KOMENTÁŘ: Americký raketový útok na Sýrii mířil proti Íránu?
-
15. 4. 2018
-
402 komentářů
-
Ondřej Krátký
Slova Donalda Trumpa o vojenské odvetě za údajný chemický útok vládních sil vůči povstalcům a civilistům ve Východní Ghútě došla naplnění. Podle dostupných zpráv byly cílem zejména lokality, o nichž je známo, že jsou nějakým způsobem navázány na výzkum, skladování či další nakládání s látkami, které lze případně použít v bojové chemii.
Původci zásahů proti daným lokalitám (Spojené státy, Francie a Spojené království) v zásadě prohlašují, že operace měla za cíl:
a) přímo eliminovat možné zdroje bojové chemie;
b) v symbolické rovině sloužit jako vzkaz „komukoli“, kdo by chtěl bojovou chemii v syrském konfliktu znovu použít.
Zásah ocenily západní vlády, členské státy NATO, Turecko i naše země, stejně jako Izrael nebo Katar. Ostrý nesouhlas s úderem logicky vyslovilo Rusko, Írán a další spojenci Sýrie.
V současném stavu věci a při aktuálním objemu dat včetně těch, které máme díky kontaktu s našimi kolegy přímo na místě, lze říct zhruba následující:
1. Naprostá většina těch Syřanů, kteří jsou svým životním stylem blízcí středomořským Evropanům, resp. jsou svou kulturou, životními hodnotami a celkově přístupem k životu podobni zhruba Korsičanům, Sicilanům či Baskům, dodnes a stále nerozumí tomu, proč je kulturní okruh, ke kterému vždycky vzhlíželi nejvíc (tj. Evropa, anglosaský svět, Francie, EU, USA či Západ obecně) snaží cíleně skandalizovat, vinit, perzekvovat, sankcionovat a jinak na mezinárodním poli diskreditovat.
Sankce, případné „preventivní“ údery a další formy „odplaty“ za to, že legitimní centrální vláda činí veškeré kroky proti destabilizaci vlastní země, a tedy naplňuje své zákonné právo či povinnost (tj. vynucování zákona v rámci monopolu na násilí), u naprosté většiny Syřanů zkrátka nenacházejí pochopení.
2. Původce údajného chemického útoku nebyl (opět) jednoznačně prokázán. Pomineme-li obligátní otázku „proč by to Asad dělal, když na celé čáře vítězí“, jsou tu i další logické rozpory. Ty jsou jednak ještě závažnější, jednak i trochu bolestivé, neboť tnou do vlastních řad – přinejmenším tím, že ukazují na určitou rozporuplnost námi volených zástupců.
Řekl-li totiž namátkou Martin Stropnický cosi ve smyslu, že „jde o vzkaz všem, kdo by chtěli používat chemické zbraně“, je nutné se ptát: Proč k tomu, abychom formulovali vzkaz případné osobě A či B, házíme bombu na sklad osoby C? Pokud se má ze Sýrie stát fackovací panák, přes kterého si bude, kdo chce, jak chce, vyřizovat vzkazy tím, že v zemi vždy sem tam něco utrhne, zničí nebo vybombarduje, pak hrozí:
a) určité nebezpečí, že se z takového případu stane precedens a něco podobného se může časem stát i kdekoli jinde;
b) časem už nic ke zničení nezbude a stejně se někam jinam bude muset přejít;
c) se daný způsob komunikace buď vyčerpá, anebo pravděpodobněji se velmi brzo znemožní jeho autor či případně jeho obhájci.
Francouzské stíhačky Rafale se připravují k útoku.
3. V souvislosti s předešlým odstavcem je nutné opět zopakovat: nic zatím nebylo prokázáno, vše je stále v rovině „údajný“, případně „věříme“. Pokud zároveň alespoň někteří obhájci zásahu proti Sýrii sem tam rádi vykřikují ono bodré opilecké akademické „jsme přeci karteziánská společnost!“, pak toto samé tvrzení hledáním omluv pro daný útok nejen popírají, ale dopouštějí se hned celé řady dalších logických omylů.
Opět jsme totiž u prosté podstaty: zatímco chemický útok či jeho původce byli domnělí, útok západních spojenců byl empiricky prokazatelný. K útoku na syrské střediska tak nedošlo v důsledku toho, že syrská vláda či vojsko stálo za chemickým útokem v Dúmá, ale na základě domněnky, že se tak stalo. Pokud ale budeme činit věci na základě domněnek, jsme v rovině „fake news“, které tak rádi kritizujeme a které ve velké většině spojujeme s Ruskem. No tak, kde to tedy vlastně jsme?
4. Přejdeme-li od domněnek k faktům a pokusíme-li se stručně sumarizovat místa dopadu raket, dojdeme k závěru, že společnými jmenovateli mohly být následující linie:
a) (případná) chemie, obdobné substance či dojem, že na daném místě mohlo docházet k jejich skladování, distribuci, výrobě nebo výzkumu (sklady, výzkumná centra apod.);
b) íránská přítomnost (lokalita Kiswa na jih od Damašku, velmi pravděpodobně i jiné / další lokality). Už jen proto, že Írán sám připouští přítomnost svých „expertů“ v zemi. Pokud tím tedy nemá na mysli například „experty“ na guerillový boj v zákopech s kalašnikovem v ruce, tak lze předpokládat, že daní lidé budou spíš v laboratořích, výzkumných centrech či dalších institucích.
Útočná Tornáda se střelami s plochou dráhou letu Storm Shadow (ve fran. SCALP EG) mohou ničit cíle na vzdálenost až 560 km (podle profilu letu) od místa odhozu.
Útok se nicméně odehrál v časných ranních hodinách, a vyloučíme-li opět, že většina normálních expertů nevstává před 6 či 7 ranní, dopadly rakety s největší pravděpodobností na zařízení, které byly liduprázdné. Věc tak v nejhorším případě odnesl vrátný či noční hlídač, a i ti možná v lokalitě nebyli, protože:
a) času na přípravu bylo dost;
b) indicií, na co budou případné zásahy zřejmě namířeny, bylo víc než dost.
Naprostá většina personálu i cenného vybavení tak byla stažena. Na druhou stranu to, že symbolický rozměr útoku za jeho reálným dopadem rozhodně nezaostával, by rozhodně nemělo nikterak zastínit fakt, že síla úderu a jeho cílenost byla nyní rozhodně větší, než tomu bylo cca před rokem.
5. Pomineme-li symboličnost, ptejme se ale i na praktické cíle, které spojenci danými údery sledují. Podle mě to mohou být v zásadě následující:
a) testování připravenosti/ochoty k reakci, případně jejímu rozsahu, povaze, (a)symetričnosti apod.;
b) a/nebo oslabování vybraných druhotných cílů („omylem“ bude zasažen i cíl nechemický, ale o to možná podstatnější);
c) snaha vrazit klín mezi Íránce (resp. íránské jednotky, milice, experty, tj. všechny elementy loajální revolučnímu kléru, resp. Revolučním gardám apod.) a syrskou vládu, resp. tzv. „režim“;
d) snaha takového rozkolu dosáhnout za tichého souhlasu Ruska.
Pokud se totiž zamyslíme – a ať je to jakkoliv cynické, nevděčné či „neetické“ – stává se přítomnost íránských „exportérů revoluce“ v Sýrii i celé oblasti stále víc prakticky nejpalčivějším problémem současnosti. Případně jinak: takto je dané téma stále víc nahlíženo „mezinárodním společenstvím“, tj. v podstatě skoro všemi, kdo má ve světě nějaký vliv a slovo (ať si o tom můžeme myslet, co chceme).
Do útoku se zapojily nadzvukové bombardéry B-1B Lancer se střelami s plochou dráhou letu JASSM-ER (dolet 1000 km a více).
Íránci se přes své nesporné oběti, nasazení, statečnost a připravenost na smrt v boji s terorem totiž ocitli v nezáviděníhodné situaci: islamistický sunnitský teror je téměř pryč a další pomoc Íránu tedy v zásadě není nutná. Vítaní zachránci se tak v Sýrii postupně stávají jen (zatím) trpěnými hosty, s nimiž ovšem časem nikdo nebude vědět, co vlastně dělat.
Izrael má z íránských a šíitskému exportu revoluce loajálních elementů, které mu v zásadě klepou na brány, strach; tento strach, či přinejmenším silné obavy, s ním sdílí naprostá většina regionu; zároveň má pro tyto obavy pochopení i Západ; pochopení pro tyto obavy mají (opět bohužel pro Írán) i partneři Teheránu v „astanském triu“, Turci.
Dost možná – pro Írán v takovém případě zřejmě osudově – je mají ale i Rusové. Zde to sice jisté není (a být snad ani nemůže), nesporné však je, že ruský pohled na Persii i Írán rozhodně nikdy nebyl ovlivněn růžovými brýlemi.
Pokud by tedy zavládl ve své podstatě velmi nespravedlivý, ale navýsost realpolitický široký konsenzus, mohla by situace dospět i do stavu, že otevřenou a ohranou mantru o tom, že Asad musí jít, vystřídá tichá, ale efektivní dohoda v tom smyslu, že jít (domů) musí Peršané.
Americký torpédoborec USS Higgins ze severní části Perského zálivu odpálil na Sýrii 23 střel Tomahawk.
Ono čistě selským rozumem: Asad sice spáchal ten nejhorší zločin, tj. ten, že měl prakticky ve všem, co kdy řekl, pravdu (a to se přeci neodpouští!), momentálně je ale jeho největším handicapem spíš přetlak íránského elementu, jehož eminentním zájmem je export nikoli technologií, ale chomejníovského odkazu.
Toto se přitom stále víc jeví jako poslední překážka pro celkovou stabilizaci situace v zemi i regionu jako takovém – už jen proto, že zkrátka všichni z nějakého důvodu cítí, že dokud zde (nutně přítomné) izraelsko-íránské pnutí bude, situace vyřešena nebude. Je ale samozřejmě nasnadě, že pokud by měl Írán ustoupit, měl by schopnost jít adekvátním způsobem na kompromis předvést i Izrael.
Jakákoli snaha o řešení věci „po zlém“, tj. násilím či případným postupným nahlodáváním vojenské infrastruktury Sýrie nikam nepovede. Jedinou cestou je dialog, pro ten ovšem všechny strany musí předložit, oč jim vlastně jde a hlavně pro něj musí být vytvořeny podmínky.
Namísto vojenského tlaku či zběsilých sóloakcí jako byla ta páteční by tak větší smysl mělo začít u vytvoření respektované platformy, která takový prostor všem relevantním stranám dá. Otázkou ovšem je, zda je k tomu vůle, zda existují síly, které takovou platformu jsou s to dát dohromady, stejně jako jestli je na to ještě stále dostatek ochoty či zájmu – a v neposlední řadě samozřejmě i času.
Armádní noviny publikují článek v rámci mediální spolupráce s online zpravodajstvím Rebuildsyria.cz, provozovaným společností Dealtrade Group.
Ondřej Krátký: Absolvent orientalistiky a etnologie na ZČU v Plzni. Zakladatel a majitel obchodně-zprostředkovatelské a konzultační firmy Dealtrade Group. Od roku 2009 jako externí konzultant převážně českých a slovenských firem na Blízkém Východě. Autor monografie „Blízkovýchodní internacionála: Milníky šíitské aktivizace ve 20. století“. Zakladatel serveru „Rebuildsyria.cz“ – přispěvatel, redaktor, autor designu a fotograf. Autor řady novinových článků a specializovaných statí pro různá online média.
Související články
Dobrá zpráva pro Evropu: Saúdové nakoupí 48 stíhaček Eurofighter Typhoon
Z Británie přišla skvělá zpráva pro evropský průmysl a evropské zaměstnance. V pátek Saúdská Arábie ...
-
11.03.2018
-
68 komentářů
-
Jan Grohmann
Války budoucnosti podle Valerije Gerasimova
Náčelník generálního štábu ruských ozbrojených sil generál Valerij Gerasimov přednesl 24. března ...
-
29.03.2018
-
38 komentářů
-
Michael Myklín
Jaké jsou zájmy mocností v syrské válce?
Jen pár dní po tom, co Donald Trump avizoval stažení amerických vojsk ze Sýrie, přichází zcela ...
-
11.04.2018
-
198 komentářů
-
Ondřej Krátký
Na pomoc Asadovi spěchají ruské tanky a ruští žoldnéři
V neděli byl na ruském serveru „Nězavisimaja gazeta“ publikován článek jejího pozorovatele Vladimíra ...
-
12.04.2018
-
403 komentářů
-
Karel Cimala
Překlep: zaměnitelná - zarušitelná
Upřesnění k TERCOMu: ne jednu hodnotu ve smyslu singl měření (to by bylo málo), ale jednu sledovanou veličinu, výšku.Překlep: zaměnitelná - zarušitelná
Upřesnění k TERCOMu: ne jednu hodnotu ve smyslu singl měření (to by bylo málo), ale jednu sledovanou veličinu, výšku.damik: díky za podporu, to pd říká to, co říkám já ; (to .pdf je naprosto obecný případ těchto typů zařízení - jestli chcete, můžu vám jich poslat mraky, chodí mi to i od výrobců) ...Zobrazit celý příspěvek
damik: díky za podporu, to pd říká to, co říkám já ; (to .pdf je naprosto obecný případ těchto typů zařízení - jestli chcete, můžu vám jich poslat mraky, chodí mi to i od výrobců) dělá podle vás co?
Pekelně se soustřeďte.... ano, vytváří 3D obraz terénu. Body s x,y,z ze kterých buď skládá interpolací obraz reliéfu (kriegováním, RST interpolací, IDW interpolací...jak je libo) a nebo jen porovnává zda hodnota z odpovídá hodnotě z, kterou má pro x,y uloženou v paměti. Nicméně to asi nedělá, protože by byl náchylný na nepřesnosti, závislý na dokonale přesné poloze a ještě by (bez získání obrazu reliéfu) "vědět, kudy kam.Zatím stíháte?
Fajn, takže systém si získá 3D obraz reliéfu, úplně stejně jako se to v komerční sféře (s vyšší přesností) dělá třeba LIDARem, nebo jako to dělají lodě sonarem. Pořád dobrý? Tak teď si držte hučku, bude to složitý.
Když podvrhnu hodnotu z v nějaké větší ploše (abych měl jistotu, že jí systém ve své hustotě měření načte a že nebude single měření, které vyhodnotí jako náhodnou chybu), tak má systém docela problém, protože to bude muset různými algoritmy (se kterými se raytheon jistě nechlubí) porovnat s ostatními daty ze svého navigační a zaměřovacího ststému. V tomto případě se Standovým setrvačníkem (který je mu ale na prd, protože sám o sobě, bez korekcí, pracuje s x set metrovou chybou), s GPS, což už je pro zajímavější a je to zaměnitelná věc, s "kamerou" a nebo si udělat korekci datalinkem, tam je ale otázka, k čemu by mu byla, protože přesnou on-line informaci o tom, kde je mu datalink nedá.
Jinými slovy, TERCOmu stačí poslat zpátky jednu hodnotu jinak a celý tomahawk má problém. V reálu je samozřejmě asi jednodušší vnutit mu špatnou výšku elektronicky, ale v principu ho prostě náhlá změna reliéfu, která nebude zanesena v jeho DEM udělá dost problém. Není to nakonec tak složité, že?
V roce 1991 se novináři bydlící v hotelu Al-Rašíd v baghdádu bavili sledováním Tomahawků, "jezdících" po dálnici vedoucí pře hotelem. Taková velké liniová stavba samozřejmě je vítaný navigační prvek. Tak si představte, že tam ten reliéf trochu převrtáte. Bude muset korigovat přes GPS a DSMAC.Skrýt celý příspěvekKOLT Ptal jsem se Shanii, kolik Tomahawků je potřeba na jeden kráter. Shania mi odpověděl, že budovy byli patrové. Následně se ho ptám, jestli má tušení kolik pater mají ty ...Zobrazit celý příspěvek
KOLT
Ptal jsem se Shanii, kolik Tomahawků je potřeba na jeden kráter. Shania mi odpověděl, že budovy byli patrové. Následně se ho ptám, jestli má tušení kolik pater mají ty budovy (kde vznikl kráter z logiky věci). Shania argumentuje cca 4 patra. To měl stěží výzkumák v Barza (hlavně 2 patra). Tak se ho ptám, aby mi ukázal kráter ve výzkumáku. Protože tam je jenom hromada suti. Kráter vznikl ve skládku u Homsu a ano budova tam byla. Proto se Shanii znovu ptám, kolik měli pater ty budovy u Homsu. Nikoliv v Barza, kde žádný kráter není.
Už to cvaklo...Skrýt celý příspěvekFenri: Na druhou stranu nevidím důvod, proč by, zvláště v rovinách) nemohlo být možné rušit i Tomahawk. Popravdě řečeno, dva buldozery na poušti mohou za půl dne práce zamotat ...Zobrazit celý příspěvek
Fenri: Na druhou stranu nevidím důvod, proč by, zvláště v rovinách) nemohlo být možné rušit i Tomahawk. Popravdě řečeno, dva buldozery na poušti mohou za půl dne práce zamotat TERCOmů docela fest hlavu. Nějaká pěkná kombinace příkop/val asi uvede TERCOm do rozpaků, protože najednou bude reliéf jinde, než má být.
Blondynko, tebe asi vzal ten buldozer pres hlavu. Mnel by ses obcas zamyslet, nez ty svoje hlouposti posles na Internet. V rozpacich jsou jen tvy rodice ...
https://aerocontent.honeywell.... Skrýt celý příspěvekflanker.jirka: on je hlavně důležité vědět o cílech ještě dřív něž je systém může začít postřelovat. Pokud je na to baterie sama, tak ty reakční časy budou podstatně ...Zobrazit celý příspěvek
flanker.jirka: on je hlavně důležité vědět o cílech ještě dřív něž je systém může začít postřelovat. Pokud je na to baterie sama, tak ty reakční časy budou podstatně delší.
Další problém je mít baterii na kopci nad městem a pak si zkus postřelovat cíle letící nízko nad ním.
Syřany navic dost brzdí ROE, než jim dá velitelství zelenou, tak jsou Izraelci zpátky za horama.Skrýt celý příspěvekKOLT: viděl jsem to na twitru novinaru z defence news
https://twitter.com/AaronMehta...
F-22 byli nejspíš nad severní syrii a neeskorovali B-1B.KOLT: viděl jsem to na twitru novinaru z defence news
https://twitter.com/AaronMehta...
F-22 byli nejspíš nad severní syrii a neeskorovali B-1B.Shania: po upgrade uvádí například firma Litak reakční čas do 3 sekund, což už je použitelné, těch 15 před modernizací je na hranici proti NLC(za tu dobu uletí tomahawk klidně 4 ...Zobrazit celý příspěvek
Shania: po upgrade uvádí například firma Litak reakční čas do 3 sekund, což už je použitelné, těch 15 před modernizací je na hranici proti NLC(za tu dobu uletí tomahawk klidně 4 km), hodně bude záležet na okolním terénu, i před modernizací měl systém detekční vzdálenost na cíl O,1 m RCS detection/tracking 17/12 km, po modernizaci 21/15km.
http://www.litak-tak.eu/upload...
...horší je to už pak s propustností počtu cílů, při omezeném radiovém horizontu je takový systém možné zahltit pouhou trojicí střel letících ve stejnou dobuSkrýt celý příspěvekShania: díky za tip, pro lepší úsudek je dobré na google earth zvětšit zvýrazení výšek. To postavení PVO odpovídá jejich potřebám, prioritou je něco jiného než zasažené objekty. ...Zobrazit celý příspěvek
Shania: díky za tip, pro lepší úsudek je dobré na google earth zvětšit zvýrazení výšek. To postavení PVO odpovídá jejich potřebám, prioritou je něco jiného než zasažené objekty.
Problém u NLC je velký, pokud se nenajde dobré postavení, tak rozhoduje úroveň automatizace a reakční čas systémů. Ono to ani jinak nejde při dobrém postavení, protože ty střely zachytí starší systémy sotva na 12 km dálky.
Počet použitých střel odpovídá respektu k množství PVO Sýrie, zahltí tak systémy.
Pro zajímavost, jak vypadá činnost obsluh na S 125 Něva/Pechora posílám odkaz na záznam ze simulátoru. K použitelnosti asi jen tolik, že ve verzi Pechora jsou rakety použitelné na cíle ve 20 metrech nad zemí, u námořních verzí až do nuly, problém je v reakční době od první detekce po výstřel. (není tam ovšem vidět práci pomocí optického kanálu)
https://www.youtube.com/watch?...
Jak velkou oblast působení F 22 máte na mysli? Podle fotografií letadel, která šla jako doprovod, neponechávali amíci nic náhodě, každý pylon, který bylo možné obsadit AA byl použit pro AIM 120 nebo AIM 9. V takových počtech to moc často nepodvěšují. Raptory nejspíše zase plnily i roly pro sosání dat z éteru.Skrýt celý příspěvekStnda: aha, takže tři vave citáty i s časem, kde tvrdíte, že tomahawk je inerciální systém, nejsou důkazem že tvrdíte, že tomahawk je inerciální systém? Jo, vlastně to celé sedí ...Zobrazit celý příspěvek
Stnda: aha, takže tři vave citáty i s časem, kde tvrdíte, že tomahawk je inerciální systém, nejsou důkazem že tvrdíte, že tomahawk je inerciální systém?
Jo, vlastně to celé sedí do té vaší logiky.
Tak teď vy mi napiště, kde já psla, že inerciální systém lze rušit, ju? Já vám vyhověl, najděte tu slušnost v sobě i vy. stačí i dvakrát, nemusíte třikrát, jako já.Skrýt celý příspěvekStandatoKolt: letěly většinou z Perského zálivua Rudého moře. Co udělá 120 kg vbuchnuvších 120 m od zodolněného objektu? Ještě jednou, edříve se u dokazuje, jak 76 Tomahawků není ...Zobrazit celý příspěvek
StandatoKolt: letěly většinou z Perského zálivua Rudého moře. Co udělá 120 kg vbuchnuvších 120 m od zodolněného objektu? Ještě jednou, edříve se u dokazuje, jak 76 Tomahawků není mnoho na zničení civilní stavby střední velikosti a v zápětí jsou tu zkazky o tom, jak 120 od vojenského objektu je 120 kg pořád smrtících. Sjednoťte si to.Skrýt celý příspěvek
KOLTe, k te presnosti INS. Byl tu link na materialy vyrobce, kde byla chyba INS uvadena 120m / 20 min letu. Za tech 20 minut uleti Tomahawk pres 250 km. A pak koukni na mapu ...Zobrazit celý příspěvek
KOLTe,
k te presnosti INS. Byl tu link na materialy vyrobce, kde byla chyba INS uvadena 120m / 20 min letu. Za tech 20 minut uleti Tomahawk pres 250 km. A pak koukni na mapu Syrie. Treba ty cile u Homsu jsou od more mene nez 100 km. Ano, asi nepoleti nejkratsi cestou po primce, ale i tak bude u cile za par minut letu nad pevninou. A ta chyba neroste linearne. Takze i pokud by efektivne rusili vsechno nad svym uzemim, ten Tomahawk se porad trefi dost presne. Nejen letiste.
Ano, pokud by letel na max. dolet a celou dobu na INS, tak nic netrefi. Na druhou stranu, aby bylo ruseni efektivni, musis rusit vsechno ostatni nepretrzite aspon 100 km od cile, aby se Tomahawk spolehajici jen na INS odchylil vic nez o par metru.Skrýt celý příspěvekKOLT: "fenri, to už si děláte srandu ne? Končím jakoukoliv diskusi s vámi, protože mi opět vkládáte do klávesnice něco, co jsem ani náhodou nenapsal! Tohle už není otázka sporu, ...Zobrazit celý příspěvek
KOLT: "fenri, to už si děláte srandu ne? Končím jakoukoliv diskusi s vámi, protože mi opět vkládáte do klávesnice něco, co jsem ani náhodou nenapsal! Tohle už není otázka sporu, tohle je normální účelová lež. "
Co konkrétně myslíte? Jinak Barzah procházel pravidelnými inspekcemi OPCW nejméně od roku 2013. Na 90% neměl s nějakým chemickým programem nic společného (máte zdroj?).
A ještě jednou KOLTE, proč by Asad něco zkoumal na ch. zbraních, když měl vyvinutý Sarin, VX, Tabun.... a údajně používal chlor.
Jinými slovy (pozor, hyperbola, aby to někdo nebral doslovně), když mám k dispozici A-Bombu, budu zakládat výzkumák na vývoj kuše?
A ještě jednou do placu: máme už nějaké info o tom, jak Rusové v Doumě dělají dekontaminaci od chloru, aby zabránili OPCW najít důkazy? Fotka, aspoň můví od Bílých přileb...? Musí na otm makat řádově stovky tisíce lidí..Skrýt celý příspěvekStanda Blabol: StandaBlabol Datum: 14.04.2018 Čas: 18:25 "Fenri, Ty nic nerozebirej, prestan klickovat a konecne rekni, jak se rusi inercialni navigacni system ...Zobrazit celý příspěvek
Standa Blabol:
StandaBlabol
Datum: 14.04.2018
Čas: 18:25
"Fenri,
Ty nic nerozebirej, prestan klickovat a konecne rekni, jak se rusi inercialni navigacni system Tomahawku."
StandaBlabol:Datum: 14.04.2018
Čas: 13:26
"Fenri,
pořád uhýbáš otázce. Jak se ruší inerciální navigační systém."
StandaBlabol:
Datum: 14.04.2018
Čas: 11:36
"Ještě pořád hledáš způsob rušení toho inerciálního navigačního systému?"
...etc ad nauseam.
Tak to jsme si vyjasnili, že Stando? A teď je řada na vás a hoďte sem citát, kde Fenri píše o rušení ineciánín části navigačního a zaměřovacícho systému Tomahawku, ju?
Ušetřím vám čas. Navzdory vašim výpadům a výše citovaným křečím, tohle Fenri nikdy nenapsal a celou dobu mluví o tom, co Tomahawk skutečně přivede nad cíl (a ne do cílové oblasti). Tj. o GPS, radaru, kamaře a datalinku. Jenže vy jste startoval a dělal z oponenta debila v době, kdy jste evidentně netušil, že inerciální část Tomahawku slouží jen k jeho přibližnému navedení do cílové oblasti a bez dalších vstupů je její přestnost v řádech stovek metrů až jendotek kilometrů. což se 120 kg výbušnit není úplně hitparáda.Skrýt celý příspěvekShania, hned na první tiskovce byly kolem B-1B i symboly F-22, jen je prostě nezmínili ;-) Ono bylo asi vcelku očekávatelné, že tam budou. Kde se píše o tom, že nepoužili versi ...Zobrazit celý příspěvek
Shania, hned na první tiskovce byly kolem B-1B i symboly F-22, jen je prostě nezmínili ;-) Ono bylo asi vcelku očekávatelné, že tam budou.
Kde se píše o tom, že nepoužili versi ER?Skrýt celý příspěvekMusím se ještě jednou omluvit, jsem už nějaký zabržděný. Útokem na letiště jsem pochopitelně myslel loňský útok na Shayrat. Ono je to obojí "bok Homsu", takže jsem to zmotal. Čímž ...Zobrazit celý příspěvek
Musím se ještě jednou omluvit, jsem už nějaký zabržděný. Útokem na letiště jsem pochopitelně myslel loňský útok na Shayrat. Ono je to obojí "bok Homsu", takže jsem to zmotal. Čímž také neplatí moje tvrzení o plechové budově stojící po zásahu Tomahawkem – to měli na svědomí Izraelci.Skrýt celý příspěvek
flanker.jirka: tady rambo https://twitter.com/reutersand... má koordinaty k některým sytému, sjeď na dvanáctého. Měl jsem je už naházené v google earth, ale přišel jsem ...Zobrazit celý příspěvek
flanker.jirka: tady rambo https://twitter.com/reutersand...
má koordinaty k některým sytému, sjeď na dvanáctého.
Měl jsem je už naházené v google earth, ale přišel jsem o to, takže to musím předělat. Pak případně dám link.
Command má pak scenář kde těch systému je daleko víc, ale to ti asi moc nepomůže, pokud ho nemáš. Ale nic lepšího na pochopení problému pvo vs rakety komerční sféře nenajdeš.
--
Jinak ukázalo se že amíci přeci jen lhali, nenasadili JASSM-ER ale jen JASSM a v oblasti operovali F-22Skrýt celý příspěvekKOLT: OK, mea culpa, TERCOM jsem nezmínil jako první, leč troufnu si říct, že jsem popisoval jeho detaily v době, kdy Standa stále psal o tom, že Tomahawk má inerciální navigační ...Zobrazit celý příspěvek
KOLT: OK, mea culpa, TERCOM jsem nezmínil jako první, leč troufnu si říct, že jsem popisoval jeho detaily v době, kdy Standa stále psal o tom, že Tomahawk má inerciální navigační systém, což je prostě kravina.
Jak lze zarušit Tomahawk? Teoreticky snadno (máte do něj nejméně 4 cesty(, proakticky extrémně blbě. Je to jako hacknout banku. V podstatě pro smrtelníka nerálné, v praxi se děje. Všechno, co komunikuje s venkem je je z principu zarušitelné.
Kdo tomuhe nevěří, možná bude jednou překvapen.
Ano, se Standou jsme uděla jednu jedinou chybu, když jsem v poetickém příměru napsal, že inerciální systém Tomahawku je schopný bez dalšách dat trefit leda tak Syrii a on (jak píšete) trefí s přehledem i plochu Damašku (a budu sebekritický, trefí tak centrum Damašku). Jenže to u střely s bodovou a údajně velmi neefektivní hlavicí a určenou k likvidaci přesných cílů, je prostě mimo. Opět k přesnosti podotýkám: na likvidaci jednoho středního 1-2 patrového objektu je třeba prý 76 přesných zásahů - představte si, že by lítaly s rozptylem stovek metrů. A souhlasím, že obecně je asi (asi!) jednoduší sundat Tomahawk Pancirem, než ho rušit. Na druhou stranu nevidím důvod, proč by, zvláště v rovinách) nemohlo být možné rušit i Tomahawk. Popravdě řečeno, dva buldozery na poušti mohou za půl dne práce zamotat TERCOmů docela fest hlavu. Nějaká pěkná kombinace příkop/val asi uvede TERCOm do rozpaků, protože najednou bude reliéf jinde, než má být.
O křehkosti jste psal sám - že se hlavice často ulomí. Já psal o celém Tomahawku a pokud mu prý často upadne bojová hlavice, která není ve špici, tak to zas tak pevná struktura není. Shodneme se na tom?
Nepochybuji, že v Barzahu pod sutí najdou dost kusů řízenýh střel. Na druhou stranu stále nevidím důvod, proč by vález, plný výbušnin a paliva při zásahu ve vzduchuneměl vybuchnout a pokud ne, proč nevybuchne při dopadu na zem.
Jak na T-4? Tam se přeci neútočilo. Všechno šlo do Barzahu + těch pár kousků kolem Homsu.
Barzah: stále nevím, jak dáte Assadovi lekci tím, že zlikvidujete jeden z málo objektů v Syrii, o kterém se dá říct, že se tam kolem chemických zbraní fakt nikdy nic nedělo. OPCW ho sleduje od roku 2013 až paranoidně.
A řekněte mi na rovinu: co podle vás Asad mohl zkoumat na chemických zbraních? Myslíte, že na rebely by nestačil Tabun, VX, Sarin? To není Chanel No.5. Nestačí mu běžně známé a vyrobitelné neurotoxické látky, proto má prý vyvíjet nějaký übernovichok a přitom útočí chlorem? To Skrípe, ne?Skrýt celý příspěvekČau Rušiči, zatímco Američani tvrdí, že všechny Tomahawky zasáhli cíl, Rusové a Syřani zase, že skoro všechny sestřelili. Fenri jako jediný ví, že byly zarušeny. Jen se k tomu ...Zobrazit celý příspěvek
Čau Rušiči,
zatímco Američani tvrdí, že všechny Tomahawky zasáhli cíl, Rusové a Syřani zase, že skoro všechny sestřelili. Fenri jako jediný ví, že byly zarušeny. Jen se k tomu teď nezná, protože neumí vysvětlit, jak by to ti Syřani asi udělali.
"Jinak: tvrdíte že:
1.) Tomahawk je inerciální nezarušitelný systém (tvrdil jste to a bylo to jádro sporu) ANO/NE?"
Ne, nikdy jsem to neřekl. Vymyslel jsi si to, aby jsi odvedl řeč od tvých zaručených zpráv o rušení. Dizkuzi admin (kupodivu zatím) nesmazal, tak sem hoď citaci. Když sem tu citaci dáš, omluvím se. Jinak to beru tak, že se opět "mýlíš". Už se v těch svých "omylech" trošku ztrácíš.
(BTW, řekl jsem, že Tomahawk používá INS a na tom trvám. Je to jeden z jeho systémů. Nikde jsem neřekl, že Tomahawk JE inerciální. Tak prosím cituj přesně a k věci.)
Ostatní otázky jsou irelevantní, protože automaticky čekáš, že na tu první odpovím ANO.
K té 1/3 území. Já psal jasně o USA, nevím, proč do toho taháš SSSR. Kromě toho, zkus si najít ve výkladovém slovníku výraz "sarkazmus".Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...