Stíhačka F-22A s technologiemi F-35 pro americké letectvo?

F-22A Raptor; větší foto / U.S. Air Force 

Podle webu Defense One firma Lockheed Martin nabízí americkému letectvu (USAF) stíhací letoun kombinující platformu stíhačky F-22A Raptor a využívající technologie F-35 Lightning II. Stejný stroj Lockheed nabízí i Japonsku.

V současné době v USAF probíhají diskuze, zda se zaměřit na nákup stíhacích letounů páté generace nebo dokoupit levnější stroje čtvrté generace. Ve druhém případě firma Lockheed Martin nabízí USAF nejnovější stíhačky F-16V Viper a Boeing pak modernizovaný stroj F-15X.

Důvod je prostý ‒ USAF potřebuje zvednout počet bojových letek, zejména kvůli rychle sílící Číně. Zároveň však americkým bojovým letadlům rychle končí životnost (mimo jiné i vlivem intenzivního bojového nasazení) a výroba stíhaček F-35 Lightning II neprobíhá dostatečně rychle. Vždyť všechny objednané F-35 americké letectvo, námořnictvo a námořní pěchota převezmou až před rokem 2040.

Podle současných plánů bude USAF v roce 2030 provozovat přibližně 1000 bojových letounů páté generace F-22 a F-35 a 1000 strojů F-15 a F-16.

Na začátku tohoto roku se objevily zprávy o japonském zájmu nakoupit stíhačky F-22A Raptor. Aby však Japonsko obešlo zákaz prodeje F-22A Raptor, letoun má být vybaven jak domácími japonskými technologiemi, tak především technologiemi stíhačky F-35 Lightning II. Hybrid kombinující F-22A a F-35 lze vyvážet, půjde o levnější variantu oproti čistokrevné F-22A a letoun lze postavit mnohem rychleji, než zcela nový bojový letoun. Navíc pomocí F-22A lze za relativně přijatelné peníze překlenout období do vývoje stíhačky šesté generace.

Podle amerických médií firma Lockheed Martin společně s japonským průmyslem nabízí zmíněný hybridní bojový letoun i americkému letectvu. Dlužno však dodat, že Lockheed nabízí USAF i nákup dalších stíhaček F-35 s vylepšenými motory (ve výsledku s větším doletem).

„Není to F-22. Není to F-35. Je to jejich kombinace. Můžeme to zvládnout mnohem rychleji, než zavedení nového designu,“ uvedl pro web Defense One David Deptula, generálporučík v záloze, který nyní působí na výzkumné instituci Mitchell Institute for Aerospace Studies. Podle Deptuly i dnes F-22A v oblastech aerodynamiky, stealth a motorů nabízí to nejlepší na trhu.

„V této myšlence je spousta potenciálu,“ myslí si Deptula. „Nechci navrhovat, abychom hned do toho šli a letoun přijali do výzbroje, ale Japonci o tom uvažují a jsou ochotni do celé věci investovat, místo toho, aby se pokoušeli vybudovat domácí bojový letoun, který ale nedosáhne schopností F-22. Z jejich strany jde o chytrý krok.“

Hybridní F-22A může získat z F-35A například kompletní avioniku, senzorovou sadu, prostředky radioelektronického boje, letové počítače, vybavení kokpitu, atd. Stejně tak se uvažuje o převzetí nátěrových RAM (Radar Absorbent Materials) materiálů absorbující radarové signály. Většinou se jedná o povlak, který obsahuje feritová vlákna a je schopen většinu dopadajících mikrovln rozptýlit nebo přeměnit na teplo.

Společně s novými výrobními postupy vyvinutými pro F-35 je tak možné srazit výrobní i provozní cenu hybridního F-22A. Vždyť právě komplikovaná a dlouhá údržba RAM povlaku stíhaček F-22A prodražuje provoz a zmenšuje počet okamžitě (pro boj) dostupných letounů.


Předletové přípravy F-22A

Jak podotýká web The Drive, pro americké letectvo může být zajímavá rozsáhlá finanční spoluúčast Japonska. Podle webu Nikkei Asian Review v případném společném projektu Japonsko ponese polovinu vývojových nákladů a japonský průmysl vyrobí 60 % letadla. Japonsko pro F-22A nabízí i vlastní nově vyvinuté proudové motory XF9-1.

Například Mitsubishi Heavy Industries může vybudovat větší a robustnější křídlo F-22A s většími vnitřními palivovými nádržemi. Bojový dolet vylepšené F-22A (bez externích palivových nádrží) má být 1127 km (700 mil), oproti současným cca 850 km. Taková vlastnost se samozřejmě hodí při operacích nad rozlehlými vodami Jihočínského moře nebo Tichého oceánu.

Nikkei Asian Review ve svém článku uvádí, že japonská vláda návrh Lockheedu považuje za nejslibnější variantu. De facto má jít o stejný typ spolupráce, jako v případě japonských stíhaček F-2, které vycházejí z F-16. Právě letouny F-2 má po roce 2030 hybridní F-22A začít nahrazovat.

Případná americko-japonská spolupráce při vývoji a nákupu hybridních F-22A má logiku nejen ve vojenské, ale také v průmyslové a politické oblasti. V oblasti politiky jde o posílení japonsko-americké aliance proti rostoucí síle Číny.

Nesmíme zapomenout zdůraznit výhodu sdílených nákladů. Podle Lockheedu při objednávce 70 hybridních F-22A dosáhne jednotková cena letounu (se započtením nákladů na vývoj) 215 milionů dolarů, při nákupu 140 letadel 190 milionů dolarů. Jedná se o více než dvojnásobnou cenu oproti F-35, ale zároveň o nižší částku, než v případě, kdyby se USAF rozhodlo na vlastní pěst obnovit výrobu čistokrevných F-22A. Při výrobě 194 čistokrevných F-22A pro USAF se jednotková cena odhaduje na 206 milionů až 216 milionů dolarů.

Zdroj: Defense One

Nahlásit chybu v článku


Související články

Americký Kongres schválil rozpočet Pentagonu na rok 2019

Senátoři amerického Kongresu se v rekordním čase dohodli na podobě rozpočtu Pentagonu pro fiskální ...

Americko-turecké vztahy v troskách: Žádné stíhačky F-35

Americký prezident svým podpisem stvrdil letošní zákon o vojenském rozpočtu NDAA (National Defense ...

36 víceúčelových stíhaček Su-30SM pro ruské letectvo

Podle deníku Vědomosti ruské ministerstvo obrany se Sjednocenou leteckou korporací (OAK) do konce ...

Proti Číně: Nejnovější stíhačky F-16V Viper pro Tchaj-wan

Před několika dny z letecké základny nedaleko tchajwanského města Tchaj-čung odstartovala první ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:

  • StandaBlabol
    21:23 05.09.2018

    Shanio, k tomu "když AESA radar F-15E nedokaže zaměřit F-35/F-22 na vizuální vzdálenost, radar Su-35 má problem, natož pak podstatně menší radar ARH..." Máš tu vizuální ...Zobrazit celý příspěvek

    Shanio,

    k tomu "když AESA radar F-15E nedokaže zaměřit F-35/F-22 na vizuální vzdálenost, radar Su-35 má problem, natož pak podstatně menší radar ARH..."

    Máš tu vizuální vzdálenost definovanou nějak konkrétněji? Já to hledal a překvapilo mě, že jediné číslo, které jsem našel, bylo 20 nm (37 km). To mi přijde hodně a pak klidně věřím tomu, co píšeš. Já mluvil o útoku ze vzdálenosti 10 - 20 km.

    Ano, R-27 je proti AHR střelám beznadějně zastaralá. Ale proti stealth může být paradoxně lepší volbou než R-77/AMRAAM. Právě proto, že navedení zajišťuje velký a výkonný radar letadla a ne malý radar v raketě. Z toho, co píšeš to vypadá, že největší šance na sestřel je při použití tepelně naváděných střel? (Teď vůbec neřeším, že letoun, který se pro útok potřebuje dostat na takto krátkou vzdálenost je v obrovské nevýhodě.)

    Jinak, jsi si jistý, že R-27 ET je jen na vizuální vzdálenost a nemůže být naváděna ve střední fázi letu? Protože pak vůbec nechápu proč je to tepelné čidlo montované na verzi E s prodlouženým dosahem až ke 100 km? Celá ta střela by pak nedávala žádný smysl.... Nebo je to zase jen proti cílům typu AWACS a to optické čidlo na Su/Mig (ale i na raketě) je schopné zamčení velkého cíle na vzdálenost desítek km?

    Mimochodem, jak by teda probíhal střet F-35 vs. F-22 nebo dvou F-35? Radar a AMRAAMy nic, takže dogfight? Při dnešní kvalitě tepelně naváděných raket je to asi o tom, že kdo první vystřelí, tak vyhrál? Případně ve střetném boji by docházelo ke vzájemným sestřelům? Takže bez vítěze?Skrýt celý příspěvek

  • logik
    19:58 05.09.2018

    Luky, neblíží se to rovnoběžce, jen se to tak tváří, protože graf je hrubej. Pořád to bude, že 10x snížení rcs je rovno 1,7x snížení detekční vzdálenosti, což je podstatný i v malý ...Zobrazit celý příspěvek

    Luky, neblíží se to rovnoběžce, jen se to tak tváří, protože graf je hrubej. Pořád to bude, že 10x snížení rcs je rovno 1,7x snížení detekční vzdálenosti, což je podstatný i v malý vzdálenosti. Nemusí to zabránit v detekci letadla hlavicí, ale patřičně to snižuje možnosti rakety se "otočit na cíl" a tedy zasáhnout.

    Navíc ta čísla jsou bez jakéhokoli rušení - přitom rušení "na hraně dosahu radaru" má o to větší naději na úspěch.

    Kdyby měl na grafu logaritmickou škálu, tak tam máš krásný přímky.Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    18:54 05.09.2018

    400km je maximální dolet po balistické křivce?
    Tak to už ta raketa asi nebude nad cílem, protože vyměnila výšku nad cílem za dolet...

    400km je maximální dolet po balistické křivce?
    Tak to už ta raketa asi nebude nad cílem, protože vyměnila výšku nad cílem za dolet...

  • logik
    18:36 05.09.2018

    omacka: - bavili jsme se o [toku na F35, proč do toho najednou pleteš velké cíle s RCS jako kráva? Které kupodivu 400km od fronty nikdy nepoletí? Opět si ohýbáš situaci tak, aby ...Zobrazit celý příspěvek

    omacka:

    - bavili jsme se o [toku na F35, proč do toho najednou pleteš velké cíle s RCS jako kráva? Které kupodivu 400km od fronty nikdy nepoletí? Opět si ohýbáš situaci tak, aby Ti alespoň něco vyšlo?

    - jestli máš nějakej zajímavej materiál, tak sem na něj dej odkaz. A neplevel tady prosím diskusi sáhodlouhejma citacema technickej specifikací, pocházejících většinou v lepším případě od marketérů, v horším od politické propagandy (u kterejch zpravidla ani neuvedeš odkaz na zdroj a tak jsou bezcenný)

    - podvrhnout OTH rámec anebo zarušit OTHR radar je jednodušší, i kdyby ses postavil na hlavu. Jednak protože odraz od ionosféry ZNEMOŽŇUJE ten signál patřičně rozmaže, jednak prostě nízká frekvence znamená daleko užší frekvenční pásmo (a to jak ve frekvenčním, tak i "pulsním" smyslu), jednak máš k dispozici jen velmi omezené spektrum frekvencí pro frequency hopping. Když už chceš operovat "bandwidth radaru" (jako že s ní operuješ blbě, viz níže), tak typická bandwidth X-band radaru je v MHz, nikoli kHz jako u OTHR.
    Pokud tedy dnes jsou techniky, jak "spoofovat" X-band radary, tak na HF radarech to bude řádově snažší. Stejnětak bude na HF radarech daleko snažší navrhnout takovej druh šumu, kterej bude co nejobtížněji odfiltrovatelnej.

    - odvozovat z bandwidth radaru teoretickej počet kombinací co nese signál je blbina. Ano, hodně teoreticky to z definice možné je, prakticky to nebere v úvahu tolik věcí (namátkou kompresi signálu, schopnost radaru samplovat signál na vstupu a výstupu, doplerrovský efekty, šum atd. atd.), že je to nesmysl.

    - u OTH radaru, kde dochází ještě k odrazům od ionosféry, a tedy signál může dorazit úplně zdeformovanej, to je nesmysl na druhou....

    ==

    - a přestaň už si prosím vymýšlet o úhlu rakety 70 stupňů.

    1) Zaprve s nepřesností OTH radaru nemáš šanci zjistit pozici letadla tak, abys nad ní poslal raketu pod úhlem 70 stupňů. To by znamenalo, že R-37 vyletí 30km nad cíl, což je blbina - a navíc i kdyby nebyla, tak v takové výšce raketa skoro nemůže manévrovat a tedy trefit cíl....

    2) Zadruhé po takové balistické dráze Ti to bude fungovat jen pokud cíl letí přímo. Pokud manévruje (což kupodivu bude), tak v životě nemáš šanci se do takové pozice posadit, i když budeš znát pozici letadla třeba přesně: opět - ve vejšce jaksi nemáš po vyhoření paliva jak manévrovat.

    3) Stejně jako pořád nebereš už snad několikrát opakovaný námitky: že tu raketu obránce vidí a tedy ji BUDE RUŠIT a NEBUDE k ní natočený zádamaSkrýt celý příspěvek

  • omacka
    17:26 05.09.2018

    Shania: Tohle vaše stealth vaření z vody fakt miluji ;) Vypočítej mi změnu RCS F-22, nebo F-35 při ozářeni radarem v pásmu X pod úhlem 70 stupňů z převýšení např. 20km, a pak mi ...Zobrazit celý příspěvek

    Shania: Tohle vaše stealth vaření z vody fakt miluji ;) Vypočítej mi změnu RCS F-22, nebo F-35 při ozářeni radarem v pásmu X pod úhlem 70 stupňů z převýšení např. 20km, a pak mi tedy vysvětli, jak docílíš toho, aby se radarové vlny neodrazili zpět k 50km vzdálenému radaru od většiny horního povrchu křídel a trupu, když tam není žádná stealth tvarová optimalizace (je tam jen RAM nátěr) na ploše v řádu desítek m2, ani vzhledem k funkčnosti křídla být nemůže, opravdu by mě to zajímalo.. při útoku defakto kolmo z vrchu, nebo od země, nebude mít RCS na úrovni nula nula nic, ale v řadech jednotek m2.. To je taky i odpověď na to, proč jsou OTH úspěšné v odhalování letounů, i stealth letounů na velkou vzdálenost, protože využívají pro odrazy od objektu maximum jeho povrchu, rádiové odrazy dopadají pod velkými úhly od ionosféry na největší plochu objektu.Skrýt celý příspěvek

  • Luky
    17:12 05.09.2018

    Je fakt, že tu běží paralelně dvě debaty a tu druhou nemám moc čas sledovat...na ty delší odkazy se snad kouknu večer....postnutý graf právě odhaluje, co mi nesedělo - tam vidíš, ...Zobrazit celý příspěvek

    Je fakt, že tu běží paralelně dvě debaty a tu druhou nemám moc čas sledovat...na ty delší odkazy se snad kouknu večer....postnutý graf právě odhaluje, co mi nesedělo - tam vidíš, že okolo 10nm můžeš zmenšovat RCS až na šílený hodnoty, ale stejně už se křivka blíží vodorovné rovnoběžce a klesat nechce, však taky dělostřelecké radary běžně sledují projektily na 20km.Skrýt celý příspěvek

  • Shania
    16:52 05.09.2018

    Luky: ten obrázek je myslím z Aviation Week článku, pracují tam s právě starou hodnotou (z 2005) rcs F-35 v 0,001, podle posledních zpráv je to o řád níž. V podstatě si vzali ...Zobrazit celý příspěvek

    Luky: ten obrázek je myslím z Aviation Week článku, pracují tam s právě starou hodnotou (z 2005) rcs F-35 v 0,001, podle posledních zpráv je to o řád níž.

    V podstatě si vzali veřejně známé hodnoty radaru a rcs, dali to do rovnice a udělali zjednodušený obr. pak taky můžeš mít něco jako tohle:

    https://qph.fs.quoracdn.net/ma...

    A u radaru právě berou velocity search v omezeném sektoru o vysokém výkonu, tam je treshold myslím 80% pro detekci za ideálních podmínek. Než se detekce změní na sledování a zaměření. To je typicky ta 1/3 té vzdálenosti, klidně si dej 2/3 je to celkem jedno. ty vzdálenosti už jsou tak dost malé.



    Pak ti doporučím tento článek:
    https://basicsaboutaerodynamic...

    je to ke konci:

    From radar equation, we can see that the power requirement for jamming will decrease directly proportional to RCS reduction, if the RCS of an aircraft is reduced to 0.1 (or 1%) of its original value, then consequently the jammer power required to achieve the same effect would be 0.1 (or 1%) of the original value.

    For example, a clean F-18E has radar cross section around 0.1 m2 (-10 dBsm) , an F-35 has radar cross section around 0.001 m2 (-30 dBsm) ,so the RCS value is decreased by 99%. Thus, if F-18E needs a 100 kW jammer to deceive or overwhelmed adversary radar, then a F-35 in the same situation, wanting to do the same thing will need a jammer with transmitting power of merely 1 kW.

    Alternatively, if jamming power is kept constant and RCS changed then from the radar equation ,we can see that the burn through distance will be reduced dramatically.

    https://basicsaboutaerodynamic...

    Super hornet propálení/detekce na 100km, f-35 10km, to je rozdíl mezi -10dBsm a -30dBsm, realně je F-22/F-35 -40 dBsm a SH má -10 dBsm max v čisté konfiguraci.

    ---

    Jinak pro kontext: byla to reakce na omačku a další, co jedou teorie, že přes OTH detekují např. F-22 a odpálí ARH rakety z baterii a nebo R-31 a podobně do té oblasti a ono si to už něco najde ( a jedou ve vzdálenostech 200-400km...).


    Takže jen tvrdím, že aby ta raketa něco našla, bude potřebovat znát přesnou polohu cíle, jinak nic nenajde... Tohle je třeba i na mnohem kratší vzdálenosti, natož na 100+km.Skrýt celý příspěvek

  • omacka
    16:52 05.09.2018

    Logik: Nekopíruji, a jestli ano, tak jsem to překládal půl hodiny, protože jsem na tak podrobný popis ještě nenarazil a opravdu mě to zajímá, když sem si dal práci to přeložit, tak ...Zobrazit celý příspěvek

    Logik: Nekopíruji, a jestli ano, tak jsem to překládal půl hodiny, protože jsem na tak podrobný popis ještě nenarazil a opravdu mě to zajímá, když sem si dal práci to přeložit, tak jsem to hodil i sem.

    Co se týče útoků pomocí PLŘS s aktivní RL na velké vzdálenosti..
    Předpokládám prioritní cíle a scénář velké strategické letouny, protože to jsou z podstaty jednoduché cíle pro překvapivé přepady na velké vzdálenosti s PLŘS s RL. Nepřesnost určení pozice cíle na 500km 15km nemůže být limitující ani pro stealth letoun, když na to přijde.. pleteš tam dosah RL z PLŘS středního dosahu (AMRAAM,R-77-1,METEOR) v řádu 15-20km na cíl o RCS stíhač 4.gen.. na takovou vzdálenost 500km, taková PLŘS samozřejmě působit nebude, budou tam působit PLŘS dalekého dosahu na vzdálenostech 300-400km s aktivní RL R-37M,40N6 a podobné primárně na velké strategické letouny, které mají RCS v řádu 500-1000m2!!. Jen tak pro zajímavost, protože to asi nesleduješ, tak naváděcí hlavice 9B-1103M-350 použitá v R-37M a její radar s průměrem antény 35cm je schopný vyhledat vzdušný cíl s RCS 5m na pozadí země na vzdálenost 70km a zamknout jej na vzdálenosti 40km, jaký bude asi dosah radaru na velké strategické letouny v takovém případě? větší, nebo menší.., Zde nepřesnost v určení polohy cíle v řádu 10.4km na vzdálenost 400km, nehraje žádnou podstatnou roli (krom toho, že ji mohu podstatně snižovat při fúzování dat z jiných zdrojů o cíli, klidně i dalších stanic Rezonance-N), nepřesnost v určení výšky cíle je při semibalistickém sestupu PLŘS s RL nepodstatná, PLŘS bude vždy nad cílem s převýšením 20-30km při útoku na maximální vzdálenosti a nemusí řešit jeho přesnou výšku, zjistí si ji až při zahájení závěrečného sestupu na cíl z vlastního radaru.
    http://nevskii-bastion.ru/kart...

    ECM: zarušit jde cokoliv, ale netvrdil bych, že s prstem v nose. Jen podvrhnout radarový signál na HF není o nic jednoduší než na pásmech s opakováním pulsu v milionech za sekundu, pořád to leží jen na kryptografickém zabezpečení a jestli se vysílá 50x, nebo 1000000 pulzů za sekundu není podstatné, každý vysílací rámec musí být stejně kryptograficky ošetřen, aby jej protivník nemohl podvrhnout, to se dělá většinou tak, že se pošle pseudonáhodně generované vzory (modulují se na určitých frekvencích) a pokud se vrátí signál s jiným vzorem, tak se zahodí jako podvržený. Rušení je něco jiného, než podvrhávaní signálu. Šířka pásma pokud by byla jak u Kontejneru 14kHz, tak to je 50176000000 (50.17mld) možných kombinací vzorů, který může každý pulz obsahovat. A pokud protivník nezná detailně tento pseudonáhodný kryptografický algoritmus, co tyto vzory generuje, tak to nemá šanci v rozumném čase podvrhnout (má na to cca 5ms).Skrýt celý příspěvek

  • omacka
    16:52 05.09.2018

    Logik: Nekopíruji, a jestli ano, tak jsem to překládal půl hodiny, protože jsem na tak podrobný popis ještě nenarazil a opravdu mě to zajímá, když sem si dal práci to přeložit, tak ...Zobrazit celý příspěvek

    Logik: Nekopíruji, a jestli ano, tak jsem to překládal půl hodiny, protože jsem na tak podrobný popis ještě nenarazil a opravdu mě to zajímá, když sem si dal práci to přeložit, tak jsem to hodil i sem.

    Co se týče útoků pomocí PLŘS s aktivní RL na velké vzdálenosti..
    Předpokládám prioritní cíle a scénář velké strategické letouny, protože to jsou z podstaty jednoduché cíle pro překvapivé přepady na velké vzdálenosti s PLŘS s RL. Nepřesnost určení pozice cíle na 500km 15km nemůže být limitující ani pro stealth letoun, když na to přijde.. pleteš tam dosah RL z PLŘS středního dosahu (AMRAAM,R-77-1,METEOR) v řádu 15-20km na cíl o RCS stíhač 4.gen.. na takovou vzdálenost 500km, taková PLŘS samozřejmě působit nebude, budou tam působit PLŘS dalekého dosahu na vzdálenostech 300-400km s aktivní RL R-37M,40N6 a podobné primárně na velké strategické letouny, které mají RCS v řádu 500-1000m2!!. Jen tak pro zajímavost, protože to asi nesleduješ, tak naváděcí hlavice 9B-1103M-350 použitá v R-37M a její radar s průměrem antény 35cm je schopný vyhledat vzdušný cíl s RCS 5m na pozadí země na vzdálenost 70km a zamknout jej na vzdálenosti 40km, jaký bude asi dosah radaru na velké strategické letouny v takovém případě? větší, nebo menší.., Zde nepřesnost v určení polohy cíle v řádu 10.4km na vzdálenost 400km, nehraje žádnou podstatnou roli (krom toho, že ji mohu podstatně snižovat při fúzování dat z jiných zdrojů o cíli, klidně i dalších stanic Rezonance-N), nepřesnost v určení výšky cíle je při semibalistickém sestupu PLŘS s RL nepodstatná, PLŘS bude vždy nad cílem s převýšením 20-30km při útoku na maximální vzdálenosti a nemusí řešit jeho přesnou výšku, zjistí si ji až při zahájení závěrečného sestupu na cíl z vlastního radaru.
    http://nevskii-bastion.ru/kart...

    ECM: zarušit jde cokoliv, ale netvrdil bych, že s prstem v nose. Jen podvrhnout radarový signál na HF není o nic jednoduší než na pásmech s opakováním pulsu v milionech za sekundu, pořád to leží jen na kryptografickém zabezpečení a jestli se vysílá 50x, nebo 1000000 pulzů za sekundu není podstatné, každý vysílací rámec musí být stejně kryptograficky ošetřen, aby jej protivník nemohl podvrhnout, to se dělá většinou tak, že se pošle pseudonáhodně generované vzory (modulují se na určitých frekvencích) a pokud se vrátí signál s jiným vzorem, tak se zahodí jako podvržený. Rušení je něco jiného, než podvrhávaní signálu. Šířka pásma pokud by byla jak u Kontejneru 14kHz, tak to je 50176000000 (50.17mld) možných kombinací vzorů, který může každý pulz obsahovat. A pokud protivník nezná detailně tento pseudonáhodný kryptografický algoritmus, co tyto vzory generuje, tak to nemá šanci v rozumném čase podvrhnout (má na to cca 5ms).Skrýt celý příspěvek

  • logik
    15:56 05.09.2018

    omacka: promiň, ale projevuješ typickou vlastnost "ruského trolla" (bez urážky, ber to jako terminus technikus), kdy z padesáti důležitých vlastností vytáhneš jednu, kterou ...Zobrazit celý příspěvek

    omacka: promiň, ale projevuješ typickou vlastnost "ruského trolla" (bez urážky, ber to jako terminus technikus), kdy z padesáti důležitých vlastností vytáhneš jednu, kterou "náhodou" mají zrovna Ruské rakety a prohlásíš ji za "nejdůležitější".

    Jinak vzhledem k tomu, že nejnovější AESA radary jsou stealth letouny locknout řádově na desítky kilometrů - pokud proti 1m^2 RCS je dosah radaru 200km, pak F35 takovej radar uvidí tak na dvacet kilometrů i v prostředí bez rušení - a podle některých zdrojů vůbec (pravděpodobně v důsledku REB), tak fakt není šance, aby toho byl schopný řádově menší a méně výkonný seeker v raketě na 15km.... Radarovou rovnici neokecáš....

    Shora je sice RCS stealth letounů větší, ovšem seeker na ně kouká proti zemi, což výkon radaru podstatně zhorší. LDSD radary potřebujou výrazně vyšší výkon a výrazně vyšší výpočetní kapacity. Opět do svých výpočtů zahrnuješ jen to, co se Ti hodí....
    Další věc je, že ta raketa až tak kolmo dolů po semibalistické dráze neletí, a také že letadlo o raketě v tu dobu o útočící raketě ví a tedy dělá vše, aby se jí vyhlo, takže pravděpodobně ji ruší a tedy je natočené špičkou k ní....Skrýt celý příspěvek

  • Shania
    15:17 05.09.2018

    Olivav: testovací CAT bird demonstroval detekci a rušení radaru F-22. Min. jeden případ kdy Growler dokázal rušit radar F-22, ale nejspíš rušil v celém pásmu. Nějaké citace k ...Zobrazit celý příspěvek

    Olivav: testovací CAT bird demonstroval detekci a rušení radaru F-22.

    Min. jeden případ kdy Growler dokázal rušit radar F-22, ale nejspíš rušil v celém pásmu.

    Nějaké citace k Barakudě zde.

    https://www.reddit.com/r/Drago... Skrýt celý příspěvek

  • Luky
    14:55 05.09.2018

    RO (odraz) pod 20, 10km bude slušný, RCS je samozřejmě stejný. A o to jde, toho odraženýho signálu, co se vrací k zaměřovateli je na ty kratší vzdálenosti spousta a rychle to ...Zobrazit celý příspěvek

    RO (odraz) pod 20, 10km bude slušný, RCS je samozřejmě stejný.
    A o to jde, toho odraženýho signálu, co se vrací k zaměřovateli je na ty kratší vzdálenosti spousta a rychle to roste. ŘS za milion mají také celou řadu nástrojů pro přepínání frekvencí dle toho jestli cíl ztrácejí nebo jak se přibližují.

    Ten tvůj text v odkazu píše, že poloviční RCS snižuje vzdálenost na propálení JAMeru o čtvrtinu a detekční vzdálenost o 6,25% jestli tomu dobře rozumím. Na tvým obrázku (zdroj jak sviňa) byla F-35 detekována na 57(? nebo kolik) km. Kde se říká, že by to bylo třetina nevím....jo z obrázku o max dosahu nějakýho obecnýho radaru (LOL!). Takže na 50+ km ji uvidí a proč jsi psal, že vlastně nemůže použít HOJ? Např při odpalu kolem 20km, což už je i dosah ARH hlavice (řekněme, že by ho měla jen 10km vs F-35).Skrýt celý příspěvek

  • omacka
    14:51 05.09.2018

    U PLŘS s aktivním RL na stealth letoun záleží hlavně 1.) zda RL pracuje v jednom či dvou pásmech (RL pro nové R-77/37M pracují zároveň v pásmu X a Ku, to podstatně zlepšuje dosah ...Zobrazit celý příspěvek

    U PLŘS s aktivním RL na stealth letoun záleží hlavně 1.) zda RL pracuje v jednom či dvou pásmech (RL pro nové R-77/37M pracují zároveň v pásmu X a Ku, to podstatně zlepšuje dosah vyhledání a sledování cíle, protože tam vznikají interference při odrazech od objektu), ale hlavní je úhel přiblížení k stealth letounu, protože pokud se bude PLŘS s aktivním RL přibližovat k stealth letounu z velkého převýšení (model útoku dalekodosahových PLŘS po semibalistické dráze, kdy útočí na cíl pod velkým úhlem s převýšením v řádu 10-20km), tak zapomeňte na ideální papírové hodnoty RCS tohoto letounu, jelikož radiovým vlnám bude vystavovat celou horní stranu letounu..Skrýt celý příspěvek

  • logik
    14:45 05.09.2018

    omacka: Hezky kopíruješ datasheety, ale mixuješ dohromady vlastnosti, které nejdou. Ano, Resonance má kratší detekční vzdálenost, ale také kratší max. Rusové IMHO nemají OTHR s ...Zobrazit celý příspěvek

    omacka: Hezky kopíruješ datasheety, ale mixuješ dohromady vlastnosti, které nejdou. Ano, Resonance má kratší detekční vzdálenost, ale také kratší max. Rusové IMHO nemají OTHR s dlouhou detekční vzdáleností a zároveň krátkou. A ani nepřichází v úvahu kombinace, anžto resonance pro fighter size target má detekci na max 350 km, tedy VLO objekt v podmínkách rušení uvidí na ještě kratší vzdálenost, nikoli na těch 1000km....

    Zajímavé také je, že radar horizont pro cíl v udávané výšce je, kupodivu - také 350km.
    Resonance tedy evidenntě fighter size cíle vidí "přímo", nikoli odrazem od ionosféry. A pravděpodobně PRÁVĚ pro tento přímý mód pak platí udávané přesnosti, pro OTH mód budou tedy podstatně horší.

    A paradoxně, pro OTH mód jsou bližší vzdálenosti horší, než vzdálenejší. Fór je totiž v tom, že pro odraz od ionosféry jsou daleko vhodnější šikmé úhly, než přímé. (pokud nevěříš, tak se koukni na vodní hladinu šikmo a rovně....). Tedy to, že ruský radar vidí něco v Holandsku neznamená, že to stejně dobře vidí i bližších vzdálenostech. KV pásmo se chová dosti neintuitivně - a OTH radar bude vždy mít principiálně velký problém s cíly těsně za horiznotem.

    Další věc pak je, že container má pevné antény s daným vyzařovacím úhlem. To dále zhoršuje výkony ve větší "vertikále".

    ====

    " Ohledně ECM, vše je zarušitelné i toto"
    Principiální problém OTH radaru proti rušení jsou tyto
    - ionosféra je odrazivá jen v poměrně úzkém pásmu frekvencí, které se navíc mění dle atmosférických podmínek. Tedy narozdíl od klasických střeleckých radarů je málo vhodných frekvencích a tedy je hodně dobře predikovatelná frekvence radaru a podstatně snažší rušení "všech frekvencí".
    - radar běží na řádově nižších frekvencích a je tedy "pomalejší". Tedy je řádově větší reakční čas pro rušičky na výpočet "správného protisignálu". A řádově tu znamená opravdu řádově: a těch řádů není úplně málo.
    - naopak na různá "kódování" je řádově méně času a tedy je méně prostoru pro udělání signálu specifického tak, aby byl odlišen od signálu rušitele
    - odraz od ionosféry navíc signál mrví, což dále znemožňuje "kódovaná schémata"
    - narozdíl od běžného radaru na stíhačce se tento nepohybuje a je na stejném místě: tedy je bezproblémové zaměření signálu rušitele a navíc lze přesněji a rychleji spočítat, jak má vypadat rušící signál

    Tedy ne "je zarušitelné i toto", ale pokud jde jen trochu s úspěchem rušit X-Band radary, tak HF radary lze rušit "s prstem v nose". Rusové samozřejmě pracují na technologiích, jak to udělat co nejvíc odolné proti rušení, ale pokud nemají nějaké "zázračné technologie" (které by např. zcela znemožnili funkčnost běžných střeleckých radarů), tak pravděpodobnost, že by nešlo tento radar zarušit alespoň tak, aby podstatně klesla jeho detekční vzdálenost, je mizivá.

    PS: Jinak - i pokud se pletu a udávané přesnosti platí i pro OTH mód Resonance, tak přesnost 1,5 stupně je na 100m cca 2,5m. Na 500km je to tedy nepřesnost cca 15km. A to jak ve výšce, tak v pozici. Přitom 15km radarový seeker rakety VLO letadlo nenajde a INFRA také ne (obzvlášť, pokud bude oblačnost).

    Navíc, buďto poletí raketa v prostřed výšky - pak ale ztratí hodně energie vystoupáním nahoru za letadlem. Naopak pokud poletí nahoře, tak bude mít letadlo proti zemi a tedy hodně zhoršenej výkon seekeru. Tzn. budeš muset poslat těch raket více proti cíli, co vlastně ani nevíš, co je..... Hodně brzo Ti rakety dojdou....Skrýt celý příspěvek

  • Olivav
    14:40 05.09.2018

    Shania, jen tak k tomu REB Baracuda. Vždy se tu tvrdilo, že AESA je nezarušitelný díky tomu, že umí nezávisle využít jednotlivé TR moduly, ne? A kařdý či skupina jedou na ...Zobrazit celý příspěvek

    Shania,

    jen tak k tomu REB Baracuda.

    Vždy se tu tvrdilo, že AESA je nezarušitelný díky tomu, že umí nezávisle využít jednotlivé TR moduly, ne? A kařdý či skupina jedou na separátních frekvencích a navíc je umí dynamicky měnit. No a ten rušící výkon by tím pádem musel být pro každý modul (spíše) skupinu modulů využit pro jinou frekvenci ne? Navíc by asi musel následovat dynamiku s jakou se mění frekvence na AESA protivníka.

    Pokud to pojede v širokém spektru, tak bude trochu zářit, ne?

    Pravda chápu tvoji poznámku, že může stačit relativně malý výkon pro rušení, aby se zvedla VLO charakteristika.

    Navíc F-22 má více TR modulů než F-35, proto si myslím, že tahá za kratší konec.

    Klidně mi to vyvrať. Rád se poučím.Skrýt celý příspěvek

  • omacka
    14:30 05.09.2018

    Ještě pár dat, co jsem našel o Rezonanci-N, snad nejsem sám, koho to tady zajímá. Protože to vypadá dost zajímavě. Radiolokační komplex "Resonance-NE" je vyvinut s přihlédnutím ...Zobrazit celý příspěvek

    Ještě pár dat, co jsem našel o Rezonanci-N, snad nejsem sám, koho to tady zajímá. Protože to vypadá dost zajímavě.

    Radiolokační komplex "Resonance-NE" je vyvinut s přihlédnutím k nejnovějším úspěchům v oblasti radarové, výpočetní techniky, digitálního zpracování signálu. Realizuje fyzikální princip rezonančního odrazu rádiových vln z vzdušných objektů, což vede k prudkému zvýšení efektivnosti odrazu od povrchu. Tento efekt umožňuje obejít/zrušit techniky snížení viditelnosti vzdušných a kosmických objektů.

    Hlavní charakteristiky radiolokačního komplexu: absence mechanické rotace antény; formování paprsku radaru použitím komplexní inovace fázované anténní soustavy; formovaní a příjem vzoru vyzařování v prostoru elektronicky.

    Radar poskytuje řešení následujících hlavních úkolů:

    detekce na velké vzdálenosti s podporou široké třídy vzdušných cílů, včetně málorozměrných, vyrobených s využitím technologie stealth, hypersonických letounů a balistických střel.
    Automatické sledování parametrů pohybu vzdušných objektů (vzdálenost, azimut, nadmořská výška, rychlost)
    Automatické rozpoznání třídy vzdušných objektů do kategorií:
    letoun, helikoptéra, balón,
    střela s plochou dráhou letu, hypersonické objekty,
    balistické cíle: jednoduchý, manévrující - nemanévrující.

    Automatické vydávání komplexních radarových informací uživatelům;
    Určení státní příslušnosti v systému 40D - práce v režimech systému Mk-XA (Mk XII) používaných zeměmi NATO a v mezinárodním systému řízení letového provozu ICAO ATC RBC. Automatické monitorování a zobrazování údajů o technickém stavu subsystémů a diagnostice poruch radaru.

    Významný počet jednoduchých opakujících se jednotek a částí, použití jednotných výrobních linek, činí z "Resonance-N" technologicky relativně levnou výrobu. Radiolokátor se vyznačuje provozní jednoduchostí a nízkými náklady a je snadno modernizovatelný, a snadno přístupný servisnímu personálu.

    Počítačový komplex se skládá ze série čtyřjádrových počítačů 7. generace a softwarového komplexu. Je možné použít autonomní napájecí systém sestávající ze dvou elektráren v rámci komplexu 1E9M2-4. Napájení radiolokátoru může být provedeno z průmyslové sítě s příkonem 100 kW.

    Radar komplexu má dva režimy provozu:

    1. režim - určený k detekci a sledování hlavně aerodynamických cílů (ADC);
    2. režim - určený k detekci a podpoře vysoko-letících především balistických cílů (BC).

    Při zjišťování a splnění kritérií provázanosti při sledováním lze v každém provozním režimu sledovat cíle jak ADC, tak BC.

    Řízení provozních režimů radaru se provádí samostatně - z pracoviště operátora (v rámci komplexu přijímání, zpracování a přenosu dat) nebo vzdáleně z vzdálené pracovní stanice (do 1000m).
    https://dfnc.ru/c110-novosti-3... Skrýt celý příspěvek

  • Shania
    14:28 05.09.2018

    KOLT: A má kanon interně, B/C pod.

    KOLT: A má kanon interně, B/C pod.

  • Shania
    14:24 05.09.2018

    Luky: VWR podle podmínek začína okolo 15km, to jestli ten radar dokáže něco zaměřit na 5-10km, znamená, že ten radar je prakticky na nic. Byl by na nic ani kdyby ta vzdálenost byla ...Zobrazit celý příspěvek

    Luky: VWR podle podmínek začína okolo 15km, to jestli ten radar dokáže něco zaměřit na 5-10km, znamená, že ten radar je prakticky na nic. Byl by na nic ani kdyby ta vzdálenost byla 30km (pro zaměření)... A tady se jedná o jeden z největších radarů na stíhačkách...

    Co se týká rušení...
    http://www.rfcafe.com/referenc...

    http://forum.keypublishing.com...

    Např. rozdil mezi 0,001m2 a 1m2 znamená, že potřebuješ o 99,9% méně výkonu pro rušení... 0,001m2 je ještě hodně konzervativní odhad rcs F-35 )aspoň tak nemusí jít o ty nejlepší uhly).

    Takže pokud na rušení 0,001m2 potřebuješ např 5kW, tak u 1m2 potřebuješ 5 MW, na 10m2 je to 50MW atd..

    Takže i v případě, že by měla F-35 slabou rušičku co moc neumí, byla by na tom líp jak většina konkurence a O Baracudě se dá těžko mluvit jako o špatném/průměrném systému.

    Baracuda využíva radar jako antenu, schopnou rušit úzkým svazkem o vysokém výkonu, to dává schopnost fungovat jako eskort jammer pro další stroje a vzájemně si poskytovat podporu, to bude rozšířeno o kooperativní rušení a další funkce.

    Dal Baracuda nejspíš využívá i další antény stroje pro vlastní obranu (není potvrzeno) a má k dispozici vlečné návnady sloužící jako anténa.

    Proto se moc nedivím, když F-15E nedokáže F-22/F-35 zaměřit. Daleko víc je zajímavější, že F-35 dokáže spěšně maskovat i další letadla aspoň na dostřel Aim-120...Skrýt celý příspěvek

  • Luky
    14:15 05.09.2018

    příspěvek mi zmizel, ale ještě se dokopu....hodně stručně Nikdy jsem STEALTH, VLO, LO koncept nezpochybňoval. Hraje to roli, zejména při čelních střetech za použití rušiček a při ...Zobrazit celý příspěvek

    příspěvek mi zmizel, ale ještě se dokopu....hodně stručně
    Nikdy jsem STEALTH, VLO, LO koncept nezpochybňoval. Hraje to roli, zejména při čelních střetech za použití rušiček a při vysokých přibližovacích rychlostech. S Gripeny má Shania pravdu. Celkově taky není daleko od pravdy, ale ta nezaměřitelnost VWR....ale no ták.Skrýt celý příspěvek

  • Olivav
    14:11 05.09.2018

    KOLTe, nedurdi se. Psal jsem to jako nadsázku a myslím, že i Luky to psal podobně. Jinak převahu USA v průmyslovém měřítku nerozporuji a i technologicky jsou na tom sakra ...Zobrazit celý příspěvek

    KOLTe,

    nedurdi se. Psal jsem to jako nadsázku a myslím, že i Luky to psal podobně.

    Jinak převahu USA v průmyslovém měřítku nerozporuji a i technologicky jsou na tom sakra dobře. Nicméně konkurence nemůže sedět na zadku. A u Su-57 v jednom dokumentu na Zvezdě (myslím, že tam) přiznali, že to éro museli postavit jinak by jim ujel vlak. POtřebovali si osahat některé postupy a technologie. Pro ně je výhra, i když postaví jen letku, protože bez toho by byli v prd...

    No a v duelu na kanóny bych si na F-35 nevsadil. Neměl bych dostatečnou jistotu, že vyhraje.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 2 z 8