Nový král moří: Americká letadlová loď Gerald R. Ford
- 13. 1. 2016
- 175 komentářů
- Jan Grohmann
V dubnu nebo květnu americké námořnictvo (U.S. Navy) zařadí do výzbroje nejnovější letadlovou loď Gerald R. Ford (CVN 78), první loď své třídy. Letadlové lodě třídy Gerald R. Ford začnou postupně nahrazovat starší letadlové lodě amerického námořnictva. Gerald R. Ford dostane do vínku pokročilé technologie. Novost lodě je však vykoupena velkou cenou a technologickými problémy.
Znak vojenské dominance
Letadlové lodě amerického námořnictva jsou jedním z nejdůležitějších nástrojů Ozbrojených sil Spojených států, a to již od času 2. světové války. Od té doby mají Spojené státy bezkonkurenční postavení v počtu a nasazení letadlových lodí.
V současné době námořnictvo provozuje 10 letadlových lodí třídy Nimitz. Letadlová loď Enetrprise (jediná své třídy) je stále oficiálně ve výzbroji námořnictva, ale je neaktivní a zakotvená v doku.
Americké letadlové lodě, resp. útočné skupiny letadlových lodí CSG (Carrier Strike Group), jsou hlavními a také prvními nástroji projekce síly Spojených států po celém světě. Například letadlová loď USS Carl Vinson (CVN 70) se jako první síla zapojila do bombardováni Afghánistánu po teroristických útocích 11. záři.
Letadlové lodě třídy Nimitz jsou schopny provádět až 120 bojových letů denně. Stejně tak ale letadlové lodě slouží po celém světě jako předsunutá základna pro speciální, záchranné a humanitární operace.
V současné době je před dokončením nová generace amerických letadlových lodí třídy Gerald R. Ford. Americké námořnictvo zadalo stavu první lodě Gerald R. Ford v roce 2004. Stavba lodě probíhá v loděnicích Newport News Shipbuilding.
V loděnicích probíhá stavba všech amerických letadlových lodí, tedy i lodí John F. Kennedy (CVN-79) a Enterprise (CVN-80) - druhé a třetí lodě třídy Gerald R. Ford.
USS Gerald R. Ford
Výstavbě lodí třídy Gerald R. Ford se nevyhnul obrovský neduh amerických zbrojních programů - nárůst ceny. Kompletní cena za vývoj a výrobu první lodě Gerald R. Ford byla 10,5 miliardy dolarů, ale v současné době dosahuje 12,9 miliardy (zdražení představuje jednoroční rozpočet českého ministerstva obrany).
Stejně tak náklady na stavbu druhého plavidla John F. Kennedy jsou nyní 11,3 miliardy dolarů oproti původním 9,2 miliardám a u třetí Enterprise 13,5 miliardy oproti původním 10,7 miliardám. V roce 2016, resp. ve fiskálním roce 2016, americké námořnictvo požaduje na stavu nových letadlových lodí 2,6 miliardy dolarů.
V současné době je první loď téměř dokončená (z 95 %). Před několika týdny bylo například dokončeno pokládání 4267 km elektrických a optických vodičů.
Letadlová loď Gerald R. Ford obsahuje celkově třináct technologií, které námořnictvo označuje jako kriticky důležité:
+ Sledovací radar VSR (Volume Surveillance Radar) - část radaru DBR;
+ Víceúčelový radar AN/SPY-3 - část radaru DBR;
+ Pokročilý záchytný systém AAG (Advanced Arresting Gear);
+ Elektromagnetický katapult EMALS (Electromagnetic Aircraft Launch System);
+ Pokročilý výtah pro dodávku munice AWE (Advanced Weapons Elevators);
+ Řízené střel Sparrow (Evolved Sea Sparrow Missile);
+ Přibližovací a přistávací systém JPALS (Joint Precision Approach and Landing System);
+ Zásobovací systém mezi loděmi HUR (Heavy Underway Replenishment);
+ Spalovací odpadní systém PAWDS (Plasma Arc Waste Destruction System);
+ Jaderný pohon a zdroj energie (Nuclear propulsion/electric plant);
+ Odsolování mořské vody ROD (Reverse Osmosis Desalinization);
+ Vysokopevnostní ocel HSLA 15 (High Strength Toughness Steel);
+ Vysokopevnostní ocelová slitina HSLA 65 (High Strength Low Alloy Steel);
Sledovací radar VSR a víceúčelový radar AN/SPY-3
DBR (Dual Band Radar) radar je výsledkem více než desetiletého úsilí a spolupráce firem Raytheon, Lockheed Martin a amerického vojenského námořnictva. Na letadlové lodi Gerald R. Ford nahradí až šest různých radarů.
Hybridní DBR radar v sobě kombinuje funkce víceúčelového radaru AN/SPY-3 (pásmo X) a sledovacího radaru VSR (pásmo S). Je prvním námořním (lodním) radarem na světě, který je schopen současné koordinované činnosti napříč celými dvěma kmitočtovými pásmy.
DBR radar plní současně několik rolí - od protivzdušné obrany lodě přes situační výstrahu, zabezpečení pozemních bojových operací, řízení palby z lodních hlavňových zbraní, přes přehled prostoru v okolí lodě, navigaci až po řízení letového provozu. V konečném důsledku tedy nahrazuje složitou soustavu současných klasických radarů. Díky pokročilém technologiím a důmyslnému software DBR radar vyžaduje mnohem méně početnou obsluhu.
DBR radar je však také zdrojem největších technických potíží. Původně se s DBR radarem počítalo pro nové torpédoborce třídy Zumwalt, ale z tohoto plánu se z důvodů úspor ustoupilo.
Testováni radaru DBR skončilo v roce 2014, o 4,5 roky později, než se počítalo. Gerald R. Ford navíc dostal pokročilejší netestovanou verzi - to přináší velké riziko technických problémů objevených při ostrém provozu a nárůst ceny kvůli možným konstrukčním úpravám.
Advanced Arresting Gear / U.S. Navy
Pokročilý záchytný systém AAG
Na starších letadlových lodích přistávací letadla zastavují brzdící lana napojená na hydrauliku. U letadlové lodi Gerald R. Ford zpomalení letounu zajistí ocelová lana napojená na rotační elektrické motory a vodní turbíny systému AAG (Advanced Arresting Gear).
Výhodou takového řešení je možnost plynule měnit sílu zachycení při přistání letadla. Systém AAG proto bezpečně zachytí jak velká těžká letadla, tak například lehčí bezpilotní letadla nebo dokonce lehká vrtulová osobní letadla.
Stéjně jako DBR, i AAG je zdrojem technických problémů. Ze 71 testů systém vykázal 9 selhání - 248x větší poruchovost než je stanovený limit. V současné době má být dokončeno pozemní testování upraveného AAG a chystá se jeho instalace na palubu lodi. Program vývoje AAG má zpoždění 2,5 roku proti plánu.
Detail elektromagnetického katapultu. / General Atomics
Elektromagnetický katapult EMALS
Katapult EMALS nahradí na nových letadlových lodích třídy Gerald R. Ford běžně používané parní katapulty. Námořnictvo si od nových katapultů slibuje rychlejší, spolehlivější a bezpečnější vysílání letadel do vzduchu. Největší výhodou je možnost plynule měnit výkon, a to i v průběhu samotné katapultáže.
Lze tak posílat do vzduchu lehčí bezpilotní letadla. Výkon se však nepřízpůsobuje jen hmotnosti letounu. Důmyslný software bere v úvahu i konstrukci letadla, rychlost větru na palubě i rychlost lodě. Výhodou nových katapultů je i menší opotřebení draků letadel.
Celý systém EMALS zabírá méně místa, má menší hmotnost a menší spotřebu energie než klasické parní katapulty. K obsluze je nutno menšího počtu lidí, stejně tak jsou menší nároky na údržbu.
Podle simulací námořnictva dokáže Gerald R. Ford pomocí EMALS a AAG generovat o třetinu více bojových letů, než lodě třídy Nimitz. Avšak podle Ředitelství pro operační testování a vyhodnocování DOT&E (Director, Operational Test and Evaluation), které nezávisle pro ministra obrany posuzuje výsledky testování amerických vojenských programů, jsou simulace námořnictva příliš nadnesené.
Podle poslední zprávy Auditorské a kontrolní komise amerického Kongresu GAO (Government Accountability Office) Lead Ship Testing and Reliability Shortfalls Will Limit Initial Fleet Capabilities představují právě technologie DBR, AAG a EMALS zdroje největších technologických problémů a také riziko dodatečných nákladů.
Další kritické technologie jsou podle zprávy GAO již dostatečně vyzrále.
Pokročilý výtah pro dodávku munice AWE
Gerald R. Ford získá 11 elektrických výtahů pro dopravu munice z podpalubí lodě. Výtah dokáže dopravit až 11 tun letecké munice (náboje, střely, pumy, torpéda pro vrtulníky) rychlostí 0,8 m za sekundu. Dopravní kapacita je o 200 % větší než u původních výtahů lodí třídy Nimitz.
RIM-162 Evolved Sea Sparrow Missile / U.S. Navy
Řízené střely Sparrow
Ochranu lodě proti vzdušným cílům zajistí dvě stanice se střelami RIM-162 ESSM (Evolved SeaSparrow Missile). Střely dokáží na vzdálenost 50 km ničit nejrůznější vzdušné cíle, včetně protilodních střel s plochou dráhou letu.
Střelám Sparrow, jako předposlední linie obrany, budou sekundovat dvě zbraňové stanice se střelami RIM-116 RAM (Rolling Airframe Missile). Střely dokáží ničit vzdušné cíle na vzdálenost 9 km.
Poslední šancí zachytit řízené střely nebo jiné vzdušné cíle poskytuje dvojice věží s rotačními 20mm kanóny Phalanx CIWS ( Close-In Weapon System).
Přibližovací a přistávací systém JPALS
Systém JPALS slouží pro precizní navedení letadel, především nových námořních letounů F-35C Lightning II, na přistání na letadlové lodě. Systém tak nebude instalován pouze na nových lodích třídy Gerald R. Ford, ale postupně i na starších třídy Nimitz.
JPALS pomoc satelitní navigace GPS a lodních korekčních signálů (využívající rovněž satelitní navigaci) dokáže zcela automaticky navádět na přistání letadla za všech světelných i meteorologických podmínek. Přesnost JPALS se pohybuje v rozmezí 30 až 60 cm. Jde o nepostradatelnou technologii umožňující provozovat na letadlových lodích bezpilotní prostředky.
Nyní již existuje a je provozována civilní verze JPALS jako součást letišť. Upravený námořní JPALS však dokáže využít kódované signály nízké intenzity. Díky tomu je nesnadno odhalitelný prostředky radioelektronického průzkumu protivníka a odolný proti rušení.
Zásobovací systém mezi loděmi
Nový lánový zásobovací systém je schopen přepravit náklad - zásoby, munice, palivo - mezi zásobovací a letadlovou lodí. Celé zařízení využívá důmyslné kombinaci kladek a lan.
Pro letadlovou loď Gerald R. Ford se počítá s novou technologií schopnou přepravit až 4,5 tun nákladu na vzdálenost 92 m - v obou případech dvojnásobné hodnoty oproti starším verzím. Nový zásobovací systém přepraví také motor stíhaček F-35C.
Instalace na letadlovou loď jde podle plánu, horší je to s instalací na zásobovací lodě. Podle zprávy DOT&E získají zásobovací lodě nový zásobovací lanový systém až v roce 2021.
Doplňování zásob ze zásobovací lodě pomocí techniky "underway replenishment".
Spalovací odpadní systém PAWDS
PAWDS dokáže pomocí velmi velmi horkého plazmatu (až 5000°C) v plazmovém reaktoru ničit odpad na lodi. Denně PAWDS zlikviduje až 3 tuny odpadu - plasty, jídlo, textilie, sklo ale i kov, který se před spálením pomele na jemnou drť. Zařízení je vysoce automatické a spolehlivé.
Vysoká teplota v reaktoru a následné rychlé zchlazení vzniklého syntetického plynu minimalizují vznik škodlivých dioxinů. Spalování syntetického plynu (např. v turbínách, kotle) po jeho vyčištění má obdobné dopady na životní prostředí jako spalování zemního plynu.
Jaderný pohon a zdroj energie
Gerald R. Ford získá dvojici nových jaderných reaktorů A1B, které mají oproti svým předchůdcům z šedesátých let A4W jednodušší konstrukci, vyšší účinnost, trojnásobný výkon a menší nároky na obsluhu. aždý reaktor A1B dokáže generovat 300 MW (tedy celkově 600 MW) elektrické energie, oproti 100 MW u lodí třídy Nimitz.
Vysoký výkon je nutný především pro pohon elektromagnetických katapultů, ale v budoucnu například i laserových zbraní.
Systém odsolování mořské vody (reversní osmóza)
Reversní osmóza je založena na oddělení vody a solí na základě rozdílu ve velikosti částic přítomných ve slané vodě. Základem je speciální membrána, jejíž póry jsou tak malé, že sice umožní dobrý prostup molekul vody, ale ionty solí, které mají objemné hydratační obaly (jsou obaleny několika vrstvami molekul vody), skrz membránu neprojdou.
Pokud je na jedné straně takovéto membrány čistá voda a na druhé straně roztok soli, tak dojde k samovolnému pronikání vody skrz membránu do roztoku soli (osmóza). Celkově 4 odsolovací jednotky denně vyrobí až 173 000 litrů vody.
Vysokopevnostní konstrukční oceli a ocelové slitiny
Z nové ocelové slitiny HSLA 65 jsou vyrobeny všechny paluby lodi a z oceli HSLA 115 letová paluba. Nový materiál je pevnější a lehčí než u lodí třídy Nimitz. Celková úspora hmotnosti díky použití nových ocelových materiálů dosahuje 815 tun.
Zdroj: CRS Report, GAO Report, Global Security
Související články
Společné operace dronů a stíhaček na letadlových lodích
Americké námořnictvo US Navy poprvé vyzkoušelo společné operace bezpilotních a pilotovaných letadel. ...
- 19.08.2014
- 0 komentářů
- Jan Grohmann
Vzdušné letadlové nosiče opět na scéně
Americká agentura pro pokročilé obrané projekty DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency) se ...
- 19.11.2014
- 12 komentářů
- Jan Grohmann
Nová ruská letadlová loď
Rusko připravuje stavbu nové letadlové lodě. Plavidlo je projektováno s výtlakem 85 000 tun a s ...
- 02.04.2015
- 52 komentářů
- Jan Grohmann
Washington plánuje most z letadlových lodí
Stát Washington financuje studii možného využití vyřazených amerických letadlových lodí. Úkolem ...
- 13.04.2015
- 27 komentářů
- Jan Grohmann
O Halfordovi Mackinderovi, najvyznamnejsom britskom kralovskom geografovi a zakladatelovi najvyznamnejsej modernej geopolitickej teorie pise: Sir Halford John Mackinder (15. ...Zobrazit celý příspěvek
O Halfordovi Mackinderovi, najvyznamnejsom britskom kralovskom geografovi a zakladatelovi najvyznamnejsej modernej geopolitickej teorie pise:
Sir Halford John Mackinder (15. února 1861, Gainsborough, Lincolnshire – 6. března 1947) byl britský geograf, považovaný za jednoho ze zakladatelů geopolitiky a geostrategie.
Působil jako profesor univerzity v Oxfordu a Londýně, člen Královské geografické společnosti a poradce britské vlády při Pařížské mírové konferenci.
Roku 1904 pronesl pro Královskou zeměpisnou společnost přednášku The Geographical Pivot of History (Zeměpisný základ historie), ve které formuloval tzv. teorii Heartlandu. Název Heartland vznikl složením anglického heart - srdce a land - země. Tato událost se považuje za počátek anglické geopolitiky, i když autor sám takový pojem nepoužíval. Předpokládal však, že zeměpisné skutečnosti jsou zásadně určující pro mezinárodní politiku. Za podstatu historického vývoje považoval schopnost světových mocností ovládnout geostrategická území světa. Tyto představy jsou výrazně deterministické. Po celé dějiny to měly být ty mocnosti, které ovládaly mořeplavbu. V 19. století došlo k zásadní změně v možnostech přepravy a tím i ke změně vojenských možností. S rozšířením železnice se rozšířily vojenské možnosti pevninských států na úkor těch států, které ovládaly moře.
Mackinder považoval Evropu, Asii a Afriku za jeden „světový ostrov“, za jehož zásadní část považoval území, které velmi přibližně odpovídá současnému Rusku. Svou představu o významu jednotlivých částí světa vyjádřil takto:
Ve své nejdůležitější práci Demokratické ideály a skutečnost: studie politiky rekonstrukce tvrdí, že
" Kdo ovládá Východní Evropu, ovládá Heartland."
" Kdo ovládá Heartland, ovládá Světový ostrov."
" Kdo ovládá Světový ostrov, ovládá svět."
Proto po první světové válce dokládal nutnost udržet východní Evropu rozdělenou a oddělenou od Heartlandu, tj. od Ruska. Na Pařížské mírové konferenci oponoval wilsonovskému demokratickému idealismu na základě zeměpisného determinismu, budoucí geopolitiky.
Vsetky najvacsie historicke udalosti novoveku spravnost teorie Heartlandu vzdy potvrdili. Teoria Heartlandu je klucovy dokument, okolo ktoreho je postavena zahranicna politika USA studenej vojny a jej sucasneho pokracovania.
https://en.wikipedia.org/wiki/...
Tu je dielo v .pdf
http://www.thinkorbebeaten.com...
Tu je studia hodnotiaca dopad teorie Heartlandu na dnesnu geopolitiku:
https://www.creighton.edu/file...
Najlepsie, ak si kazdy precita v texte so zdrojmi, co ta teoria znamena prednesnu dobu. Je podla mna velmi uzitocna, leboludi zbavuje insitneho pohladu nasvetove dianie ovplyvneho propagandou ktorejkolvek strany. Odporucam kazdemu, kto ma tendenciu prisahat na ktorukolvek stranu, ze je spravodliva a ten druhy je satan. V skratke je to jedna stranka A4, to zvladne hocikto. Poctivejsi skusia aj zdroje.
https://en.wikipedia.org/wiki/...
Otazka na koniec je teda relativne lahka:
Co sa stane s vplyvom namornych velmoci, ked sa objavia nove a ovela vykonnejsie prostriedky nahradzujuce kapacity lodi? (tym sa mysli najma vlakova doprava a jej dlhodobe implikacie oproti celkovym moznostiam lodi, nielen vojenskym; JZ su v tomto druhorade)Skrýt celý příspěvekMurfur: občas fakt nevím, jestli to děláš schválně….., nebo ti něco braní najít si aspoň základní informace. Popíšu ti jak vypadá obrana svazu: CAP, SM-6, SM-2, ESSM, v budoucnu ...Zobrazit celý příspěvek
Murfur: občas fakt nevím, jestli to děláš schválně….., nebo ti něco braní najít si aspoň základní informace.
Popíšu ti jak vypadá obrana svazu:
CAP, SM-6, SM-2, ESSM, v budoucnu laser, RAM, Phalanx
Tvoje natvrdlé zaměření na CIWS je fakt mimo, kdyby na loď letěli jen dvě nadzvukové rakety, tak je velká šance, že CIWS sundá jen jednu, nebo žádnou. Tohle je fakt až poslední pojistka.
Kdo ví jestli tam Phalanx vůbec nakonec nechají…
Ruské CIWS jsou lepší, mají v podstatě v jednom CIWS + RAM, Kirov je monstrum s obranou která je schopna sama o sobě zastavit 30 střel typu Harpoon, Harpoon je taky důvod, proč mají tolik CIWS, protože byla velká šance, že se ty střely dostanou přes jejich SAM. Jak budou vůbec efektivní proti víc stealth + manévrujících střelách jako LRASM?
Ale kdybych byl jak ty, tak tu vykřikuju něco o tom, že ruská obrana je nahovno, protože jiné státy mají rychlopalná děla schopná ničit rakety na větší vzdálenosti s větší přesností…..
Když jsem psal, že CVN by neměla ani vystřelit, neznamenalo to, že není vybavená pro boj vysoké intenzity, ale protože na to má celý svaz a letadla…. Pokud by šel svaz do boje, tak budou nejmíň dva nebo tři s podobným složením plavidel (a ne opravdu to není bojová formace, spousta z těch lodí bude roztažená poměrně daleko: https://upload.wikimedia.org/w...
A z opakuji ti to naposled, rusové mají velmi dobré protilodní rakety, velmi…
Ale je to slabý odvar toho co měli dřív…. Kolik bombardéru jsou schopní najednou nasadit? Pokud budou mít z čeho startovat? Nebo to necháš na pozemních ASM? Víš jak obtížné na logistiku je provést masivní koordinovaný útok? Aniž by o tom někdo věděl? Co bude přesně sledovat pozici CVN aby ty střeli netrefili jen prázdné místo v oceánu nebo nějaký tanker či rybářskou loď?
Nikdo netvrdí, že to není závažná hrozba, ale nepředpokládej, že to bude snadný cíl. Nezapomeň, že v době kdy se svaz bude vůbec blížit na dostřel, poletí na ně stovky tomahwku a jiných střel, takže přijdou aspoň o nějaké prostředky pro sledování a útok…Skrýt celý příspěvekpet.rok: Problém je v tom, že si neuvedomujete výšku geostacionárneho orbitu ani náklady na zmenu polohy a čas, ktorý takáto zmena na Geostacionárnom orbite trvá. Rovnako si ...Zobrazit celý příspěvek
pet.rok:
Problém je v tom, že si neuvedomujete výšku geostacionárneho orbitu ani náklady na zmenu polohy a čas, ktorý takáto zmena na Geostacionárnom orbite trvá. Rovnako si neuvedomujete, ako veľké rozlíšenie potrebujete a aký má následne vplyv rozlíšenie na veľkosť záberu. Tiež si neuvedomuje, že existuje iba malé množstvo dostatočne silných (a značne drahých) nosičov, ktoré by v súčasnosti dokázali vyniesť takto veľký objekt na GEO. I relatívne jednoduchý GPS satelit, ktorý v podstate iba neustále dookola vysiela svoje dáta a vykonáva občasné korekcie, váži okolo 1,5 t. Nehovoriac o veľkosti súborov a o rýchlosti komunikácie medzi objektom na geostacionárnom orbite s pozemnou stanicou, v horšom prípade komunikáciou cez komplexnú sieť ďalších satelitov, ktoré pôsobia ako relay. Nehnevajte sa, ale vidíte vesmír ako Hurvínek válku. Keby to bolo tak jednoduché alebo užitočné, tak by sa geostacionárny orbit už dávno využíval na špionážne satelity a napríklad Rusko by nemuselo investovať prostriedky do vývoja nových, nízko letiacich.
Nehovoriac o nákladoch vyniesť satelit na geostacionárny orbit, kedy majú problém udržať v prevádzke Glonass, nie to ešte sériu obrovských špionážnych satelitov, ktoré by boli schopné na dané vzdialenosti poskytnúť použiteľné zábery a pravidelne nahrádzať poškodené, prípadne už nepoužiteľné kusy. Navyše z Geostacionárneho orbitu by ste skutočne mohli použiť iba tak kameru a tá Vám v noci príliš nepomôže.
Nie, satelity nie sú bezvýznamné. Sú užitočné tam, kde nemôžete z rôznych dôvodov poslať prieskumné lietadlo alebo kde potrebujete jeden objekt sledovať v pravidelných intervaloch.Skrýt celý příspěveka je dost otazne, ci dokazu LL USA sluzit v proxy konfliktoch obmedzenej intenzity proti inym velmociam. Zatial to v Syrii a v Juhocinskom mori vyzera, ze velmi nie. Ak mate ...Zobrazit celý příspěvek
a je dost otazne, ci dokazu LL USA sluzit v proxy konfliktoch obmedzenej intenzity proti inym velmociam. Zatial to v Syrii a v Juhocinskom mori vyzera, ze velmi nie.
Ak mate informacie o tom ako LL vyznamne prispievaju k presadeniu Americkych zaujmov na ukor Ruskych zaujmov v Syrskom konflikte, vopred dakujem. Ak nie, je na zvazenie, preco tak LL nedokazu negovat nasadene ruske jednotky v Syrii a chranit tak zaujmy USA a jej spojencov, ktorym Rusko v Syrii dost lezie na nervy, az ich neikedy celkom stracaju.
Lode boli najvykonnejsie bojove platformy od stredoveku po 2. sv. vojnu. Sucasne technologie z nich ale robia prostriedky prinajlepsom sekundarneho vyznamu. Hovorime o konflikte velmoci a o zastupnych konfliktoch velmoci. LL maju urcite vyznam v oblastiach, kde ina velmoc nema silny vplyv. Tam lietadlova lod dokaze velmi efektivne ziskat vplyv pre USA.
Na rusko sa lodami velmi utocit zo severu neda a tie male pobrezia v teplych moriach su davno osadene adekvatnymi protilodnymi kapacitami, aby bol zaruceny neuspech akejkolvek americkej kampane z tych pozicii, resp. neakceptovatelne straty pre ameriku. Nie je problem pre krajinu s takmer rovnako silnym konvencnym arzenalom a s najvacsim jadrovym arzenalom obranit pobrezia tvoriace maly zlomok hranic, navyse dostupne iba cez uziny, kde uplne idealna moznost ako protivnikove posily a prvotne jednotky chytit do pasce. Cierne more je v podstate pre utocnika voci Rusku velka nechutna morska pasca. Rusko ma geograficku a geopoliticku polohu taku, ze pre lodstvo inej krajiny je de facto nedobytna pevnost.Skrýt celý příspěvekMurfur A proč kladou Rusové takový důraz u svých lodí na CIWS? No protože vědí, že při oceánském nasazení budou jejich lodě operovat bez leteckého krytí, tj, odkázány samy na ...Zobrazit celý příspěvek
Murfur
A proč kladou Rusové takový důraz u svých lodí na CIWS?
No protože vědí, že při oceánském nasazení budou jejich lodě operovat bez leteckého krytí, tj, odkázány samy na sebe. Oni jaksi ty letadlovky nemají.
Což v případě USN prostě nehrozí. Obrana operačního svazu LL má více vrstev a začíná stovky kilometrů od samotného operačního svazu. Tedy podstatně dál než je dostřel PL raket operačního svazu.
Při (zcela hypotetickém) střetu USN a VMF někde uprostřed Pacifiku, by tohle, krom větší kvality US lodí i personálu, zcela jistě hrálo zásadní roli.
Nicméně souhlasím s Charliem, je to velmi komplexní otázka a záleželo by na mnoha faktorech.Skrýt celý příspěvekcela debata o uzitocnosti LL voci inej velmoci zacala v momente, ked som dal do pozornosti, ze Ford ma iba velmi slabe CIWS v porovnani napriklad s triedov Kirov a ostatnymi ...Zobrazit celý příspěvek
cela debata o uzitocnosti LL voci inej velmoci zacala v momente, ked som dal do pozornosti, ze Ford ma iba velmi slabe CIWS v porovnani napriklad s triedov Kirov a ostatnymi Ruskymi lodami vyssieho vyznamu. Tie slabe CIWS su okrem ineho indikator americkej doktriny pre LL, ktora ich planuje pouzivat hlavne pre operacie nizsej intenzity a proti slabsim protivnikom. Na potopenie lietadlovej lode (ktora je vzdy so svojim zvazom) rusi vyvinuli doktrinu supersaturacneho utoku. Tej doktrine zodpovedaju presne aj zbrane, ktore za tym ucelom vyvinuli. Je realne mysliet si, ze Rusi nedokazu vyrabat zbrane schopne potapat LL? Aky je na to dovod? Pre rusov je to dolezita kapacita a systemy, ktore na to dekady vyvijaju ako Granit, Bazalt, Vulkan, z novsich Oniks, Jachont, Brahmos 2, Kalibr maju parametre v uplne inej kategorii ako protilodne strely ameriky (z dovodu, ze kazda velmoc ma inak postavene doktriny, ktore vychadzaju z odlisnych hrozieb a zaujmov), ktore to dokazu a nie je potrebne ich posielat stovky. Slovne spojenie "poslu vsetko co maju" znamena ealne ze poslu dost na zarucene znicenie, co je podla Ak by sa americka LL planovala realne branit voci velkemu utoku protilodnymi prostriedkami, jej CIWS by vyzerali skor nejako takto:
https://www.youtube.com/watch?...
a nie takto:
http://www.defenseindustrydail...
Su v zasade dve moznosti. Bud su tie zbrane totalne neschopne a preto americke LL nepotrebuju skoro zoadne CIWS, alebo americke ozbrojene sily neplanuju nasadzovat LL v intenzivnom konflikte s inou velmocou. Iny dovod na osadenie tak malych CIWS ako maju americke LL nie je. Ostatny zvaz moze byt zamestnany silnou palbou na seba, znacne zniceny, alebo nemusi mat schopnost ucinne odvratit utok novych typov zbrani, pripadne cokolvek ine. Zvaz urcite nema taku redundanciu PVO, aby dokazal zarucit na 100%, ze LL nebude zasiahnuta. Teda preco sa LL neboji realnej hrozby? Lebo ta hrozba je iba fingovana a realne nema ziadne schopnosti? Ja byt americkym generalom,by som sa nanazor internetovych diskuterov nespoliehal a dal by som na vyzvedne sluzby. Potom zostava druha moznost. Ta vychadza z predpokladu, ze ak ma super naozaj vykonne protilodne systemy a ma aj schopnost a ochotu ich pouzit, je nemozne zarucit 100% obranu voci nim. Stalo by to obrovske prostriedky, zvysovalo velmi komplexnost uz tak velmi zloziteho celku a aj tak by nebola moznost sa spolahnut na istotu, ze to urcite zafunguje, lebo super moze lahko vyvinut iny system a prisposobit raketu je nepomerne jednoduchsie ako celu obrovsku LL a jej zvaz. Hlavne ak vezmeme do uvahy, ze amerika vobec nepotrebuje intenzivne utocit na Rusko, ani Cinu lietadlovymi lodami. Ak uz, hodia sa na to ovela lepsie ine prostriedky. LL ma prave vyznam pre natlak na sfery vplyvu, ale proti samotnym velmociam je to asi najnevhodnejsi prostriedok, aky by sa dal vybrat.
NIkdy v modernej historii (rozumej od vynajdenia JZ) nepouzili USA ziadnu LL voci inej velmoci. Neexistuje ziadny zivotaschopny scenar, ako by sa to dalo. Ak o nejakom viete, dajte odkaz. Bude to iste velmi zaujimave citanie...Skrýt celý příspěvekcrusasder: jak uz jsem zminil, letadlovka je proste nejsilnejsi bojove namorni plavidlo schopne od WW2 vyhrat namorni bitvu a z toho vyplyva schopnost ovladat namorni komunikace ...Zobrazit celý příspěvek
crusasder:
jak uz jsem zminil, letadlovka je proste nejsilnejsi bojove namorni plavidlo schopne od WW2 vyhrat namorni bitvu a z toho vyplyva schopnost ovladat namorni komunikace (pominu-li specifikum ponorek). Podle vasi logiky by jste po odmazani tech nejdrazsich plavidel, tj. letadlovek, musel zacit odmazavat dalsi v poradi, tj. krizniky, pote torpedoborce atd...
Letadlovka ma navic schopnost v pripade invaze zasahovat intenzivne a hluboko na uzemi protivnika, coz dnes jina plavidla naumoznuji. Tedy pokud neuvazujeme postrelovani pevniny velmi drahymi a malo pocetnymi rizenymi strelami typu Tomahawk nabo neucinne postrelovani pobrezi namornimi dely, jejichz raze dnes nepresahuje 130mm (krome USS Zumwalt)Skrýt celý příspěvekcela debata o skryvani Task Force mi pride tak trochu mimo, jeho cielom je naopak byt vidiet tak aby na to protivnik musel reagovat. ale keby cisto hypoteticky bola snaha ho ...Zobrazit celý příspěvek
cela debata o skryvani Task Force mi pride tak trochu mimo, jeho cielom je naopak byt vidiet tak aby na to protivnik musel reagovat.
ale keby cisto hypoteticky bola snaha ho "ukryt" tak je to velmi tazka uloha, pretoze kedze TF patria medzi ciele prvoradeho strategickeho vyznamu su neustale sledovane vsetkymi dostupnymi prostriedkami a vzhladom na velkost plavidla a fyzikalne obmedzenia jeho pohybu je pomerne jednoduche udrziavat znalost o jeho pozicii (strata pozicie na 1 hodinu znamena teoreticky prezriet len oblast o polomere 33nm).
pozemne a namorne systemy sledovania zahrnuju okrem ineho radary dlheho dosahu (v rade 1000km), hydrofonicky prieskum (u plavidiel rozmeru a hlucnosti LL je dosiahnutelna vzdialenost podobna), sledovanie elektronickej komunikacie.
vesmirne systemy zahrnuju navyse aj sledovanie v IR, viditelnom a (mozno aj UV) spektre.
m164: ak by boli druzice na sledovanie tak nepouzitelne ako pises tak by asi staty nevynakladali miliardy aby ich mali.
sledovanie ciela rozmerov LL je velmi lahko realizovatelne aj prostriedkami z GEO drahy a teda nie je potrebne korigovat drahu ani cakat na dalsi oblet ako u nizkych obeznych drah. Navyse rozlisenie potrebne na opticku identifikaciu tak rozmeneho objektu je skutocne nizke a tak staci sirokouhly zaber pokryvajuci 1000km2.Skrýt celý příspěvekStanyk: geostacionárny orbit je vo výške skoro 36 tisíc km. Z tejto výšky by ste na snímkach sotva rozoznal, či sa jedná o Slovensko alebo Maďarsko, nieto hľadať bojové zoskupenia. ...Zobrazit celý příspěvek
Stanyk: geostacionárny orbit je vo výške skoro 36 tisíc km. Z tejto výšky by ste na snímkach sotva rozoznal, či sa jedná o Slovensko alebo Maďarsko, nieto hľadať bojové zoskupenia. Museli by ste mať družicu rozmerov Hubblovho teleskopu a kedže by sa jednalo o geostacionárny orbit, každý presun by vás stál šialené množstvo paliva, obzvlášť pri tak veľkých družiciach. Snímky by boli malého rozmeru a nemohli by ste ich posielať neustále, keďže si nedokážem predstaviť datalink, ktorý by dokázal v reálnom čase prenášať kvantum dát, ktoré superpočítače NASA spracúvajú i celé dni. Nehovoriac o prenose týchto dát v silne rušenom prostredí, kedy by bol problém vôbec vytvoriť spojenie a nie ho udržať v prevádzke niekoľko hodín.
Na nočné sledovanie by sa dali použiť rôzne vymoženosti, napríklad si viem predstaviť sledovanie tepelnej stopy, kedže oceľové lode budú ešte dlho po západe slnka výrazne teplejšie než okolitá voda. Sledovanie tepelných stôp sa napríklad využíva už desaťročia na sledovanie odpalu rakiet ako súčasť včasného varovného systému, keďže nárazovo prudko stúpne teplota oproti okoliu. Tento systém mal byť dokonca dostatočne citlivý na zachytenie odpalu BUKu na Ukrajine, no pochopiteľne ide o dáta z dôležitého systému (určeného predovšetkým na zachytenie jadrového útoku v počiatku), ktoré sa nezverejňujú. Stále by ste ale čelil rovnakým problémom - obmedzené rozlíšenie a obmedzené pokrytie.
Potom by sa dali ešte sledovať prírodné anomálie ako vznik vĺn na mori a podobne, no na to by ste jednak potrebovali špeciálne satelity, ktorými disponuje hlavne NASA a ESA a išlo by už skutočne o zúfalé riešenie bez možnosti zistiť, či sledujete pohyb rýb alebo bojovej skupiny.Skrýt celý příspěvekcrusader: Družici trvá približne 1,5 hodiny, kým obehne Zem (presný čas závisí od orbitu). Každý manéver, ktorý vykoná, aby sa dostala do požadovanej polohy, ju stojí drahocenné ...Zobrazit celý příspěvek
crusader:
Družici trvá približne 1,5 hodiny, kým obehne Zem (presný čas závisí od orbitu). Každý manéver, ktorý vykoná, aby sa dostala do požadovanej polohy, ju stojí drahocenné palivo. Rozlíšenie, ktoré poskytujú družice, sa dá rôzne nastaviť, no potrebujete ho uchovať na použiteľnej úrovni, aby ste vedeli určiť, či sa jedná o bojové zoskupenie alebo spomínaných rybárov, anomálie na snímke, vlny a veľryby. V praxi behom jedného obehu s nízkym rozlíšením pokryjete územie najviac o rozlohe niekoľko km2, pretože snímky sa musia prekrývať, aby sa dali pospájať do väčšieho obrazu. Rovnako je družica limitovaná kapacitou, ktorá určuje maximálny počet snímok a rýchlosťou, akou prenáša dáta na zem, pričom družice sa dajú rovnako ako akýkoľvek iný signál rušiť. Ďalej obežné dráhy satelitov sú známe a dajú sa ľahko vypočítať ihneď v momente, kedy vykonajú korekciu, čo dáva zoskupeniu vyše hodiny času, aby sa patrične zariadilo a prípadne stratilo z dohľadu.
Družice nie sú žiadna superzbraň a jediné prieskumné lietadlo vo vzduchu poskytne neporovnateľne viac dát, navyše za zlomok ceny, než celá séria družíc. Najlepší spôsob sledovania námorníctva a letectva bol, je a dlho ešte bude špionáž, ktorá ale nefunguje presne ako GPS, neposkytuje informácie nepretržite a dá sa pomerne ľahko znegovať obmedzením komunikácie na nevyhnutný personál, ktorý sa dá individuálne sledovať.
K útoku na Rusko - nemám rád, keď sa vždy niekto snaží všetko postaviť do úlohy: každá zbraň je určená na zničenie a obsadenie Ruska a následne sa podľa toho aj hodnotí. Načo by to asi robili. Ak to ideme zahnať do tejto absurdnosti, nebolo by praktickejšie použiť pozemné základne a z nich väčšie a lepšie vybavené letectvo než to, ktorým disponujú lietadlové lode? Prípadne strely s plochou dráhou letu? Nehovoriac o tom, že v tomto scenári asi hovoríme o totálnej vojne, kde lietajú jadrové hlavice každým smerom a teda je nezmysel sa otázkou miesta útoku vôbec zaoberať.Skrýt celý příspěvekNo takže jsme po delší debatě dospěli opět k tomu, že letadlové lodě jsou vlastně opravdu ukázka toho "kdo ho má většího", protože velmoci USA, RF a Čína se stejně nikdy vzájemně ...Zobrazit celý příspěvek
No takže jsme po delší debatě dospěli opět k tomu, že letadlové lodě jsou vlastně opravdu ukázka toho "kdo ho má většího", protože velmoci USA, RF a Čína se stejně nikdy vzájemně nenapadnou a pokud ano, bude to znamenat konec světa jak ho známe. OK?Skrýt celý příspěvek
crusader: tak družice létá po určitých trajektoriích. Nevím (někdo fundovanější mě snad doplní) zda tyto sledovací družice létají též po geostacionárních drahách a zda má Rusko, ...Zobrazit celý příspěvek
crusader: tak družice létá po určitých trajektoriích. Nevím (někdo fundovanější mě snad doplní) zda tyto sledovací družice létají též po geostacionárních drahách a zda má Rusko, USA a Čína pokrytí celého světa, nebo jen družice mají svá okna, kdy mohou sledovat danou oblast a případně jejich trajektorie může být vychýlena.
Kdyby došlo však došlo na konflikt mezi US a např. Ruskem, tak se domnívám, že ani družice nezůstanou mimo zájem mocností.
A dokáže mi někdo vysvětlit, jak se sleduje loď např. v noci z orbitu?
Dále nechápu, proč stále myslíte, že účelem uskupení letadlových lodí by byl přímý útok na ruskou pevninu. Blokace námořních tras a ochrana svých a spojenců, kteří jsou na takovém námořním obchodu závislí, případně mobilní plovoucí letiště, které nelze preventivně zničit (narozdíl od těch stacionárních).
Těch scénářů je milion, ale domnívám se, že žádný US scénář nepočítá s tím, že se lod'stvo US pokusí o obojživelnou operaci za účelem se "nenápadně" vylodit u Petrohradu. :))))Skrýt celý příspěvekShania Opravdu, námořní strategie nehraju, pár knížek jsem přečetl, nemám ovšem žádnou, která by popisovala nasazení moderních letadlových lodí proti rovnocennému protivníkovi. ...Zobrazit celý příspěvek
Shania
Opravdu, námořní strategie nehraju, pár knížek jsem přečetl, nemám ovšem žádnou, která by popisovala nasazení moderních letadlových lodí proti rovnocennému protivníkovi.
Vy pořád operujete použitím a oslepením radarů. Nejsme v době ww2 nebo vietnamské války.
Ano před radarem schováte loď za horizont, ale ne před družicovým sledováním. Letadlové lodě neplují rychlostí 200 km/h aby mohly kličkovat v oblastech kde zrovna žádná družice neletí a přitom se blížit k cíli. A rozhodně nepluje sama, takže nějaký falešný odraz je sice fajn, ale skupina odrazů je pořád podezřelá. A navíc, každý svaz kolem letadlové lodě (protože je to důležitý cíl) Rusové určitě sledují kontinuálně, určitě nejsou primitivní opice aby je to nenapadlo. Stejně jako americké družice sledují významnější ruské lodě.
A stejně by mě zajímalo, odkud by ten úderný svaz kolem letadlové lodi na Rusko útočil. Z Baltu, ze Středozemního moře? Nevím o tom, že by americké letadlové lodě byly stavěné na boj v arktických oblastech, takže od Norska po Kamčatku by to asi nebylo. Tak odkud by měl přijít ten překvapivý úder? Z Beringovy úžiny?Skrýt celý příspěvekcrusader: bitva u Kursku také skončila plichtou, spíše vítězstvím Němců (v poměru zničených tanků). A k čemu to bylo. Jinak mi to přijde, že spousta lidí zapomíná, že zbraně, ...Zobrazit celý příspěvek
crusader: bitva u Kursku také skončila plichtou, spíše vítězstvím Němců (v poměru zničených tanků). A k čemu to bylo.
Jinak mi to přijde, že spousta lidí zapomíná, že zbraně, resp. armády neexistují pouze za účelem boje, ale jejich hlavní účel je zbraně použít v mezinárodním měřítku k prosazení své vůle.
Hitler taky strašil armádou a obsadil/anektoval Sársko, Rakousko, Sudety a poté zbytek ČS a to bez jediného výstřelu. Bez armády by toho dosáhnout nemohl.Skrýt celý příspěvekmurfur a spol.: taky nemám rád, když se z Rusů dělá banda primitivních zaostalých mužiků, které si každý namaže na chleba. Osobně si myslím, že s kartami, které mají (geografická ...Zobrazit celý příspěvek
murfur a spol.: taky nemám rád, když se z Rusů dělá banda primitivních zaostalých mužiků, které si každý namaže na chleba. Osobně si myslím, že s kartami, které mají (geografická poloha, populace, surovinové zdroje, klima, historické souvislosti) hrají geopolitické hry na slušné úrovni a zaslouží respekt. Ale pokud v diskusi, která se blíží hovoru fanoušků Sparty a Slávie, někdo začne zpochybňovat, že letadlová loď s doprovodem a stovkou letadel na palubě není sakra respektování hodným prostředkem projekce síly, který dá zabrat každému aspirantovi na supervelmoc, není úplně soudné. Představa, jak Rus tahá jak kočka koťata všechna ta obraná opatření, lodě, ponorky, odpalovací platformy pro protilodní střely atd... kolem celého jejich pobřeží taky asi není úplně reálná, že? Těch špičkových systémů nemají nekonečné množství, při přesunu jsou dost zranitelné např. útokem střel s plochou dráhou letu nebo právě těmi palubními letouny atd... Prostě výhoda mobilního agresora proti zakopanému obránci, byť sedí v sebenedobytnější Maginotově linii zůstává.
Navíc soudím, že řešit potenciální přímý střet velmocí (např. napadení území Ruska/Číny) je úplný nesmysl, tam nemá smysl řešit průběh. Výsledkem bude vždy konec nebo totální reset světa, jak ho známe. Velmoci ale budou vždy řešit otázku sfér vlivu v "koloniích". A je nezpochybnitelné, že vlastník mobilní platformy, která je schopna dopravit do zájmové oblasti letectvo, zásoby, zázemí, které výrazně převyšuje sílu většiny národních států, určuje hru. To, co se Rusům povedlo v Lakatii je sice husarský kousek, ale umožněný jen velmi specifickými podmínkami, a je to z nouze ctnost. Určitě by také dali přednost využití plovoucí platformy, místo betonování letiště a zajišťování perimetru základy. Ale nic takového nemají a hned tak mít nebudou.Skrýt celý příspěvekcrusader: kdyby jsi hrál někdy nějakou námořní hru, jako Harpooon, Janes FC, Command nebo četl aspoň něco o strategiich námořnictva, tak by jsi měl lepší představu, najít, ...Zobrazit celý příspěvek
crusader: kdyby jsi hrál někdy nějakou námořní hru, jako Harpooon, Janes FC, Command nebo četl aspoň něco o strategiich námořnictva, tak by jsi měl lepší představu, najít, identifikovat a sledovat lodě je extrémně těžké i s modernímy systémy.
1. na moři je čilý provoz, stovky nejrůznějších lodí. Všechny námořnictva se specializují na to, aby vypadali na dálku jako civilní lodě ... (proč má asi zulvat stealth opatření, i když je na radaru pořád vidět..., aby vypadal jako rybářský člun, takže se dostane velmi blízko pobřeží). letadlová loď je obrovská, ale na velké vzdálenosti je to mimo možnosti rozlišení radarů...
2. letadla dokáží vyčistit obrovské prostory od průzkumných letadel protivníka..
3. svaz nepopluje v čele, ale bude mít předvoj a nikdy se nepřiblíží blízko k pobřeží.
4. najít, natož pak sledovat lodě za horizont je velmi těžké, navíc svaz bude mít velkou zonu REB kde nikdo neuvidí nic.
5. samotné lodě dodržují radiový klid.
Největší nebezpečí pro CVN je pokud bude mít kapitán nepřátelské ponorky šestí a svaz do něj najede, když sedí v klidu a čeká, malá šance ale stát se to může. Dokud nebudou antitorpeda, tak jedna ponorka dokáže potopit celý svaz, i když by to byla sebevražda.
Potopit svaz raketami není žádná sranda a vyžaduje to obrovské prostředky, víc jak 100 raket a velmi dobře načasovaný útok z více stran.
(4-5 kooperujících AEGIS DD s E-2D si v pohodě poradí s takovým množstvím raket najednou a to vůbec nepočítám CAP. A v tomhle budou jen a jen lepší.)
To je extrémně těžké dosáhnout....Skrýt celý příspěvekV legendární diskuzi Rusko vs. USA přehlížíte jedno. Každý má pocit, že velmoc dokáže generovat jakoukoliv sílu, v jakémkoliv místě na světě a dokáže ji tam držet libovolně dlouho ...Zobrazit celý příspěvek
V legendární diskuzi Rusko vs. USA přehlížíte jedno. Každý má pocit, že velmoc dokáže generovat jakoukoliv sílu, v jakémkoliv místě na světě a dokáže ji tam držet libovolně dlouho a mít pro ní dostatek munice.
Jednoduše řečeno - je to myšlení typu "červené tlačítko" - potřebuji 50 letadel v 5000 km vzdálene oblasti s plnou výzbroji a vším pro operace na měsíci, whola, mám je tam. Potřebuji dalších 50 letadel na konci druhého světa, whola, mám je tam. Potřebují zničit lodě, zmáčknu červené tlačítko, whola, lodě zničeny.
Všechny ty diskuze o výkonech zbraní a raket, nechci říct, že jsou zbytečné, ale jsou vedeny bez respektu a nadhledu. Raketa s doletem 4000 km - zmačknu červené tlačítko, a vše do 4000 km zničím kdykoliv, jakkoliv, za jakýchkoliv podmínek.
Detaily jako výcvik - který ve skutečnosti hraje tu nejdůležitější roli, kvalitní velení, to každý bere jako něco samozřejmého. Přitom tohle hraje hlavní roli. Jak mi řekl jeden přední český pilot - dobrý pilot v horším letadle vždy porazí horšího pilota v lepším letadle.
Z mého pohledu jsou lodě především ekonomickým závodem. Protivník musí jednoduše počítat s tím, že Američané mají určitou schopnost a musí se proti ní připravit, což stojí čas, peníze, úsilí a není to vůbec příjemné.
Dále, nevěřím, že letadlové lodě Američané někde vyšlou proti letecké přesile, bez vybudování absolutní vzdušné nadvlády. Vždy první půjdou do boje letadla, nikoliv bojové lodě.
Jinak Charlie chápe složitost problému přesně.Skrýt celý příspěvekCharlie 1) padaly tu názory o svazu letadlových lodí schovaných za horizontem což uznáš že platilo max během ww2. Ono je něco jiného přerušit činnost ve výcvikovém táboře, když ...Zobrazit celý příspěvek
Charlie
1) padaly tu názory o svazu letadlových lodí schovaných za horizontem což uznáš že platilo max během ww2. Ono je něco jiného přerušit činnost ve výcvikovém táboře, když vím, že v určitém čase nade mnou poletí družice a schovat svaz lodí, který pluje rychlostí max 50km/h a je na otevřeném prostoru oceánu. Pochybuju, že svaz kolem letadlovky před průzkumem z vesmíru schováš.
2)Proč by Rusové (nebo Číňané) posílali všechno co mají, když na letadlovce je tak 70-90 letadel a vrtulníků (a ne všechny jsou určené na nálety)?
3) Máš pravdu, ale přesně tohle tu nejsou schopní pochopit zastánci "skvělých nepotopitelných" amerických letadlových lodí.
A k válce o Falklandy. Z hlediska námořních operací bych řekl, že skončila max plichtou (spíš těsným vítězstvím Argentinců) - sice ztratili starý lehký křižník (byl postavený za WW2 (nebo těsně před ní)) a ponorku, ale Britové přišli o 2 moderní torpédoborce (nejstarší Sheffield -1975) a dvě moderní fregaty (starší Antelope 1975). Z hlediska nasazených pozemních sil měli Britové převahu. proto taky vyhráli válku ale prakticky až potom co Argentincům došly střely Exocet (až potom bylo možné vylodit výsadky).Skrýt celý příspěvekHoší hoší, ještě jednou a naposledy: 1) nikdo netvrdí, že svaz kolem letadlovky je neviditelný,a le na chvíli dohledu utýct může. Ony totiž ty družice nehlídají každý čtvereční ...Zobrazit celý příspěvek
Hoší hoší, ještě jednou a naposledy:
1) nikdo netvrdí, že svaz kolem letadlovky je neviditelný,a le na chvíli dohledu utýct může. Ony totiž ty družice nehlídají každý čtvereční kilometr povrchu země 24/7. V Lybii ještě za pantatínka Kaddáfího moc dobře věděli, dky jim nad výcvikovým táborem poletí nějaká ta americká a běželi se schovat. A US NAVY to má zcela jistě zmáklý taky.
2) Rusové ani nikdo jiný po nějakém námořním uskupení nepošlou všechno co mají. Jednak musíme počítat s tím, že těch uskupení bude víc a budou operovat podle nějakého plánu, aby protivníka donutili rozdělit síly nebo je poslat špatným směrem, a druhak máme tu i jiná bojiště, kde bude nutno posílit pro ochranu svých zájmů bezpečnost. Však se podívejta, jak to probíhalo v Pacifiku mezi Amíky a Japončíky.
3) Nikdo nepošle tak velké a drahé cíle do žádného mlýnku na maso, pokud o něm bude vědět. A naopak ta druhá strana se bude snažit připravit ten mlýnek na maso tak, aby způsobila maximální ztráty při svých akceptovatelných. Takže jasně, že na uskupení budou čekat nejdřív ponorky a vlastní námořnictvo, pak dálkové bombardéry se střelami s dlouhým doletem, u pobřeží raketové a dělostřelecké systémy pobřežní ochrany, raketové čluny, minová pole, a budou se snažit rozmastit to uskupení na cimpr campr. Jenže velitel toho uskupení i jeho nadřízení tohle všechno ví, a proto mají svoje ponorky a protiponorkové lodě, svoje dálkové bombardéry a stíhačky a letouny REB a SEAD, svoje žabí muže, minolovky, protiletadlové torpédoborce a další tunu hraček, určených k rozbíjení obrany protivníka.
Je tu kua válka, klidně se může stát, že nějaká letadlovka půjde ke dnu i s celým uskupením, protože nějakému šikovnému kapitánovi podmořského raketového křižníku se povede odpálit svojí salvu Granitů přesně ve chvíli, kdy je obrana svazu vytížená něčím jiným nebo jí prostě nachytá na švestkách. A taky se klidně může stát, že šikovnej velitel svazu pronikne nepřátelskou obranou s minimálníma ztrátama, protože bude prostě šikovnější než ten druhej velitel a líp využije prostředky, který má k dispozici.
Stejně tak vlastnictví letadlovek může někoho jiného od něčeho odradit, protože se prostě počítají náklady a přínosy a Argentinci tehdá Falklandy obsadili taky proto, že si mysleli, že na ně Britové nemají moc co poslat. Možná, že kdyby tehdá Británie měla něco jako pár Nimitzů, tak by si to rozmysleli. A nebo taky ne.
Alep proč si myslíte, že Británie tak dlouho vládla světu a ostatní jen paběrkovali a nikdo její zájmy zas tak moc neohrožoval? protož eměla nejsilnější námořnictvo na světě a každý musel počítat s tím, že když si to s Jejím Veličenstvem rozhází,t ak se mu klidně můžou přestat vracet do přítavu lodě, nebo mu nějakej bitevník nějakej ten přístav rozstřílí na maděru. Byla to stejná projekce síly, jako kdysi dávno tritémy ve středozemním moři a jako teď letadlovky.
Doporučuju si zahrát nějakou promakanou strategii po síti proti lidskýmu protivníkovi, to vám totiž objasní něco, co očividně nechápete - že neexistuje žádná ultimátní zbraň (ne, ani Mammoth tank), ale pouze něco, čemu se říká "combined warfare" vám dá šanci na úspěch.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...