Přehodí Lotyšsko po letošních volbách koleje režimu?
- 22. 2. 2018
- 154 komentářů
- Jan Buchar
Litva, Lotyšsko a Estonsko mají jedinečnou historickou zkušenost. Zatímco před třiceti lety bylo jejich území nedílnou součástí SSSR, dnes patří k aktivním členům EU a NATO. Navzdory integraci do západních organizací si Rusko v těchto zemích stále udržuje určitý vliv. Vedle podpory politických stran, které zastupují zájmy místních ruskojazyčných menšin, je Moskva aktivní i v hospodářské oblasti. Letošní parlamentní volby v Lotyšsku velmi pravděpodobně ukážou, jak úspěšně se Kremlu daří ovlivnit regionální společensko-politickou situaci.
Sté výročí vzniku nezávislého Lotyšska bude letos také provázet volba zástupců do jeho jednokomorového parlamentu. Jānis Maizītis, ředitel lotyšské zpravodajské služby Satversmes aizsardzības birojs (Úřadu pro ústavní ochranu), se domnívá, že se Rusko v Lotyšsku pokusí ovlivnit hlasování v neprospěch prozápadních stran. Ty přitom domácímu politickému životu od rozpadu SSSR dominují.
Ruská taktika údajně spočívá v podpoře spřátelených politických uskupení, jež se pokouší zabránit jazykové integraci ruskojazyčné menšiny do většinové společnosti. Jejich vítězství ve volbách má následovat zlepšování vztahů s Moskvou a usnadnění přístupu ruských firem a kapitálu do místních bank a dalších důležitých podniků.
Pokud podzimní volby dopadnou podle představ Kremlu, Lotyšsko podle nedávného článku Paula Goblea pro Jamestown Foundation možná začne přehodnocovat své geopolitické postavení. Zatímco dnes Riga patří k přesvědčeným zastáncům NATO, vítězství (lotyšskými médií označované jako „proruské“) strany Saskaņas Centrs poskytne legitimní hlas kritikům současného přístupu západní vojenské aliance vůči Rusku.
Jānis Maizītis očekává, že Moskva bude před nadcházejícím hlasováním skrytě financovat kampaně spřízněných hnutí a na internetu šířit informační falza ( fake news ), podobně jako v dalších evropských státech a USA.
Jak uvedl Paul Goble, ruské informační a psychologické operace v posledních letech podporují bagatelizaci hrozby, jež tato eurasijská velmoc představuje. Mnoho lidí v Lotyšsku a EU nahlížených Gobleovýma očima nepovažuje vojenskou invazi z východu za pravděpodobnou a o ruské aktivity jako takové se proto vůbec nezajímají. To by podle zpravodajcových vývodů mohlo možná vést k postupnému a nepozorovanému rozšiřování politického a hospodářského vlivu Kremlu.
Geografické rozmístění ruských rodilých mluvčí v Lotyšsku. / Public Domain
V lotyšském politickém kontextu je za hlavní nástroj pronikání ruského mocenského vlivu považována strana Saskaņas Centrs. V jejím čele stojí etnický Rus Nils Ušakovs, který navíc zastává post rižského primátora. Podle Ušakovsova vyjádření chce Saskaņas Centrs v letošních volbách získat tolik hlasů, aby bez ní sotva mohla vzniknout většinová vláda.
Předseda strany vystupuje jako umírněný politik, jenž odmítl návrhy na politickou spolupráci se současným hegemonem ruské mocenské scény Jednotným Ruskem ( Единая Россия , čti Jedínaja Rassíja). Sestavování kabinetu pak možná ukáže, nakolik upřímný je jeho odstup od Moskvy a jakou sílu mají ve straně zastánci užší spolupráce s Ruskem.
Vedle politických aktivit Moskva v Lotyšsku uplatňuje i svůj hospodářský vliv. Paul Goble se domnívá, že některé lotyšské podniky vidí ekonomickou perspektivu v těsnějších vztazích s Ruskem. Část z nich, například Norvik banku Grigorije Guselnikova, přímo vlastní občané Ruské federace a v dalších mají významné podíly ruské společnosti, např. Gazprom v plynárenské společnosti Conexus Baltic Grid či Zarečnaja v přístavním překladišti Baltic Coal Terminal.
Rusové v Lotyšsku (Rádio Svobodná Evropa)
V západních státech převládá názor, že se Moskva v Pobaltí zaměřuje na Lotyšsko z důvodu přítomnosti početné ruské menšiny. Kromě ochrany ruskojazyčného obyvatelstva má však Rusko také velký zájem o přístup k lotyšským přístavům a jejich využívání, protože mají v regionálním kontextu nejrozvinutější infrastrukturu. Společnost Baltic Coal Terminal vlastněná ruskou Zarečnajou například do lotyšského Ventspilsu vložila 50 milionů eur, což z ní učinilo jednoho z nejvýznamnějších investorů v historii přístavu.
Hospodářský, politický a společenský vývoj v Lotyšsku ilustruje, jaké výhody a nevýhody přináší sousedství světové velmoci a přítomnost početné národnostní menšiny. V hospodářské rovině může sice dojít k částečné ztrátě kontroly na některými odvětvími průmyslu, na druhé straně ale také k realizaci rozsáhlých investičních projektů.
Podobné je to i s politikou. Větší zastoupení příslušníků menšin v parlamentu nemusí automaticky znamenat vystoupení z dosavadních integračních struktur a organizací. Povolební spolupráce lotyšských stran se Saskaņas Centrs by mohla obyvatele země sjednotit více než jejich pětadvacetiletá ostrakizace Rusů na půdě parlamentu.
Související články
Ruský útok zničí obranu Pobaltí do 60 hodin
Prestižní americká výzkumná instituce RAND Corporation vydala studii Reinforcing Deterrence on ...
- 05.10.2016
- 165 komentářů
- Jan Grohmann
Rusko-běloruské cvičení Zapad-2017: Úhly pohledu
Včera skončilo obří rusko-běloruské cvičení Zapad-2017. Západ v reakci na cvičení vyjádřil obavy, že ...
- 20.09.2017
- 57 komentářů
- Jan Grohmann
Litva se zajímá o vozidla Oshkosh JLTV
Litevské ministerstvo obrany oficiálně projevilo zájem o americká taktická obrněná vozidla L-ATV ...
- 14.11.2017
- 20 komentářů
- Jan Grohmann
Estonský vzor: Ochrání americký kyberprostor dobrovolníci?
Spojeným státům podle Bílého domu chybí zhruba 300 tisíc expertů na zabezpečení amerického ...
- 17.02.2018
- 17 komentářů
- Michael Myklín
Tesil: - Zmíňku ohledně Havla nějak nechápu, nešlo by to rozvést? - Ohledně Benešových dekretů se ptám v konextu toho, jestli byste zazlíval Lotyšům, kdyby stejným způsobem ...Zobrazit celý příspěvek
Tesil:
- Zmíňku ohledně Havla nějak nechápu, nešlo by to rozvést?
- Ohledně Benešových dekretů se ptám v konextu toho, jestli byste zazlíval Lotyšům, kdyby stejným způsobem vyřešili problém Ruské menšiny.
Stepan:
1) Milovaní spojenci nikomu nic nesebrali. Pouze zlu nebránili. To je rozdíl. Je to pořád špatné jednání, ale na úplně jiné úrovni. Narozdíl od toho, Stalin třetinu Československa opravdu sebral (Zakarpatskou Ukrajinu)....
2) Jestli se Benšovi divím? No, jeho motivy jsou pochopitelné - jednal prostě "pragmaticky". V podstatě přesně předvedl "bídu pragmatismu", pokud není podložena nějakými morálními zásadami. V té době se již vědělo o zločinech komunismu (ze svědectví pamětníků vím, že i mezi běžnými lidmi, pokud se člověk zajímal) - takže prostě Beneš si "osedlal ďábla" a myslel si, jak je chytrý a jak ho uřídí. A jak to v takových případech pravidelně bývá, neuřídil a skončil v pekle...
To, že je Stalin zločinec se vědělo již v té době. Tedy to není "po bitvě generál", jak píšeš, ale principiální otázka, jestli pro prosazení svých cílů jsem schopen a ochoten spolupracovat se "zlem". Defakto klasický pohádkový motiv: upíšu se, aby mi ďábel zoral to pole? Jenže v realitě tam ta klauzule o listí na dubu zpravidla není....
Beneš samozřejmě měl být proč zklamán z chování spojenců (byť i k Mnichovu nemalou částí přispěl, ale to by bylo na další a složitější debatu). Jeho tolerance k zločinému SSSR a ke KSČ však nejde vysvětlit pouze tímto zklamáním - což je vidět na tom, že mu "nesmrděly" hlasy KSČ, když byl poprve volen prezidentem. A to bylo již po 29, kdy Gottwald v parlamentu vcelku jasně prohlásil, jaké mají cíle.
3) Nejsou Benešovi dekrety jako dekrety. Benešovy dekrety, které popírali demokracii, nebyly především ty o vyhnání Němců (o těch jsem psal, že je to hodně složitá otázka) ale rozsáhnlé znárodňování, které započal již Beneš v době, kdy nebyl ustaven parlament a Beneš defakto vládnul "sám". A tyto dekrety neměly s Tebou zmiňovaným "zrádcovstvím" nic společného.
To, že Beneš dělal takto podstatné společenské změny (za normální situace pravděpodobně prosazované formou ústavního zákona, neboť defakto zpochybňují vlastnické právo dané ústavou) byl Beneš ochoten provést formou prezidentského dekretu - tedy rozhodnutím jednoho člověka, svědčí o tom, že Beneš v té době nepovažoval demokracii za správný způsob řízení státu.
Jednak tím způsobil nedemokratické změny, které přispěly k nástupu komunismu, jednak to byl právě on, kdo měl varovně zvednout prst: "Takto ne!". To, že se tomu nejen nepostavil, ale dokonce se toho aktivně účastnil, vedlo k tomu, že tyto nedemokratické metody - které vyvrcholili v roce 48 - považovala nemalá část české společnosti za správné. Právě proto, že české elity - s Benešem v čele - naprosto selhaly v rozpoznání jejich nebezpečnosti.
PS: k "diskusi končím" - vy jste ji ani nezačal. Protože diskuse je snaha hodnocením cizích argumentů nalézt pravdu. Ne vykřiknout své stanovisko a zdrhnout. To není diskuse - dialog, ale monolog.Skrýt celý příspěvek>> A vy se Benesovi divite, ze radeji paktoval se Stalinem nez se zapadem?
Zapad neposlal 2.5+ miliony Polaku na Sibir a 7+ milionu Ukrajincu do nebe ...>> A vy se Benesovi divite, ze radeji paktoval se Stalinem nez se zapadem?
Zapad neposlal 2.5+ miliony Polaku na Sibir a 7+ milionu Ukrajincu do nebe ...>> 50. léta jsem tu nezmiňoval, tam ty svinstvo činili Češi sami sobě Cesko 1945/1968 bylo plne pod kontrolou SSSR a vsechno bylo pod taktovkou NKVD/MVD/MGB. Jako treba prevrat ...Zobrazit celý příspěvek
>> 50. léta jsem tu nezmiňoval, tam ty svinstvo činili Češi sami sobě
Cesko 1945/1968 bylo plne pod kontrolou SSSR a vsechno bylo pod taktovkou NKVD/MVD/MGB. Jako treba prevrat 1948, likvidace Masaryka nebo Horakove. Cesti Komuniste by si bez Moskvy ani neuprdli.
https://en.wikipedia.org/wiki/...
Soviet deputy foreign minister Valerian Zorin, who had been his country's ambassador to Czechoslovakia from 1945 to 1947, returned to Prague to help with the final arrangements for the coup. Armed militia and police took over Prague, Communist demonstrations were mounted and an anti-Communist student demonstration was broken up. The ministries of the non-Communist ministers were occupied, civil servants dismissed and the ministers prevented from entering their own ministries.[7] The army, under the direction of Defence Minister Ludvík Svoboda, who was formally non-partisan but had facilitated Communist infiltration into the officer corps, was confined to barracks and did not interfere.[7][8]Skrýt celý příspěveklogik: A vy se Benesovi divite, ze radeji paktoval se Stalinem nez se zapadem? Co byste delal vy, kdyby vy ste byl v te dobre prezident Ceskoslovenska a milovani spojenci vam ...Zobrazit celý příspěvek
logik:
A vy se Benesovi divite, ze radeji paktoval se Stalinem nez se zapadem? Co byste delal vy, kdyby vy ste byl v te dobre prezident Ceskoslovenska a milovani spojenci vam sebrali tretinu Ceskoslovenska, kde byla lokalizovana vetsina obrannych zarizeni proti Nemecku? A nezbyvalo vam pomalu nic jineho, nez uprchnout ze sve vlastni, demoralizovane zeme, pryc?
Jsem opravdu zvedavy, co byste delal vy na jeho miste a v jeho dobe. Zamyslete se a uvedomte si, proc jeho rozhodnuti a chovani byla takova. Po bitve je totiz kazdy generalem.
Kdybyste po valce prisel vy s tim, ze Benesovy dekrety jsou nedemokratickym nastrojem a ze s nimi nesouhlasite, tak abyste se nedivil tomu, ze by vas spraskali jako zradce.
"Patrioty" jako vy ja opravdu miluju. Diskusi koncim.Skrýt celý příspěveklogik "...že jsme byli fakticky Ruskem okupováni: tedy že o věcech v ČR se rozhodovalo v Moskvě. " Podle této vaší logiky jsme tedy nyní okupováni EU, protože o věcech v ČR se ...Zobrazit celý příspěvek
logik
"...že jsme byli fakticky Ruskem okupováni: tedy že o věcech v ČR se rozhodovalo v Moskvě. "
Podle této vaší logiky jsme tedy nyní okupováni EU, protože o věcech v ČR se rozhoduje v Bruselu?
tesil
Bezzubost čl.5 Washingtonské smlouvy si pobaltské státy pojistily rozmístěním jednotek mnohonárodnostních praporů NATO v Pobaltí a v Polsku. Myslí si, že veřejné mínění v zemích, které v těchto jednotkách účastní, bude pro válku proti Rusku, pokud by došlo ke ztrátám vojáků z těchto zemí. Jinak by se jim totiž mohlo stát, že místo vojenské pomoci od Spojenců by v rámci čl. 5 mohli dostávat třeba spacáky nebo potraviny.Skrýt celý příspěvekTesil: 1) Beneš celou druhou světovou blízce spolupracoval se Stalinem a považoval ho za nejbližšího spojence. A to do takové míry, že jsou dochovaná - varování od Churchilla ...Zobrazit celý příspěvek
Tesil:
1) Beneš celou druhou světovou blízce spolupracoval se Stalinem a považoval ho za nejbližšího spojence. A to do takové míry, že jsou dochovaná
- varování od Churchilla Benešovi, že ho Stalin podrazí
- naopak to, že Beneš uklidňoval Roosvelta, jaký je Stalin demokrat?
Divíš se, že se za nás "západní" politici nijak extra nervali, když jsme o to nestáli?
2) Postupimská konference sama o sobě ani zdaleka o osudu ČR nerozhodla. Rozhodlo o tom x faktorů, mezi tím:
- čistě fakt, že se již před válkou nechal Beneš zvolit do prezidentského křesla hlasy komunistů, čímž tuto stranu (do té doby branou jako extrémistickou) "zlegalizoval"
- velká míra příklonu k SSSR naší exilové vlády v čele s Benešem během II.WW.
- souhlas Beneše s Košickým programem a jeho následnou realizací Benešovými dekrety, což defakto bylo vyslovení souhlasu s nedemokratickým vývojem v ČR (popírání práv, na kterých stojí běžná demokratická společnost)
- podstatné omezení poválečné demokracie, i co se týče politických práv (defakto se již o demokracii příliš nedá úpně mluvit): např. zrušení komunistům nepohodlných stran
- svým způsobem i vysídlení Sudetských Němců (nechci ho tady hodnotit a rozhodně netvrdím, že to byl nutně špatný krok, to je na samostatnou a dosti složitou debatu, ale v procesu "komunizace" ČSR to sehrálo negativní roli, Němci by komunisty nevolily)
- vítězství KSČ ve volbách
- Benešova vstřícnost ke KSČ během "třetí republiky", jeho podpora znárodňování atd..., čímž pomáhal etablovat komunistickou ideologii v ČR
- a v neposlední řádě Benešova neschopnost se komunistům postavit v 48 (byť to bych mu dával za vinu nejméně, v tu dobu Benešovi příliš sil nezbývalo)
Házet vinu na Postupim bychom mohli, pokud by se nic (nebo alespoň většina z výše uvedeného) nestalo - a skončili bychom ve východním bloku. Vyčítat ale západním státům to, že nám násilím nebránili "páchat sebevraždu" - no, jistě to můžem, ale míra zavinění je u nich přinejmenším - oproti naší vlastní vině - hodně malá.
===
Co moje otázky? Jak se díváš na Benešovi dekrety a kolektivní vinu Němců? A nemáš pocit, že je tam určitá paralela s Ruskou menšinou (alespoň s tou částí, co tam imigrovala během okupace) v Lotyšsku?Skrýt celý příspěvekflanker: Máš pravdu v tom, že za padesátá léta můžeme hodně sami. Ani vítězný únor by se ale nestal tak, jak se stal, kdyby za Gottwaldem nestála hrozba sovětského svazu, kterou ...Zobrazit celý příspěvek
flanker: Máš pravdu v tom, že za padesátá léta můžeme hodně sami. Ani vítězný únor by se ale nestal tak, jak se stal, kdyby za Gottwaldem nestála hrozba sovětského svazu, kterou Gottwald velmi dovedně využíval.
Tedy rozhodně se nesnažím nějak hodit veškerou vinu na Rusy, z nemalé části si za padesátá léta můžeme sami - dost velkou vinu na tom má bohužel i prezident Beneš (ač se dle poslanců zasloužil o stát). To ale nic nemění na tom, že Stalin celou druhou světovou válku pracoval na tom, aby nás ovládl, a to se mu - za vydatné pomoci české komunistické strany a kupy dalších naivních politiků - i povedlo.
To, že nás Rusko ovládalo za pomoci místní páté kolony nijak nemění to, že jsme byli fakticky Ruskem okupováni: tedy že o věcech v ČR se rozhodovalo v Moskvě.
===
To, že Rusové berou okupace jinak, vím. Nic to ale nemění na tom, že podle mezinárodního práva to prostě okupace a agrese je. Můžeme se bavit o tom, jestli je mezinárodní právo dokonalé (zcela jistě ne), ale je to jediný nástroj, který umožnuje řešit mezistátní konflikty jinak, než válkou.
Je to stejné jako z vnitrostátním právem. Jistě, jsou situace, které jsou dle práva řešená nespravedlivě. Pokud ale vezmeš brokovnici a půjdeš to "napravit", tak tím rozhodně ke spravedlnosti nepřispěješ.
Obecně v takové situaci platí - někdy máš v případě nespravedlnosti neřešitelné právní cestou právo sáhnout po zbrani (viz např. odboj proti nacistům). Vždy však platí, že toto právo máš pouze v situaci, kdy vyčerpáš možnosti dosáhnout svého práva legální cestou a zároveň porušení práva, kterého se "ozbrojeným odporem proti právu" dopustíš, je menší, nežli právo, které tak chráníš. Obávám se, že žádná z Tebou zmiňovaných ruských anexí tento test nesplňuje.
===
Pokud se budeme bavit o jiných územích (Gaza, Golany, Kosovo), tak tam je diametrální rozdíl v tom, že původní vlastník tohoto území se dopouštěl válečných zločinů na daném území, či vůči anektujícímu státu, čímž dosti oslabil své vlastnické právo na toto území či dal anektujícímu státu důvod k okupaci.
I v takovém případě ovšem je evidentně sporné, jestli toto oslabení vlastnického práva je dostatečné. V případě ruských anexí ale původní vlastník území nijak svůj nárok na dané území neoslabil. Jediný nárok, který může Rusko na tato území vznést, je historický: "kdysi jsme to území ovládali". A takovýto nárok v mezinárodním právu je v podstatě bezcenný. Protože zaprve porušuje právní jistotu, zadruhé přijetí takového principu by vedl k nekonečným konfliktům o území, u kterých se v průběhu let měnil vlastník (což je když půjdem dostatečně hluboko do historie, v podstatě každé území).
Ultramarinus: Ten je dobrej :-)Skrýt celý příspěvekObtíže s Ruským přátelstvím hezky ukazuje kreselnej fór v AJ - Rus je na pasové kontrole a kontrolorka se ho anglicky ptá: "Occupation?" (cz= zaměstnání, ale zároveň i ...Zobrazit celý příspěvek
Obtíže s Ruským přátelstvím hezky ukazuje kreselnej fór v AJ - Rus je na pasové
kontrole a kontrolorka se ho anglicky ptá:
"Occupation?" (cz= zaměstnání, ale zároveň i okupace)
a Rus odpovída:
"No, no, just turism." (Ne, ne, jen turismus)
Spousta lidí by s včleněním do nového "velkého ruska" (ruska v hranicích bývalého sovětského svazu) souhlasila, spousta lidí by s tím nesouhlasila. Říkat těm druhým, že jsou vedle je trochu zbytečné, protože oni tomu věří (většinou na základě nějakých "důkazů", které je přesvědčily).
Pokud je sbližování postupné, pozvolné a s výrazným ekonomickým podtextem, většinou proběhne mírově. Pokud je sbližování násilné a prostřednictvím "tanků", může uspět, ale většinou to místní budoucí "spoluobčany" příliš nepotěší.Skrýt celý příspěvekDokument o Sovětském svazu - včetně dění v Pobaltí.
https://www.youtube.com/watch?...Dokument o Sovětském svazu - včetně dění v Pobaltí.
https://www.youtube.com/watch?...dodatok flankerovy: Vami uvedené príklady zo súčasnosti sú absolútne scestné pre to, že Stalinovi sa o niekoľko rokov neskôr podarilo začlenenie Pobaltia do ZSSR medzinárodne ...Zobrazit celý příspěvek
dodatok flankerovy:
Vami uvedené príklady zo súčasnosti sú absolútne scestné pre to, že Stalinovi sa o niekoľko rokov neskôr podarilo začlenenie Pobaltia do ZSSR medzinárodne legalizovať, čo sa zrejme pri územiach ako Krym a kadejaké "ľudové republiky" nepodarí, Kosovo má slušnú šancu, Gaza je nekonečný príbeh a Golanské výšiny budu asi závisieť od výsledku konfliktu v Sýrii, čo je ešte v nedohľadne.Skrýt celý příspěvekflanker.jirka: Môžete síce rétoricky rozdeliť svet na Rusko a "iba jednu časť sveta", ale je nesporným faktom, že pobaltské štáty boli všeobecne uznanými členmi Spoločnosti ...Zobrazit celý příspěvek
flanker.jirka:
Môžete síce rétoricky rozdeliť svet na Rusko a "iba jednu časť sveta", ale je nesporným faktom, že pobaltské štáty boli všeobecne uznanými členmi Spoločnosti národov, rovnako ako ZSSR, kým ho za jeho zločinné správanie sa nevylúčili, čiže neexistuje dôvod, prečo by to mal ktokoľvek brať akokoľvek inak, než okupáciu, mimo samotného okupanta, samozrejme. :-DSkrýt celý příspěveklogik: 50. léta jsem tu nezmiňoval, tam ty svinstvo činili Češi sami sobě, řeč byla okupaci. Proč brát za věrnou mincí rok 49, když anexe Pobaltí proběhla v roce 40? Problém ...Zobrazit celý příspěvek
logik: 50. léta jsem tu nezmiňoval, tam ty svinstvo činili Češi sami sobě, řeč byla okupaci.
Proč brát za věrnou mincí rok 49, když anexe Pobaltí proběhla v roce 40?
Problém bude v tom, že okupaci Pobaltí to nazývá jen jedna část světa, rusové to brali jinak. Takto se můžeme přít o všechna sporná území, Krym, Moldavu, Kosovo, holanské výšiny, gazu, ... Všude najdeme rozdílný výklad práva a postojů, nakonec vždy vyhraje ten kdo má v dané oblasti nejsilnější klacek.Skrýt celý příspěvekTesil: PS: Jinak pozice Ruské menšiny je ne nepřirovnatelná k pozici sudetských Němců v ČR po druhé světové - je to národnostní menšina, z níž přinejmenším polovina se účastnila ...Zobrazit celý příspěvek
Tesil:
PS: Jinak pozice Ruské menšiny je ne nepřirovnatelná k pozici sudetských Němců v ČR po druhé světové - je to národnostní menšina, z níž přinejmenším polovina se účastnila zločinu vůči zemi, v které sídlí (okupace Pobaltí v a po druhé světové a ilegálnímu (viz Ženevské konvence) porušťování Lotyšska). Defakto ta Ruská menšina je na tom v určitém ohledu hůře, než Sudetští Němci - Ti aspoň byli dlouholetí místní a chtěli rozhodovat o "svém domovském území. Zatímco velkou část Rusů (všichni přišlí po druhé světové) Lotyši dosti oprávněně vnímají jako imigranty, co jim chtějí ukrást zemi.
Když tak v této situaci bráníš Rusy, jak hodnotíš Benešovy dekrety?
A kdyby nám sem "Merklová silou nastěhovala imigranty" - souhlasil bys s tím, že je máme právo zas vystěhovat?Skrýt celý příspěvekTesil: To je hodně velké překroucení skutečnosti - respektive disinterpretace na základě ignorování kontextu Polsko-Německého paktu. Ten byl uzavřen poté, co se v 33 málem ...Zobrazit celý příspěvek
Tesil: To je hodně velké překroucení skutečnosti - respektive disinterpretace na základě ignorování kontextu Polsko-Německého paktu. Ten byl uzavřen poté, co se v 33 málem realizoval pakt 4 (který zcela vynechal Polsko) - takže to byla pouze reakce na nespolehlivost Francie, nikoli primární rozbíjení Versaileského systému bezpečnosti, jak tvrdíš Ty. Versaileský systém už byl v té době torpédován ze všech stran.
Srovnání tohoto paktu se smlouvou Ribentrop-Molotov pak již vůbec nepřipadá v úvahu, neboť Polsko-Německý pakt byla čistě smlouva o neútočení. Nebyl tam žádný dodatek o tom, jak si rozdělí nějakou další zemi.
flanker.jirka: Právně je třeba rozlišovat dobu před a po přijetí ženevských konvencí: tedy je třeba hledět na Rusovy, co se přistěhovali do pobaltí před 49, jinak, než na Rusy, co se tam přestěhovali během okupace, kdy platili Ženevské konvence. Tedy právně mají Rusové právně nárok na to mít tam takovou pozici, jaká by cca odpovídala předválečné minoritě Rusů, tedy jako cca desetiprocentní minorita.
SSSR pak ovládalo ČR i v padesátých letech - byť zde nemělo přímou vojenskou přítomnost, tak dokladů o řízení naší země z Moskvy je více než dost. Padesátá léta pak jednoznačně snesou v některých ohledech svojí brutalitou srovnání s nacistickým terorem, byť na území ČR v tu dobu neprobíhalo nic, co by sneslo srovnání s holokaustem (v jiných částech sovětského impéria ovšem ano).Skrýt celý příspěvekNesher: rád se poučím, nejen o té historii. Chcete mi říct, že potom co v roce 1721 připadlo pobaltí Rusku po válce se Švédskem se tam usídlení rusové automaticky po první světové ...Zobrazit celý příspěvek
Nesher: rád se poučím, nejen o té historii. Chcete mi říct, že potom co v roce 1721 připadlo pobaltí Rusku po válce se Švédskem se tam usídlení rusové automaticky po první světové válce stali lotyši, litevci, estonci a nikdo z nich nezůstal býti rusem?
A zbytek lidí, kteří tam začali existovat od roku 1940 - 1991 se najednou stanou automaticky untermenschen a hybaj pryč, když nechcete Lotyšské občanství?
Proč by měl někdo v demokratickém světě přistoupit na nějakou povinnou naturalizaci?
U tohoto Vašeho tvrzení bych Vás rád požádal o čísla a formy, nevidím do tohoto problému: "Mimochodem, pokud srovnáte počty obětí ruské okupace při zohlednění počtu obyvatel a sociální struktury postižených lidí s německou okupací Česka, tak dojdete k názoru, že ta ruská byla horší."
Máte k tomu nějaké statistiky, srovnání, nějak jsem si totiž nevšimnul, že by nás tu někdo v 70. a 80. letech posílal do plynu nebo na nucené práce k rusákům, že by nám při poslechu svobodné evropy nebo hlasu ameriky klepalo na dveře KGB a postavili nás za to ke zdi.
Mám to chápat tak, že po 68. to tu vypadalo mnohem hůře než za hitlera?Skrýt celý příspěvekV roce 1934 uzavřelo Polsko pakt s Německem,tím rozvrátilo francouzský spojenecký systém ve východní a střední Evropě. Ale vždy se bude vše stáčet na pakt SSSR-Německo což byla ...Zobrazit celý příspěvek
V roce 1934 uzavřelo Polsko pakt s Německem,tím rozvrátilo francouzský spojenecký systém ve východní a střední Evropě.
Ale vždy se bude vše stáčet na pakt SSSR-Německo což byla částečně reakce na výše zmíněný pakt.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...