet. Souhlasím, že v době, kdy vznikala idea 25 ta potřeba možná nebyla tak vidět, ale na konci konstrukce Mig25 - jak dokládám v předešlém postu - už bylo jasné, že největší hrozbou není něco alá Valkýrie, ale nízko letící bombardéry.
====
Co se týče použití titanu, tak Phantom - tedy letadlo o deset let starší - vyrobené v pětinásobném počtu než Mig-25, mělo procentuelně více titanu než Mig-25, a to je to o dost starší design, kdy byl titan dražší.U skoro současných konstrukcí F-15 a F-14 je už nepoměr obrovský (F-14 ho má např. 25%).
A co se týče tuctovosti: když vezmu jen o fous novější letadla - F-16: 4500 kusů lze považovat za levné masové letadlo. F-15, které byla vyrobena právě ta cca tisícovka jako toho Mig-25 rozhodně za "levné masové" letadlo označit nejde. Je to něco jako dneska Raptor - letadlo, které mělo být nejlepší - a na cenu se až tak nehledělo.
Stejnětak na ruské straně masový typ rozhodně nebyl Mig-25, ale daleko levnější a provozně levnější 23 - a 25 byl špičkový typ pro elitní útvary.
Důvod pro nepoužití titanu nebyl v tom, že chtěli ušetřit, ale v tom, že jednak ještě dobře nezvládali zpracování titanu pro letecké účely, jednak prostě to sovětské hospodářství neuneslo.Skrýt celý příspěveklogik: a víš, že u MIG-25 je podezření, že jeho aerodynamický koncept vychází z jedné vývojové verze North American A-5? :)) Tím chci říct, že USA tento aerodynamický koncept ...Zobrazit celý příspěvek
logik: a víš, že u MIG-25 je podezření, že jeho aerodynamický koncept vychází z jedné vývojové verze North American A-5? :))
Tím chci říct, že USA tento aerodynamický koncept nebyl neznámý. Ostatně pokud chci tehdejšími technologiemi a poznatky vyvinout letoun o rychlost M=2,5 a vyšší, tak dospěju k podobným závěrům. Jediné co synci Američtí špatně odhadli, respektive získali byl pravý účel tohoto letounu, chudáci si až do roku 1976 mysleli, že je to letoun pro vybojování vzdušné převahy a on to byl "jen" přepadový stíhač. Těm musel spadnout balvan ze srdce.Skrýt celý příspěvekPS: A pokud si myslíš, že "aerodynamickou charakteristiku" lze vyčíst z fotky (kterou opravdu měli dříve než za Bělenka), tak seš prostě mimo. Koneckonců - fotek Raptoru se ...Zobrazit celý příspěvek
PS: A pokud si myslíš, že "aerodynamickou charakteristiku" lze vyčíst z fotky (kterou opravdu měli dříve než za Bělenka), tak seš prostě mimo.
Koneckonců - fotek Raptoru se všude povaluje hafo, jaktože ho ještě nikdo nezkopčil. Stačilo by přeci udělat stejný dvojitý směrovky, jako má Raptor....
To, že tvrdíš blbinu je vidět i z toho, že návrh F-15 vychází z F-X project, který byl dělán ještě před tím, než vůbec poprve Mig-25 vzlétnul. Kdybych byl stejnej "fanatik" jako ty, akorát na druhou stranu, tak budu tvrdit, že to sověti ukradli americkej projekt.Skrýt celý příspěveklogik: MiG-25 se poprvé dostal do vzduchu v roce 1964, ta konstrukce je prostě z konec padesátých, respektive šedesátých let. Přičemž do služby se jako první dostaly průzkumáky, ...Zobrazit celý příspěvek
logik:
MiG-25 se poprvé dostal do vzduchu v roce 1964, ta konstrukce je prostě z konec padesátých, respektive šedesátých let. Přičemž do služby se jako první dostaly průzkumáky, které létaly operačně od roku 1969, a to dokonce bojově na Izraelem (a maximálkou). MiG-31 už využíval technologie z konce šedesátých let, respektive začátku sedmdesátých.
Problém s návodčími nebyl o v tom, že by měli problémy s radiolokátory, které by uměly sledovat cíle na pozadí země. Přepadové stíhací letouny MiG-25, ale i například přepadové verze MiG-23P používaly automatické, respektive poloautomatické navedení k cíli. Obdobně tomu tak bylo v případě amerického analogu F-102, resp. F-106. Cílem celé doktríny (Včetně té americké viz F-106) bylo navést stíhač co nejrychleji k cíli, kde měl odpálit svůj náklad, a pak se odporoučet. Byla to prostá a jednoduchá taktika, která plně dostačovala na jejich cíle - bombardéry a průzkumné letouny.
Z této doktríny také vyplýval dolet přepadového letounu a požadovaná rychlost. Doktrína přímo určovala, že tyto přepadové stíhače měly být rozmístěny na přístupových trasách nebo poblíž chráněného cíle. Z předpokládaným rozšířením třímachových letounů bylo nutné adekvátně odpovědět. Tou odpovědí byl právě MiG-25, která byl schopný vysoké akcelerace, obrovského dostupu, velmi vysoké rychlosti, a to vše s těžkým nákladem PLŘS. Dolet nebyl primárním a ani sekundárním cílem. Kdo ví jestli byl aspoň terciárním cílem.
A s této doktríny také vycházely nároky na letovou obálku - jediné co se potom letounu chtělo bylo, aby letěl po přímce, maximálně plynulou zatáčkou změnil kurz. Žádné extrémní manévrování, nic takového.
Tvé hodnocení MiG-25 vychází z nepochopení jeho účelu.
MiG-31 měl již jiný úkol, protože jeho hlavním cílem už nebyly bombardéry, ale řízené střely s plochou drahou letu, resp.jejich nosiče. Vzrostl tedy důraz na dolet, resp. vytrvalost letounu. U MiG-25 toto nikoho nezajímalo. Takže to tvé +- je rozdíl jedné ligy.
No a nakonec.. MiG-25 určitě nebyl tuctový letoun, ale byl to letoun určený pro masovou produkci. Byl to jediný třímachový letoun, kterého bylo vyrobeno přes tisíc kusů. Proto se rozhodli pro ocel, protože v tehdejších technologiích byl titan prostě drahý a ocel levnější. Ona i americká XB-70 nepoužívala titan nijak výrazně. Jediný třímachový letoun, který měl výrazné využití titanu byl SR-71, resp. rodina A-12.Skrýt celý příspěvekfenri: co si takhle přečíst debatu, než reaguješ - jsou dvě věci - to, k čemu byla mig-25 původně navrhovaná - a to byl opravdu primárně boj s bombardéry typu Valkýrie či B-58 - a ...Zobrazit celý příspěvek
fenri: co si takhle přečíst debatu, než reaguješ - jsou dvě věci - to, k čemu byla mig-25 původně navrhovaná - a to byl opravdu primárně boj s bombardéry typu Valkýrie či B-58 - a k čemu byla skutečně určena když byla přijata jako produkovaný typ.
Už během ranného vývoje Mig-25 došli rakety takové spolehlivosti, že bombardování "z rychlosti a výšky" bylo sebevražedné. Proto např. Valkýrie ani do produkce nešla, a zrovna zmiňovaná B-58 byla překlasifikována na low-level-penetration bombardér.
Vzhledem k tomu, že B-58 byl propuštěn do důchodu v roce 70, zatímco Mig-25 byl v plném provozu 73, tak je evidetnní, že už během pozdní konstrukce Migu-25, a v podstatě celou jeho kariéru - bylo úkolem interceptorů chytat nikoli vysoko letící bombardéry - to už byla beznadějně zastaralá a neúčinná taktika - ale právě nízko letící bombardéry.
F-111, právě letadlo zkonstruované pro tento typ útoku, bylo do výzbroje USAF zařazeno v roce 67 - tedy pořád pěkných pár let před zařazením Migu-25 do plné služby.
Takže ano, úkolem Migu-25 bylo bojovat s nízko letícími bombardéry - ač původní myšlenka stojící za zahájením vývoje toho typu byla jiná.Skrýt celý příspěvekfenri: já teda v x zdrojích vidím max takeoff 46, nikoli 52, odkud máš 52? Nicméně ui kdyby to tak bylo, tak to jen dokládá to, co tvrdím - že přílišná váha Mig-25 díky velkému ...Zobrazit celý příspěvek
fenri: já teda v x zdrojích vidím max takeoff 46, nikoli 52, odkud máš 52? Nicméně ui kdyby to tak bylo, tak to jen dokládá to, co tvrdím - že přílišná váha Mig-25 díky velkému množství oceli byl problém. A to právě proto, že jeho následník výrazně zvýšil max takeoff, takže evidentně bylo třeba, aby nosil více paliva a zbraní. Pokud by to nebylo třeba, tak by max takeoff nenavyšovali a ušetřili by něco na váze letadla.
Co se týče motorů - tak kupodivu trup musí vydržet i plný tah na afterburner. Takže prostě strukturální pevnost se musí odvozovat od plného tahu motorů, nikoli od tahu bez afterburneru - pokud mají na afterburner motory o 50% větší tah, tak prostě musí být patřičně dimenzovaný drak.
A to, že jdou motory v 25 přetočit... a jako ty v 31 nejdou? To, že se tak ovšem v běžném provozu nedělá (mimojiné proto, že pak je motor na odpis) také znamená, že na to nemusí být dimenzován drak letadla.
"F-5 byl konstruován jako odpověď na domnělé vlastnosti MiGu-25" - právě, na DOMNĚLÉ. Kdyby se inspiroval skutečnými vlastnosti Mig-25, tak by z F15 byla těžká mrcha, která má problém se ve vzduchu otočit (trochu přeháním, ale pokud se bavíme o stíhačce, tak vlastně ani ne).
Ve skutečnosti je F15 na svoji dobu velmi agilní stíhač, přesný opak Mig-25. Zatímco Mig-25 preferuje rychlost a rezignuje na obratnost, F15 dělá přesný opak. Takže těžko bude F15 inspirovaná Mig-25.
A jo, obě letadla mají křídla. To z nich ještě nedělá podobnou aerodynamickou koncepci. Vždyť maj úplně jiný charakteristiky, např. wing loading, letovou obálku, půdorys Mig-25 je daleko blíž F/A-18 než F-15 atd. atd... Ono prostě platěj zákony aerodynamiky a tak všechny stíhačky jsou si +- podobný. To ale neznamená, že mají stejnou aerodynamickou koncepci, a už vůbec ne, že od sebe opisujou.
PS: Ještě k Skeletovi - jak "levný masový" byl Mig-25 stíhač je vidět také na výdrži originálních motorů v Mig-25. Vyloženě levný masový model - každý měsíc provozu nové motory...
PPS: Teď ještě když si znova pročítám o 25, tak jeden z důvodů proč nepoužili titan bylo to, že ho nedokázali vařit tak, aby tenké spoje byly dostatečně spolehlivé.Skrýt celý příspěvekÚkolem MiG-25 bylo zachytávat nízko letící bombardéry? Logiku vy jste dnes ve formě. Kořistí měla být Valyrie. Následně měl bránit Blackbirdu. To jsou všechno možné, jen ne ...Zobrazit celý příspěvek
Úkolem MiG-25 bylo zachytávat nízko letící bombardéry? Logiku vy jste dnes ve formě. Kořistí měla být Valyrie. Následně měl bránit Blackbirdu. To jsou všechno možné, jen ne nízkoletící bombardéry.Skrýt celý příspěvek
stronger: Mig-31 byl všechno, jen ne levná výroba. skelet, stronger: - Argumentace s návodčím je další překroucení příčiny a následku. Prostě nebyli schopni v tu dobu ...Zobrazit celý příspěvek
stronger:
Mig-31 byl všechno, jen ne levná výroba.
skelet, stronger:
- Argumentace s návodčím je další překroucení příčiny a následku. Prostě nebyli schopni v tu dobu vyvinout look-down radar, tak holt ho zastupovali lidé na zemi. Přitom na západě v tu dobu už look down/shoot down radary byly (na produkčním éru byly poprve co vím na F4, tedy rok 66). Že schopnost zachytávat nízko letící bombardéry je pro interceptor poměrně žádaná vlastnost je nezpochybnitelné.
skelet:
- mezi 31 a 25 nejsou dvě dekády rozdílu. Je mezi nima jedenáct let. Mig25 byl do výzbroje zařazen v roce 70, nikoli 67 - k frontovým jednotkám se kvůli problémům dostal až v roce 73.
- elektronika Migu 25 zaostává za svými protějšky ze západu, to je prostě fakt. Např. používá elektronky (a ne, není to kvůli odolnosti proti nukleárnímu výbuchu). Prostě v tu dobu nic lepšího v domáci produkci neměli, nebo viz zmiňovaný radar.
- o Migu 25 věděli ano. Věděli že existuje a věděli, že umí letět mach 3. A to je tak asi všechno, co o něm věděli. Rozhodně nevěděli jaké má to letadlo skutečné vlastnosti nebo jaká je jeho aerodynamika. To se s velkým překvapením dozvěděli až právě po Bělenkově útěku. Mig 25 ovlivnil vývoj F15 pouze v tom smyslu, že byl daleko větší tlak na vlastnosti nové stíhačky.
- Vzhledem k doletu, který byl největší slabina Migu-25, problém s váhou evidentně byl (a tedy jednak problém s z váhy vyplývající spotřebou letadla, jednak s nemožností naložit více paliva, jednak se strukturální pevností draku - která omezovala jak letovou obálku, tak i maximální váhu letadla a tedy množství neseného paliva a potažmo dolet)
Takže jsou dvě možnosti: buďto byli konstruktéři migu blbci, který použili ocel, když mohli použít titan a tím éro podstatně vylepšit.... anebo problém s nedostatkem titanu evidentně byl. To, že to bylo třeba řešit je vidět na poměrně rychlé náhradě 25ky 31kou, která tyto problémy řešila... mj. právě výrazně vyšším použitím titanu a dalších různých lehkých slitin.
- Ohledně T-4 - taky tendle projekt zrušili pro přílišnou ekonomickou náročnost a radši stavěli Tu-22M.. I to dokládá, že v tu dobu byl s titanem problém a ne naopak.
- Mig 31 NEMEL blíže k F14. Pořád je to čistokrevnej interceptor, rychlé letadlo s omezenou (v nadzvuku 5g) manévrovatelností. Je na tom lépe než pětadvacítka, ale rozhodně to NENÍ letadlo na dogfight. S F14 má společného jen to, že fungoval jako interceptor, jinak je to úplně jiný letadlo.
Přiřadit k Tu-128 jde, až na to, že to tučko byl "pomalej interceptor" - teda právě letadlo které mělo za úkol bojovat s B-52 a U-2 (kdyby bylo třeba jen to, tak 25 nevznikla). Ale Tu-128 s F14 nic společného nemá (teda kromě toho, že jednou z mnoha rolí F14 bylo interceptor).
- Mig-25 nebyl konstruován jako "masový bojový letoun". Jestli nějaký letoun se dá označit jako masový, tak to byla soudobý Mig-23, kterých bylo vyrobeno přes pět tisíc. Mig 25 byl speciál, interceptor, který se hodil jen na omezené spektrum činností a který ač byl vyráběn o něco delší dobu než jeho současník Mig-23, tak ho byla vyrobena pětina. Protože i přes použití oceli byl daleko dražší, provozní náklady byly s Mig-23 nesrovnatelné (dva žravé motory versus jeden rozumnější, dvojnásobná váha atd. atd.) a jeho neobratnost a krátký dolet značně omezovali jeho použitelnost jako klasické stíhačky.
- Úkolem Mig31 pak bylo +- totéž co 25: zachytávat nízko letící bombardéry a střely s plochou dráhou letu - v Migu31 už právě zvládli mj. look-down radar, co to umožňoval i bez spolupráce ze země - a díky zlepšenému doletu (více paliva, efektivnější motory) i eskorta bombardérů.
Mig 25 byl všechno jen ne tuctový levný letoun. Naopak to bylo přísně utajované letadlo pro špičkové piloty. Pokud při jeho konstrukci byly použity kompromisy, pak proto, že buďto danou technologii vůbec neměli (např. moderní radar), nebo že produkce této technologie byla pro SSSR v tu dobu příliš drahá i pro jejich špičkové éro.
Tvrdit, že ho mohli postavit z titanu, ale rozhodli se pro ocel, je podobnej nesmysl, jako tvrdit, že američané mohli postavit Raptora s dvakrát tak silným motorem, ale rozhodli se šetřit.Skrýt celý příspěvekLogik: -co to melete za nesmysly s technickými údaji?: Maximální vzletová hmotnost MiGu-31 je o 15, slovy patnáct!! tun vyšší (52 vs. 36-37t), než u MiGu-25. Prázdná je pak ...Zobrazit celý příspěvek
Logik:
-co to melete za nesmysly s technickými údaji?:
Maximální vzletová hmotnost MiGu-31 je o 15, slovy patnáct!! tun vyšší (52 vs. 36-37t), než u MiGu-25. Prázdná je pak vyšší o 10%+ tj. o více než dvě tuny.
MiG-31 má o polovinu výkonější motory? Od kdy?
Bez přídavného spalování má jen o 25% vyšší tah (tj. o polovinu, než tvrdíte), s přídavným spalováním sice o 50%, ale s tím, že Tumanskij v MiG-25 mohl výkon zvedat až na 198 kN, čímž překonal těžší MiG-31. Čili pro úkol, na jaký byl navržen (dostat Valkyrii, event. později beztrestně fotit na územím cizích států) ho ocel ani v nejmenším nelimitovala.
A ano, aerodynamická koncepce F-15 je velmi blízká MiG-25 a F-5 byl konstruován jako odpověď na domnělé vlastnosti MiGu-25. Zkuste se na ta letadla podívat. A není třeba dávat odkazy na weby, které to tvrdí. Ono stačí mít oči. Půdorys obou letadel je takřka totožný, dvojité směrovky atd. Zastrčte F-15 kabinu mezi nasávací otvory a máte MiG-25. Pokud si myslíte, že oprvní, co se západ dozvěděl o MiG-25 byla mašina co přistála v Hakodate, tak jste hodně naivní.
Co tam máte dál?Skrýt celý příspěvekLogik: základní úloha F-14 nebylo vybojování vzdušné nadvlády, ale odstřelení velkých jednotlivých kachen v dostatečné vzdálenosti od hájeného vlastního hnízda, než se rozmnoží ...Zobrazit celý příspěvek
Logik:
základní úloha F-14 nebylo vybojování vzdušné nadvlády, ale odstřelení velkých jednotlivých kachen v dostatečné vzdálenosti od hájeného vlastního hnízda, než se rozmnoží na velké množství bodavých vos... Stejně tak to bylo i v případě Migů 25 a 31.Skrýt celý příspěveklogiku nezlobte se na mě, ale s MiG-25A řešíte "nesmrtelnost chrousta". Začali ho projektovat v roce 58? a do výzbroje se dostal v roce 67 - 68 a hlavně to měl být zabiják XB-70 a ...Zobrazit celý příspěvek
logiku nezlobte se na mě, ale s MiG-25A řešíte "nesmrtelnost chrousta". Začali ho projektovat v roce 58? a do výzbroje se dostal v roce 67 - 68 a hlavně to měl být zabiják XB-70 a možná okrajově B-58. Kromě rychlosti a "levné" výroby a likvidace B-70 nemělo umět nic jiného. Jakou v té době asi mohl mít elektroniku? Ano západní stroje jí měli lepší, ale byla šedesátá léta, takže ani ten západ neměl v letadlech dotykové displeje a ovládání hlasem. Navíc sovětští letci pracovali s návodčím, který "spoustu elektroniky" zastal.
Myslím že na rusletu je dobře tento stroj popsán včetně jeho vývoje.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...