Stíhačka F-22A s technologiemi F-35 pro americké letectvo?
- 3. 9. 2018
- 157 komentářů
- Jan Grohmann
Podle webu Defense One firma Lockheed Martin nabízí americkému letectvu (USAF) stíhací letoun kombinující platformu stíhačky F-22A Raptor a využívající technologie F-35 Lightning II. Stejný stroj Lockheed nabízí i Japonsku.
V současné době v USAF probíhají diskuze, zda se zaměřit na nákup stíhacích letounů páté generace nebo dokoupit levnější stroje čtvrté generace. Ve druhém případě firma Lockheed Martin nabízí USAF nejnovější stíhačky F-16V Viper a Boeing pak modernizovaný stroj F-15X.
Důvod je prostý ‒ USAF potřebuje zvednout počet bojových letek, zejména kvůli rychle sílící Číně. Zároveň však americkým bojovým letadlům rychle končí životnost (mimo jiné i vlivem intenzivního bojového nasazení) a výroba stíhaček F-35 Lightning II neprobíhá dostatečně rychle. Vždyť všechny objednané F-35 americké letectvo, námořnictvo a námořní pěchota převezmou až před rokem 2040.
Podle současných plánů bude USAF v roce 2030 provozovat přibližně 1000 bojových letounů páté generace F-22 a F-35 a 1000 strojů F-15 a F-16.
Na začátku tohoto roku se objevily zprávy o japonském zájmu nakoupit stíhačky F-22A Raptor. Aby však Japonsko obešlo zákaz prodeje F-22A Raptor, letoun má být vybaven jak domácími japonskými technologiemi, tak především technologiemi stíhačky F-35 Lightning II. Hybrid kombinující F-22A a F-35 lze vyvážet, půjde o levnější variantu oproti čistokrevné F-22A a letoun lze postavit mnohem rychleji, než zcela nový bojový letoun. Navíc pomocí F-22A lze za relativně přijatelné peníze překlenout období do vývoje stíhačky šesté generace.
Podle amerických médií firma Lockheed Martin společně s japonským průmyslem nabízí zmíněný hybridní bojový letoun i americkému letectvu. Dlužno však dodat, že Lockheed nabízí USAF i nákup dalších stíhaček F-35 s vylepšenými motory (ve výsledku s větším doletem).
„Není to F-22. Není to F-35. Je to jejich kombinace. Můžeme to zvládnout mnohem rychleji, než zavedení nového designu,“ uvedl pro web Defense One David Deptula, generálporučík v záloze, který nyní působí na výzkumné instituci Mitchell Institute for Aerospace Studies. Podle Deptuly i dnes F-22A v oblastech aerodynamiky, stealth a motorů nabízí to nejlepší na trhu.
„V této myšlence je spousta potenciálu,“ myslí si Deptula. „Nechci navrhovat, abychom hned do toho šli a letoun přijali do výzbroje, ale Japonci o tom uvažují a jsou ochotni do celé věci investovat, místo toho, aby se pokoušeli vybudovat domácí bojový letoun, který ale nedosáhne schopností F-22. Z jejich strany jde o chytrý krok.“
Hybridní F-22A může získat z F-35A například kompletní avioniku, senzorovou sadu, prostředky radioelektronického boje, letové počítače, vybavení kokpitu, atd. Stejně tak se uvažuje o převzetí nátěrových RAM (Radar Absorbent Materials) materiálů absorbující radarové signály. Většinou se jedná o povlak, který obsahuje feritová vlákna a je schopen většinu dopadajících mikrovln rozptýlit nebo přeměnit na teplo.
Společně s novými výrobními postupy vyvinutými pro F-35 je tak možné srazit výrobní i provozní cenu hybridního F-22A. Vždyť právě komplikovaná a dlouhá údržba RAM povlaku stíhaček F-22A prodražuje provoz a zmenšuje počet okamžitě (pro boj) dostupných letounů.
Předletové přípravy F-22A
Jak podotýká web The Drive, pro americké letectvo může být zajímavá rozsáhlá finanční spoluúčast Japonska. Podle webu Nikkei Asian Review v případném společném projektu Japonsko ponese polovinu vývojových nákladů a japonský průmysl vyrobí 60 % letadla. Japonsko pro F-22A nabízí i vlastní nově vyvinuté proudové motory XF9-1.
Například Mitsubishi Heavy Industries může vybudovat větší a robustnější křídlo F-22A s většími vnitřními palivovými nádržemi. Bojový dolet vylepšené F-22A (bez externích palivových nádrží) má být 1127 km (700 mil), oproti současným cca 850 km. Taková vlastnost se samozřejmě hodí při operacích nad rozlehlými vodami Jihočínského moře nebo Tichého oceánu.
Nikkei Asian Review ve svém článku uvádí, že japonská vláda návrh Lockheedu považuje za nejslibnější variantu. De facto má jít o stejný typ spolupráce, jako v případě japonských stíhaček F-2, které vycházejí z F-16. Právě letouny F-2 má po roce 2030 hybridní F-22A začít nahrazovat.
Případná americko-japonská spolupráce při vývoji a nákupu hybridních F-22A má logiku nejen ve vojenské, ale také v průmyslové a politické oblasti. V oblasti politiky jde o posílení japonsko-americké aliance proti rostoucí síle Číny.
Nesmíme zapomenout zdůraznit výhodu sdílených nákladů. Podle Lockheedu při objednávce 70 hybridních F-22A dosáhne jednotková cena letounu (se započtením nákladů na vývoj) 215 milionů dolarů, při nákupu 140 letadel 190 milionů dolarů. Jedná se o více než dvojnásobnou cenu oproti F-35, ale zároveň o nižší částku, než v případě, kdyby se USAF rozhodlo na vlastní pěst obnovit výrobu čistokrevných F-22A. Při výrobě 194 čistokrevných F-22A pro USAF se jednotková cena odhaduje na 206 milionů až 216 milionů dolarů.
Zdroj: Defense One
Související články
Americký Kongres schválil rozpočet Pentagonu na rok 2019
Senátoři amerického Kongresu se v rekordním čase dohodli na podobě rozpočtu Pentagonu pro fiskální ...
- 02.08.2018
- 27 komentářů
- Jan Grohmann
Americko-turecké vztahy v troskách: Žádné stíhačky F-35
Americký prezident svým podpisem stvrdil letošní zákon o vojenském rozpočtu NDAA (National Defense ...
- 14.08.2018
- 107 komentářů
- Jan Grohmann
36 víceúčelových stíhaček Su-30SM pro ruské letectvo
Podle deníku Vědomosti ruské ministerstvo obrany se Sjednocenou leteckou korporací (OAK) do konce ...
- 21.08.2018
- 16 komentářů
- Jan Grohmann
Proti Číně: Nejnovější stíhačky F-16V Viper pro Tchaj-wan
Před několika dny z letecké základny nedaleko tchajwanského města Tchaj-čung odstartovala první ...
- 30.08.2018
- 47 komentářů
- Jan Grohmann
strikehawk:"A co je horší než F-22, nemá šanci obstát proti Su-57. Současná strategie tedy přečíslování protivníka tisíci F-35 je z toho pohledu správná. 100 nebo 150 bohatyrskych ...Zobrazit celý příspěvek
strikehawk:"A co je horší než F-22, nemá šanci obstát proti Su-57. Současná strategie tedy přečíslování protivníka tisíci F-35 je z toho pohledu správná. 100 nebo 150 bohatyrskych Su-57 proste neobstojí proti tisícovce F-35 i kdyby měli ztráty 3x nižší."
I kdyby těch Su 57 měli Rusové 20x ... tak ty F 22 budou mít převahu 10:1... Tedy F35 na vyřazení SU 57 nebudou potřebovat ještě dlouho...Skrýt celý příspěvekstrikehawk: pro USA by bylo nejlepší, uvolnit vše potřebné pro zahájení výroby hybridu a zkoordinovat, aby se několik významných spojenců složilo a zafinancovali to sami - s ...Zobrazit celý příspěvek
strikehawk:
pro USA by bylo nejlepší, uvolnit vše potřebné pro zahájení výroby hybridu a zkoordinovat, aby se několik významných spojenců složilo a zafinancovali to sami - s výrobou doma atd. Tedy 2-3+ zákazníci. Tyto státy potřebují nástupce F-15 a podobně, tam F-35 pokulhává (což je jasné), přeci jen F-35 nahrazuje F-16, Harriery a podobné speciály. USA zkrátka směřují k tomu, mít F-35 jako tahoun a letoun 6. generace jako plnohodnotný stíhač (těžší stroj). F-22+ by pro ně byl krok zpátky, nebo jen jako nouzové eso v rukávu, pokud by se nový letoun zdržel, tak můžou chrlit tohle. Bavíme se o roce 2030-2040, v té době bude USA potřebovat něco lepšího, pro spojence ale pořád super letoun i ten F-22+. Řekněme ale, že v roce 2045+ už na tom bude schopnostmi jen jako lepší průměr - nic oslnivého.Skrýt celý příspěvekStrikehawku, to si děláš legraci ne? 1) Nějaký podklad pro údajnou "frustraci" z F-35? Lehký jednomotorový F-35 prostě nabízí menší výkony než těžký F-22. Stejně jako ve 4. ...Zobrazit celý příspěvek
Strikehawku,
to si děláš legraci ne?
1) Nějaký podklad pro údajnou "frustraci" z F-35? Lehký jednomotorový F-35 prostě nabízí menší výkony než těžký F-22. Stejně jako ve 4. generaci F-16 nedosahoval výkonů F-15. Těžko to někoho může překvapit.
2) Kombinace těžkého a výkonného F-22 s novějšími technologiemi F-35 naopak může znamenat, že nová F-22 bude výrazně lepší než původní série za začátku 21. století.
3) Su-57 je nepodařený projekt, který Rusko postupně pohřbívá. V současnosti jsou objednány 2 (slovy dva) kusy. A do roku 2023 jich přibude max. 9. Možná. Nevím, kde by se jich vzalo 100 nebo 150 kusů. Možná někdy za 15 - 20 let, pokud je někdy dokončí a začnou vyrábět v sérii. Proto bych byl taky velmi opatrný v tom, co se mu může nebo nemůže rovnat. Podle samotných Rusů nenabízí o moc víc než Su-35. A to je pořád jen těžký a výkonný letoun 4. generace. Ekvivalent F-15X.Skrýt celý příspěvekBalm Díky za obsáhlou odpověď. Můj dotaz byl trochu kousavy ale nebyl myšlen zle. To co popisujete ale souvisí s vnitřní konstrukci a materiálovými technologiemi nikoliv ...Zobrazit celý příspěvek
Balm
Díky za obsáhlou odpověď. Můj dotaz byl trochu kousavy ale nebyl myšlen zle.
To co popisujete ale souvisí s vnitřní konstrukci a materiálovými technologiemi nikoliv primárně s aerodynamickou koncepci a řešením která tedy skutečně je praci Jaku. Z veřejných zdrojů je ostatně známo ze Jak dostal za kompletní technickou dokumentaci 77 mil v rámci vyrovnání.
Jak byla spolupráce zpětne hodnocena u Alenia a jak vy osobně hodnotíte koncepci Jaku (kterou převzal M346).?Skrýt celý příspěvekNa celou kauzu je třeba nahlížet v geopoliticko-ekonomickém kontextu. Iniciativa evidentně vychází ze dvou zdrojů: a) od samotného výrobce a za b) klíčových spojenců evidentně ...Zobrazit celý příspěvek
Na celou kauzu je třeba nahlížet v geopoliticko-ekonomickém kontextu. Iniciativa evidentně vychází ze dvou zdrojů: a) od samotného výrobce a za b) klíčových spojenců evidentně nespokojených s výkony F-35 ve stíhací roli tzn Japonska, Austrálie možná i Izraele.
Tyto země byli a jsou stále více frustrovany neochotou prodat F-22A v minule době a skutečnými schopnostmi F-35 kterými jsou vyzbrojovány a které mají možnost testovat.
Obzvláště první dvě země musí čelit impozantnimu vzrůstu schopnosti Činy a jejich dvou nebo tři programu letadel 5. Gen
Pro obě země by tedy tento hybrid znamenal citelné zvýšení schopnosti.
Nikoliv však pro USA protože hybrid F-22/F35 by byl horší než původní F-22 a stejně dráhy nebo spíži dražší. A co je horší než F-22, nemá šanci obstát proti Su-57. Současná strategie tedy přečíslování protivníka tisíci F-35 je z toho pohledu správná. 100 nebo 150 bohatyrskych Su-57 proste neobstojí proti tisícovce F-35 i kdyby měli ztráty 3x nižší.
Zde je patrna snaha soukromého výrobce preklopit výrobu a prodat USAF něco drážního protože F-35 je pod politickým tlakem a cena dramaticky klesá (pro USA)Skrýt celý příspěvek@strikehawk Bohužel se mýlíte ve svých nejen ve svých předpokladech, ale též v závěrech. Letoun od počátku vznikal v souladu s dohodami ruské konstrukční kanceláře Yakovlev a ...Zobrazit celý příspěvek
@strikehawk
Bohužel se mýlíte ve svých nejen ve svých předpokladech, ale též v závěrech. Letoun od počátku vznikal v souladu s dohodami ruské konstrukční kanceláře Yakovlev a italské Alenia (dnes Leonardo) s předem stanovenou zodpovědností vývoje jednotlivých segmentů. Ruské konstrukční kanceláře nemají tak bohaté zkušenosti s technologií přesné výroby kompozitních materiálů, jejichž vývoj a výrobu zastřešila italská AA. Od roku 2000 se po velkých neshodách obou partnerů vývoj zcela osamostatnil (prakticky došlo k osamostatnění o tři roky dříve) a dále byl rozvíjen výhradně v Itálii, která převzala hlavní konstrukční prvky draku letounu, které vyvinula konstrukční kancelář Yak pro společný prototyp. Bohužel, se vyskytlo mnoho technicky nedokonalých řešení (jeden z mnoha důvodů rozpadu spolupráce) a letoun přes svou vnější podobnost s ruskou verzí, disponuje zcela odlišnou vnitřní redukovanou konstrukcí s maximálním použitím odlehčených kovových dílů vyztužené kompozitními materiály. Největší rozdíly najdete pod pláštěm křídla, protože jde o zcela originální konstrukci, která nám umožnila odstraní přebytečný hlavní a pomocné nosníky křídla (redukováno na tři hlavní a dva pomocné) s lepenými tlakovými přepážkami s použitím dlouhých uhlíkových vláken s doplňkové BMI technologie (odolnost proti reakcím s palivem) a tlakových lepených spojů pro zvětšení mokrého křídla. To se psal rok 2005 a letoun ještě neměl finální konstrukci, protože při testech prototypu došlo ke srážce se špačky a celá konstrukce se ukázala jako velmi neodolná proti rázovým vlnám a proražení náběžných klapek. Málem došlo k havárii a tělesné fragmenty se dostaly až do prostoru nádrží. Proto bylo rozhodnuto (ještě ve starém aerodynamickém tunelu) přehodnotit celé matematické modelování a upravit celou konstrukci mechanizace náběžné hrany křídla - klapky a vlastní konstrukci klapek, pro které bylo potřeba najít odolnější a elastičtější uhlíkový kompozitní materiál s polyimidovými vrstvami odolných proti zahřívání (nejen tření, ale i elektromagnetické vlny měnící se na kinetickou energii) . Nově byl změněn kompozitní potah hlavních a podélných nosníků křídla, které dostaly nové elastické kompozity kombinující dlouhá a krátká vlákna (odolnost proti rázovým vlnám při zachování stejné hmotnosti). Dále bylo potřeba předělat mechanizaci, která se nově ukrývá pod titanovými chrániči a zcela nové klapky náběžné hrany. Od původně zamýšleného skelného kompozitu se upustilo mnohem dříve, než letoun vůbec vzlétl, ale nepočítalo se s nárazem více ptáků současně na velmi malou plochu. Tehdejší matematické modelování s takovými scénáři nepočítalo a používala se simulace těles v tunelu společně s modelováním. Z kritických nedostatků by se dala sepsat kronika, ale od toho jsou prototypy a před-sériové letouny, které musí nedostatky konstrukce a počítačového modelování odhalit dříve, než se letoun dostane do sériové výroby. Právě redukce dílů umožnila instalovat výkonnější avioniku a systémy, které by jinak velmi negativně ovlivnili zamýšlené letové parametry. Taktéž byla zahozena konstrukce ovládacích ploch a stabilizátoru, který musel být zásadně přestavěn (změna aerodynamických vlastností), vývoj musel zohlednit změny těžiště a vyvinout nové tvary ovládacích ploch a stabilizátoru, které jsou stavěné též s využitím redukce kovových součásti kombinovaných s kompozity (pevnější, flexibilnější a odolnější proti únavovým trhlinám kovových materiálů) potažené odolným kompozitem ze skelných vláken.
O rozdílech by se dalo vyprávět velmi dlouho zcela mimo přesah obecné diskuze, avšak činit závěr na základě vnější podobnosti nelze. Oba letouny se konstrukčně odlišují a pokud se nepletu, ruské konstrukční kanceláře s kompozitními materiály stále neumí pracovat a používají problematické skelné vlákna a tradiční rozebíratelné kovové konstrukce, které nejsou tak náročné na technologii výroby a kompletace.
Je mi líto, že jsem Vás zklamal při představě, že jsme seděli s nohami na stolech a nechali práci na rusech.Skrýt celý příspěveka Miroslave, ani súdruhovia to nejebali tak jak píšeš. Mig-29 vzešel z projektu "9 - devyatyy", sice probíhaly práce i na těžké verzi Mig-29 spadající do kategorie TPFI, která ...Zobrazit celý příspěvek
a Miroslave, ani súdruhovia to nejebali tak jak píšeš. Mig-29 vzešel z projektu "9 - devyatyy", sice probíhaly práce i na těžké verzi Mig-29 spadající do kategorie TPFI, která vycházela jak ty píšeš t T-10, ale......těhle odbočujících projektů je při každé soutěži několik, takže popisovat to tak, že sověti teprve po hořkém prozření, kolik bude sériový Su-27 stát, dali zelenou LPFI, low-cost 29. To bylo rozhodnuto v roce 1971, definitivně, na konci 60 let se to tušilo. Přijde ti to u USA a SSSR jako opožděné plánování? mě ani náhodouSkrýt celý příspěvek
Miroslave, bylo to trochu jinak. Ano, Su-27 i Mig-29 byly výsledkem programu PFI, který se postupně rozdělil na těžkou (Su-27) a lehkou (Mig-29) větev. Ale T-10 byl první ...Zobrazit celý příspěvek
Miroslave,
bylo to trochu jinak. Ano, Su-27 i Mig-29 byly výsledkem programu PFI, který se postupně rozdělil na těžkou (Su-27) a lehkou (Mig-29) větev. Ale T-10 byl první "pokus" o Su-27 a s Migem-29 neměl nic společného. Navíc T-10 se moc nepovedl, jeho výkony vycházely hůře než F-15 a proto se musel předělávat. Proto taky Su-27 nabral zpoždění a Mig-29 byl zaveden do výzbroje dříve. Celá ta historie byla kdysi velmi podrobně popsána v několika číslech APKR.
Jinak nevím, co myslíš tím, že vrátili šanci Mig-29? Nejnovější Mig-35 bude vyroben v počtu 6 kusů v příštích 5ti letech, zatímco výrobní série Su-30/34/35 čítají stovky kusů. A většina komentářů se shoduje, že Mig-35 bude zaveden do výzbroje jen proto, aby měl aspoň nějakou naději na export. Podle mě je neštěstím jeho dvoumotorová koncepce, díky které je cenově prostě příliš blízko Sůčkům. Jednoduše nabízí mnohem méně muziky za trochu míň peněz.
Navíc Suchoj rozpouští vývojové náklady do velkého počtu kusů, zatímco Mig vyrábí v posledních letech jen pár Mig-29 pro Egypt, 6 x Mig-35 pro Rusko a několik námořních Mig-29K. Ani bych se nedivil, kdyby po započítání nákladů na vývoj vycházel jeden Mig dráž než jedno Sůčko...Skrýt celý příspěvekDobře bobře :-) ale stejně, pořád to stylizuješ do role, že USA na něco přišla AŽ, když se ukázal provoz Eaglu jako moc nákladný. Tak to ale není. Sprey, Ricccioni, Boyd, Myers ...Zobrazit celý příspěvek
Dobře bobře :-) ale stejně, pořád to stylizuješ do role, že USA na něco přišla AŽ,
když se ukázal provoz Eaglu jako moc nákladný. Tak to ale není.
Sprey, Ricccioni, Boyd, Myers - ti neustále lobovali za lehké a LEVNÉ projekty pro stíhače USAF. A vzhledem k jejich armádní šarži měli sakra do čeho pískat.
S LWF se pro potřeby USAF počítalo od půlky 60. let, jak sám píšeš i jako důvod pro náhradu Starfigherů pro spojence v Evropě. Moc nesouhlasim s tím, že to v "pláne nebolo"....já bych řekl že bolo a že byly karty vrženy několik let předtím, než se o LWF dozvěděla v roce 1971 veřejnostSkrýt celý příspěvekRaziel: V ZSSR hľadali súdruhovia nový moderný stroj vhodný na masovú výrobu. Vyberalo sa z dvoch variant a to ťažký a ľahký pričom obe varianty vychádzali z jedného prapredka ...Zobrazit celý příspěvek
Raziel: V ZSSR hľadali súdruhovia nový moderný stroj vhodný na masovú výrobu. Vyberalo sa z dvoch variant a to ťažký a ľahký pričom obe varianty vychádzali z jedného prapredka T-10. Mimochodom, to pozadie vzniku SU-27 a MiG-29 je tiež hodné samostatného článku. Súdruhovia si vybrali SU-27. Až keď zistili, že precenili svoje ekonomické možnosti a američania zavádzajú okrem F-15 aj F-16, až potom sa rozhodli, že sa bude nakoniec vyrábať aj MiG-29. Pôvodne to v pláne nebolo. Američania totiž rovnako zistili, že stavať na F-15 sa nedá (F-15 bola vo svojej dobe drahá a nie univerzálna záležitosť). Američania však mali ľahšie rozhodovanie lebo F-16 bol stroj určený ako lowcost pre spojencov. V USA sa veľmi nerátalo s jeho zavedením do USAF.
Hľadáš v mojich slovách niečo čo tam vôbec nebolo.Skrýt celý příspěvek2 Miroslav to se poměrně šeredně pletete. Po tom co se sověti dozvěděli, že program F-X vyhrál McDonnell Douglas (psal se rok 1969 :-), spustili vlastní program Perspektivnyi ...Zobrazit celý příspěvek
2 Miroslav
to se poměrně šeredně pletete. Po tom co se sověti dozvěděli, že program F-X vyhrál McDonnell Douglas (psal se rok 1969 :-), spustili vlastní program Perspektivnyi Frontovoi Istrebitel, kde se záhy usoudilo, že je rozumné projekty rozdělit na těžký T-10(Su-27) TPFI a lehčí, frontovou verzi LPFI. Pořád jsme Miroslave hluboko v 70. letech, asi v 71.
A F-16? Miroslave, vždyť to byl předem připravovaný program - LWF- ACF (Light Weight Fighter), od poloviny 60 let. Ofiko také snad od roku 1971. Sověti i američani jeli v podstatě stejnou písničku. Akorát že Falconu zůstal jeden motor. Píšeš to tak, že něco zjišťovali za pochodu - ani náhodou.Skrýt celý příspěvekOčekávám zavedení dalších F-22 doladěných poznatky z vývoje spojeného s F-35.
F-35 i ty nyní zaváděné do výzbroje budou prodány evropským členům NATO a dalším tzv. spojencům USA.Očekávám zavedení dalších F-22 doladěných poznatky z vývoje spojeného s F-35.
F-35 i ty nyní zaváděné do výzbroje budou prodány evropským členům NATO a dalším tzv. spojencům USA.Jirosi: Otázka je, či má aj taká bohatá krajina ako USA na to, aby si dovolila mať letectvo zložené len z najmodernejších a najdrahších strojov. Nevynímajúc fakt, že USAF potrebuje ...Zobrazit celý příspěvek
Jirosi: Otázka je, či má aj taká bohatá krajina ako USA na to, aby si dovolila mať letectvo zložené len z najmodernejších a najdrahších strojov. Nevynímajúc fakt, že USAF potrebuje mať v operačnej spôsobilosti stovky a tisíce strojov. Raz sa už pokúšali o to, že letectvo bude stáť na F-15. Potom zistili, že ide o veľmi drahé riešenie a tak prišla na svet F-16. Sovieti tiež pôvodne chceli len SU-27 ale nakoniec od toho upustili a vrátili šancu projektu MiG-29Skrýt celý příspěvek
Balm Nejsem přímo z oboru aerodynamický ale materiálového inzenyrstvi proto se předem omlouvám za možná hloupou otázku ale na čem jsi strávil 17 let svyho mládí u M346 když ...Zobrazit celý příspěvek
Balm
Nejsem přímo z oboru aerodynamický ale materiálového inzenyrstvi proto se předem omlouvám za možná hloupou otázku ale na čem jsi strávil 17 let svyho mládí u M346 když letadlo jako takove bylo vyvinuto u Jakovleva a pouze placeno Italy.
Ostatně obě letadla ( Jak 130 a M346) jsou si podobná jak vejde vejciSkrýt celý příspěvekZ pohľadu ekonomickej, technologickej, kvalitatívnej aj kvantitatívnej efektivity by bolo asi najlepšie čo najviac unifikovať výzbroj na 2 základné zložky, a to: 1/ Stíhačky 5. ...Zobrazit celý příspěvek
Z pohľadu ekonomickej, technologickej, kvalitatívnej aj kvantitatívnej efektivity by bolo asi najlepšie čo najviac unifikovať výzbroj na 2 základné zložky, a to: 1/ Stíhačky 5. generácie z dôvodu technologickej prevahy a kontinuálného vývoja a 2/ Tieto doplniť jedným druhom lacného stroja typu F-16 ktorý dokáže naplniť kvantitatívny aspekt. Tieto stroje ponúkať spojencom čím sa jednak zvýši ekonomická a politická závislosť a jednak zníži konečná cena. Živiť Flotilu F-15/16/18/22/35 je podľa môjho názoru vysoko neefektívne.
Fakticky rusi toto predvádzajú už desaťročia kde vlajkovou loďou letectva je SU-27/30/35 a úlohu lowcostu pre vývoz a početné stavy majú MiG-29.Skrýt celý příspěvekRase Amíkov obnovenie linky nemusí stať nič. Japonsko, Tchaj-wan a veľa iných štátov si radi zaplatia obnovenie výroby aby sa dostali k moderným strojom, lebo vlastný vývoj by ...Zobrazit celý příspěvek
Rase
Amíkov obnovenie linky nemusí stať nič. Japonsko, Tchaj-wan a veľa iných štátov si radi zaplatia obnovenie výroby aby sa dostali k moderným strojom, lebo vlastný vývoj by ich i tak stál x-krát viac a bez garancie úspechu ...
Amíci by si len doplnili flotilu F-22 za výrobnú cenu.Skrýt celý příspěvekJa sám som pred mnohými rokmi na Palbe prorokoval, že v momente, keď bude mať LM dostatok objednávok na F-35, tak exportné obmedzenie padne a výroba F-22 sa obnoví. V poslednej ...Zobrazit celý příspěvek
Ja sám som pred mnohými rokmi na Palbe prorokoval, že v momente, keď bude mať LM dostatok objednávok na F-35, tak exportné obmedzenie padne a výroba F-22 sa obnoví. V poslednej dobe sa tieto úvahy objavujú stále častejšie.
Teraz pôjdem trochu proti sebe, ale na diskusiu sem hodím dve tézy (dúfam, že napr. balm sa zapojí):
1. F-35 na AA misie plne stačí.
Keďže drvivá väčšina bojov sa odohráva na BVR vzdialenosti, neexistuje principiálny problém prečo nie. Navyše cvičenia USAF potvrdili drvivú nadradenosť 5 gen. nad akýmkoľvek lietadlom 4. gen.
A ani v tom VR boji to nemusí byť marné - F-35 vôbec nemá takú zlú obratnosť ako sa traduje (viď info a videa čo dáva pravidelne Shania) a relatívne ľahko sa dá ešte významne vylepšiť:
- tryskou s meniteľným vektorom ťahu - a teda dosiahnutie plnohodnotnej supermanevrovateľnosti
- trochu silnejším motorom (ktorý sa aj tak pripravuje) dosiahne schopnosť plnohodnotného supercruise.
Oproti F-22 bude mať totiž jednú významnú výhodu - dolet.
2. tým sa dostávame k hybridu F-22 a F-35.
Zmysel by mal jedine vtedy, ak by sa podarilo významne zvýšiť množstvo vezeného paliva (čo je ostatne v článku spomínané). To je dnes pri 2 motoroch dokonca menšie(!), ako pri F-35 - čiže min. zdvojnásobiť. Ako náročné/prevediteľné je toto?
(Všetko ostatné je "podružné" - stealth povrch z F-35 tam dať problém nebude, radar najskôr už nejaký nový - predsa len aj APG-77 aj 81 už majú +- desaťročie, za sebou a škoda nevyužiť väčší radom, senzory optoelektroniky by mohli byť výzva, ale iste zvládnuteľná, na ďalšie bloky elektroniky F-22 v trupe údajne nejaké rezervy má).
Len v takom prípade by malo zmysel vyvíjať hybrid, namiesto "vezie F-35 s posílenou AA kapacitou"
Ďakujem za odpovede a postrehy.Skrýt celý příspěvekJak už jsem říkal předtím, profesionálové o jejich zaměření asi těžko diskutují na „mainstream“ stránkách, kam laici chodí pro základní informace a rady, respektive člověka omrzí ...Zobrazit celý příspěvek
Jak už jsem říkal předtím, profesionálové o jejich zaměření asi těžko diskutují na „mainstream“ stránkách, kam laici chodí pro základní informace a rady, respektive člověka omrzí číst dokola stejné dotazy nebo nesmysly. Například účetní mají moderovanou, hlídanou FB skupinu, aby nováčci po maturitě někomu neradili nesmysly apod. Plus kdo dělá, nemá čas klevetit. Tady neexistují profily uživatelů, ale „balm“ mi zrovna nepřijde jako typický příklad diskutujícího na AN. :)Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...