Stíhačka F-22A s technologiemi F-35 pro americké letectvo?

*F-22A Raptor; větší foto / U.S. Air Force*

Podle webu Defense One firma Lockheed Martin nabízí americkému letectvu (USAF) stíhací letoun kombinující platformu stíhačky F-22A Raptor a využívající technologie F-35 Lightning II. Stejný stroj Lockheed nabízí i Japonsku.

V současné době v USAF probíhají diskuze, zda se zaměřit na nákup stíhacích letounů páté generace nebo dokoupit levnější stroje čtvrté generace. Ve druhém případě firma Lockheed Martin nabízí USAF nejnovější stíhačky F-16V Viper a Boeing pak modernizovaný stroj F-15X.

Důvod je prostý ‒ USAF potřebuje zvednout počet bojových letek, zejména kvůli rychle sílící Číně. Zároveň však americkým bojovým letadlům rychle končí životnost (mimo jiné i vlivem intenzivního bojového nasazení) a výroba stíhaček F-35 Lightning II neprobíhá dostatečně rychle. Vždyť všechny objednané F-35 americké letectvo, námořnictvo a námořní pěchota převezmou až před rokem 2040.

Podle současných plánů bude USAF v roce 2030 provozovat přibližně 1000 bojových letounů páté generace F-22 a F-35 a 1000 strojů F-15 a F-16.

Na začátku tohoto roku se objevily zprávy o japonském zájmu nakoupit stíhačky F-22A Raptor. Aby však Japonsko obešlo zákaz prodeje F-22A Raptor, letoun má být vybaven jak domácími japonskými technologiemi, tak především technologiemi stíhačky F-35 Lightning II. Hybrid kombinující F-22A a F-35 lze vyvážet, půjde o levnější variantu oproti čistokrevné F-22A a letoun lze postavit mnohem rychleji, než zcela nový bojový letoun. Navíc pomocí F-22A lze za relativně přijatelné peníze překlenout období do vývoje stíhačky šesté generace.

Podle amerických médií firma Lockheed Martin společně s japonským průmyslem nabízí zmíněný hybridní bojový letoun i americkému letectvu. Dlužno však dodat, že Lockheed nabízí USAF i nákup dalších stíhaček F-35 s vylepšenými motory (ve výsledku s větším doletem).

„Není to F-22. Není to F-35. Je to jejich kombinace. Můžeme to zvládnout mnohem rychleji, než zavedení nového designu,“ uvedl pro web Defense One David Deptula, generálporučík v záloze, který nyní působí na výzkumné instituci Mitchell Institute for Aerospace Studies. Podle Deptuly i dnes F-22A v oblastech aerodynamiky, stealth a motorů nabízí to nejlepší na trhu.

„V této myšlence je spousta potenciálu,“ myslí si Deptula. „Nechci navrhovat, abychom hned do toho šli a letoun přijali do výzbroje, ale Japonci o tom uvažují a jsou ochotni do celé věci investovat, místo toho, aby se pokoušeli vybudovat domácí bojový letoun, který ale nedosáhne schopností F-22. Z jejich strany jde o chytrý krok.“

Hybridní F-22A může získat z F-35A například kompletní avioniku, senzorovou sadu, prostředky radioelektronického boje, letové počítače, vybavení kokpitu, atd. Stejně tak se uvažuje o převzetí nátěrových RAM (Radar Absorbent Materials) materiálů absorbující radarové signály. Většinou se jedná o povlak, který obsahuje feritová vlákna a je schopen většinu dopadajících mikrovln rozptýlit nebo přeměnit na teplo.

Společně s novými výrobními postupy vyvinutými pro F-35 je tak možné srazit výrobní i provozní cenu hybridního F-22A. Vždyť právě komplikovaná a dlouhá údržba RAM povlaku stíhaček F-22A prodražuje provoz a zmenšuje počet okamžitě (pro boj) dostupných letounů.

Předletové přípravy F-22A

Jak podotýká web The Drive, pro americké letectvo může být zajímavá rozsáhlá finanční spoluúčast Japonska. Podle webu Nikkei Asian Review v případném společném projektu Japonsko ponese polovinu vývojových nákladů a japonský průmysl vyrobí 60 % letadla. Japonsko pro F-22A nabízí i vlastní nově vyvinuté proudové motory XF9-1.

Například Mitsubishi Heavy Industries může vybudovat větší a robustnější křídlo F-22A s většími vnitřními palivovými nádržemi. Bojový dolet vylepšené F-22A (bez externích palivových nádrží) má být 1127 km (700 mil), oproti současným cca 850 km. Taková vlastnost se samozřejmě hodí při operacích nad rozlehlými vodami Jihočínského moře nebo Tichého oceánu.

Nikkei Asian Review ve svém článku uvádí, že japonská vláda návrh Lockheedu považuje za nejslibnější variantu. De facto má jít o stejný typ spolupráce, jako v případě japonských stíhaček F-2, které vycházejí z F-16. Právě letouny F-2 má po roce 2030 hybridní F-22A začít nahrazovat.

Případná americko-japonská spolupráce při vývoji a nákupu hybridních F-22A má logiku nejen ve vojenské, ale také v průmyslové a politické oblasti. V oblasti politiky jde o posílení japonsko-americké aliance proti rostoucí síle Číny.

Nesmíme zapomenout zdůraznit výhodu sdílených nákladů. Podle Lockheedu při objednávce 70 hybridních F-22A dosáhne jednotková cena letounu (se započtením nákladů na vývoj) 215 milionů dolarů, při nákupu 140 letadel 190 milionů dolarů. Jedná se o více než dvojnásobnou cenu oproti F-35, ale zároveň o nižší částku, než v případě, kdyby se USAF rozhodlo na vlastní pěst obnovit výrobu čistokrevných F-22A. Při výrobě 194 čistokrevných F-22A pro USAF se jednotková cena odhaduje na 206 milionů až 216 milionů dolarů.

Zdroj: Defense One

Nahlásit chybu v článku

Související články

6h 12h 24h

Rozbalit vše Sbalit vše

madrabbit

07:10 11.09.2018
- 0
- 0
Když už se bavíme o detekci cíllů s nízkým RCS, jak si asi vedou pasivní systémy jako VERA-NG - je něm slušný článek v LaK - umí pracovat i s jinými zdroji - FM vysílače. Vf ...Zobrazit celý příspěvek

Když už se bavíme o detekci cíllů s nízkým RCS, jak si asi vedou pasivní systémy jako VERA-NG - je něm slušný článek v LaK - umí pracovat i s jinými zdroji - FM vysílače. Vf současnosti se prý má pracovat na integraci se systémy PVO - SAM (má umět detekovat i sofistikované radary s úzkým paparskem a hoppingem). Tohle mi přijde (v případě úspěchu) jako větší hrozba než OTH radary- zejména kvůli nezjistitelnosti těchto "naslouchátek".Skrýt celý příspěvek
RiMr71

14:39 10.09.2018
- 0
- 0
Střelby F-35 z kanonu. Moc pěkné záběry.
https://youtu.be/jay_9y0d5m8...

Střelby F-35 z kanonu. Moc pěkné záběry.
https://youtu.be/jay_9y0d5m8...
Shania

15:36 09.09.2018
- 0
- 0
lemkin: win-win je pro kanadskou vladu a jejich speciálního premiera je, když si schválí kvoty na 50% žen v armadě. A vzhledem k tomu, že nechtějí platit ani za F-35, cokoliv ...Zobrazit celý příspěvek

lemkin: win-win je pro kanadskou vladu a jejich speciálního premiera je, když si schválí kvoty na 50% žen v armadě.

A vzhledem k tomu, že nechtějí platit ani za F-35, cokoliv dražšího je uplně mimo.Skrýt celý příspěvek
lemkin

12:41 09.09.2018
- 0
- 1
Byl by takový letoun vhodný pro Kanadu do jejího tendru? Boeing je nyní mimo hru díky svému vystupování proti Cseries/A220. LM F-35 je zase letoun absolutně nevhodný ...Zobrazit celý příspěvek

Byl by takový letoun vhodný pro Kanadu do jejího tendru?

Boeing je nyní mimo hru díky svému vystupování proti Cseries/A220.

LM F-35 je zase letoun absolutně nevhodný (uderný, nikoliv stíhač), ale Kanada pro něj vyrábí část komponent a některé by se v novém stroji objevily.

Gripen E - nepravděpodobný.

Osobně bych to přál Raffalu.

Kdyby BAE dodala Eurofighter GR4 za pořizovací cenu na překlenutí s tím, že se Canada připojí k projektu Tempest......., WIN-WIN strategy.Skrýt celý příspěvek
Czertik

14:16 08.09.2018
- 1
- 0
omacka "PLŘS s aktivním RL a datalinkem nepotřebují nutně střelecký radar pro navedení na cíl (stačí jim onen datalink), potřebují dostatečně rychle aktualizovanou informaci o ...Zobrazit celý příspěvek

omacka
"PLŘS s aktivním RL a datalinkem nepotřebují nutně střelecký radar pro navedení na cíl (stačí jim onen datalink), potřebují dostatečně rychle aktualizovanou informaci o cíli ve formátu klidně souřadnice;rychlost;výška;vektor. "

Hmmm, a jak toho chces dosahnout JINAK nez streleckym radarem ? Vyjma vizualniho/tepelneho zamereni - ktere maji relativne kratky dosah - NIC jineho neexistuje. nebo snad vis o necem ?
Uvedom si, ja nemluvim o zamereni cile tou raketou, ale jakymkoliv systemem co by mel ty data pak posilat te rakete.
Jak sem se ti snazil vyvsetlit, na to aby melo smysl vypalit strelu na cil, musim mit DOSTATECNE presne urcenou skutecnou polohu cile (rekneme +- 30m) cokoliv nad to, uz zacina hodne zvysovat pocet vypalenych raket k sestrelu, bez zaruky sestrelu.
Jak sem ti vysvetloval u onech ctvercich, kdyz diky presne znalosti polohy potrebujes ctverec 300x300 m ti staci 1 rkata se 100% (ilustracne) sanci zashnout cil..tak kdyz diky spatnejsimu zamereni budes mit ten ctverec 900x900 m..tak pri te same raketa mas sanci na zasah uz jen cca 12% (100/9), protoze ac to jen tak vypada tak onen ctverec 900x900 nema plochu 3x vetsi jak by mohlo svadet, ale uz 9x vetsi. Takze bud budes mit 1 raketu s mizernou sanci zasahnout, nebo budes muset vyslat 9 strel, kazdou do vlastniho ctverce, aby si byl zpatky na 100%.
Mozna ti to tak neprijde, ale skutecne rozdil mezi presnym urcenim polohy cile a chybou "pouhych" 500m znamena ze proste MUSIS vypalit nekolikanasobne vic strel, aby ses trefil. A ze jich bude HODNE.
Pokud chces presne cisla...spocitej si to sam, pokud se nepletu, tak kuzel detekce je 15 stupnu u tech ruskach raket. Tak si spocitej kolik m2 na 70km ti ta raketa je shopna prohledat.
a pak kolik m2 ti da chyba urceni polohy jen o 500m vedle. A ted si vezmi, ze ty tvoje OTH radary maji "presnost" 2-20 km.Skrýt celý příspěvek
Shania

13:07 08.09.2018
- 3
- 0
razie: máš nějaký link na to že ET má inerciální systém. Co se mi podařilo zjistit je to, že většina zdrojú tohle totiž přebrala z ER a předpokládali, že je pak i u ET, ale reálně ...Zobrazit celý příspěvek

razie: máš nějaký link na to že ET má inerciální systém. Co se mi podařilo zjistit je to, že většina zdrojú tohle totiž přebrala z ER a předpokládali, že je pak i u ET, ale reálně to tak není.

Tady je část manuálu pro AIM-7F
https://drive.google.com/file/...

Kde je vidět obálka.

Další oblaky např zde AIM-7C:
http://www.x-plane.org/home/ur...

AIM-7M vs AIM-120B
https://www.globalsecurity.org...

B a F
http://www.airwar.ru/image/ido...

R-77
http://www.aereimilitari.org/i...

SA-2 oblaka vs rychlost cíle
https://i.stack.imgur.com/jt1w... Skrýt celý příspěvek
raziel87

09:58 08.09.2018
- 0
- 0
Vždyť už ve Vietnamu bylo zaznamenáno několik případů, kdy Sparrow dohnal unikající Mig-21, který i po rozhonu na forsáž nezdrh zpátky. A to docházelo k locknutí a odpalu často ...Zobrazit celý příspěvek

Vždyť už ve Vietnamu bylo zaznamenáno několik případů, kdy Sparrow dohnal unikající Mig-21, který i po rozhonu na forsáž nezdrh zpátky. A to docházelo k
locknutí a odpalu často víc jak na 10 mil.Skrýt celý příspěvek
raziel87

09:53 08.09.2018
- 0
- 0
2 Shania díky za zajímavá data. Osobně mi to ale krapet hapruje. Už je to sice dobrých 10 let zpátky, ale v SIMu Lock On: Flaming Cliffs by byly hodnoty krapet jiné, za to ...Zobrazit celý příspěvek

2 Shania

díky za zajímavá data. Osobně mi to ale krapet hapruje.

Už je to sice dobrých 10 let zpátky, ale v SIMu Lock On: Flaming Cliffs by byly hodnoty krapet jiné, za to dám ruku do ohně. Běžně jsem postřeloval unikající cíl na 12 hodině na vzdálenosttech přes 20km. Po rozhonu na forsáž mohly ty F-15 akcelerovat max na 1,4M víc nestihli. Je jedno jestli se bavímě o BSM 4.32, LOCK ON nebo DCS, ty hodnoty pro variace 27 budou všude podobné.

Taky je potřeba rozlišovat jednotlivé hlavice:

R-27R/ER: inerciální systém (navádění v počáteční a ve střední fázi letu) + poloaktivní radiolokační samonaváděcí hlavice (navádění na odraz elektromagnetického záření střeleckého radiolokátoru nosiče od cíle) typu RGS-27/9B1101K (navádění v koncové fázi letu)

R-27EM: inerciální systém (navádění v počáteční a ve střední fázi letu) + poloaktivní radiolokační samonaváděcí hlavice (navádění na odraz elektromagnetického záření střeleckého radiolokátoru nosiče od cíle) neznámého typu (navádění v koncové fázi letu)

R-27T/ET: inerciální systém (navádění v počáteční a ve střední fázi letu) + pasivní IČ samonaváděcí hlavice (navádění na tepelnou stopu cíle) typu 36T (navádění v koncové fázi letu)

R-27P/EP: inerciální systém (navádění v počáteční a ve střední fázi letu) + pasivní radiolokační samonaváděcí hlavice (navádění na elektromagnetické záření emitované cílem) typu 9B1032K (navádění v koncové fázi letu)

R-27EA: inerciální systém (navádění v počáteční a ve střední fázi letu) + aktivní radiolokační samonaváděcí hlavice (navádění na odraz elektromagnetického záření naváděcí hlavice od cíle) typu ARGS-27/9B1103M (navádění v koncové fázi letu)

O R se snad ani nemá smysl bavit, byly staženy už před lety od operačních jednotekSkrýt celý příspěvek
Shania

23:53 07.09.2018
- 2
- 0
StandaBlabol: myslim, ze to bylo u meteoru to bylo 3x vic jak aim 120, ale ta citace se datuje do doby aim 120B.

StandaBlabol: myslim, ze to bylo u meteoru to bylo 3x vic jak aim 120, ale ta citace se datuje do doby aim 120B.
omacka

20:51 07.09.2018
- 0
- 3
Velice dobře chápu rozdíl mezi přehledovým a střeleckým radarem. Nebudu se zde opakovat, jak jsem to myslel, rozepsal jsem to zde dost. PLŘS s aktivním RL a datalinkem nepotřebují ...Zobrazit celý příspěvek

Velice dobře chápu rozdíl mezi přehledovým a střeleckým radarem. Nebudu se zde opakovat, jak jsem to myslel, rozepsal jsem to zde dost. PLŘS s aktivním RL a datalinkem nepotřebují nutně střelecký radar pro navedení na cíl (stačí jim onen datalink), potřebují dostatečně rychle aktualizovanou informaci o cíli ve formátu klidně souřadnice;rychlost;výška;vektor. Ostatní se z toho dá lehce vypočítat (vč. ideální trajektorii letu), kterou si už dopočítá vůči své přesné poloze, rychlosti (zjistí z GPS/GLONASS) PLŘS sama, je to vcelku jednoduchá matematika, jak dovést takovou PLŘS po datalinku do bodu zachycení cíle vlastním radarem, pořád nechápu, co na tom nechápete? Pokud mám dostatečně přesné informace o cíli XY, vedu PLŘS většinu dráhy korekcemi aktualizace pozice cíle předávané PLŘS prostřednictvím datalinku, dyť od toho se tam ty datalinky dali, aby nebyl potřeba střelecký radar pro navedení a špo ty PLŘS posílat na cíl i pomocí externích dat o cíli. Fighter size je RCS 5 až 15m2 v dnešní době, dosah na velké strategické letouny s RCS nad 100m2 bude daleko větší. I pokud to dokáže detekovat stíhačku na výšce 10km na vzdálenosti 350km tak je to sakra posila pro PVO, protože to platí i pro stealth stroje, vzhledem k pracovnímu pásmu je z fyzikálního hlediska jedno jestli se myslí F-15, nebo F-22, RCS v tomto pásmu budu mít velice podobné.Skrýt celý příspěvek
Czertik

18:27 07.09.2018
- 3
- 0
omacka Chapes ten rozdil mezi stabilnim a mobilnim ? Jak sam uvadis dosahy - tak velkeho dosahu (2000 km+) u mobilniho nedosahnes, a pritom ta cela tvoje kontrukce neproniknutelne ...Zobrazit celý příspěvek

omacka
Chapes ten rozdil mezi stabilnim a mobilnim ? Jak sam uvadis dosahy - tak velkeho dosahu (2000 km+) u mobilniho nedosahnes, a pritom ta cela tvoje kontrukce neproniknutelne PVO , ktera bude sestrelovat tankery apod, stala na sytsemech u kterych proste MUSIS mit detekci pres 600km+.
Jak ti sami pisou ty tvoje prospekty, u mobilni verze je to 350km.(fighter size)..coz je min nez max dostrel s-400. Takze kde mas vubec to odhalovani startujich tankeru apod ? A doufam ze me nechces tvrdit, ze tyhle mobilni systemy rozvinues par km od hranic, zcela v dostrelu bezneho delostrelectva/raketometu..takze realne ti bude videt nejakych 200-250 km pres hranice...coz neni zadny zazrak. AWACS ti dokaze ze vzduchu videt dal.
A navic, chapes rozdil mezi PREHLEDOVYM a STRELECKYM radarem ? Je skutecne padny duvod, proc se pouzivaji tyhle dva druhy a neni jeden univerzalni.
A tyhle OTH radary uz z principu nic jineho nez prehledove nikdy nebudou.
A palit rakety jen tak, nazdar buh, bez toho abys vedel velmi presne kde mas cile, je prakticky jen plytvani raketamy. Ano, ty rakety maji vlastni detekni pristroje co maji kuzelovou vysec na nalezeni cile, ale porad je to hazard.
Jo, muzes mit rakety, co ti zachyti awacs na 70km...ale vtip je v tom, ze aby to dokazaly, tak by se musely pohybovat ve ctverci (ilustracne) 300 x 300m....ale problem je v tom, ze pri "presnosti" urceni polohy jen 1km mimo...hned budes mit onen ctrevec ve kterem se ti raketa muze nalezat hned budes mit 2 000 x 2 000 m...(opet ilustracne, skutecne se me nechcou ty cisla pocitat) a to uz je daleko vetsi sance ze mines.

Nechapej me spatne, ten rezonans-ne vypada papirve skutecne zajimave, a ano, jak pises, na integraci do pvo je to idealni..ale tady se bavime o takticke urovni, ne o strategicke, o jake si puvodne basnil a ktera mela sestzrelovat awacsy, tankery apod. Jako prvni linie mistni obrany, kde pak dalsi starost o cile prebiraji dalsi systemy, at uz presnejsi radary s lepsi presnosti a kratsim dosahem, nebo primo letouny, idealni vec.Skrýt celý příspěvek
StandaBlabol

17:42 07.09.2018
- 1
- 0
Shanio, díky. Docela mě překvapilo, že raketa, která má udávaný max. dosah přes 100 km, má problém dohonit podzvukový cíl, který je jen 15 km od ní. A to ne u země, ale ve výšce ...Zobrazit celý příspěvek

Shanio,

díky. Docela mě překvapilo, že raketa, která má udávaný max. dosah přes 100 km, má problém dohonit podzvukový cíl, který je jen 15 km od ní. A to ne u země, ale ve výšce 10 km.

Vždycky jsem považoval AWACSy, tankery a podobné cíle za sedící kachny, ale podle těchto dat mají i ty solidní šanci střele uletět, pokud jsou varovány dostatečně brzo.

Teď mě napadá, u Meteoru se "no-escape zone" pro cíl udává na vzdálenost 60 km. Údajně o třetinu víc, než AIM-120D (takže ten 40km). Ale zase se to musí týkat cíle s nějakou rychlostí. Nikde jsem nenašel, jestli se to týká třeba jen letadel letících podzvukovou rychlostí.Skrýt celý příspěvek
omacka

17:33 07.09.2018
- 0
- 2
Czertik: tak jistě to má své omezení, dáno šílenými rozměry, antény vzdálené od sebe 300km, ale i při dosahu 3000km a sektorovému obzoru těchto velkých oblud je to dobře použitelné ...Zobrazit celý příspěvek

Czertik: tak jistě to má své omezení, dáno šílenými rozměry, antény vzdálené od sebe 300km, ale i při dosahu 3000km a sektorovému obzoru těchto velkých oblud je to dobře použitelné jako přehledové radary dalekého dosahu.

Zato ty "malé" nové digitální OTH Rezonans-NE - přeprava: silniční, železniční, námořní, letecká.
http://roe.ru/eng/catalog/air-...

Doba rozvinutí pár hodin, s dosahem na balistické cíle až 1100km a na vzdušné až 650km, modulární architektura, možné to postavit jako celokruhový přehledový radar, to už je daleko zajímavější i pro podporu lokální PVO na všech úrovních a dostatečně mobilní na ochranu klíčových přístupů je to hodně zajímavé při integraci do lokálních PVO sítí (kam můžete počítat i stíhací letectvo), protože když nic jibého bude to zvedat s minimálními náklady podstatně situační povědomí pro PVO na velké ploše na těžce odhalitelné cíle, stealth a střely s plochou dráhou letu primárně. Samozřejmě jak je to odolné vůči rušení, to se můžeme dohadovat do nekonečna, ale nepočítal bych s tím, že je to tak lehce zarušitelné, jak staré analogové systémy, vzdušná rušička co by to dokázala zarušit na vzdálenost 650km budou vysoce směrové, ale rozhodně ne plošné, protože nevím kam by ty dlouhé antény na tom stroji dali.. Co má NATO přesně netuším, ale ta Rezonance-N používá fázována anténní pole což je docela novinka u těchto systémů pokud se nepletu. Nikdo netvrdí, že je to zázračná zbraň, jen při integraci do digitálního bojiště, prostě PVO datových sítí, už to nabízí velice zajímavý potencionál na zvednutí efektivity nasazení PVO na všech úrovních, a o to předpokládám rusům jde primárně.Skrýt celý příspěvek
Czertik

14:39 07.09.2018
- 3
- 0
omacka Napsal si tady nadherny clanek o tom covsechno prinasi OTH radar 29b9 pro rusy...ale zapomel si na jednu EXTREME podstatnou vec, a to tu, ze je to jednak staticky radar ...Zobrazit celý příspěvek

omacka

Napsal si tady nadherny clanek o tom covsechno prinasi OTH radar 29b9 pro rusy...ale zapomel si na jednu EXTREME podstatnou vec, a to tu, ze je to jednak staticky radar ktery nejde prakticky presunout a jeho poloha je dana s presnosti pomalu na cm...A navic je extreme drahy, cili moc jich rusove mit v provozu mit nebudou, nemluve o tom, ze to sou smerove radary - tj vidi jen usec plochy, na jine smery sou slepe.
Takze co staci - aby amici ci kdokoliv jiny odpalil par balistickych raket na jeho pozici..a mozna ze by jeho obrana neco sestrelila, ale u takovychto cilu se vzdy pouzivaji "overkilly". A tim padem by se cely ten system zhroutil jako domecek z karet.
Cili bez tohoto radaru...co muzou rusove nabidnout ?
Navic si zapomel - ze i nato ma podobne OTH radary..cili by videli vsechny ty presuny ruskych stihacek a mohly by varovat vsechny svoje letpuny dostatecne vcas.Skrýt celý příspěvek
Shania

20:04 06.09.2018
- 2
- 0
Rychlost není specifikovaná, ale o nadzvukovou nejde zcela určitě. Sparow měl v realu problém dohnat vzdalující se cíl i na 3nm (neznám rychlost cíle/výšku) a i prodloužená R-27 ...Zobrazit celý příspěvek

Rychlost není specifikovaná, ale o nadzvukovou nejde zcela určitě.

Sparow měl v realu problém dohnat vzdalující se cíl i na 3nm (neznám rychlost cíle/výšku) a i prodloužená R-27 je jen o málo výkonnější.

Rychlost střely se v průběhu letu mění, v prvních 6-8s by měla být na max rychlosti (některé mají sustainer dalších pár vteřin), pak motor vyhoří a začne zpomalovat, ale taky max rychlost je ovlivněna výškou, jen hrubě pro představu:
10km = 33k ft

0 - 12000 ft
0 - 3657,6 m 1460 kt
2,21 Mach

12000 - 24000 ft
3657,6 - 7315,2 m 1590 kt
2,51 Mach

24000 - 36000 ft
7315,2 - 10972,8 m 1960 kt
3,24 Mach

36000 - 90000 ft
10972,8 - 27432 m 2250 kt
3,92 MachSkrýt celý příspěvek
StandaBlabol

10:25 06.09.2018
- 0
- 0
Logiku, jasně, navíc jí chvilku trvá, než se na tu rychlost dostane. Ale i tak se mi ty "tailchase" vzdálenosti zdají hodně malé. Proto se taky Shanii ptám, jestli ten pramen ...Zobrazit celý příspěvek

Logiku,

jasně, navíc jí chvilku trvá, než se na tu rychlost dostane. Ale i tak se mi ty "tailchase" vzdálenosti zdají hodně malé. Proto se taky Shanii ptám, jestli ten pramen uvádí i rychlost cíle.Skrýt celý příspěvek
logik

09:38 06.09.2018
- 1
- 0
Standa:
Raketa během svého letu zpomaluje, a to nelineárně, takže prostá trojčlenka Ti na to nemůže stačit. Proto Ti vyšla nesmyslně vysoká rychlost cíle....

Standa:
Raketa během svého letu zpomaluje, a to nelineárně, takže prostá trojčlenka Ti na to nemůže stačit. Proto Ti vyšla nesmyslně vysoká rychlost cíle....
StandaBlabol

09:26 06.09.2018
- 1
- 0
Shanio, Logiku, díky. Jasně, moje blbost. SAHR nemá řádnou výhodu, protože AHR střela se chová stejně do doby, než se chytne její vlastní radar. Shanio, Nejlepší, co jsem ...Zobrazit celý příspěvek

Shanio, Logiku,

díky. Jasně, moje blbost. SAHR nemá řádnou výhodu, protože AHR střela se chová stejně do doby, než se chytne její vlastní radar.

Shanio,

Nejlepší, co jsem našel k navádění R-27 ET je tohle:
"In cases of maximum head-on range launches where lock-command cannot be utilised, missile can be fired in PPS: In this mode, missile will fly straight until achieves target lock. As missile lacks capability of maneuvering before lock, aircraft itself must maneuver so that missile will be pointed to no more than 15 degrees bearing of the target for confident capture by the IR seeker after launch. Equalising altitude is recommended but not required. On combat operations section of the Su-27 manual, this mode of usage is especially recommended for head-on usage for passive attacks at targets with 0 degrees approach angle (i.e. another fighter moving to intercept), leaving target unalerted to incoming missile."

Takže jde vypálit jako nezaměřená a doufat, že si něco "chytne" později. Datalink nic.

Máš k těm dosahům R-27, které jsi uvedl i rychlost cíle. Obyčejnou trojčlenkou mi to vyšlo, že cíl má 60% rychlosti v porovnání se střelou. A pokud se rychlost R-27 uvádí Mach 4 - 4,5, tak se bavíme o postřelování cíle, který letí min. Mach 2,4? To přece spousta stíhaček nedá ani teoreticky v prázdné konfiguraci. Namátkou Gripen, F-16 nebo F/A-18A/BC/D. Snad to nepočítali pro střelbu na Blackbird...Asi ne, tam by pak neseděla ta výška.Skrýt celý příspěvek
Shania

22:55 05.09.2018
- 4
- 0
StandaBlabol: SARH má právě nejmenší šanci, aspoň na tu vzdálenost okolo 20km, vyžaduje to, aby odpalující stroj cíl zaměřil a ozařil. Takže problém je vzdálenost radaru - ...Zobrazit celý příspěvek

StandaBlabol: SARH má právě nejmenší šanci, aspoň na tu vzdálenost okolo 20km, vyžaduje to, aby odpalující stroj cíl zaměřil a ozařil. Takže problém je vzdálenost radaru - cile.

U ARH se radar k cíli přibližuje, takže se dřív či později chytne, ale musí být navedena do správné pozice.

R-27ET - z toho co se mi povedlo zjistit, nemá datalink, nemá ins, vyžaduje tedy zaměření cíle před odpalem (lze ji odpálit v uncaged režimu, ale to není pro BVR).

From Su-27SK manual:

Typical ranges for R-27, 10000m altitude, co-altitude target:

R-27T
Head-on 2 - 33km
Tailchase 0.7 - 5.5km

R-27ET
Head-on 2 - 52.5km
Tailchase 0.7 - 12.5km

R-27R
Head-on 2 - 42.5km
Tailchase 0.7 - 7.5km

R-27ER
Head-on 2 - 65km
Tailchase 0.7 - 16.5km

Tohle jsou kinematický dostřel, ne to co dovolí seeker. Nižší dostřel u E verze je nejspíš proto, že kulatý IR seeker má větší odpor...

Jak vidíš, na unikající cíl je ten dosah podstatně menší, v nižších letových hladinách se dosah sníží ještě víc atd, takže zde už není limit IR seekeru, ale zase kinematický.

Čelně na něco o velikosti stíhačky ten dosah IR seekeru nebude přes 20km.Skrýt celý příspěvek
logik

22:46 05.09.2018
- 3
- 0
StandaBlabol: AMRAAM (i R-77) mají datalink, takže pokud zvládne útočník ozařovat cíl pro R-27, vzládne navádět AMRAAM po datalinku. A z velké blízkosti se chytí i seeker ...Zobrazit celý příspěvek

StandaBlabol: AMRAAM (i R-77) mají datalink, takže pokud zvládne útočník ozařovat cíl pro R-27, vzládne navádět AMRAAM po datalinku. A z velké blízkosti se chytí i seeker rakety.

Pro krmení datalinku rakety pak mají moderní letadla i IRST či optické senzory, takže přímo na dogfight asi nedojde - ale IMHO to bude určitě znamenat velké přiblížení při soubojích. A také to, že bude záležet na kvalitě REB strojů - kdo dokáže prolomit rušení druhého (anebo kdo dobrou taktikou dokáže druhého překvapit), vyhraje.....

Ale to, že obranná opatření mohou vést paradoxně k obnovení dogfigtu mne již taky napadlo. Pokud by se podařilo dotáhnout laserovou obranu proti raketám, tak co zbyde letadlům jiného, než kanóny?
I když je otázka, jestli by tak silné lasery pak nešly použít i přímo proti letadlům.Skrýt celý příspěvek