Vzdušné letadlové nosiče opět na scéně
-
19. 11. 2014
-
12 komentářů
-
Jan Grohmann
Americká agentura pro pokročilé obrané projekty DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency) se zajímá o vývoj vzdušných nosičů schopných vypouštět/přijímat malá parazitní bezpilotní letadla. DARPA vystavila oficiální žádost o informace RFI (Request For Information). Všichni zájemci mohou skrze RFI poslat své představy, jak technicky zajistit start a přistání dronů z velkého dopravního letadla.
Jaký problém chce DARPA novým projektem řešit? V současné době pilotovaná velká letadla a bezpilotní letadla jsou běžně vysílaná na cvičení a do bojových zón. Oba typy letadel mají samozřejmě jiné úkoly ale také jiné výkonové možnosti.
Bezpilotní letadla všech kategorií mají nízkou cenu za letovou hodinu, velkou výdrž ve vzduchu a především jejich sestřelení bolí pouze daňové poplatníky. Velká dopravní letadla vynikají velkým doletem, rychlostí (oproti většině dronů) a schopností nést těžký a rozměrný náklad.
Agentura DARPA se rozhodla zkombinovat výhody obou typů letadel do jednoho nového leteckého systému - vzdušného letadlového nosiče. Podle vize DARPA velká letadla na své palubě, případně pod křídly, ponesou bezpilotní letadla až na dosah cílové zóny. Bezpilotní letadla se od nosiče oddělí a vydají se do cílové zóny po vlastní ose. Po splnění úkolů, zejména průzkumných, se pak vrátí na nosič.
Podle DARPA taková kombinace umožní nebývalé zvýšit rozsah bezpilotních letadel. Například dolet C-17 Globemaster III s nákladem 76 tun je 4500 km. S tankováním za letu je pak dolet prakticky neomezen.
Ideálním kandidátem je ScanEagle. Nosný letoun dokáže „rozsít“ letadla po obrovské ploše, kontrolovat jejich pohyb, sbírat a vyhodnocovat průzkumné údaje a poté je vyzvednout. / Boeing
Pro obraznost uveďme, že maximální startovací hmotnost (prázdný letoun+palivo+zbraně) bezpilotního letadla MQ-9 Reaper je 4750 kg. Samozřejmě, v letové konfiguraci se Reaper dovnitř letové paluby nevejde.
Pravděpodobnější je využití menších bezpilotních letounů, jako je např. ScanEagle, který již v brzké době zavede do výzbroje Armáda ČR. Avšak díky své maximální rychlosti 150 km/h je nutné uvažovat o pomalejším turbovrtulovém nosiči, jako je např. C-130 Hercules.
„Chceme najít způsoby, jak udělat menší letadla účinnější a jeden slibný nápad je využít stávající velká letadla s minimální úpravou, aby se staly ´letadlovými nosiči na obloze,´" uvádí Dan Patt, programový manažér projektu. „Očekáváme inovativní koncepty vypouštění a zachycování bezpilotních letadel."
Myšlenka parazitních letadel není nová a počáteční ideje můžeme vystopovat až do druhé světové války. Například v roce 1951 vznikl ve Spojených státech proudový dron Ryan Firebee sloužící jako cvičný terč. Pro dopravu do cílového místa a následné ovládaní sloužil pro tento účel vyvinutý letoun Lockheed DC-130 (upravený C-130 Hercules).
V 50. letech minulého století běžel ve Spojených státech také FICON (Fighter Conveyor) Program si kladl za cíl odstranit nevýhody proudových stíhaček té doby – žalostně malý dolet.
V rámci programu FICON upravený bombardér Convair B-36 Peacemaker dokázal do cílové oblasti dopravit průzkumnou proudovou stíhačku Republic RF-84F Thunderstreak . Po dokončení průzkumné mise se stíhačka vrátila a připojila zpět k mateřskému letounu.
Zdroj: DARPA
Související články
Rozbíhá se výroba dopravního letadla KC-390. Dočká se české letectvo?
Brazilská firma Embraer připravuje zahájení sériové výroby dopravních a tankovacích letounů KC-390. ...
-
15.10.2014
-
3 komentářů
-
Jan Grohmann
Letadla budoucnosti s chytrou kůží
Britský gigant BAE Systems pracuje na revoluční koncepci, neoficiálně nazývanou „chytrá kůže“ (smart ...
-
17.10.2014
-
0 komentářů
-
Jan Grohmann
Boj o bitevní letoun A-10 Thunderbolt II pokračuje
Americké letectvo (U.S. Air Force) plánuje do roku 2019 vyřadit celou flotilu bitevních letadel A-10 ...
-
05.11.2014
-
134 komentářů
-
Jan Grohmann
C-5M Super Galaxy: Modernizace pokračuje
V americkém letectvu (U.S. Air Force) probíhá rozsáhlá a dlouhodobá modernizace obřích dopravních ...
-
06.11.2014
-
1 komentářů
-
Jan Grohmann
Mimochodem - u vzducholodí s pevným trupem není důvod, proč by nemohly používat tryskový motor. Do nadzvukových rychlostí by se sice nedostaly, ale stačí jenom do pádové rychlosti ...Zobrazit celý příspěvek
Mimochodem - u vzducholodí s pevným trupem není důvod, proč by nemohly používat tryskový motor. Do nadzvukových rychlostí by se sice nedostaly, ale stačí jenom do pádové rychlosti většiny letadel co mají zachytávat, ne?
Navíc jak tu bylo řečeno, mohou mít vlastní "přistávací dráhu" - v podstatě platí, že se paraziti zachytávají hákem na "hrazdu", ze které se i vypouštějí. Ta hrazda ale může mít pohyblivou základnu, která postupně parazita zpomaluje v průběhu "brždění". K tomu stačí pevná kostra, netřeba ultralehké "letiště"...Skrýt celý příspěvekNavíc, pokud bychom uvažovali o moderních "kosmických" materiálech, určitě by se dalo zařídit, aby byl nějaký způsob samoopravy děr. K tomu, abyste takovou vzducholoď s pevným, ...Zobrazit celý příspěvek
Navíc, pokud bychom uvažovali o moderních "kosmických" materiálech, určitě by se dalo zařídit, aby byl nějaký způsob samoopravy děr.
K tomu, abyste takovou vzducholoď s pevným, nebo polopevným trupem sestřelili, byste potřebovali napalm, nebo termobarickou hlavici. Protivzdušné střely se (ani s jedním) dnes nevyrábějí...Skrýt celý příspěvekOna ta slavná zranitelnost vzducholodí zase není tak velká. Mimo jiné proto, že kulomety se už nějáký čas nebojuje a rakety nejsou dělané na to, aby vzducholoď sejmuly, když má ...Zobrazit celý příspěvek
Ona ta slavná zranitelnost vzducholodí zase není tak velká. Mimo jiné proto, že kulomety se už nějáký čas nebojuje a rakety nejsou dělané na to, aby vzducholoď sejmuly, když má segmentový trup, kdy každý segment je plněný heliem.Skrýt celý příspěvek
Souhlasím s Deadogem. Přednosti vzducholodí: - nosnost, vytrvalost, velikost Možná rizika a jejich potlačení: - snadný cíl pro nepřítele (raketa vzduch-vzduch, ...Zobrazit celý příspěvek
Souhlasím s Deadogem.
Přednosti vzducholodí:
- nosnost, vytrvalost, velikost
Možná rizika a jejich potlačení:
- snadný cíl pro nepřítele (raketa vzduch-vzduch, země-vzduch) - vyřešeno instalací laserových děl
- rozdíl vzájemných rychlostí mezi dronem a mateřskou lodí - vyřešeno přistávací dráhou z ultralehkých materiálů - dron nepotřebuje to co klasický palubní letoun
Co zbývá ? Samozřejmě množství technických překážek, ale dle mého má smysl budovat něco o několik kroků dále než upravovat (levně) současné platformy pro semi-řešení.Skrýt celý příspěveknalezeno: http://www.armadninoviny.cz/vz...
nalezeno: http://www.armadninoviny.cz/vz...
offtopic: jako smysluplnější využití vzducholodí vidím vzducholoď s radarem a retranslační stanicí pro veškerou leteckou/pozemní/námořní komunikaci... protože dohled z 20km výšky ...Zobrazit celý příspěvek
offtopic: jako smysluplnější využití vzducholodí vidím vzducholoď s radarem a retranslační stanicí pro veškerou leteckou/pozemní/námořní komunikaci... protože dohled z 20km výšky má takový radar přeci jen lepší, než jakákoliv jeho pozemní obdoba :) (Tuším, že jsem něco takového možná i tady vloni četl, ale nepamatuji se přesně)Skrýt celý příspěvek
Vzhledem k velikosti nosičů (obřích letadel) bych navrhoval, aby byly drony vypouštěny i přijímány za "zad" letadla mezi křídly.Mohl by tam být otevírací otvor velký možná i pro ...Zobrazit celý příspěvek
Vzhledem k velikosti nosičů (obřích letadel) bych navrhoval, aby byly drony vypouštěny i přijímány za "zad" letadla mezi křídly.Mohl by tam být otevírací otvor velký možná i pro manipulaci s dronem bez skládacích křídel. Ta by ovšem situaci ještě víc zjednodušila.Skrýt celý příspěvek
Souhrnný článek o parazitických letounech a jejich nosičích v češtině zde: http://www.valka.cz/clanek_108... ...případně obsáhlejší článek v ...Zobrazit celý příspěvek
Souhrnný článek o parazitických letounech a jejich nosičích v češtině zde:
http://www.valka.cz/clanek_108...
...případně obsáhlejší článek v Aj:
http://www.airvectors.net/avpa...
+ zmínka o německém válečném projektu Mistel:
http://cs.wikipedia.org/wiki/M... Skrýt celý příspěvekMyšlenka to opravdu není nová. Žel přistání na něčem letícím má opravdu řadu problémových bodů a) oba prostředky musí být schopny letět bez obtíží stejnou rychlostí, aby mohlo ...Zobrazit celý příspěvek
Myšlenka to opravdu není nová. Žel přistání na něčem letícím má opravdu řadu problémových bodů a) oba prostředky musí být schopny letět bez obtíží stejnou rychlostí, aby mohlo dojít ke spojení bez nutnosti nějakého složitého přistávacího zařízení nebo dráhy, která by umožňovala rozdíl v rychlostech. b) je potřeba počítat s turbulentním prouděním za mateřským letounem.
Vzducholodě jsou fajn, ale jak už bylo zmíněno, tak pohyb vzducholodě je těžko utajit a mají obecně poměrně nízkou rychlost.Skrýt celý příspěvekDeadog : Vzducholoď je z tohoto pohledu méně výhodnou variantou. Pokud vezmeme v potaz klasickou koncepci parazitních letounů (tedy letoun s pevným křídlem) je důležité aby ...Zobrazit celý příspěvek
Deadog : Vzducholoď je z tohoto pohledu méně výhodnou variantou. Pokud vezmeme v potaz klasickou koncepci parazitních letounů (tedy letoun s pevným křídlem) je důležité aby "mateřský letoun" měl možnost dosáhnout shodné rychlosti jako parazitní letouny, tzn. mít možnost nulové relativní rychlosti.
Ze stejného důvodu jsou jako létající tankery používány rel. rychlé letouny, umožňující "klientovi" srovnat rychlost a připojit se. V případě vzducholodě by musel tankující (přistávající) letoun zpomalit pod svou pádovou rychlost, což není příliš možné.
V případě přistání parazitních letounů by se přistávající letoun napojil do "koše" za mateřským letounem (shodně jako při tankování), tento koš by pak letoun "dotáhl" pod křídlo do parkovací pozice.
Vzducholoď navíc nemůže rychle cestovat na místo určení (hlavní důvod pro použití létajícího nosiče). Teoreticky by se vzducholoď mohla uplatnit jako (polo)statická mateřská loď pro VTOL drony, určených k hlídkování nad pevným bodem. (checkpoint/základna/hranice/...) Pak ale vzniká otázka zda.li by nebyli efektivnější (a hlavně levnější) klasické pozemní stanoviště.
Posledním problémem vzducholodě díky její malé rychlosti, neobratnosti a velikosti je fakt jak snadný a velký terč tvoří, nemluvě o radarovém odrazu.Skrýt celý příspěvekZasel bych jeste dal, vyuzil bych pro neseni tech dronu obri vzducholode. Ano nejsou taka rychle ale to by zase vyvazilo technicke reseni pristani, velka nosnost, vydrz, poprípade ...Zobrazit celý příspěvek
Zasel bych jeste dal, vyuzil bych pro neseni tech dronu obri vzducholode. Ano nejsou taka rychle ale to by zase vyvazilo technicke reseni pristani, velka nosnost, vydrz, poprípade by mohly byt na palube i zbranove platformy k ostrelovani pozemnich pozic. Proste obri letadlovy gunship.
U letadel bude nejvetsi problem hlavne opetovne pristani(pripojeni se), o nejakem opetovnem pouziti, dozbrojeni pochybuju.
Vzducholod by to poresila vse.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...