NÁZOR: Proč F-35 není pro Českou republiku nejlepší volbou

Má Česká republika uvažovat o stíhačkách F-35 Lightning II? Opravdu se vyplatí kupovat velmi drahé a složité F-35 nebo její úkoly zvládnou mnohem lépe bezpilotní stroje?

Hledá se protivník

Současná tendence bojiště je rozřeďování bojových sil na kontaktu, nejen při asymetrickém boji. Rozřeďování sil je ještě patrnější při symetrickém boji. Na budoucím bojišti se protivníci budou málem hledat.

Počet „bodáků“ se snižuje a počty k řízení a zabezpečení boje narůstají. Jako příklad jsem svým žákům dával: „My přes Moravské pole obsadíme Vídeň, Rakušané přes Linec Prahu aniž by se bojující vojska střetla. Abychom si zaválčili, budeme muset bitevní pole vykolíkovat, abychom se neminuli.“

Už ne zákopy, ani boj v terénu, ale v urbanizovaném prostředí. Ne boj o území, ale o komunikační a logistická centra. Vždyť z každé vesnice se stane odolný obranný rajón, natož pak boj v městech a v průmyslovém teritoriu.

Z tohoto hlediska jsou pak problematické zbraňové systémy, jako jsou těžké tanky nebo letadla typu F-35.

Máme krásný příklad z konců bitevních polí z bitvy o Singapur. Námořní svaz bitevních lodí Repulse a Prince of Wales byl v 11:13 napaden první ze tří vln bombardérů. Repulse byl zasažen nejprve bombou do hangáru a pak 4 torpédy a v 12:23 se potopil i s 513 námořníky na palubě.

Prince of Wales byl zasažen bombou a 6 torpédy a potopil se v 13:18 i s viceadmirálem Phillipsem a dalšími 326 námořníky na palubě. Japonci při náletu ztratili pouze 3 bombardéry. Za dvě hodiny nebylo, co řešit. Od té doby skončila úloha bitevních lodí.

Složitější neznamená lepší

Co se týče tanků, propočítáte-li si poměr sil, tak na současném bojišti na jeden tank připadá nejméně 6 až 8 protitankových prostředků pěchotních jednotek prvního sledu. To je vidět z bojů v Sýrii, kde tank, zejména v urbanizovaném prostředí, má minimální šanci na přežití, pokud jej nepodporuje pěchota a dělostřelectvo.

Když vezmeme v úvahu budoucí možnosti dronů, tak to s tanky bude stejné, jako s bitevní lodi Hood . Silné boční pancéřování ji bylo na nic, když granáty z Bismarku dopadly shora na slabě pancéřovanou palubu.

V případě dronů - malé přesné pumy jsou schopny prorazit slábě chráněné horní pancéřování tanků. Moderní přesné letecké pumy mají hmotnost jednotky nebo desítky kilogramů a mohou je nést čím dál menší bezpilotní letadla.

Stavění čím dále větších tanků je proto slepá ulička a mrhání peněz. Tank nepřežije více než dvě, nanejvýš tři bojová nasazení, když se střetnou ozbrojené síly na stejné úrovni.

To stejné můžeme říci o budoucích letounech, když se uváží síla protivzdušné obrany a její hustota. V minulých střetnutích už 10% ztráty letového personálu narušily bojeschopnost, při 20 % ztrátách nastala naprostá neschopnost bojového nasazení. Nač složité a nákladné F-35, když jejich úlohu mohou splnit bezpilotní prostředky.

Zdokonalování zbraňových systémů všichni vidí přes informační technologie a optoelektroniku. Mechanika začíná být podceňována. Tím se ale dosahuje předpokládaný synergický efekt jen zčásti.

Zářným příkladem zpackané mechaniky je bezobslužná zcela nepancéřovaná věž RCWS Pandur II 8×8 AČR. OT Pandur ve sražení s protivníkem na stejné úrovni nemá šanci přežít.

Jak nahradit bojové ztráty bez rozvratu ekonomiky?

Další kritickou skutečností je, že technologická základna prakticky všech států nemá v současnosti takovou okamžitou výrobní kapacitu, aby mohla během krátké doby nahradit vzniklé bojové ztráty a zejména zabezpečit tok munice v potřebné výši.

Ze současných zkušeností lze odvodit, že nejpozději do dvou až třech týdnů budou dostupné zásoby munice všech druhů, dělostřelecké, raketové a letecké, vyčerpány s minimální možností je doplnit v potřebné míře.

To nejsou jen kapacity obranného průmyslu, ale i všeobecné technologické základny jako dodavatelů výchozích surovin, polotovarů a funkčních uzlů. Navíc zbraňové systémy jsou sestavou uzlů mezinárodní globalizované povahy, což komplikuje nejen servis a opravy, ale zejména komplikuje výrobu nových zbraňových kompletů k obnově bojeschopnosti (komu dříve a kolik).

Pouze armády USA a Ruska jsou prakticky ve vojenské technice, zejména ve zbraňových systémech, samostatné. Bez mezinárodně centralizovaného řízení výrobní základny s redukováním na jednotné unifikované typy zbraňových systémů nelze vést válečnou výrobu, ani logisticky zabezpečit vojska.

Obnova bojeschopnosti vojsk bude ekonomicky nákladná a ovlivní výrazně národní ekonomiky. To co se vyzbrojovalo řadu let až desetiletí, bude muset být obnoveno v řádu měsíců, má-li se plně obnovit bojeschopnost vojsk.

Zjednodušeně se dá počítat, že roční investiční výdaje na pořízení vojenské techniky činí cca 1 % HDP. Za dobu 15 až 20 let, což je v průměru doba života daného typu vojenské techniky, pak na její obnovu do plně bojové kapacity armád by bylo třeba vynaložit do jednoho roku 15 až 20 % HDP.

To by mělo určitě negativní vliv na chod ekonomiky. Např. bylo dopočítáno, že náklady Německa v posledních dvou letech na vedení totální války činily 30 až 40 % HDP.

Každá z minulých válek ukázala, že generálové se připravovali na minulou válku. V první světové to byl kulomet, v té druhé světové pak tanky a letectvo, co změnily průběh válek. Zdá se, že se spíše připravujeme opakovat druhou světovou, ale jen v „lepším“ technologickém balení.

Shrnutí

Osobně proti samotné a jako takové F-35 nemám nic. Mám námitky proti všem letadlům tohoto typu, jako Suchoj T-50, MiG-35 a podobné čínské J-20, indické či jiné deriváty. Platí pro ně to samé, co pro pozemní vojska - jakmile dojdou zásoby palubní munice, končí jejich bojové mise a smysluplná uplatnitelnost.

Při jejich hodnocení je třeba především brát do úvahy základní ekonomický činitel, kterým hodnotíme jakýkoliv projekt či záměr. Je to poměr „cena/výkon. I ve vojenství je to základní parametr, kterým se musí hodnotit přínos jakéhokoliv nově zaváděného systému.

V případě F-35 poměr „cena/výkon" je vyloženě pasivní, pokud budeme uvažovat v rámci války „klasickými zbraněmi", ve srovnání s možnostmi dronů jako Predator či Avenger a náklady na jejich pořízení, provoz a účinků v cíli a zejména nulové ztráty na životech.

Letectvo nezanedbatelně ovlivní bojovou činnost, ale pořád rozhodující je bojová síla pozemních vojsk.

Vývoj a předvádění letadel 5. generace je jen dokazování si, kdo „vyčurá výš". Jde jen o vyhazování peněz do bezedné díry vojenských rozpočtů. Kladné na jejich vývoji je jenom to, že přinášejí nové technologické a vědní poznatky.

Autor: Doc. Ing. Milan Vašíček, CSc, plukovník v záloze, který vyučoval na Vojenské akademii, resp. Univerzitě obrany v Brně.

Nahlásit chybu v článku

Související články

6h 12h 24h

Rozbalit vše Sbalit vše

Jura99

07:57 13.09.2016
- 1
- 0
Drony jsou ve fázi vývoje asi tak na stupni dvouplošníku z první světové. Který že dron umí létat nadzvukovou rychlostí, má dolet a unese výzbroj alespoň na úrovni F-16 ? Který že ...Zobrazit celý příspěvek

Drony jsou ve fázi vývoje asi tak na stupni dvouplošníku z první světové. Který že dron umí létat nadzvukovou rychlostí, má dolet a unese výzbroj alespoň na úrovni F-16 ? Který že dron zvládne bitevní podporu třeba na úrovni A-10 ?Skrýt celý příspěvek
Tonotime

07:38 13.09.2016
- 0
- 0
Ja sa už dlhšie snažím presadzovať vývoj a výrobu drónov a robotov spoločne v našich štátoch pre naše armády, pred nákupom supertankov a superstihačiek. Aj mnoho Ruských ...Zobrazit celý příspěvek

Ja sa už dlhšie snažím presadzovať vývoj a výrobu drónov a robotov spoločne v našich štátoch pre naše armády, pred nákupom supertankov a superstihačiek.
Aj mnoho Ruských stratégov čoraz viac upozorňuje tieto autorom uvádzané trendy a argumenty. Napríklad na linku: http://svet.sme.sk/c/20266191/...
Na Ukrajine sa ukázalo, že aj najlepšia pasívna aj aktívna ochrana tankov bude nakoniec prerazená a tank zničený - obzvlášť pri viacnásobnom útoku.

“Zistili sme, že tank môže dostať až desať zásahov, a nezáleží na tom, ako dobre je vycvičená posádka,“ povedal Puchov počas pracovného obeda usporiadaného think-tankom Center for the National Interest (CNI) vo Washingtone.

“Aj keď máte perfektné aktívne aj pasívne pancierovanie, raz vás ochráni od jedného zásahu, potom od dvoch zásahov, ale vždy môžete dostať päť rán a je s vami koniec. To je dôvod, prečo by ste mali mať čosi ako tank verzie 2.0,” dodal Puchov...

Proste tanky sú málo obratné, potrebujú veľa času sa presunuť na strategické miesta, potrebujú napríklad zabezpečiť mosty na prechod.
Nespočet protitankových zbrani je omnoho lacnejších ako samotné tanky.

Ináč vyjadrené dróny môže armáda poslať aj na sebevražedné misie. Na ľudské straty je verejnosť veľmi citlivá. Rodiny pozostalých treba nejako odškodniť. Ľudskí vojaci potrebujú odpočinok, spánok, dovolenku, plat, zdravotnú starostlivosť a podobne. Čo roboti a dróny nepotrebujú. Jeden programátor môže riadiť aj niekoľko polo-samostatných drónov odniekiaľ z bezpečia. Ľudská superstíhačka potrebuje rôzne prvky a prístroje pre podporu života ľudských posádok. Treba rátať s maximálnym preťažením. Dróny možno vyvíjať na rýchlosti a na manévrovacie preťaženia v ktorých by proste ľudskí piloti prinajmenšom stratili vedomie.
- Dróny a roboty sú už v armádach omnoho ekonomickejšie!
- Aj na Armádnych novinách je článok že počítače začali v simulovaných bojoch porážať najlepších ľudských pilotov, tak ako už je to v športoch ako šach, či hra Go realita. O desať rokov podľa Moorovho zákona a podobne majú mať počítače v cene 1000 € silu človeka a okolo 2035 silu celého ľudstva. To som ešte štúdie neporovnávali situáciu superpočítačoch v armádach veľmoci a vyspelých štátoch.
Začudoval som sa riadne, keď som čítal, že Poľská armáda nepochodila s nákupom drónov od USA a tak plánujú do 20 rokov zakúpiť pár desiatok Tomahawkov.
Rátajú s rozpadom EU? Ktorí susedia EU by ich tak ohrozovali? Čo spraví asi s Ruskov obranou dajme tomu 30 kusov zastaralých Tomahawkov s konvenčnými náložami? Odveta by bola hrozivá.
Dnes sa silno zakazuje vývoj rakiet stredného a dlhého doletu napríklad Iránu, Severnej Kórey. Ale drónom sa bude utešene zvyšovať dolet, môžu tiež slúžiť ako nosiče zbraní stredného, alebo dlhého doletu. Oproti Tomahawkom sú návratová viackrát použiteľné. Zastaralé ide predať do civilného sektora, napríklad pre ministerstvo vnútra, políciu, alebo na stráženie hraníc a podobne.
Dróny môžu byť predĺženou rukou našich armád na preventívny útok, či odvetu napríklad pred teroristickými útokmi.
Dróny veselo prekračujú hranice už dnes, väčšinou bez povolenia, napríklad aj cez jadrový Pákistan. Príslušnosť dróna ide aj zatajiť, nevedno koľko ich už zostrelil Izrael.
Francúzov vystrašilo, keď neznáme dróny lietali ponad ich jadrových elektrárni.

Minule ma prekvapili správy, že tajné služby Francúzka a Nemecka budú sa budú spájať. Ani nie tak kvôli Číne, Rusku. Ako kvôli USA a NSA. Keď ich veľký spojenec USA preventívne špehuje svojich priateľov. Ako napríklad aféra okolo odpočúvania Merkelovej mobilu, aféry špehovanie Elizejského paláca. Aj tak budú mať menej pracovníkov ako NSA a neporovnateľne menej ako Čínania. (Amnesty uvádzala, že v roku 2013 pracovalo na špehovaní Internetu cez dva milióny pracovníkov v Číne. 0 USA uvádzala, že okolo roku 2013 snímali a archivovali 5 miliárd mobilov denne a desiatky miliárd aktivít na internete mesačne.)
USA a Briti sa dávno spájali v špehovaní sveta a spojencov napríklad v pakte piatich očí po anglickí hovoriacich spolu s Kanadou, Austráliou. Po takých informáciach som aj okamžite celkom dobre odhadoval aj Brexit.
Prečo by sa krajiny V4, alebo hoc aj iba ČR - SR, či inak nespojili aspoň pri výrobe a vývoji drónoch? Vypýtali na také niečo aj z Eurofondoch?
Podobne ako vyvíjajú drón Taranis?Skrýt celý příspěvek
semtam

00:22 13.09.2016
- 0
- 0
logik PVO samotná nikdy nezvítězila je otázkou, konkrétně v Jugoslávii měli PVO z 70. a 80. let a navíc země byla po několika letech války, plus i embarga na zbraně. PVO ...Zobrazit celý příspěvek

logik

PVO samotná nikdy nezvítězila je otázkou, konkrétně v Jugoslávii měli PVO z 70. a 80. let a navíc země byla po několika letech války, plus i embarga na zbraně. PVO odvrátilo pozemní operaci a efektivita náletů NATO hovoří za své. Jednalo se pomalu o opotřebovávací operaci. Srbská armáda nebyla zničena!

Srbsko je pomalu stejně velké jako ČR a jeho armáda přežila agresi NATO! To je pomalu jako bitva u Thermopyl :D a navíc NATO se zdrželo užití pozemní operace ze strachu z MANPADů.

Dle statistik nejvíc sestřelů náleží právě MANPADům. A pokrytí PVO stedního dosahu s dostřelem do 50 km získáte okruh s průměrem 100km, na obranu ČR ideální.

No, už vidím jak 14 Gripenů, z toho pár neletuschopných startuje ze zničeného čáslavského letiště a ničí frontální útok protivníka :D

Ne, to už je moc :DSkrýt celý příspěvek
anatol

23:53 12.09.2016
- 0
- 0
To Jecchus, mýlíte se, v ČR jsou dvě rafinerie... :)

To Jecchus, mýlíte se, v ČR jsou dvě rafinerie... :)
Jecchus

23:15 12.09.2016
- 0
- 0
lp13: Tento aspekt sčítání sil v koalicích úplně pomíjí plno lidí, co tvrdí, že koupit "něco" (dosaď si jakýkoli systém, zbraň, techniku, munici v jakémkoli množství) je ...Zobrazit celý příspěvek

lp13:

Tento aspekt sčítání sil v koalicích úplně pomíjí plno lidí, co tvrdí, že koupit "něco" (dosaď si jakýkoli systém, zbraň, techniku, munici v jakémkoli množství) je naprostý nesmysl, protoźe to přeci nebude stačit na někoho, kdo je 10x větší než my... :D

Je tŕeba ale počítat s tím, že asi téměř vždy bude 10+10+10 méně než 30.Skrýt celý příspěvek
Jecchus

23:15 12.09.2016
- 2
- 0
lp13: Tento aspekt sčítání sil v koalicích úplně pomíjí plno lidí, co tvrdí, že koupit "něco" (dosaď si jakýkoli systém, zbraň, techniku, munici v jakémkoli množství) je ...Zobrazit celý příspěvek

lp13:

Tento aspekt sčítání sil v koalicích úplně pomíjí plno lidí, co tvrdí, že koupit "něco" (dosaď si jakýkoli systém, zbraň, techniku, munici v jakémkoli množství) je naprostý nesmysl, protoźe to přeci nebude stačit na někoho, kdo je 10x větší než my... :D

Je tŕeba ale počítat s tím, že asi téměř vždy bude 10+10+10 méně než 30.Skrýt celý příspěvek
Jecchus

22:49 12.09.2016
- 0
- 0
Podle mého je úvaha pana Vašíčka velice zajímavá a jejím největším problémem je to, že ji napasoval na téma "F-35 pro AČR", což celkem spolehlivě zakrylo to, co považuji za nosnou ...Zobrazit celý příspěvek

Podle mého je úvaha pana Vašíčka velice zajímavá a jejím největším problémem je to, že ji napasoval na téma "F-35 pro AČR", což celkem spolehlivě zakrylo to, co považuji za nosnou myšlenku článku.

Jedná se o problematiku kapacit armád a ekonomik států k vedení moderní války. Je to dost zásadní, ale silně pomíjená problematika.

Ohledně ekonomik (myšleno v širokém slova smyslu i jako fungování státu jako takového) lze říct to, že v současnosti jsou tak nějak přepálené do špičkového výkonu v ideálních podmínkách, ale ztratily dostatečnou míru robustnosti, odolnosti, či jak to nazvat. Přirovnal bych to k monopostu Formule 1 - super specializovaná kára na superspecializované použití, ale zkuste s tím jet do lesa na dříví anebo vyjeďte na okruh bez zázemí depa. Klíčová infrastruktura je koncentrována do několika málo snadno vyřaditelných provozů, není zde jakási difúzní síť, kdy při vyřazení jednoho provozu dojde k problémům jen na malém území, nebo se bude jednat o problém z hlediska celku překonatelný. Např. dříve byl plyn v plynovodech poháněn pomocí plynu, dnes pomocí elektřiny. Takže při výpadku elektřiny jste dřív neměl tu elektřinu, ale měl jste plyn. Dneska při výpadku elektřiny nemáte ani ten plyn. X velkých elektráren zlikvidujete snáze, než 20x malých. Dnes je v ČR jedna rafinerie.

Tím se dostáváme k ekonomicko-vojenské rovině problematiky - dodávky v průběhu konfliktu nebo těsně před ním. Dřív se dalo najet na válečnou výrobu v X podnicích, vyrobit pušky, kulomety, děla, tanky, letadla a munici k nim. Dneska ani náhodou - co nemáte, mít nebudete, co rozbijete/vystřilíte už ničím nenahradíte. Ohromně vzrostla závislost na jiných, na nadnárodních celcích, jiných státech, konzoriciích firem apod. Když vystřílíme všech našich 24 AMRAAMů a dejme tomu s nimi sestřelíme 24 nepřátelských letounů (hahaha), tak za jak dlouho budeme mít k dispozici dalších 24 raket pro dalších 24 cílů? Z hlediska toho konfliktu to nebude už nikdy, vše je pozdě. A takhle je to téměř se vším.

Na to pak navazuje vojenská část problematiky - kapacita armád k vedení válek. Klade se mimořádný důraz na kvalitu, sofistikovanost, ideální výkony v ideálních podmínkách. To ale jednak stojí velké peníze, tedy je té techniky či munice prostě a jednoduše málo, obsluhu cvičíte děsně dlouho (opět jsme tedy u nenahraditelnosti ztrát) a druhak je cenou za špičkovost jakási zvýšená křehkost těch systémů, zvýšená potřeba servisu, zázemí, náhradních dílů z jiných galaxií atd.
Pak se ale musí poměřovat, kolik je pro vítězství v konfliktu třeba zničit nepřátelských cílů, kolik je na to třeba prostředků a munice a jaká je kapacita armády (či koalice armád) k tomu ničení - viz ty AMRAAMy, kdy nás teoreticky z hlediska letectva porazí v letecké válce kdokoli, kdo má víc, než 24 letadel.

Pokud to tedy shrnu, mám za to, že dnešní velká válka (nejaderná) by byla daleko rychlejší než minulé velké války a nebyla by ani náhodou tak opotřebovávací, jako byly třeba WW1 a WW2. Státy by se zhroutily daleko rychleji a daleko dříve by nebylo čím a kým bojovat. Nakonec se může stát, že v takovém prostředí vyhraje celek, který bude mít tu malou supertechnickou profesionální armádu, co teď má mraky západních států, ale za ní bude stát milion bosých maníků s mušketama, proti kterým se nebude mít kdo postavit, až se ty moderní armády navzájem eliminují anebo vystřílejí všechnu munici...

Zkrátka by mně dost zajímalo, jak si na generálních štábech a ve vládních budovách (nejen u nás, ale všeobecně) představují, že by potenciální velká válka vypadala, jak dlouho by trvala, kolik by bylo obětí a v jaký moment by se nutně muselo kapitulovat (jedna nebo druhá strana).

Nevím, jestli je na mé otázky v příslušných kruzích odpověď, nebo se to prostě něřeší. Nedokážu říct, že je ten dnešní systém dobrý nebo špatný nebo jestli by nakonec nebylo vojensky efektivnější postavit "novou Č(S)LA" na technice 60-80. let, ale relevantním počtu a samozřejmě z podstaty těch počtů ve formě odvedenecké armády. Je-li něco takového vůbec reálně proveditelné (voliči a tak...)...Skrýt celý příspěvek
dusan

22:28 12.09.2016
- 2
- 0
Ten úvod bol úplne od veci ... Repulse a Prince of Wales boli nasadené izolovane, bez jasných rozkazov, bez znalosti protivníka, bez sprievodných lodí a bez krytia a prieskumu ...Zobrazit celý příspěvek

Ten úvod bol úplne od veci ...

Repulse a Prince of Wales boli nasadené izolovane, bez jasných rozkazov, bez znalosti protivníka, bez sprievodných lodí a bez krytia a prieskumu zo vzduchu.
Hood bol bitevný krížnik, ktorý nemal do boja s Bismarkom vôbec vstúpiť. Síce bol dobre vyzbrojený, ale slabo pancierovaný - čo je však charakteristikou tohto druhu plavidla, ktoré nebolo určené na priamy boj s bitevnými loďami protivníka ...a už vôbec nie o generáciu mladšími ....
Hood nestihol plánovanú zosilnenie pancierovania paluby pred vojnou a potom nebol čas. Kapitán si to uvedomoval a preto sa snažil rýchlo skrátiť vzdialenosť, aby znížil riziko .... nestihol.
Oba prípady sú "dokazovaním" niečoho čo nie je pravda, všetky tieto plavidlá boli nasadené nevhodne a ich strata sa nedá určite považovať za dôkaz "skončenia úlohy bitevných lodí". Tie samozrejme úspešne slúžili ešte desiatky rokov a to až do vojny v Perzskom zálive ... mimochodom jedna je stále v rezerve.

To je taký istý nezmysel, ako keby dva tanky M1A2 "vleteli" do mesta a tam by ich nejakí povstalci "udolali" ....
Nik by neriešil, že tanky Abrams sú šrot, ale, že ich tam poslal nejaký hlupák.Skrýt celý příspěvek
Slavoslav

22:23 12.09.2016
- 0
- 0
ked sa tak pozeram na diskusiu tak otazkou dna by skor malo byt ci staty ako cesko ci slovensko vobec maju budovat vsevojskovu armadu, alebo sa sustredit na specializaciu v ...Zobrazit celý příspěvek

ked sa tak pozeram na diskusiu tak otazkou dna by skor malo byt ci staty ako cesko ci slovensko vobec maju budovat vsevojskovu armadu, alebo sa sustredit na specializaciu

v prvom pripade to predstavuje ovela vyssie naklady ak ma byt ta armada bojaschopna.

v druhom ovela vacsie vazby na aliancnych spojencov a ochotu sa zapajat do bojovych misii kedze bez spojencov komplexnu obranu zuemia nepostavite

ale obavam sa, ze pojdeme najhorsou moznou cestou vsevojskovej armady karpatskeho typu kde bude vsetko zastupene par kusmi podradnejsej techniky za cenu tej spickovej v konecnom dolesku armady nebojachopnejSkrýt celý příspěvek
Maximus

22:10 12.09.2016
- 0
- 0
Proč myslíš, že BAE v tomto čase nebude mít připravený evropský derivát stroje, který vyvíjí pro Turecko i za jeho peníze jako stíhače konkurujícího F 22 a který má doplňit jejich ...Zobrazit celý příspěvek

Proč myslíš, že BAE v tomto čase nebude mít připravený evropský derivát stroje, který vyvíjí pro Turecko i za jeho peníze jako stíhače konkurujícího F 22 a který má doplňit jejich flotilu F35 (logicky musí mít lepší AA vlastnosti, jinak by tento letoun neměl moc smysl) či Francouzi nedokončí nástupce Rafale? Pokud najdou zájemce ve světě, kam se technologie F35 dodávat nebude (těchto zemí nebude určitě málo), tak svoje linky také rozjedou. Pak to je ale nejen o ceně, ale i o geopolitice a smyslu investice pro danou zemi (účel letectva, provozní náklady, offsety a transfer technologií, domácí participace na výrobě či přímo licenční výroba, etc.).Skrýt celý příspěvek
lp13

22:02 12.09.2016
- 1
- 0
Možná by se sem hodilo pořekadlo: 100 nic umořilo osla? Jestli si, dejme tomu, 10 zemí velikosti ČR pořídí 10-15 F-35 ve výsledku je to 100 - 150 letounů a to už je relativně ...Zobrazit celý příspěvek

Možná by se sem hodilo pořekadlo: 100 nic umořilo osla?
Jestli si, dejme tomu, 10 zemí velikosti ČR pořídí 10-15 F-35 ve výsledku je to 100 - 150 letounů a to už je relativně velká síla.
Pokud si ještě někdo vzpomene , jak byla řešena vzdušná obrana VB za II. sv. války. Kdy obranu letišť na pobřeží zajišťovaly letouny ze vzdálenější letišť, tak podobně by určitě vypadala spolupráce ve spojeneckém svazku těchto deseti zemí...?
Nebo v dnešní době je už takováto kooperace naivní?Skrýt celý příspěvek
Snip0

21:53 12.09.2016
- 0
- 0
Jj284b: to nejspis pravda ono jde spise o to jak je vyuzit v nasich podminkach. Zas to bude max18ks. Nedokazu posoudit zda to bude stacit na nejaky konflikt na hlidani vzdusneho ...Zobrazit celý příspěvek

Jj284b: to nejspis pravda ono jde spise o to jak je vyuzit v nasich podminkach. Zas to bude max18ks. Nedokazu posoudit zda to bude stacit na nejaky konflikt na hlidani vzdusneho prostoru proti neodpovidajcimu dopravnimu letadlu urcite ano. Zda nerozvinout scifi otazku a to zda nespachtit vetci letectvo v ramci V4 ale jak rikam scifi....Skrýt celý příspěvek
jj284b

21:46 12.09.2016
- 3
- 1
ako tak pozeram, dost malo ludi si tu uvedomuje, ze o takych 10-15 rokov, bude F-35 najlacnejsia dostupna moznost.. uz dnesne stroje stoja menej ako EF Typhoon ci Raffale.. s plne ...Zobrazit celý příspěvek

ako tak pozeram, dost malo ludi si tu uvedomuje, ze o takych 10-15 rokov, bude F-35 najlacnejsia dostupna moznost.. uz dnesne stroje stoja menej ako EF Typhoon ci Raffale.. s plne rozbehnutou vyrobou a tisickou vyrobenych kusov bude jednotkova cena kludne okolo 60mil za kus... a to bude neprekonatelna vyhoda aj voci akemukolvek 4+++++ lietadlu vyrabanom v malych seriach....Skrýt celý příspěvek
Snip0

21:39 12.09.2016
- 0
- 0
O jej... No ohledne f35 tak jako tak kdyby sme je meli tak budou v dobe miru plnit air policing tak jak to dobre zvladaj griposi. V dobe valky budem radi kdyz se odlepi od zeme ...Zobrazit celý příspěvek

O jej... No ohledne f35 tak jako tak kdyby sme je meli tak budou v dobe miru plnit air policing tak jak to dobre zvladaj griposi. V dobe valky budem radi kdyz se odlepi od zeme pred priletem velkeho kabum vzdaleneho 1000km (pokud nebudou zrovna strezit island). Drony no opet to same sundame ridici centrum a drony budou na zemi tocit vrtulkama na prazdno hold nebojujem na uzemi vzdalenem tisice km od ridiciho centra..... . Musime si uvedomit kdyz bereme v potaz valky na nasem uzemi ze je vsude tak nejak blizko nejlepsi strategie zakopat se a zahajit partizanskou valku tak jak napr v 68 to udelali borci z holesova....Skrýt celý příspěvek
sanityangel1

21:29 12.09.2016
- 0
- 2
Jsem pro zavedeni vlaken do diskuze a jejich moznosti odfiltrovani dle zakladajiciho uzivatele. Pripadne aspon toho, aby si clovek mohl odfiltrovat nazory nekterych ...Zobrazit celý příspěvek

Jsem pro zavedeni vlaken do diskuze a jejich moznosti odfiltrovani dle zakladajiciho uzivatele. Pripadne aspon toho, aby si clovek mohl odfiltrovat nazory nekterych diskutujicich.
Clovek by se pak nemusel prohrabavat kybly sracek, protoze pravdepodobnost, ze nekteri diskujici vyplodi neco smysluplneho se limitne blizi nule.Skrýt celý příspěvek
Maximus

21:10 12.09.2016
- 0
- 0
Většina spojenců se PL raketových systémů různých dosahů nezbavila (naopak je průběžně modernizuje či zavádí nové systémy) a pokud se některý stát vydal cestou bez pozemní PVO ...Zobrazit celý příspěvek

Většina spojenců se PL raketových systémů různých dosahů nezbavila (naopak je průběžně modernizuje či zavádí nové systémy) a pokud se některý stát vydal cestou bez pozemní PVO (Dánsko), tak to kompenzuje silným letectvem. AČR nemá ovšem ani relevatní PLRS a ani silné letectvo.

Pozemní PVO nemůže samozřejmě v "normálním" konfliktu eliminovat plně nepřátelské letectvo, ale bezesporu výrazně zvyšuje šanci na přežití ostatní technice (typicky tanky, bvp, dělostřelecké systémy, velitelská stanoviště, komunikační uzly, etc.) a na bojišti a tak je nezastupitelnou součástí synergického efektu vševojskové armády.Skrýt celý příspěvek
pks_

20:48 12.09.2016
- 0
- 0
PVO dnes není schopna (ani Ruská) zajistit ochranu cíle. Je schopna zlikvidovat útok menšího rozsahu a způsobit ztráty při větších útocích. To nemusí být dostatečné k tomu, aby si ...Zobrazit celý příspěvek

PVO dnes není schopna (ani Ruská) zajistit ochranu cíle. Je schopna zlikvidovat útok menšího rozsahu a způsobit ztráty při větších útocích. To nemusí být dostatečné k tomu, aby si útočník svůj úmysl rozmyslel. V Jugoslávii PVO přežívala, protože útočila jen sporadicky a nedošlo k pozemní operaci. Tam plnila svůj úkol "v rámci možností" - tj. útočník věděl, že není v bezpečí a nemůže dělat úplně cokoliv.

Na Donbase došlo k zastavení leteckých operací - protože PVO. Ukrajina má málo provozuschopných strojů a PVO "domobrany" na ně stačilo.

Nelze dostatečně účinně chránit území ČR jen systémy PVO. I kdybychom měli systémy dalekého dosahu, tak ty se hodí jen pro opravdu významné cíle v dostatečné výšce, které lze najít radarem. Přízemním letem v radarovém stínu, stealth strojem nebo použitím mnoha méně významných cílů lze přes toto síto projít. Systémy středního dosahu nemohou být všude = díry v pokrytí. Takže zbývá potom rozmístit pěšáky s MANPADy na pokrytí děr, do kterých povede útok.

Dron - může být levnější než stíhačka. Nevidím důvod pro to, aby drony usilovaly o nadzvukovou rychlost (při bojišti v ČR). Výhoda dronů je, že mohou být dlouho ve vzduchu a může jich tam být hodně (=kolik jich jsme schopni vyrobit a servisovat). Pro zásah v bodě X se tak může použít poblíž kroužící stroj a nemusí startovat nadzvukový stroj - zásah může být proveden dříve. Pokud nebude dronů 3x více než stíhaček, tak se ten koncept dostatečně nevyužije. Pokud je ale potřeba na zadanou souřadnici doručit 10t explozivní zásilky, tak kroužící lehké drony nejsou ideální - musí to provést dostatečně rychlý a těžký stroj (nosnost závisí na čtverci rychlosti).

Dron může být ozbrojen AA raketou a pokud dostane (aktualizovanou) souřadnici cíle - je(měl by být) schopen ji odpálit. AIM-9 Sidewinder váží 85kg. Na nesení takové rakety stačí dron o velikosti ultralehkého letadla (UL-39?) - těch bychom v ČR měli být schopni vyrobit stovky za rok i ve válečných podmínkách. Jen přítomnost ve vzduchu takových "ochránců" výrazně omezí chutě stíhačů na lov dronů.

Dnes dochází ke trendu snižování počtu letadel. Jedním F-35 se nahrazují 3 letadla starší generace, ceny letadel rostou (až bychom kupovali za 30 let F-35, tak to nebude dnešní verze, jejíž cena klesá, ale aktuální super upgradovaná verze s výrazně vyšší cenovkou).

To má ale vliv na to, že význam PVO roste. Pro průlom do PVO je podstatné, zda má útočník 1000 letadel, nebo 250. Pokud PVO zvládne při útoku sestřelit 25-50 strojů, tak to při menších kapacitách více bolí. Tento trend je proto potřeba kompenzovat levnějšími drony, které zajistí, že celkový počet "létajících strojů" poroste. Stejně tak by se drony měly postarat o to, aby celková cena "létajících strojů" byla +/- stejná.Skrýt celý příspěvek
Grull

20:12 12.09.2016
- 3
- 0
Tak v podstatě si ČR nikdy nebude moci dovolit tolik letadel, aby ubránila naše území před silnějším protivníkem. I tak prostě nějaké potřebujem. Jednak jsme v NATO, takže jako ...Zobrazit celý příspěvek

Tak v podstatě si ČR nikdy nebude moci dovolit tolik letadel, aby ubránila naše území před silnějším protivníkem.
I tak prostě nějaké potřebujem. Jednak jsme v NATO, takže jako podpora v případném konfliktu a nazvuk na hlídání dopraváků.
To se nezmění a pak už je fuk jestli máme 10 gripenů nebo F-35, prostě to vždy bude málo.

Jako spíše bych nakoupil přenosné Protitankové a Protiletadlové zbraně. A hlavně vybavil něčím modernějím naši pěchotu.
V případném nejaderném konfliktu prostě pěchotu potřebujem. A vzhledem k členitosti našech území by měl každý protivník problém sem poslat motorizované jednotky nebo vrtulníky, když bude za každým barákem maník s raketometem :-)
Jo, sice by nám rozsekal vše co by asi šlo z dálky či výšky, ale pozemní armády by měla velké ztráty.

Ale jak tu hodně lidí psalo, kdo ví jaké to bude za 5,10 či 15 let. Může tu být klid nebo ohromnej bordel.
Ale spíše než Rusa se bojím Turka a spol...
S Rusem se domluvíš a i když tě porazí, nebude ti řezat hlavu nebo tě nutit přejít na Pravoslaví (nebo jak se to jmenuje).Skrýt celý příspěvek
Trener

20:03 12.09.2016
- 0
- 0
A to naše letectvo, aby nemohlo být na zemi tak snadno eliminováno, by mělo během nějaké krize využívat spoustu záložních letišť a VPD, viz. švédský model za studené války. Ještě ...Zobrazit celý příspěvek

A to naše letectvo, aby nemohlo být na zemi tak snadno eliminováno, by mělo během nějaké krize využívat spoustu záložních letišť a VPD, viz. švédský model za studené války.
Ještě k těm bitevním lodím během 2. sv. války. Jde o to, že letadlová loď převzala vůdčí úlohu v loďstvu, co se týče v efektivnosti v boji s loďstvem (a i letectvem) protivníka. Bitevní loď byla zas efektivní na ostřelování pobřeží, pokud bylo loďstvo u pobřeží.Skrýt celý příspěvek
logik

19:54 12.09.2016
- 1
- 1
maximus: Ale samozřejmě, že PVO (dokud existuje) letectvo omezuje. Jde o tom, že v souboji s letectvem vždy tahá za kratší stranu provazu a v podstatě nikdy (mohli bychom se bavit ...Zobrazit celý příspěvek

maximus: Ale samozřejmě, že PVO (dokud existuje) letectvo omezuje. Jde o tom, že v souboji s letectvem vždy tahá za kratší stranu provazu a v podstatě nikdy (mohli bychom se bavit o konfliktu na ukrajině, ale tam nejde o úplně normální válku) nezvítězila. Protože PVO nikdy není natolik mobilní, aby zamezila koncentraci sil, lokálnímu průlomu atd... A vždy budeš mít něco, za co se nepříteli vyplatí obětovat pár letadel, aby Ti to vybombardoval, PVO nePVO.

Letectvo není všemocné. Letectvo je ale nutné pro vedení moderní války. Bez něj se v globálnějším konfliktu (když nejde defakto o primitivní přestřelky ručníkářu v sýrii) neobejdeš. PVO může velmi ztížit nasazení cizího letectva a je tedy hodně záhodno ho mít - ale není to věc, která by podstatně měnila poměry sil. Letectvo takovou silou je.Skrýt celý příspěvek