Polské tanky T-72 zůstanou ve výzbroji až do roku 2040?
-
30. 10. 2018
-
144 komentářů
-
Jan Grohmann
Polské ministerstvo obrany v příštím roce poskytne počáteční finanční prostředky ze svého rozpočtu na modernizaci tanků T-72 a bitevních vrtulníků Mi-24. Do konce příštího roku polské ministerstvo obrany rovněž vybere finální podoby vylepšených T-72 a Mi-24 a uzavře příslušné smlouvy. Polské T-72 tak zůstanou pravděpodobně v provozu až do roku 2040.
Polská tanková odyssea
Polská armáda vlastní 1010 tanků – 249 německých tanků Leopard A4/A5, 233 modernizovaných tanků T-72 označovaných jako PT-91 Twardy a 528 původních tanků T-72. V případě tanků T-72 je 174 vozidel v aktivní službě, zbytek v rezervě.
Trvalým zájmem polské armády je nákup nových tanků. Nejčastěji se zmiňuje projekt francouzsko-německého tanku nové generace Leopard 3. Jak ale řekli redakci Armádních novin zástupci KMW (Krauss-Maffei Wegmann), Leopard 3 bude připraven pro zařazení do služby až v roce 2035.
Pokud vezmeme rozběh výroby a náročnost zavádění nového komplexního zbraňového systému do výzbroje, nedá se očekávat dosažení plných operačních schopností nových polských tanků (pokud půjde o Leopardy 3) před rokem 2040. Do stejné doby si pak polská armáda bude muset udržovat T-72 ve výzbroji. Ve světovém měřítku to však není nic neobvyklého, ostatně Rusko si své tanky T-72B3/B4 ponechá minimálně do poloviny 30. let 21. století.
Také Armáda ČR řeší náhradu tanků T-72. Česká armáda ale pravděpodobně dá přednost nákupu vozidel přímé palebné podpory s kanónem ráže 120 mm na podvozku nového bojového vozidla pěchoty (BVP).
Pro Polsko existuje také možnost nakoupit nově vyvíjená americká bojová vozidla s tankovým kanónem ráže 120 mm. Vůbec není ale jasné, zda americká vozidla plní polské požadavky, především z hlediska pořizovacích a provozních nákladů. Nákup nových amerických obrněnců je navíc reálný až někdy po roce 2030.
Právě na rozpor mezi potřebami Polska rychle posilovat svou armádu (viz dále) a chybějící vhodnou tankovou technikou cílí jihokorejská společnost Hyundai Rotem. Jihokorejci na letošní polské vojenské výstavě MSPO 2018 na stánku česko-slovenského koncernu CSG propagovali svůj tank K2 Black Panther.
Jihokorejský tank je o 35 let mladší konstrukce než Leopard 2 a podle zástupců CSG K2 Black Panther představuje nejmodernější tank současnosti, který překonává všechny západní tanky (Leopard, Abrams, Leclerc). Případný nákup jihokorejských tanků ale není naprosto jistě otázkou nejbližších let.
Modernizace T-72
Podle původních plánů tanky rodiny T-72 měla nahradit vozidla přímé palebné podpory na podvozku nově vznikajícího polského BVP Borsuk. Nakonec však bylo od tohoto řešení upuštěno, mimo jiné z časových důvodů, protože v letech 2022 až 2023 polská armáda plánuje postavit čtvrtou divizi, což mimo jiné znamená kompletně od základu vystavět novou brigádu s bojovou technikou.
Počet divizí a směr vývoje polské armády směřuje k jedinému cíli ‒ obraně proti případnému ruskému útoku. Například bývalý velitel pozemních sil, penzionovaný generál Waldemar Skrzypczak si myslí, že polské pozemní síly musí mít pět divizí. Tři divize na východě, jednu divizi určenou pro obranu pobřeží Baltského moře proti případnému ruskému vylodění a jednu divizi v rezervě.
Zahájení sériové výroby BVP Borsuk se přitom očekává v roce 2022, ale bez obav můžeme říci, že začne o rok nebo dva později. Přitom plná rychlost výroby je očekávána pouze okolo 50 vozidel ročně a bude ji dosaženo za rok až dva po rozběhnutí výroby.
PT-17 na MSPO 2017 byl především ukázkou možností a schopností polského průmyslu; větší foto / archiv autor
Polsko proto jednoduše nemá moc možností, jak rychle a cenově dostupně zvýšit počet svých tanků. Nákup nových tanků Leopard 2 nepřipadá v úvahu právě kvůli velké ceně a v Evropě není ani dostatek „secondhandových“ Leopardů 2, které by polská armáda mohla za nižší cenu získat.
Navíc Leopard 2 se svou hmotností 70 tun již nemá rezervu pro další modernizace (příkladem je projekt Leopard 2PL). Velká hmotnost také výrazně limituje transport tanků po silnici nebo železnici.
Polská armáda proto plánuje jako dočasné řešení modernizovat 318 tanků T-72 (pět tankových praporů po 58 tancích, plus tanky pro školící střediska). Generální opravou a modernizací kromě aktivních tanků projde zřejmě i část uskladněných T-72.
Rozsah modernizace T-72 není znám. Minimum bude jistě nový systém řízení palby, systém řízení boje, moderní pozorovací a zaměřovací senzory posádky, komunikační vybavení, nové pracovní prostředí, atd. Velmi pravděpodobná je nová stabilizace kanonu, reaktivní pancíř a především nová podkaliberní munice. Vývoj nové munice v Polsku již údajně probíhá a nabízí se také nákup moderní tankové munice (nebo technologie) ráže 125 mm z Ukrajiny.
Modernizaci tanků T-72 zajistí polský průmysl, konkretně Polská zbrojní skupina PGZ (Polska Grupa Zbrojenowa). PGZ v minulých letech předvedla několik demonstračních projektů vylepšených T-72, od hloubkově modernizovaných tanků PT-16 a PT-17, až po realističtější PT-91M2A1 nebo PT-91M2A2. Verze „A1“ i „A2“ lze založit na senzorovém komplexu francouzské firmy Safran a/nebo izraelské Elbit.
Přestavba tanků proběhne v polské firmě Bumar-Labedy (člen PGZ), kde nyní probíhá modernizace tanků Leopard 2PL. Program modernizace T-72 začne nejdříve v roce 2021, kdy Bumar-Labedy dokončí projekt Leopard 2PL. Dodejme, že Bumar-Labedy je výrobní firmou a samotný vývoj probíhá v sesterské firmě OBRUM Gliwice.
Náměstek ministra obrany Bartosz Kownacki v prosinci 2017 uvedl, že modernizace jednoho T-72 má stát maximálně čtyři miliony zlotých, tedy 23 milionů Kč nebo jeden milion dolarů. To je několikanásobně méně, než stojí nákup nových vozidel přímé palebné podpory nebo dokonce nových tanků. Avšak podle Remigiusze Wilka, šéfa magazínu MilMag, je vyhrazená částka na program modernizace T-72 podhodnocená.
Nabídka modernizace T-72 od firmy Bumar-Labedy. Reportáž z MSPO 2018
Modernizace Mi-24
Do konce příštího roku se rozhodne i o modernizaci vrtulníků Mi-24. Polská armáda dnes provozuje 30 bitevních vrtulníků Mi-24D a Mi-24V. Jako v případě tanků T-72 rozsah a podoba modernizace Mi-24 zatím nejsou známy. Základní podmínkou je ale schopnost používat moderní západní výzbroj v podobě 70mm neřízených raket a protitankových řízených střel (PTŘS). Samozřejmostí je také vylepšení avioniky, senzorů a celé elektrické, elektronické a digitální výzbroje Mi-24.
Také přestavbu Mi-24 ve velké míře zajistí polský průmysl. Na výstavě MSPO 2018 jsme mohli například vidět pomocné křídlo Mi-24 od polské firmy Wojskowe Zaklady Lotnicze s upravenými závěsníky pro nesení západní výzbroje.
Polská armáda plánuje v rámci programu Kruk získat nové bitevní vrtulníky, ale podle polského webu Defence24 je jejich nákup realistický za pět až osm let (tedy osm let). Nové polské bitevní vrtulníky tak dosáhnou plných operačních schopností až někdy na začátku 30. let 21. století.
Nákup PTŘS pro Mi-24 ale ovlivňuje nejen další projekty polské armády, ale také samotný program Kruk ‒ nelze jednoduše očekávat, že Polsko nakoupí jiné PTŘS výhradně pro vrtulníky Kruk.
V současné době v polské armádě běží dva projekty nových PTŘS. Prvním je nákup nových lehkých PTŘS (program Pustelnik) a druhým nákup těžkých PTŘS (Karabela). Jednou ze zvažovaných možností je pořízení jednotné PTŘS (v rámci programu Karabela), jak pro vozidla 4×4 programů Pegas a Mustang, tak právě pro vylepšené Mi-24 a nové bitevní vrtulníky Kruk.
V případě programu Karabela je horkým kandidátem na vítězství izraelská PTŘS Spike, kterou má polská armáda již zavedenou ve výzbroji. U projektu Kruk je favorizován americký bitevní vrtulník AH-64 Apache. Ostatně střely Spike (kromě amerických Hellfire) lze jako jediné zahraniční PTŘS používat na vrtulnících Apache.
Zdroj: Defence24
Související články
REPORTÁŽ: Polská vojenská výstava MSPO 2018
V polském městě Kielce ve středním Polsku se uskutečnila tradiční mezinárodní vojenská výstava MSPO ...
-
08.09.2018
-
22 komentářů
-
Jan Grohmann
Polské bojové vozidlo pěchoty Borsuk
Na polském vojenském veletrhu MSPO 2018 bylo podruhé vystaveno vyvíjené polské bojové vozidlo ...
-
17.09.2018
-
54 komentářů
-
Jan Grohmann
Ukrajina nakupuje polské kamikaze drony Warmate
Ukrajinská společnost Ukrspetsexport získala od polské firmy WB Electronics technickou dokumentaci k ...
-
20.09.2018
-
18 komentářů
-
Jan Grohmann
Strategická polsko-americká deklarace a americká základna v Polsku
Polský prezident Andrzej Duda se v útery sešel ve Washingtonu s americkým prezidentem Donaldem ...
-
19.09.2018
-
49 komentářů
-
Jan Grohmann
Jirosi: myslím že jsi moc hrr, prototyp nového lehkého tanku Carmel má vzniknout do roku 2021 a k jednotkám by mohly být tanky zařazeny nejdřív v roce 2025. Už dost dlouho se na ...Zobrazit celý příspěvek
Jirosi:
myslím že jsi moc hrr, prototyp nového lehkého tanku Carmel má vzniknout do roku 2021 a k jednotkám by mohly být tanky zařazeny nejdřív v roce 2025. Už dost dlouho se na něm pracuje, ale nečekej, že když se k němu dostaly ven první informace v lednu 2016, tak hned bude zveřejněný prototyp...Skrýt celý příspěvekNajlepiej by było gdyby Czesi i Słowacy skupili energię na modernizacji t72 i nowej amunicji a rozważania o nowym MBT przesunąć na kolejna dekadę. Co do mostów pontonowych ,narazie ...Zobrazit celý příspěvek
Najlepiej by było gdyby Czesi i Słowacy skupili energię na modernizacji t72 i nowej amunicji a rozważania o nowym MBT przesunąć na kolejna dekadę. Co do mostów pontonowych ,narazie możemy liczyć na Niemców i USA . Ci drudzy powinni coś u nas zmagazynowac... Program Borsuk to raczej „waga średnia „ wydatków jakie teraz mamy lub będziemy mieli w przyszłości ,(tu tabela) oczywiście z szacunkowymi kwotami,które już wiadomo będą wyższe . http://dziennikzbrojny.pl/medi...
Jak wspomniał Lukas, mamy na co wydawać pieniądze . Obecnie rozważa się przesunięcie jednego z głównych programów do finansowania z głównego budżetu , czyli z poza MON . Najlepiej gdyby to była druga faza programu Wisła-Narew , to uwolniło by środki na program Harpia i OrkaSkrýt celý příspěvekPavolR: Pokud si někdy viděl US transportér a umíš si ho představit na našich mostech , tak si na většině stejně ten další provoz moc představit ...Zobrazit celý příspěvek
PavolR: Pokud si někdy viděl US transportér a umíš si ho představit na našich mostech , tak si na většině stejně ten další provoz moc představit nedokážu
https://en.wikipedia.org/wiki/... Skrýt celý příspěvekJa len, že v takom prípade sa už ťažko môže hovoriť o prechode tankovej "kolóny". ;-)
Je to totiž opatrná preprava úplne po jednom, tak na moste už nesmie byť nič iné ...Ja len, že v takom prípade sa už ťažko môže hovoriť o prechode tankovej "kolóny". ;-)
Je to totiž opatrná preprava úplne po jednom, tak na moste už nesmie byť nič iné ...PavolR: Platí tabulka c.3 protože se jedná o rozložení hmotností na podvalník. Vyloučení provozu pro vojenskou policii v místě z kritickým průjezdem není žádný problém. ...Zobrazit celý příspěvek
PavolR: Platí tabulka c.3 protože se jedná o rozložení hmotností na podvalník. Vyloučení provozu pro vojenskou policii v místě z kritickým průjezdem není žádný problém.
Zpochybňování té poslední věty, je to o co se tu někteří stále snaží.Skrýt celý příspěvekJirosi 31.10. 22:13 Nie, platí pre ne tabuľka č.2 - výhradná zaťaženosť - čo znamená, že by prechádzali v určitých rozostupoch pri obmedzenej premávke. Tabuľka č. 3 - výnimočná ...Zobrazit celý příspěvek
Jirosi 31.10. 22:13
Nie, platí pre ne tabuľka č.2 - výhradná zaťaženosť - čo znamená, že by prechádzali v určitých rozostupoch pri obmedzenej premávke.
Tabuľka č. 3 - výnimočná zaťaženosť - platí pre mimoriadne ťažké náklady, prevážané sólo na podvalníkoch (kde je ich váha rozložená na väčšiu plochu), pri vylúčení akejkoľvek inej premávky.
V zásade možno podľa tých noriem konštatovať, že po čom neprejde Leo2, na to sú príliš ťažké aj T-72M4cz alebo Type10. :-pSkrýt celý příspěvekLukas: To že Polsko zvolilo svoji cestu provozování vice úrovní modernizací vozidel sice nepovažuji za ideální. Ale zase pokud je cílem udržet co největší počet u jednotek pak proč ...Zobrazit celý příspěvek
Lukas: To že Polsko zvolilo svoji cestu provozování vice úrovní modernizací vozidel sice nepovažuji za ideální. Ale zase pokud je cílem udržet co největší počet u jednotek pak proč ne.
Jen pro naši malou armádu, z malím počtem tanků a až chronickým problém z jejich udržením funkčních je vhodnější vsadit na jednotnou modernizaci a typ.
Na mosty se ptej jinde.Skrýt celý příspěvekPanowie - co wy z tymi mostami? Nie ma problemu z mostami PL. Chyba że macie na myśli mosty pontonowe - te faktycznie są stare... To problem braku realnych ...Zobrazit celý příspěvek
Panowie - co wy z tymi mostami?
Nie ma problemu z mostami PL.
Chyba że macie na myśli mosty pontonowe - te faktycznie są stare...
To problem braku realnych alternatyw...
Nie ma już szans na leopardy 2 za 1, 2 czy 5 mln Euro sztuka...
PL nie chce jak państwa zachodu zredukować liczby czołgów.
Doświadczenia Syrii czy Ukrainy pokazują ze lepiej mieć słaby czołg niż nie mieć żadnego...
Piechota potrzebuje ich - a i my nie chcemy wzorem zachodu mieć 1 batalion czołgów na 3-4 bataliony piechoty tylko więcej.
Czołgi nie mogą działać pojedynczo bo wówczas szybko padają łupem (np. łowców czołgów.
I zaczyna się stara, klasyczna kalkulacja - 1 kompania czołgów na max 2 kompanie piechoty (najlepiej 1 na 1)
I wiesz "ile potrzebujesz"...
PL realizuje wiele projektów... Kosztownych projektów dlatego nie ma szans na kolejny projekt typu "nowy czołg"
W najbliższej perspektywie lat 2020-2030 trzeba kupić nowy BWP - to będzie potężny wydatek.
Samo kupno dodatkowych pocisków przeciwpancernych dla borsuka to wartość wyższa niż na przykład słowacki kontrakt na BOV 8x8 Wydra
Dodatkowo MON "propagandowo" buduje kolejną - czwartą dywizje...
Dlatego obok obecnych 3 batalionów T-72 pojawią sie kolejne...
Albo i nie... Wszystko okaże się w ciągu najbliższych dwóch lat...Skrýt celý příspěvekRase: O dvou operátorech. Jak že dopadl ten Izralský projekt, dostali to alepoň do prototypu, nebo demostrátoru. Pokud ne, tak je v podstatě ostré nasazení trošku ...Zobrazit celý příspěvek
Rase: O dvou operátorech. Jak že dopadl ten Izralský projekt, dostali to alepoň do prototypu, nebo demostrátoru. Pokud ne, tak je v podstatě ostré nasazení trošku iluze.
Existuje vůbec někde simulátor, kde by se to testovalo? Když to srovnáme kolik času zabralo spojení všech senzorů na F-35 do funkčního celku a to to stále odlaďují.Skrýt celý příspěvekAres: To nebyl otázka NATO, ale jediného státu. Jehož koncepci s používáním dvou typů tanku v 6 modifikacích jste označil za dobrou cestu. Tahle cesta mi pro armádu plánující ...Zobrazit celý příspěvek
Ares: To nebyl otázka NATO, ale jediného státu. Jehož koncepci s používáním dvou typů tanku v 6 modifikacích jste označil za dobrou cestu.
Tahle cesta mi pro armádu plánující mít maximálně někde u 100 kusů tankové techniky přijde jako nejhorší možná. Logisticky už těch 100 vozidel je malí počet pro náhradní díly. Tříštit to ještě na různé typy a modernizace je hotové šílenství.
S tím vývojem bych to zase tak černě neviděl. Ona obrana proti útoku dronů díky jejich pomalosti bude spíše aktivní. Tedy společný systéme z aktivní ochranou. Pak jen bude otázka kam uložit dostatečnou zásobu náhradní proti munice.Skrýt celý příspěvekARES: 80 tun možná tak při materiálech technologiích ze 70. a 80. let. Ber to tak, že nové materiály v kombinaci s miniaturizací systémů a umělou inteligencí, dokáží jak snížit ...Zobrazit celý příspěvek
ARES:
80 tun možná tak při materiálech technologiích ze 70. a 80. let. Ber to tak, že nové materiály v kombinaci s miniaturizací systémů a umělou inteligencí, dokáží jak snížit osádku na dva operátory, tak ale i zmenšit rozměry vozidla a zefektivnit pancéřování / ochranu osádky. Pásový podvozek, otočná věž a kanón určitě bude, ostatní je ale otázka. T-72 bude krumpl ať už se na to koukneme z jakéhokoliv úhlu.Skrýt celý příspěvekRase: Vývoj MBT je klasickým příkladem souboje střela - pancíř. Koncepce tanků je od jejich nasazení v 1.WW je principiálně stejná. Takže ani Leopard 3, ani jiný MBT se od ...Zobrazit celý příspěvek
Rase:
Vývoj MBT je klasickým příkladem souboje střela - pancíř.
Koncepce tanků je od jejich nasazení v 1.WW je principiálně stejná. Takže ani Leopard 3, ani jiný MBT se od základní koncepce nebudou lišit, otočná věž na pásové platformě.
Nejdříve za hlavní se považovalo svislé pancéřování proti horizontální střelbě. Nyní k tomu přistupuje odolnost dna korby proti minám. Takže hmotnost MBT tak vystoupila až na 60 až 70 t. Ale není všem dnům konec. Nastupuje nebezpečí shora od dronů či naváděných střel. Zesílení pancéřování shora o 10 mm znamená zvýšení hmotnosti MBT o cca 2 t.
Bude stačit jen těch 10 mm? Může se stát, že z MBT se stanou obludy o hmotnosti 80 t aby přežily i útoky dronů či jiných střel s koncovým navedením. A je zde klíčová otázka, budou odolnější proti vyřazení z boje, zejména v boji v urbanizovaném terénu, než současný zastaralý modernizovaný tank?
Souboj střela - pancíř je nekončící s neustálou rostoucí hmotností MBT. A co pak s tím mosty?
Jirosi:
Je samozřejmé, že by bylo lepší mít jeden typ MBT na stejné technologické úrovni. Konec konců to byla výhoda vojsk VS vůči NATO, že všechny armády byly vyzbrojeny stejným typem tanku, což výrazně zjednodušilo logistiku a manévr.
Cena nového MBT typu Leopard 3 nebude určitě nižší než 200 mil. Kč. Unese ekonomika států výměnu starých tanků na nové jednotného typu, aniž by to ohrozilo modernizaci další vojenské techniky, bez které se vojska nemohou obejít? Zase ten faktor cena/výkon.Skrýt celý příspěvek@Jirosi (Datum: 31.10.2018 Čas: 22:42) Není zač –:) 1) Rád bych připomněl, že problém průchodnosti a kapacit pozemních komunikací se netýká jen naší ČR, ale obecně všech ...Zobrazit celý příspěvek
@Jirosi (Datum: 31.10.2018 Čas: 22:42)
Není zač –:)
1)
Rád bych připomněl, že problém průchodnosti a kapacit pozemních komunikací se netýká jen naší ČR, ale obecně všech našich spojenců. A protože na kolektivní obraně je postavena naše základní obranná strategie, které kompenzuje reálnou vojenskou sílu samotné ČR. Je proto úplně jedno, jestli AČR bude mít někdy vlastní těžké západní MBT nebo ne. Trasy pro přesun těžké vojenské techniky jsou potřeba tak jako tak. Takže není důvod dále toto řešit, jako zástupný důvod proti hypotetickému budoucímu provozu těžkých západních MBT u AČR nebo jiných východních členů NATO..
NATO/Američané uvažují na východní hranici NATO v celém geografickém rozsahu tohoto prostoru operací od Baltu až po Černé moře. Dopravní trasy tedy nejsou jen ve směru východ-západ do/z Polska a Pobaltí, ale i ve směru sever-jih. Proto je to problém nejen všech nových členů NATO, ale jsou problémy i s propustností přístavů/tras v západní Evropě (Německo) a obecně různými železničními a silničními předpisy v různých státech Evropy, ale i Evropy vs. USA.
To je to co po nás v první fázi NATO a EU chce, aby byly klasifikovány a ověřeny naše pevné i provizorní mosty a dopravní trasy.
„Do roku 2019 se mají prověřit trasy, které jsou nutné pro přesuny vojenské techniky. Má vzniknout seznam míst, které je třeba předělat a zrekonstruovat. Na to je komise připravena vyčlenit zmíněných 6,5 miliardy eur. Celkově má rozpočet EU na sedm let činit 1279 miliard eur“. Více na:
https://www.euro.cz/politika/b...
Jedním z požadavků je klasifikace mostů a tras podle vojenských norem NATO (STANAG, kupodivu používají primárně „americké“ jednotky), které pracují s jinými případy zatížení, které jsou odlišné od civilních stavebních norem. Pro diskuse na AN je důležité, že STANAG řeší nejen různé kolová vozidla, ale i vozidla pásová a zná například zatížitelnost mostů v obousměrném proudu více vozidel, jednosměrný provoz jednoho vozidla, ale i různé povolené rychlosti přejezdu. Samozřejmě, že to musí odpovídat ne teoretickému stavu, ale skutečnému stavu konkrétních komunikací a mostů.
Proto veřejně dostupné mapové podklady jsou k ničemu, protože tyto čísla tam nejsou. Nejvíce zkušeností s těmito metodikami by měla mít právě Univerzita obrany, která se podílela na reklasifikaci řady staršího ženijního mostního vybavení AČR. A určitě tuto problematiku v rámci ČR povede i nadále u stálých komunikací. Jinak je to ale hlavně ostuda, že to AČR nemá 20 let po vstupu do NATO komplexně zavedeno do běžné praxe.
2)
V posledních letech zejména Američané získali rozsáhlé praktické zkušenosti z rozsáhlých přesunů po Evropě, kde přesouvají pravidelně kolovou brigádu Strykerů a těžkou pásovou obrněnou brigádu. Současně do skladu v západní Evropě a Polsku postupně umisťují materiál pro celou obrněnou divizi a podpůrné vrtulníkové a dělostřelecké a protiletadlové brigády, kterou chtějí v případě krize urychleně přesouvat na východ. Dosavadní získané zkušenosti z přesunů nyní slouží jako základ pro nápravu zjištěných nedostatků. A že jich je.
Aby to nebylo jednoduché, tak velení NATO reálně počítá s tím, že v případě války budou statické cíle, jako je železniční síť, vyřazeny údery protivníka. Letecká doprava bude zase omezena protiletadlovými systémy dlouhého dosahu. Klíčem k přesunu jednotek tak bude silniční přesun.
Proto v rámci této strategie US ARMY (a nejen ta) pravidelně cvičí dálkové přesuny kolových brigád Strykerů a zásobovacích vozidel všeho druhu. U pásových obrněných vozidel jsou pro US ARMY klíčem k silniční přepravě výkonné těžké tankové transportéry řady Oshkosh M1070A HET s návěsy M100, které mají plně naložené maximální hmotnost až 108,5 metrické tuny (MLC až 110). Tolik k tomu, co musí komunikace určitě unést při tranzitním přesunu.
US ARMY v rámci cvičení Saber Guardian 2017 US ARMY provedla experiment a poslala těžký tankový transportér HET z Polska přes Karpaty a přes celé Rumunsko až k Černému moři ke Konstanci. Výsledek byl obecně tristní – nosnost komunikací a mostů, výška a šířka podjezdů a tunelů, atd. (vše co už tu bylo zmíněno).Skrýt celý příspěvekARES : Si si jistý, že zrovna Polsko zvolilo ideální cestu? "Polská armáda vlastní 1010 tanků – 249 německých tanků Leopard A4/A5, 233 modernizovaných tanků T-72 označovaných jako ...Zobrazit celý příspěvek
ARES : Si si jistý, že zrovna Polsko zvolilo ideální cestu?
"Polská armáda vlastní 1010 tanků – 249 německých tanků Leopard A4/A5, 233 modernizovaných tanků T-72 označovaných jako PT-91 Twardy a 528 původních tanků T-72. V případě tanků T-72 je 174 vozidel v aktivní službě, zbytek v rezervě."
Nebylo by lepší mít jeden typ a ten mít na podobné modernizační úrovni?
Ferri: Tady máš normu podle, které se stavěli mosty v CR. Pro přejez tankové kolony platí tabulka 3. Pokud by si to nepochopil.
http://people.fsv.cvut.cz/~dra... Skrýt celý příspěvekARES: ty snad víš jak bude Leopard 3 vypadat? nebo jen odhaduješ že to bude jen vylepšený stroj koncepce jako klasické MBT? Osobně čekám něco jako vyvíjený izraelský Carmel, jen ...Zobrazit celý příspěvek
ARES:
ty snad víš jak bude Leopard 3 vypadat? nebo jen odhaduješ že to bude jen vylepšený stroj koncepce jako klasické MBT?
Osobně čekám něco jako vyvíjený izraelský Carmel, jen s kanónem ráže 130 mm, ale netroufám si odhadovat s čím přijdou v Evropě. KNDS tvrdí že se má hodně lišit od přestav na internetu, tak uvidíme. Pokud jde o T-72 tak je to starý krumpl, svoje už má za sebou a má smysl jen hluboká modernizace, což je zas ekonomická blbost jelikož se musí vyměnit prakticky všechno. Tenhle tank v původním stavu je ve městě prakticky slepý... (tak jako Leo 2A4 atd.). Je mnoho způsobů jak vylepšit životnost tanku (APS, situační povědomí atd.) ale nacpat je na T-72 fakt není dobrý nápad.Skrýt celý příspěvekBojová životnost tanků, ať to jsou T-72 či budoucí super Leopard 3, tak při sražení technologicky ekvivalentních protivníků, nepřekročí více než 10 až 15 nasazení. Zde tank ...Zobrazit celý příspěvek
Bojová životnost tanků, ať to jsou T-72 či budoucí super Leopard 3, tak při sražení technologicky ekvivalentních protivníků, nepřekročí více než 10 až 15 nasazení. Zde tank figuruje jen jako spotřební materiál. Důvodem je skutečnost, že boj se bude především odehrávat v urbanizovaném prostředí, přesyceném PT prostředky.
Boj se bude vést na krátké vzdálenosti, takže bojová životnost super Leopard 3 nebude o moc větší než modernizovaných T-72. Proto nehleďme na modernizaci T-72 přes prsty. Polská cesta je zcela efektivním krokem, jak z hlediska bojové efektivnosti, tak z hlediska nákladů. Faktor cena/výkon je zcela nepominutelný.Skrýt celý příspěvekJirosi, rampy nám chybí, ale stále zůstává: 1.) Pokud podle vás není problém navýšení hmotnosti tanků o cca 35tun, proč po nás NATO chce posílení páteřních komunikací pro tranzit? ...Zobrazit celý příspěvek
Jirosi, rampy nám chybí, ale stále zůstává:
1.) Pokud podle vás není problém navýšení hmotnosti tanků o cca 35tun, proč po nás NATO chce posílení páteřních komunikací pro tranzit? Podle vás to dají mosty a ostatní komunikace v pohodě (mimochodem pořád to schválně zužujete na mosty, není to jen o nich, jak opakovaně upozorňuji). Tak kecá NATO, nebo vy?
2.) Pokud neunesou spolehlivě těžké tanky pro tranzit ani hlavní komunikace (tedy podle NATO), proč mám věřit tomu, že různé silničky, mostky, druholigové silnice a tratě... je unesou v pohodě. Protože pokud koupíme tanky, asi je budeme chtít primárně pro obranu ČR a tam se ty tanky asi budou pohybovat jiných trajektoriích, než po hlavních tratích.
Chcete po mně abych věřil tomu, že NATO mle blbosti a zároveň abych věřil tomu, že vedlejší a druho a třitligové komunikace mají větší únosnost, než ty hlavní.
A to vám jaksi žrát nehodlám. A i kdybych to sežral, bude nám tu viset spotřeba (a s ní související logistika a náklady) a personální náklady.Skrýt celý příspěvekFenri: Většina přesunu na delší vzdálenost se koná po železnici, tak si přeberte vliv silniční infrastruktury. Na přesun na východ... Tedy asi o dalších 500km dál. To co nám chybí ...Zobrazit celý příspěvek
Fenri: Většina přesunu na delší vzdálenost se koná po železnici, tak si přeberte vliv silniční infrastruktury. Na přesun na východ... Tedy asi o dalších 500km dál.
To co nám chybí jsou třeba místa pro sjetí techniky z vagonů na nádraží. Někdo tu v jedné z minulých diskuzích operoval se 3 kusy pro T72, Tedy naprosto neadekvatní počet. Stejně tak může být problém se zajištěním dostatečně výkoných lokomotiv, či něco podobného.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...