Zastaví protivzdušné síly Ukrajiny ruské letectvo? Část I.
- 24. 8. 2018
- 48 komentářů
- Karel Címala
V období let 2003 až 2013 byly na Ukrajině postupně stahovány protiletadlové komplety a ukládány do vojskových skladů. Obrat nastal v roce 2014 v souvislosti s agresí Ruska. Tento článek je první části dvoudílného seriálu o ukrajinské PVO.
Protivzdušná obrana (PVO) Ukrajiny byla do roku 2014 postavena na kompletech S-300PS a Buk-M1. Komplety „Třístovka“ a „Buk“ ničily cíle na vzdálenosti 75 km (resp. 32 km) a výškách do 27 km (resp. 22 km). Celkový počet raketových brigád a pluků se odhadoval okolo padesáti.
S ohledem na nové bezpečnostní vztahy s Ruskem musela Ukrajina zcela změnit svou PVO. V současnosti je ukrajinská PVO rozdělena do čtyř oblastí (velitelství ve Lvově, Oděse, Dněpru a Vasylkivu). Každá oblast má jak leteckou, tak raketovou protileteckou techniku a další druhy vojsk.
V souvislosti s budováním nové struktury pozemních vojsk vyvstala potřeba rychlého doplnění jednotek PVO dalšími protiletadlovými komplety. Celkově je pak nutno vytvořit nový integrovaný systém velení a řízení protivzdušné obrany.
Základem každé PVO je přehledový radiolokátor. Obranný průmysl se logicky vydal cestou modernizace stávajících typů ale i vývojem nových prostředků.
Letos byla dodána do vojsk první souprava radiolokačního systému Malachit-M. Obsluhu tvoří dvě osoby, rozvinutí je plně automatické, činnost zahájí operátor do dvaceti minut. Vývoj, zkoušky a uvedení do výroby trvalo tři roky.
Dalším typem je nový 3D mobilní radiolokátor Jiskra 80K6T. Hlavním rysem modelu je digitální fázově aktivní mřížka (AESA), která umožňuje detekovat a doprovázet cíle s vysokým rozlišením a měřit cílové polohy podle tří souřadnic: dálka, azimut a výška. Radar je kompatibilní se všemi raketovými systémy ukrajinské armády, je možné jej využít i pro letecké síly. Dosah je 500 km, výška do 40 km a umožňuje sledovat současně 500 cílů.
Přehlédový radiolokátor Malachit
Jiskra 80K6T
Společnost v současnosti pracuje na vysokorychlostním radaru metrových rádiových vln MP-1. Speciální radarová stanice je určena k automatickému zjišťování vzdušných cílů v rozsahu přes 400 km. Hlavním rysem MP-1 je schopnost detekovat vzdušné cíle s technologií „ stealth “ , včetně perspektivních letadel páté generace.
Pro aktuální potřeby vojska bylo přijato rozhodnutí o modernizaci starší sovětských kompletů PVO. Jedná se o tři systémy PVO krátkého dosahu – samohybný 2K12 „Kub“ a 9K330 „Tor“ a mobilní S-125; dva systémy PVO středního dosahu – S-300PT (blízký příbuzný S-300PS) a mobilní protiraketový a protiletadlový systém navržený ke krytí bojových operací pozemních vojsk S-300V1. Posledním je raketový systém dalekého dosahu S-200V.
S-300PS / archív autora
Kub s dálkovým dosahem do 25 km (výškový 14 km) je dobře znám z výzbroje Armády ČR. Tor je protiletadlový a protiraketový systém pro ochranu manévrujících vojsk na divizní úrovni proti cílům pohybujícím se rychlostí až 700 m/s na vzdálenosti od 0,5 km do 12 km a ve výškách od 10 m do 6000 m. Převedení z pochodové do bojové polohy je do tří minut. Reakční doba kompletu je 8 – 12 sekund. Obsahuje osm raket uložených i startujících ze svislé polohy z kompletu. Motor rakety využívá tuhé pohonné hmoty.
Modernizován byl také konstrukčně více než 55 let starý systém PVO S-125M Pečora. Přestože byl přijat do vojsk v roce 1961, životnost komponent končila až v těchto letech. O modernizaci pak rozhodl nejen velký počet odpalovacích zařízení ale zejména počty skladovaných raket.
Tor (9K330) / archív autora
Hlavním rysem byla modernizace raket 5V27D. Raketový motor a startovací motor pohání nové tuhé raketové palivo, ovládací pneumohydraulické prvky rakety byly zaměněny za elektrické. Hlavní však je osazení rakety poloaktivní nebo aktivní radiolokační hlavicí navedení. Díky tomu je možné navádět na jeden cíl až dvě rakety 5V27D, případně na tři cíle navádět šest raket 5V27D-M1 a na čtyři cíle osm raket 5V27D-M2 na vzdálenost až 40 km do maximální výšky 25 km.
Aktivní radiolokační hlavice raket 5V27D-M2 umožňuje za letu detekovat cíle (MiG-29) na vzdálenost minimálně 20 km, což zvyšuje přesnost navedení, včetně velmi manévrujících cílů.
Raketa se na počáteční fázi letu pohybuje po aerobalistické trajektorii, v závěrečné fázi letu je realizován princip „vystřel a zapomeň“. Hlavice obsahuje také algoritmus proti aktivnímu rušení, což poskytuje vysokou pravděpodobnost zničení cíle (více než 0,9).
Modernizovaná Pečora
Radiolokátor Pečory FCR-125 je určen pro autonomní detekci, identifikaci, sledování cílů a navádění raket v první fázi letu. Rozpoznání cílů (efektivní odrazová plocha, EOP = 5 m2) je v dosahu až 130 km.
Modernizováno je také odpalovací zařízení. Komplet S-125M je vyroben ve spolupráci firem Luč a Radioniks, očekává se i zájem ze zahraničí. Jeden komplet je již v zahraničí testován, ale další podrobnosti nebyly uvedeny.
Další ukrajinský prostředek PVO, stacionární komplex S-200V, je ve službě od roku 1967 a byl zavedení i v Československé lidové armádě. Rakety S-200V pohání kapalné palivo.
S-200 / archív autora
S-200V ničí cíle v dosahu až 240 km (!), ve výškách od 300 m do 40 km. Nepřátelskými cíli jsou v tomto případě míněna zejména vzdušná velitelská stanoviště (AWACS), letouny vzdušného průzkumu a letouny speciálního určení.
Ze strany ukrajinského ministerstva obrany je vyvíjen tlak na firmu Pivdenje, aby zhotovila raketový motor na tuhé palivo pro S-200V. První zkoušky raket snad proběhnou ještě v letošním roce. V současnosti jsou bojeschopné čtyři raketové brigády, celkový počet do budoucna by měl být šest raketových brigád.
Pro úplnost je ještě nutno uvést starší typy ukrajinských kompletů PVO krátkého doletu 9K33 Osa a 9K35 Strela-10.
9K33 Osa / archív autora
V současnosti je také aktuální zavádění komplexů PVO určených pro boj s drony. K tomu je možné využít starší protiletadlové prostředky, v lepším případě k těmto starším prostředkům přiřadit malý radiolokátor a protileteckou raketu krátkého doletu.
Nabízí se mnoho variant, jako jsou například hybridní (kanóny a rakety) komplexy PVO ZSU-23-4 Šilka a 2S6 Tunguzka.
2S6 Tunguska / archív autora
Zajímavým řešením pro boj s drony je ukrajinsko-polský projekt ZRN-01 Stokrotka, který ale zatím není zaveden do výzbroje. Na automobilovém podvozku jsou umístěny dvě odpalovací zařízení pro neřízené ukrajinské rakety RS-80PO firmy Artem.
Stokrotka je vybavena moderním detekčním systémem, který zahrnuje ukrajinský radar, optické přístroje a digitální systém řízení palby polské výroby. Systém detekce cílů dokáže rozpoznat malé bezpilotní prostředky, včetně jsou-li zhotoveny z kompozitních „průhledných“ materiálů, a to na vzdálenost asi 10 km.
Po rozpoznání cíle systém řízení palby vypočítá trajektorii letu cíle a směruje odpalovací zařízení do předpokládaného bodu setkání. Díky vysoce nadzvukové rychlosti RS-80 (krátká doba letu), přibližovací rozbušce, vysoké rychlosti palby a tříštivo-trhavé hlavice je velká šance zničení dronu nebo celých rojů dronů, a to ve výškách do 4 km.
Stokrotka / archív autora
Odpalovací kontejnery pro neřízené rakety systému Stokrotka / archív autora
ZRN-01 Stokrotka je také účinná proti pěchotě, lehkým obrněným cílům a lehce chráněným objektům. Je otázkou, jak by se systém dokázal vypořádat se zničením střel s plochou dráhou letu.
Na závěr výčtu raketových systémů PVO ukrajinské armády byl záměrně ponechán komplet S-300V1 Antej středního/dalekého dosahu. Komplex byl do ukrajinské armády zaváděn postupně od roku 1983, v devadesátých letech uložen do skladů a od roku 2014 opět zaveden do výzbroje.
S-300V1 / archív autora
Sestava kompletu S-300V1 / archív autora
Srstavu kompletu tvoří:
+ řídící stanice 9S457;
+ přehledový radiolokátor 9S15MT (V);
+ směrový radiolokátor 9S19M2;
+ 3 vícekanálové naváděcí stanice 9S32;
+ 6 odpalovacích zařízení 9A82;
+ 6 odpalovacích zařízení 9A83;
+ 3 nabíjecí přepravníky 9A84;
+ 3 nabíjecí přepravníky 9A85;
Všechna zařízení jsou na pásovém podvozku a Ukrajina disponuje šesti komplety, tj. 72 odpalovacích zařízení. Komplet detekuje cíle do vzdálenosti 300 km a dokáže navádět současně rakety na 12 cílů.
Rakety 9M82 a 9M83 kompletu S-300V1 / archív autora
Raketa 9M83 / archív autora
Komplet používá dva typy raket, 9M83 s doletem do 75 km a výšky 25 km a raketu 9M82 s doletem 100 km a do výšky 27 km. Rozdíl v raketách je především ve velikosti startovacího motoru.
V poslední druhé části se podíváme na schopnosti systému S-300V1 a na ukrajinské plány pro boj s ruskými balistickými raketami a střelami s plochou dráhou letu.
Související články
Vilha: Ukrajinský raketomet zastaví postup mechanizované brigády
Páteří raketového vojska Ukrajiny se stává hluboce modernizovaný raketový komplex 9K58 Smerč ráže ...
- 17.05.2018
- 24 komentářů
- Karel Cimala
Američané mají zájem o ukrajinské dopravní letouny An-74
Společnost Oriole Capital Group plánuje zakoupit vojenské transportní letouny An-74 a nechat je ...
- 18.05.2018
- 14 komentářů
- Jan Buchar
Ukrajina obdržela české houfnice 2S1 Gvozdika
Podle ukrajinského portálu uprom.info na přelomu června a července Ukrajina získala 33 sovětských ...
- 24.07.2018
- 53 komentářů
- Jan Grohmann
Nejnovější ukrajinské zbraně na vojenské přehlídce v Kyjevě
O víkendu byly uvolněny první informace o nových typech ukrajinské vojenské techniky, která se ...
- 13.08.2018
- 53 komentářů
- Karel Címala
Modernizované Kuby a tory sa poste vracajú v jednotkám: https://svet.sme.sk/c/22059111... Vie ...Zobrazit celý příspěvek
Modernizované Kuby a tory sa poste vracajú v jednotkám: https://svet.sme.sk/c/22059111...
Vie niekto, v čom všetkom spočívala modernizácia, resp. nakoľko išla do hĺbky?Skrýt celý příspěvekTezko rict, ale podle toho, co se vyrabelo na ukrajine, a co vsechno se dodavalo z ruska, bych rekl ze spis je jen uvedli do provozuschopneho stavu a modernizace byly jen omezene a ...Zobrazit celý příspěvek
Tezko rict, ale podle toho, co se vyrabelo na ukrajine, a co vsechno se dodavalo z ruska, bych rekl ze spis je jen uvedli do provozuschopneho stavu a modernizace byly jen omezene a slo spis o nahradu ruskych systemu ukrajinskym ekvivalentem, ktery mohl byt lepsi, ale i horsi.Skrýt celý příspěvek
Izrael koupil od ukrajinského státního koncernu "Ukroboronprom" pasivní radarový systém Kolčuga-M. Podle tiskových informací budou moci izraelské letecké síly s pomocí komplexu ...Zobrazit celý příspěvek
Izrael koupil od ukrajinského státního koncernu "Ukroboronprom" pasivní radarový systém Kolčuga-M.
Podle tiskových informací budou moci izraelské letecké síly s pomocí komplexu Kolčuga-M sledovat pohyb íránských balistických raket v Sýrii a sledovat rozmístění nebezpečných mobilních komplexů syrské armády S-300 Favorit, které představují největší hrozbu pro izraelské letectvo.
https://defence-blog.com/army/... Skrýt celý příspěvekKontraktační velitelství americké armády (U.S. Army Contracting Command) koupilo modernizovaný mobilní 3D radarový systém od ukrajinské firmy ...Zobrazit celý příspěvek
Kontraktační velitelství americké armády (U.S. Army Contracting Command) koupilo modernizovaný mobilní 3D radarový systém od ukrajinské firmy „Iskra“.
https://defence-blog.com/army/...
https://iskra.zp.ua/files/ru_M... Skrýt celý příspěvekRaSe: možná to vypovídá o reálně bojechopnosti vlastních PVO systémů. Přece jen, země která má sotva na základní obsluhu státního dluhu a snaží se vyjednávat odklady splátek a ...Zobrazit celý příspěvek
RaSe: možná to vypovídá o reálně bojechopnosti vlastních PVO systémů. Přece jen, země která má sotva na základní obsluhu státního dluhu a snaží se vyjednávat odklady splátek a odpouštění, si nemůže moc dovolit tak drahé systémy. I když je možné, že jim něco amíci dají rádi darem.Skrýt celý příspěvek
Plány Ukrajinského MOD nejsou nic jiného než "reinkarnace sovětského šrotu" Jestliže postavili obrannou linii na ose Lvov, Dněpr, Oděsa, Vasilkyvo nic proti. Rusové mají dost ...Zobrazit celý příspěvek
Plány Ukrajinského MOD nejsou nic jiného než "reinkarnace sovětského šrotu"
Jestliže postavili obrannou linii na ose Lvov, Dněpr, Oděsa, Vasilkyvo nic proti.
Rusové mají dost zkušeností z konfliktu s Gruzií .
Je tomu 10 let co byli ve stejné situaci a nuceni překonávat "vlastmí PVO", tedy přesněji L a PVO ex USSR.
Gruzie měla dost kontraktorů a zkušených instruktorů - absolventů Kyjevského
KVIRTU, z dob SSSR A to už jsou dnes pánové "v letech"
Po skončení krátké konfliktu Ruská armáda vše pečlivě analyzovala a vyhodnotila.
Včetně provedení takticko-technických opatření.
Pokud se podíváme blíže, Ukrajinské systémy PVO jsou evidentně bez nějakých zásadních modernizací od počátku 90tých let, starší 30ti let.
Příslušníci LaPVO Ukrajiny nejen že od r.92 příliš necvičili, ale ani se neúčastnili bojových operací v konfliktech větších rozsahů.
2K12KUB je za zenitem, nehledě na problémy s motory na TPH, které špatným systémem utěsnění nasávácích otvorů vzduchu rády navlhají.
Pochubuji, že tento konstrukčí problém kdokoliv řešil.
Z OS RF systém vyřazen pro zastralost.
S-125 Pechora je muzeální kousek, kerý Ukrajina "lafetovala"
Práce s kapalným palivem a okysličovadlem je náročná a tudáž i časově zdlouhavá příprava k odpálení.
Z OS RF systém řadu let vyřazen.
Systémy BuK M1 a S 300PS / V1. z přelomu 70/80 let.
V RF dnes firma Almaz -Antey vyrábí pokročilé systémy např. BuK M3, který již "nese kontejnery" a dobře vědí proč.
Oba systémy obsahují vyráběné v RF zákaznické integrované obvody a další speciální díly, které Ukrajinci jistě nedostanou a chybějící servis a logistika je problém nazvaný nebojeschopnost. potom nastupuje jev tzv. "Kanibalizace"
známá i z prostředí AČR.
Systém S-200 bych ani nebral vážně.
S čím ale ukrajinští generálové vůbec nepočítají je, že dnes nelze nasadit jednotlivé druhy vojsk. K ovládnutí vzdušného prostoru je třeba souhry Letectva, PVO a systémů EW (REB)
A zrovna systémy PVO Ukrajiny nejsou příliš odolné vůči masivnímu jammingu.
Předpokládám, že např.systém REB Krasucha by ukrajinské PVO dost "zatápěl"
Radar Malachit M zřejmě nebude nic jiného než "modernizovaná" P-18.
Využívají známé zkušenosti z Jugoslávského konfliktu 99.
"Metrové radary" výrazně snižují výhody "stealth technologie " letadel.
P.S. Obraz o bojeschopnosti Ukajinského letectva jsem si udělal krátce po kauze Krym.
Kdesi na youtube byl dokument, se záběry inspekce techniků MaPo MiG
a příslušníků VVS RF provedenouna air base Belbek. Cílem bylo zjistit stav zabavených Ukrajinských MiGů-29.
Závěrem bylo zjištěno, že většina letadel byla neletuschopných s téměř nulovou údržbou a servisem. Lze dovodit, že byl nízký roční nálet pilotů, jejich mizerná vycvičenost.Skrýt celý příspěvekflanker.jirka: pěkně shrnuto. Snad bych jen znovu zdůraznil, že Ukrajina prakticky nemá letectvo. V závěrečných fázích konfliktu nasazovali zcela nesmyslně cokoli létalo, takže ...Zobrazit celý příspěvek
flanker.jirka: pěkně shrnuto. Snad bych jen znovu zdůraznil, že Ukrajina prakticky nemá letectvo. V závěrečných fázích konfliktu nasazovali zcela nesmyslně cokoli létalo, takže přišli i o 29tky při pokusech o CAS. Že by se jim mezitím povedlo dostat něco pomocí kanibalizace do letuschopného stavu, dost pochybuji.
V případě modernizací se PVO se navíc obávám, že většinou půjde jen o prototypy nebo technologické demonstrátory, než něco, co by se dostávalo masivně k jednotkám. O ztrátě know-how za léta 2004 - 2014, kdy po sestřelu civilního letadla uložili celou PVO k ledu, ani nemluvím.
Kdyby náhodou došlo k situaci, že bude Ukrajinská PVO nucena zastavovat ruské letectvo, dá se předpokládat, že by ve stejné době další složky musely zastavovat také dělostřelectvo a další složky armády. Takže nezastavila. Naštěstí se jedná o jeden z dalších hypotetických scénářů, které nemají reálný základ.Skrýt celý příspěvekProblematika účinnosti systémů PVO proti útokům se to rozebírává snad vždy, když se někde něco semele, jedna z posledních diskusí tu proběhla u článlků zaměřených na útok USA na ...Zobrazit celý příspěvek
Problematika účinnosti systémů PVO proti útokům se to rozebírává snad vždy, když se někde něco semele, jedna z posledních diskusí tu proběhla u článlků zaměřených na útok USA na syrské objekty v reakci na domnělé použití chemických látek.
Pokud mají rusové feedback z toho, co vše viděli a nebo i neviděli :-) ale vidět měli, v Sýrii, tak dokáží efektivně naplánovat SEAD operaci s využitím útočných i podpůrných prostředků EW, tak aby si průlom v PVO systému Ukrajiny vytvořili bez zbytečných ztrát. Protředků na to mají dost. Ukrajině na podporu PVO systému v současnosti chybí kapacity ve stíhacím letectvu, bez kterého to prostě nedají.
A kapacity pozemních PVO systémů jsou bídné, původní verze S 300 nebo Buky budou v nevýhodě už jen protože dnes existuje stand off munice, snad všechny typy ARM střel, které má Rusko, mají větší dosah než je dosah PVO systémů ukrajiny, až na systém S 200. Můžete mít maximalizované dosahy modernizací raket a systému navedení, ale pokud se budou plazit křižujcí střely 30 metrů nad Zemí, tak zůstává problém s dosahem vlivem zakřivení Země a profilem terénu, což snáze zahltí systémy PVO. Dalším podobným případem jsou cíle s malou odraznou plochou, jako drony a jiné podomácku vyrobené modelářské hračky, které nepůjdou na stávajících radarech ukrajinské PVO vidět a klidně jim postačí k zničení radaru nosnost ručního granátu.
K maximalizaci účinnosti by tak potřebovali integrovat systém napříč jejich dosahy a účelem použití, aby dokázali vytvořit vícevrstvý deštník a eliminovat nedokonalost jejich systémů. ...no, jestli si v tomto případě nechají radit od poradců z NATO, tak to se rusové nemusí ničeho obávat.
Vždy však budou v pozici černých, kdy musí čekat na případný útok, to znamená mít neustále připravené a funkčně prověřované stanoviště aktivních radarů a postavení PVO (než by vyjeli z garáží, tak je po válce), to znamená, že se značná část PVO rozkryje a ELINT druhé strany z toho vytěží maximum při plánování SEAD. V článku je zmíněm radar Malachit, není to nic světoborného, je to až neuvěřitelně podobné modernizaci radaru P 18, jakou provedl Írán (možná s ukrajinskou pomocí). Radar 80K6T je slušný výrobek, bude jen otázkou způsobu jeho použití a počtu, jaký si může Ukrajina dovolit. V porovnání se západními ekvivalenty jde o radar, který se již dostává na úroveň průměru z novinek konce 90. let. Malachit je zcela podprůměrný v kategorii VHF radarů. rovněž základní přehledové radary pro S 300 PS s označením 36D6M1 jsou generačně produktem 70. let s jistými omezeními, které půjdou překonat jedině jejich náhradou, což je opět otázkou financí a integrace.
Další nevýhodou Ukrajinských systémů je obecné povědomí o konstrukci těchto systémů v Rusku. Jediné, co nejspíše rusové neznají, je modernizovaná raketa systému S 125.Skrýt celý příspěvekCitace z ruslet.webnode.cz ohledně sestřelu TU-22M3: Napodruhé od pádu SSSR byly letouny typu Tu-22M3 (Backfire C) bojově nasazeny v občanské válce v Gruzii, která se rozpoutala ...Zobrazit celý příspěvek
Citace z ruslet.webnode.cz ohledně sestřelu TU-22M3:
Napodruhé od pádu SSSR byly letouny typu Tu-22M3 (Backfire C) bojově nasazeny v občanské válce v Gruzii, která se rozpoutala v srpnu roku 2008. Ve zmíněném konfliktu Rusko stálo na straně provincií Jižní Osetie a Abcházie, které se chtěly odtrhnout od Gruzie. Nasazení v Gruzii se konkrétně dočkaly letouny typu Tu-22M3 (Backfire C) ze stavu 52. GVTBAP. Ty přitom v rámci kampaně v Gruzii vykonaly, v průběhu pouhých čtyř dní, přes 50 bojových vzletů. Útoky na postavení gruzínských jednotek byly prováděny výhradně za pomoci konvenčních pum z velkých výšek. Do cílových oblastí letouny typu Tu-22M3 (Backfire C) přilétaly, kuli momentu překvapení, z různých směrů. Použití neřízených pum zde ale nebylo zrovna ideální. Při pumových útocích byly totiž letouny typu Tu-22M3 (Backfire C) nuceny vlétat do palebných vějířů raketových systémů gruzínské PVO. Proti radarům gruzínské PVO sice mohly použít palubní pasivní a aktivní prostředky rušení. Palubní obranný komplex těchto strojů bylo ale již tehdy možné považovat za zastaralý. Nasazení letounů typu Tu-22M3 (Backfire C) v Gruzii se neobešlo bez ztrát. V noci z 9. na 10. srpen byl jeden z těchto strojů sestřelen při náletu na gruzínský konvoj PLŘS raketového ruského kompletu typu 9K37M1 Buk-1M (SA-11 Gadfly), který krátce předtím Gruzii dodala Ukrajina.
Více zde: https://ruslet.webnode.cz/tech... Skrýt celý příspěvekZaujíma ma či bola prevedená modernizácia nášho S-300 PMU. Nemá niekto informácie? Cca. pred 3 rokmi bol na AN o tom ...Zobrazit celý příspěvek
Zaujíma ma či bola prevedená modernizácia nášho S-300 PMU. Nemá niekto informácie? Cca. pred 3 rokmi bol na AN o tom článok....
http://www.armadninoviny.cz/sl... Skrýt celý příspěvekgivicz: I díky Rusku a Minským dohodám se podařilo zastavit konflikt na východě Ukrajiny.... jak budeš klasifikovat případ, když Ukrajinci znovu zaútočí jako první na Donbas a ...Zobrazit celý příspěvek
givicz:
I díky Rusku a Minským dohodám se podařilo zastavit konflikt na východě Ukrajiny.... jak budeš klasifikovat případ, když Ukrajinci znovu zaútočí jako první na Donbas a Rusové odpoví jako v Gruzii ???,
givicz:
Co se týče Čečenska ... tady je dobrý příměr Sýriie (také tam bojují bojovníci ze světa a jsou podporováni ze zahraničí) .. v Čečensku bojovali islamisté z různých arabských zemí podporovali je země z Perského zálivu takže jsem rád, že to tam Rusové dali do pořádku nedokážu si ani ve zlém snu představit co by tam vzniklo...
To prvni, to je opravdu kouzelne. Tak nekdo rozpouta valku, dodava ozbrojencum na cizim uzemi zbrane, sestreluje letadla (i civilni dopravni) a nakonec dodava i samotne ozbrojence (dovolenkare a zbloudilce). Ale nekteri jej dokazi videt jako mirotvorce ktery pomaha zastavovat konflikt. Docela me to pobavilo, ale pak mi sklouznul zrak nize a to je teprv perla: "jsem rád, že to tam Rusové dali do pořádku nedokážu si ani ve zlém snu představit co by tam vzniklo" takze tam bojovali zli islamiste, ale nastesti to tam dalo Rusko do poradku, cim asi mame rozumet ten aktualni stav, Putinem tolerovany, kdy si tam vladne mistni diktator Kadyrov zavadejici prvky prava saria, lobujici za polygamii atd.?
Kdyz uz zit v nejakem imagirnanim svete, ve sve vlastni realite, nemela by se ta realita vyznacovat alespon zakladni, ja nevim, realnosti?Skrýt celý příspěvek@Arthur Je to moje rodina, takze pro ne nejsem jen nejaky cizi slovak nebo cech zpoza hranic. Za druhe jsem hlavne poslouchal, jestli si myslite ze jsem rozdaval moudra o tom jak ...Zobrazit celý příspěvek
@Arthur
Je to moje rodina, takze pro ne nejsem jen nejaky cizi slovak nebo cech zpoza hranic. Za druhe jsem hlavne poslouchal, jestli si myslite ze jsem rozdaval moudra o tom jak si to tam maji vest, tak nikoliv. Zajimave ale prave bylo si je vyslechnout. A ze to pro ne tema je, 2 z nich meli narukovat, jeden do toho plnej idealu sel, pobudnul si na fronte jeden turnus a pri dalsim se "vyplatil" (ano, tak jako vsechno na Ukrajine, i povolavaci rozkaz je na prodej), druhy se zdekoval po vzoru statisicu dalsich do Polska rovnou. Takze tam tou vojnou ziji vlastne vsichni, i rodiny, ktere si ziji v klide na venkove 1000km od fronty.
Dal jste se pustil do hocnoceni opravnenosti jedne nebo druhe strany, ale i kdyz s vama souhlasim tak ja hlavne nehodnotil, jen reportoval jednu zvlastnost (jak tu padlo, taky jsem cekal ze clovek s trochu realnym pohledem na vec musi vedet a chapat ze do toho Rusko nejde naplno). Jestli mate ambice z toho co jsem napsal neco vyvozovat, tak ja je treba nemam.
@Dusan
Diky.Skrýt celý příspěvekStraty leteckej techniky .- vojna o Južnú Osetiu v roku 2008, časť IV Aj keď zoznam nemusí byť úplne presný, je zrejmé, že približne polovicu strát spôsobila „priateľská ...Zobrazit celý příspěvek
Straty leteckej techniky .- vojna o Južnú Osetiu v roku 2008, časť IV
Aj keď zoznam nemusí byť úplne presný, je zrejmé, že približne polovicu strát spôsobila „priateľská streľba“ vlastných ruských jednotiek, či ich juhoosetských spojencov. Táto skutočnosť bola známa už počas konfliktu, kde to potvrdili samotní ruskí žurnalisti. Predstavitelia ruskej armády to však popierali a dodnes trvajú na tom, že prišli len o štyri stroje a to 3 x Su-25 a Tu-22M3. Z prehľadu je zrejmé, že vo vzduchu boli zasahované len ruské stroje a preto možno odkázať všetky nárokované úspechy ruskej či juhoosetskej strany do ríše bájok v tom lepšom priepade, v tom horšom to bola úspešná „priateľská streľba“ do vlastných radov.
Najväčšiu pozornosť si vyžiadalo zostrelenie bombardéru T-22M3 (nie prieskumnéhoT-22M3R ako sa často uvádza). Stroje 52.ťažkého bombardovacieho pluku boli na misii nad Gruzínskom, kedy mali bombardovať „železnými“ bombami presúvajúce sa gruzínske vojská. I samotní ruskí odborníci dnes priznávajú, že cieľ nebol vôbec vhodný pre použitie takýchto strojov (stačili Su-24M či Su-25). Nebol vykonaný prieskum a taktiež nebolo zohľadnené, že Gruzínci disponujú výkonnými prostriedkami PVO sovietskej výroby, s ktorými mali rušiace systémy T-22M3 problém, lebo boli optimalizované na boj so západnými systémami PVO. Presúvajúci sa konvoj gruzínskej armády zabezpečovali systémom Buk-M1 a ten zničil jeden bombardér z útočiacej formácie. Ruská strana predpokladá, že systém pracoval za podpory ukrajinského personálu. Možno však špekulovať i o tom, že ak by tam bola naozaj dobre vycvičená obsluha, Rusi neodídu tak „lacno“ a Buk-M1 mohol útočiacu formáciu ruských bombardérov jednoducho zmasakrovať. Treba povedať, že celý konflikt bol samozrejme predmetom zúrivej propagandy z oboch strán a okrem zapojenia Ukrajincov do konfliktu nemajú niektorí ruskí autori problém „dokazovať“, že to nebol konflikt Gruzínsko vs Rusko, ale NATO vs Rusko ....podobne ako v prípade súčasného konfliktu na Ukrajine.
Útočné stroje Su-25 mali síce najväčšie straty, ale je nutné dodať, že ich útoky proti gruzínskej armáde boli pomerne účinné a dokázali rozvrátiť súdržnosť celých gruzínskych jednotiek. Ale i v ich prípade sa vyskytol problém „priateľskej streľby“ na vlastné jednotky. Najznámejší prípad sa stal 11.08.2017 o cca 15.00 hod., kedy stroje Su-25 461.útočného pluku zaútočili na vlastnú kolónu, zničili cisternu s palivom a zranili niekoľko vojakov. Odpoveďou bola „priateľská streľba“ zo strany napadnutých jednotiek. Výsledkom bol značne poškodený stroj Su-25SM majora Koňukova.
Najtragickejší prípad „priateľskej streľby“ z ruskej strany bolo zostrelenie stroja Su-25BM majora Edamenka z 368. útočného pluku, ktorý bol 09.08.2017 o cca 15.00 hod. zostrelený ruským protilietadlovým systémom ZSU-23-4 a pilot zahynul, čoho boli svedkami i ruskí novinári. Tí už počas konfliktu upozorňovali, že vlastné jednotky strieľali na ruské lietadlá. Vedenie ruskej armády sa tomu veľmi bránilo a nepripúšťalo to.
Po zhodnotení ruskej účasti je načase zhodnotiť i efektívnosť gruzínskej protivzdušnej armády. Už z prehľadu strát ruského letectva je zrejmé, že úspechy gruzínskej PVO (mimo MANPADS) boli v podstate dosť malé a pripísali si na konto len bombardér Tu-22M3. Tento „kapitálny úlovok“ pomohol do značnej miery prekryť smutný fakt, že systém PVO gruzínskej strany sa vôbec v boji nevyznamenal, napriek mediálnemu obrazu ... paradoxne skôr z ruskej strany.
Ruská strana už spomínaným popieraním vlastnej „priateľskej streľby“ v podstate mediálne zvyšovala úspechy gruzínskej strany i napriek tomu, že stroje Su-24M oficiálne nikdy nezaradila do zoznamu strát.
Gruzínsky systém integrovanej PVO fungoval pomerne dobre a výkonné vojenské radary i civilné, tiež zahrnuté do systému PVO, monitorovali priestor nad Gruzínskom. Ruská strana nepochopiteľne ignorovala tento fakt a „budíčkom“ sa stal až zahanbujúci zostrel výkonného bombardéra Tu-22M3. Až 11.08.2008 ruské letectvo podniklo koordinovaný útok na radary systému PVO Gruzínska a úspešne ho zničením niekoľkých radarov rozvrátili. Bol zničený veľmi dôležitý vojenský radar 36D6-M neďaleko Gori o 00.30 ráno a následne ráno o 01.37 hod. bola zbombardovaná civilná radarová stanica v obci Leninisi neďaleko Tbilisi, ktorá bola tiež integrovaná do systému gruzínskej PVO: Pri postupe do vnútra Gruzínska ruské jednotky ukoristili 5 ks systémov Osa a niekoľko systémov ZSU-23-4 a ZSU-23-2. Pri obsadení leteckej základne Senaki získali batériu systému Buk-M1. Ruská armáda údajne vyradila resp. zničila i druhú batériu systému Buk-M1. To síce nie je potvrdené, ale isté je to, že Gruzínci v snahe ochrániť zvyšné radary a systémy PVO, jednoducho zostávajúce radary vypli a tým znemožnili ruskej strane ich zničene, hlavne pomocou protiradiolokačných rakiet navádzaných vysielaným signálom. Po dátume 11.08.2008 bol celý integrovaný systém gruzínskej PVO rozvrátený a prestal byť protivníkom pre ruské letectvo.
V tejto časti je nutné spomenúť i to, že sa konfliktu zúčastnili i úplne nové stroje Su-34. Išlo o dva kusy, ktoré lietali ako sprievod ostatných strojov s rušiacim systémom Chibiny. Ich nasadenie bolo údajne úspešné. Na mnohých konšpiračných či proruských weboch sú články, kde sa „dokazuje“, že jeden z nich pri jedinom lete zničil celý systém PVO gruzínskej armády po tom, čo si s tým nevedelo poradiť celé ruské letectvo. Je zrejmé, že takéto „rambo“ výkony sú nereálne a vznikli pravdepodobne „nafukovaním“ celkom úspešného nasadenia strojov Su-34v rámci REB.
Konflikt bol veľkou školou pre ruské letectvo, ktoré získalo veľa skúsenosti, ktoré dnes zužitkováva hlavne v Sýrii. Mediálne síce Rusko vyšlo z konfliktu veľmi dobre, ale v ruskej armáde vedeli najlepšie, že ich výkon proti slabému protivníkovi nebol práve excelentný. To však platilo i pre gruzínsku stranu, kde to malo i veľké vnútropolitické dôsledky pre vedenie Gruzínska.Skrýt celý příspěvekStraty leteckej techniky .- vojna o Južnú Osetiu v roku 2008, časť III Nezaostávala ani samotná ruská armáda a jej prostriedky protivzdušnej obrany, ktorých sila bola samozrejme ...Zobrazit celý příspěvek
Straty leteckej techniky .- vojna o Južnú Osetiu v roku 2008, časť III
Nezaostávala ani samotná ruská armáda a jej prostriedky protivzdušnej obrany, ktorých sila bola samozrejme najväčšia, bola aktérom „priateľskej streľby“ na vlastné vzdušné sily.
Ruské letectvo stratilo priamo v bojoch šesť strojov (1 x T-22M3, 2 x 24M a 3 x Su-25). Štyri stroje Su-25 boli ťažko poškodené a v podstate po ukončení konfliktu boli zničené dva vrtuľníky (Mi-8, Mi-24) ktoré sú niekedy zaradené do prehľadu strát ruského letectva a tak som ich do zoznam pre úplnosť zaradil tiež:
Zoznam totálnych strát leteckej techniky ruského letectva:
typ, posádka,jednotka, dátum,miesto ,príčina
Su-25BM podplukovník Oleg Terebunskij - nezranený 368. útočný letecký pluk 08.08.2008 18.00 hod. Južná Osetia - medzi Java a Tskhinvali PVO ruská - niekoľko MANPADS
Su-24M pilot - plukovník Igor Zinov - zahynul, navigátor - plukovník Igor Rzhavitin - ranený, následne zajatý 929. štátny letecký skúšobný ústav 09.08.2008 10.20 hod. Gruzínsko - medzi Gori a Tskhinvali gruzínska PVO - MANPADS 2 x Grom 2
Tu-22M3 prvý pilot - podplukovník Alexander Kovencov - zahynul, druhý pilot - major Vjačislev Malkov ranený, následne zajatý, navigátor: major Viktor Prjadkin - zahynul, zbraňový operátor - major Igor Nesterov - zahynul 52. ťažký bombardovací letecký pluk 09.08.2008 09.00 hod. Gruzínsko - dedina Kareli PVO Gruzínska - systém Buk-M1
Su-25SM plukovník Sergej Kobylaš - nezranený 368. útočný letecký pluk 09.08.2008 10.30 hod. Južná Osetia - južne od Tskhinvali gruzínska PVO-MANPADS poškodenie, následne juhoosetská PVO-MANPADS-zostrelenie
Su-25BM major Vladimir Edamenko - zahynul 368. útočný letecký pluk 09.08.2008 15.00-16.00 hod. Južná Osetia - blízko mesta Java ruská PVO - ZSU-23-4
Su-24M posádka prežila 968. výskumný výcvikový zmiešaný letecký pluk 11.08.2017 11.00 hod. Gruzínsko - niekoľko km západne od Tskhinvali PVO ruská - niekoľko MANPADS
Mi-24 487 vrtuníkový pluk 16.-17.08.2008 noc Južná Osetia - dedina Ugardanda zničený pristávajúcim Mi-8
Mi-8MTKO mechanik - nadpráporčík Alexander Burlačko – zahynul, traja vážne popálení vojaci 12.nezávislý pluk FSB 16.-17.08.2008 noc Južná Osetia - dedina Ugardanda pri pristávaní vrazil do Mi-24
Zoznam poškodených strojov ruského letectva:
typ, posádka jednotka dátum miesto príčina
Su-25SM major Ivan Koňukov 461. útočný letecký pluk 11.08.2008 15.00 hod. Gruzínsko - východne od Liakhva PVO MANPADS - ruský
Su-25 kapitán Ivan Nechajev 368. útočný letecký pluk ? ? PVO MANPADS - gruzínsky
Su-25 podplukovník Oleg Molostov 368. útočný letecký pluk ? ? PVO MANPADS - gruzínsky
Su-25 ? 368. útočný letecký pluk ? ? PVO MANPADS - gruzínskySkrýt celý příspěvekStraty leteckej techniky .- vojna o Južnú Osetiu v roku 2008, časť II Straty gruzínskeho letectva sú dnes presne zmapované a nie je o nich žiadnych ...Zobrazit celý příspěvek
Straty leteckej techniky .- vojna o Južnú Osetiu v roku 2008, časť II
Straty gruzínskeho letectva sú dnes presne zmapované a nie je o nich žiadnych pochýb:
typ dátum miesto príčina
An-2
08.08.2008 Gruzínsko - letecká základňa Marneuli letecký nálet
An-2
08.08.2008 Gruzínsko - letecká základňa Marneuli letecký nálet
An-2
08.08.2008 Gruzínsko - letecká základňa Marneuli letecký nálet
Mi-24V
11.08.2017 Gruzínsko - letecká základňa Senaki, útok ruských vrtuľníkov Mi-24
Mi-14PL
11.08.2017 Gruzínsko - letecká základňa Senaki útok ruských vrtuľníkov Mi-24
Mi-24V
11.08.2017 Gruzínsko - letecká základňa Senaki útok ruskej armády na letisko
Z tabuľky strát gruzínskeho letectva je zrejmé, že sa mu podarilo vojnu prežiť s malými stratami. Tu však každému, kto trochu sledoval konflikt či neskôr články o ňom, vyskakuje otázka, ako je možné, že Gruzínsko prišlo len o pár strojov na zemi, keď hlásenia ruských i juhoosetských vojsk sú plné zmienok o ničení či poškodení gruzínskych strojov – prevažne útočných strojov Su-25. K tomu prídeme neskôr.
Vzhľadom na štruktúru gruzínskeho letectva bolo jasné, že teoreticky jediným protivníkom pre ruské letectvo bude protivzdušná obrana gruzínskej armády.
Tá nebola nijako početná i keď nebola určite zanedbateľná. Jej zloženie bolo odrazom politického vývoja Gruzínska: zdedené staré systémy PVO, nakúpené prebytky z Ukrajiny a nákup nových systémov z Izraela a Poľska:
Hlavňová PVO:
• 15 x 57 mm protilietadlový kanón S-60
• 30 ks ZSU-23-2 (časť na podvozkoch MT-LB)
• 15 x ZSU-23-4
Raketová PVO:
• 30 x MANPAD Grom 2
• ? x MANPAD Igla a Strela 2M
• 8 x OSA-AK
• 10 x OSA-AKM
• 2 x batéria Buk-M1 – je zaujímavé, že ruská vojenská rozviedka - GRU údajne neregistrovala nákup tohto najvýkonnejšieho systému PVO od Ukrajiny pred konfliktom, hoci to bola informácia diskutovaná na internete.
• 2 x batéria S-125M
• systém Rafale Spyder-SR, mal byť dodaný krátko pred začiatkom konfliktu a počas neho zničený, ale táto informácia ostáva nepotvrdená.
Radary PVO
• 2 ks moderného 3D radaru 36D6-M, dodaný Ukrajinou.
• 4 ks zmodernizovaného 2D radaru P-180U (modernizácia pôvodného radaru P-18 ukrajinskou firmou Aerotekhnika
Systémy REB
• 4 ks systému pasívneho elektronického prieskumu Kolchuga-M,
• 1 ks systému R-330K "Mandat" - mobilné automatizované miesto velenia prostriedkov REB v pásme KV a VKV, vyrábaný ukrajinskou firmou Torez.
Gruzínska protivzdušná obrana nebola zanedbateľná, ale už počas konfliktu samotní ruskí žurnalisti dokumentovali fakt, že okrem gruzínskej PVO mali ruskí piloti ešte jedného silného protivníka – a to samotné ruské a spojenecké juhoosetské jednotky. Juhoosetské sily mali na svoju veľkosť celkom silnú protivzdušnú obranu:
• 3 ks systému 9K33 Osa (SA-8 Gecko)
• 3 ks systémov 2K22 Tunguska
• 3 ks systémov ZSU-23-4 Šilka
• 6 ks systémov Strela-10
• cca 200 prenosných protilietadlových raketových kompletov Igla a Strela
• cca 12 protilietadlových kanónov ZU-23-2 inštalovaných na vozidlách GAZ-66 a ťahačoch MT-LBSkrýt celý příspěvekGlobeElement možná jsem měl uvést " bez jediného výstřelu " řádově tisíce Ukrajinských vojáků na Krymu přecházeli po referendu do Ruské armády ... "Na Krymu 20.315 ukrajinských ...Zobrazit celý příspěvek
GlobeElement možná jsem měl uvést " bez jediného výstřelu " řádově tisíce Ukrajinských vojáků na Krymu přecházeli po referendu do Ruské armády ...
"Na Krymu 20.315 ukrajinských vojáků v činné službě dislokovaných v různých ozbrojených skupinách, z nich se po obsazení poloostrova na pevninskou část Ukrajiny vrátilo 6.010 vojáků.
Takže, do konce května 2014 přešlo z Krymu na stranu Ruské federace:
- z Armádního sboru Ukrajiny 70,4% příslušníků;
- z Národní gardy (vnitřních vojsk MVD) - 54,3%;
- ze Státní pohraniční služby - 72,3%;
- ze Státní kosmické agentury - 77,8%;
- z SBU (důstojnický sbor) - 85%;
- z vedení Státní ochranky - 96,3%! "
Co se týče Čečenska ... tady je dobrý příměr Sýriie (také tam bojují bojovníci ze světa a jsou podporováni ze zahraničí) .. v Čečensku bojovali islamisté z různých arabských zemí podporovali je země z Perského zálivu takže jsem rád, že to tam Rusové dali do pořádku nedokážu si ani ve zlém snu představit co by tam vzniklo...Skrýt celý příspěvekTakže skúsim krátky na pár príspevkoch leteckú vojnu v Gruzínsku v roku 2018, ktorá nie je off topic, lebo gruzínsku PVO vybudovali v značnej časti práve Ukrajinci a reálne sa tu ...Zobrazit celý příspěvek
Takže skúsim krátky na pár príspevkoch leteckú vojnu v Gruzínsku v roku 2018, ktorá nie je off topic, lebo gruzínsku PVO vybudovali v značnej časti práve Ukrajinci a reálne sa tu stretlo ruské letectvo s "ukrajinsky" budovanou PVO:
Straty leteckej techniky .- vojna o Južnú Osetiu v roku 2008
Vojna medzi Gruzínskom a Ruskom v roku 2008 bola už v dobe internetu a človek by povedal, že nebude problém zmapovať straty leteckej techniky v tejto vojne, hlavne pri fakte, že vojna bola krátka a straty neboli veľké. Smutným faktom však je to, že na internete i v tlačených médiách človek nájde rozporné údaje, niekedy vyslovene absurdné bludy. Je to dané i tým, že jeden zdroj preberá neoverené informácie od druhého a ako ukážem neskôr – bola to i cielená manipulácia zo strany ruskej armády.
Základom môjho príspevku je analýza vydaná priamo v Rusku: „The Tanks of August“:http://www.cast.ru/files/The_T... ktorá ja naozaj veľmi seriózne spracovaná ruskými odborníkmi a každému záujemcovi o konflikt v roku 2008 ju odporúčam ako „bibliu“. Informácie o stratách ruského letectva som sa však snažil sprehľadniť a doplniť i z iných zdrojov. Obrazom sa dá doplniť hlavne stránkou http://lostarmour.info/south_o... kde je prehľad stratenej techniky oboch strán. Prvá stránka je v anglickom jazyku, druhá v ruskom a tak ide i o informovanie čitateľov z našich krajín, ktorí nemajú čas pátrať po hodnoverných zdrojoch „pochovaných“ pod nánosom spravodajského balastu.
Samotnú vojnu preto nebudem preberať, informácií je celkom dosť, len si neodpustím poznámku, že predstava gruzínskej strany o tom, že Putin „pustí“ toto sporné územie bola od počiatku absurdná a keby bolo i úspešné obsadenie Južnej Osetie zo strany gruzínskej armády prešlo úplne hladko, Rusko malo dosť veľké kapacity, aby obsadilo celé Gruzínsko i napriek možnému zablokovaniu strategického rokského tunela, ktorý spája Južnú Osetiu so severným susedom.
Na úvod článku o stratách v konflikte treba spomenúť silu a straty gruzínskeho letectva, lebo to je pre pochopenie zmätočných informáciách šírených na webe i v tlačenej forme o ruských stratách veľmi dôležité.
Gruzínske letectvo bolo slabé, s ruským letectvom totálne neporovnateľné. Hlavnú silu predstavovali útočné stroje Su-25. Rôzne zdroje udávajú rôzne čísla, nakoľko sa počet strojov menil, ale najpravdepodobnejšie išlo o 10 ks, z toho bolo 5 ks modernizovaných strojov Su-25KM Scorpion, 2 ks cvično-bojových Su-25UB a tri „klasické“ Su-25K pochádzajúcich z Česka a Bulharska. Bojové vrtuľníky zastupovalo 5 ks strojov Mi-24V a tri Mi-24V. Transportných strojov Mi-8T/TVM bolo 18 ks, námorné Mi-14PL boli dva. Počty dopĺňalo 12 ks cvičných L-39C, 4 ks dožívajúcich L-29, letka 6 ks UH-1H, 4 ks cvičných Jak-ov 52 a 6 ks dvojplošníkov An-2. Tieto čísla treba brať tiež s istou rezervou, nakoľko časť gruzínskeho letectva bola už v procese vyraďovania a i časť novo nakúpených strojov bola určená rovno na náhradné diely – napr. časť „nových“ UH-1H.
Štyri gruzínske Su-25 zaútočili 08.08.2018 o 06.30 hod. na strategický most medzi mestami Tskhinvali a Djava. Gruzínci most tesne minuli neriadenými bombami. Útok bol síce neúspešný, ale v konflikte mal nakoniec dosť podstatný význam nepriamo – znervóznením ruských vojakov z možného ohrozenia zo vzduchu.
Gruzínci pripravovali i ďalší útok, ale potom rozumne zvážili šance proti ruskému letectvu a svoje vzácne útočné stroje rozptýlili a zamaskovali tak dokonale, že tie všetky prežili konflikt bez poškodenia, napriek rozsiahlym útokom ruského letectva na gruzínske letecké základne.
Gruzínske vrtuľníky tiež veľa nebojovali. 9.augusta o 13.00 hodine zaútočili tri stroje na juhoosetské jednotky bez väčšieho úspechu. 11.augusta o 17.00 hodine zaútočilo šesť gruzínskych Mi-24 na ruských konvoj neďaleko dediny Kaspi s väčším úspechom a zničili dve nákladné vozidlá Ural. Následne sa vrtuľníky stiahli a Gruzínci sa ich snažil len uchrániť pred stratami.Skrýt celý příspěvekgivicz: A čo Budapeštianské dohody signatárom ktorých bolo aj Rusko a ktoré Ukrajine garantovali územnú celistvosť a suverenitu výmenou za vzdanie sa jadrových zbraní? To je v ...Zobrazit celý příspěvek
givicz: A čo Budapeštianské dohody signatárom ktorých bolo aj Rusko a ktoré Ukrajine garantovali územnú celistvosť a suverenitu výmenou za vzdanie sa jadrových zbraní? To je v poriadku? Predstav si situáciu, že Poľsko si bez výstrelu a po referende pochybnej kvality pripojí k svojmu územiu povedzme Tešínsko. Si s týmto stotožnený? Pretože ide o rovnakú situáciu. Alebo Sudety. Ty to iste uznávaš, že?Skrýt celý příspěvek
givicz Můžeš uvést příklad, kdy došlo k leteckému masakru syrské armády ze strany USA? Já vím jen o úderu na kontraktory. Podle formulace: "kdykoliv se jenom Syrská armáda na ...Zobrazit celý příspěvek
givicz
Můžeš uvést příklad, kdy došlo k leteckému masakru syrské armády ze strany USA? Já vím jen o úderu na kontraktory. Podle formulace: "kdykoliv se jenom Syrská armáda na vlastním území přiblížila k základně USA došlo leteckému masakru" bylo takových případů jistě spousta, neměl by pro tebe být problém jich pár vyjmenovat.
USA, na rozdíl od Ruska, nekrade jiným zemím území. A na tom Krymu to nebylo "bez výstřelu", nebo podle tebe Stanislav Karačevskij umřel na chřipku?
Pokud by ukrajinská armáda zaútočila na Donbas, byl by to vnitrostátní konflikt. Asi jako když ruská armáda útočila na Groznyj. Rusové nemají žádné právo vojensky zasahovat - a neměli jej ani v té Gruzii.Skrýt celý příspěvekdusan víš v čem je problém, že když amíci napadnou nějakou zemi ( a že jich od roku 2000 bylo) tak se nic neděje a v podstatě je nikdo ani nekritizuje... na druhé straně když ...Zobrazit celý příspěvek
dusan víš v čem je problém, že když amíci napadnou nějakou zemi ( a že jich od roku 2000 bylo) tak se nic neděje a v podstatě je nikdo ani nekritizuje... na druhé straně když Rusové po referendu bez jediného výstřelu připojí Krym k Ruské federaci tak je problém...
můžem třeba za takových 10 let (jestli ještě bude NATO v Afganistanu) porovnat čeho dosáhli Američané v Afganistanu a čeho Rusové v Sýrii...
I díky Rusku a Minským dohodám se podařilo zastavit konflikt na východě Ukrajiny.... jak budeš klasifikovat případ, když Ukrajinci znovu zaútočí jako první na Donbas a Rusové odpoví jako v Gruzii ???,
GlobeElement víš proč Syrská armáda neútočí na okupanty z USA v Sýrii protože, kdykoliv se jenom Syrská armáda na vlastním území přiblížila k základně USA došlo leteckému masakru...Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...