Armija-2018: Přehlídka schopností ruského vojenského průmyslu

Letošní Armija-2018 probíhá na 600 000 metrech čtverečních a kromě Ruska má národní expozice osm zahraničních států ‒ Arménie, Bělorusko, Indie, Kazachstán, Čína, Pákistán, Slovensko a Turecko. Své výrobky předvedlo 80 zahraničních firem z 18 zemí. Z českých firem se výstavy účastní například LOM Praha.

Celkově na výstavě najdeme 1200 podniků (většinou z Ruska) a 26 000 exponátů. Na statické ukázce si návštěvníci mohou prohlédnout 255 kusů vojenské techniky.

Alexej Krivoručko, náměstek ministra obrany Ruské federace, uvedl, že ministerstvo obrany v rámci výstavy Armija 2018 podepsalo 21 smluv s 20 ruskými podniky v hodnotě 130 miliard rublů (43 miliardy Kč).

„Jedná se zejména o nákup pokročilých letadel, obrněných bojových vozidel pro různé účely, perspektivních malých raketových lodí a komunikačních komplexů. Většina těchto vzorků již byla testována v reálných bojových podmínkách a potvrdila své vlastnosti a vysokou kvalitu výroby,“ uvedl v projevu Krivoručko.

Šlo zejména o nákup dvou stíhaček Su-57 a šesti MiGů-35. Ruský loďařský průmysl se mohl naopak těšit ze smlouvy na stavbu šesti korvet Projekt 22800 Karakurt.

Z pozemní techniky šlo mimo jiné o nákup tanků T-90M (viz dále), 132 bojových vozidel pěchoty BMD-4M, 55 transportérů BTR-MDM, 56 taktických obrněných vozidel Tajfun 4×4, 20 vozidel Tajfun 6×6 (Kamaz-63968) a o 30 nákladních automobilů Tornádo-U 6×6.

Reportáž magazínu Army Recognition

Současně ministerstvo obrany s firmou Uralvagonzavod (UVZ) uzavřelo smlouvu na opravy 230 bojových vozidel pěchoty (BVP) BMP-2 a 20 vyprošťovacích vozidel BREM-1.

Klíčové produkty ruského průmyslu, především nejnovější obrněná vozidla, byla vystavena hned u vchodu. Největší pozornost samozřejmě poutala vozidla využívající platformu Aramta od ruské společnosti UVZ. Kromě toho si u vchodu mohli diváci prohlédnout samohybnou houfnici Koalicija-SV, pásové BVP Kurganěc-25, kolové BVP Bumerang nebo vozidlo palebné podpory tanků Terminátor.

Ruské ministerstvo obrany odmítlo masové nákupy platformy Armata, ale to samozřejmě nebrání firmě UVZ dále propagovat a rozvíjet samotnou platformu. UVZ tak na výstavu Armija-2018 přivezla jak tank T-14 Armata, tak těžké BVP T-15 Armata, a to dokonce v premiéře s bojovým modulem AU-220M s automatickým kanónem ráže 57 mm.

Na pravé straně věže AU-220M se nachází dvojice protitankových řízených střel (PTŘS) 9M120 Ataka s maximálním dostřelem 6000 m. Dříve byl T-15 spatřen pouze s věží Bumerang-BM s 30mm kanónem a PTŘS Kornet.

Větší šanci na zavedení do výzbroje má bojové vozidlo 2S38 využívající podvozek BMP-3 s neznámým bojovým modulem a opět s 57mm kanónem. Vozidlo 2S38 vzniklo v rámci vývojového programu Derivacija-PVO pro protivzdušnou obranu (PVO) velmi blízkého dosahu. 2S38 je určen pro boj proti bezpilotním a bitevním letadlům, vrtulníkům nebo proti střelám s plochou dráhou letu. Pomocí kanónu lze ale ničit i pozemní cíle.

2S38 Derivacija-PVO; větší foto / UVZ

Maximální efektivní dálkový dostřel 57mm kanónu je 6 km, výškový 4,5 km. Rychlost palby je 120 ran za minutu a 2S38 pojme 148 kusů munice. Náměr kanonu je -5 ° až +75 °, odměr je celokruhový. 2S38 je schopen pomocí pasivních senzorů zaměřit a prostřelovat cíle letící rychlostí až 500 m/s. Pro kanón ráže 57 mm jsou k dispozici protipancéřová munice (57×348 mm), tříštivo-trhavá s programovatelným zapalovačem a munice s koncovým laserovým naváděním.

Hlavní pasivní senzor tvoří elektro-optické pozorovací čidlo od běloruské firmy Peleng. Čidlo má celokruhový dosah a malý dron (podle prospektu např. izraelský Bird-Eye) dokáže v sledovacím režimu odhalit na 700 m a v režimu úzkého zorného pole na 4900 m. Americké bitevní letadlo A-10 senzory 2S38 odhalí na vzdálenost 6400 m, resp. na vzdálenost 12 300 m. Termovizní kanál senzoru odhalí cíle o velikosti 2,3 x 2,3 m s pravděpodobností 80 % ve vzdálenosti 10 000 m a rozpozná je na 4000 m.

T-90M; větší foto / UVZ

Na výstavě Armija-2018 nesměly chybět tradiční ruské tanky T-72, T-80 a T-90 v různých modifikacích. V případě nejnovější verze T-90M ruské ministerstvo obrany na výstavě podepsalo s UVZ již druhou akviziční smlouvu.

První kontrakt na dodávku tanků T-90M byl podepsán minulý rok na výstavě Armija 2017. Podle blogu T-90M se první smlouva týkala dodávek 30 T-90M (z toho 10 nově postavených) mezi roky 2018 až 2019. V případě druhé smlouvy se jedná podle neoficiálních zpráv o nákup dalších 30 tanků T-90A (tři roty po deseti tancích).

Hlavní novinkou v oblasti PVO byl nejnovější komplex vojskové PVO, tedy PVO určené k ochraně manévrujících bojových jednotek, Buk-M3. Systém je již zaveden v ruské armádě. Od letošního roku společnost Rosoboronexport začíná na světovém trhu nabízet exportní verzi Buk-M3 pod obchodním jménem „Viking“.
 

Sosna a Buk-M3

V porovnání s předchozími verzemi komplexu Buk se dosah Vikingu zvýšil na 65 km. Dvojice střeleckých vozidel nese 18 raket ‒ vozidlo s radiolokátorem šest a vozidlo bez radiolokátoru 12. Viking lze propojit s komplexem S-300VM (Antej-2500), který poskytuje možnost postřelovat aerodynamické cíle na vzdálenost až 200 km a balistické na 40 km.

K vidění byl nový samohybný prostředek vojskové PVO velmi krátkého dosahu Sosna, který má ambici v ruské armádě nahradit komplety Strela-1 a Strela-10. Sosna má dálkový dosah 10 km a výškový 5 km. Ke střelbě je připraveno 12 raket s optickým naváděním.

Zajímavým kusem vojenské techniky je odminovací automobil 5М107 Listva. Vozidlo dokáže odhalit miny a výbušná zařízení (pokud obsahují kovové části) až na vzdálenost 100 m. 5М107 Listva například doprovází samohybné raketové komplety ruských jaderných sil Jars a Topol. Do roku 2020 ruská armáda převezme 20 těchto vozidel.

5М107 Listva; větší foto / Rostec

Kornet-D; větší foto / Rostec

Ze zástupců taktických obrněných vozidel 4×4 zaujal typ Kornet-D využívající podvozek Tajfun 4×4 (K-53949). Osm kusů PTŘS Kornet v otočném bojovém modulu má dosah 10 000 m.

Ruský průmysl také představil vojenskou techniku pro budované ruské superlehké brigády. V podstatě jde o velmi mobilní jednotky využívající militarizované civilní terénní vozidla. Ruska firma Zaslon ukázala pick-up UAZ Cargo se čtyřmi kontejnery pro 40 neřízených raket S-8 s doletem 800 až 4000 m. Vozidlo je připraveno k palbě do pěti minut a jednu salvu deseti S-8 lze vypustit do dvou sekund.

Mi-28NE; větší foto / Rostec

Mi-35M; větší foto / Rostec

Mi-17B-5; větší foto / Rostec

Firma Zaslon na výstavě představila celou rodinu nových raketových kontejnerů 9-A-5013 pro 10, 15, 20 nebo 25 neřízených raket S-8. Bloky lze umístit jak na pozemní vozidla, tak na bitevní vrtulníky Mi-28NE.

Na výstavě Armija-2018 jsme mohli samozřejmě vidět i zmíněný bitevní vrtulník Mi-28NE. Šlo o nejnovější verzi, která je schopna odpalovat PTŘS 9K123 Chrizantema-M s dosahem až 10 000 m, PTŘS Ataka nebo shazovat 500 kg pumy. Vrtulník získal vylepšené motory, nové listy rotoru (lepší letové vlastnosti ve velkých výškách a horkém klimatu) a možnost na dálku ovládat bezpilotní letadla.

K vidění byl modernizovaný vrtulník Mi-35M schopny používat nejnovější varianty PTŘS 9K121 Vichr s doletem 10 000 m. Vrtulník získal nový systém řízení palby využívající nový elektro-optický senzor OPS-24N-1L.

Přilba koncernu Rostec, s elektricky řízeným povlakem, může zobrazit nejen různá barevná schémata, ale dokonce i simulovat složité obrazy, jako je pohyb listů ve větru; větší foto / Rostec

Velká pozornost byla věnována výstroji a výzbroji jednotlivce. Ruské firmy představily nepřeberné množství bojových uniforem, neprůstřelných vest, přileb, ohnivzdorného oblečení nebo různých ochranných doplňků a chráničů.

Za pozornost stojí ruských vývoj v oblasti exoskeletů. Ruský koncern Rostec, resp. dceřiné společnosti CNIITOČMAŠ a GB Inžiniring, na výstavě Armija-2018 představil pasivní exoskelet, který umožňuje vojákovi dlouhodobě přenášet na zádech náklad více než 50 kg. Samotný exoskelet je postaven z uhlíkových materiálů a má hmotnost čtyři až osm kilo.

Nabídka výstroje a výzbroje koncernu Rostec; větší foto / Rostec

Pasivní exoskelet; větší foto / Rostec

Rostec pracuje také na aktivním exoskeletu se servopohony. Hlavní problém je ale kompaktní a výkonný zdroj elektrické energie, tedy baterie.

Na poli osobních zbraní jednotlivce stojí za zmínku bitevní puška AK-308 komorovaná na NATO náboj 7,62×51 mm. Zbraň vychází konstrukčně z AK-103 a přebírá některá řešení z nové útočné pušky AK-12. Hmotnost zbraně s prázdným zásobníkem na 20 nábojů je 4,31 kg. Připomeňme, že ruská armáda plánuje výměnu zbraní AK-47M za nové modely AK-12 a AK-15.

Armija-2018 dokazuje neutuchající akvitu ruského obranného průmyslu. Samozřejmě v řadě případů šlo o technologické demonstrátory (ukazující technické schopnosti průmyslu) nebo prototypy. Řada konstrukcí a filozofických přístupů však může být nepochybně inspirací i pro západní armády a vojenský průmysl.