Zastaví protivzdušné síly Ukrajiny ruské letectvo? Část II.
-
27. 8. 2018
-
82 komentářů
-
Karel Címala
V dnešní poslední druhé části se detailněji podíváme na schopnosti ukrajinského komplexu protivzdušné obrany (PVO) S-300V1 Antej a na ukrajinské plány pro boj s ruskými raketovými systémy. Článek je pokračováním prvního dílu z minulého týdne.
Na začátku srpna byl na ruském serveru Topwar publikován článek Jevgenije Damanceva „S-300V1 v ukrajinských rukou jsou extrémně nebezpečné pro ruské letectvo i bez raket dlouhého doletu“.
V úvodu článku je prezentován běžný negativní postoj občana Ruska vůči Ukrajině, ale důvodem napsání článku panem Damancevem byly především posměšné reakce čtenářů na sociálních sítích po zveřejnění informace, že Ukrajina zavádí tento komplet opět do výzbroje. Z úvodní části článku lze převzít pouze informaci, že na mariupolském směru (Mariupol leží u Azovského moře) Ukrajina rozmístila již tři komplety.
V odbornější části dává autor do souvislosti tři události ‒ v listopadu 2017 zveřejněné fotografie střeleb odpalovacího zařízení 9A83 kompletu S-300V1 spolu s odpalovacím zařízením 5P85S (ze systému PVO S-300PS); v letošním roce v červenci poprvé zveřejněnou fotografii rakety 9M83 z ukrajinského závodu VIZAR; fotografie z nácviku na letošní vojenskou přehlídku tří odpalovacích zařízení 9A83.
Závěrem autor dovozuje, že pracovníci VIZARu „dokázali oživit jen aktiva krátkého dosahu systému S-300V1, zatímco hlavní kalibr [dálkový dosah – pozn. red.] zastoupeny rychlejšími a energetičtějšími raketami 9M82 se prozatím zprovoznit nepodařilo.“
„O čem to vypovídá?“ ptá se Damancev. „Dosah kompletu [S-300V1 – pozn. red.] nebude 100 km, ale jen 72 km. V nejhorším případě čas na zničení vysokorychlostních cílů (na odletu) se prodlouží o vzdálenost více jak 30 km letu cíle, protože maximální rychlost rakety 9M83 dosahuje pouze 4320 km/h oproti raketě 9M82 s hyperzvukovou rychlostí 6120 km/h. Také zásoba kinetické energie letového motoru 9M82 je podstatně větší a na překonání aerodynamického odporu i kritického snížení rychlosti připadá o 30 % více času. Za další, vlivem nízké rychlosti letu 9M83 se efektivnost aerodynamických kormidel ztrácí již ve výškách 25 000 m oproti účinku aerodynamických kormidel rakety 9M82, která je schopna si uchovat efektivnost aerodynamických kormidel při rychlost Mach 5,8 i ve výškách 35 000 m. Závěrem, bez raket 9M82 není komplet S-300V1 prakticky schopen ničit balistické rakety středního doletu, přestože byl původně určen proti raketám Pershing-1A/B.“
Raketa 9M83 / archív autora
V dalším odstavci se autor pozastavuje nad diskuzemi čtenářů ukrajinských serverů o možnosti zničit kompletem S-300V1 letící raketu 9М723-1 „Iskander-М“. Toto vyvrací, protože maximální konstrukční přetížení raket 9M83 během manévrování může dosáhnout až 20 G, zatímco Iskander pracuje s přetížením 30 G. Podle ruského autora raketa schopná zničit Iskander musí být schopna snést 60 až 70 násobek přetížení, tedy 1,6 až 1,7 násobek přetížení Iskanderu.
Damancev ale varuje před podceňováním kompletu S-300V1 s raketou „menšího“ dosahu (9M83). Při odkonzervování je docela možné, že u kompletu mohla být část uzlů modernizována, zejména radiolokační část.
Vede jej k tomu vysoká úroveň provedené modernizace kompletu S-125M Pečora, z které se některé řešení mohou objevit zejména u směrového radiolokátoru S-300V1 (9S19M2) a vysoce zvýšit odolnost kompletu proti rušení. Ostatně ukrajinská firma Radioniks se podílela jak na modernizaci S-125M, tak právě na S-300V1.
Rakety 9M82 a 9M83 kompletu S-300V1 / archív autora
Autor se dále zamýšlí nad možností spolupráce americké firmy Raytheon s ukrajinskou Radioniks z důvodu prodeje kompletu S-300V1 v 90. letech do Spojených států. Mohlo tak dojít k vylepšení vlastnosti kompletu S-300V1 s americkou pomocí.
„Známé výhody S-300V1 jsou stále zachovány,“ pokračuje Damancev. „Za prvé hovoříme o ničení cíle při maximální rychlosti 3000 m/sec = 10 800 km/hod (pro ukrajinské S-300PS to je pouze 1300 m/sec = 4700 km/hod). Samozřejmě, nebude schopen překvapit Iskander kvůli nízké manévrovosti rakety 9M83, ale je schopen se vyrovnávat s velmi rychlímí přesnými zbraněmi, jako je víceúčelová 4,5 machováraketa Ch-32 vypuštěná z Tu-22M3, operačně taktická balistická raketa Točka-U nebo 300mm raketa Smerč (druhá možnost pouze za určitých podmínek).“
Velkou hrozbu, dle ruského autora, představuje S-300V1 v souvislosti se současnou vyhrocenou situací mezi Ruskem a Ukrajinou okolo Azovského moře. Prakticky bez leteckého krytí jsou bojové čluny ruského námořnictva. Dle jeho názoru pravděpodobně nepomůže ani nasazení podvěsných kontejnerů rušiček Chybiny na letounech Su-30SM a nebo Su-34. Důvodem je právě vysoká odolnost směrového radiolokátoru 9S19M2 proti rušení.
Komplet S-300V1 je také schopen zaměřit malorozměrné cíle o průřezu 0,05 m2, což mu umožňuje ničit strategické rakety různých typů (včetně 3M14K Kalibr) a všechny známé protiradarové rakety dostupné v arzenálu ruských leteckých sil.
Sestava S-300V1 (s odpalovacími vozidly 5P85S) při nácviku na vojenskou přehlídku v Kyjevě.
Pro vyřazení kompletu S-300V1 z boje, pokračuje autor, nestačí zničit jen jednu radiolokační vícekanálovou naváděcí stanici 9S32, ale všechny tři stanice sestavy, a to z důvodů možnosti navádění 12 raket jen jednou stanicí. Dále musí být vyřazen z provozu směrový radiolokátor 9S19M2. V průběhu boje mohou navíc vícekanálové stanice „chaoticky“ přerušovat provoz nebo měnit pozice, dodává autor.
A v samém závěru uvádí: „Proto, jak jste již uhodli, zničení jen jednoho kompletu S-300V1 bude vyžadovat několikrát více času, včetně více raket Iskander nebo Kinžal. Navíc pro průzkum změn polohy naváděcí stanice 9S32 bude vyžadován systémový přístup využívající radarové průzkumné letadlo Tu-214R.Taková je realita při nasazení Anteje ukrajinskými jednotkami.“
Ruská armáda má prozatím dvě letadla aktivního (optického a radiolokačního) průzkumů Tu-214R. Dosah aktivních senzorů letadla je 200 km, pasivních (radioelektronický průzkum) 400 km.
Pro ukrajinské raketové síly tedy zbývá vyřešit problém boje proti raketám Iskander a Kinžal. Je to řešitelné? Je.
Co mají Iskander a Kinžál společného? Kinžal je v principu stejná raketa jako Iskander, rozdíl je v „přeprogramování“ inerciální naváděcí soustavy na „plochou dráhu“ letu ve vyšší vrstvě atmosféry (50 km). Raketový motor mají stejný. Stejný bude i systém koncového navedení na cíl (radiolokační nebo optický).
Korekční motorky rakety Vilcha. Stejné korekční motorky lze použít u protiletadlových a protiraketových střel vzduch-země. / Defense Express
Jestliže ve střední fázi letu se rakety pohybují rychlostí okolo Mach 10, dle proklamací ruské strany mohou provádět úhybné manévry (otázkou je jaké, s ohledem na přetížení), na sestupné dráze letu je potřeba trajektorii letu stabilizovat pro správnou funkci koncového navedení a vlivem aerodynamického odporu také dojde ke snížení rychlosti (ruské odhady uvádí hodnotu Mach 2 až 3).
A právě na této fázi letu jsou rakety nejzranitelnější. Pro tento úsek vyhovují protiletecké rakety středního dosahu. Podmínkou však je, aby raketa měla plynová kormidla raketového motoru, jež umožní rychlou změnu směru. To je zřejmě i důvod, proč raketa 9M82 mající aerodynamické řízení letu, i přes svoji rychlost přes Mach 10, pravděpodobně nebude využita.
Řešení může přinést nová ukrajinská raketa země-vzduch:
V květnu letošního roku ukrajinské servery publikovaly informaci o nové raketě středního dosahu, na níž byl využit patent KB Južnoje nového systému řízení raket. Podstatou je umístění bloku s korekčními raketovými motorky na tuhé palivo do přední části rakety. Tento blok byl mimo jiné úspěšně aplikován u balistické rakety Vilcha, kde plní funkci stabilizátoru dráhy letu v počáteční fázi.
Raketa země-vzduch Dněpr s vyznačenými korekčními motorky v přední části. / archív autora
Letové testy střely Dněpr
V případě nové protiletecké rakety bude činnost bloku využita ve fázi koncového navedení, kde spolu s plynovými kormidly raketového motoru bude střela schopna provádět manévry s vysokým přetížením.
Nová raketa je prezentována pod názvem Dněpr a v prosinci roku 2016 byly uveřejněny první záběry letových zkoušek. Na videu je patrné, jak po vymetení rakety ze startovacího kontejneru dojde k zážehu startovacího motoru a následně k prudké změně směru letu rakety. Tuto funkci by aerodynamická kormidla v tomto okamžiku dráhy letu nedokázala.
Technické charakteristiky rakety Dněpr vychází z počátku projektu a odpovídají běžným základním charakteristikám rakety země-vzduch středního dosahu ‒ dolet 70 km, maximální výška 25 km při rychlosti Mach 3,6. Je předpoklad, že řada údajů se v průběhu realizace projektu může změnit.
Vraťme se krátce k systému S-200V. Jeho důležitost se ukazuje v nasazení nejen proti průzkumnému Tu-214R, ale i proti MiGu-31 jako nosiči rakety Kinžal, jež raketu odpaluje (dle ruských zdrojů) ve výšce okolo 12 km. V tomto případě MiG-31 doslova „září“ do dálky.
Radiolokátor Dněpr / archív autora
I proti těmto cílům může být využit právě modernizovaný statický radiolokátor 5H86 Dněpr, jež v dobách Sovětského svazu sloužil k vyhledávání a sledování balistických raket (provoz ukončen v roce 2008).
Jeho dosah na bodové objekty byl 1900 km, při efektivní odrazné ploše 1 m2 až 4000 km. Délka antény radiolokátoru je 250 m, výška 12 m. Radar je umístěn v prostoru Mukačevo. Spolu s optickým systémem Saže v prostoru Dunajevcie, a třemi speciálními astronomickými observatořemi (prostory v Oděse, Lvově a Užhorodu) tak vytváří Systém kontroly a analýzy kosmické situace se sídlem v Mukačevě.
Zde můžeme pouze spekulovat, nakolik by bylo přínosné zapojení tohoto systému do Jižního křídla NATO v Evropě.
Závěrem se dá říci, že Ukrajina za poslední čtyři roky výrazně rozšířila své vojenské schopnosti, především v oblasti pásmové i vojskové PVO. Tento pokrok usnadňuje nový, hluboce zakořeněný ukrajinský narativ ‒ postavit armádu schopnou adekvátně odpovědět na akce ruského letectva a raketového vojska.
Zdroj: Topwar, Censor, Milnavigator, Ukrainan Military
Související články
Ukrajina obdržela české houfnice 2S1 Gvozdika
Podle ukrajinského portálu uprom.info na přelomu června a července Ukrajina získala 33 sovětských ...
-
24.07.2018
-
53 komentářů
-
Jan Grohmann
Nejnovější ukrajinské zbraně na vojenské přehlídce v Kyjevě
O víkendu byly uvolněny první informace o nových typech ukrajinské vojenské techniky, která se ...
-
13.08.2018
-
53 komentářů
-
Karel Címala
Zastaví protivzdušné síly Ukrajiny ruské letectvo? Část I.
V období let 2003 až 2013 byly na Ukrajině postupně stahovány protiletadlové komplety a ukládány do ...
-
24.08.2018
-
48 komentářů
-
Karel Címala
Armija-2018: Přehlídka schopností ruského vojenského průmyslu
Nedaleko Moskvy v těchto dnech probíhá tradiční mezinárodní vojensko-technické fórum Armija-2018. I ...
-
24.08.2018
-
228 komentářů
-
Jan Grohmann
gangut to mas iste pravdu, ale tvrdit, ze v tomto e s400 ci s500 niekde inde ako zapadne systemy je pomerne pochybne. Ano, skusobne strelby zvladli na jednotku, ale to aj ...Zobrazit celý příspěvek
gangut
to mas iste pravdu, ale tvrdit, ze v tomto e s400 ci s500 niekde inde ako zapadne systemy je pomerne pochybne. Ano, skusobne strelby zvladli na jednotku, ale to aj Patriot pred nasadenim v prvej vojne v zalive. Az ostre dlhodobe nasadenie ukazalo chyby ktore sa potom museli riesit a ktore testy jednoducho neodhalili.
A o detekcii plati to iste. Jedno je tvrdenie vyrobcu o schopnostiach, druhe realita. Ano su to spickove systemy, ale az ostre nasadenie by ukazalo realitu veci a vsetci co tu tvrdia nieco ine varia z vodySkrýt celý příspěvekCzertik Ano, je pekne ze s500 ma velky vyskovy/dalkovy dostrel, ale to je tak VSE. Tak to teda rozhodne nie. Systémy S300, S400,S500 rozhodne nie sú len o veľkom dosahu. Ide ...Zobrazit celý příspěvek
Czertik
Ano, je pekne ze s500 ma velky vyskovy/dalkovy dostrel, ale to je tak VSE.
Tak to teda rozhodne nie. Systémy S300, S400,S500 rozhodne nie sú len o veľkom dosahu. Ide hlavne o detekčné schopnosti a o algoritmy pre naveedenie. Systémy používajú rozne typy striel a sú súčasťou integrovaného systému.
Alebo myslíte že majú zostrelovať vysokomanévrujúce ciele na vzdialenosť 500km?Skrýt celý příspěvekrazieli - kdyby ses místo čertění podíval kus zpět do diskuse, tak s GFLOPSama sem přišel Cernakus, kterej se pokoušel (ale navíc chybně, neznal GFLOPSy moderních procesorů - a to ...Zobrazit celý příspěvek
razieli - kdyby ses místo čertění podíval kus zpět do diskuse, tak s GFLOPSama sem přišel Cernakus, kterej se pokoušel (ale navíc chybně, neznal GFLOPSy moderních procesorů - a to i když se nezapočítá GPU) a více lidí mu to tu omlátilo o hlavu.
Czertik poměrně dost neobratně, a jeho příspěvku by se dalo lecos vytknout, ale pravdě je daleko blíže, než to, na co reagoval.Skrýt celý příspěvekraziel co takhle se zamyslet se o cem byl puvodni komentar a na co a jak sem regoval ? Ano skutecne uznavam, ze vykon v GFLOPS je umely, co nema s realnym provozem moc ...Zobrazit celý příspěvek
raziel
co takhle se zamyslet se o cem byl puvodni komentar a na co a jak sem regoval ? Ano skutecne uznavam, ze vykon v GFLOPS je umely, co nema s realnym provozem moc spolecneho...ale ja to nebyl kdo ho dal jako "praveho boha" na mereni vykonu. Jen sem pouzil onen vykon ke srovnani s jinymy procesory.
A v cem se treba lisi XEON od ostatnich procesoru intel, ci jinehoi vyrobce, si skutecne muzu velmi jednoduse najit, dokonce i na te wiki. A skutecne co se tyka datove propustnosti apod...to je jen jedna cast co udava celkovy vykon.
Pokud chces argumentovat, ok, napis me DRUHY vliw procesor - vyjma elbrusu - , co se pouziva na bezne aplikace (resp ho rusove chteji pouzivat, pres emulatory) ?
Ano, jiste, ve vysoce speliazovanych aplikacich maji vliw procesory budoucnost, ale to je ten problem, ve specializovanych aplikacich, ne v beznem pouziti kde sou vyroby nasobne vyssi.
A to tvoje srovnani s gtx 460 a 295.....tady jde videt ze absolutne nevis o co jde. Ano 460 se na vykonove nechytala...protoze 460 byla stavena jako ja mid-mainstream, narozdil od 295 coz byla stavena jako top-end.
To je uplne stejne jako by ses rozciloval ze fabia v pozdejsi generaci neni rychlejsi nez ferrari starsi o 2 generace.Skrýt celý příspěvekasi tě ani nenapadlo, že přínos procesoru se fakt neměřil za pomoci stupidního benchmarku a algoritmu výpočtů pro klasické stolní procesory pro domácí použití.... hlavně že sis ...Zobrazit celý příspěvek
asi tě ani nenapadlo, že přínos procesoru se fakt neměřil za pomoci stupidního benchmarku a algoritmu výpočtů pro klasické stolní procesory pro domácí použití....
hlavně že sis někde přečetl nic neříkající propustnost...ve vztahu k čemu ty CAPSLOCKU?Skrýt celý příspěvek2 Czertik zajímavá úvaha, příště bych doporučil vysrat se na wiki a pochopit v čem se lišil třeba XEON, když je ti z ruských procesorů na blití.....S touhle připitomělou logikou ...Zobrazit celý příspěvek
2 Czertik
zajímavá úvaha, příště bych doporučil vysrat se na wiki a pochopit v čem se lišil třeba XEON, když je ti z ruských procesorů na blití.....S touhle připitomělou logikou můžeš totiž tvrdit, že GTX 460 byl též vyvíjen modernější technologií, s použitím knihoven pro
novější pixel a vertex shadery a přitom se ABSOLUTNĚ nechytal na prasečí a o II. slovy , !DVĚ! generace starší GTX 295Skrýt celý příspěvek@Czertik: RF nieje vo svete procesorom nikterak významný hráč a to ani napriek Elbrusom (VLIW) a Bajkalom (MIPS). Ale keď to otočím nič to nevypovedá o ich inžinieroch, ktorí ...Zobrazit celý příspěvek
@Czertik:
RF nieje vo svete procesorom nikterak významný hráč a to ani napriek Elbrusom (VLIW) a Bajkalom (MIPS).
Ale keď to otočím nič to nevypovedá o ich inžinieroch, ktorí sú na veľmi vysokej úrovni a z tohto pohľadu majú svoju cestu čo v princípe v čisto uzavretom armádnom (kozmickom) prípadne vládnom nemusí byť na škodu... A TAM TO KONČÍ ako aj celý rusofizmus okolo toho...
Samotná Čína prešla celým týmto vývojom (doslova R&D) od Loongson (MIPS) cez nezpočetné licencie ARM (RISC) pre MT/tablety až po najvýkonnejšie superpočítače (HPC) na svete až pochopili resp. otvorili si cestu k CISC t.j. x86 vytvorením spoločného (join venture) podniku z taiwanskou VIA Technologies pod názvom Zhaoxin (Shanghai Zhaoxin Semiconductor Co., Ltd.).
Čína sa však diverzifikovala aj vo svete CISC a aj s AMD vytvorili spoločný podnik (join venture) THATIC a to ako odnože najvýkonnejších AMD Epyc procesorov pod procesorovým názvom Hygon Dhyana pre najvýkonnejšie serverové stanice. (Už už len na okraj čína išla až tak ďaleko, že spoločne opäť s AMD a čínskou spoločnosťou Zhongshan odhalili pred mesiacom novú hernú x86 konzolu Subor Z+.)
Primárne pre Číňanov je najdôležitejšia bezpečnosť a sebestačnosť v čisto uzavretom armádnom (kozmickom) prípadne vládnom sektore. Preto napr. Zhaoxin už vyrába 28nm SoC KX-5000 v HLMC (Shanghai Huali Microelectronics Corporation) a tohtoročné KX-6000 SoC v čínskej továrni TSMC (Taiwan Semiconductor Manufacturing Co.).
Suma sumárum Čína je skutočným hráčom kdežto RF z pochopiteľných dôvodov len paběrkuje a to ešte len na svojom výsostnom piesočku...
Takže naozaj netreba kŕmiť trolov !Skrýt celý příspěvekcernakus Tak sem si dal maly domaci ukol, abys se mrkl kde vsude se vliw procesory pouzivaji. A mimo ruskeho elbrusu kde ho chteji cpat do pc aplikaci sem nikde zadny podobny ...Zobrazit celý příspěvek
cernakus
Tak sem si dal maly domaci ukol, abys se mrkl kde vsude se vliw procesory pouzivaji. A mimo ruskeho elbrusu kde ho chteji cpat do pc aplikaci sem nikde zadny podobny procesor tam nenasel.
Ano, transmeta vyrabi vliw procesory a nesustale je modernizuje, ale tam jde o procesory ktere se pouzivaji do modemu, GPS apod...cili zjednodusene, tak kde procesory nesutale chrosutaji to same dokola a dokola.
Zadne nahodne zmeny vypoctu. A muzes me dat nazev jedineho ruskeho cisc procesoru co se dnes vyrabi ?
A to, ze rusove sami musi elbrus vyrabet v cizine a sami ho nejsou schopni vyrobit, ukazuje ze i tady rusove nejsou samostatni, jinak by si ho vyrabeli doma.Skrýt celý příspěveklarry Ano, je pekne ze s500 ma velky vyskovy/dalkovy dostrel, ale to je tak VSE. Nic to nerika o jehoi schopnosti zamerit stealth letoun a setrelit ho, navic je znama vec, ze na ...Zobrazit celý příspěvek
larry
Ano, je pekne ze s500 ma velky vyskovy/dalkovy dostrel, ale to je tak VSE. Nic to nerika o jehoi schopnosti zamerit stealth letoun a setrelit ho, navic je znama vec, ze na vetsi dostrel potrebujes vetsi raketu a vetsi raketa hure sestreluje vysoce manevrovatelne cile. Jo slo by to omezit kdby s 500 pouzival 2/3/4 stupnove rakety, ale sou vicestupnove ?
A ano, sousta zdejsich dikuteru valku nezaiza, tak jen teoretizuje. Ty si ji zazil kdy a kde ?Skrýt celý příspěvekcernakus ???? Jak si prisel na to, ze ten rusky procesor jde vubec srovnavat s ryzeny ????? Myslim, ze nema zas az tak moc smysl porovnavat vtnitrni kostrukci, kdyz rozhodujici ...Zobrazit celý příspěvek
cernakus
????
Jak si prisel na to, ze ten rusky procesor jde vubec srovnavat s ryzeny ?????
Myslim, ze nema zas az tak moc smysl porovnavat vtnitrni kostrukci, kdyz rozhodujici je v konecnem souctu jen surovy vykon ne ?
Tak si trochu porovnejme.
Elbrus / AMD - vyrobni technologie pocet jader frekfence vykon(gflops) TDP (jak moc topi)
28nm/12nm 8/2 1,5/3,4 boost 500/422 150/ 25!!!
28 / 12 8/4 1.5/3.4 b 500/844 150/ 25.
A to sem prosim provnaval s ryzeny 3 PRO MOBILY.
Holt vykon pro stolni ryzeny sem nenasel. A to si vezmi ze ty elbrusy se prezentuji jako SERVEROVE procesory...takze jen beznym mkrnutim na tohle me rika ze rusove v elektronice co se tyky vykonu a vyrobni velikosti, resp malosti zaostavaji za usa min o 8 let.
Jo ty udaje sou z wiki, takze nemusi byt uplne presne, eco muze chybet, ale myslim ze v jadru odpovidaji realite.
Jinak nejvykonejsi ryzen mel 1760 GFLOPS, a to prosim "topi" jen 65W, cili polovinu co elbrusy...pri 1/3 vykonu.
A to si prosim vezmi, ze se bavime o procesorech co sou pro civilni trch, ne o vojenskych kde se hledi vic na vykony nez na nakupni cenu.
Jedine v cem elbrus konkuruje threadriperu co sem nasel, by byl prave TDP - jak moc hreje, ale tak nejak mam pocit, ze vykonove bude ryzen uplne nekde jinde, zvlast pri vysim poctu jader.Skrýt celý příspěvekcernakus " Ne u země, která je prakticky soběstačná, ne u země, s níž chce obchodovat většina světa a zejména ne u země, se kterou nezanedbatelná část amerických vazalů obchodovat ...Zobrazit celý příspěvek
cernakus
" Ne u země, která je prakticky soběstačná, ne u země, s níž chce obchodovat většina světa a zejména ne u země, se kterou nezanedbatelná část amerických vazalů obchodovat prostě musí minimálně v horizontu deseti let."
No,pokud vezmu v potaz sibir...a ze by si ji vzali cinani ..tak prakticky pise o CINE a ne o Rusku :).
A jake ze to staty chteji do ruska ? Ani takove diktatorske beloruska o tom, ze by se znovu pripojilo v novo-polo-sssr sem neslysel. Natoz o kazachstanu apod. A to nemluvim o mongolsku, ktere je na rusku velmi zavisle, co se tyka dopravy, elektriky apod.
A sou jeste chudci nez rusaci.Skrýt celý příspěveklogik: když to říkáš, přesto doporučuji další studium. Tvoje příspěvky jsou na toto téma čím dál lepší a s méně chybami. To myslím upřímně, žádný dvojsmysl. Dej tomu další ...Zobrazit celý příspěvek
logik:
když to říkáš, přesto doporučuji další studium. Tvoje příspěvky jsou na toto téma čím dál lepší a s méně chybami. To myslím upřímně, žádný dvojsmysl.
Dej tomu další čas a budeme moci kvalitně podebatovat.Skrýt celý příspěveklogik:
Ja sa Vám čudujem, že máte vôbec chuť sa zaoberať ruskými Elbrus VLIW procesormi, pri ktorých sú ešte aj VIA / Zhaoxin x86/x86-64 procesory mainstreamom :-)logik:
Ja sa Vám čudujem, že máte vôbec chuť sa zaoberať ruskými Elbrus VLIW procesormi, pri ktorých sú ešte aj VIA / Zhaoxin x86/x86-64 procesory mainstreamom :-)cernakus:
Vždy mě nejvíce potěší reakce, jakou jsi právě udělal. Ukazuje, že na to nemáš co říci a jen si vyléváš vztek, a tedy že se mi to podařilo napsat dobře. Díky.cernakus:
Vždy mě nejvíce potěší reakce, jakou jsi právě udělal. Ukazuje, že na to nemáš co říci a jen si vyléváš vztek, a tedy že se mi to podařilo napsat dobře. Díky.PS: a s tou x86 zátěží jsi také mimo. x86 32bitová instrukční sada už je v CPU okrajová věc. Sice ji umí, ale nijak rychle a nijak to návrh CPU nezatěžuje. Co má běžet rychle, je ...Zobrazit celý příspěvek
PS: a s tou x86 zátěží jsi také mimo. x86 32bitová instrukční sada už je v CPU okrajová věc. Sice ji umí, ale nijak rychle a nijak to návrh CPU nezatěžuje. Co má běžet rychle, je dneska v 64bitech.
64bitová instrukční sada pak není žádnej historickej relikt ale naopak hodně dobře navržená sada (AMD ji navrhlo tak dobře, že dokonce byl Intel nucen ji s pár minoritními úpravami převzít). Problematické staré instrukce se z ní pomalu vyřadili (MMX apod.) a potřebné vektorové operace se přidaly.
To, že je to CISC instrukční sada pak není nevýhoda, ale naopak velká výhoda. Protože dnes již není problém dekódovat instrukce na microOps. Ano, zesložiťuje to návrh cpu a prodlouží pipeline, ale to není to, na čem dnes visí výkon procesorů. Největší bottleneck
je dnes latence pamětí a cache. A pro tyto účely je CISC instrukční sada nejvhodnější, protože je oproti RISC instrukčním sadám daleko úspornější a tedy minimalizuje nutnost přenosů (oproti VLIW, která je naopak neobyčejně ukecaná - proto měli např. Itania vždy tak velké množství cache, aby tuto nevýhodu alespoň částečně eliminovali). Není to tedy instrukční sada vhodná např. do mobilu (kde jde o každý milivat), ale do výkonných počítačů to je pořád nejlepší možná volba.
RISC instrukční sada se pak hodí do jednodušších "procesůrků", kde jde především o nízkou spotřebu, protože odpadá dekódování instrukcí.
VLIW pro svůj široký paralelismus by teoreticky byla vhodná na numerické výpočty a superpočítače, ovšem její náročnost na paměťové přenosy (které dnes především zabíjejí výpočty) ji z této role diskvalifikuje, a do malých procesůrků pro mobily se zas nehodí, protože VLIW z principu znamená široké jádro a tedy preference výkonu nad spotřebou.Skrýt celý příspěvekcernakus: x86 nejsou VLIW ani náhodou. Jsou to procesory CISC s instrukční sadou, která je v drtivé většině uvnitř intepretovaná superskalárním out of order RICS strojem. S ...Zobrazit celý příspěvek
cernakus:
x86 nejsou VLIW ani náhodou. Jsou to procesory CISC s instrukční sadou, která je v drtivé většině uvnitř intepretovaná superskalárním out of order RICS strojem.
S VLIW typem procesoru nemá žádná z těch X x86 architektur, které od roku 95 tady byly, (teda kromě transmety) nic společného. x86 (ať 32bit či 64bit) nemá v jedné instrukci zapakované větší množství nezávislých instrukcí, ani se zde neprovádí reordering instrukcí pomocí kompilátoru, ani žádná z architektur nemá microOps v podobě VLIW instrukcí.
Pravděpodobně si pleteš význam základních termínů: VLIW a superskalární. Každý VLIW je superskalární, ale ne každý superskalární procesor je VLIW. Superskalární procesory pak jsou hodně stará věc (nejstarší byl Cray) a rozhodně nemají původ v Rusku. (Ono ani VLIW nemá žádný původ v Rusku, jak jsi tvrdil, tato technologie pochází ze spojených států.)
S těma GFLOPs máš částečně pravdu, ta metrika je dnes tak nesmyslná, že si ji nepamatuju z hlavy a opravdu jsem se blbě kouk. Nicméně, 1jádro ryzenu je schopno za takt provádět 24 SP instrukcí (16 sčítání + 8 násobení), tedy 3,5Ghz jádro Ryzenu má teoretický výkon 84Gflops. Takže jsem se o tolik nespletl, 500Gflops dosahuje tedy ne lowend, ale střední třída:6 jádrovej Ryzen. Rozhodně ne 16jádrovej Threadripper, ten má GFLOPS skoro trojnásobné (a to je to procesor nikoli z aktuální, ale z minulé generace, dnes jsou špička 32jádrové procesory).
Pokud nebereme ovšem v úvahu výkon GPU, což není taková blbost, jak tvrdíš - protože algoritmy, které sedí VLIW procesorům a teda budou alespoň nějak rozumně běžet na Elbrusu, tak budou rozumně implementovatelný i na GPU....Skrýt celý příspěvekAle to já vím, že to tam je (stejně nedělám nic nekalého)...a když máš open source, tak to je furt v hardwaru - můj CAD má ale port i na Linux, stejně tak další aplikace, o které ...Zobrazit celý příspěvek
Ale to já vím, že to tam je (stejně nedělám nic nekalého)...a když máš open source, tak to je furt v hardwaru - můj CAD má ale port i na Linux, stejně tak další aplikace, o které mi běží...a dosbox je myslím JAVA, ten by běžel i v myčce. :)
Za mě je moc dobře, že se postupně etabluje alternativní výrobce s jiným přístupem...konkurence je fajn, korporátní fůze blé.
Nevíš jak budou řešit úřední HW v Německu (nad win 7 to maj zakázaný ?)? To poběží ouřady na nemicrosoftích systémech?Skrýt celý příspěvekLuky: a mimochodem NSA backdoory máš ve Windows, Google aplikacích, mailovém serveru tvého poskytovatele, CAD aplikace ... Musel by jsi přejít na všechno Ruské. Ovšem je to ...Zobrazit celý příspěvek
Luky:
a mimochodem NSA backdoory máš ve Windows, Google aplikacích, mailovém serveru tvého poskytovatele, CAD aplikace ...
Musel by jsi přejít na všechno Ruské. Ovšem je to výhra, mít v počítači backdoory FSB?
:-DSkrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...