Armija-2018: Přehlídka schopností ruského vojenského průmyslu
-
24. 8. 2018
-
228 komentářů
-
Jan Grohmann
Nedaleko Moskvy v těchto dnech probíhá tradiční mezinárodní vojensko-technické fórum Armija-2018. I letos jsou k vidění novinky především ze světa pozemní bojové techniky. Mezi hlavní hvězdy výstavy patří nepochybně bojová vozidla Armata a BMP-3 s 57mm automatickým kanónem.
Letošní Armija-2018 probíhá na 600 000 metrech čtverečních a kromě Ruska má národní expozice osm zahraničních států ‒ Arménie, Bělorusko, Indie, Kazachstán, Čína, Pákistán, Slovensko a Turecko. Své výrobky předvedlo 80 zahraničních firem z 18 zemí. Z českých firem se výstavy účastní například LOM Praha.
Celkově na výstavě najdeme 1200 podniků (většinou z Ruska) a 26 000 exponátů. Na statické ukázce si návštěvníci mohou prohlédnout 255 kusů vojenské techniky.
Alexej Krivoručko, náměstek ministra obrany Ruské federace, uvedl, že ministerstvo obrany v rámci výstavy Armija 2018 podepsalo 21 smluv s 20 ruskými podniky v hodnotě 130 miliard rublů (43 miliardy Kč).
„Jedná se zejména o nákup pokročilých letadel, obrněných bojových vozidel pro různé účely, perspektivních malých raketových lodí a komunikačních komplexů. Většina těchto vzorků již byla testována v reálných bojových podmínkách a potvrdila své vlastnosti a vysokou kvalitu výroby,“ uvedl v projevu Krivoručko.
Šlo zejména o nákup dvou stíhaček Su-57 a šesti MiGů-35. Ruský loďařský průmysl se mohl naopak těšit ze smlouvy na stavbu šesti korvet Projekt 22800 Karakurt.
Z pozemní techniky šlo mimo jiné o nákup tanků T-90M (viz dále), 132 bojových vozidel pěchoty BMD-4M, 55 transportérů BTR-MDM, 56 taktických obrněných vozidel Tajfun 4×4, 20 vozidel Tajfun 6×6 (Kamaz-63968) a o 30 nákladních automobilů Tornádo-U 6×6.
Reportáž magazínu Army Recognition
Současně ministerstvo obrany s firmou Uralvagonzavod (UVZ) uzavřelo smlouvu na opravy 230 bojových vozidel pěchoty (BVP) BMP-2 a 20 vyprošťovacích vozidel BREM-1.
Klíčové produkty ruského průmyslu, především nejnovější obrněná vozidla, byla vystavena hned u vchodu. Největší pozornost samozřejmě poutala vozidla využívající platformu Aramta od ruské společnosti UVZ. Kromě toho si u vchodu mohli diváci prohlédnout samohybnou houfnici Koalicija-SV, pásové BVP Kurganěc-25, kolové BVP Bumerang nebo vozidlo palebné podpory tanků Terminátor.
Ruské ministerstvo obrany odmítlo masové nákupy platformy Armata, ale to samozřejmě nebrání firmě UVZ dále propagovat a rozvíjet samotnou platformu. UVZ tak na výstavu Armija-2018 přivezla jak tank T-14 Armata, tak těžké BVP T-15 Armata, a to dokonce v premiéře s bojovým modulem AU-220M s automatickým kanónem ráže 57 mm.
Na pravé straně věže AU-220M se nachází dvojice protitankových řízených střel (PTŘS) 9M120 Ataka s maximálním dostřelem 6000 m. Dříve byl T-15 spatřen pouze s věží Bumerang-BM s 30mm kanónem a PTŘS Kornet.
Větší šanci na zavedení do výzbroje má bojové vozidlo 2S38 využívající podvozek BMP-3 s neznámým bojovým modulem a opět s 57mm kanónem. Vozidlo 2S38 vzniklo v rámci vývojového programu Derivacija-PVO pro protivzdušnou obranu (PVO) velmi blízkého dosahu. 2S38 je určen pro boj proti bezpilotním a bitevním letadlům, vrtulníkům nebo proti střelám s plochou dráhou letu. Pomocí kanónu lze ale ničit i pozemní cíle.
2S38 Derivacija-PVO; větší foto / UVZ
Maximální efektivní dálkový dostřel 57mm kanónu je 6 km, výškový 4,5 km. Rychlost palby je 120 ran za minutu a 2S38 pojme 148 kusů munice. Náměr kanonu je -5 ° až +75 °, odměr je celokruhový. 2S38 je schopen pomocí pasivních senzorů zaměřit a prostřelovat cíle letící rychlostí až 500 m/s. Pro kanón ráže 57 mm jsou k dispozici protipancéřová munice (57×348 mm), tříštivo-trhavá s programovatelným zapalovačem a munice s koncovým laserovým naváděním.
Hlavní pasivní senzor tvoří elektro-optické pozorovací čidlo od běloruské firmy Peleng. Čidlo má celokruhový dosah a malý dron (podle prospektu např. izraelský Bird-Eye) dokáže v sledovacím režimu odhalit na 700 m a v režimu úzkého zorného pole na 4900 m. Americké bitevní letadlo A-10 senzory 2S38 odhalí na vzdálenost 6400 m, resp. na vzdálenost 12 300 m. Termovizní kanál senzoru odhalí cíle o velikosti 2,3 x 2,3 m s pravděpodobností 80 % ve vzdálenosti 10 000 m a rozpozná je na 4000 m.
T-90M; větší foto / UVZ
Na výstavě Armija-2018 nesměly chybět tradiční ruské tanky T-72, T-80 a T-90 v různých modifikacích. V případě nejnovější verze T-90M ruské ministerstvo obrany na výstavě podepsalo s UVZ již druhou akviziční smlouvu.
První kontrakt na dodávku tanků T-90M byl podepsán minulý rok na výstavě Armija 2017. Podle blogu T-90M se první smlouva týkala dodávek 30 T-90M (z toho 10 nově postavených) mezi roky 2018 až 2019. V případě druhé smlouvy se jedná podle neoficiálních zpráv o nákup dalších 30 tanků T-90A (tři roty po deseti tancích).
Hlavní novinkou v oblasti PVO byl nejnovější komplex vojskové PVO, tedy PVO určené k ochraně manévrujících bojových jednotek, Buk-M3. Systém je již zaveden v ruské armádě. Od letošního roku společnost Rosoboronexport začíná na světovém trhu nabízet exportní verzi Buk-M3 pod obchodním jménem „Viking“.
Sosna a Buk-M3
V porovnání s předchozími verzemi komplexu Buk se dosah Vikingu zvýšil na 65 km. Dvojice střeleckých vozidel nese 18 raket ‒ vozidlo s radiolokátorem šest a vozidlo bez radiolokátoru 12. Viking lze propojit s komplexem S-300VM (Antej-2500), který poskytuje možnost postřelovat aerodynamické cíle na vzdálenost až 200 km a balistické na 40 km.
K vidění byl nový samohybný prostředek vojskové PVO velmi krátkého dosahu Sosna, který má ambici v ruské armádě nahradit komplety Strela-1 a Strela-10. Sosna má dálkový dosah 10 km a výškový 5 km. Ke střelbě je připraveno 12 raket s optickým naváděním.
Zajímavým kusem vojenské techniky je odminovací automobil 5М107 Listva. Vozidlo dokáže odhalit miny a výbušná zařízení (pokud obsahují kovové části) až na vzdálenost 100 m. 5М107 Listva například doprovází samohybné raketové komplety ruských jaderných sil Jars a Topol. Do roku 2020 ruská armáda převezme 20 těchto vozidel.
5М107 Listva; větší foto / Rostec
Kornet-D; větší foto / Rostec
Ze zástupců taktických obrněných vozidel 4×4 zaujal typ Kornet-D využívající podvozek Tajfun 4×4 (K-53949). Osm kusů PTŘS Kornet v otočném bojovém modulu má dosah 10 000 m.
Ruský průmysl také představil vojenskou techniku pro budované ruské superlehké brigády. V podstatě jde o velmi mobilní jednotky využívající militarizované civilní terénní vozidla. Ruska firma Zaslon ukázala pick-up UAZ Cargo se čtyřmi kontejnery pro 40 neřízených raket S-8 s doletem 800 až 4000 m. Vozidlo je připraveno k palbě do pěti minut a jednu salvu deseti S-8 lze vypustit do dvou sekund.
Mi-28NE; větší foto / Rostec
Mi-35M; větší foto / Rostec
Mi-17B-5; větší foto / Rostec
Firma Zaslon na výstavě představila celou rodinu nových raketových kontejnerů 9-A-5013 pro 10, 15, 20 nebo 25 neřízených raket S-8. Bloky lze umístit jak na pozemní vozidla, tak na bitevní vrtulníky Mi-28NE.
Na výstavě Armija-2018 jsme mohli samozřejmě vidět i zmíněný bitevní vrtulník Mi-28NE. Šlo o nejnovější verzi, která je schopna odpalovat PTŘS 9K123 Chrizantema-M s dosahem až 10 000 m, PTŘS Ataka nebo shazovat 500 kg pumy. Vrtulník získal vylepšené motory, nové listy rotoru (lepší letové vlastnosti ve velkých výškách a horkém klimatu) a možnost na dálku ovládat bezpilotní letadla.
K vidění byl modernizovaný vrtulník Mi-35M schopny používat nejnovější varianty PTŘS 9K121 Vichr s doletem 10 000 m. Vrtulník získal nový systém řízení palby využívající nový elektro-optický senzor OPS-24N-1L.
Přilba koncernu Rostec, s elektricky řízeným povlakem, může zobrazit nejen různá barevná schémata, ale dokonce i simulovat složité obrazy, jako je pohyb listů ve větru; větší foto / Rostec
Velká pozornost byla věnována výstroji a výzbroji jednotlivce. Ruské firmy představily nepřeberné množství bojových uniforem, neprůstřelných vest, přileb, ohnivzdorného oblečení nebo různých ochranných doplňků a chráničů.
Za pozornost stojí ruských vývoj v oblasti exoskeletů. Ruský koncern Rostec, resp. dceřiné společnosti CNIITOČMAŠ a GB Inžiniring, na výstavě Armija-2018 představil pasivní exoskelet, který umožňuje vojákovi dlouhodobě přenášet na zádech náklad více než 50 kg. Samotný exoskelet je postaven z uhlíkových materiálů a má hmotnost čtyři až osm kilo.
Nabídka výstroje a výzbroje koncernu Rostec; větší foto / Rostec
Pasivní exoskelet; větší foto / Rostec
Rostec pracuje také na aktivním exoskeletu se servopohony. Hlavní problém je ale kompaktní a výkonný zdroj elektrické energie, tedy baterie.
Na poli osobních zbraní jednotlivce stojí za zmínku bitevní puška AK-308 komorovaná na NATO náboj 7,62×51 mm. Zbraň vychází konstrukčně z AK-103 a přebírá některá řešení z nové útočné pušky AK-12. Hmotnost zbraně s prázdným zásobníkem na 20 nábojů je 4,31 kg. Připomeňme, že ruská armáda plánuje výměnu zbraní AK-47M za nové modely AK-12 a AK-15.
Armija-2018 dokazuje neutuchající akvitu ruského obranného průmyslu. Samozřejmě v řadě případů šlo o technologické demonstrátory (ukazující technické schopnosti průmyslu) nebo prototypy. Řada konstrukcí a filozofických přístupů však může být nepochybně inspirací i pro západní armády a vojenský průmysl.
Rase: z FPÖ vo vlade to asi moc mozne nebude. Aj ked to celkom zaujimava otazka. Hybatelom bude urcite Svedsko. Ak sa rozhodne pre vstup, Rakusania by podla mna boli dalsi, este ...Zobrazit celý příspěvek
Rase: z FPÖ vo vlade to asi moc mozne nebude. Aj ked to celkom zaujimava otazka. Hybatelom bude urcite Svedsko.
Ak sa rozhodne pre vstup, Rakusania by podla mna boli dalsi, este pred Finmi alebo s Finmi.Skrýt celý příspěvekGibon Tvůj pohled je docela zpátečnický, nejsou 90. léta, kdy NATO bylo pro přijímání členů více ostražité, poté brali hlava nehlava. A co se týče toho tvého nucení, tak ...Zobrazit celý příspěvek
Gibon
Tvůj pohled je docela zpátečnický, nejsou 90. léta, kdy NATO bylo pro přijímání členů více ostražité, poté brali hlava nehlava.
A co se týče toho tvého nucení, tak stačí zagooglit a mnozí se ohání bezpečnostní a ekonomickou stabilitou. Pokud si myslel, že někdo někoho přímo veřejně nutí, tak ne, takhle se to nedělá.
Pavel1
kdo tu píše o neutralitě? Která že neutrální země byla napadena?
Scotty
Vy o koze já o voze. Asi nemá smysl komunikovat.Skrýt celý příspěvekKóĎA: už je moje reakce opožděná, ale za nahlédnutí do knihovničky a upřesnění - velké díky jaká je vlastně situace v Rakousku, ohledně vztahu k NATO ? (v porovnání právě se ...Zobrazit celý příspěvek
KóĎA:
už je moje reakce opožděná, ale za nahlédnutí do knihovničky a upřesnění - velké díky
jaká je vlastně situace v Rakousku, ohledně vztahu k NATO ? (v porovnání právě se Švédskem a Finskem)Skrýt celý příspěveksemtam 1 Píšu o tom že si Češi nezvolili to že chtějí být součástí Velkoněmecké říše ale byli obsazeni Německou armádou. To lze těžko považovat za legitimní. Myslím že tahle vaše ...Zobrazit celý příspěvek
semtam
1 Píšu o tom že si Češi nezvolili to že chtějí být součástí Velkoněmecké říše ale byli obsazeni Německou armádou. To lze těžko považovat za legitimní. Myslím že tahle vaše úvaha uráží každého Čecha který bojoval ve WW2.
2 Evidentně máte sympatie k Rusku nic proti to je každého věc.
3 Co je to být v područí NATO?
4 Rozhodnutí NATO musí být jednomyslné. Již se stalo že se země prostě neshodli.
5 Viz. můj předešlí příspěvek.Skrýt celý příspěvekAd "nárazníkové pásmo odsouzené k likvidaci" - tím (a kanonenfutrem) jsme byli za minulého režimu. Současné zkušenosti naopak ukazují, že být neutrální znamená být vystaven ...Zobrazit celý příspěvek
Ad "nárazníkové pásmo odsouzené k likvidaci" - tím (a kanonenfutrem) jsme byli za minulého režimu. Současné zkušenosti naopak ukazují, že být neutrální znamená být vystaven rusáckým agresím, přičemž jakýkoli člen NATO má na rozdíl od rádoby neutrála o kterém si rusák myslí, že je to "naše země" stokrát větší svobodu.
Dále je srandovní, jak místní puťkovy podržtašky se snaží popírat evidentní fakt, jakou je rostoucí podpora vstupu do NATO u zemí jako Finsko či Švédsko (tedy země, které má v populaci poloviční podíl muslimů co rusácko).Skrýt celý příspěvekSemtam: prosim odzdrojuj mi aspon nejake vyjadrenie predstavitela NATO ci USA, ktore by nutili Svedov ci Finov k vstupu do NATO. Ci vlastne kohokolvek. Ved nas (SVK) prijat ...Zobrazit celý příspěvek
Semtam: prosim odzdrojuj mi aspon nejake vyjadrenie predstavitela NATO ci USA, ktore by nutili Svedov ci Finov k vstupu do NATO. Ci vlastne kohokolvek.
Ved nas (SVK) prijat nechceli, len na zaklade nedemokratickych tendencii V.Meciara. (ktory aspon zorganizoval demokraticke volby v 1998) Pricom ak by platilo, co si napísal, by to bolo naopak.
To ze tu existuju vyspele krajiny, ktore su desatrocia v strukturach EU a NATO, je jasnym dokazom, ze tvoje argumenty su subjektivnym nazorom az klamstvom bez jedineho dokazu.Skrýt celý příspěvekruleta čte se to krásně bohužel EU v současné době není co EHS v 80 letech ... stejně tak NATO potažmo USA co předvádí řekněme od roku 2000 .... navíc demografie je neúprosná ...Zobrazit celý příspěvek
ruleta čte se to krásně bohužel EU v současné době není co EHS v 80 letech ... stejně tak NATO potažmo USA co předvádí řekněme od roku 2000 .... navíc demografie je neúprosná současné Německo nebude stejné za 50 let ....Skrýt celý příspěvek
Jirosi Já jsem ten poslední co by SK vnucoval jak se má chovat, dodnes jsem to ani nenapsal jak by se měli chovat. To, že by jako my či kdokoliv jiný se měl chovat dle toho, co ...Zobrazit celý příspěvek
Jirosi
Já jsem ten poslední co by SK vnucoval jak se má chovat, dodnes jsem to ani nenapsal jak by se měli chovat. To, že by jako my či kdokoliv jiný se měl chovat dle toho, co je pro něj to nejlepší by měla být samozřejmost (zjednodušeně řečeno).Skrýt celý příspěvekGibon Kéž by to tak bylo, ale je také pravdou, že NATO samo o sobě chce nové členy. Proto samotné NATO vyvíjí tlak, aby dotyčné země vstoupili do jeho řad. Protože ono (rozuměj ...Zobrazit celý příspěvek
Gibon
Kéž by to tak bylo, ale je také pravdou, že NATO samo o sobě chce nové členy. Proto samotné NATO vyvíjí tlak, aby dotyčné země vstoupili do jeho řad. Protože ono (rozuměj USA, ne ČR ani Španělsko) jim prý zajistí bezpečnost a případně i hospodářský růst. Trochu je v tom vidět obdoba výpalného.Skrýt celý příspěvekLaicky definovan narodni zajem by mel byt: - Budovat ekonomicky vyspelou a demokraticky otevrenou spolecnost - Byt geograficky obklopen staty, ktere maji podobne hodnotove ...Zobrazit celý příspěvek
Laicky definovan narodni zajem by mel byt:
- Budovat ekonomicky vyspelou a demokraticky otevrenou spolecnost
- Byt geograficky obklopen staty, ktere maji podobne hodnotove zebricky
Prostredky:
- Byt soucasti mezinarodnich organizaci (EU, NATO, UN, WTO etc.)
Zeme, ktera lezi uprostred evropske krizovatky spolu s 10 mio obyvatel, kde se po staleti prochazely ze zapadu na vychod - z vychodu na zapad cizi armady musi stavet na sile podobne velkych zemi a spolupraci v ramci mezinarodnich organizaci (napriklad: v EU, male a stredni zeme mohou kdykoliv prehlasovat Nemecko, Francii). Mala zeme musi dbat na mezinarodni pravo jako platformu kde mala zeme je rovna velke zemi. A proto je treba nepripustne akceptovat Krym .... protoze to je akt, ktery se tomuto vymyka a defacto ohrozuje existenci statu jako CR (a je jedno jestli anexi dela Rusko anebo USA anebo Polsko).Skrýt celý příspěvekScotty Nevím o čem to píšete, je úplně jedno, zda jde volit či nikoliv. S legitimitou to nemá nic co společného. Nevím, kde jste vzal, že jsem fandou autoritativních režimů, ...Zobrazit celý příspěvek
Scotty
Nevím o čem to píšete, je úplně jedno, zda jde volit či nikoliv. S legitimitou to nemá nic co společného.
Nevím, kde jste vzal, že jsem fandou autoritativních režimů, to jen proto, že vidím jako důležité se zabývat tím, co je výhodné či nevýhodné pro ČR?
Píšu o tom, že mnozí by se rádi viděli v područí NATO a slepě a s nadšením by se klaněli vším co z NATO přijde.
NATO není organizace typu, že se sejdou rovní s rovnými. Není tajemstvím, že USA skrz NATO prosazuje své zájmy. A pokud tu možnost mají, tak proč by ji nevyužili.
Apeluji na to, aby ČR či SK dbala také svých zájmů.Skrýt celý příspěvekSemtam: nech to dopadne vo Svedsku akokolvek, rozhodnutie je na volicoch a ich politickej reprezentacii. Na nikom inom. A ak sa Svedi rozhodnu vstupit do NATO, Rusko aj s panom ...Zobrazit celý příspěvek
Semtam: nech to dopadne vo Svedsku akokolvek, rozhodnutie je na volicoch a ich politickej reprezentacii. Na nikom inom. A ak sa Svedi rozhodnu vstupit do NATO, Rusko aj s panom Lavrovom maju akurat tak suchat nohami a venovat sa svojmu zbedacenemu narodu bez riadnej zakladnej infrastruktury.Skrýt celý příspěvek
Myslím že náš národní zájem vyjádřil už první generální tajemník NATO Hastings Ismay jako „udržet Ameriku v Evropě, Rusko mimo Evropu a Německo při zemi.“ Dokud tohle NATO ...Zobrazit celý příspěvek
Myslím že náš národní zájem vyjádřil už první generální tajemník NATO Hastings Ismay jako „udržet Ameriku v Evropě, Rusko mimo Evropu a Německo při zemi.“
Dokud tohle NATO zajistí, zejména tedy ty poslední dva body, tak má význam být součástí.Skrýt celý příspěvekSemtam: predstava, ze nas zapad prijal do svojich struktur, aby nam vymenou za to každoročne poslal miliardy eur na rozvoj je tak naivna... Sme naraznikovym pasom, a Nemci uz ...Zobrazit celý příspěvek
Semtam: predstava, ze nas zapad prijal do svojich struktur, aby nam vymenou za to každoročne poslal miliardy eur na rozvoj je tak naivna...
Sme naraznikovym pasom, a Nemci uz nemaju za suseda toho nebezpecneho... V pripade konfliktu sa bude nicit nasa krajina.
Preto je pre nas zivotne potrebne mat Ukrajinu na strane EU a NATO.Skrýt celý příspěveksemtam: To s nárazníkovou zónou sa týka hlavne Slovenska - sme okrajovým štátom Nato a Ukrajina patrila donedávna do ruskej sféry vplyvu. V tomto sa pre nás aktuálne situácia ...Zobrazit celý příspěvek
semtam:
To s nárazníkovou zónou sa týka hlavne Slovenska - sme okrajovým štátom Nato a Ukrajina patrila donedávna do ruskej sféry vplyvu. V tomto sa pre nás aktuálne situácia vyvíja priaznivo, čo v rozpore so záujmami Ruska, ktoré by to iste rado zvrátilo tak, aby sme sa ocitli znova na okraji.
Úplná neutralita neexistuje a na dôvažok sú karty aktuálne rozdané tak, že sa nemožno stať neutrálnym tak, aby sa niekto strašne nenaštval. A to môže mať nepríjemné, ba dokonca až bezpečnostné dôsledky. Priama invázia by iste nehrozila, no aj mimo toho je mnoho spôsobov, napr. https://sk.wikipedia.org/wiki/...
Preto hovorím, že ísť medzi mlynské kamene je pochabosť.
Je naivné konštatovať, že keď sa do vojny zapojí taký gigant ako USA, tak sa situácia strany, na ktorej bojuje zlepší? Ale no tak, ako by vojna dopadla bez USA?Skrýt celý příspěvekGibon Myslím, že po volbách ve Švédsku budou mít dost problémů ze složením vlády. tradiční strany pravděpodobně dost ztratí. Důvod není Rusko, ale vnitřní "nepřítel". Jinak ...Zobrazit celý příspěvek
Gibon
Myslím, že po volbách ve Švédsku budou mít dost problémů ze složením vlády. tradiční strany pravděpodobně dost ztratí. Důvod není Rusko, ale vnitřní "nepřítel".
Jinak podpora NATO ve společnosti začíná upadat.Skrýt celý příspěveksemtam- /Protektorát Čechy a Morava byl v té době legitimní./ Tak to je trochu moc i na fanouška autoritativních režimů jako jste vy. Mohli si v té době Češi svobodně volit ...Zobrazit celý příspěvek
semtam- /Protektorát Čechy a Morava byl v té době legitimní./
Tak to je trochu moc i na fanouška autoritativních režimů jako jste vy. Mohli si v té době Češi svobodně volit svoji vládu a rozhodovat o směřování naší země? Samozřejmě že po Německé okupaci ne.To že tu existovala loutková vláda na tom nic nemění.Co myslíte že by vám Češi během války řekly na to že protektorát je legitimní.
Můžete mi říct jakým způsobem jsme v područí NATO? Rozhoduje snad o naší vnitřní politice. Ne. Máme v NATO své zastoupení? Ano, český generál nedávno dokonce vedl vojenskou část.
Já osobně jsem se začal Rusko považovat za našeho protivníka po událostech na Ukrajině. Ujišťuji vás že v tom žádná samozřejmá podřízenost nebyla.Skrýt celý příspěvekCo sa tyka Svedska, uvidime ako dopadnu volby 9.9.2018. Je celkom mozne, ze Svedsko naberie smer vstupu do NATO. Vzhladom na politiku Kremla, by som sa necudoval. (Vo Finsku ...Zobrazit celý příspěvek
Co sa tyka Svedska, uvidime ako dopadnu volby 9.9.2018.
Je celkom mozne, ze Svedsko naberie smer vstupu do NATO.
Vzhladom na politiku Kremla, by som sa necudoval.
(Vo Finsku sa o tom debatuje tiez.)Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...