Zastaví protivzdušné síly Ukrajiny ruské letectvo? Část II.
-
27. 8. 2018
-
82 komentářů
-
Karel Címala
V dnešní poslední druhé části se detailněji podíváme na schopnosti ukrajinského komplexu protivzdušné obrany (PVO) S-300V1 Antej a na ukrajinské plány pro boj s ruskými raketovými systémy. Článek je pokračováním prvního dílu z minulého týdne.
Na začátku srpna byl na ruském serveru Topwar publikován článek Jevgenije Damanceva „S-300V1 v ukrajinských rukou jsou extrémně nebezpečné pro ruské letectvo i bez raket dlouhého doletu“.
V úvodu článku je prezentován běžný negativní postoj občana Ruska vůči Ukrajině, ale důvodem napsání článku panem Damancevem byly především posměšné reakce čtenářů na sociálních sítích po zveřejnění informace, že Ukrajina zavádí tento komplet opět do výzbroje. Z úvodní části článku lze převzít pouze informaci, že na mariupolském směru (Mariupol leží u Azovského moře) Ukrajina rozmístila již tři komplety.
V odbornější části dává autor do souvislosti tři události ‒ v listopadu 2017 zveřejněné fotografie střeleb odpalovacího zařízení 9A83 kompletu S-300V1 spolu s odpalovacím zařízením 5P85S (ze systému PVO S-300PS); v letošním roce v červenci poprvé zveřejněnou fotografii rakety 9M83 z ukrajinského závodu VIZAR; fotografie z nácviku na letošní vojenskou přehlídku tří odpalovacích zařízení 9A83.
Závěrem autor dovozuje, že pracovníci VIZARu „dokázali oživit jen aktiva krátkého dosahu systému S-300V1, zatímco hlavní kalibr [dálkový dosah – pozn. red.] zastoupeny rychlejšími a energetičtějšími raketami 9M82 se prozatím zprovoznit nepodařilo.“
„O čem to vypovídá?“ ptá se Damancev. „Dosah kompletu [S-300V1 – pozn. red.] nebude 100 km, ale jen 72 km. V nejhorším případě čas na zničení vysokorychlostních cílů (na odletu) se prodlouží o vzdálenost více jak 30 km letu cíle, protože maximální rychlost rakety 9M83 dosahuje pouze 4320 km/h oproti raketě 9M82 s hyperzvukovou rychlostí 6120 km/h. Také zásoba kinetické energie letového motoru 9M82 je podstatně větší a na překonání aerodynamického odporu i kritického snížení rychlosti připadá o 30 % více času. Za další, vlivem nízké rychlosti letu 9M83 se efektivnost aerodynamických kormidel ztrácí již ve výškách 25 000 m oproti účinku aerodynamických kormidel rakety 9M82, která je schopna si uchovat efektivnost aerodynamických kormidel při rychlost Mach 5,8 i ve výškách 35 000 m. Závěrem, bez raket 9M82 není komplet S-300V1 prakticky schopen ničit balistické rakety středního doletu, přestože byl původně určen proti raketám Pershing-1A/B.“
Raketa 9M83 / archív autora
V dalším odstavci se autor pozastavuje nad diskuzemi čtenářů ukrajinských serverů o možnosti zničit kompletem S-300V1 letící raketu 9М723-1 „Iskander-М“. Toto vyvrací, protože maximální konstrukční přetížení raket 9M83 během manévrování může dosáhnout až 20 G, zatímco Iskander pracuje s přetížením 30 G. Podle ruského autora raketa schopná zničit Iskander musí být schopna snést 60 až 70 násobek přetížení, tedy 1,6 až 1,7 násobek přetížení Iskanderu.
Damancev ale varuje před podceňováním kompletu S-300V1 s raketou „menšího“ dosahu (9M83). Při odkonzervování je docela možné, že u kompletu mohla být část uzlů modernizována, zejména radiolokační část.
Vede jej k tomu vysoká úroveň provedené modernizace kompletu S-125M Pečora, z které se některé řešení mohou objevit zejména u směrového radiolokátoru S-300V1 (9S19M2) a vysoce zvýšit odolnost kompletu proti rušení. Ostatně ukrajinská firma Radioniks se podílela jak na modernizaci S-125M, tak právě na S-300V1.
Rakety 9M82 a 9M83 kompletu S-300V1 / archív autora
Autor se dále zamýšlí nad možností spolupráce americké firmy Raytheon s ukrajinskou Radioniks z důvodu prodeje kompletu S-300V1 v 90. letech do Spojených států. Mohlo tak dojít k vylepšení vlastnosti kompletu S-300V1 s americkou pomocí.
„Známé výhody S-300V1 jsou stále zachovány,“ pokračuje Damancev. „Za prvé hovoříme o ničení cíle při maximální rychlosti 3000 m/sec = 10 800 km/hod (pro ukrajinské S-300PS to je pouze 1300 m/sec = 4700 km/hod). Samozřejmě, nebude schopen překvapit Iskander kvůli nízké manévrovosti rakety 9M83, ale je schopen se vyrovnávat s velmi rychlímí přesnými zbraněmi, jako je víceúčelová 4,5 machováraketa Ch-32 vypuštěná z Tu-22M3, operačně taktická balistická raketa Točka-U nebo 300mm raketa Smerč (druhá možnost pouze za určitých podmínek).“
Velkou hrozbu, dle ruského autora, představuje S-300V1 v souvislosti se současnou vyhrocenou situací mezi Ruskem a Ukrajinou okolo Azovského moře. Prakticky bez leteckého krytí jsou bojové čluny ruského námořnictva. Dle jeho názoru pravděpodobně nepomůže ani nasazení podvěsných kontejnerů rušiček Chybiny na letounech Su-30SM a nebo Su-34. Důvodem je právě vysoká odolnost směrového radiolokátoru 9S19M2 proti rušení.
Komplet S-300V1 je také schopen zaměřit malorozměrné cíle o průřezu 0,05 m2, což mu umožňuje ničit strategické rakety různých typů (včetně 3M14K Kalibr) a všechny známé protiradarové rakety dostupné v arzenálu ruských leteckých sil.
Sestava S-300V1 (s odpalovacími vozidly 5P85S) při nácviku na vojenskou přehlídku v Kyjevě.
Pro vyřazení kompletu S-300V1 z boje, pokračuje autor, nestačí zničit jen jednu radiolokační vícekanálovou naváděcí stanici 9S32, ale všechny tři stanice sestavy, a to z důvodů možnosti navádění 12 raket jen jednou stanicí. Dále musí být vyřazen z provozu směrový radiolokátor 9S19M2. V průběhu boje mohou navíc vícekanálové stanice „chaoticky“ přerušovat provoz nebo měnit pozice, dodává autor.
A v samém závěru uvádí: „Proto, jak jste již uhodli, zničení jen jednoho kompletu S-300V1 bude vyžadovat několikrát více času, včetně více raket Iskander nebo Kinžal. Navíc pro průzkum změn polohy naváděcí stanice 9S32 bude vyžadován systémový přístup využívající radarové průzkumné letadlo Tu-214R.Taková je realita při nasazení Anteje ukrajinskými jednotkami.“
Ruská armáda má prozatím dvě letadla aktivního (optického a radiolokačního) průzkumů Tu-214R. Dosah aktivních senzorů letadla je 200 km, pasivních (radioelektronický průzkum) 400 km.
Pro ukrajinské raketové síly tedy zbývá vyřešit problém boje proti raketám Iskander a Kinžal. Je to řešitelné? Je.
Co mají Iskander a Kinžál společného? Kinžal je v principu stejná raketa jako Iskander, rozdíl je v „přeprogramování“ inerciální naváděcí soustavy na „plochou dráhu“ letu ve vyšší vrstvě atmosféry (50 km). Raketový motor mají stejný. Stejný bude i systém koncového navedení na cíl (radiolokační nebo optický).
Korekční motorky rakety Vilcha. Stejné korekční motorky lze použít u protiletadlových a protiraketových střel vzduch-země. / Defense Express
Jestliže ve střední fázi letu se rakety pohybují rychlostí okolo Mach 10, dle proklamací ruské strany mohou provádět úhybné manévry (otázkou je jaké, s ohledem na přetížení), na sestupné dráze letu je potřeba trajektorii letu stabilizovat pro správnou funkci koncového navedení a vlivem aerodynamického odporu také dojde ke snížení rychlosti (ruské odhady uvádí hodnotu Mach 2 až 3).
A právě na této fázi letu jsou rakety nejzranitelnější. Pro tento úsek vyhovují protiletecké rakety středního dosahu. Podmínkou však je, aby raketa měla plynová kormidla raketového motoru, jež umožní rychlou změnu směru. To je zřejmě i důvod, proč raketa 9M82 mající aerodynamické řízení letu, i přes svoji rychlost přes Mach 10, pravděpodobně nebude využita.
Řešení může přinést nová ukrajinská raketa země-vzduch:
V květnu letošního roku ukrajinské servery publikovaly informaci o nové raketě středního dosahu, na níž byl využit patent KB Južnoje nového systému řízení raket. Podstatou je umístění bloku s korekčními raketovými motorky na tuhé palivo do přední části rakety. Tento blok byl mimo jiné úspěšně aplikován u balistické rakety Vilcha, kde plní funkci stabilizátoru dráhy letu v počáteční fázi.
Raketa země-vzduch Dněpr s vyznačenými korekčními motorky v přední části. / archív autora
Letové testy střely Dněpr
V případě nové protiletecké rakety bude činnost bloku využita ve fázi koncového navedení, kde spolu s plynovými kormidly raketového motoru bude střela schopna provádět manévry s vysokým přetížením.
Nová raketa je prezentována pod názvem Dněpr a v prosinci roku 2016 byly uveřejněny první záběry letových zkoušek. Na videu je patrné, jak po vymetení rakety ze startovacího kontejneru dojde k zážehu startovacího motoru a následně k prudké změně směru letu rakety. Tuto funkci by aerodynamická kormidla v tomto okamžiku dráhy letu nedokázala.
Technické charakteristiky rakety Dněpr vychází z počátku projektu a odpovídají běžným základním charakteristikám rakety země-vzduch středního dosahu ‒ dolet 70 km, maximální výška 25 km při rychlosti Mach 3,6. Je předpoklad, že řada údajů se v průběhu realizace projektu může změnit.
Vraťme se krátce k systému S-200V. Jeho důležitost se ukazuje v nasazení nejen proti průzkumnému Tu-214R, ale i proti MiGu-31 jako nosiči rakety Kinžal, jež raketu odpaluje (dle ruských zdrojů) ve výšce okolo 12 km. V tomto případě MiG-31 doslova „září“ do dálky.
Radiolokátor Dněpr / archív autora
I proti těmto cílům může být využit právě modernizovaný statický radiolokátor 5H86 Dněpr, jež v dobách Sovětského svazu sloužil k vyhledávání a sledování balistických raket (provoz ukončen v roce 2008).
Jeho dosah na bodové objekty byl 1900 km, při efektivní odrazné ploše 1 m2 až 4000 km. Délka antény radiolokátoru je 250 m, výška 12 m. Radar je umístěn v prostoru Mukačevo. Spolu s optickým systémem Saže v prostoru Dunajevcie, a třemi speciálními astronomickými observatořemi (prostory v Oděse, Lvově a Užhorodu) tak vytváří Systém kontroly a analýzy kosmické situace se sídlem v Mukačevě.
Zde můžeme pouze spekulovat, nakolik by bylo přínosné zapojení tohoto systému do Jižního křídla NATO v Evropě.
Závěrem se dá říci, že Ukrajina za poslední čtyři roky výrazně rozšířila své vojenské schopnosti, především v oblasti pásmové i vojskové PVO. Tento pokrok usnadňuje nový, hluboce zakořeněný ukrajinský narativ ‒ postavit armádu schopnou adekvátně odpovědět na akce ruského letectva a raketového vojska.
Zdroj: Topwar, Censor, Milnavigator, Ukrainan Military
Související články
Ukrajina obdržela české houfnice 2S1 Gvozdika
Podle ukrajinského portálu uprom.info na přelomu června a července Ukrajina získala 33 sovětských ...
-
24.07.2018
-
53 komentářů
-
Jan Grohmann
Nejnovější ukrajinské zbraně na vojenské přehlídce v Kyjevě
O víkendu byly uvolněny první informace o nových typech ukrajinské vojenské techniky, která se ...
-
13.08.2018
-
53 komentářů
-
Karel Címala
Zastaví protivzdušné síly Ukrajiny ruské letectvo? Část I.
V období let 2003 až 2013 byly na Ukrajině postupně stahovány protiletadlové komplety a ukládány do ...
-
24.08.2018
-
48 komentářů
-
Karel Címala
Armija-2018: Přehlídka schopností ruského vojenského průmyslu
Nedaleko Moskvy v těchto dnech probíhá tradiční mezinárodní vojensko-technické fórum Armija-2018. I ...
-
24.08.2018
-
228 komentářů
-
Jan Grohmann
luky: Elbrus je pro Windows těžce nevhodný. Je to čistokrevný VLIW a x86 umí emulovat pouze softwarově, nemá jako Intel, AMD a VIA HW emulaci x86. Výkon na Windows je tak ...Zobrazit celý příspěvek
luky:
Elbrus je pro Windows těžce nevhodný. Je to čistokrevný VLIW a x86 umí emulovat pouze softwarově, nemá jako Intel, AMD a VIA HW emulaci x86. Výkon na Windows je tak relativně nízký (ekvivalentní buldozerům od AMD).
Je navíc samozřejmě velmi drahý, protože se vyrábí zejména pro potřeby armády a administrativy Ruské federace v nízkých (ve srovnání s procesory velké pětky) sériích na pronajatých linkách.
Navíc je zakázán k volnému prodeji do států mimo SNS. Musí se na to získat povolení.
Jeho odolnost proti EMP není nijak zásadní má sice od výroby radiační stínění, ale při 28nm ho nelze nějak efektivně uchránit ani proti radiaci ani proti EMP. To se chrání spíše celý počítač.
Drž se Intelu, AMD nebo VIA.Skrýt celý příspěvekJá se tedy o procesory nezajímám tak od dob Celeronů333 (nejvíc jsem popravdě prožíval upgrade 16MHz na 40 MHz a z toho počinu se vnitřně raduji doteď, páč matematický koprocesor ...Zobrazit celý příspěvek
Já se tedy o procesory nezajímám tak od dob Celeronů333 (nejvíc jsem popravdě prožíval upgrade 16MHz na 40 MHz a z toho počinu se vnitřně raduji doteď, páč matematický koprocesor wow :)....neupgraduju dokud mi komp neodejde nebo neshoří bleskem - mému notebooku je už 7+ let, ale zase PDF s naším velkým územním plánem otevře za 2 vteřiny, starostce s novým laptopem to trvá pár minut....nicméně jsem přemýšlel, že bych něco koupil (spíš kvůli generování terénů, a že pant už drží silou vůle), ale nevím, jak to vypadá s těmi chybami v Intel procesorech (nějaký záplaty co žerou 30% výkonu?) - tyhle alternativní ruský mašiny jsou zatím asi pekelně drahý, nebo ne? Mě by se líbilo něco bytelnýho, co vydží EMP i NSA, i kdyby to mělo výkon pár let dozadu (bez kurvítek). CAD a Dosbox by na tom běžel že.Skrýt celý příspěvek
Arthur: milý RAŽi, já jsem sem procesory tahat nezačal, to si jen jiný RAŽ myslel, že poukázáním na aktuálně architekturou nejzaostalejší procesory designované v USA (je to dáno ...Zobrazit celý příspěvek
Arthur:
milý RAŽi, já jsem sem procesory tahat nezačal, to si jen jiný RAŽ myslel, že poukázáním na aktuálně architekturou nejzaostalejší procesory designované v USA (je to dáno nutností emulovat x86 z legacy a Microsoft důvodů, oba procesoroví leadeři by se x86 zátěže rádi zbavili) ukáže, jak jsou Rusové zaostalí mužici. Bylo možno poukázat na oblast DSP nebo RISC (či plně VLIW) procesorů, kde Rusové ekvivalent buď nemají, nebo jsou nějaký ten pátek pozadu. Ale ne, protože dotyčný RAŽ oblasti nerozumí a jediné co chápe je značka CPU v jeho "americké" mašině, tak vytáhl zrovna ten nejblbější případ.
Pak sem nakluše jiný RAŽ a naprosto bezelstně srovná univerzální CPU s jednoúčelovým DSP, jen proto, že je to DSP náhodou součástí stejného pouzdra jako jiný univerzální CPU. On to však bohužel odlišit neumí, protože do oblasti pronikl asi tak kolem oběda dnešního dne a tudíž o ní ví pendrek :-DSkrýt celý příspěvekTo je žrádlo, že sa tu už riešia aj ruské Elbrus VLIW procesory vs AMD Ryzen x86 procesory.
Nejaké Lady Vesta tu nezačneme riešiť?
P.S. ako naozaj NEKŔMME trolov !!!To je žrádlo, že sa tu už riešia aj ruské Elbrus VLIW procesory vs AMD Ryzen x86 procesory.
Nejaké Lady Vesta tu nezačneme riešiť?
P.S. ako naozaj NEKŔMME trolov !!!logik: za prvé, x86 procesory jsou dnes a vlastně už od roku 1995 VLIW. Za druhé, rád si počtu zdroj, kde čtyřjádrový ryzen má 1126 Gflops. Předem tě upozorňuji, že pokud ...Zobrazit celý příspěvek
logik:
za prvé, x86 procesory jsou dnes a vlastně už od roku 1995 VLIW.
Za druhé, rád si počtu zdroj, kde čtyřjádrový ryzen má 1126 Gflops. Předem tě upozorňuji, že pokud hodláš vytáhnout výkon grafického jádra ryzenu 3 u APU, tak jsi naprostý hlupák a dtto platí kolta.
Takže už se moc těším :-DSkrýt celý příspěvekHmm, keď si Ukrajinci kupujú Američanov nákupom patriotov a Francúzov nákupom vrtuľníkov, tak som zvedavý, čím sa pokúsia kúpiť si Nemcov. Pozemná technika asi neprichádza do ...Zobrazit celý příspěvek
Hmm, keď si Ukrajinci kupujú Američanov nákupom patriotov a Francúzov nákupom vrtuľníkov, tak som zvedavý, čím sa pokúsia kúpiť si Nemcov. Pozemná technika asi neprichádza do úvahy, takže ma napáda nákup Eurofighterov, prípadne nejakej ponorky.Skrýt celý příspěvek
Rase Zo strany Ukrajiny je to celkom šikovný krok. Predsa len veľký obchod bude nútiť USA podporiť Ukrajinu a vzhľadom na ekonomickú situáciu Ukrajiny možno očakávať, že ...Zobrazit celý příspěvek
Rase
Zo strany Ukrajiny je to celkom šikovný krok. Predsa len veľký obchod bude nútiť USA podporiť Ukrajinu a vzhľadom na ekonomickú situáciu Ukrajiny možno očakávať, že Ukrajinci skôr umožnia nejakej americkej firme výhodne podnikať, ako to cvakať v hotovosti.
Vojenský aspekt je v tomto ohľade menej dôležitý. Pár Patriotov určite nezachráni Ukrajinu ...Skrýt celý příspěvekcernakus: "Elbrus-8SV, do výroby jde na podzim, 8 jader, 28nm, 1,5GHz, 1000GIPS, 500 SP GFLOPS při 150W TDP. Srovnatelný procesor výkonem od AMD je Ryzen Threadripper 1950X se ...Zobrazit celý příspěvek
cernakus:
"Elbrus-8SV, do výroby jde na podzim, 8 jader, 28nm, 1,5GHz, 1000GIPS, 500 SP GFLOPS při 150W TDP. Srovnatelný procesor výkonem od AMD je Ryzen Threadripper 1950X se 16ti jádry na 3,5 GHz. "
Až na to, že
- GFLOPS jako metrika se už dávno v seriozním porovnávání nepoužívá, protože je naprosto nic neříkající. Nic neříká o velikostech a efektivitě cache, o schopnosti naplnit výpočetní jednotky atd. atd... A toto je právě největší problém právě VLIW procesorů, protože mají dlouhé nekomprimované instrukce, které musí navíc s sebou nést explicitní informace o paralelismu, při velkém paralelizmu reálné kódy obsahují hodně NOOP instrukcí, a kde některé optimalizace jsou dělány při překladu a tak nejsou tak efektivní jako při běhu (např. nelze reagovat přerovnáním instrukcí na situace, kdy jednou data zůstanou v cache podruhé ne atd... atd...).
Obzvláště v moderních výpočetních softech, které stojí na paměťové propustnosti, dosahují VLIW procesory velmi špatného výkonu vzhledem k svým teoretickým "možnostem".
- I tak ovšem jaksi srovnáváš hrušky a jabka, u Elbrusu udáváš totiž teoretický single precision výkon, zatímco u threadripperu bereš reálný dual precision výkon. Pokud budeš porovnávat stejná čísla, tak teoretický single precision výkon 1126GFLOPs, tedy dvojnásobek Elbrusu, má čtyřjádrový Ryzen 3, tedy Ruský špičkový Elbrus s osmi jádry a 150W TDP má výkon cca jako dvoujádrové AMD s teoretickým TDP někde kolem 20W.... Ovšem takový procesor AMD ani nevyrábí - to je pro něj už přílišnej lowend.
A to furt porovnáváme teoretický špičkový výkon. Přitom skutečný výkon mají spekulativní CISC/RICS procesory principiálně podstatně vyšší než VLIW procesory (viz první odstavec), takže v reálných aplikacích by i ten teoretický lowendový Ryzen Elbrusu utekl....
"Argumentace VLIW procesory byla chyba, tam se totiž USA učila od SSSR ;-) "
Ano, zkusila to s Itaniem, zjistila, že je to způsob jak jednoduše dosáhnout teoreticky vysokého výpočetního výkonu, ale že reálně tato architektura tak zatěžuje paměťový subsystém a cache, že je v praxi podstatně pomalejší, než na papíře a že to je slepá vývojová větev....
VLIW procesory byly jednu dobu hit, protože se zdálo, že tímto způsobem bude možno velmi zjednodušit architekturu CPU, protože ve VLIW procesoru odpadá celý subsystém kolem reorderingu a přejmenování registrů. V současné době se tyto procesory používají max ve specializovaných HW na paralelní zpracování, kde nevýhody VLIW tak nevadí - ale i tam se v moderním designu počáítačových čipů od VLIW upouští (např. AMD přešlo od VLIW na RICS GCN). Je to taková "architektura pro chudé", kdy jde udělat čip s vysokým teoretickým výkonem, ale který se na reálné moderní výpočetní problémy nehodí a není vůči jiným architekturám konkurenceschopný.
Tedy nejen že Elbrus není ani náhodou ekvivalent Threadriperu, je podstatně slabší než lowendové Ryzeny na trhu, ale navíc ani neobsahuje technologie, které by Rusku umožnily je vylepšovat a dohánět jiné výrobce čipů, jde o slepou vývojovou větev
===
Dále pak to není až tak Ruský procesor, vyráběnej je u TMSC - rusové tedy nemají technologie na jeho samotnou výrobu. A i jeho návrh je evidentně velmi špatně udělaný, protože 4jádrovej elbrus má 380mm^2 při necelé 1miliardě transistorů. Podobnou densitu měla např. AMD K10.... vyrobená na 45mm procesu. Na 28mm procesu dosahovaly procesory více tranzistorů při podstatně menší ploše (např. Apple A7 měla 1,1miliardy na 102mm^2).
To svědčí o mimořádně neúsporně a tedy špatně (nejen co se týče výtěžnosti, ale také výkonu, protože jsou v procesoru zbytečně dlouhé datové cesty znemožňující jít s frekvencí nahoru) udělaném návrhu CPU. A to jsou VLIW jádra podstatně jednoduší než CISC/RISC hybridy a většina plochy elbrusu tak zabírá cache (má méně tranzistorů, než intel šestijádro s 13MB cache, přitom má osm jader a 20MB cache), která se navrhuje podstatně snáž, než výpočetní jednotky.
Srovnávat Elbrus s Threadripperem by byl dobrej vtip.... kdybys to nemyslel vážně....Skrýt celý příspěvekDusanh Tak Cernakus je v prvom pripade ukazkovy troll ktory zasadne neodpoveda a ignoruje otazky kde by jeho odpoved ukazala, ze je obycajny hlupak, alebo ak by neklamal rozbila ...Zobrazit celý příspěvek
Dusanh
Tak Cernakus je v prvom pripade ukazkovy troll ktory zasadne neodpoveda a ignoruje otazky kde by jeho odpoved ukazala, ze je obycajny hlupak, alebo ak by neklamal rozbila jeho teoriu ako domcek z karat. Najlepsie co sa da robit je neragovat nanho a ignorovat ho ako zvysnych trolov fakta a spol.
A s tym jeho technickym vzdelanim je to podobne. Mimochodom, pzorel som sa na ten slavny kompas ze mi to nieco hovori a nemylil som sa. Celkom slusny maly CAD porovnatelny s ceskym Varicadom. Vhodne pre jednoosobove firmicky a studentov pripadne tym zakryvaju konstrukcne firmy cracknuty soft kde hovoria vsak tu mame licencie ale v relaite pracuju na iecom inomSkrýt celý příspěvekAno, takže Ukrajinci žadoní o fin. Pomoc Evropy, aby mohly platit USA za zbraně.... nabízí se otázka komu se to takhle hodí? V zájmu Evropy je být s Ruskem za dobře a čile s ním ...Zobrazit celý příspěvek
Ano, takže Ukrajinci žadoní o fin. Pomoc Evropy, aby mohly platit USA za zbraně.... nabízí se otázka komu se to takhle hodí? V zájmu Evropy je být s Ruskem za dobře a čile s ním obchodovat..... co je zájmem USA? Silná Evropa nezávislá na surovinách zprostředkovanými USA, tak úplně ne ;) Nejsem proti NATO, ale USA předvádí úplnou histerii, která plyne z dlouhodobě upadajiciho vlivu jak politického tak hlavně ekonomického, už jim zbyl akorát ten zbtojní průmyslSkrýt celý příspěvek
Cernakus je nejen asertivní a bez servítků, ale hlavně nic neví o ProE/Creo. Věta " A propó, víš jaká je kompatibilita v rámci generací u PTC? 10 let staré modely jsou mrtvé, jako ...Zobrazit celý příspěvek
Cernakus je nejen asertivní a bez servítků, ale hlavně nic neví o ProE/Creo.
Věta " A propó, víš jaká je kompatibilita v rámci generací u PTC? 10 let staré modely jsou mrtvé, jako by jsi je importoval ze STEPu. No neber to za ty milióny ročně!!! " je naprosto nepravdivá.
Dělám s tím 16 let a dnes bez problémů otevírám data vytvořená před 19 lety (schválně jsem si teď vytáhnul ze systému něco z r. 1999 - otevření i editace prvků ve stromu modelu bez problému)...Skrýt celý příspěvekzajímavá novinka k tématu:
https://defence-blog.com/army/...zajímavá novinka k tématu:
https://defence-blog.com/army/...cernakus: máš pravdu. Jsem blbej zaslepenej budižkničemu parazitující na tvůrčí společnosti a živím se tabulkami (čokolády). Ty buď rád, že Tě od podobného osudu uchránil nevídaný ...Zobrazit celý příspěvek
cernakus: máš pravdu. Jsem blbej zaslepenej budižkničemu parazitující na tvůrčí společnosti a živím se tabulkami (čokolády). Ty buď rád, že Tě od podobného osudu uchránil nevídaný ruský Kompas 3D. Tak si ho užij a přeji Ti s ním hodně pracovních úspěchů (a to myslím kupodivu upřímně). A já si jdu zapnout Excel.Skrýt celý příspěvek
To civil samozřejmě stacionární má stálé místo na obloze a LEO je na nízké oběžné dráze. Na ten by měl stačit S-500 Prometheus. I tak by mě zajímal průběh války v kosmu. Zda ...Zobrazit celý příspěvek
To civil
samozřejmě stacionární má stálé místo na obloze a LEO je na nízké oběžné dráze.
Na ten by měl stačit S-500 Prometheus.
I tak by mě zajímal průběh války v kosmu. Zda jsou schopny USA i Rusko působit na
geostacionární satelity laserem. Jinou možnost zatím nevidím krom "zahlušení " VHF/UHF- mikrovlnným systémem EW (REB)Skrýt celý příspěvekO bojeschopnosti Iránské armády na rozdíl od Ukrajinské bych si nedovolil pochybovat. Jak píše danny, mohou ledacos koupit. Třeba firma Tara Mojkovac (Montenegro) vyrábí ...Zobrazit celý příspěvek
O bojeschopnosti Iránské armády na rozdíl od Ukrajinské bych si nedovolil pochybovat.
Jak píše danny, mohou ledacos koupit. Třeba firma Tara Mojkovac (Montenegro) vyrábí pyrotechniku pro kde-jaká letadla A co nevyrábí, vyvinou na zakázku. Třeba do F-14.Originály Irán nekoupí.
+++++++++++
V roce 1976 krátce před pádem iránského šáha Rezi Pahlávího byl s delegací na ukázce v Čáslavi LKCV.
Potom co viděl, chtěl pro všechen personál smlouvu na 5 let a plat v USD.
Materiál a vybavení včetně letadel Su-7 požadoval odkoupit. Platba ihned v USD.
Papaláši mu tehdy museli vysvětlit, že "to nelze"Skrýt celý příspěvekLarry: "Dnes existuje řada sw teré najdete na internetu pro pro sledování přeletů geostacionárních satelitů." :) Unika Vam zcela zasadni rozdil mezi satelitem na LEO a ...Zobrazit celý příspěvek
Larry: "Dnes existuje řada sw teré najdete na internetu pro pro sledování přeletů geostacionárních satelitů."
:)
Unika Vam zcela zasadni rozdil mezi satelitem na LEO a geostacionarnim.
Je samozrejme obrovsky rozdil, jestli strilite po satelitu, ktery je par set kilometru nebo par desitek tisic kilometru daleko.Skrýt celý příspěvekdusan: v případě íránských F-14A ale v převážné většině nejde o reverse engeneering. Spíš o čistý vlastní vývoj náhrad nebo implementace řešení třetích stran. Írán se nesnaží F-14 ...Zobrazit celý příspěvek
dusan: v případě íránských F-14A ale v převážné většině nejde o reverse engeneering. Spíš o čistý vlastní vývoj náhrad nebo implementace řešení třetích stran. Írán se nesnaží F-14 okopírovat a vyrábět, ale udržet bojeschopné a modernizovat. Takže např. pracuje na zástavbě skleněného kokpitu z Migu.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...