NÁZOR: Proč F-35 není pro Českou republiku nejlepší volbou

F-35 Lightning II / Public Domain

Má Česká republika uvažovat o stíhačkách F-35 Lightning II? Opravdu se vyplatí kupovat velmi drahé a složité F-35 nebo její úkoly zvládnou mnohem lépe bezpilotní stroje?

Hledá se protivník

Současná tendence bojiště je rozřeďování bojových sil na kontaktu, nejen při asymetrickém boji. Rozřeďování sil je ještě patrnější při symetrickém boji. Na budoucím bojišti se protivníci budou málem hledat.

Počet „bodáků“ se snižuje a počty k řízení a zabezpečení boje narůstají. Jako příklad jsem svým žákům dával: „My přes Moravské pole obsadíme Vídeň, Rakušané přes Linec Prahu aniž by se bojující vojska střetla. Abychom si zaválčili, budeme muset bitevní pole vykolíkovat, abychom se neminuli.“

Už ne zákopy, ani boj v terénu, ale v urbanizovaném prostředí. Ne boj o území, ale o komunikační a logistická centra. Vždyť z každé vesnice se stane odolný obranný rajón, natož pak boj v městech a v průmyslovém teritoriu.

Z tohoto hlediska jsou pak problematické zbraňové systémy, jako jsou těžké tanky nebo letadla typu F-35.

Máme krásný příklad z konců bitevních polí z bitvy o Singapur. Námořní svaz bitevních lodí Repulse a Prince of Wales byl v 11:13 napaden první ze tří vln bombardérů. Repulse byl zasažen nejprve bombou do hangáru a pak 4 torpédy a v 12:23 se potopil i s 513 námořníky na palubě.

Prince of Wales byl zasažen bombou a 6 torpédy a potopil se v 13:18 i s viceadmirálem Phillipsem a dalšími 326 námořníky na palubě.  Japonci při náletu ztratili pouze 3 bombardéry. Za dvě hodiny nebylo, co řešit. Od té doby skončila úloha bitevních lodí.

Složitější neznamená lepší

Co se týče tanků, propočítáte-li si poměr sil, tak na současném bojišti na jeden tank připadá nejméně 6 až 8 protitankových prostředků pěchotních jednotek prvního sledu. To je vidět z bojů v Sýrii, kde tank, zejména v urbanizovaném prostředí, má minimální šanci na přežití, pokud jej nepodporuje pěchota a dělostřelectvo.

Když vezmeme v úvahu budoucí možnosti dronů, tak to s tanky bude stejné, jako s bitevní lodi Hood . Silné boční pancéřování ji bylo na nic, když granáty z Bismarku dopadly shora na slabě pancéřovanou palubu.

V případě dronů - malé přesné pumy jsou schopny prorazit slábě chráněné horní pancéřování tanků. Moderní přesné letecké pumy mají hmotnost jednotky nebo desítky kilogramů a mohou je nést čím dál menší bezpilotní letadla.

Stavění čím dále větších tanků je proto slepá ulička a mrhání peněz. Tank nepřežije více než dvě, nanejvýš tři bojová nasazení, když se střetnou ozbrojené síly na stejné úrovni.

To stejné můžeme říci o budoucích letounech, když se uváží síla protivzdušné obrany a její hustota. V minulých střetnutích už 10% ztráty letového personálu narušily bojeschopnost, při 20 % ztrátách nastala naprostá neschopnost bojového nasazení. Nač složité a nákladné F-35, když jejich úlohu mohou splnit bezpilotní prostředky.

Zdokonalování zbraňových systémů všichni vidí přes informační technologie a optoelektroniku. Mechanika začíná být podceňována. Tím se ale dosahuje předpokládaný synergický efekt jen zčásti.

Zářným příkladem zpackané mechaniky je bezobslužná zcela nepancéřovaná věž RCWS Pandur II 8×8 AČR. OT Pandur ve sražení s protivníkem na stejné úrovni nemá šanci přežít. 

Jak nahradit bojové ztráty bez rozvratu ekonomiky?

Další kritickou skutečností je, že technologická základna prakticky všech států nemá v současnosti takovou okamžitou výrobní kapacitu, aby mohla během krátké doby nahradit vzniklé bojové ztráty a zejména zabezpečit tok munice v potřebné výši.

Ze současných zkušeností lze odvodit, že nejpozději do dvou až třech týdnů budou dostupné zásoby munice všech druhů, dělostřelecké, raketové a letecké, vyčerpány s minimální možností je doplnit v potřebné míře.

To nejsou jen kapacity obranného průmyslu, ale i všeobecné technologické základny jako dodavatelů výchozích surovin, polotovarů a funkčních uzlů. Navíc zbraňové systémy jsou sestavou uzlů mezinárodní globalizované povahy, což komplikuje nejen servis a opravy, ale zejména komplikuje výrobu nových zbraňových kompletů k obnově bojeschopnosti (komu dříve a kolik).

Pouze armády USA a Ruska jsou prakticky ve vojenské technice, zejména ve zbraňových systémech, samostatné. Bez mezinárodně centralizovaného řízení výrobní základny s redukováním na jednotné unifikované typy zbraňových systémů nelze vést válečnou výrobu, ani logisticky zabezpečit vojska.

Obnova bojeschopnosti vojsk bude ekonomicky nákladná a ovlivní výrazně národní ekonomiky. To co se vyzbrojovalo řadu let až desetiletí, bude muset být obnoveno v řádu měsíců, má-li se plně obnovit bojeschopnost vojsk.

Zjednodušeně se dá počítat, že roční investiční výdaje na pořízení vojenské techniky činí cca 1 % HDP.  Za dobu 15 až 20 let, což je v průměru doba života daného typu vojenské techniky, pak na její obnovu do plně bojové kapacity armád by bylo třeba vynaložit do jednoho roku 15 až 20 % HDP.

To by mělo určitě negativní vliv na chod ekonomiky. Např. bylo dopočítáno, že náklady Německa v posledních dvou letech na vedení totální války činily 30 až 40 % HDP. 

Každá z minulých válek ukázala, že generálové se připravovali na minulou válku. V první světové to byl kulomet, v té druhé světové pak tanky a letectvo, co změnily průběh válek. Zdá se, že se spíše připravujeme opakovat druhou světovou, ale jen v „lepším“ technologickém balení.

Shrnutí

Osobně proti samotné a jako takové F-35 nemám nic. Mám námitky proti všem letadlům tohoto typu, jako Suchoj T-50, MiG-35 a podobné čínské J-20, indické či jiné deriváty. Platí pro ně to samé, co pro pozemní vojska - jakmile dojdou zásoby palubní munice, končí jejich bojové mise a smysluplná uplatnitelnost.

Při jejich hodnocení je třeba především brát do úvahy základní ekonomický činitel, kterým hodnotíme jakýkoliv projekt či záměr. Je to poměr „cena/výkon. I ve vojenství je to základní parametr, kterým se musí hodnotit přínos jakéhokoliv nově zaváděného systému.

V případě F-35 poměr „cena/výkon" je vyloženě pasivní, pokud budeme uvažovat v rámci války „klasickými zbraněmi", ve srovnání s možnostmi dronů jako Predator či Avenger a náklady na jejich pořízení, provoz a účinků v cíli a zejména nulové ztráty na životech.

Letectvo nezanedbatelně ovlivní bojovou činnost, ale pořád rozhodující je bojová síla pozemních vojsk.

Vývoj a předvádění letadel 5. generace je jen dokazování si, kdo „vyčurá výš". Jde jen o vyhazování peněz do bezedné díry vojenských rozpočtů. Kladné na jejich vývoji je jenom to, že přinášejí nové technologické a vědní poznatky.
 

Autor: Doc. Ing. Milan Vašíček, CSc, plukovník v záloze, který vyučoval na Vojenské akademii, resp. Univerzitě obrany v Brně.

Nahlásit chybu v článku


Související články

Stíhačka F-35A amerického letectva připravená k boji

Americké letectvo (U.S. Air Force) deklarovalo dosažení bojové připravenosti s první letkou stíhaček ...

Dokonalá zbraň? 31 pilotů hodnotilo stíhačku F-35A

Do dnešních dnů stíhačku F-35A Lightning II pilotovalo 174 pilotů amerického letectva (U.S. Air ...

Pentagon začíná pracovat na nástupci stíhačky F-35

V roce 2017 americké letectvo oficiálně spustí vývoj nástupce stíhačky F-35 Lightning II. Nový stroj ...

NÁZOR: Nejvyšší čas začít šetřit na stíhačky F-35 Lightning II

V první polovině 21. století jedninou dostupnou západní stíhačkou bude americký F-35 Lightning II. ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
6h12h24h
Rozbalit všeSbalit vše

  • KOLT
    08:25 15.09.2016

    pro Gloton: Možná byste se divil, ale spousta elektroniky se u nás vyrábí. A tím myslím skutečně součástky, ne pouhou montáž produktů z nich. Asi by to nestačilo (kapacitně i ...Zobrazit celý příspěvek

    pro Gloton: Možná byste se divil, ale spousta elektroniky se u nás vyrábí. A tím myslím skutečně součástky, ne pouhou montáž produktů z nich. Asi by to nestačilo (kapacitně i kvalitativně), to bez debaty. Nicméně pokud bychom dostali k AIM-120 dokumentaci, máme podporu z USA, takže je možné, že by nám dodávali i potřebné elektronické součástky – vozit kupříkladu jen čidlo je logisticky mnohem menší problém než celé střely. Navíc by to znamenalo, že americká výroba by se mohla soustředit právě jen na elektronické komponenty. Což v dnešní situaci, kdy je spousta primární výroby elektronických součástek (procesory, kupř.) přesouvána z Číny zpět do USA, by nemusel být až takový problém.Skrýt celý příspěvek

  • JiriR
    07:57 15.09.2016

    No případné pořízení F35 by hlavně vyžadovalo odvahu. Tak jako nákup Gripenu, tak jako byla dostavba Temelínu, tak jako byl na severu nákup velkého počtu OT/KBVP Rosomák, tak jako ...Zobrazit celý příspěvek

    No případné pořízení F35 by hlavně vyžadovalo odvahu. Tak jako nákup Gripenu, tak jako byla dostavba Temelínu, tak jako byl na severu nákup velkého počtu OT/KBVP Rosomák, tak jako na východě nákup BlackHawk. Minimálně by F35 sloučil Gripen a L159 A do podoby 18 ? ks nových strojů. Ale znova říkám, co jsem psal už 3 x. Pokud nemám peníze, neznamená to, že koupím nic anebo půjdu slepou uličkou (Dana m1m), anebo že koupím obrovské množství nevyspělých zbraní, řešením je vyvážený rozvoj všech druhů zbraní, ale s menšími počty, abych se vešel do investičního stropu- teď budu „rejpal“, ale na takový přepočet stačí MS Excel. Ověřená cena za kus, počet ks, násobek, suma sum a porovnání s tím co mám k dispozici a když překročím, snižuju počty.Skrýt celý příspěvek

  • Gloton
    03:52 15.09.2016

    Pokud tedy budeme uvažovat jen v rovině válečné výroby "chytré munice" včetně raket typu AMRAAM atd., bude zvládnutí "strojírenské" části éto výroby to nejjednodušší a ...Zobrazit celý příspěvek

    Pokud tedy budeme uvažovat jen v rovině válečné výroby "chytré munice" včetně raket typu AMRAAM atd., bude zvládnutí "strojírenské" části éto výroby to nejjednodušší a pravděpodobně jediné, co zvládneme.
    Velký problém by byl nejspíše s elektronickými systémy, čidly atd. Pochybuji, že bychom se obešli bez dovozu ze zahraničí v nějakém rozumném čase, pokud vůbec.Skrýt celý příspěvek

  • KOLT
    23:22 14.09.2016

    Jak píše lp13, dnešní stroje jsou velice flexibilní. A díky CNC a podobným systémům, jsou schopné během krátké doby chrlit velké množství velmi přesných součástek. Poskládání ...Zobrazit celý příspěvek

    Jak píše lp13, dnešní stroje jsou velice flexibilní. A díky CNC a podobným systémům, jsou schopné během krátké doby chrlit velké množství velmi přesných součástek. Poskládání těchto součástek pak není zdaleka takový problém, jako když jste museli soustružníka zaučit, jak ji vyrobit. Proč si myslíte, že strojírenské věci, které dřív byly hrozně drahé, jsou dneska levné, ačkoliv dělníci, kteří je vyrábějí, mají relativně vyšší mzdy než dřív? Právě proto, že těch dělníků je potřeba mnohem menší množství. K tomu je levnější přeprava materiálů i výrobků. Čímž se dostáváme i k logistice – dnes je velmi dobře propracovaná a velice flexibilní. Jasně, že automobilky ji chystají měsíce dopředu atd. Jenže to je mnohdy z důvodu maximálního snížení nákladů. Ve válce se bude míň tlačit na cenu a bude se víc improvizovat, vždycky to tak bylo.

    Problém je, jak jsem psal, že jsme přišli o některý těžký průmysl. Část rozpadem federace, část rozkradením, část cílenou likvidací a část přirozeným procesem (těžký strojírenský průmysl je obecně u vyspělých ekonomik opouštěn ve prospěch lehčího). Když dám příklad – za totality patřily podniky státu, čili pokud přišel pokyn, že daná výrobní hala má být v případě potřeby schopna zvládnout výrobu takové a takové techniky, prostě se při její stavbě a vybavování s tím počítalo. Provoz, který na vnitřních jeřábech přepravoval objekty o maximální váze několik málo set kg, byl vybaven kolejnicemi pro jeřáb schopný unést několik tun. Jeřáb už tak naddimenzovaný třeba ani nebyl, to není v době míru potřeba. Z ekonomického pohledu úplný nesmysl, který by žádný soukromý vlastník neudělal, musel by to dotovat stát. Něco takového v dnešní době není možné. Už jenom proto, že voliči by politiky za něco takového vypráskali ze Strakovky...

    Takže tanky už by v ČKD vyrábět nešlo. Ale mám pocit, že cokoliv do velikosti BVP *včetně* by asi nebyl až takový problém, jak si mnozí myslíte.Skrýt celý příspěvek

  • KOLT
    23:05 14.09.2016

    Problém dnešní techniky je, že je relativně (myšleno vzhledem ke státnímu rozpočtu) mnohem dražší než v době světových válek. V mírových dobách si tedy státy, navíc zatížené mnohem ...Zobrazit celý příspěvek

    Problém dnešní techniky je, že je relativně (myšleno vzhledem ke státnímu rozpočtu) mnohem dražší než v době světových válek. V mírových dobách si tedy státy, navíc zatížené mnohem vyššími náklady na spoustu dalších serepetiček, nemohou dovolit pořizovat nějaké velké počty.

    Pokud dojde k nenadálé válce, budou do ní tedy téměř všechny státy vstupovat s relativně malým počtem techniky a jiných hi-tech hraček. Výjimkou jsou USA a do jisté míry Rusko a Čína, ačkoliv u těch té skutečně hi-tech techniky také moc není. Čili pravděpodobnost, že by pak došlo k opotřebovávací válce, která by se minimálně v určitém mezičase vedla "podřadnou" technikou, není malá.

    Dojde-li naopak k postupné eskalaci, bude možné přejít na válečnou výrobu. V tom případě je hlavní otázkou, zda nám naši spojenci budou ochotni dodat know-how, které nemáme, třeba právě tu dokumentaci. A to bude záviset i na nás a ne že ne. Nicméně kupříkladu mnohými zde opovrhované USA svým spojencům za 2. sv. dodávali (nejen) know-how, že jej ti spojenci sotva stačili aplikovat. A to i spojencům, o kterých věděli, že se pravděpodobně brzy stanou jejich protivníky. Takže vcelku věřím tomu, že pokud bychom se ocitli ve válečném konfliktu, ve kterém by USA stály na naší straně, měli bychom dokumentaci k AIM-120 k dispozici.

    Scénářů s kým a proč bychom mohli v nejbližších desetiletích válčit je spousta. A každý by vyžadoval jinou reakci z hlediska přechodu na válečnou ekonomiku. A budete se divit, takové scénáře jsou na MO a vládě zpracované, byť určitě ne tak dokonale a do detailu jako za dob studené války (to ostatně ani není možné).Skrýt celý příspěvek

  • lp13
    22:32 14.09.2016

    Crusder Vůbec nepředpokládám, že by Rusko zaútočilo... A kdyby hypoteticky ano, tak nepředpokládám, že má kapacitu zaútočit na všechny členy NATO plnou silou najednou, resp. ...Zobrazit celý příspěvek

    Crusder
    Vůbec nepředpokládám, že by Rusko zaútočilo... A kdyby hypoteticky ano, tak nepředpokládám, že má kapacitu zaútočit na všechny členy NATO plnou silou najednou, resp. muselo by roztříštit síly a na to by nám mělo stačit těch 24 amramů a pod. :-) A ano, pně souhlasím, je to velmi malá zásoba, ale jak zde někdo podotkl, byla pořizována v době, kdy politická situace vypadala úplně jinak než dneska...
    A tahle debat vznikla, zda jsme schopni nahradit v nějakém rozumném čase spotřebovanou munici ("inteligentní") samovýrobou a nemuset čekat na dodávky přímo od výrobce.

    Jinak montovat třeba v LOM nebo VOP by neměl být zásadní problém. Subky v dnešní době umí plynulé zásobování, kdy na určité místo dovezou na požadovaný čas požadované množství.
    Jasně ve válečných časech tohle může pokulhávat... :-)

    Výroba Leo automobilkách, silná nadsázka, rozdíl ohýbat jedničku plech a stovku(a více) "plech" :-), resp. tam toho ohýbání asi moc nebude, spíš svařování rovných plátu, co? Ale nějaký potenciál tam určitě je.

    Hezké hypotézy... :-)Skrýt celý příspěvek

  • Rase
    22:21 14.09.2016

    Názor že v příští válce nebude čas na rozjetí výroby, je zavádějící. I na začátku WW1 se počítalo s tím, že válka skončí "do švestek" což se pak protáhlo na čtyři roky. Za WW2 ...Zobrazit celý příspěvek

    Názor že v příští válce nebude čas na rozjetí výroby, je zavádějící. I na začátku WW1 se počítalo s tím, že válka skončí "do švestek" což se pak protáhlo na čtyři roky. Za WW2 Němci na nějaký čas omezili zbrojní výrobu, protože se čekalo, že válka brzy skončí (kvůli výpadku pak nějaký čas chyběla technika na frontě). Rozumější je tedy se připravovat na delší válku... co kdyby se něco zvrtlo. problém nevidím ani tak ve strojích, ale v materiálech. Přeci jen dnes jsou na zbraně potřeba jiné materiály než jen ocel.Skrýt celý příspěvek

  • skelet
    22:15 14.09.2016

    Na tanky muzeme zapomenout... Budou to lehci veci, max.obrnene automobily. Priprava logistiky a vyroby muze v krajnim pripade zabrat tydny az mesice, zalezi na typu vyrobku. Palne ...Zobrazit celý příspěvek

    Na tanky muzeme zapomenout... Budou to lehci veci, max.obrnene automobily. Priprava logistiky a vyroby muze v krajnim pripade zabrat tydny az mesice, zalezi na typu vyrobku. Palne zbrane v kratsim terminu, slozitejsi veci (automotive) v delsim terminu.
    Nebude to prochazka ruzovym sadem, ale ani nic nemozneho. Zalezi jak moc se do toho budou cpat odbornici s MBA. :)Skrýt celý příspěvek

  • crusader
    22:06 14.09.2016

    lp Aha tak vy si představujete, že Rusko nejprve zaútočí na Pobaltí a Polsko a přitom si ostatních členů NATO vůbec nebude všímat? Ano stroje jsou sice flexibilní. Není problém ...Zobrazit celý příspěvek

    lp
    Aha tak vy si představujete, že Rusko nejprve zaútočí na Pobaltí a Polsko a přitom si ostatních členů NATO vůbec nebude všímat?

    Ano stroje jsou sice flexibilní. Není problém vyrobit součástky, pokud bude dokumentace podle které se dá vyrábět. Jenže pak to musí někdo dovést tam co se to bude montovat a někdo to musí smontovat. Navíc tak aby to fungovalo. Jen příprava logistiky (např pro nový vůz Škoda) trvá několik měsíců (v míru).

    S těmi tanky (Leo) je trochu problém, že máme míň továren, které umí těžké strojírenství. Pochybuju, že např Škoda MB by toho byla schopná. Navíc lidi na lince jsou vyškolení tak, aby perfektně zvládali jen tu svou operaci, nic jiného neumí.Skrýt celý příspěvek

  • lp13
    21:49 14.09.2016

    Jecchus: dnešní moderní obráběcí stroje právě nejsou specializované. Dnešní digitální CNC, 3D tisk, atp. jsou naopak vysoce flexibilní. Proto bylo na tyto obráběcí stroje dáno ...Zobrazit celý příspěvek

    Jecchus: dnešní moderní obráběcí stroje právě nejsou specializované. Dnešní digitální CNC, 3D tisk, atp. jsou naopak vysoce flexibilní. Proto bylo na tyto obráběcí stroje dáno embargo na vývoz. Takže vlastně stačí jen vyměnit program a je to :-)Skrýt celý příspěvek

  • lp13
    21:41 14.09.2016

    Skelet to napsal velmi přesně. Nejde až tak o ty automobilky, ale o jejich dodavatele (subky), jež velmi často mají vlastní vývoj a výzkum a často mají 100% české vlastnictví. Je ...Zobrazit celý příspěvek

    Skelet to napsal velmi přesně. Nejde až tak o ty automobilky, ale o jejich dodavatele (subky), jež velmi často mají vlastní vývoj a výzkum a často mají 100% české vlastnictví. Je jich velké množství a zaměstnávají více zaměstnanců než vlastní automobilky. Dodávají nejen "našim" automobilkám, ale i ostatním...

    Jestli ale naše ministerstvo je něčeho takového schopno, či máme nějaký zákon, který by umožňoval státu zadat soukromé firmě "nucenou" výrobu, toť otázka :-)

    Crusader: definuj délku mávnutí kouzelného proutku :-), ale asi by se to dalo realizovat, přece jen nemáme hranici s Ruskem.To jaksi odskáče Pobaltí a Polsko a snad by v tom nezůstali sami jak my v 1938 a získali by nám potřebný čas. Od toho by měly být i síly rychlé reakce, ne?

    Luky: Něco jako adaptivní tempomat u aut? :-) Ten taky udržuje konstantní vzdálenost...

    P.S. A taková malá utopie, že by automobilky vyráběly nuceně třeba Leo2-3 :-)Skrýt celý příspěvek

  • skelet
    20:21 14.09.2016

    Kde sezenou dokumentaci neni otazkou na ty firmy, ale na nase ministerstva. Tyto firmy jsou casove celkem flexibilni, casto jsou zvykle, ze zakaznik prijde s vykresem a do par dnu ...Zobrazit celý příspěvek

    Kde sezenou dokumentaci neni otazkou na ty firmy, ale na nase ministerstva. Tyto firmy jsou casove celkem flexibilni, casto jsou zvykle, ze zakaznik prijde s vykresem a do par dnu chce zahajit vyrobu. Takze po dodani patricne dokimentace mohou zacit chrlit soucastky, ktere pak nekdo zkompletuje. Vsak neco podobneho hodlal zavest i Speer. Jestli bude z pocatku velka zmetkovost? Jo, celkem i jo, ale nic co by se nedalo pomerne rychle doladit. Takze minimalne stran strojarimy, bych nase moznosti nevidel vubec spatne.Skrýt celý příspěvek

  • Jecchus
    19:49 14.09.2016

    skelet: OK a co ty firmy budou vyrábět, na základě jaké dokumentace, v jakém množství a kvalitě a za jak dlouho od nějakého okamžiku, kdy se řekne "simsalabim, válečná výroba - ...Zobrazit celý příspěvek

    skelet:

    OK a co ty firmy budou vyrábět, na základě jaké dokumentace, v jakém množství a kvalitě a za jak dlouho od nějakého okamžiku, kdy se řekne "simsalabim, válečná výroba - teď"...?Skrýt celý příspěvek

  • skelet
    19:24 14.09.2016

    V pripade valecne vyroby mnozi zapominaji na stovky malych az strednich strojirenskych firem majici velmi dobre a precizni vybaveni.

    V pripade valecne vyroby mnozi zapominaji na stovky malych az strednich strojirenskych firem majici velmi dobre a precizni vybaveni.

  • Luky
    18:44 14.09.2016

    ..dokážu si představit i případ, kdy by např. dvojice letadel absolvovala dálkovou misi s dlouhým přeletem - polovinu cesty by např. vedl první pilot a byl by sledován AI vedeného, ...Zobrazit celý příspěvek

    ..dokážu si představit i případ, kdy by např. dvojice letadel absolvovala dálkovou misi s dlouhým přeletem - polovinu cesty by např. vedl první pilot a byl by sledován AI vedeného, zatímco ten by odpočíval. Pak by se mohli vyměnit ...držení formace by mohlo být v naprostém základu a bez vysílání čehokoli. Jinak nedávno byl zajímavý článek, jak AI poráželo piloty v dogfajtech....Skrýt celý příspěvek

  • RiMr71
    18:41 14.09.2016

    ...zajímalo by mě, jaká kvalifikace slouží k možnosti napsat článek na AN. Protože o vojenskou odbornost evidentně v tomto případě nejde.. Že by šlo zkrátka o schopnost napsaným ...Zobrazit celý příspěvek

    ...zajímalo by mě, jaká kvalifikace slouží k možnosti napsat článek na AN. Protože o vojenskou odbornost evidentně v tomto případě nejde..

    Že by šlo zkrátka o schopnost napsaným něčím rozvířit bohatou debatu klikačů na reklamní bannery?Skrýt celý příspěvek

  • Luky
    18:39 14.09.2016

    Tohle je tak široké téma, že se opravdu nedá zjednodušit na případ UAV řízeného předsunutým operátorem pomocí notebooku....zejména v případě, pokud by byla debata o výkonnějších ...Zobrazit celý příspěvek

    Tohle je tak široké téma, že se opravdu nedá zjednodušit na případ UAV řízeného předsunutým operátorem pomocí notebooku....zejména v případě, pokud by byla debata o výkonnějších ozbrojených UAV, případně o bezpilotních verzích nadzvukových strojů. Takový systém už musí mít velmi vyzrálou technologii komunikace, případně velmi pokročilý, záložní AI. Operátorem pak nemusí být jen voják, řídící systém z daleké základnny, ale může jím být i například sám pilot - představme si případ, ky čtyřčlenný roj bude mít člověkem pilotované pozice velitelů obou elementů, ale jejich čísla budou droni. Piloti by mohli převzít řízení (sami by měli autopilota) jen v určité fázi mise.... Tahle technologie má budoucnost, nic se ale nesmí podcenit.Skrýt celý příspěvek

  • pjek
    18:10 14.09.2016

    K UAV: Jde o to, jak silné je zabezpečení kominkace a řídícího kódu a zda nejde o nepřítelem snadno eliminovatelné zdroje řídících a telemetrických dat či přímo oněch UAV. Netuším, ...Zobrazit celý příspěvek

    K UAV: Jde o to, jak silné je zabezpečení kominkace a řídícího kódu a zda nejde o nepřítelem snadno eliminovatelné zdroje řídících a telemetrických dat či přímo oněch UAV. Netuším, nakolik si je naše armáda vědoma skutečnosti, že UAV lze efektivně provozovat pouze bez radioelektronické a optické stopy, tj. s dostatečnou vlastní autonomií při pouze nezbytné řídící korekci. Představa neustálého řízení nejen UAV polním operátorem s laptopem je naivní a vedla by ke zničení UAV i operátora. Kdo nerozumí problematice zabezpečení datových toků, je zde předem vyřazen z debaty. Říkám to s plnou vážností a vědomí věci.Skrýt celý příspěvek

  • liberal shark
    18:03 14.09.2016

    Článek je poněkud kvalitativně nevyrovnaný, nicméně hlavní idea - nemá smysl kupovat ty nejdražší a nejmodernější letadla v situaci, kdy jsou ostatní složky ozbrojených sil ...Zobrazit celý příspěvek

    Článek je poněkud kvalitativně nevyrovnaný, nicméně hlavní idea - nemá smysl kupovat ty nejdražší a nejmodernější letadla v situaci, kdy jsou ostatní složky ozbrojených sil nefunkční a jejich udržitelnost v boji se počítá na minuty, je pravdivá. Až budeme mít funkční pěchotu, mechanizované vojsko, dělostřelectvo, PVO, podpůrné jednotky, vrtulníkové jednotky, logistiku plus zásoby lidí, PHM, munice a náhradních dílů alespoň na měsíc intenzivní bojové činnosti, až bude mít letectvo dopravní a cvičná letadla, zásoby PHM, AA a AG zbraní, tak si můžeme myslet na F-35. Do té doby jsou naším snem Gripeny E/F pro dvě letky.Skrýt celý příspěvek

  • Jecchus
    18:01 14.09.2016

    lp13, crusader, KOLT: To se dotýká toho o čem mluvím - podle mého prostě v dnešní době něco jako "přejdeme na válečnou výrobu" nelze v praxi v relevantní a potřebné míře ...Zobrazit celý příspěvek

    lp13, crusader, KOLT:

    To se dotýká toho o čem mluvím - podle mého prostě v dnešní době něco jako "přejdeme na válečnou výrobu" nelze v praxi v relevantní a potřebné míře uplatnit. Prostě na to s ohledem na komplikovanost výroby vyspělých systémů, know-how, rychlost vývoje bezpečnostní situace atd. není dost času.

    Možná tedy dokážeme něco jako AMRAAM vyrobit (nejsem od fochu, ale moc se mi to nezdá), ale za jak dlouho. Když těď někdo řekne "3-2-1-start", tak za jak dlouho mi bude náš průmysl schopen dodat AA raketu s radarovým naváděním a dosahem cca. 50 nm a za jak dlouho od dodání ji implementujeme do Gripenů a za jak dlouho od implementace ji dokážeme použít v boji? Jednodušší situace bude v případš, kdy nám bude dodána dokumentace přímo na AIM-120 a rozjedeme jenom výrobu, ale i tak si myslím, že z hlediska časového jsme mimo naši potřebu.

    A mám pocit, že je to jak píše crusader - dnešní stroje jsou vysoce specializované a nelze v jednu chvíli vyrábět Octavie, pak na týden zastavit výrobu a po týdnu už z linky sypat třeba BVP... Nehledě na to, že za ten týden už můžete mít v důsledku vojenských a jiných akcí totálně rozvrácený dodavatelsko-odběratelský řetězec...Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 2 z 8