Armija-2018: Přehlídka schopností ruského vojenského průmyslu
- 24. 8. 2018
- 228 komentářů
- Jan Grohmann
Nedaleko Moskvy v těchto dnech probíhá tradiční mezinárodní vojensko-technické fórum Armija-2018. I letos jsou k vidění novinky především ze světa pozemní bojové techniky. Mezi hlavní hvězdy výstavy patří nepochybně bojová vozidla Armata a BMP-3 s 57mm automatickým kanónem.
Letošní Armija-2018 probíhá na 600 000 metrech čtverečních a kromě Ruska má národní expozice osm zahraničních států ‒ Arménie, Bělorusko, Indie, Kazachstán, Čína, Pákistán, Slovensko a Turecko. Své výrobky předvedlo 80 zahraničních firem z 18 zemí. Z českých firem se výstavy účastní například LOM Praha.
Celkově na výstavě najdeme 1200 podniků (většinou z Ruska) a 26 000 exponátů. Na statické ukázce si návštěvníci mohou prohlédnout 255 kusů vojenské techniky.
Alexej Krivoručko, náměstek ministra obrany Ruské federace, uvedl, že ministerstvo obrany v rámci výstavy Armija 2018 podepsalo 21 smluv s 20 ruskými podniky v hodnotě 130 miliard rublů (43 miliardy Kč).
„Jedná se zejména o nákup pokročilých letadel, obrněných bojových vozidel pro různé účely, perspektivních malých raketových lodí a komunikačních komplexů. Většina těchto vzorků již byla testována v reálných bojových podmínkách a potvrdila své vlastnosti a vysokou kvalitu výroby,“ uvedl v projevu Krivoručko.
Šlo zejména o nákup dvou stíhaček Su-57 a šesti MiGů-35. Ruský loďařský průmysl se mohl naopak těšit ze smlouvy na stavbu šesti korvet Projekt 22800 Karakurt.
Z pozemní techniky šlo mimo jiné o nákup tanků T-90M (viz dále), 132 bojových vozidel pěchoty BMD-4M, 55 transportérů BTR-MDM, 56 taktických obrněných vozidel Tajfun 4×4, 20 vozidel Tajfun 6×6 (Kamaz-63968) a o 30 nákladních automobilů Tornádo-U 6×6.
Reportáž magazínu Army Recognition
Současně ministerstvo obrany s firmou Uralvagonzavod (UVZ) uzavřelo smlouvu na opravy 230 bojových vozidel pěchoty (BVP) BMP-2 a 20 vyprošťovacích vozidel BREM-1.
Klíčové produkty ruského průmyslu, především nejnovější obrněná vozidla, byla vystavena hned u vchodu. Největší pozornost samozřejmě poutala vozidla využívající platformu Aramta od ruské společnosti UVZ. Kromě toho si u vchodu mohli diváci prohlédnout samohybnou houfnici Koalicija-SV, pásové BVP Kurganěc-25, kolové BVP Bumerang nebo vozidlo palebné podpory tanků Terminátor.
Ruské ministerstvo obrany odmítlo masové nákupy platformy Armata, ale to samozřejmě nebrání firmě UVZ dále propagovat a rozvíjet samotnou platformu. UVZ tak na výstavu Armija-2018 přivezla jak tank T-14 Armata, tak těžké BVP T-15 Armata, a to dokonce v premiéře s bojovým modulem AU-220M s automatickým kanónem ráže 57 mm.
Na pravé straně věže AU-220M se nachází dvojice protitankových řízených střel (PTŘS) 9M120 Ataka s maximálním dostřelem 6000 m. Dříve byl T-15 spatřen pouze s věží Bumerang-BM s 30mm kanónem a PTŘS Kornet.
Větší šanci na zavedení do výzbroje má bojové vozidlo 2S38 využívající podvozek BMP-3 s neznámým bojovým modulem a opět s 57mm kanónem. Vozidlo 2S38 vzniklo v rámci vývojového programu Derivacija-PVO pro protivzdušnou obranu (PVO) velmi blízkého dosahu. 2S38 je určen pro boj proti bezpilotním a bitevním letadlům, vrtulníkům nebo proti střelám s plochou dráhou letu. Pomocí kanónu lze ale ničit i pozemní cíle.
2S38 Derivacija-PVO; větší foto / UVZ
Maximální efektivní dálkový dostřel 57mm kanónu je 6 km, výškový 4,5 km. Rychlost palby je 120 ran za minutu a 2S38 pojme 148 kusů munice. Náměr kanonu je -5 ° až +75 °, odměr je celokruhový. 2S38 je schopen pomocí pasivních senzorů zaměřit a prostřelovat cíle letící rychlostí až 500 m/s. Pro kanón ráže 57 mm jsou k dispozici protipancéřová munice (57×348 mm), tříštivo-trhavá s programovatelným zapalovačem a munice s koncovým laserovým naváděním.
Hlavní pasivní senzor tvoří elektro-optické pozorovací čidlo od běloruské firmy Peleng. Čidlo má celokruhový dosah a malý dron (podle prospektu např. izraelský Bird-Eye) dokáže v sledovacím režimu odhalit na 700 m a v režimu úzkého zorného pole na 4900 m. Americké bitevní letadlo A-10 senzory 2S38 odhalí na vzdálenost 6400 m, resp. na vzdálenost 12 300 m. Termovizní kanál senzoru odhalí cíle o velikosti 2,3 x 2,3 m s pravděpodobností 80 % ve vzdálenosti 10 000 m a rozpozná je na 4000 m.
T-90M; větší foto / UVZ
Na výstavě Armija-2018 nesměly chybět tradiční ruské tanky T-72, T-80 a T-90 v různých modifikacích. V případě nejnovější verze T-90M ruské ministerstvo obrany na výstavě podepsalo s UVZ již druhou akviziční smlouvu.
První kontrakt na dodávku tanků T-90M byl podepsán minulý rok na výstavě Armija 2017. Podle blogu T-90M se první smlouva týkala dodávek 30 T-90M (z toho 10 nově postavených) mezi roky 2018 až 2019. V případě druhé smlouvy se jedná podle neoficiálních zpráv o nákup dalších 30 tanků T-90A (tři roty po deseti tancích).
Hlavní novinkou v oblasti PVO byl nejnovější komplex vojskové PVO, tedy PVO určené k ochraně manévrujících bojových jednotek, Buk-M3. Systém je již zaveden v ruské armádě. Od letošního roku společnost Rosoboronexport začíná na světovém trhu nabízet exportní verzi Buk-M3 pod obchodním jménem „Viking“.
Sosna a Buk-M3
V porovnání s předchozími verzemi komplexu Buk se dosah Vikingu zvýšil na 65 km. Dvojice střeleckých vozidel nese 18 raket ‒ vozidlo s radiolokátorem šest a vozidlo bez radiolokátoru 12. Viking lze propojit s komplexem S-300VM (Antej-2500), který poskytuje možnost postřelovat aerodynamické cíle na vzdálenost až 200 km a balistické na 40 km.
K vidění byl nový samohybný prostředek vojskové PVO velmi krátkého dosahu Sosna, který má ambici v ruské armádě nahradit komplety Strela-1 a Strela-10. Sosna má dálkový dosah 10 km a výškový 5 km. Ke střelbě je připraveno 12 raket s optickým naváděním.
Zajímavým kusem vojenské techniky je odminovací automobil 5М107 Listva. Vozidlo dokáže odhalit miny a výbušná zařízení (pokud obsahují kovové části) až na vzdálenost 100 m. 5М107 Listva například doprovází samohybné raketové komplety ruských jaderných sil Jars a Topol. Do roku 2020 ruská armáda převezme 20 těchto vozidel.
5М107 Listva; větší foto / Rostec
Kornet-D; větší foto / Rostec
Ze zástupců taktických obrněných vozidel 4×4 zaujal typ Kornet-D využívající podvozek Tajfun 4×4 (K-53949). Osm kusů PTŘS Kornet v otočném bojovém modulu má dosah 10 000 m.
Ruský průmysl také představil vojenskou techniku pro budované ruské superlehké brigády. V podstatě jde o velmi mobilní jednotky využívající militarizované civilní terénní vozidla. Ruska firma Zaslon ukázala pick-up UAZ Cargo se čtyřmi kontejnery pro 40 neřízených raket S-8 s doletem 800 až 4000 m. Vozidlo je připraveno k palbě do pěti minut a jednu salvu deseti S-8 lze vypustit do dvou sekund.
Mi-28NE; větší foto / Rostec
Mi-35M; větší foto / Rostec
Mi-17B-5; větší foto / Rostec
Firma Zaslon na výstavě představila celou rodinu nových raketových kontejnerů 9-A-5013 pro 10, 15, 20 nebo 25 neřízených raket S-8. Bloky lze umístit jak na pozemní vozidla, tak na bitevní vrtulníky Mi-28NE.
Na výstavě Armija-2018 jsme mohli samozřejmě vidět i zmíněný bitevní vrtulník Mi-28NE. Šlo o nejnovější verzi, která je schopna odpalovat PTŘS 9K123 Chrizantema-M s dosahem až 10 000 m, PTŘS Ataka nebo shazovat 500 kg pumy. Vrtulník získal vylepšené motory, nové listy rotoru (lepší letové vlastnosti ve velkých výškách a horkém klimatu) a možnost na dálku ovládat bezpilotní letadla.
K vidění byl modernizovaný vrtulník Mi-35M schopny používat nejnovější varianty PTŘS 9K121 Vichr s doletem 10 000 m. Vrtulník získal nový systém řízení palby využívající nový elektro-optický senzor OPS-24N-1L.
Přilba koncernu Rostec, s elektricky řízeným povlakem, může zobrazit nejen různá barevná schémata, ale dokonce i simulovat složité obrazy, jako je pohyb listů ve větru; větší foto / Rostec
Velká pozornost byla věnována výstroji a výzbroji jednotlivce. Ruské firmy představily nepřeberné množství bojových uniforem, neprůstřelných vest, přileb, ohnivzdorného oblečení nebo různých ochranných doplňků a chráničů.
Za pozornost stojí ruských vývoj v oblasti exoskeletů. Ruský koncern Rostec, resp. dceřiné společnosti CNIITOČMAŠ a GB Inžiniring, na výstavě Armija-2018 představil pasivní exoskelet, který umožňuje vojákovi dlouhodobě přenášet na zádech náklad více než 50 kg. Samotný exoskelet je postaven z uhlíkových materiálů a má hmotnost čtyři až osm kilo.
Nabídka výstroje a výzbroje koncernu Rostec; větší foto / Rostec
Pasivní exoskelet; větší foto / Rostec
Rostec pracuje také na aktivním exoskeletu se servopohony. Hlavní problém je ale kompaktní a výkonný zdroj elektrické energie, tedy baterie.
Na poli osobních zbraní jednotlivce stojí za zmínku bitevní puška AK-308 komorovaná na NATO náboj 7,62×51 mm. Zbraň vychází konstrukčně z AK-103 a přebírá některá řešení z nové útočné pušky AK-12. Hmotnost zbraně s prázdným zásobníkem na 20 nábojů je 4,31 kg. Připomeňme, že ruská armáda plánuje výměnu zbraní AK-47M za nové modely AK-12 a AK-15.
Armija-2018 dokazuje neutuchající akvitu ruského obranného průmyslu. Samozřejmě v řadě případů šlo o technologické demonstrátory (ukazující technické schopnosti průmyslu) nebo prototypy. Řada konstrukcí a filozofických přístupů však může být nepochybně inspirací i pro západní armády a vojenský průmysl.
pánové když píšete že ráže 30x173 je neperspektivní proč si jí tedy zvolili Němci pro Pumu? Mohli klidně zvolit větší ráži ale zjevně vyhodnotily 30x173 jako dostačující.
pánové když píšete že ráže 30x173 je neperspektivní proč si jí tedy zvolili Němci pro Pumu? Mohli klidně zvolit větší ráži ale zjevně vyhodnotily 30x173 jako dostačující.
Ahh fenri, opet zklouzavate ke svemu standardu: zacnete nejakou prupovidkou z jine techniky nemajici s tematem pranic spolecne (ted to jsou MBT z 2. svetove, kterym raze rostla ...Zobrazit celý příspěvek
Ahh fenri, opet zklouzavate ke svemu standardu:
zacnete nejakou prupovidkou z jine techniky nemajici s tematem pranic spolecne (ted to jsou MBT z 2. svetove, kterym raze rostla aby si poradila s tanky nepritele. To snad ale neni primarni ukol BVP, mit kanon (v case PTRS na BVP samotnem a vysadku s AT zbranemi) ), prihodite nesmyslnou situaci (jak casto se budou ostreloavt dve BVP na 2+ km na evropskem bojisti?), pak vedete hadku sam se sebou (prece nikde nerozporuji, ze 57mm "je vic" nez 30-35mm, rozporoval jsem, ze mit neceho vic muze byt vyhodnejsi nez mit po ruce vetsi razi), dokoncite to tvrzenim ktere je minimalne sporne (ne, zatim vazne nepozoruji ze by vsichni mirili ve vetsi razi, nedejboze rovnou k necemu tak extremnimu jako 57mm. Na kazdy priklad armady smerujici nad tricitku najdeme jiny priklad armady u tricitku zustavajici), no a na uplny zaver prihodite "bonmot zemanovskeho typu", to asi aby zde diskuse nebyla az moc na urovni, je potreba ji trosku znizit...
Nejvetsi prekvapeni z toho je, ze me to u vas pokazde znovu prekvapi. Moje chyba, uznavam.Skrýt celý příspěveksemtam Napsal jste že Češi a Němci byli za 2sv spojenci což je samozřejmě nesmysl. To že se to teď snažíte mohutně okecat na tom nic nezmění. Vždyť vy sám jste položil ...Zobrazit celý příspěvek
semtam
Napsal jste že Češi a Němci byli za 2sv spojenci což je samozřejmě nesmysl.
To že se to teď snažíte mohutně okecat na tom nic nezmění.
Vždyť vy sám jste položil rovnítko mezi naší současnost, nacistické Německo a SSSR viz. vaše citace:
/píšu, že jsme byli v podřízeni Německu, píši dále, že předtím jsme byli podřízeni Rakousku, po Německu zase SSSR, nyní jsme podřízeni zase USA/
Celá naše výměna názorů se už nějakou dobu točí v kruhu a za mě ji ukončuji.
P.S.
Argumentovat tím co podepsal stárnoucí Hácha pod nátlakem v Berlíně je dost nesmyslné.Skrýt celý příspěveklogik: výrobci radarů se chlubí přesností měření dálky řádově na několik desst metrů, bavíme se o šikmé dálce dané pouze rozdílným časem mezi vyslaným a přijatým signálem. Kde bude ...Zobrazit celý příspěvek
logik: výrobci radarů se chlubí přesností měření dálky řádově na několik desst metrů, bavíme se o šikmé dálce dané pouze rozdílným časem mezi vyslaným a přijatým signálem. Kde bude podlé Vás rozdíl při použití vlnové délky cca 30 cm a cca 6 cm? Už jen z toho, že velikost cílů, drony, jako je dělostřelecká munice bude cca 50 cm na délku je to relativní pojem.
Do tohoto měření vám vstoupí také vliv měření úhlových souřadnic, kde se radary pohybují cca na 0,15°-0,35° v obou rovinách (to je dáno ziskem antén a kvalitou monopulsního zpracování, s rostoucí dálkou, tak přesnost určení místa klesá přesně dle goniometrie, už jen na 30 km dálce pak máte určení v úhlů cca s možnou chybou 75 metrů a více, což je hodnota vyšši než samotná přesnost měření šikmé dálky na cíl)
Markantní je tento rozdíl vidět například mezi radary stíhacích letadel, které mají pro své omezené místo v průměru antény cca 60 cm. Oproti tomu pro stejný LR účel XBR radar má anténu ve stejném X pásmu, ale s rozměry přes 15 metrů. Proto například Giraffe AMB v C band řeší stejné věci s menší anténou, než radary v S band.
Pro dobré měření trajektorie se hodí MPRF radary, které současně s měřením dálky umožní získat informaci o radiální rychlosti cíle. A to podstatné pak je s jakou opakovací frekvencí budou pracovat, čím více měření a zpracovaných detekcí v čase, tím přesnější informaci o trajektorii získáte, s použitou vlnovou délkou více souvisí rozlišovací schopnosti, než přesnost.
Je někde k vidění fotografie toho 3DELRR? Zatím na všech zmínkách na internetu, totiž ukazují AN/TPS 75, kterou má nahradit, z rozměru antény a známosti vlnové délky půjde odhadnout více.Skrýt celý příspěvekClanek: já myslím, že okecáváte nesmysl a točíte se v kruhu. Proč mají tanky 120 mm+ A proč nemají BVP třeba jen 12,7 mm? Proč se u tanků za války zvýšila ráže na dvoj až troj ...Zobrazit celý příspěvek
Clanek: já myslím, že okecáváte nesmysl a točíte se v kruhu. Proč mají tanky 120 mm+ A proč nemají BVP třeba jen 12,7 mm? Proč se u tanků za války zvýšila ráže na dvoj až troj násobek? Podle vaší "logiky" to dělali špatně. Podle vaší logiky je velká ráže špatně a malá OK.
Čela dnešních BVP už jsou standardně odolná proti 30 mm. To za prvé. a druhé, kdo bude ve výhodě při střetu na třeba 2 km? 57 mm, nebo 30 mm? Ten bude bezzubý. Navíc já myslel ten účinek v cíli spíš na pěchotu, polní opoevnění apod. Prostě k palpostu s pěchotou musíte fouknout větší počet 30 mm, než 57 mm.
Nárůst ráží u BVP je celkem jasný trend. Armády asi nečtou Clankovy úvahy...Skrýt celý příspěvekfenri: 80 nábojů není tak málo. Tam kam musíte nasypat 5-6 ran 30 mm, programovatelný 57 to smázne jednou, dvěma ranami. Ten efekt v cíli je velký. ...a průraznost klesá jen u ...Zobrazit celý příspěvek
fenri:
80 nábojů není tak málo. Tam kam musíte nasypat 5-6 ran 30 mm, programovatelný 57 to smázne jednou, dvěma ranami. Ten efekt v cíli je velký.
...a průraznost klesá jen u 57 mm a u 30 mm ne? Určitě vozidlo s Bajkalem ohrozí BVP na podstatně větší vzdálenost, než bude samo ohrožováno 30 mm kanonem. Fyziku neokecáte.
To "fyziku neokecate" je trefne. Teorie o tom jak tam kde s 30mm poslu davku 6 ran staci jeden 57mm funguje jen do bodu kdy se trefite. MALI sem sveho casu daval jak s rostouci vzdalenosti klesa presnost strelby / pravdepodobnost zasahu a kolik se tam toho musi nasypat i na "pouhe" 2km aby byl zasah (v ramci moznosti) jisty. Ta cisla se daji jiste dohledat ale co si pamatuju tak ze s kazdym dalsim 500m vzdalenosti navic ta sance pri jednotlivem vystrelu klesa pomerne strme. Na jeden 57mm zapomente, bud budete riskovat a vsude poslete nejdriv jeden naboj, overite zasah, a az pak pripadne poslete dalsi (cim ale davate nepriteli sanci na vas reagovat) anebo tam proste poslete davku hned aby byla sance na zasah hned pri prvnim odhaleni se vasi palbou. No a to pak tech 80 naboju najednou muze byt jen 20 davek. Jestli je to moc nebo malo uprimne nevim, ale predstava o tom jak jdu na bojiste s moznosti "to zmacknout" pouze 20x by me moc neuklidnila.
logik:
v něčem máš pravdu, ale ekonomicky by byla 35-40 podstatně dražší než 30. Jednak za samotnou techniku, jednak pro nutnost koupě a skladování dvou různých typů munice, složitější logistiku atd...
A je to pro CR neco vyrazne noveho? Vzdyt i ted (resp. posledni dekadu) drzi pri zivote 2 raze (spojeneckou a sovetskou tricitku), dva typy techniky, skladuje dva ruzne typy munice, ma proto slozitejsi logistiku... a slo to. Jasne, mit na obou platformach stejny kanon je maximalne logicke a melo by byt cilem, ale nedelal bych z docasne kombinace treba 30mm na pandurech a 35mm na pasovych BVP neco s cim si ACR neporadi. A az se budou pandury modenrizovat / nahrazovat, proste se 30mm bushmaster posle do duchodu a technika se sjednoti na 35mm. Ty raze by vedle sebe nekoexistovali vic nez 10 let.Skrýt celý příspěvekZvyšovať kaliber a zaviesť účinnejšie strelivo? Určite áno. Robiť to má úkor nesennej zásoby? To je otázka. V prvom rade si treba ujasniť čo je úlohou BVP v tej ktorej ...Zobrazit celý příspěvek
Zvyšovať kaliber a zaviesť účinnejšie strelivo? Určite áno.
Robiť to má úkor nesennej zásoby? To je otázka.
V prvom rade si treba ujasniť čo je úlohou BVP v tej ktorej armáde. Ak je to ničenie obrnenej techniky protivníka kanónovou výzbrojou tak treba väčší kaliber. Ak je to dlhodobá podpora výsadku a ničenie obrnenej techniky má na starosti iba zbraň teba viac munície, samozrejme primerane účinnej. Schopnosť ničenia obrnených cieľov je potom sekundárna a má na to PTRS či vysielačku.
Príkladom nech je Sherman. Na západe slúžil na podporu pechoty a proti pancierovú muníciu takmer nenosili. Ak stretol tigra či pantera mal veľký problém a stal sa preto terčom vtipov v armádach kde bola taktika iná no svoju úlohu ktorú od neho vyžadovali plnilSkrýt celý příspěvekOhledně ráže se nesmí také zapomínat, že BVP nebude střílet jen a pouze na nepřátelská vozidla, ale jak poslední doba naznačuje, tak boje se často přesunují do měst a zde zkusím ...Zobrazit celý příspěvek
Ohledně ráže se nesmí také zapomínat, že BVP nebude střílet jen a pouze na nepřátelská vozidla, ale jak poslední doba naznačuje, tak boje se často přesunují do měst a zde zkusím vypíchnout jeden příklad ze zkušeností sovětské a posléze ruské armády s ráží 30x165mm (2A42). V 80. letech, kdy SSSR působil v Afghánistánu, tak kanon 2A42 se osvědčil nejen díky tolik známému náměru (oproti 2A28), ale také proto, že jeho ráže hravě penetrovala hliněné stavby, které jsou pro Afghánistán typické. Kritika na ráži přišla v době Čečenské války, kdy kanon 2A42 již měl problém penetrovat stěny městské zástavby. Na tento popud měl s odstupem času vzniknout nový kanon v ráži 45mm, jehož vývoj byl s velkou pravděpodobností zrušen a upřednostněn kanon v ráži 57mm.
Ráže 30x173 mm není zase o tolik účinnější než ráže 30x165 mm. Ráže 30x173 mm má penetraci na vzdálenost 2000m cca 45 mm RHA a ráže 30x165 ne o mnoho menší a někdy i srovnatelnou. Vše samozřejmě závisí na typu použité munice. Zde samozřejmě platí čím výkonnější munice tím vyšší cena a také náročnost výroby.
Ráže 35x228 má penetraci řádově při použití obdobné munice jako ráže 30x173 o cca 10mm vyšší.
Dodnes neznáme termíny zavádění nového BVP a výběrové řízení ještě ani nezačalo, tak termín konečného dodání není znám. Existují zatím jen představy. Ráže 30x173 je již za zenitem a asi již nelze říci, že má nějakou dlouhodobou perspektivu (Laci asi prozřel co je perspektivní). Spoléhat se na přerážování Buschmasteru v době cca 10 let od zavedení je relativně krátká doba a nikde není psáno, že ekonomice se bude dařit natolik, že bude vhodná doba dávat peníze na "modernizaci" nedávno zavedeného kanonu (na BVP) a lít peníze do nové munice. Ekonomika má podobu sinusoidy a je možné, že v té době bude propad. Proto bych spíše šel cestou perspektivnější ráže a volil větší než 30mm. Nejspíše 35 či 40mm. 57mm je už dost také vzhledem k tomu, že kanon je značně dlouhý co by mohlo omezovalo pohyb a bojovou činnost ve městech či lesním porostu. Navíc vhodný kanon v této ráži pro osazení na BVP není moc dostupný.
Scotty
Doporučuji si zjistit jak probíhal vznik protektorátu a poté opět juknout na wiki co je to legitimita.
Vznik protektorátu podepsal Emil Hácha, což byl tehdy Česko - Slovenský prezident po Mnichovu. Byl jím zvolen roku 1938 z důvodu abdikace Edvarda Beneše. Jako nesouhlas podpisu Emila Háchy s vytvořením Protektorátu,podala vláda demisi. Někteří z vlády zůstali v imaginární vládní odpovědnosti než přijel říšský protektor. Následně na post ministerského předsedy nastoupil Eliáš, jehož osud by vám měl již být znám.
Protektorát vznikl hlavně kvůli ustupování a neochoty bránit republiku.
V diskuzi jsem jasně popisoval, že každá doba má svá specifika a naprosto jsem vylučoval klást rovnítko mezi jakoukoliv časovou osu naší historie i současnosti. Apeloval jsem pouze na to, aby ČR či i SK dbala na své zájmy jako to dělají i jiní členové NATO či EU. To rádoby podurčníkům nahání hrůzu.
logik
1) žádné smlouvy tohoto typu neexistují a v minulosti ani také neexistovali.
2)moderovat neznamená diktovat
3)Zde z logiky diskuze mluvím převážně o typech techniky, kde Evropa ztrácí. A zrovna často zbraně z USA se nenakupují, aby jsi tomu rozuměl, Evropa není v tomto ohledu závislá na USA.
Laci
Když už máš rád ty vtípky, co kdyby ses přejmenoval na Laci Demeter, pěkně by to ladilo k vizáži i obsahu textu.Skrýt celý příspěvekLogik: no, pokud kupujeme techniku na přehlídky a na odfajfkování si spojeneckých závazků, tak mezi námi není sporu. A oba výše uvedené důvody nepovažuji za tak zbytné a banální, ...Zobrazit celý příspěvek
Logik: no, pokud kupujeme techniku na přehlídky a na odfajfkování si spojeneckých závazků, tak mezi námi není sporu. A oba výše uvedené důvody nepovažuji za tak zbytné a banální, jak by se mohlo zdát. Osobně si ale myslím, že bychom měli kupovat techniku, která ještě za dvacet let bude mít grády. A to 30 mm jistě mít nebude. Navíc bych to ani s upgradem na 35-40 mm za deset let neviděl optimisticky. V politicích zůstane pocit "koupili jsme vám nová BVP, coz zase chcete miliardy na větší kvér".
Je celke jedno, kolik bude Rusko Armat mít (a myslím, že zas tak úplně málo jich nebude), ale pokud navěsí Bajkaly na levnější, modernizované platformy, bude 30 mm passé.
PavolR: ehm, a průraznost klesá jen u 57 mm a u 30 mm ne? Určitě vozidlo s Bajkalem ohrozí BVP na podstatně větší vzdálenost, než bude samo ohrožováno 30 mm kanonem. Fyziku neokecáte.
Kolik mají Bajkalů? Řekl bcyh že pár. Ale za pět let? Za deset?Skrýt celý příspěvekfenri: Neberiete pri jeho montovaní na staršie podvozky ohľad na jeden faktor a to, že prieraznosť priamo úmerne so vzdialenosťou klesá. Bajkal síce má vo všeobecnosti väčší ...Zobrazit celý příspěvek
fenri:
Neberiete pri jeho montovaní na staršie podvozky ohľad na jeden faktor a to, že prieraznosť priamo úmerne so vzdialenosťou klesá. Bajkal síce má vo všeobecnosti väčší dostrel, ale do akej vzdialenosti je schopný vážne ohroziť vozidlo so stanag 6+? Pokiaľ ho dajú na akúkoľvek korbu s nižšou odolnosťou, eliminujú tým výhodu väčšieho kalibru, lebo naňho možno úspešne páliť z ťažkého IFV kanónom menšieho kalibru z o toľko väčšej vzdialenosti. Zmenší sa vzdialenosť, pod ktorou vyhráva ten, čo miery presnejšie a páli rýchlejšie. V členitejšom teréne alebo zástavbe to môže byť problém.
... na takmer akomkoľvek bojisku budú aj tak najväčšou hrozbou oboch strán tanky ...
Ďalšia vec - je už vôbec zavedený v ruskej armáde? Viem, že Kazaši ho majú na Baryse, ale ako sú na tom samotní Rusi? Nemôže to s ním dopadnúť, ako s tým nadupaným americkým granátometom, ktorý je síce tak super a onak super, ale v praxi je lepšie mať vojaka s puškou ... ?Skrýt celý příspěvekfenri: v něčem máš pravdu, ale ekonomicky by byla 35-40 podstatně dražší než 30. Jednak za samotnou techniku, jednak pro nutnost koupě a skladování dvou různých typů munice, ...Zobrazit celý příspěvek
fenri:
v něčem máš pravdu, ale ekonomicky by byla 35-40 podstatně dražší než 30. Jednak za samotnou techniku, jednak pro nutnost koupě a skladování dvou různých typů munice, složitější logistiku atd...
Stejnětak jistě v Rusku existuje preference Armat. Ale ekonomická realita to zatím Rusku nedovolí. Stejnětak ekonomická realita nás zřejmě bude držet u těch 30mm. Pokud začne Rusko zavádět T15 ve větších počtech, tak to bude znamenat pro něj podstatně větší náklady na zbrojení. Na to bude třeba (v rámci celého NATO) patřičně reagovat, třeba i přezbrojením na větší ráži (i když osobně bych nejprve cpal peníze jinam: např. do raketometů, PVO.....). Současný trend v Rusku je ale spíše přesně opačný - nové projekty se odsouvají a místo toho se modernizují staré konstrukce.Skrýt celý příspěvekflanker.jirka: - Ono zas nejde jen o "hrubý výkon". Jde i o to, jakou úroveň signálu jsi schopen zesílit. Jasně, od určitý úrovně do toho leze přirozený pozadí a šum, ale i tak ...Zobrazit celý příspěvek
flanker.jirka:
- Ono zas nejde jen o "hrubý výkon". Jde i o to, jakou úroveň signálu jsi schopen zesílit. Jasně, od určitý úrovně do toho leze přirozený pozadí a šum, ale i tak dnešní radary jsou o dost dál.
- Fyziku neokecáš. Delší vlnová délka Ti principiálně dělá větší nepřesnost. Ve výsledku pro větší vlnovou délku musíš pak např. sledovat předmět déle, abys dostatečně přesně určil jeho trajektorii. Takže nasazení kratších vlnových délek ti zkrátí reakční čas.Skrýt celý příspěvekKOLT, PavolR: jo, T-15 bude za prvé v příští dekádě asi poměrně málo a zároveň ano, bude oříšek asi pro libovolnou ráži BVP. ALE: 1.) Co když jich začnou sekat třeba za 5-6 let ...Zobrazit celý příspěvek
KOLT, PavolR: jo, T-15 bude za prvé v příští dekádě asi poměrně málo a zároveň ano, bude oříšek asi pro libovolnou ráži BVP. ALE:
1.) Co když jich začnou sekat třeba za 5-6 let výrazně větší série (tendence pro jednoznačnou preferenci Armaty nad (třeba) Kurgancem či modernizacemi v Rusku jsou)
2.) Bajkal chtějí cpát na všechno možné, kde to smysl a technickou logiku jasně má (Derivacijaú i kde je to hodně otázné (BTR). Navíc se nabízí i nacpání an Kurgaňce a Bumerang, kterého ho jistě zvládnou, i když jejjich počty vyšší nebudou (asi) vyšší než u T-15. Tj. v relativně krátké době se Bajkal může objevit na celé škále vozidel, která sice budou snadno ohrozitelná 30-40 mm BVP, ale dokáží si ho nepustit k tělu (teď abstrahuji od průzkumu, detekce cílů, léček, taktických překvapení atd.)
3.) 80 nábojů není tak málo. Tam kam musíte nasypat 5-6 ran 30 mm, programovatelný 57 to smázne jednou, dvěma ranami. Ten efekt v cíli je velký. Ano, samozřejmě mohou dojít, ale to je jako debatovat o tom, že by Pandur měl vozit alespoň 10-15 Spike.
4.) Já nevím, ale kupovat 30 mm kanon a munici na 10 let mi přijde drahé. To raději rovnou "plnotučné", rozjet výrobu munice v ČR (ano, počáteční investice je velká) a mít od začátku postupy, taktiku, nasazní, drilly, výpočty, informační systém... nastavený na silnější ráži s větším dostřelem.
5.) Kolik by bylo navýšení v ceně a TCO 30 mm vs. 35-40 (57?) mm? 10%? Ale ten nárust schopností. Ba i prestiž neškodí.
Větší pes mr*dá...Skrýt celý příspěvekfenri, jj, s tím souhlas. Jenže jak jsem psal, střet s protivníkem, který by disponoval natolik pokročilou technikou (tj. pancéřování a kanón), že by třicítka tahala za výrazně ...Zobrazit celý příspěvek
fenri, jj, s tím souhlas. Jenže jak jsem psal, střet s protivníkem, který by disponoval natolik pokročilou technikou (tj. pancéřování a kanón), že by třicítka tahala za výrazně kratší konec. Rusko momentálně především modernizuje BMP, na nějaké relevantní množství Kurgaňců a T-15 můžeme v nejbližších 10-15 letech zapomenout. Což je doba, za kterou může dojít k modernizaci a nahrazení novými kanóny. Tou dobou už budeme vědět, jaká technologie se prosadí (S40, S50, CTAS, nebo dokonce beznábojnicová?).
Čili bych neměl problém s výběrem 30mm ráže, což jsem do nedávna měl. A samozřejmě nemám problém ani s výběrem 35mm, natož 40mm CTAS ;-) 57 mm už je podle mě ale skutečně moc. Boj s cíly, které nezvládnou malorážové kanóny, má vést jiná technika – tanky, letectvo, artilerie. Případně může být rota posílena VPP, ideálně s tankovým kanónem. A samozřejmě sesednuvší pěchota pomocí protipancéřových zbraní. Problém 57mm ráže je, že té munice je už skutečně málo – ve věži Pumy nebo v Lance by jí nebyla ani stovka. Proti pěchotě je to docela málo.
Ono to vychází i z rozdílu v taktice – sovětská škola považuje BVP za hlavní bojovou sílu mechanizované pěchoty, zatímco západní doktrína je postavená především na vlastním výsadku. Ruská technika (BVP) je také o něco hůře pancéřovaná (OK, T-15 je jiná liga, ale kolik jich bude...), čili pokud nechce tahat za výrazně kratší konec, potřebuje silnější kanón. Což v situaci, kdy ruská třicítka je slabší než naše, znamená použít větší ráži.Skrýt celý příspěvekfenri: Chápem, čo myslíte, ale práve T-15 nebol šťastný príklad, lebo má mať podobné pancierovanie ako T-14. Zrejme by Vám veľmi nepomohol ani 105mm kanón. Na druhej strane on Vás ...Zobrazit celý příspěvek
fenri:
Chápem, čo myslíte, ale práve T-15 nebol šťastný príklad, lebo má mať podobné pancierovanie ako T-14. Zrejme by Vám veľmi nepomohol ani 105mm kanón. Na druhej strane on Vás môže kanónom ohroziť, iba ak má ešte dostatok munície. lebo do boja musí ísť nielen s množstvom obmedzeným jej objemnosťou, ale ešte k tomu s rôznymi typmi. To bude jeho najväčšia slabina. Každopádne takýchto strojov na bojisku asi v danom časovom horizonte príliš veľa nebude a aj z tých bude mať väčšina 30mm, lebo aj Rusom je jasné, že to vozidlo dokáže podporovať výsadok iba dokiaľ sa mu neminie munícia - proti ťažkým IFV protivníka bude mať PTRS, tak ako vy.
Pokiaľ navyšovať kaliber, tak iba do tej miery, aby to neobmedzilo celkovú bojaschopnosť vozidla. A ešte tu je riziko, že ak sa teraz kúpi výkonnejší kanón, v čase , keď sa bude vozidlo modernizovať, za povedzme 15 rokov (lebo hlavne technika rýchlo zastará) nebude vôľa vymeniť ho za niečo efektívnejšie ... pokiaľ si vôbec situácia takú výmenu vyžiada.Skrýt celý příspěveklogik: tak staré tps75 mají PESA antény, zkusit to silou v C band to může jít, mozna míří i na funkci NCTR, na kterou je lepší používat větší šířku pásma. Aby už nešli do ...Zobrazit celý příspěvek
logik: tak staré tps75 mají PESA antény, zkusit to silou v C band to může jít, mozna míří i na funkci NCTR, na kterou je lepší používat větší šířku pásma. Aby už nešli do takového průměrného výkonu, že budou smažit holuby :-)
Velikost cílů versus vlnová délka může být problém, ale existují i radary, které nemají problém s dělostřeleckou munici. Každopádně by bylo dobré vidět jak bude vypadat anténa. I nový italský Kronos v C band už se dostává na dosah 250 km, otázkou je, ale jaký mají dosah na určitou hodnotu RCS.
Dost zkušeností s tím mají rusové u S300 PMU2 a S 400.Skrýt celý příspěvekflanker: Např. to vyplývá odsud: http://www.microwavejournal.co... Kde jasně porovnávají starou 75 ...Zobrazit celý příspěvek
flanker:
Např. to vyplývá odsud:
http://www.microwavejournal.co...
Kde jasně porovnávají starou 75 operující v S-band s novým C-band radarem, tedy je z toho jasné, jaká norma pro označení frekvenčních pásem se používá.
Mimochodem, jestli si dávám dobře dohromady podmínky tendru a analýzy, co jsem četl kolem toho, tak právě horší výsledky AN/TPS-75 v detekci malých cílů (daných mj. příliš velkou vlnovou délkou) bylo hlavním impulsem pro hledání nového radaru. Větší útlum vyšších frekvencí (což bylo dříve důvodem, proč se na velké vzdálenosti používal L-band) se zde řeší "hroubou silou" - nové AESA prvky mají výkonu dost, že už je více limituje horizont, než útlum atmosféry.Skrýt celý příspěvekPavolR, Kolt: jo, argumenty pro 30mm, co říkáte, jsou zcela rozumné a racionální. Problém je s časem. My je nekupujeme na konflikt zítra, ale třeba za 10-20 let. Přijde mi to, že ...Zobrazit celý příspěvek
PavolR, Kolt: jo, argumenty pro 30mm, co říkáte, jsou zcela rozumné a racionální. Problém je s časem. My je nekupujeme na konflikt zítra, ale třeba za 10-20 let. Přijde mi to, že jsme v situaci, jako když se v roce 1938 cpaly do letadel kulomety puškoé ráže kole 7 mm. Bylo to levné, velká kadence, proti dřevu a plátnu OK, letadlo jich uneslo hodně... a už za dva, tři roky bylo vše jinak...
Když přijmeme hru na to, že Rusko na nás co nevidět zaútočí, tak během několika let budou mít nějaké T-15. Zjevně chráněné proti 30 mm a s 57 mm Bajkalem si budou určovat pravidla hry. Netvrdím, že je nutno jít na 57 mm, ale těch 30 mm, co je dnes OK a racionální, bude za 10 let prostě málo.Skrýt celý příspěveklogik: rád bych viděl nějaký odkaz na 3DELRR, stavět v pásmu od 4-8 GHz long range radar, to je trochu s podivem, tam se všeobcně používají nižší fre. pásma. Výpočetně ...Zobrazit celý příspěvek
logik: rád bych viděl nějaký odkaz na 3DELRR, stavět v pásmu od 4-8 GHz long range radar, to je trochu s podivem, tam se všeobcně používají nižší fre. pásma.
Výpočetně jednoduché metody pro zpracování dat balistiky s určením místa odpalu a dopadu jsou tak "jednoduché, že se i nově vyrobené radary pohybují ve zpracování pouze několika desítek cílů za minutu ;-)
ale konstrukčně to lze udělat, takto například Giraffe AMB dostala SW od Arthuru.Skrýt celý příspěvekJeště takový vtípek, prvorepublikové tanky LT-35 a LT-38 měly kanón ráže 37 mm (Škoda A3 a A7), tak ona ta ráže 35 mm by byla takový návrat ke kořenům. Nebo ještě dál, z první ...Zobrazit celý příspěvek
Ještě takový vtípek, prvorepublikové tanky LT-35 a LT-38 měly kanón ráže 37 mm (Škoda A3 a A7), tak ona ta ráže 35 mm by byla takový návrat ke kořenům. Nebo ještě dál, z první světové známe zákopový kanón model 1915, taky ráže 37 mm, taky od Škodovky. :-))Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...