Sestřel letadla Il-20 na pozadí rusko-turecké „zrady“ o Idlíbu

Syrské odpalovací zařízení kompletu S-200; větší foto / AFP, Getty Images 

Izraelskému deníku Ynet se dostala do rukou čtyřiceti stránková zpráva izraelské armády, napsána v angličtině a ruštině, popisující sestřel ruského špionážního letadla Il-20 z pohledu izraelské strany. Podle této zprávy syrská protivzdušná obrana (PVO) během 40 minut odpálila několik desítek střel země-vzduch. Celá situace je o to pikantnější, že na pozadí této události se Rusko s Tureckem dohodli o osudu Idlíbu, bez ohledu na zájmy Sýrie.

Podle izraelské zprávy syrská PVO spustila masivní palbu bez konkrétního zaměření cíle, ve snaze zopakovat úspěšný sestřel izraelské F-16 z února letošního roku. Podle Izraelců se Syřané „vůbec neobtěžovali zajistit, aby ve vzduchu nebyla žádná ruská letadla“.

Výsledky izraelského šetření představil v Moskvě generálmajor Amikam Norkin, šéf izraelského letectva. Izraelci Rusům dále poskytli informace o íránských snahách vytvořit trvalou vojenskou přítomnost v Sýrii a o dodávkách pokročilých íránských zbraní pro teroristické skupiny v této oblasti.

„Setkání se konalo v pozitivním duchu. Došlo k odbornému, otevřenému a průhlednému dialogu o různých otázkách a důraz byl kladen na význam zájmů obou národů a na pokračování mechanismu dekonflikce [zamezení vojenského střetu mezi Ruskem a Izraelem - pozn .red.],“ uvedly izraelské obranné síly s tím, že ruská strana Izraelce ze sestřelení Il-20 neobviňuje. 

Zpráva uvádí, že klasické komunikační kanály mezi izraelskou a ruskou stranou před leteckým úderem fungovaly normálně. V posledních dvou letech izraelské letectvo provedlo v Sýrii na 200 leteckých úderů, především proti íránským pozicím a syrské PVO. Vždy byl přitom úder koordinován s ruskou stranou, aby nedošlo ke střetu mezi izraelskými a ruskými letadly/PVO.

Dle zmíněné zprávy po útoku F-16 syrská PVO aktivovala několik baterií PVO (včetně kompletů S-200) po celé Sýrii a střílela ještě 30 minut poté, co se izraelské F-16 vrátily na svou domovskou základnu. Je otázkou, zda syrská PVO vůbec nízko letící izraelské F-16 vůbec před útokem, v době útoku nebo po útoku objevila. Dodejme, že v únoru syrský komplet S-200 sestřelil izrleskou F-16 nad izraelským vzdušným prostorem poté, co v domnění bezpečí stíhačka vystoupala na vyšší letovou hladinu.

Podle Izraelců právě únorový sestřel F-16 vedl ke změně chování syrské PVO. Do únorového sestřelu syrská PVO proti izraelským F-16 aktivovala vždy jednu baterii PVO a vypálila několik střel země-vzduch s vědomím, že proti izraelskému letectvu příliš nezmůže.

Po únorovém incidentu však začala syrská PVO působit energičtěji a začala nasazovat proti izraelským letadlům více prostředků, jak připomíná The Times Of Israel, také moderní raketové komplety PVO dodané z Ruska. Od té doby vždy syrská PVO proti izraelským letounům vyslala několik desítek střel země-vzduch.

Také Rusové a Syřané mají komunikační kanály, které jsou určeny k předcházení palby „do vlastních řad“. Nicméně podle Izraelců právě tyto kanály v době incidentu nefungovaly.

K sestřelení ruského Il-20 vedly události započaté v pondělí večer, kdy izraelské F-16 provedly úder na sklady íránských zbraní nedaleko města Lakatia, které Írán za podpory syrského režimu pašuje teoristické organizaci Hizballáh. Írán a Hizballáh za svůj nejvyšší cíl prohlašují úplné vojenské zničení Izraele.

Dodejme, že v současné době rusko-syrské vztahy nejsou ideální, zejména s ohledem na nejnovější uzavření dohody mezi Tureckem a Ruskem o provincii Idlib. Problém je, že část Syřanů velmi nelibě nese turecké operace na syrském území a považují turecko-ruskou dohodu za zradu.

„Po anexi sandžaku Alexandretta (Liwá´ Iskandarún) – původně propojeného se Sýrií na západu idlibské a na severu latákíjské oblasti – Tureckem na konci třicátých let 20. století, jde totiž o druhé [turecká přítomnost v Idlíbu - pozn .red.], nikoli bezvýznamné novodobé zahryznutí Ankary do suverénního syrského území,“ píše Ondřej Krátky na webu RebuildSyria s tím, že Syřané původně počítali s ruskou pomocí proti Turecku, případně dokonce doufali v sražení Turecka na kolena (ekonomicky, geopoliticky apod.), a v případném vzniklém chaosu nejen v návrat Tureckem obsazených území, ale možná i návrat v citaci uvedeného sandžaku Iskandarún.

„Záležitost tu [v Sýrii - pozn .red.] tak zároveň rezonuje nejen historickou reminiscencí, ale nutně i zašlápnutým syrským egem. To ji v blízkovýchodním kontextu kultury hrdosti / hany posouvá na jinou, iracionální úroveň,“ píše Krátký. „Pokud bych byl syrským patriotem, generálem či prostě kýmkoli, kdo Rusům doteď věřil, řekl bych, že zradili. Pokud někoho označí příslušník místní kultury za zrádce (pokrytce, lháře atp.), je to ve většině případů definitivní ortel.“

„Nechci tedy jakkoli spekulovat, ale pokud Asad kremelskému šéfovi aka „(ex?) abú Alímu“ [přezdívka Putina - pozn. red.] po incidentu s letadlem skutečně nepovažoval za nutné zavolat [jak uvedl SputnikNews - pozn .red.], může to být klidně i proto, že se sestřelením letadla prostě odmítal mít (veřejně) jakoukoli spojitost – včetně té soustrastné. Pokud totiž Rusové rozehráli v Idlibu hru ve stylu „o Sýrii bez Damašku, nelze se divit tomu, že podobně nestandardně bude (byť v náznacích a/či dílčích činech) vůči Moskvě postupovat i Damašek,“ píše Krátký.

Zdroj: The Times of Israel, RebuildSyria

Nahlásit chybu v článku


Související články

Zastaví protivzdušné síly Ukrajiny ruské letectvo? Část II.

V dnešní poslední druhé části se detailněji podíváme na schopnosti ukrajinského komplexu ...

Syrský Idlíb: teroristé, civilisti a Turecko

Aleppo, východní Ghútá, Homs, Dárá a nyní provincie Idlíb, jedna z posledních bašt islamistických a ...

Syrská protivzdušná obrana sestřelila ruský průzkumný letoun Il-20M

Podle ruského ministerstva obrany komplet S-200 syrské protivzdušné obrany (PVO) omylem sestřelil ...

Kurdové útočí na Islámský stát a bojují za svou budoucnost

Syrské demokratické síly (SDF), jejíchž hlavní složkou jsou kurdské Lidové obranné jednotky (YPG), ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
6h12h24h
Rozbalit všeSbalit vše

  • flanker.jirka
    22:09 02.10.2018

    logik: liší se to, raketa jde po odrazu elektromagnetické energie podle toho z kterého směru je síla signálu silná, další věci srovnává a vypočítává z toho, že radar dole na zemi ...Zobrazit celý příspěvek

    logik: liší se to, raketa jde po odrazu elektromagnetické energie podle toho z kterého směru je síla signálu silná, další věci srovnává a vypočítává z toho, že radar dole na zemi spočte radiální rychlost cíle a hodnoty zrychlení/zpomalení cíle a údaje se uplinkem cpou na raketu.Skrýt celý příspěvek

  • demagog
    20:15 02.10.2018

    logik: Pre najhrubsie povelove navedenie staci urcit relativnu polohu strely vzhladom na zamernu radaru na ciel, pre odovzdanie treba poznat presnu polohu ciela vzhladom na strelu. ...Zobrazit celý příspěvek

    logik: Pre najhrubsie povelove navedenie staci urcit relativnu polohu strely vzhladom na zamernu radaru na ciel, pre odovzdanie treba poznat presnu polohu ciela vzhladom na strelu. To vyzaduje poznat ich presne polohy a navyse orientaciu strely v prestore. Znalost orientacie strely v priestore je u poveloveho navedenia casto len priblizna. Pozemne systemy SACLOS ju casto neriesia vobec. Vzdialenost strely od miesta odpalu sa casto urcuje iba priblizne podla doby letu. Pre metodu troch bodov ju nie je treba poznat vobec, pre metodu proporcneho zblizenia stacia priblizne udaje - aj tak sa vacsinou pouziva polovicna konstanta umernosti.

    AHR hlavica nema kvoli kratkemu dosahu inu moznost. Skutocnost ze sa vysielac a prijimac nachadza na jednom mieste tiez mnohe veci oproti SARH zjednodusuje.

    Informacia z wikipedie je podla mna mylna, moc velku vahu by som jej nepripisoval. Stranka venovana priamo S-200 uz povelove navedenie nespomina.Skrýt celý příspěvek

  • logik
    10:26 02.10.2018

    flanker: Čím se to liší od klasického radaru? Tam také v jedné chvíli letí úzce zaměřený paprsek úzce směrovou anténou a příjmá to úplně stejně úzce směrová anténa. V tomto se to ...Zobrazit celý příspěvek

    flanker:
    Čím se to liší od klasického radaru? Tam také v jedné chvíli letí úzce zaměřený paprsek úzce směrovou anténou a příjmá to úplně stejně úzce směrová anténa. V tomto se to nijak neliší od klasického radaru.
    Čím se to liší od bistatického radaru je jedině to, že se přijímač a vysílač nemusí dohadovat na tom, kterej sektor prostoru se zrovna ozařuje - radar furt ozařuje cíl a raketa "hledá", co je ozařované.

    "To jakou rychlostí vůči pozici radaru se střela pohybuje, potřebuje znát radar, který ji ozařuje, z jeho zpracování pak pošle informaci o výsledku i na střelu, kvůli parametrům jako je nadběh."
    To samozřejmě jo, ale ten to zná s nějakou přesností, což znepřesňuje výsledek, dále je třeba znát i úhly, což je další nepřesnost. A ta znalost furt nemění to, že to dělá variabilní dopplerovskej efekt, což se podstatně hůře filtruje. To je zřejmě ten důvod, proč má u země Vega vysokej limit na minimální rychlost - potřebuje pořádnej dopplerovskej posun cíle, aby byl odlišitelnej od menších posunů zemskýho povrchu.

    Ono si je třeba uvědomit, že kvůli vysoký rychlosti rakety je doppler země ve značně větším rozsahu (dle úhlů), než je rozdíl dopplerovskejch posunů země a (vůči raketě dosti pomalého) cíle.

    demagog:
    "ze vzdialenost strela - radar je podstatne mensia ako radar - ciel":
    Jo, aha, tak promiň, blbě jsem To přečet, vzhledem k tomu, co je níže mě nenapadlo, že bys to mohl myslet takhle. :-)
    I v "správné" formulaci se mi to zdá jako "přebytečná podmínka" Vzhledem k tomu, že právě první SAM (např. S-4) používali čistě povelové navádění, tak evidentně už dosti obstarožní radary byly schopeny určení přesné polohy cíle (a tedy korekce všech chyb). Není tedy důvod, aby přechod z povelového navádění na SARH proběhl v jakékoli vzdálenosti od radaru.
    Koneckonců, AHR hlavice přecházejí z povelového navádění nutně až v blízkosti cíle, proč by to mělo být u SAHR jinak?


    Jinak, konečně jsem našel potvrzení toho, co jsem si myslel, ale nikde jsem to nenašel explicitně napsaný:
    https://en.wikipedia.org/wiki/...
    "Examples of missiles which use command guidance with terminal SARH include:
    Russian: SA-5 'Gammon', SA-6 'Gainful', SA-11 'Gadfly', SA-17 'Grizzly'
    "
    Což potvrzuje, že i raketa z S-200 se "lockne" až během letu. Přičemž terminální fází se zpravidla myslí právě fáze, kdy je raketa blízko cíle a tedy vzdálenost od radaru je větší než vzdálenost k raketě.Skrýt celý příspěvek

  • demagog
    21:39 01.10.2018

    logik: "Pokud by toto platilo, pak by to nutně znamenalo, že každá SAHM raketa najde cíl až během letu, a niíkoli při vypuštění." To rozhodne nie, pretoze tato podmienka je ...Zobrazit celý příspěvek

    logik: "Pokud by toto platilo, pak by to nutně znamenalo, že každá SAHM raketa najde cíl až během letu, a niíkoli při vypuštění."

    To rozhodne nie, pretoze tato podmienka je splnena aj ak je strela este stale na "rampe" alebo zavesniku.Skrýt celý příspěvek

  • flanker.jirka
    21:07 01.10.2018

    logik: a je opravdu nutné pro tento případ striktně řešit problém fázové detekce, jako pro bistatický systém? Raketa reaguje na odraz z úzce směrovaného anténního svazku ...Zobrazit celý příspěvek

    logik: a je opravdu nutné pro tento případ striktně řešit problém fázové detekce, jako pro bistatický systém? Raketa reaguje na odraz z úzce směrovaného anténního svazku střeleckého radaru. Díky směrovosti antén jak na sřele, tak na radaru jsou výkonové poměry oproti odtazům odjinud odlišné.
    To jakou rychlostí vůči pozici radaru se střela pohybuje, potřebuje znát radar, který ji ozařuje, z jeho zpracování pak pošle informaci o výsledku i na střelu, kvůli parametrům jako je nadběh.

    demagog: vždy musíte mít nějaký systém pro nasměrování střel k cíli, i u systému KUB se musí sesouhlasit radar s odpalovákem, u střel vypouštěných kolmo jde o podobnou věc, tam zase musí raketa po startu odlétnout správným směrem a dochází k zachycení LOAL. Pak už probíhá komunikace jedno nebou vícecestným datalinkem, podle konstrukce systému.Skrýt celý příspěvek

  • logik
    20:51 01.10.2018

    "Dolezite je aby platilo ze vzdialenost strela - radar je podstatne mensia ako radar - ciel, a teda paralaxna chyba je mala" Pokud by toto platilo, pak by to nutně znamenalo, že ...Zobrazit celý příspěvek

    "Dolezite je aby platilo ze vzdialenost strela - radar je podstatne mensia ako radar - ciel, a teda paralaxna chyba je mala"

    Pokud by toto platilo, pak by to nutně znamenalo, že každá SAHM raketa najde cíl až během letu, a niíkoli při vypuštění. A tedy by to bylo jen potvrzení toho, co tvrdím, že i SAHM rakety musí být schopny nejen udržet cíl, ale i ho "najít".

    (Ale z toho, co jsem četl o S-200, si tím nejsem jist. Mám dojem, že první verze možná opravdu hlavici zamykala ještě před opadlem, ale jistě to tvrdit nemůžu a v tom případě ta vzdálenost menší evidentně není)Skrýt celý příspěvek

  • demagog
    16:57 01.10.2018

    logik: S-300 nie je cisto SARH system ale nejaka variacia TVM. Z hladiska odovzdania ciela nie je podstatne ci sa raketa este stale nachadza na "puske" alebo uz leti. Dolezite ...Zobrazit celý příspěvek

    logik: S-300 nie je cisto SARH system ale nejaka variacia TVM.

    Z hladiska odovzdania ciela nie je podstatne ci sa raketa este stale nachadza na "puske" alebo uz leti. Dolezite je aby platilo ze vzdialenost strela - radar je podstatne mensia ako radar - ciel, a teda paralaxna chyba je mala. Predpokladam ze S-300 si ciel prevezme po nakloneni do smeru ciela. Obdobny problem sa vyskytuje aj u striel vzduch-vzduch kde vyhlad na ciel moze zaclanat cast draku lietadla, najma ak su nesene ciastocne zapustene pod trupom napr. u Tornada ADF.Skrýt celý příspěvek

  • logik
    13:07 01.10.2018

    demagog: "Hlavica je umiestnena na stabilizovanon zavese, je rozdiel v tom kam mieri hlavica a kam strela." Např. S-300 se vypouští vertikálně. Tedy v okamžiku vypuštění, když ...Zobrazit celý příspěvek

    demagog: "Hlavica je umiestnena na stabilizovanon zavese, je rozdiel v tom kam mieri hlavica a kam strela."

    Např. S-300 se vypouští vertikálně. Tedy v okamžiku vypuštění, když by sledovala cíl, tak by musela mít radar natočený o devadesát stupňů. Takový field of view (cca 180°) nemají ani špičkové radary na stíhačkách, ty dosahují cca 120°. Jistě to tvrdit nemohu (nemáte někdo obrázek seekeru z S-300? S-200 by toho schopna není zcela jistě, ale ta se vypouští s elevací 48°?), ale IMHO se mýlíš.Skrýt celý příspěvek

  • demagog
    07:18 01.10.2018

    logik: Hlavica je umiestnena na stabilizovanon zavese, je rozdiel v tom kam mieri hlavica a kam strela. Moznost opetovnej detekcie ciela obvykle sluzi ako alternativa k tomu ...Zobrazit celý příspěvek

    logik: Hlavica je umiestnena na stabilizovanon zavese, je rozdiel v tom kam mieri hlavica a kam strela.

    Moznost opetovnej detekcie ciela obvykle sluzi ako alternativa k tomu nechat strelu spadnut a funguje ak sa parametre (polohove uhly, rychlost) ciela moc nezmenili. Odpal nezameranej strely moze mat vyznam z taktickeho hladiska, v takomto pripade vsak schopnosti znacne degraduju, hlavica je citliva na REB.Skrýt celý příspěvek

  • logik
    00:03 01.10.2018

    Dëmagog: "Bavime sa v kontexte SARH hlavice? Ta ciel nedetekuje ale sleduje." Nikoli, moderní hlavice zpravidla míří "před cíl", a letí po semibalistické dráze, což znamená, že ...Zobrazit celý příspěvek

    Dëmagog:
    "Bavime sa v kontexte SARH hlavice? Ta ciel nedetekuje ale sleduje."

    Nikoli, moderní hlavice zpravidla míří "před cíl", a letí po semibalistické dráze, což znamená, že po příletu do cílového prostoru musí svůj cíl nejprve nalézt, aby ho pak mohla sledovat.

    Navíc, funkci opětovné detekce cíle po ztrátě locku měla už stará Vega....Skrýt celý příspěvek

  • logik
    23:14 30.09.2018

    flanker.jirka: Obávám se, že nic lepšího, než se znovu odkázat na todle: http://turma-aguia.com/davi/sk... nemůžu. Téma je tam popsáno daleko ...Zobrazit celý příspěvek

    flanker.jirka:
    Obávám se, že nic lepšího, než se znovu odkázat na todle:
    http://turma-aguia.com/davi/sk...
    nemůžu. Téma je tam popsáno daleko detailněji, než co píšeš Ty a s odlišnými závěry - že to prostě zas tak jednoduché není a že případ bistatického radaru je podstatně obtížnější, než u monostatického, obzvlášť, když se vůči sobě pohybují.

    Jo máš pravdu, že pokud zanedbáš spoustu ale, tak samozřejmě máš pravdu: je tam doplerovskej posun a je teoreticky možné ho použít k odstranění clutteru. Prakticky je tam ale nemálo problémů - od synchronizace vysílače a přijímače, až po problém při vyfiltrování odrazů, kde narozdíl od monostatického radaru nemá clutter od bistatického radaru konstantní vlnovou délku a nejde tedy tak jednoduše odečíst.
    To vše vede k velmi problematické aplikaci na první pohled "jednoduchého principu" - a není tedy divu, že evidentně (jak lze vyčíst z ovládacího pultu S-400) i moderní SAHR rakety s tím mají problém, když dostávají velké množství clutteru s velkým rozsahem doplerovského posunu, což je přesně případ, kdy ozařovací paprsek letí těsně nad zemí.


    PS: "Nebo si ty sinusovky o rozdílné frekvenci namaluje, pak vám snad už dojde, že mimo frekvence se ve stejný čas posune i fáze toho signálu."
    Ale to já jsem nikdy nepopíral. Lámeš se do otevřených dveří. To, co se snažím vyjádřit je to, že v okamžiku, kdy se Ti mění frekvence, tak už nemá smysl se bavit o fázi vlny jako takové, protože to, o kolik se fáze změní, záleží na vzdálenosti od odrazu. A to je společné pro mono i bistatický radar.

    To, co dělá rozdíl mezi mono a bistatickým radarem je to, že bistatický nemá šanci znát přesně fázi (ale ani vlnovou délku) NEMODIFIKOVANÉHO paprsku, což znemožňuje nebo ztěžuje použití některých technik zpracování signálu.Skrýt celý příspěvek

  • flanker.jirka
    20:09 30.09.2018

    logik: tak jinak, vyšlete signál o frekvenci F a přijměte zpět buď se stejnou frekvenci F od nepohyblivého cíle a další od pohyblivého o frekvenci F +- dopplerovu frekvenci. A tím ...Zobrazit celý příspěvek

    logik: tak jinak, vyšlete signál o frekvenci F a přijměte zpět buď se stejnou frekvenci F od nepohyblivého cíle a další od pohyblivého o frekvenci F +- dopplerovu frekvenci. A tím že budete mít koherentní a nebo pseudokoherentni systém budete schopen porovnat tento posun a rozlisite cíle od pozemních předmětů.
    Nehledejte v tom nějaký převaděč spojitosti :-)
    Nebo si ty sinusovky o rozdílné frekvenci namaluje, pak vám snad už dojde, že mimo frekvence se ve stejný čas posune i fáze toho signálu.Skrýt celý příspěvek

  • demagog
    19:44 30.09.2018

    logik: "Ten sa bude u manavrujuceho ciela samozrejme menit, rovnako ako v pripade monostaticekho radaru." Právě, že ne stejně. To malo znamenat ze v oboch pripadoch sa jedna ...Zobrazit celý příspěvek

    logik:
    "Ten sa bude u manavrujuceho ciela samozrejme menit, rovnako ako v pripade monostaticekho radaru."
    Právě, že ne stejně.

    To malo znamenat ze v oboch pripadoch sa jedna o funkciu manevrov ciela, nie ze ta funkcia je rovnaka.

    Pro detekci rychlosti cíle bistatickým radarem pomocí dopplera je tedy třeba určit i rychlost a pozici přijímače a vlastně i pozici rychlost cíle, aby šlo zjistit správnou velikost dopplerovského jevu způsobenou pohybem cíle. Trochu slepice a vejce.

    Bavime sa v kontexte SARH hlavice? Ta ciel nedetekuje ale sleduje.Skrýt celý příspěvek

  • logik
    18:31 30.09.2018

    flanker: Zdá se mi, že směšuješ fázi vysílaného signálu a fázi interference dvou signálů o různé frekvenci. To jsou dvě různé věci. Fáze primárního signálu (a (ne)koherentnost ...Zobrazit celý příspěvek

    flanker:
    Zdá se mi, že směšuješ fázi vysílaného signálu a fázi interference dvou signálů o různé frekvenci. To jsou dvě různé věci. Fáze primárního signálu (a (ne)koherentnost radaru) je něco jiného než fáze dopplerovské frekvence. Byť se sice koherentní signál opravdu užívá k přesnému určení dopplerovské frekvence, a obojí je veličina popisující vlnu, jde o dvě různé veličiny popisující jiné vlny a nesoucí jiné informace.

    Asi se mi nepodařilo se vyjádřit potřebně jasně, ale od začátku měl na mysli fázi primárního signálu, kdy možností její (ne)znalosti se liší mono(bi)statické radary. A že jeden (byť ne ten hlavní) problém bistatického radaru je, že není z principu koherentní, max pseudokoherentní (jo, kupodivu vim co to je :-)), což s sebou nese ne nepodstatné nevýhody. Koneckonců právě v Tebou linkovaném odkazu jsou některé podstatné nevýhody pseudokoherentního radaru zmíněny.Skrýt celý příspěvek

  • flanker.jirka
    13:40 30.09.2018

    logik: krásně to mají k fázové detekci popsané zde: http://www.radartutorial.eu/11... cituji: Since the Doppler- frequency (few Hertz) is small relatively ...Zobrazit celý příspěvek

    logik: krásně to mají k fázové detekci popsané zde:
    http://www.radartutorial.eu/11...

    cituji: Since the Doppler- frequency (few Hertz) is small relatively to the transmitted frequency (much Mega-Hertz), therefore a phase comparison is more easily to carry out than a direct frequency comparison technically.

    A toto jsem vám psal 29. . 2018 18:47
    Z konstrukčního hlediska je jednodušší změny frekvence realizovat fázovou detekcí než mít někde měření přímo nosné frekvence.Skrýt celý příspěvek

  • flanker.jirka
    13:35 30.09.2018

    logik: ale ta změna fáze je výsledkem frekvenčního posuvu vlivem odrazu od pohybujícího se objektu, podívejte se na případ B tady na ...Zobrazit celý příspěvek

    logik: ale ta změna fáze je výsledkem frekvenčního posuvu vlivem odrazu od pohybujícího se objektu, podívejte se na případ B tady na odkaze
    http://www.fyzika007.cz/mechan...
    http://www.radartutorial.eu/11...
    je tam vidět situace pohybujícího se objektu, určitě jste se s tím setkal, když vás někdě míjelo například rychle jedoucí auto, když se přibiližuje, slyšíte vyšší tón zvuku (vyšši frekvence a kratší vlnová délka, než pokud by auto stálo) a když vás mine a vzdaluje se, tak se tón sníží (klesne frekvence a naroste vlnová délka)

    pseudokoherentní radar používá ten samý princip rozlišení stojících a pohybujících se cílů, jako koherentní, jen jde o případ, kdy zdroj signálu není plně stabilní a jeho stabilita frekvence kolísá, takové zdroje byly například magnetrony, takové radary pak používají princip koherence porovnáním se vzorkem vždy posledního vyslaného pulsu a v systému se pak při porovnání vzorku provádí automatické ladění kmitočtu (AFC)
    http://www.radartutorial.eu/08...
    Koherentní radary pak používají stabilní zdroje, které nemusí mít takové obvody AFC. Jako zdroje vysílaného signálu najdete například klystrony, TWT, nebo polovodičové prvky.

    pak se dostaneme k tomu, že když přijme radar nějaký signál, projde přes superhet nějakou intermediate frequency, tak jde signál na filtraci
    http://www.radartutorial.eu/11... Skrýt celý příspěvek

  • logik
    22:09 29.09.2018

    flanker: :-) ne, že bych se nemohl přepsat, ale když jsem psal fázi, opravdu jsem myslel fázi. Viz např. http://www.radartutorial.eu/10... Fáze má smyl pouze ...Zobrazit celý příspěvek

    flanker: :-) ne, že bych se nemohl přepsat, ale když jsem psal fázi, opravdu jsem myslel fázi. Viz např.
    http://www.radartutorial.eu/10...
    Fáze má smyl pouze u (frekvenčně) nemodifikovaného signálu - bavit se o fázi primárního signálu v souvislosti se signálem modifikovaným dopplerovským jevem nemá smysl (tam se dá bavit o fázi doplerovského posunu, což je ale něco jiného).

    To, že nemáme fázi jsem myslel tak, že zatímco monostatický radar může znát fázi vysílaného paprsku, bistatický ji nezná a tak to defakto není koherentní radar (což má určitá negativa). Ale zrovna tydle negativa jdou vyřešit (tzn. pseudokoherentní radar).

    demagog:
    "Ten sa bude u manavrujuceho ciela samozrejme menit, rovnako ako v pripade monostaticekho radaru."
    Právě, že ne stejně. U monostatického radaru dojde k jedinému doplerovskému efektu: pouze pohybu cíle (teda dva: na "příjmu" i "vysílání" odrazu, ale ty budou mít stejnou velikost a dají se počítat jako jeden dvojnásobný). Doplerovské jevy u vysílání a příjmu na radaru se díky inercialitě soustavy odečtou. Z detekovnaného doplerovského efektu tedy je možno rovnou "číst" radiální rychlost objektu.

    U bistatického ale dochází k doplerovskému posuvu celkem třikrát: u "příjmu" a "vysílání" při odrazu a ještě i u příjmu na přijímači. A co hůře, ten doplerovský efekt nezávisí pouze na radiální rychlosti cíle, ale na celém vektoru rychlosti jak cíle, tak i přijímače, a ještě na úhlech, v kterých se paprsek odráží a v kterých dorazí k přijímači.

    Pro detekci rychlosti cíle bistatickým radarem pomocí dopplera je tedy třeba určit i rychlost a pozici přijímače a vlastně i pozici rychlost cíle, aby šlo zjistit správnou velikost dopplerovského jevu způsobenou pohybem cíle. Trochu slepice a vejce.

    Ne, že by to nešlo vyřešit (např. vysílač zpravidla tyto informace má, pokud funguje zároveň jako monostatický radar, což pravidla funguje), ale přinejmenším to jednak dosti zesložiťuje zpracování signálu, jednak tyto informace jsou známé pouze s nějakou nepřesností, což znemožňuje měření se stejnou přesností, jako lze dosáhnout u monostatického radaru.

    Viz např.
    http://turma-aguia.com/davi/sk...
    "These skewing and spreading effects, along with increased clutter levels, can greatly complicate the ability of a bistatic radar to detect targets in clutter."
    Což je přesně to, o čem tady celou dobu mluvím....Skrýt celý příspěvek

  • demagog
    21:23 29.09.2018

    logik: Necital som celu diskusiu tak neviem kam mierite. Priamy signal sa vyuziva na synchronizaciu lokalneho oscilatora superhet prijimaca. Dopplerov posun bude vysledkom ...Zobrazit celý příspěvek

    logik: Necital som celu diskusiu tak neviem kam mierite. Priamy signal sa vyuziva na synchronizaciu lokalneho oscilatora superhet prijimaca. Dopplerov posun bude vysledkom vektoroveho suctu vzajomnych rychlosti radaru, ciela a strely. Ten sa bude u manavrujuceho ciela samozrejme menit, rovnako ako v pripade monostaticekho radaru. Raketa pred odpalom dostane parameter rychlosti ciela, podla toho sa nastavi preladitelna pasmova priepust.Skrýt celý příspěvek

  • flanker.jirka
    18:47 29.09.2018

    logik: opatrně s pojmy fáze a frekvence, v tomto případě je změna fáze signálu způsobena změnou frekvence. Podívejte se na vysvětlení Dopplerova jevu. Ta změna "fáze" je změnou ...Zobrazit celý příspěvek

    logik: opatrně s pojmy fáze a frekvence, v tomto případě je změna fáze signálu způsobena změnou frekvence. Podívejte se na vysvětlení Dopplerova jevu.
    Ta změna "fáze" je změnou až na výstupu fázového detektoru, ale stále jde pouze o změnu frekvence. Z konstrukčního hlediska je jednodušší změny frekvence realizovat fázovou detekcí než mít někde měření přímo nosné frekvence. Fázové detektory jsou realizovány až na mezifrekvencnim kmitočtu, tedy ne třeba na 10 GHz ale třeba na 60 MHz.To je výsledkem superhetu.Skrýt celý příspěvek

  • logik
    18:34 29.09.2018

    demagog: to, že pošleš stejný signál na raketu Ti zas tak nepomůže. Stejnou fázi nebude mit ten signál zcela jistě (což by asi ještě nevadilo), ale právě kvůli dopplerovskému ...Zobrazit celý příspěvek

    demagog: to, že pošleš stejný signál na raketu Ti zas tak nepomůže. Stejnou fázi nebude mit ten signál zcela jistě (což by asi ještě nevadilo), ale právě kvůli dopplerovskému efektu nebude mít vlastně ani stejnou frekvenci, jako odražený signál dopadající pod jiným úhlem. Fyzika je sviňa.

    flanker: Ten zásadní rozdíl je v tom, že když nemáš koherentní signál, tak ho nemůžeš "odečíst" od přijímaného. Nějaký "přibližný" signál asi využít můžeš, ale není to prostě ono... Vega evidentně nějaké zpracování dopplerova posuvu (ať už s infem od radaru či ne) dělá, není však zdaleka tak dokonalé, jako když k dispozici koherentní signál máš, což je v podstatě doložené limitem minimální rychlosti cíle u země

    S-400 tam má stejnou čáru na stejném místě, takže evidentně se u ní podobná limitace vyskytuje také. Že schopnost zpracovat signál se od té doby vylepšila, takže minimální rychlost cíle tu bude nižší je skoro jisté - ale ten limit je principiální a evidentně v nějaké formě má vliv i na modernější rakety, než je Vega.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 1 z 26