Izrael vs S-300: Kdo vyhraje případný střet?

Komplet S-300PMU-2. Radiolokátor 64N6E2, velitelské stanoviště (místo řízení palby) 54K6E2 a odpalovací vozidlo 5P85; větší foto / Public Domain

V průběhu uplynulého týdne se ve všech ruských médiích prolínala odpověď na otázku „jak potrestat Izrael za jeho vinu při sestřelení letounu Il-20, kterou stále odmítá přiznat“. Například server TopWar přichází s touto představou: „Rusko vytvoří bezletovou zónu v Sýrii s pomocí kompletů S-300 předaných syrské protivzdušné obraně (PVO), ale s našimi vojenskými poradci, tak jako ve Vietnamu. Předpokládá se, že nasadí komplety S-300 takovým způsobem, že uzavře všechny vzdušné hranice Sýrie! Rusko ukáže, že je připraveno bojovat v Sýrii!“.

S-300 zakryje íránské operace v Sýrii

Poněkud názorově opatrnější je vojenský expert serveru NGg.ru Vladimír Muchin. Pod titulkem: „Komplety S-300 ruská vojska v Sýrii neochrání“ mimo jiné uvádí názor podplukovníka Ovčinikova: „Soudě podle postojů izraelského vedení, Izrael hodlá nadále pokračovat v organizaci vojenských operací proti íránským zařízením v Sýrii.“

Podle Muchina na konci srpna podepsali Teherán a Damašek vojenskou dohodu, podle níž Írán postaví v Sýrii několik vojenských továren. Ostatně jedním z témat rozhovorů mezi íránským ministrem obrany Amirem Khatamim a syrským prezidentem Bašarem Assadem byla diskuze o výstavbě závodů na výrobu balistických raket Fateh-110.

„Židovský stát je proti tomu, protože věří, že továrny budou vyrábět rakety, které mohou šíitské síly použít proti Izraeli. Proto jsou všechna taková vojensko-průmyslová zařízení v Sýrii ničena,“ konstatuje Ovčinikov. „Teď však Izrael bude při provádění takových vojenských operací opatrnější, aby nekomplikoval vztahy s Ruskem.“

Noviny Aš-Šark al-Ausat, publikující v Londýně, s odvoláním na izraelské zdroje, uvádějí: „Írán záměrně soustředil a buduje své vojenské objekty v blízkosti ruských vojenských základen v Latakii a Tartu, pod krytím ruských systémů protivzdušné obrany. Tato zařízení mají být postavena v okruhu 50 km od ruských vojenských základen.“

Ostatně v těsné blízkosti ruských základen byl objeven i objekt napadený izraelskými leteckými silami (IAF) 17. září. Ve snaze odrazit útok, syrská PVO sestřelila ruské průzkumné letadlo Il-20.

„Pokud se íránská zařízení soustřeďují na místech, kde budou v Sýrii umístěny protiraketové systémy S-300 vyslané z Ruska, a izraelské letectvo bude pracovat proti nim, je pravděpodobné, že to bude nebezpečné i pro ruské vojáky,“ píše Muchin.

Sýrie získá S-300PS nebo S-300PMU-2

Rusko se rozhodlo protiraketový komplet S-300 do Sýrie skutečně dodat. Zbývá vyřešit pouze otázku, „co se dodá a kolik“. Podívejme se, jak se odpověď v průběhu týdne vyvíjela.

Ministr obrany Sergej Šojgu na tiskové konferenci o dodání kompletu uvedl, že „je schopen zachytit letecké útoky na vzdálenost více jak 250 kilometrů a současně zasáhnout několik vzdušných cílů.“


S-300PS ruské armády

Ten samý den RIA Novosti zmiňují historii exportu kompletu S-300PMU-2 do Sýrie před pěti lety, který měl dokončit program rozsáhlé modernizace syrské PVO. V té době se Rusku podařilo předat Sýrii moderní protiletadlové systémy krátkého dosahu Pancir-S1 (jeden byl zničen IAF) a Buk-M2E středního dosahu, obnovit provoz S-125 Pečora-2M a dokonce i připravit specialisty pro práci s S-300. Pak ale jednání o dodávkách S-300 byla pozastavena na žádost izraelské strany.

TopWar se ve svém článku odkazuje na zdroje Kommersantu, podle kterého Rusko dodá Sýrii minimálně dva pluky S-300. „Pokud lze věřit zdroji z Kommersantu, pak počet pluků systému může dle situace v Sýrii dosáhnout i šesti až osmi. S jejich pomocí se plánuje uzavřít syrský vzdušný prostor nejen přes Středozemní moře, ale také v oblasti hranic s Izraelem, Libanonem, Irákem a Jordánskem,“ píše v redakčním článku TopWar. Dlužno však dodat, že není jasné, co Rusové myslí pod pojmem „pluk“ ‒ v tomto jsou značně vyriabilní.

Server Free News zase informuje o přistání dvou letadel Il-76 na letišti Chmejmím v Sýrii s dodávkou prostředků radioelektronického boje (REB).

Odvolává se přitom na ruská média, která předpokládají, že systémy REB Krasucha-4 a R-330Ž Žitel byly dodány do Sýrie. Úkolem prostředků Krasucha bude potlačení palubních radiolokátorů, komunikačních systémů, družicové navigace a řízení bezpilotních prostředků. Žitel zajistí rušení satelitních komunikačních stanic. Je docela dobře možné, že univerzální komplexy REB Divnomoryje, které nedávno dorazily do vojsk, byly také dopraveny do Sýrie.

Ve středu se k tématu přidává na NG.ru také vojenský expert Alexandr Golc: „Podle ministra obrany Sergeje Šojgu do dvou týdnů bude Damašku dodán komplet S-300. Podle médií jde o plukovní komplet S-300PMU-2 Favorit, který zahrnuje 24 odpalovacích zařízení.“ Zároveň potvrzuje dodání prostředků REB ve složení podaném serverem Free News.


Vykládka S-300 z letounu An-124 v Sýrii (03.10.2018)

Jak dokazuje výše uvedené video, minimálně jeden dopravní letoun An-124 v Sýrii s komplety S-300 již přistál. Tuto informaci potvrzuje v Sýrii vydávaný ruský server Free News: „Včera přistálo letadlo An-124 Ruslan, jež dříve do Sýrie dopravilo komplety S-400.“

Jak je vidět z úvodního přehledu, od baterie kompletu S-300 jsme se dostali až k osmi raketovým plukům, což představuje opravdu masivní počty.

Z hlediska typu je nejčastěji zmiňován komplet S-300PMU-2. Jedná se o exportní verzi a je otázkou, zda je momentálně „skladem“. Pak s přihlédnutím k letu An-124 oklikou přes Murmansk může dojít i na scénář, kdy pod časovým tlakem ruské ministerstvo obrany „vyškrabuje„v jednotlivé kusy z raketových pluků, avšak kompletů S-300PS (verze pro ruskou armádu), včetně obsluhy.

Aby byla plně využita schopnost jednotlivých kompletů z pohledu technických schopností a souběžné střelby na maximum cílů, pak můžeme hovořit o minimálních počtech odpalovacích zařízení. Pro komplet S-300PS jsou to tři odpalovací zařízení, společně tvoří baterii a samostatně mohou fungovat s radiolokátorem 36D6. Ten umožňuje současné sledování 12 cílů, střelba je vedena na šest cílů po dvou raketách. Oddíl pak tvoří tři baterie a pluk tři oddíly, ale složení a počty se mohou měnit.

U kompletu S-300PMU-2 je „efektivní“ počet odpalovacích zařízení 24 (dvě baterie po 12). Stanice bojového řízení 54K6E2 trvale sleduje 100 cílů, souběžně dokáže navádět 72 raket a střelba je vedena na 36 cílů po dvou raketách. Výhodou stanice 54K6E2 je možnost komunikace s raketovým systémem S-200VE. Oddíl tvoří dvě baterie a pluk tři oddíly (opět se může měnit).

Zřejmě až nejbližší týdny tedy rozluští otázku, co bude vlastně do Sýrie navezeno, zda S-300PS nebo S-300PMU-2, případně kombinace obojího.


Struktura systému S-300PMU-2; větší foto / Public Domain

Papírové schopnosti S-300

Podívejme se na bojové schopnosti kompletu S-300PMU-2 (tedy exportní varianty) pohledem Jevgenije Damanceva ze serveru TopWar, který se této tématice věnoval minulé úterý článkem pod titulkem „S-300 za nos nepopotáhneš! Technické trhliny v úderných eskadrách izraelského letectva“.

V úvodu rozebírá současnou geopolitickou situaci mezi Ruskem a Spojenými státy se závěrem, že „každým rokem je stále více zpochybňován náš status supervelmoci v oblastech Blízkého východu a Východní Evropy. Vytváří se tím značné množství operačně taktických potíží v syrských a donbaských konfliktech, stejně jako ve vodách Středozemního, Černého a Azovského moře.“

K dané problematice uvádí: „Tel-Aviv se střetne s odezvou ve formě několika plnohodnotných protiletadlových raketových oddílů S-300PMU-2 (nebo PS), stejně jako s automatizovanými řídicími systémy pro protiletadlové raketové brigády typů Poljana-D4M nebo Bajkal-1ME, které je propojí do jedinné setecentrické sítě ‚třístovek‘, Pancirů-S1 a Buků-M2E.“

Dále uvádí, že se některé izraelské analytické zdroje stále opírají o taktické střely Delilah a pumy GBU-39 / B SDB (proti fixním cílům) v naději, že rychle zlikvidují komplety S-300 dodávané syrské PVO. Podle Damanceva ale Rusko „zařízlo jejich naděje v zárodku“.

Podle Damceva dříve piloti izraelského F-15I Ra'am a F-16I Sufa kvůli dlouhé době reakce syrského systému S-200, stejně jako možnosti omezit cílový kanál zastaralého radaru 5H62V pomocí palubní stanice REB Elisra SPJ-40 na stíhačkách F-15 a F-16, mohli spokojně vystoupat do výšky více než 7 až 8 km nad horským pásmem mezi údolím Bikáa a syrským Damaškem.

Pak odhodily klouzající pumy GBU-39 / B ve vzdálenosti 80 až 110 km. S kompletem S-300PMU-1/2 a poměrně pokročilými protiletadlovými řízenými střelami 48N6 a 48N6E2 ale tento postup nebude fungovat.


Delilah; větší foto / Public Domain

Damacev důvod vidí v tom, že jedním z hlavních odpalovacích prvků raketového systému S-300PMU-2 Favorit je silný radar „nasvícení“ a navedení 30N6E2 postavený na základě pasivní fázové antény s vysokou odolností proti rušení. Je schopen zachytit cíl F-16I (efektivní odrazová plocha EOP s podvěsy přibližně 2,5 m2) pro přesné automatické sledování cíle ve vzdálenosti 170 až 180 km a zajistit start rakety 48N6E2 z podobné vzdálenosti.

Vezme-li se v úvahu využití Elisry SPJ-40 izraelskými piloty, může být tento rozsah snížen na 110 až 130 km, „což není špatné, ale stále neumožňuje bezpečně používat malé pumy [GBU-39 / B – pozn. red. ],“ uzavírá Damancev.

Tematiku uzavírá slovy: „Závěrem: nad syrským divadlem vojenských operací bude F-16I nucen pracovat výhradně v režimu kopírování terénu, což vylučuje možnost odpálení malé pumy [GBU-39 / B – pozn. red. ] s EOP 0,015 m2 na dlouhé vzdálenosti, což bylo možné až do nedávné doby. To pak ale bude vyžadovat použít nejznámější taktickou raketu na dlouhou vzdálenost Delilah vyvinutou společností IMI.“

Navzdory skutečnosti, že dosah této rakety je přibližně 250 km, rychlost a manévrovatelnost rakety není nijak oslnivá: „Rychlost letu se pohybuje od 400 do 850 km/h a letecké manévry mohou být provedeny s přetížením ne více jak 5 G. V důsledku toho bude počítač v S-300PMU-2, umístěný ve velitelském systému řízení boje 54K6E2, mít v první řadě dostatek času na detekci, nastavení trajektorie, zachycení a zasažení Delilahu. Zadruhé, je dostatečná důvěra v její zničení, protože protiletadlová raketa 48H6E2 je schopna zachytit předměty s přetížením řádově 12 až 15 G, mající vlastní G-limit 30 až 35 jednotek.“

Někdo může namítat o zahorizontálním letu střely Delilah, který zbaví operátory S-300 potřebného času na odpověď. Tento moment je v kompletu S-300 kompenzován univerzální 39 m věží 40V6MD, na které má anténní radar 30N6E2 rádiový obzor do vzdálenosti 38 km na cíle, letící v nadmořské výšce 20 m.

Když se podíváme na zaoblené obrysy taktické rakety Delilah, o průměru trupu 330 mm s vyčnívajícími přívody vzduchu, můžeme mluvit o EOP rovnajícímu se 0,04 až 0,05 m2, zatímco minimální omezení této hodnoty pro S-300PMU-2 je 0,02 m2.


40V6MD pro vyhledávání cílů za horizontem. / Public Domain

Zde se zastavíme, jelikož údaj EOP uvedený Damancevem vychází pravděpodobně z jeho odhadu průměru rakety a „něco navíc“ za sací otvor. Samozřejmě, výrobce rakety Delilah tento údaj chrání.

A dále Damancev pokračuje: „Ano, i tepelné záření z hnacích motorů těchto raket bude dokonale zaznamenáno opticko-elektronickými komplexy 10ES1-E instalovanými na syrském Pancíri-S1. A dokonce i v případě, že u Favoritu s Delilou budou potíže, rakety a kanóny Pancire-S1 dovedou případ do konce,“ uzavírá Damancev.

S-300 vlastní Západ a cvičí se proti němu

Nebudeme zde rozebírat technické parametry kompletu S-300, podíváme se ale na jeho historii a některé zajímavosti, uveřejněné v TopWaru v březnu 2016 pod titulkem „S-300 v 21. století“.

Mimo jiné se zde dočteme, že jedním z uživatelů S-300PMU-1 je od roku 1999 Řecko. Po zakoupení byl komplet přemístěn na řecký ostrov Kréta, kde v roce 2013, během cvičení Lefkos Aetos 2013, proběhly cvičné střelby.

V současné době (rok 2016) se nacházejí dva řecké oddíly s S-300PMU-1 poblíž letiště Kazantzakis na ostrově Krit. V dubnu 2015 se zde uskutečnilo společné cvičení s IAF, během nichž se izraelské letouny učily reagovat na S-300PMU-1.

Po jednom protiletadlovém oddílu S-300PMU je v ozbrojených silách Bulharska a Slovenska. V Bulharsku v květnu 2013 při společných cvičeních „Collector's Item“ izraelské a americké bojové letouny vypracovaly metodiku boje s komplety S-300PMU, jež jsou součástí PVO Bulharska.

Další zajímavostí uvedenou serverem TopWar o kompletu S-300PMU-2 Favorit je zajištění schopnosti integrovat komplet do různých systémů PVO včetně těch, které pracují ve standardech NATO.

V roce 1995 byla uskutečněna dodávka prvků ruského S-300PS přes Bělorusko do Spojených států. Chybějící části systému získali Američané na Ukrajině. Při nákupu prvků S-300 se Američané především zajímali o velitelskou stanici 5H63C s multifunkčním radarem pro „nasvícení“ a navádění raket 30N6 a mobilní 3D radar 36D6.

 


Radiolokátor 30N6 / Public Domain

V současné době se systém nachází na zkušebním a leteckém polygonu v poušti ve státě Nevada v prostoru Nevada Test Rangeo. 80 km východně se nachází technologický park Lockheed Martin, známý jako Oblast 51 (Area 51), 190 km na jihovýchod je základna leteckých sil Nellis a o něco blíže – polygon Nellis Test Range, používaný leteckými silami, zejména pro vývoj nových technologií a bojového pilotního výcviku. A konečně asi 180 km je vzdálená letecká základna Edwards, základ leteckých sil a technologické platformy společnosti Boeing.

S-300 v reálných bojových podmínkách

Jedním z dalších zajímavých údajů uveřejněných magazínem TopWar je, že „střelba na polygonech za podmínek silného rušení opakovaně prokázala, že skutečná pravděpodobnost zásahu aerodynamického cíle jednou raketou kompletu S-300P je 0,7-0,8. Pro zaručení zničení „obtížného“ cíle je zapotřebí vystřelit 2 až 3 rakety.“

O podobných schopnostech kompletu S-300PMU-2 Favorit dostupná informace není. Vyjdeme tedy ze schopností samotné rakety kompletu 48N6E2 a porovnáme ji se schopnostmi rakety 9M82 vojskového kompletu S-300V, publikovaných také na TopWaru.

Raketa 48N6E2 dosahuje maximální rychlosti 7,1 M a ve výšce 25 km pracuje s přetížením 8 - 10 G při rychlosti 2,7 M. Raketa 9M82 dosahuje rychlosti 6,5 M s možností manévru s přetížením do 20 G a výškovým dosahem 30 km. Parametry pro výšku 25 km nejsou uvedeny.

Na příletu, protínají li se vzájemně trajektorie, je raketa 48N6E2 schopna zachytit cíl o rychlosti do 10,1 M. Raketa 9M82 je schopna zachytit cíl na příletu o rychlosti 10,8 M, což odpovídá balistickým raketám o dostřelu 2500 km, proti kterým byla vyvíjena.

Nicméně i z tohoto srovnání je patrné, že raketě 48N6E2 ve vyšších výškách „dochází dech“, včetně schopnosti manévru.

Server TopWar v článku o modernizovaném kompletu S-300VM Antej-2500 uvedl parametry pravděpodobnosti zásahu cíle jednou raketou 9M82 kompletu S-300V s hodnotou 0,5-0,7 proti střelám typu SRAM (Short-Range Attack Missile) a s hodnotou 0,4-0,6 proti raketám Pershing.

Z uvedeného tedy lze dovodit, že komplet S-300PMU-2 není schopen efektivně působit proti balistickým střelám. Proti cílům kolem Lakatije tak může Izrael teoreticky použít rakety LORA.

Izraelské balistické rakety; větší foto / Public Domain

Nyní se podívejme na účinnost rakety 48N6E2 proti aerodynamickým cílům. U rakety obdobného zaměření 9M83 vojskového kompletu S-300V je uvedena střední rychlost 4,3 M s přetížením do 20 G. Pak lze dovodit, že v podstatě schopnosti raket 48N6E2 a 9M83 jsou obdobné. Je-li uveden parametr zásahu aerodynamického cíle pro jednu raketu 9M83 s hodnotou 0,7-0,9, pak z toho vyplyne pro komplet S-300PMU-2 nutnost střelby dvěmi raketami na cíl. Za podmínek silného rušení nelze ani vyloučit nutnost použít tří raket.

Závěrem uveďme ještě jednu poznámku z článku, a to ohledně nabíjení kompletu S-300.  Doba potřebná k nabití odpalovacího zařízení není nikde uvedena. Zde si můžeme pomoci poznatkem z vlastní zkušenosti, kdy norma na naložení operačně-taktické rakety (OTR) na odpalovací zařízení (OZ) byla 20 minut. Princip i pomůcky pro nakládku jsou podobné. Pro čtyři rakety to znamená minimálně 80 minut. Po vystřelení všech čtyř raket musí OZ opustit palebný prostor a provést přesun do technického prostoru ve vzdálenosti okolo 3 – 5 km.

Na svinutí a rozvinutí kompletu OZ ke střelbě je třeba 5 minut. Celkový čas se započtením přesunu do původního nebo záložního bojového prostoru pak vychází okolo 100 minut i více. To je doba, za kterou se dá prohrát bitva. 24 odpalovacích vozidel S-300 tak reálně může zničit 12 vzdušných cílů (letecké munice), při použití REB osm – poté potřebuje 100 minut na navrácení do akce.

Protiraketový komplet je v postavení „bránícího se“ a místo a čas úderu určuje protistrana. Z jejího pohledu půjde jen o to najít v sestavě kompletu místo, kde je možnost zbavit jej raket. Tomu se u kompletu S-300PMU-2 Favorit má předejít zařazením 72 odpalovacích zařízení s 288 raketami na ploše hloubky zhruba 100 km a šířky okolo 150 km dle terénu a potřeby zahuštění na požadovaných směrech.

Pro zakrytí vzdušného prostoru Sýrie šesti až osmi pluky S-300PMU-2, dle představ „zdroje z Kommersantu“, pak vychází nepředstavitelná a nereálná čísla. Vietnamský scénář Ruska v Sýrii se konat nebude.

Zdroj: TopWar (2) (3) (4) (5), Free News (2), NG.ru, RIA (2)

Nahlásit chybu v článku


Související články

Sestřel letadla Il-20 na pozadí rusko-turecké „zrady“ o Idlíbu

Izraelskému deníku Ynet se dostala do rukou čtyřiceti stránková zpráva izraelské armády, napsána v ...

Ruský S-400 jako symbol odklonu Saúdské Arábie od Spojených států?

Raed Ben Khalid Qarmali, saúdský velvyslanec v Ruské federaci, v pátek 21. září vyjádřil obavy nad ...

Ruská střela země-vzduch 40N6E. Postrach amerických bombardérů?

Na výstavě Armija-2018 na stánku koncernu Almaz-Antej byla poprvé veřejně prezentována nová ruská ...

Ruský protiletadlový systém S-300 v Sýrii

Ruská federace začala s dodávkou systémů protivzdušné obrany (PVO) S-300 syrskému režimu, prozradil ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
6h12h24h
Rozbalit všeSbalit vše

  • Míša
    09:47 05.10.2018

    @tryskac To nepochybně, "tři prsty" ale měli proti sobě letouny s běžným RCS a navrch IAF staré rušičky bez schopností rychle měnit kmitočty v reakci na 2K12. Samozřejmě i ona ...Zobrazit celý příspěvek

    @tryskac

    To nepochybně, "tři prsty" ale měli proti sobě letouny s běžným RCS a navrch IAF staré rušičky bez schopností rychle měnit kmitočty v reakci na 2K12. Samozřejmě i ona PMU2 verze je může překvapit, ale spíš si myslím, že naopak SF může ji.Skrýt celý příspěvek

  • tryskac
    09:33 05.10.2018

    Ale čo je historicky známe, IAF dostalo riadne na frak od SA6 vo vojne Yom-Kippur v r 1973

    Ale čo je historicky známe, IAF dostalo riadne na frak od SA6 vo vojne Yom-Kippur v r 1973

  • tryskac
    09:29 05.10.2018

    Kompozit vs kov (Alu zliatiny, ocel) : neviem ci sa dá rozlíšiť, či je niektorý z materiálov apriori lepší, alebo horší, keďže oboje majú svoje vlastnosti, ktoré šikovný ...Zobrazit celý příspěvek

    Kompozit vs kov (Alu zliatiny, ocel) : neviem ci sa dá rozlíšiť, či je niektorý z materiálov apriori lepší, alebo horší, keďže oboje majú svoje vlastnosti, ktoré šikovný konštruktér využije. Aj oceľ Ph13-8 H1000, 15-5Ph, 4330V,aj titan, aj Al2024, Al7475-T7451, Al7050, zhodnime sa na tom, že záleží od použitia. Aši by nikto nekonstruoval nabeznu hranu z Kompozitu keďže je pri nej riziko birdstriku a to by ten kompozit len ťažko znášal. Ťažko z Kompozitu konstruovat vztlakove klapky na lietadlo ktoré môže štartovať z než pevné ných plôch keďže tam hrozí poškodenie od odletu ju ich kameňov a podobne. Ale prečo ich nepoužité na všetky možné kryty, kde ich prípadná výmena je kus za kus..? Nik predsa nežiada v stíhačky konštrukciu hlavných nosníkov krídla z Kompozitu. Úspora by nebola taká výrazná ako pri dopr lietadlach.
    O s300 vs s300 nepíšem nič, keďže o tom nič neviem. Pokiaľ viem s300 nebola nikdy na ostro použitá tak by to bolo len varenie z vody. A o politike špekulovať tiež nebudem... Načo?Skrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    08:33 05.10.2018

    gangut balm nepracuje vo vyrobe, ale v konstrukcii lietadiel v zahranici a s tymi materialmi a metodami pracuje denodenne takze pri vsetkej ucte, ale zrejme vie k tomu o nieco ...Zobrazit celý příspěvek

    gangut

    balm nepracuje vo vyrobe, ale v konstrukcii lietadiel v zahranici a s tymi materialmi a metodami pracuje denodenne takze pri vsetkej ucte, ale zrejme vie k tomu o nieco viac ako tySkrýt celý příspěvek

  • gangut
    08:24 05.10.2018

    balm Čo to je ten pregrep, predchodca grepfruitu? Cez vaše nadšenie pre kompozity vidno, že robíte vo výrobe. Určite sú to super materiály so super konštrukčnými vlastnosťami a ...Zobrazit celý příspěvek

    balm
    Čo to je ten pregrep, predchodca grepfruitu?
    Cez vaše nadšenie pre kompozity vidno, že robíte vo výrobe. Určite sú to super materiály so super konštrukčnými vlastnosťami a konštruktérom ponúkajú skoro neobmedzené možnosti.
    Ale v použití sa prejavujú aj ich negatívne vlastnosti. Ono skor nájdete únavový lom alebo prasklinu na kove ako poškodenie v kompozite. Ultrazvuk alebo farba nájde trhlinu v homogénnom materiáli oveľa jednoduchšie ako v kompozite, tam pre ultrazvuk potrebujete prakticky na každú časť konštrukcie etalón. Po náraze vtáka nájdete na kovovom poťahu dent, na kompozite nemusíte nájsť nič, a pritom može byť vnútorná štruktúra úplne zničená. A další veľký problém je voda. Na kove koróziu identifikujete ľahko. Poškodenie kompozitu a následné nasiaknutie vodou už nie. Predstava ako dron lieta v prevádzke okolo lietadla a ultrazvukom kontroluje kompozitovú čtruktúru je krásna. V skutočnosti sa po lietadle plazí chlap a preklepáva ho centimeter po centimetri aby našiel delamináciu prípadne sa celá plocha dá do mraziaceho návesu a termografiou sa hľadá voda.
    A v polných podmienkach kovovú záplatu vypočítate, vyrobíte a nanitujete relatívne ľahko. Ale neviem si predstaviť ako by ste niekde na polnom letisku v 25 stupňovom mraze vákuoval a piekol záplatu na kompozite.Skrýt celý příspěvek

  • balm
    23:22 04.10.2018

    @flanker Příklad, co se může stát hledejte u F-14A Tomcat (VF-213 ze dne 20. září 1995), při které došlo k přetížení konstrukce a následné explozi. Pilot prováděl průlet ...Zobrazit celý příspěvek

    @flanker

    Příklad, co se může stát hledejte u F-14A Tomcat (VF-213 ze dne 20. září 1995), při které došlo k přetížení konstrukce a následné explozi. Pilot prováděl průlet nadzvukovou rychlostí a přesáhl konstrukční limit stroje přechodem do brzdícího výkrutu s následným stoupáním, při které působilo na kostrukci úchytu motorů a lopatek kompresoru působilo minimáně čtyřnásobně vyšší zatížení, než je povolený limit a konstrukce prostě nevydržela. Fragmenty motorů s vysokou energií zapálili palivo (vlastní jádro motoru Pratt & Whitney TF30 dosahuje teplot při nadzvukové rychlosti 1200°C) a následovala mohutná exploze. Šrapnely z motorů vytvořila z části zborcená konstrukce a dílo zkázy lopatky - žhavé smrtící šrapnely. Hodně se diskutovalo a počítalo zatížení draku letounu (poučení pro konstruktéry), při podrobné analýze začalo zbrocení na přechodu konstukce mezi 4 a 5 článekem nádrží - segment 6 článku nádrže, protože zde se skrývá hlavní nosník křídel a centrální nosník stabilizace měnitelné geometrie křídel.Skrýt celý příspěvek

  • balm
    22:43 04.10.2018

    @flanker Právě naopak. Klasické materiály jako slitiny hliníku nejsou žádoucí, protože nejsou schopné odolávat působení silové námaze při letu a vznikají velmi rychle únavové ...Zobrazit celý příspěvek

    @flanker

    Právě naopak. Klasické materiály jako slitiny hliníku nejsou žádoucí, protože nejsou schopné odolávat působení silové námaze při letu a vznikají velmi rychle únavové lomy a trhliny. Aby letoun dosáhl vyšší nosnosti, musí být konstrukce posílena o další výztuhy, nosníky, přepážky apod. Díky vlastnostem kompozitních materiálů, můžete letoun odlečit a zachovat stejné, nebo lepší letové parametry, než které by poskytla "celokovová" konstrukce letounu - zejména křídel, které musí vydržet enormní námahu, zejména nese-li letoun těžký náklad. Tím, že použijete špičkové kompozitní materiály a odlehčíte letoun, se můžete dostat na 1.2 - 1.5 násobek užitečného nákladu (počítá se i palivo) hmotnosti letounu. Do extrémů vyhnala kompozitní redukované struktury zejména Francie s letounem Rafale, který unese 1.6 násobek vlastní hmotnosti a stále může v plném zatížení ostře manévrovat. Představte si misi, na které letí z Francie do Mali a nese 5tun interního paliva, další 3 přídavné nádrže s objemem 7200 litrů, dvě těžké střelly typu Storm Shadow/SCALP, popřípadě bomby, čtyři řízené střely vzduch vzduch (2x Meteor + 2x Mica) a kontejner Damocles pro značkování a vyhledávání cílů. Stále může provádět obraty s limitem (+7/-3G), což by s kovovou konstrukcí nebylo možné při takovém zatížení nebylo proveditelné, protože by neodolala působení intenzivních sil a rázovým vlnám, které působí na konstrukci. Moderní špičkové kompozity eliminují nevýhody dříve používaných materiálů a umožňují letounům plnit náročné mise - od průzkumu, přes přesné bombardování i vzdušný boj v jedné bojové misi.

    Servisní intervaly a letové hodiny jsou pouze orientační (jinými slovy "až"), ale bojové hodiny tzn. kdy je konstrukce namáhána v bojovém režimu (prudké změny směrů, průlety v nízké letové hladině, mpřetížení, odpal/odhoz munice - rázy ...) se zatížením, udělá z udávaných 1000 hodin v lepším případě desetinu. Tím, že se mění působení sil a zatížení, dostává kovová konstrukce "sodu" a vznikají únavové vtrhliny kovových materiálů. Proto jsou v letounech omezovače, které pilotovi zabrání zalétat prudké manévry. Omezovače se smí vypínat jen v bezprostředním stavu nouze - hrozí zničení letounu a smrt pilota, ve které standardně podzvukový letoun překoná významně hranici rychlosti zvuku a letoun umožní provádět manévry za hranici 12G, protože se jedná o stav nouze - poslední pokus o únik a přežití, ale tím si automaticky rezervujete lístek na hodně důkladný servis a výměnu motoru/ů. Někdy se omezovač vypíná i v rámci leteckých dnů např.: Kulbit byste ohromeným divákům bez vypnutí omezovače nepředvedl, standardně možný není, ale ... když jde o život, nebo pýchu. Ani s Kobrou (Pugachev Cobra) to není lepší, však se dají najít rozhovory s Pugachevem na téma omezovač úhlu nábehu a letoun mu dovolil na 10s přetížení 13 - 14g!Skrýt celý příspěvek

  • KOLT
    22:17 04.10.2018

    flanker.jirka, vybral jste si podle mě špatné příklady. Ukrajinské armádě došly moderní systémy, protože jednak byly zanedbané, jednak byly prostě zničené nepřátelskými akcemi. To ...Zobrazit celý příspěvek

    flanker.jirka, vybral jste si podle mě špatné příklady. Ukrajinské armádě došly moderní systémy, protože jednak byly zanedbané, jednak byly prostě zničené nepřátelskými akcemi. To samé platí pro SAA. Koalice v Afghánistánu neprohrává válku proto, že by nedokázala udržovat technologicky vyspělé zbraně provzuschopné, nýbrž z úplně jiných důvodů. Německo má neprovozuschopné kde co, přičemž důvod je nedostatečná alokace zdrojů. Kdyby takhle srali na F-4, nelétaly by jim také.

    Je asi bez debaty, že v případě intenzivního dlouhotrvajícího konfliktu získávají jednodušší zbraně výhodu, protože je dokážete produkovat a udržovat funkční ve větších počtech. Jenže v první fázi konfliktu je to hodně o skutečných schopnostech té techniky (krom dalších XY věcí jako morálka, logistika, zásoby munice, phm, atd.). A tady prostě moderní technika je schopná převálcovat tu starší často rozdílem řádu. V tu chvíli je sice hezké, že za cenu jednoho moderního BVP může mít 1.5-2 staré, když to moderní vám v klidu rozseká 10 starých (buď samo, nebo díky senzorům v součinnosti s jinou platformou).

    Jasně, že se to nesmí přehánět a vymýšlet přetechnizované serepetičky. Je prostě potřeba najít rozumný kompromis. A ideálně mít v záloze právě tu starší, snadněji udržovatelnou techniku, kdyby se konflikt protáhl...Skrýt celý příspěvek

  • flanker.jirka
    21:02 04.10.2018

    balm: děkuji za vysvětlení, když to tak čtu, tak nějaké eventualní působení po delší dobu bude vyžadovat dost velké zázemí. Srovnávat sice mohu pouze z toho, že vím jak vypadalo ...Zobrazit celý příspěvek

    balm: děkuji za vysvětlení, když to tak čtu, tak nějaké eventualní působení po delší dobu bude vyžadovat dost velké zázemí. Srovnávat sice mohu pouze z toho, že vím jak vypadalo působení našich migů, suček a albatrosů.
    Srovnáním jsem měl na mysli, zda někdou zkoušel počítat například to, o kolik by na hmotnosti "zhubl" letoun vyrobený z klasických kovových slitin oproti tomu na co by stačily kompozity, při zachování stejných pevnostních vlastností a životnosti.
    Co se týče údržby a diagnostiky, tak i kovové konstrukce se dají kontrolovat, ale je to otázka chtění a možností. Co si pamatuji realizovalo se to podle počtu hodin a cyklů. S tím ultrazvukem asi taky nebudou běhat technici po každém letu okolo letadla.Skrýt celý příspěvek

  • raziel87
    19:46 04.10.2018

    +1

    +1

  • kocour
    19:37 04.10.2018

    Debata zde docela sklouzla kamsi... ...Legitimní právo útočit na Sýrii...dost hustý. ...A že nebylo nic horšího než Stalin v Rusku? Ano bylo to hrozné jak ten šílenec ...Zobrazit celý příspěvek

    Debata zde docela sklouzla kamsi...

    ...Legitimní právo útočit na Sýrii...dost hustý.

    ...A že nebylo nic horšího než Stalin v Rusku? Ano bylo to hrozné jak ten šílenec likvidoval své politické odpůrce.
    A co například Nacismus? To že naši vůdci Evropy před cca 70ti lety rozpoutali nejničivější válku v dějinách světa, vraždili jak smyslů zbavení a např. když jim došel v koncentráku Cyklon B, tak házeli živé děti do pecí, píchání dětem injekce s jedem do srdce atd...To je jako nic?

    Některým z Vás co nemáte základní znalosti historie doporučuji alespoň v pondělí večer se dívat na dokumenty na ČT2...

    A co Japonci, Američané, Britové, Francouzi to jsou všechno svatoušci?
    Ani s Izraelem to není černobílé, jsou nám bližší než Palestinci, ale jak píše Luky, sklízí co zaseli...

    Každý snad už dnes ví, že např. Taliban v Afgánistánánu je Americké zlobivé dítě.
    Takto bychom mohli pokračovat u většiny velkých národů historie...Skrýt celý příspěvek

  • balm
    17:41 04.10.2018

    @flanker Nemyslím, že by procentuální vyjádření bylo vůbec možné. U výběru materiálů se musí vývojáři zabývat nejen jeho vlastnostmi, ale také opotřebením, efektivností výroby, ...Zobrazit celý příspěvek

    @flanker

    Nemyslím, že by procentuální vyjádření bylo vůbec možné. U výběru materiálů se musí vývojáři zabývat nejen jeho vlastnostmi, ale také opotřebením, efektivností výroby, redukce komponent s ohledem na údržbu a dalšími faktory. Neexistuje jednoduchá rovnice, která by vypočítala "jednoduchý poměr".

    Záleží, co opravujete. Protože konstrukce může být tvořena pulturizovanými pregrepy slepená bismaleidovými pryskyřicemi s polymidy, které jsou pravda nerozebíratelné, ale jakmile zvládnete technologii výroby, můžete je velmi dobře skladovat a výměna takového celku zabere méně času. Potah lze přeplátovat jen do určité plochy vzhledem k místu a použitému materiálu, větší poškození lze opravit výměnou kus za kus - tedy oitevřít tlakové spoje, vyměnit celý plošný díl (např.: potah celého křídla) a znovu utěsnit tlakovými spojemi s chemickým a ultrazvukovým ověřením. Některé součásti opravit nelze např.: klapky na křídlech, protože jsou tvořeny durinami a vyžadují časté kontroly a výměny z důsledku namáhání. Bude-li klapka na náběžné hraně obsahovat mimo kompozitních vrstev ještě elektronické vrstvy, feritová vlákna a další RAM materiály, není možné provádět opravu vůbec s vždy se musí vyměnit celý díl s návštěvou EMC komory, aby se ověřila odolnost proti elektromagnetickým pulzům a funkčnost daného materiálu. Poškodíte-li např.: sací otvory, překryt podvozku, ... a není-li poškozena konstrukce, může být operativně vyměněn, ale vyžaduje to zázemí a čas. Je-li porušena konstrukce z kompozitů, respektive kompozitních vrstev na kovových součástech popř.: kompozitní kovové díly např.: odlehčené hliníkovo lithiové nosníky křídel potažené vrstvenými komozitními výztuhami s příměsí oxidů titanu, není možné řešit opravu jinak než výměnou celého segmentu. Tzn. musíte vyměnit celý segment, protože spojení není rozebíratelné, ale můžete jej vyrábět rychle a efektivně a hlavně skladovat velmi dlouhou dobu.

    To bych neřekl, většina moderních letounů používá sice mnohem náročnější technologie, ale současně se redukuje počet dílů, zvyšuje se životnost a snižuje se čas potřebný k údržbě. Jistě, že uvidíte personál, jak kontroluje např.: klapky na odtokové hraně ultrazvukem, ale zároveň je to rychlejší a spolehlivější, než neustále výměny, protože zvládnuté technologie dokáží celkem dobře detekovat defekty a nerhrozí únavové trhliny, které tradiční kovové konstrukce intenzivně trápí. Povrch letounu může pečlivě překontrolovat robotická sonda za 4 hodiny, což je mnohem méně času, než kdyby celý potah kontrolovalo 10 lidí celý týden s možností lidské chyby.Skrýt celý příspěvek

  • flanker.jirka
    17:34 04.10.2018

    RiMr71: úplně všude, ukrajinské armádě po pár měsících bojů na východě zbyly starší systémy než ty modernizované, musely na opravu. V afghanistánu NATO také svou technologickou ...Zobrazit celý příspěvek

    RiMr71: úplně všude, ukrajinské armádě po pár měsících bojů na východě zbyly starší systémy než ty modernizované, musely na opravu.
    V afghanistánu NATO také svou technologickou převahou a náklady na vedení operací zrovna dvakrát neporáží místní odboj.
    Syrské armádě take funguje více starších jednodušších systémů.
    A když se podíváte jak na tom loni bylo Německé letectvo v prorozuschopnosti, tak se dopracovali u moderních strojů s provozuschopností dolů jen díky tomu, že více cvičili, tak nízkou provozuschopnost na jejich Phantomů F 4 neměli ani na konci jejich služby.Skrýt celý příspěvek

  • RiMr71
    17:23 04.10.2018

    "...ukazuje se, že s postupem času v konfliktech složitější věci a věci náročnější na údržbu nahrazují staré a osvědčené, jednodušší" ...kde se to ukazuje a v jakých konfliktech ...Zobrazit celý příspěvek

    "...ukazuje se, že s postupem času v konfliktech složitější věci a věci náročnější na údržbu nahrazují staré a osvědčené, jednodušší"

    ...kde se to ukazuje a v jakých konfliktech ve kterých jsou zapojení technologičtí lídři (USA, Izrael)?Skrýt celý příspěvek

  • Tesil
    17:16 04.10.2018

    Olivav Nobelovu cenu míru obdržel i bývalý člen teroristické org.Irgun Menachem Begin. Premier státu Izrael. Jistě hodní,mírumilovní židé nikoho nevyháněli,nikoho nepřipravili o ...Zobrazit celý příspěvek

    Olivav
    Nobelovu cenu míru obdržel i bývalý člen teroristické org.Irgun Menachem Begin.
    Premier státu Izrael.
    Jistě hodní,mírumilovní židé nikoho nevyháněli,nikoho nepřipravili o půdu a už vůbec fyzicky nelikvidovali případné potížisty z řad Arabů.
    Od nástupu sionismu si neustále vytvářejí nepřátele.Skrýt celý příspěvek

  • flanker.jirka
    17:10 04.10.2018

    balm: moc pěkný výčet rozdílů v technologiích a materiálech, jak je to s efektivností, cena vývoje, aplikace versus to, že použijete sice starší a težší materiál ale levnější? Dá ...Zobrazit celý příspěvek

    balm: moc pěkný výčet rozdílů v technologiích a materiálech, jak je to s efektivností, cena vývoje, aplikace versus to, že použijete sice starší a težší materiál ale levnější? Dá se to vyjádřit nějak procenticky?
    Jak je to například s opravou plášťů letadel z kompozitů, fungují na to nějaká lepidla nebo horké sváry?
    ...ukazuje se, že s postupem času v konfliktech složitější věci a věci náročnější na údržbu nahrazují staré a osvědčené, jednoduššíSkrýt celý příspěvek

  • apache
    16:34 04.10.2018

    Co znamená "vyhrát střet"? Izrael dokáže tak jako tak splnit případně naplánované mise, tedy zničit určené objekty. Hraje se jen o to, jestli to zvládne beze ztrát. A Syřanům ...Zobrazit celý příspěvek

    Co znamená "vyhrát střet"?

    Izrael dokáže tak jako tak splnit případně naplánované mise, tedy zničit určené objekty.
    Hraje se jen o to, jestli to zvládne beze ztrát. A Syřanům a Rusům bude nakonec stačit sestřelit jedno izraelské letadlo a budou to vydávat za úspěch svůj a svých "zázračných" S-300, i přes to, že v bombardování a zničení chráněných cílů nezabrání.

    Výhra a prohra budou jen prázdné pojmy v médiích té či oné strany.Skrýt celý příspěvek

  • omacka
    16:00 04.10.2018

    Lepší detailní materiál z reálných ověřovacích střeleb S-300PMU2 v Číně nezískáte, autor si s tím dal opravdu práci do nejmenšího ...Zobrazit celý příspěvek

    Lepší detailní materiál z reálných ověřovacích střeleb S-300PMU2 v Číně nezískáte, autor si s tím dal opravdu práci do nejmenšího detailu.
    https://www.valka.cz/13109-Sys... Skrýt celý příspěvek

  • rac28
    15:00 04.10.2018

    ako tomu mam rozumiet? zaver clanku je, ze 24 odpalovacich vozidiel s300 moze znicit 12 cielov... na obrazku vyzera mat jeden odpalovac 4 rakety, teda sa dostavame k cislu na ...Zobrazit celý příspěvek

    ako tomu mam rozumiet? zaver clanku je, ze 24 odpalovacich vozidiel s300 moze znicit 12 cielov...

    na obrazku vyzera mat jeden odpalovac 4 rakety, teda sa dostavame k cislu na urovni 100 rakiet, vynasobenim cez pravdepodobnost zasahu rozlicnych cielov mi to ale vzdy vychadza ovela viac, ako 12...Skrýt celý příspěvek

  • GlobeElement
    13:48 04.10.2018

    K Palestincům - fascinuje mne, s jakou lehkostí kritici Izraele ignorují fakt, že od roku 1948 do roku 1967 byla prakticky celá zamýšlená Palestina pod kontrolou arabských států a ...Zobrazit celý příspěvek

    K Palestincům - fascinuje mne, s jakou lehkostí kritici Izraele ignorují fakt, že od roku 1948 do roku 1967 byla prakticky celá zamýšlená Palestina pod kontrolou arabských států a přitom tam žádný palestinský stát nevznikl.

    Zajímavý článek na toto téma je zde:
    http://www.mfa.gov.il/mfa/fore... Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 3 z 9