Pravé letadlo 21. století: F-35 zůstane v provozu do roku 2070
-
25. 3. 2016
-
165 komentářů
-
Jan Grohmann
Vývoj, výroba a operační nasazení stíhaček F-35 Lightning II je největší zbrojní projekt všech dob. Nemluvíme jen o finančním rozměru, ale také o rozsahu a předpokládané délce provozu. Stíhačky F-35 budou bez nadsázky, avšak samozřejmě patřičně modernizované, tvořit hlavní leteckou silu západních zemí po většinu 21. století.
Pár základních údajů. Vývoj F-35 probíhá již dvacet let. První vzlet prototypu F-35 se uskutečnil v roce 2003. V polovině minulého roku americká námořní pěchota jako první deklarovala dosažení počátečních operačních schopností - tedy připravenost nasadit F-35 v omezené míře do ostrých akcí.
V současné době se počítá s výrobou více než 3100 stíhaček F-35 pro americké letectvo, námořnictvo, námořní pěchotu a pro dalších 11 zemí, jako je Velká Británie, Izrael, Turecko nebo Japonsko. Nejasná je situace v Kanadě, kde navzdory zamítavým postojům má F-35 stále šanci na úspěch. Všechny poptávané stíhačky opustí výrobní linku do roku 2040.
Jen Pentagon za plánovaný nákup 2443 stíhaček F-35 utratí téměř 400 miliard dolarů. Vývoj, nákup a provoz všech stíhaček F-35 po celou dobu životnosti pak přijde americké daňové poplatníky na těžko uvěřitelných 1,5 bilionu dolarů (cca 30 českých státních rozpočtů).
Program F-35 patří finančně i časově mezi strategické zakázky amerického průmyslu. Jen ve Spojených státech je do programu F-35 zapojeno 1200 firem ze 45 amerických států, které zaměstnávají 129 000 lidí. Další tisíce lidí pracuje na projektu F-35 v zahraničí.
F-35 tak není jen zbraní, ale také nástrojem pro posilování průmyslové, ekonomické, politické, technické a bezpečnostní spolupráce mezi Spojenými státy a dalšími zeměmi.
Podle posledních zpráv navíc stíhačky F-35 jen tak rychle z výzbroje neodejdou. Pentagon zvýšil celkový požadovaný nálet celé flotily letadel F-35 o dalších 1,6 milionu hodin (1,3 milionu letectvo, 300 000 námořnictvo).
Například F-35A (klasický vzlet) amerického letectva zůstanou ve výzbroji o šest let déle - až do roku 2070. Prodloužení provozu si vyžádá v průběhu let dalších 45 miliard dolarů na provoz a údržbu.
Klíčovou součástí programu F-35 jsou pokročilé výcvikové nástroje.
Podle generálplukovníka letectva Christophera Bogdana, který má v Pentagonu na starosti program F-35, je možné prodloužit životnost letadel díky snížení počtu ročních nalétaných hodin. Americké letectvo se svými F-35A díky “novým operačním a výcvikovým technikám” nalétá 250 hodin ročně místo původních 300 hodin. Naproti tomu každá F-16 amerického letectva ročně nalétá průměrně 316 hodin.
Díky lepší technologii výroby se naopak snižuje cena za jeden letoun. Snižovat cenu pomáhá i čím dal větší výrobní série letadel. Letos bude vyrobeno 45 F-35, ale v roce 2020 se plánuje vyrobit již 145 letadel ročně.
V roce 2014 (výrobní série LRIP 8) stály, podle reportu o vybraných akvizicích SAR (Selected Acquisition Repor), která každoročně vyhodnocuje hlavní zbrojní programy Pentagonu, letadla F-35 včetně motoru následovně - F-35A 102,7 milionu, F-35B 126,1 milionu a F-35C 115,4 milionu dolarů. Jedná se o prostou cenu za letoun, bez započítání nákladů na vývoj letadla.
Cena za výrobu se daří postupně snižovat. Například u poslední výrobní série v roce 2015 (LRIP 9) se podařilo snížit jednotkovou výrobní cenu za F-35A na 100,6 milionu dolarů, F-35B 122,9 milionu dolarů a F-35C 110,7 milionu dolarů. Ceny jsou uvedené v kurzech platných pro daný rok.
“Budeme všichni mrtví, když se všechny tyhle předpoklady (o délce provozu - pozn. red) naplní,” komentoval nejnovější plány Bogdan. “Ale na čem záleží teď je to, že každý cent, který ušetříme dnes, se promění v miliony a miliony dolarů v roce 2070.”
Zdroj: Defense News
Související články
Joint Strike Missile: Test klíčové zbraně stíhaček F-35
Ve Spojených státech proběhl první ostrý test norské střely vzduch-země JSM (Joint Strike Missile). ...
-
12.11.2015
-
30 komentářů
-
Jan Grohmann
F-35 zvítězí díky kognitivním systémům elektronického boje
Stíhačka F-35 Lightning II nevyniká svou rychlostí, manévrovatelností ani nosností zbraní. Síla ...
-
21.01.2016
-
29 komentářů
-
Jan Grohmann
Zneklidňující technické problémy stíhačky F-35 Lightning II
Stíhačka F-35 Lightning II podle svých tvůrců představuje revoluci ve vedení leteckého boje. ...
-
05.02.2016
-
162 komentářů
-
Jan Grohmann
Konec “pomluv”: F-35 je ve vzdušných soubojích skvělý
Norský pilot major Morten “Dolby” Hanche vyvrací pochybnosti o schopnostech stíhačky F-35 Lightning ...
-
03.03.2016
-
84 komentářů
-
Jan Grohmann
jj284b: ke kterému z projektů se vztahuje tento váš odkaz? http://www.hitechweb.genezis.e... Hodnoty korespondují s tím co se ...Zobrazit celý příspěvek
jj284b: ke kterému z projektů se vztahuje tento váš odkaz?
http://www.hitechweb.genezis.e...
Hodnoty korespondují s tím co se uvádí pro YF 22 a YF 23, pakliže by takové hodnoty měli v 70. letech při vývoji F 117, tak by bylo s podivem, že nakonec vyrobili éro, které mělo podstatně horší parametry než jsou v té tabulce.
Zajímá mně skutečný a původní zdroj takové tabulky, ne jen obrázek z článku webu nadšence do letecké techniky, který sám sebe profiluje jako:
"Svojim vzdelaním, schopnosťami a teraz už aj skúsenosťami som marketér a marketingový manažér. Mnoho ľudí by to podľa mojich koníčkov neuhádlo, ale naučil som sa rozdeľovať koníčky a profesijnú kariéru."
viz info o autorovi:
http://www.hitechweb.genezis.e...
...to jsou stejně jen překlady a výtahy z článků, z kdoví jakých zdrojů.Skrýt celý příspěveka par vysvetliviek: Tacit Blue - projekt z ktoreho vzislo B-2 https://en.wikipedia.org/wiki/... Have Blue - projekt z ktoreho vzisiel ...Zobrazit celý příspěvek
a par vysvetliviek:
Tacit Blue - projekt z ktoreho vzislo B-2
https://en.wikipedia.org/wiki/...
Have Blue - projekt z ktoreho vzisiel F-117
https://en.wikipedia.org/wiki/... Skrýt celý příspěvektakze este raz: Radarové testy výsledných modelov sa uskutočnili na McDonnell Douglas Gray Butte RCS range v kalifornskej Mojavskej púšti v decembri 1975. Agentúra DARPA v ...Zobrazit celý příspěvek
takze este raz:
Radarové testy výsledných modelov sa uskutočnili na McDonnell Douglas Gray Butte RCS range v kalifornskej Mojavskej púšti v decembri 1975. Agentúra DARPA v spolupráci s USAF navrhli systém hodnotenia, ktorým by mali byť obidva návrhy posúdené. Hodnoty radarovej odrazivej plochy z viacerých uhlov a pri rozličných radarových frekvenciách mali byť vynásobené koeficientom ich významnosti, všetky hodnoty sa mali sčítať a výsledkom by bola jediná kumulatívna hodnota. Najväčší dôraz sa pritom kládol na radarový odraz z čelného sektora, ktorý bol zadefinovaný ako oblasť 45 stupňov na každú stranu od pozdĺžnej osi stroja. Lietadlá mali čeliť primárne Gun Dish radaru, ktorý používal sovietsky ľahko obrnený radarový protilietadlový kanón ZSU-23-4 a pracoval v pásme J na frekvencii 16 GHz. Hopeless Diamond a z neho odvodený stroj Lockheed Have Blue boli optimalizované takmer výlučne na tento radar a rozsah jeho frekvencií. Ako sa možnosti výpočtu hodnoty RCS zlepšovali, zvyšoval sa aj rozsah cieľových frekvencií, no hlavný dôraz bol stále na opatreniach proti radaru Gun Dish. Naproti tomu lietadlo od spoločnosti Northrop vykazovalo nízky radarový odraz aj pri nižších frekvenciách v pásmach A a B, ktoré používali radary ďalekého dosahu. Keďže však podobná konštrukcia je vždy o kompromisoch, cenou za širší rozsah frekvencií boli o niečo horšie hodnoty v hlavnom cieľovom pásme J.
http://www.hitechweb.genezis.e...
Lockheed Northrop radar cross section RCS return comparison
Obidva modely preukázali viac než tisíckrát menší radarový odraz, než akékoľvek konvenčné lietadlo. Až v tomto momente si zúčastnené strany uvedomili dosah vykonanej práce a zo štandardného utajenia sa razom stalo jedno z najprísnejšie strážených vojenských tajomstiev. Počas meraní boli oba tímy striktne oddelené a až po ich skončení si mohli prísť pozrieť návrh svojho konkurenta. Rozhodnutie o víťazovi bolo z väčšej časti subjektívne. Aj keď mal Northropov model potenciál byť menej zachytiteľný širším spektrom nepriateľskej protilietadlovej obrany, výroba dvoch prototypov bola 26. apríla 1976 zverená firme Lockheed, keďže jej oddelenie Skunk Works už malo veľké skúsenosti s efektívnou a hospodárnou stavbou prototypových lietadiel. Model Northropu by si vyžiadal dlhší čas na vývoj a vykazoval o niečo horšie výsledky práve tam, kde to zavážilo. Stealth technológie pre širší rozsah frekvencií však neostali nepovšimnuté. Agentúra DARPA požiadala spoločnosť Northrop, aby nechala svoj tím pre program XST pohromade a čoskoro jej udelila ďalší kontrakt v rámci programu BSAX, ktorý nakoniec viedol k demonštrátoru Tacit Blue. Spoločnosť Lockheed sa v tom čase nachádzala v značných finančných ťažkostiach, dokonca až na pokraji bankrotu a tak jej vedenie spočiatku neprijalo myšlienku investície desiatich miliónov dolárov z vlastných zdrojov do nového programu Have Blue s nadšením. Táto investícia sa však ukázala ako kľúčová pre budúcnosť a v nasledujúcich desaťročiach tak spoločnosti v konečnom dôsledku priniesla miliardy dolárov z ďalších kontraktov. Význam programu ECHO sa však dodnes dosť preceňuje. Väčšina autorov uvádza, že myšlienka vytvoriť lietadlo z plošných útvarov a vypočítať ich radarový odraz na základe Ufimcevových rovníc bola prelomovým počinom spoločnosti Lockheed. V skutočnosti ju už o niekoľko rokov predbehla firma Northrop a na podobnom nápade nezávislo pracovali aj v Sovietskom zväze, no predovšetkým v západnom Nemecku v rámci programu Lampyridae.
cely text najdete tu:
http://www.hitechweb.genezis.e... Skrýt celý příspěvekflanker.jirka: mam pocit, ze vy to co tu postnem ani necitate, len preletite ocami a hned date svoje dojmy ktore s mojim obsahom absolutne nesuvisia...
flanker.jirka: mam pocit, ze vy to co tu postnem ani necitate, len preletite ocami a hned date svoje dojmy ktore s mojim obsahom absolutne nesuvisia...
jj284b: díky za velice zajímavé odkazy, pokud je pravdivá ta tabulka s porovnáním Northropu YF 23 a Lockheedu F 22, tak jste si myslím odpověděl sám, pro zajímavost, dnes se nové ...Zobrazit celý příspěvek
jj284b: díky za velice zajímavé odkazy, pokud je pravdivá ta tabulka s porovnáním Northropu YF 23 a Lockheedu F 22, tak jste si myslím odpověděl sám, pro zajímavost, dnes se nové přehledové radary pohybují s dosahem na 1 metr čtverečný plochy přes 300 km a to předpokládám, že k vzhledem k hodnotám pro Northrop jsou tam minimální hodnoty RCS, tak že z ostatních úhlů snímání to bude ještě výhodnější.(Při rozhodování zda půjde do výzbroje F 22 nebo F 23 rozhodovala lepší proveditelnost, cena a fáze vývoje pro F 22, Northtrop svou YF 23 má jako své rodinné stříbro, tuším že jeden kus má pro sebe i NASA)
Směrový graf s potlačením pro 1 GHz také vychází už velice příznivě, horší je to pouze v případech kdy letoun bude přímo mířit k radaru.Koukám, že je to z úhlu 15° lookup, jak to bude asi vypadat ze spodu, kde budou lepší markanty od vstupů vzduchu, pokud se budeme bavit o pozemních radarech, létající VHF radar jen tak asi hned neuvidíme.
Bereme-li toto za skutečnost, tak mezi vlnovou délkou 3 - 30 cm je rozdíl 10-15 dB, podle úhlu snímání, což je poměrně dost, a to je na toto pásmo tato technologie postavena, pokud budete uvažovat další změny k vlnové délce, která je ve VHF 150 - 250 cm, tak se dostáváte s vlnovou délkou o řád dále, možná klidně o dalších 10 dB, tak že čistě teoreticky jde o zlepšení ve VHF pásmu někde mezi 20 - 25 dB, pokud si najdete někde logaritmickou stupnici výkonu, tak uvidíte jaké je to zlepšení.Skrýt celý příspěvekdalsi zaujimavy obrazok, v tomto pripade model F-22 pocas testovania tvaru (bez RAM nateru) http://i619.photobucket.com/al... velke rozdiely ...Zobrazit celý příspěvek
dalsi zaujimavy obrazok, v tomto pripade model F-22 pocas testovania tvaru (bez RAM nateru)
http://i619.photobucket.com/al...
velke rozdiely medzi 1ghz a 12 ghz tam nie su...Skrýt celý příspěvekbtw, odporucam precitat, celkom slusne rozobrata historia vyvoja F117 http://www.hitechweb.genezis.e... btw, ta tabulka je z testov v Mojave pusti z decembra ...Zobrazit celý příspěvek
btw, odporucam precitat, celkom slusne rozobrata historia vyvoja F117
http://www.hitechweb.genezis.e...
btw, ta tabulka je z testov v Mojave pusti z decembra 1975... cize nie 30, ale 41 rokov dozadu...Skrýt celý příspěvekco sa tyka tej tabulky, dodavam ze 8.4Ghz je v podstate X-band, 2.3Ghz je S-band, a 16Ghz je k/Ku-band. 175Mhz odpoveda tym padom G-Band (A-band)
co sa tyka tej tabulky, dodavam ze 8.4Ghz je v podstate X-band, 2.3Ghz je S-band, a 16Ghz je k/Ku-band. 175Mhz odpoveda tym padom G-Band (A-band)
nie ta uplne... specifikacie pre APS-125 APS-138 APS-139 radar seriu udavaju: BAND B/C ...Zobrazit celý příspěvek
nie ta uplne... specifikacie pre APS-125 APS-138 APS-139 radar seriu udavaju: BAND B/C (UHF)
http://what-when-how.com/milit...
a okrem toho, uz technologia STEALTH testovana v dobe sutaze o F117 bola efektivna voci UHF/VHF:
http://www.hitechweb.genezis.e...
testovaci stroj od Northropu vykazoval RCS 0.0130 voci radaru s frekvencnym pasmom 175Mhz... a to ide o technologiu staru cez 30 rokov... takze ani nahodou by nebolo prekvapujuce, ak by tvar F22 umoznoval cosi podobne proti UHF/VHF radarom aj dnes, alebo kludne aj lepsie hodnoty...Skrýt celý příspěvekjj284b: musíte brát v potaz rozpětí a značení frekvenčních pásem. V USA se používá označení UHF pro velké rozpětí až do u nás označeného pásma jako S. To je i případ E2, protože v ...Zobrazit celý příspěvek
jj284b: musíte brát v potaz rozpětí a značení frekvenčních pásem. V USA se používá označení UHF pro velké rozpětí až do u nás označeného pásma jako S. To je i případ E2, protože v nízkém UHF pásmu by anténa neměla dostatečný zisk a moc by toho neviděla. Radar E2 pracuje v pásmu nad 2 GHz.
I tak nemůžete srovnavat anténu s centrálním napájením 0,5 m vysokou a 7 m širokou s anténami AESA o rozměrech 10 x 15 metrů.
Když chcete posuzovat radary podle vlnových délek tak S band je na 10 - 15 cm, L band 28- 25 cm, UHF 30- 45 cm a VHF !!! 1,5 - 2,5 metru !!! Dávám tu vykřičníky, protože VHF je hodně odlišné pásmo.
Tady odkaz na jiné značení frekvenčních pásem.https://en.m.wikipedia.org/wik... Skrýt celý příspěvekflanker.jirka: "in the June 2006 Northern Edge exercise, when even E-2C and E-3 AWACS aircraft reportedly weren’t much help against the F-22. After their missiles were fired, ...Zobrazit celý příspěvek
flanker.jirka:
"in the June 2006 Northern Edge exercise, when even E-2C and E-3 AWACS aircraft reportedly weren’t much help against the F-22. After their missiles were fired, the F-22’s active & passive sensor capabilities functioned as the Raptor’s last weapon. Northern Edge 2006’s Raptors remained in the fight, flying as stealthy forward air controllers and guiding their colleagues to enemies sitting behind mountains and other “Blue Force” AWACS blind spots. When the AIM-120D AMRAAM missile enters wider service, F-22s will also have the option of actively guiding missiles fired by other aircraft."
ak ma pamat neklame, E-2C pouziva AN/APS-125 UHF radar... a predsa velmi nepomohol proti F22...Skrýt celý příspěvekno a vsetkym odpocuram precitat kapitolu o ruseni.. https://basicsaboutaerodynamic... hlavne ked si ...Zobrazit celý příspěvek
no a vsetkym odpocuram precitat kapitolu o ruseni..
https://basicsaboutaerodynamic...
hlavne ked si uvedomime, ze 5gen je v rusenie nasobne viac efektivny.. zalezi od rozdielu RCS... takze cokolvek co vie spravit 4gen lietadlo, spravi 5gen 10x ci dokonca 100x efektivnejsie....Skrýt celý příspěvekdalsia zaujimava vec: Modern stealth assets also use carbon composite material in the leading edge of the wing, such material has good IR dissipation ability, some RAM paints ...Zobrazit celý příspěvek
dalsia zaujimava vec:
Modern stealth assets also use carbon composite material in the leading edge of the wing, such material has good IR dissipation ability, some RAM paints also have modest infrared reduction ability, For example the Top coat on F-22 , F-35 reported to reduce their skin infrared signature in long infrared wavelength (8–12 microns) by more than half.
takze vrchna cast povrchu u F22 a F35 redukuje IR ziarenie(8–12 microns) o viac ako polovicu... cosi co mozno nehra velku rolu pri VWR pouziti IRST, no pri BVR to uz slusny efekt mat bude...Skrýt celý příspěvekShania: dik za linky, potvrdzuju presne to co som pisal: Improve jamming effectiveness: It is a common misconception that stealth technology is short live and as radar ...Zobrazit celý příspěvek
Shania: dik za linky, potvrdzuju presne to co som pisal:
Improve jamming effectiveness:
It is a common misconception that stealth technology is short live and as radar get more powerful , soon , they will be able to out range weapon engagement envelop , thus renders all money spend on RCS reduction a waste. This impression is inaccurate because any technology that can increase a radar peak power or gain will also benefit a jammers in the same ways. And stealth have a synergy relationship with jamming .
Another common opinion is that the gap in RCS can easily be close by using a more powerful jammer .This is also inaccurate because RCS directly proportional to the power required to jam a radar at a certain distance.Which mean when RCS is reduced to 1/100th the original value, the required jamming power is also reduced to 1/100th the original value to achieve the same effect.In others words, if a stealth aircraft need a 10 kW jammer , a conventional asset will need jammer with power of 10Mw or more
If the jamming power is keeping the same then burn-through range is reduced by 10 times, which mean stealth assets( RCS =0.001m2 ) can get 10 times closer the threat compare to conventional aircraft ( RCS=0.1m2).In other words ,even if adversary radar can see through jamming of conventional assets from 400 km aways , a stealth asset can still get within 40 km of such radar using exactly same jamming systemSkrýt celý příspěvekjj284b: ten ekonomickej nesmysl jsem myslel tak, že F35 je furt podstatně levnější, takže se opravdu ušetřilo. To, že F22 má za víc peněz asi ještě víc muziky - a že ty ušetřený ...Zobrazit celý příspěvek
jj284b: ten ekonomickej nesmysl jsem myslel tak, že F35 je furt podstatně levnější, takže se opravdu ušetřilo. To, že F22 má za víc peněz asi ještě víc muziky - a že ty ušetřený peníze za to fakt nestály - nezpochybňuju.Skrýt celý příspěvek
Tady je nový blog Aircraft 101: aerodynamics , avionics , aircraft , missiles kde je zatím jen pár kvalitních článku, ale pomalu se ...Zobrazit celý příspěvek
Tady je nový blog Aircraft 101: aerodynamics , avionics , aircraft , missiles
kde je zatím jen pár kvalitních článku, ale pomalu se rozrůstá.
https://basicsaboutaerodynamic...
https://basicsaboutaerodynamic...
https://basicsaboutaerodynamic...
https://basicsaboutaerodynamic...
https://basicsaboutaerodynamic... Skrýt celý příspěveklogik: praveze to bola blbost aj s ekonomickeho hladiska.. do tej sumy 300mil za lietadlo su zapocitane aj naklady na vyvoj.. 150mil bola cena za novy stroj, bez tychto nakladov, ...Zobrazit celý příspěvek
logik: praveze to bola blbost aj s ekonomickeho hladiska.. do tej sumy 300mil za lietadlo su zapocitane aj naklady na vyvoj.. 150mil bola cena za novy stroj, bez tychto nakladov, ktore tak ci tak, uz zaplatene boli...Skrýt celý příspěvek
1) tehdejší a dnešní dolar je trochu jiný dolar. 2) raptor nakonec stál sakumprásk 300 milionů za letadlo - jestli dobře rozumim číslům. V těch řádově 100 melounů za F35 jsou ...Zobrazit celý příspěvek
1) tehdejší a dnešní dolar je trochu jiný dolar.
2) raptor nakonec stál sakumprásk 300 milionů za letadlo - jestli dobře rozumim číslům. V těch řádově 100 melounů za F35 jsou myslím +- podobný věci, jako v těch 300 za F22.
3) Zdražení a zdržení je vlastní snad všem zbrojním projektům - už od tý doby, co se
strká kámen do ponožky.
4) I tak souhlasím, že zaříznout raptora byla blbost, ale nikoli z ekonomického hlediska.Skrýt celý příspěveksvang: no ja bych spis rek, ze hlavni duvod proc byl projekt JSF zahajen byl ten, ze bylo potreba nahradit velke mnozstvi letadel jako F16 a F18 které by nikdy F22 nenahrazovala. ...Zobrazit celý příspěvek
svang: no ja bych spis rek, ze hlavni duvod proc byl projekt JSF zahajen byl ten, ze bylo potreba nahradit velke mnozstvi letadel jako F16 a F18 které by nikdy F22 nenahrazovala.
JSF a vysoká cena F22 mohl být částečný důvod proč utnuli F22 dřív, stejně tak si do toho můžeš započítat probíhající války, priority jinde a lidi ve vedení u kterých F22 nebyla oblíbená a v neposlední řadě problémy s modernizacemi. F22 byl prostě stroj bez kompromisů, to nejlepší co šlo vyrobit a podepsalo se to na něm.
Pro porovnání jaký byl původní plán, plan z roku 2012 kdy doslo k realistickym předpokladům a jak se ho daří plnit se můžeš podívat zde v tabulce od GAO:
http://www.f-16.net/forum/down...
Porovnávat předpokládanou (100mil) a cenu v FRP 150mil u F22 s
cenou F35 v LRIP je trochu nefer, proč tedy nebrat půodní předpokládanou (a nerealnou) cenu co byla pod 40mil usd (to by mohlo být v těch 2009 dolarech, neob ještě starších), nebo nynější předpokládanou nejnižší cenu v 2016 dolarech což je 65mil, nebo za cenu za kteou bude v FRP už v roce 2019a to 85mil.
http://www.f-16.net/forum/down...
Když pak zjistíš, že i ta levná F16 v bloku 60 stojí 70mil usd. Ano přesně tak, čím víc moderní avioniky na stará letadla navěsíš, tím jsou dražší.
A to je pořizovací cena, provoz je pak u F-22 o dost dražší a to se to zlepšilo.
Jak je vidět v tom shrnutí od GAO, někdo odvedl velmi špatnou praci při sepisování požadavků. 12 let (když průměr je 17-20let) na vývoj tří variant komplexního stroje, který má využít řadu neexistujících technologii.
Do roku 2012 byl program špatně veden a byla to katastrofa a je to taky jeden z důvodů proč je třeba být k programu velmi kritický a amici by se měli snažit,a by už žadný podobný program nikdy neměli.
Co ale mnoho lidí nechape, nebo nechce vidět. že po reformách v roce 2012. kdy byli nastaveny realistické parametry jde vše podle plánu, daří se snižovat náklady a program je na velmi dobré cestě dotáhnout to do konce.
Dle mého názoru kdo dnes křičí, že je F35 drahá, tak má sice pravdu, ale nakonec to bude na té dolní hranici co se týká ceny a na vrcholu co se týká efektivity a výkonu.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...