Polské bojové vozidlo pěchoty Borsuk pro slovenskou a českou armádu

Polské bojové vozidlo pěchoty Borsuk pro slovenskou a českou armádu
BVP Borsuk / HSW (Zvětšit)

Slovenské ministerstvo obrany obdrželo čtyři nabídky v procesu akvizice nových bojových vozidel pěchoty (BVP) pro pozemní síly Ozbrojených sil Slovenské republiky. Velkým překvapením je nabídka BVP Borsuk od polského průmyslu.

Historie BVP Borsuk

Projekt Nového obojživelného bojového vozidla pěchoty NPBWP (Nowy Bojowy Pływający Wóz Piechoty) Borsuk realizuje konsorcium vedené společnosti HSW (Huta Stalowa Wola).

Součástí konsorcia jsou:

  • OBRUM (Ośrodek Badawczo Rozwojowy Urządzeń Mechanicznych);
  • Rosomak S.A., (dříve WZM Siemianowice Śląskie);
  • WZE (Wojskowe Zakłady Elektroniczne);
  • WZM (Wojskowe Zakłady Motoryzacyjne);
  • Vojenská akademie ASzWoj (Akademia Sztuki Wojennej);
  • WZInż (Wojskowe Zakłady Inżynieryjne);
  • Vojenská akademie WAT (Wojskowa Akademia Techniczna);
  • Vojenský institut obrněné a automobilové techniky WITPiS (Wojskowy Instytut Techniki Pancernej i Samochodowej);
  • Varšavská technická univerzita PW (Politechnika Warszawska).


Propagační video BVP Borsuk

Program Borsuk měl začít v roce 2013, ale soutěž č. 4/2013 vyhlášená Národním centrem pro výzkum a vývoj (NCBiR) byla zrušena. Rozhodnutí padlo až po soutěži č. 5/2014, která umožnila dne 24. října 2014 podepsat smlouvu na výzkumné a vývojové práce s rozpočtem 75 milionů zlotých (82 milionů zlotých podle dnešních cen; 438 milionů Kč).

V roce 2016 výzkumné a vývojové práce dospěly do druhé fáze, tedy do vytvoření koncepčního návrhu a technicko-ekonomické analýzy. Poté došlo k předání počátečních taktických a technických předpokladů (WZTT) zhotoviteli, což umožnilo vypracovat v květnu 2017 předběžnou podobu BVP Borsuk a následně přistoupit ke stavbě demonstrátoru. Tento demonstrátor, nazývaný také model, šlo poprvé vidět na výstavbě MSPO 2017 v Kielcích. Základní trup demonstrátoru materiálově a tvarově odpovídal pozdějším prototypům (viz dále).

První skutečný prototyp Borsuk vznikl v roce 2018 a byl osazen polským bezosádkovým bojovým modulem ZSSW-30 (Zdalnie Sterowany System Wieżowy). Program ZSSW-30 běžel (a běží) nezávisle na programu Borsuk. Testy prototypu potvrdily jeho plavby-schopnost a dobré trakční vlastnosti.

Zkušenosti s testy prvního prototypu umožnily vývoj finální verze Borsuku, tedy druhého prototypu (třetího exempláře BVP Borsuk). Tento druhý prototyp slouží k dalšímu testovacímu výzkumu a představil se na polygonu Deba během cvičení Dragon-21. Předchozí exemplář, první prototyp, jak se v době zahájení vývojových prací na NBPWP předpokládalo, byl použit k ověření balistické a proti-minové ochrany během ostrých zkoušek.

V roce 2020 začala série testů – předběžné testy skončily v roce 2021, konec kvalifikačních je plánován na letošní rok. V roce 2023 prvních 14 sériových vozidel Borsuk převezmou polské ozbrojené síly.


„Model“ Borsuk představený na MSPO 2017 byl vyroben z pancéřové oceli, s kterou bylo počítáno i u prototypů a sériových vozidel. Vyplynulo to z původních předpokladů HSW, která s omezeným rozpočtem i časem na provedení prací přeměnila model (demonstrátor) na první prototyp BVP Borsuk. Prezentovaná hrubá podoba modelu umožnila získat první podrobné informace o konstrukci; větší foto / Jan Grohmann

Motor a odpružení

Základní takticko-technické vlastnosti BVP Borsuk:

BVP Borsuk

Délka

7600 mm

Šířka

3400 mm

Výška ke krytu pozorovacího a zaměřovacího senzoru na věži

3330 mm

Hmotnost podvozku

25 tun

Hmotnost věže ZSSW-30

2,81 tuny

Maximální rychlost vpřed / vzad

75 / 35 km/h

Rychlost plavby vpřed / vzad

osm / tři km/h

Zrychlení do 30 km/h

devět sekund

Konstrukce Borsuka odpovídá typickým moderním vozidlům této třídy. V přední části je motorový prostor ve tvaru „L“ pro jednotku typu power-pack – německý motor MTU 8V199 TE20 o výkonu 530 kW (720 koní) (známý z transportéru Boxer) a automatická převodovka Perkins X300.

BVP Borsuk používá hydropneumatické (HP) odpružení místo torzních tyčí. Bylo použito 12 závěsných modulů Horstman InArm od britsko-německého koncernu Horstman.

Zavěšení Horstman InArm není ve světě příliš rozšířené. Jediným sériově vyráběným bojovým vozidlem využívajícím tento konkrétní typ HP odpružení je nové singapurské BVP Hunter. Tento typ HP odpružení byl navržen pro zrušené projekty amerického BVP GCV (Ground Combat Vehicle), resp. pro britské průzkumné bojové vozidlo FSCS (Future Scout and Cavalry System).

Například německé BVP Puma používá osvědčenější odpružení typu Hydrostrut, které se používá i u polské kolové platformy Rosomak a polské lehké pásové platformy LPG (Lekki Podwoz Gąsienicowy).

Balistická ochrana

Oficiální balistická ochrana BVP Borsuk je udávaná:

  • Čelní ochrana – více než úroveň 4 podle STANAG 4569;
  • Boční, zadní a horní ochrana – více než úroveň 3 podle STANAG 4569;
  • Protiminová ochrana – více než úroveň 3 podle STANAG 4569.

Ochrana na první pohled nevypadá nijak zvlášť působivě – deklarované parametry balistické ochrany jsou obdobné jako u polské kolové platformy Rosomak. Ale ďábel tkví v detailech.

Níže uvedené informace nemusí být zcela v souladu se skutečností, neboť podrobné informace o řešení balistické ochrany jsou utajovány. Autorem níže uvedené informace jsou tedy hypotézy založené na kusých informacích týkajících se BVP Borsuk a dalších projektů:

Základní a nejdůležitější informací je, že Borsuk využívá převážně pancéřovou ocel vysoké tvrdosti (třída 500) v podobě plátů o tloušťce deset milimetrů.

Tuto tloušťku „vypočetl“ nadšenec na demonstrátoru představeném na MSPO 2017, který byl později přestavěn na první prototyp.

Hypotézu o použití oceli této třídy a tloušťky potvrzuje skutečnost, že stejné ocelové pláty (a stejné tloušťky) se používají pro výrobu vozidel Opal III (LPG), která se v polské armádě vyskytují ve formě dělostřeleckých velitelských vozidel pro houfnice Krab a minomety Rak (vše vyrábí HSW).

Samotné použití oceli třídy 500 je řešení specifické pro polský obranný průmysl. Na Západě se totiž ke stavbě BVP používá ocel třídy 450, která má lepší poměr mezi tvrdostí a plasticitou a zároveň se snáze svařuje.

Norma MIL-DTL-46100 je jednoznačná, v souladu s ní můžeme specifikovat balistickou odolnost deset milimetrů silného balistického plátu H500. Odolnost pancíře je testována při průrazu pod úhlem 30°, přičemž samotným výsledkem je minimální rychlost dopadu splňující požadavky na 50 % zásahů. U plátu o tloušťce deset milimetrů tato rychlost překračuje úsťovou rychlost průbojné střely M2 ráže 7,62 mm (.30-06 Springfield), díky čemuž zcela odolá tomuto typu střely.

Naproti tomu u průbojné střely M2 ráže 12,7 mm (.50 BMG) je minimální dopadová rychlost 652 m/s, což odpovídá vzdálenosti 550 metrů.


Holá korba BVP Borsuk zveřejněná v měsíčníku RAPORT-WTO (č. 9/2020) / Marcin Deptuła

Na výše uvedené fotografii lze vidět průřez horním a spodním čelním pancířem BVP Borsuk. U spodního krytu jsou dvě ocelové desky v prostorovém uspořádání – přední vnější deska je skloněna pod úhlem cca 30° ve střední části a cca 50° ve spodní části. Tloušťka obou desek je deset milimetrů. Toto prostorové uspořádání chrání vozidlo proti průbojné munici 23×151 mm a 30×165 mm. To je z hlediska ochrany posádky a výsadku pojištěno dalšími přídavnými ocelovými pláty dělící motorový a užitný prostor.

Není zaručeno, že při použití střely 3UBR8 (30×165 mm) s wolframovým penetrátorem nedojde k poškození pohonné jednotky Borsuku. To nemuselo být vzato v úvahu, protože norma STANAG 4569 pro potřeby balistických testů umožňuje demontovat pohonnou jednotku a další součástí (které nejsou součástí pancíře) z vozidla.

Pokud jde o přední horní pancíř, lze předpokládat, že horní přední pancíř se skládá z jednoho ocelového plátu o tloušťce deset milimetrů, nakloněného pod úhlem přibližně 80°. Taková deska dokáže nejen zastavit munici ráže 14,5 mm, ale také odrazit průbojnou munici ráže 20 až 30 mm. Díky tomu vozidlo v této oblasti je chráněno i proti střelám 3UBR8.

Proč tedy nebyl Borsuk testován pro splnění úrovně 5 podle normy STNAG a proč se HSW rozhodla vyhlásit čelní ochranu pouze na úrovni 4?

Zdá se, že to má tři důvody:

  • Polská armáda a výzkumné ústavy nepoužívají munici 25×137 mm, která se používá pro splnění požadavků úrovně 5 – pro testování pancíře na této úrovni je nutný kanón Oerlikon KBA nebo M242, který není v Polsku k dispozici, nebo pneumatický kanón uzpůsobený ke střelbě ekvivalentem střel ráže 25 mm. Na druhou stranu k vyslání Borsuka do zahraničí je zapotřebí souhlas polského ministerstva obrany (MON). Důležité jsou i náklady – zvláště v případě velmi skromného rozpočtu.
  • Průbojné třely APDS ráže 23 mm používané v polské armádě lze klasifikovat jako ekvivalentní (nikoli však jako ekvivalent!) ke střelám APDS ráže 25 mm. V současné době je však pro splnění úrovně 5 vyžadována odolnost vůči 25mm nábojům APFSDS s vyšší průbojností. Proto ani pozitivní výsledky testů s použitím střeliva 23×151 mm neumožňují výrobci deklarovat vyšší úroveň ochrany podle STANAG 4569.
  • V případě odstranění pohonné jednotky power-pack během balistických testů nemusel Borsuk splňovat požadavky úrovně 5. A nikdo by se nerozhodl prostřelit trup s dosti drahým pohonným agregátem pro balistické testy

Boční moduly

Významným rozdílem mezi demonstrátorem z MSPO 2017 a prototypy byly dodatečné moduly namontované na bocích vozidla – mírně měnící tvar karoserie. Přítomnost přídavných modulů zvýšila cílovou bojovou hmotnost BVP z původních 25 tun na konečných 28 tun, přičemž bylo nutné zachovat stejnou plavby-schopnost.

U bočního pancíře je velmi dobře vidět průřez vztlakovou přepážkou a jednotlivé ocelové pláty. Díky analýze demonstrátoru představeného v roce 2017 je možné určit přesný boční průřez prototypů.

Systém bočního pancéřování prototypu BVP Borsuk představeného v roce 2018 se skládal z deset milimetrů silného základního ocelového plátu, cca deseti centimetrů prostoru vyplněného speciální vztlakovou pěnou a osmimilimetrovým vnějším plátem, který je pomocí šroubů připevněn k hlavnímu pancíři.


Nejedná se o zcela nové řešení – podobné, ne-li identické řešení, bylo v roce 2015 představeno na konceptu Rosomak-M, což byl návrh modernizace Rosomaku, spočívající ve zvýšení maximální přípustné hmotnosti obojživelného Rosomaku z 22,5 na 23,5 tuny. / archív autora

Taková dodatečná balistická ochrana podle výrobce splňuje požadavky úrovně 3, tedy chrání proti průbojné munici ráže 7,62 mm. Ve skutečnosti však vzhledem k výkonům puškových nábojů s karbidovým jádrem tento štít chrání také před puškovými náboji větších ráží. Štít splňující minimální požadavky úrovně 3 také chrání proti průbojným střelám:

  • 12,7×99 mm dopadajícím pod pravým úhlem ze vzdálenosti 100 metrů;
  • 14,5×114 mm dopadajícím pod úhlem 30° ze vzdálenosti 200 metrů;

Z veřejně dostupných studií je však známo, že v případě 14,5mm střel lze takové balistické ochrany dosáhnout u 50 % zásahů i při jejich střelbě ze vzdálenosti 100 metrů pod úhlem 20°. S přihlédnutím k použití prostorového uspořádání, kdy jsou ocelové pláty od sebe vzdáleny 80 mm, však může být skutečná účinnost tohoto pancíře ještě vyšší – výše uvedené výsledky jsou možné, když je vzdálenost mezi ocelovými deskami 30 mm.

A přichází další zajímavý detail.

Aktuálně prezentovaný Borsuk je široký 3400 mm – v souladu s požadavky armády. Původně navržené vozidlo však mělo šířku 3200 mm. Těchto 200 mm rozdílu může vytvořit celkový obrázek o celkové boční odolnosti BVP Borsuk. Ale tady se pouštíme již do úplných spekulací.

Pouhá skutečnost větší šířky plováků může zlepšit účinnou ochranu prostorového pancíře.

Možná je v bočním modulu další tenká ocelová deska – například děrovaná deska z oceli vysoké tvrdosti H550 / 600, která může zlepšit odolnost proti zásahům a zvýšit pravděpodobnost destrukce střely při průniku.

V případě ochrany proti průbojné munici z automatických kanónů ráže 23 a 30 mm by však měl být zatím použit údaj o odolnosti proti zásahům pod úhlem alespoň 60°.

V případě střel 3UBR6 (30×165 mm) existuje reálná možnost, že boční pancíř Borsuka chrání před zásahy pod úhlem 60° na vzdálenost 500 až 700 metrů – což je typická vzdálenost střelby z 20 až 30mm kanónů.

Přeprava po železnici a možnost zvýšení balistické ochrany

Následující popis představuje vozidlo v odlehčené verzi – plavby-schopné. Zcela samostatnou záležitostí je také možnost použití kompozitního přídavného pancíře.

S ohledem na skutečnost, že v „holé“ verzi (tj. bez přídavných plováků) je Borsuk široký 3200 mm – což znamená, že jde o jedno z mála BVP, které se vejde do velmi přísných českých norem pro dopravu nákladů pro železnici (maximální šířka vozidla musí být 3290 mm). Zároveň maximální šířka vozidla neomezuje instalaci přídavného pancéřování.

Na polských železnicích je možné přepravovat mnohem širší vozidla – šířka Borsuka může být 3550 nebo dokonce 4000 milimetrů. Železniční vagony určené pro přepravu těžkých vojenských vozidel byly určeny pro přepravu tanků řady T-72, které jsou široké 3550 mm a polské předpisy umožňují přepravu vozidel do šířky 4000 metrů.

Skutečné „úzké hrdlo“ jakékoli konstrukce BVP je odpružení. 14 závěsných modulů InArm mělo u BVP GCV umožnit dosažení maximální bojové hmotnosti 76 tun. Stejné zavěšení je v současnosti navrženo také pro BVP M2 Bradley – 10 modulů má zajistit nosnost až 45 tun. Výhodou tohoto typu zavěšení je, že nezasahuje do konstrukce trupu bojového vozidla a zároveň je proces výměny modulů zavěšení jednodušší ve srovnání s procesem výměny zavěšení na bázi torzních tyčích. Navíc parametry podvozku lze měnit volbou tlaku stlačeného dusíku v tlumičích. Možnostem použitého HP odpružení se tedy opravdu meze nekladou.

Ve skutečnosti jediným významným omezením v přidávaní dalšího pancíře na BVP Borsuk je aktuálně používaný motor MTU o výkonu 530 kW. Existuje však varianta stejného motoru o výkonu až 618 kW, která zajistí uspokojivou mobilitu u vozidla do hmotnosti 38 až 40 tun.


BVP Borsuk představil během cvičení Dragon-21. Jde o „druhý prototyp“. Je jasně viditelný boční modul, který je asi největší hádankou konstrukce. Viditelný je i způsob montáže modulů. Což zvětšilo šířku vozu na armádou požadovaných 3400 mm a zlepšilo vztlakový objem. Je snadné si představit, i v polních podmínkách, výměnu těchto modulů za jiné (např. ERA). / HSW

Zhodnocení konstrukce

Při stavbě Borsuka byla použita osvědčená řešení. HSW s omezeným rozpočtem a znalostmi se při výstavbě Borsuku snažila využít všechna nová, ale již osvědčená řešení vyvinutá v posledních letech, především v souvislosti s programem Rosomak. Tento přístup snížil čas, rizika a náklady na výzkum a vývoj. Důležitým prvkem je cena – vývoj a následná implementace zcela nových řešení generuje náklady – ty se pak promítají do ceny vozidla.

Ve výsledku tak dostáváme vozidlo výrazně lehčí než konkurenční stroje, přičemž v základní „holé“ variantě poskytuje základní ochranu proti nejpravděpodobnějším hrozbám na bojišti. Zde je třeba zdůraznit, že projekt vzniká za přísných požadavků armády. Tedy síly, která neplánuje bojovat s armádami vybavenými těžkými BVP západní výroby, tedy vyzbrojenými kanony pro munici 30×173 mm a výkonnějšími...

Velkou předností Borsuku je skutečnost, že jako vozidlo navržené od základů ve druhé dekádě 21. století zahrnuje již v základním návrhu pokročilá řešení (např. HP odpružení) a koncepty (snadno vyměnitelné, upravitelné modulární pancéřování, výkonný zdroj elektrické energie pro sofistikované komunikační systémy a potenciální instalace APS). Ostatní výrobci se tato řešení snaží přizpůsobit stávajícím konstrukcím. BVP Borsuk má tedy velkou rezervu pro vývoj odvozených variant a budoucí vývoj.

Borsuk pro export

Nabídka BVP Borsuk pro slovenskou armádu je velkým překvapením. K podání takové nabídky je třeba souhlasu MON. Navíc mluvíme o projektu financovaném armádou a vytvořeném na konkrétní objednávku polské armády. Projekt přitom formálně neskončil. Autor neví, co je impulsem ke změně přístupu MON, které bylo vždy označováno za „hlavní brzdu“ vývozu zbraní.

Přesto je třeba taková rozhodnutí vnímat pozitivně – každé výběrové řízení je příležitostí nejen k prezentaci vlastních úspěchů, ale také možností ověření a srovnání s jinými vozidly.

Jak tedy může vypadat nabídka HSW v porovnání s ostatními konkurenty?

Zde samozřejmě vstupujeme do vod naprostých spekulací. Nejsou nám známy ani nabídky, ani přesné požadavky a priority zákazníka.

HSW je výrobcem vozidla i bojového modulu ZSSW-30, jehož podrobný popis je tématem na samostatný článek. Tato skutečnost umožňuje HSW mnohem flexibilnější přístup k případné společné výrobě vozidel pro slovenskou armádu. Moderní věžový systém stojí polovinu, ne-li více, ceny celého vozidla. HSW jako výrobce vozidla a modulu může mnohem snadněji personalizovat podobu poptávaného BVP podle slovenských požadavků, než zájemci nabízející vozidlo a věže od dvou různých výrobců. Další možností je nechat volbu bojového modulu na zákazníkovi. Zde stojí za to připomenout, že kromě Borsuku musí HSW vyrábět moduly pro kolová vozidla Rosomak – v současnosti jich je 340 kusů.


Prototyp BVP Borsuk na Dragon-21

Vozidlo je vyvinuto v Polsku, nejedná se o licencované vozidlo – neexistují tedy žádné zákony omezující vývoz ze třetích zemí (jako tomu bylo u Rosomaku).

Před HSW stojí vyhlídka na velkoobjemovou výrobu BVP Borsuku – bez ohledu na dodatečné exportní objednávky má HSW do roku 2035 dodat polské armádě až 588 kopií. Co to v praxi znamená? Společnost HSW bude jistě potřebovat partnery pro podporu výroby pro polské ozbrojené síly. Navíc velká sériovost výroby (v případě společného nákupu Polsko, ČR, a SR jde minimálně o 1000 vozidel) naprosto zásadně sráží jednotkovou cenu, jak základní verze BVP, tak dalších odvozených verzí.

HSW není gigantem zbrojního průmyslu, jako jsou GDLS (General Dynamics Land Systems) a RLS (Rheinmetall Landsysteme). Avšak HSW a další subjekty přímo zapojené do výroby BVP Borsuk mohou nabídnout poměrně rozsáhlý balík výzbroje a spolupráci na dalších vojenských projektech – zejména v dělostřeleckém segmentu, ale také v oblasti průzkumu, komunikace a velení.

Projekt BVP Borsuk je stále ve vývoji – armáda bude potřebovat specializovaná vozidla – hypoteticky se na jejich vývoji mohou podílet zahraniční dodavatelé. Navíc samotný Borsuk má být levnější než západní konstrukce, jejíchž jednotková cena neumožňuje zavedení BVP v dostatečném množství pro polské ozbrojené síly (mimo jiné i díky zmíněné nízké sériovosti výroby).

Návrh HSW má samozřejmě i své slabiny – politický dohled nad státními obrannými společnostmi může být „koule u nohy“, zvláště na trhu, kde prostě mít „dobrý produkt“ nestačí. HSW také není nijak zvlášť uznávanou značkou a postrádá tradici a zkušenosti s konstrukcí BVP – to vše pomáhá konkurenci s očerňováním polské nabídky.

Na druhou stranu, kdo by dnes znal firmu Patria a transportér AMV, kdyby se před 20 lety někdo ve Varšavě nerozhodl koupit vozidlo, nabízené neznámou finskou firmou, která poslala do polského výběrového řízení prototyp?

Slováci a Češi hledají nástupce BVP

Není překvapením, že ve stejné době česká, slovenská a polská armáda hledají náhradu za sovětská pěchotní vozidla BVP-1/2. Společná minulost ve Varšavské smlouvě znamená podobné stáří, míru opotřebení a technickou vyspělost zbraní našich armád.

Otevřenou otázkou je, zda opět, jako tomu bylo v případě nákupu víceúčelových bojových letounů, vrtulníků, kolových obrněných vozidel nebo samohybných houfnic, „půjde každá armáda svou vlastní cestou“ a svou volbu zdůvodní vágním „specifické potřeby ozbrojených sil“. To je zajímavé zejména v kontextu možnosti spolupráce mezi Prahou a Bratislavou. Ostatně obě armády chtějí získat licence na omezený počet vozidel. Obě armády se zavázaly k průmyslové spolupráci a obě mají omezené rozpočty. Je zřejmé, že i přes potíže s domluvou jak jednotných požadavků, tak případné dělby práce, společný nákup sníží jednotkové ceny a zvýší interoperabilitu v rámci NATO.

Otevřenou otázkou je, zda jsou osoby s rozhodovací pravomocí připraveny strávit „trpká ponaučení“ z předchozích výběrových řízení a provést nový výpočet zisků a ztrát.

Bohužel z této skládačky vypadlo Maďarsko, které celkem rychle a rozhodně vyhodnotilo nejpříznivější zdroj nákupu nových zbraňových systémů, tedy Německo. Není přitom pochyb o tom, že Budapešť se při rozhodování o nákupu toho či onoho modelu výzbroje rozhodla pouze pro maximalizaci dosavadních politických výhod.

Naprosto jistě existují možnosti zvýšení vojensko-průmyslové spolupráce mezi státy středoevropského regionu. Jedinou otázkou je, zda naše politická elita dokáže rozlišit skutečné přínosy od přínosů zdánlivých – často navrhovaných lobby zahraničních uchazečů a domácího průmyslu.

Autor je polským korespondentem Armádních novin, který si přeje zůstat v anonymitě.

Nahlásit chybu v článku


Související články

Polské bojové vozidlo pěchoty Borsuk

Na polském vojenském veletrhu MSPO 2018 bylo podruhé vystaveno vyvíjené polské bojové vozidlo ...

MSPO 2019: Ve znamení nového bojového vozidla pěchoty Borsuk

V těchto dnech probíhá tradiční mezinárodní vojenská výstava MSPO 2019 (Miedzynarodowy Salon ...

Přichází epocha polského bojového vozidla pěchoty Borsuk

Polský portál Dziennik Zbrojny přinesl obsáhlý materiál o třech zásadních projektech polských ...

Než dorazí Borsuk. Polská modernizace BVP-1

Polské vojenské závody WZM (Wojskowe Zaklady Motoryzacyjne) na vojenské výstavě MSPO 2021 v Kielcích ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
6h12h24h
Rozbalit všeSbalit vše

  • Jura99
    14:53 07.02.2022

    Na příkladu aktuální ruské agrese je docela vidět, že nerozhodují zcela špičkové parametry zbraně, ale kvalita výcviku, připravenost techniky, její kvantita, dostatek munice a ...Zobrazit celý příspěvek

    Na příkladu aktuální ruské agrese je docela vidět, že nerozhodují zcela špičkové parametry zbraně, ale kvalita výcviku, připravenost techniky, její kvantita, dostatek munice a pestrá škála podpůrné techniky. Rusové jsou schopní s promazanou sovětskou technikou paralyzovat Evropu. K čemu jsou Němcům nejnovější Pumy a Leopardy L2A7, když mají naděláno v kalhotách, v hlavě seno a po kapsách ruské úplatky? Samozřejmě když jsou peníze a schopnosti, nechť se investují do kvalitní techniky, ale vidíme sami, že AČR není schopna za 5let si BVP ani vybrat, proto by i nám paradoxně udělalo dobrou službu Arthurovo BVP-M. Nevím kolika kusy AČR disponuje BVP 1/2, ale už měly všechny směřovat do dílen, uvést je do chodu a zmodernizovat spojení a pár dalších věcí. Jsem sice odpůrcem těchto modernizací, ale nové techniky se kvůli neschopnosti ještě řadu let nedočkáme.Skrýt celý příspěvek

    • jj284b
      15:06 07.02.2022

      Ak by mali len "sovietske" tanky, tak by Ukrajina mala sancu ich zastavit... problem je skor v tom, ze kym Ukrajina ma zvacsa prave len "sovietske" tanky, Rusi svoje vo vacsine ...Zobrazit celý příspěvek

      Ak by mali len "sovietske" tanky, tak by Ukrajina mala sancu ich zastavit... problem je skor v tom, ze kym Ukrajina ma zvacsa prave len "sovietske" tanky, Rusi svoje vo vacsine zmodernizovali.. a termalny zobrazovat robi neskutocny rozdiel na bojisku... (hoci je zle nainstalovany, ako samostatny system)Skrýt celý příspěvek

      • Arthur
        15:15 07.02.2022

        Aj UA množstvo svojich tankov po 2014 zmodernizovala avšak z povahy veci ich bude mať vždy menej čo však práve teraz do istej miery konpenzujú tisíce kusov spojeneckých PŤRS ...Zobrazit celý příspěvek

        Aj UA množstvo svojich tankov po 2014 zmodernizovala avšak z povahy veci ich bude mať vždy menej čo však práve teraz do istej miery konpenzujú tisíce kusov spojeneckých PŤRS Javelin, NLAW a pod.Skrýt celý příspěvek

    • Arthur
      15:07 07.02.2022

      Už som asi ani nedúfal, že napíšem, že s Vami súhlasím ... A aj preto USA, VB, KAN a spol. dodávajú UA napr. tisícky kusov PŤRS Javelin, NLAW a pod. lebo tým je jedno, že ich ciel ...Zobrazit celý příspěvek

      Už som asi ani nedúfal, že napíšem, že s Vami súhlasím ...

      A aj preto USA, VB, KAN a spol. dodávajú UA napr. tisícky kusov PŤRS Javelin, NLAW a pod. lebo tým je jedno, že ich ciel je BMP-1, 2, 3; T-72B3M, T-90M atď. (či už modernizované / nemodernizované) a opačne LYNX, CV90, ASCOD, Borsuk, PT-91 Twardy, T-72M4CZ, M1 Abrams, Leopard L2A7+...

      P.S. nechajme teraz bokom aktívnu ochranu...Skrýt celý příspěvek

    • Clanek
      15:36 07.02.2022

      Brod je jeste daleko. V pripade CR by byla investice do modernizace techniky z vychodniho bloku zcela zbytecna. CR neni hranicni stat NATO, ktery by byl vice pod tlakem mit neco co ...Zobrazit celý příspěvek

      Brod je jeste daleko.
      V pripade CR by byla investice do modernizace techniky z vychodniho bloku zcela zbytecna. CR neni hranicni stat NATO, ktery by byl vice pod tlakem mit neco co nejdriv. CR neni ani chudy stat. CR naopak je stat, ktery ma svou zkusenost s modernizacemi postsovetske techniky a melo by to slouzit jako memento toho jak to nedelat.

      Jinak samozrejme souhlasim s tim, ze delka jakehokoliv vyberu v CR, amaterskost provedeni a nakonec i predrazeni klidne o 60%, ktere se pak schovava za inflaci, je vsechno dost smutna realita. Nic to ale nemeni na tom, ze nahorepopsana "cesta" neni cesta.Skrýt celý příspěvek

      • Jura99
        15:46 07.02.2022

        Pokud je něco mementem v AČR a MO ČR, tak to není modernizace staré techniky, ale katastrofální nemohoucnost v zakázkách. Modernizaci tanku T-72M4CZ je naopak potřeba vynést do ...Zobrazit celý příspěvek

        Pokud je něco mementem v AČR a MO ČR, tak to není modernizace staré techniky, ale katastrofální nemohoucnost v zakázkách. Modernizaci tanku T-72M4CZ je naopak potřeba vynést do nebe, byl to ve své době technicky zdařilý počin, překlenulo to 20let a pokud by byl v dostatečném počtu, stále by se i dnes ten tank mohl postavit těm ruským. Plán byl na modernizaci 350ks, takže i početně solidní záměr. Pokud nejsme schopni nakupovat techniku novou, musí se ta stávající udržovat v chodu a dílčími modernizacemi ji updatovat, dokud se nová po velké snaze nekoupí. Nejhorší je techniku vyřadit pro domnělou zastaralost (např. RM-70), novou ale nekoupit a nechat si od nepřítele se stejně zastaralou technikou napráskat.Skrýt celý příspěvek

        • Clanek
          16:10 07.02.2022

          T-72M4CZ je po prepoctu na modernizovane kusy nejdrazsi tank na svete. A pritom je to porad jen prekopane Tecko porizene bez nahradnich dilu a to spusobem, ze na konci tech 2 ...Zobrazit celý příspěvek

          T-72M4CZ je po prepoctu na modernizovane kusy nejdrazsi tank na svete. A pritom je to porad jen prekopane Tecko porizene bez nahradnich dilu a to spusobem, ze na konci tech 2 dekad, ktere to pomohlo preklenout, byly pojizdne tri kusy.
          Tady a hlavne tady se da krasne aplikovat ono legendarni "mysleli jsme to dobre, ale dopadlo to jako vzdycky.

          S modernizaci BVP1/2 by to dopadlo stejne, takze si drzme palce at se koupi cokoliv z nabizene trojice.Skrýt celý příspěvek

          • skelet
            16:35 07.02.2022

            T-72M4Cz je mementem politických rozhodnutí "aha, tohle stojí tolik? Snížíme počet kusů a ušetříme! Cena vyletěla díky tomu nahoru?! Snížíme ještě více počet kusů a ušetříme! Cena ...Zobrazit celý příspěvek

            T-72M4Cz je mementem politických rozhodnutí "aha, tohle stojí tolik? Snížíme počet kusů a ušetříme! Cena vyletěla díky tomu nahoru?! Snížíme ještě více počet kusů a ušetříme! Cena vyletěla díky tomu nahoru ještě více?! Svedeme to na vojáky"Skrýt celý příspěvek

          • Jura99
            17:06 07.02.2022

            T-72M4CZ stál 3,5mil.USD/ks. Za hloubkovou rekonstrukci (nový pohon, nový SŘP) to nebyl "nejdražší tank na světě".

            T-72M4CZ stál 3,5mil.USD/ks. Za hloubkovou rekonstrukci (nový pohon, nový SŘP) to nebyl "nejdražší tank na světě".

          • Scotty
            18:03 07.02.2022

            Ovšem v porovnání s tím za co se tehdy prodávaly
            Leopardy z uloženek to byla hodně drahá sranda.

            Ovšem v porovnání s tím za co se tehdy prodávaly
            Leopardy z uloženek to byla hodně drahá sranda.

          • SYN_
            23:57 08.02.2022

            skelet: tak jasně, stejný scénář jsme viděli třeba u Zumwaltu... ale tak snad jedině naiva si mohl myslet že budeme pokročile (tj. ne jen "trochu", čili draho) modernizovat stovky ...Zobrazit celý příspěvek

            skelet: tak jasně, stejný scénář jsme viděli třeba u Zumwaltu... ale tak snad jedině naiva si mohl myslet že budeme pokročile (tj. ne jen "trochu", čili draho) modernizovat stovky kusů T-72... takže když začínám s něčím v počtu zhruba 100k tak už od začátku musí být jasné že "vývoj" (principiálně všechny fixní náklady) se bude rozpočítávat do malé série a že je to tím pádem velice "fráglich"...
            Za stejné (celkové) náklady se skoro určitě daly koupit po Evropě L2A4, které by po větší údržbě měly stejné nebo lepší parametry, výdržely by tak o polovinu dýl (řádově 30+ let), byly by kompatibilní NATO (munice, většina dílů) a ne potuněné východní exoty...

            Fakt jde především o míru sériovosti, pokud je malá tak je nesmysl draze vynalézat vynalezené, je lepší si koupit licenci a (aspoň částečně) vyrábět doma, ale to je tak maximum. Aspoň dokud si nejsem FAKT jistej že to je natolik dobré že se to prodá do světa (za normální cenu, ne zadara).Skrýt celý příspěvek

        • CerVus
          17:20 07.02.2022

          Jenže modernizace jediného tanku nás přišla na víc než byla cena zbrusu nového leoparda 2a5. A to vůbec nebudeme brát v potaz množství 2a4 za hubičku. I Italové si ťukali při ...Zobrazit celý příspěvek

          Jenže modernizace jediného tanku nás přišla na víc než byla cena zbrusu nového leoparda 2a5. A to vůbec nebudeme brát v potaz množství 2a4 za hubičku. I Italové si ťukali při prvním ořezání počtů na hlavu, že to není rentabilní a při druhém se na to chtěli vybodnout úplně.Skrýt celý příspěvek

          • Jura99
            17:40 07.02.2022

            2A4 je zhruba na úrovni T-72M1. Rovněž modernizační potenciál není větší.

            2A4 je zhruba na úrovni T-72M1. Rovněž modernizační potenciál není větší.

          • Badysak
            17:57 07.02.2022

            Modernizační není větší, ale bojový rozdíl je řádový.

            Modernizační není větší, ale bojový rozdíl je řádový.

          • Scotty
            19:11 07.02.2022

            Jura99
            Samozřejmě že je. Z A4 se dá udělat A7+.

            Jura99
            Samozřejmě že je. Z A4 se dá udělat A7+.

    • HEKTOR
      17:12 07.02.2022

      Jura99 - myslím že bvp-m by vám dobrú službu neurobilo...čo som počul,tak asi nie...

      Jura99 - myslím že bvp-m by vám dobrú službu neurobilo...čo som počul,tak asi nie...

      • Jura99
        17:43 07.02.2022

        HEKTOR: jsem ten poslední, kdo by nechtěl koupit novou techniku, ale když vidím tu neschopnost, musí se ta stará udržovat v chodu. Vybíráme BVP 5let (spíš 9let od roku 2013) a jsme ...Zobrazit celý příspěvek

        HEKTOR: jsem ten poslední, kdo by nechtěl koupit novou techniku, ale když vidím tu neschopnost, musí se ta stará udržovat v chodu. Vybíráme BVP 5let (spíš 9let od roku 2013) a jsme na bodu nula. Rusák nás přistihnul se staženýma kalhotama, takže by bylo lepší mít pár stovek rozfungovaných starých BVP, než nic.Skrýt celý příspěvek

        • Badysak
          17:59 07.02.2022

          Nevybíráme BVP 5 let.
          5 let čekáme, že politici konečně zvednou pazouru.

          Nevybíráme BVP 5 let.
          5 let čekáme, že politici konečně zvednou pazouru.

          • Jura99
            18:15 07.02.2022

            to si nemyslím, vojáci třeba čekali s testovanáním v terénu asi rok, než odejde covid

            to si nemyslím, vojáci třeba čekali s testovanáním v terénu asi rok, než odejde covid

        • Scotty
          19:14 07.02.2022

          Jen utopené peníze v nepoužitelném nesmyslu. Kdyby Slováci nevyhodili peníze z okna nemuseli dnes jejich pěšáci nosit Sa-58 a Uk-59.

          Jen utopené peníze v nepoužitelném nesmyslu. Kdyby Slováci nevyhodili peníze z okna nemuseli dnes jejich pěšáci nosit Sa-58 a Uk-59.

          • HEKTOR
            21:25 07.02.2022

            Scotty - tak zase lepší sa-58 ako porobiť vlastnú krajinu s projektom cz-805...to muselo stáť penazíiiiiii...

            Scotty - tak zase lepší sa-58 ako porobiť vlastnú krajinu s projektom cz-805...to muselo stáť penazíiiiiii...

          • Scotty
            22:33 07.02.2022

            Zase cokoli lepší než puška stará 60 let.

            Zase cokoli lepší než puška stará 60 let.

          • HEKTOR
            17:44 08.02.2022

            Scotty - "Zase cokoli lepší než puška stará 60 let." - no a to je na zamyslenie,presne ako som písal Jura99 ohľadne bmp-m... samotný mechanizmus sa-58 je stále vynikajúci (v ...Zobrazit celý příspěvek

            Scotty - "Zase cokoli lepší než puška stará 60 let." - no a to je na zamyslenie,presne ako som písal Jura99 ohľadne bmp-m...
            samotný mechanizmus sa-58 je stále vynikajúci (v podstate tam ani nemáte čo meniť +/- nejaké vylepšenie)...čo ale potrebovalo vylepšenie,je samotná ergonómia zbrane a tu mohlo vypomôcť napr. niečo od brügger & thomet+nejaký izrael...
            otázka teda znie - ak by sme naozaj vedeli koľko financií bolo utopených vo vývoji a v bleskovom zavedení modelu 805,bolo by to priamo úmerné bojovej hodnote tej zbrane ktorá nahradila vz-58.?? alebo už ačr mohla byť komplet prezbrojená na hk-416 za oveľa menšiu sumu...kaliber teraz neriešme...
            (a keď použijem váš slovník - ušetrené financie napr. použiť na obmenu vašej maskovacej potlače- ktorá čoskoro oslávi 40 rokov...)Skrýt celý příspěvek

          • Scotty
            18:17 08.02.2022

            Tak vz.95 bude mít brzo 30 let. A jeho obněna není až tak o penězích. Kolik stál první Bren je snadno dohledatelné. A ač měl spoustu nedostatků alespoň ye na něj dala rozumě ...Zobrazit celý příspěvek

            Tak vz.95 bude mít brzo 30 let. A jeho obněna není až tak o penězích.
            Kolik stál první Bren je snadno dohledatelné. A ač měl spoustu nedostatků alespoň ye na něj dala rozumě nasadit optika a má ráži NATO.
            AČR mohla být přezbrojena leda tak na SCAR. To byl konkurent Brenu.
            A kdyby už vůbec nic tak Bren 1 dal vzniknout komerčně úspěšnému Brenu 2.

            Kdežto modernizace BVP byli naprosto jasně vyhozené peníze. Které by se dali efektivně využít kdekoli jinde.Skrýt celý příspěvek

          • HEKTOR
            18:42 08.02.2022

            Scotty - nechcem sa doťahovať o malichernostiach,ale...vz.95 vychádza zo vz.92 a ten použil potlač zo vz.85...odtiene sa určite líšia,ale schéma je totožná... dohľadatelné je len ...Zobrazit celý příspěvek

            Scotty - nechcem sa doťahovať o malichernostiach,ale...vz.95 vychádza zo vz.92 a ten použil potlač zo vz.85...odtiene sa určite líšia,ale schéma je totožná...
            dohľadatelné je len to,čo je verejné...zaujímala by ma tá neverejná časť...
            optiku nasadíte na weaver lištu (spomínaný brügger & thomet)a kaliber nato .??? a čo keď bude o 10 rokov 6,8x43..?

            inak,osobne si myslím že ani obmena útočnej pušky v ossr nie je ani tak o financiách ako o prioritách...za vlády sociálnej demokracie sa s veľkou pompou riešila fabrika na breny na slovensku a potom zrazu nič...ale ak sa opäť nájde vhodný lobbysta a "investor" s podporou,pôjde o bleskovú akciu s obmenou....

            "Kdežto modernizace BVP byli naprosto jasně vyhozené peníze. Které by se dali efektivně využít kdekoli jinde." - súhlasím do bodky...minuté financie vs bojová hodnota "nového" bvp-m...Skrýt celý příspěvek

          • Scotty
            23:27 08.02.2022

            Vzor 85 byla jednobarevná uniforma. Jejíž střih použil poté vz.92 "Slovače". Vzor 95 už má jiný střih materiál i potisk.

            Vzor 85 byla jednobarevná uniforma. Jejíž střih použil poté vz.92 "Slovače". Vzor 95 už má jiný střih materiál i potisk.

          • HEKTOR
            16:50 09.02.2022

            Scotty - vy myslíte vz.85 oliv,ale bola verzia aj v camo...a to camo bola asi pramatka vz.92/vz.95...material,strih a odtiene neriešte...to je ako multicam a z neho x verzií ...Zobrazit celý příspěvek

            Scotty - vy myslíte vz.85 oliv,ale bola verzia aj v camo...a to camo bola asi pramatka vz.92/vz.95...material,strih a odtiene neriešte...to je ako multicam a z neho x verzií odtieňov,strihov a materiálov...
            tu som vám k tomu niečo našiel :
            https://www.valka.cz/Polni-ste... Skrýt celý příspěvek

          • Scotty
            21:08 09.02.2022

            To je vz.92 "Slovače". U nás se nikdy příliš nerozšířil.

            To je vz.92 "Slovače". U nás se nikdy příliš nerozšířil.

          • HEKTOR
            21:47 09.02.2022

            Scotty - no dobre,nechajme to keď nevidíte že matrica toho vzoru je stále tá istá...
            kto nechce vidieť,ten nevidí...

            Scotty - no dobre,nechajme to keď nevidíte že matrica toho vzoru je stále tá istá...
            kto nechce vidieť,ten nevidí...

          • Scotty
            22:31 09.02.2022

            Ne, není.

            Ne, není.

          • HEKTOR
            19:06 10.02.2022

            Scotty - možno je čas na návštevu oftalmológa ... :)

            https://acr.army.cz/scripts/de...

            Scotty - možno je čas na návštevu oftalmológa ... :)

            https://acr.army.cz/scripts/de...

  • Arthur
    14:13 07.02.2022

    V prvom rade doporučujem minulotýždňový výborný článok "Zabudnime na pásová BVP. Budujme robustné zápolie". zdroj: https://www.armadninoviny.cz/b... Keďže na ...Zobrazit celý příspěvek

    V prvom rade doporučujem minulotýždňový výborný článok "Zabudnime na pásová BVP. Budujme robustné zápolie".
    zdroj: https://www.armadninoviny.cz/b...
    Keďže na našom území z velkých mechanizovaných operácií môžme ťažké pásové BVP vynechať, protože sme chránený Karpatmi (časťou karpatského oblúka) tj. možnosť rozvinutia a hlavne manévru ťažkej mechanizovanej brigády (ďalej len "ŤMB") na území SR je dosť obmedzená resp. priam nemožná...

    Vzhľadom na vyššie uvedené (avšak nielen preto) je namieste ŤMB pre potreby splnenia cieľov spôsobilosti CS-2017 vyskladať na kolesových BOV 8x8 s modulárnym pancierovaním až do level 5 v kombinácii s tankovým práporom modernizovaných T-72M1-SK z delostreleckým odielom na 8x8 kolesových 155 mm 52 kal. ShKH ZUZANA 2 a zároveň verzie vozidiel pre bojovú podporu a bojové zabezpečenie súčasťou, ktorú sú súčasťou ŤMB by boli postavené na kolesových podvozkoch 6x6 a 8x8 OT TATRAPAN. Čo sa týka ISTAR odielu tak ten v rámci ŤMB by bol na pásovej platforme BPsVI ronako ako modernizované tanky.

    Zároveň namiesto paralélneho obstarávania 76ks BOV 8x8 pre vybudovanie jednotky stredného mechanizovaného práporu určeného do pohotovosti „Iniciatívy pripravenosti NATO (NRI - NATO Readiness Initiative)“ ku ktorej sa SR zaviazala v rámci plnenia záväzkov NATO zrušiť ho a nahradiť ho modernizovanými pásovými BVP-M, ktoré doplnia súčasné BVP-M (a časť BPsVI, ktoré išli k prieskumným čatám mechanizovaných práporov) zavedené v SR na zabezpečenie potrebnej výzbroje a bojovej techniky k zabezpečeniu teritorílnej obrany SR.

    Vyššie uvedené SR vytvorí priestor na realokáciu zdrojov v rámci kapitoly MO pôvodne plánovaných na G2G akvidzície (152ks BVP - 76ks BOV 8x8) za vyše 2 miliardy EUR, čím vytvoria úsporu cca 1 milardu EUR, ktorá by mohla byť využiteľná v spôsobilostiach OS SR ako sú drony, už zmiená modernizácia tankov T-72M1-SK*, OT TATRAPAN 6x6 a 8x8, nových slovenských BOV/VTV 4x4, protitankových strel PŤRS, nepriestrelných viest, balistických prilieb, nových útočných pušiek, nových guľometov, nových pušiek na presnú streľbu atď.

    * modernizácia min. 30ks tankov T-72M1-SK by v ďašom odbdobí odbremenila kapitolu MO od ďalších cca min. 250 miliónov EUR, ktoré by odzrkadlovali finančný rozdiel medzi modernizovanými a novými tankami.


    P.S.
    Čo sa týka IFV Borsuk tak ten len dokazuje nezmyselnosť "politického rozhodnutia" kedy sa do G2G tendra nedostali napr. zavedené turecké BVP alebo juhokórejské BVP...

    Keďže kocky sú v G2G tendroch hodené pri pásoch to dlhodobo vidím a prezumujem na CV90 so slovenskou TURROU-30, čo vo V4 prezumujem ako:

    MAĎ - LYNX
    SVK - CV90 (+ jeden prápor BVP-M)
    POL - Borsuk (+ BWP-1 modernizacja)
    CZE - ASCOD

    Inými slovami to bude reálita vo V4, kedy kaˇždý štát si bude riečiť svoje v podstate ako doteraz...Skrýt celý příspěvek

    • Harvest
      14:25 07.02.2022

      Môžem sa spýtať, že kedy už konečne opustíš tu tvoju zálubu v modernizácii 50 rokov starých sovietskych strojov? Už viacerí tu rozoberali prečo je to plytvanie zdrojmi na morálne ...Zobrazit celý příspěvek

      Môžem sa spýtať, že kedy už konečne opustíš tu tvoju zálubu v modernizácii 50 rokov starých sovietskych strojov? Už viacerí tu rozoberali prečo je to plytvanie zdrojmi na morálne aj technicky zastarané veci.Skrýt celý příspěvek

      • Arthur
        14:35 07.02.2022

        No zrejme až keď sa vyššie uvedené G2G tendre* na 152ks BVP a 76ks BOV 8x8 za vyše 2 miliardy EUR spečatia a stanú realitou. * modernizáciu tankov ešte budem pokračovať (to len ...Zobrazit celý příspěvek

        No zrejme až keď sa vyššie uvedené G2G tendre* na 152ks BVP a 76ks BOV 8x8 za vyše 2 miliardy EUR spečatia a stanú realitou.

        * modernizáciu tankov ešte budem pokračovať (to len aby ste sa pokaždé nepýtal/i)...Skrýt celý příspěvek

    • Miroslav
      14:27 07.02.2022

      Modernizovať 30 ks T-72 je ekonomická sprostosť. Nehľadiac na to, že T-72 už nejak výrazne ďalej neposunieš žiadnou modernizáciou. Píšeš o dronoch, tak sa pozri čo robili drony ...Zobrazit celý příspěvek

      Modernizovať 30 ks T-72 je ekonomická sprostosť. Nehľadiac na to, že T-72 už nejak výrazne ďalej neposunieš žiadnou modernizáciou. Píšeš o dronoch, tak sa pozri čo robili drony práve s T-72 na Karabachu. Ešte snáď keby sme mali v sklade 200-300 tankov tak by sa o nejakej modernizácii oplatilo uvažovať, ale pri takých počtoch aké nám ostali sa to už neoplatíSkrýt celý příspěvek

      • Arthur
        14:41 07.02.2022

        Treba čítať s porozumením tj. minimálne 30ks tankov. Zároveň dávam do pozornosti článok "Ako na súčasných nákupoch bojových vozidiel prerobíme viac ako štvrť miliardy" zdroj: ...Zobrazit celý příspěvek

        Treba čítať s porozumením tj. minimálne 30ks tankov.

        Zároveň dávam do pozornosti článok "Ako na súčasných nákupoch bojových vozidiel prerobíme viac ako štvrť miliardy"
        zdroj: https://blog.sme.sk/vladimirbe...

        Člen NATO Bulharsko, ktorý v 12/2019 sa zaviazal zmodernizovať 44ks tankov T-72M1 (+ zmodernizovať 3ks veliteľských a štábnych strojov MT-LB U) do dvoch rokiov za7 8 719 472 BGN s DPH = cca 40,3 milióna EUR s DPH. Jednotkovú cenu si vie vyrátať každý sám je to cca 1/12 ceny tých nových tankov...
        zdroj: https://terem.bg/posts/t-72...
        link: https://storage.googleapis.com... Skrýt celý příspěvek

        • BobDylan
          15:20 07.02.2022

          Otázny je rozsah modernizácie a či to skôr nie je skôr nejaké "zuschopnenie" nech aspoň 1 plnohodnotný tankový prápor môže cvičiť a podieľať sa na jednotkách vyčlenených do NATO. ...Zobrazit celý příspěvek

          Otázny je rozsah modernizácie a či to skôr nie je skôr nejaké "zuschopnenie" nech aspoň 1 plnohodnotný tankový prápor môže cvičiť a podieľať sa na jednotkách vyčlenených do NATO. (Tým nehovorím že Slovensku by sa takých 44 tankov nezišlo.)Skrýt celý příspěvek

          • Arthur
            15:55 07.02.2022

            Súhlas. Buďme teda realisti.
            Zrejme každy si v poslednej dobe všimol silnú mediálnu kampaˇň za nýkup nových tankov od jedného výrobcu...

            Súhlas. Buďme teda realisti.
            Zrejme každy si v poslednej dobe všimol silnú mediálnu kampaˇň za nýkup nových tankov od jedného výrobcu...

        • Miroslav
          15:21 07.02.2022

          Neviem koľko a či vôbec sú ešte nejaké T-72 na sklade. V každom prípade najlepšie kusy boli predané. Pokiaľ viem, ani jeden neskončil v šrote

          Neviem koľko a či vôbec sú ešte nejaké T-72 na sklade. V každom prípade najlepšie kusy boli predané. Pokiaľ viem, ani jeden neskončil v šrote

          • Arthur
            15:49 07.02.2022

            Do roku 2024 chce mať rezort zmodernizovaný tankový prápor T-72 a po roku 2025 realizovať nákup tankov štvrtej generácie. zdroj: ...Zobrazit celý příspěvek

            Do roku 2024 chce mať rezort zmodernizovaný tankový prápor T-72 a po roku 2025 realizovať nákup tankov štvrtej generácie.
            zdroj: https://www.webnoviny.sk/trans...

            Následne sme sa z Výročnej správy VTSÚ Záhorie za rok 2020 z 31.3.2021 sme sa dozvedeli, že v úvode roka 2020 bola spracovaná štúdia uskutočniteľnosti „Modernizácia tanku T-72M1 na tank T-72M1-SK“ č. VTSÚ206/2020-RVTSÚ, ktorá bola predmetom rokovania oponentskej rady v závere 9/2020 pričom štúdia bola prijatá a predpokladalo sa pokračovanie riešenia i v roku 2021.
            zdroj: http://www.vtsu.sk/Vyrocna_spr...

            Reálny fakt je aj ten, že za dva roky súčasnej vlády (vlád) nebolo do pozemných síl zmodernizovaný ani jeden BVP-M a ani jeden tank T-72M1 v podstate takmer nič... A aj to o niečom vypovedá...Skrýt celý příspěvek

        • Harvest
          15:27 07.02.2022

          Inšpiráciu čerpať z Bulharska...

          Inšpiráciu čerpať z Bulharska...

          • Arthur
            15:43 07.02.2022

            Tak v tomto prípade iste uznáte, že inšpirovať sa predraženou modernizáciou T-72M4CZ, ktorá v súčasnosti dostane ešte ďalšiu finančnú inekciu vo forme technického zhodnotenia nie ...Zobrazit celý příspěvek

            Tak v tomto prípade iste uznáte, že inšpirovať sa predraženou modernizáciou T-72M4CZ, ktorá v súčasnosti dostane ešte ďalšiu finančnú inekciu vo forme technického zhodnotenia nie je naozaj na mieste...

            44ks bulharských tankov T-72M1 je len príklad súčasnosti keby niekto tvrdil, že sa tanky T-72M1 v NATO už nemodernizujú.Skrýt celý příspěvek

          • skelet
            16:38 07.02.2022

            Arthur: předraženost T-72M4Cz není dána technickým řešením, ale politickým rozhodnutím. A to že technika potřebuje po dvaceti letech generálku, respektive modernizaci je ...Zobrazit celý příspěvek

            Arthur: předraženost T-72M4Cz není dána technickým řešením, ale politickým rozhodnutím. A to že technika potřebuje po dvaceti letech generálku, respektive modernizaci je fascinující..Skrýt celý příspěvek

          • Arthur
            16:44 07.02.2022

            skelet: Však práve preto obhajujem nielen našu a páči sa mi aj bulharská modernizácia T-72M1 a treba sa vyvarovať cudzích a kľudne si to nazvite "polických chýb". Čo sa týka GO ...Zobrazit celý příspěvek

            skelet: Však práve preto obhajujem nielen našu a páči sa mi aj bulharská modernizácia T-72M1 a treba sa vyvarovať cudzích a kľudne si to nazvite "polických chýb".
            Čo sa týka GO tak aj tam súhlasím avšak vzhľadom na modernizáciu T-72M4CZ sa stála počítajú náklady do životné cyklu, ktoré slovami klasika sú vyšší k.a vyšší...Skrýt celý příspěvek

          • skelet
            17:05 07.02.2022

            jasně, že jsou vyšší.. holt už to není T-72M, kde místo SŘP je sčot.

            jasně, že jsou vyšší.. holt už to není T-72M, kde místo SŘP je sčot.

          • Arthur
            17:22 07.02.2022

            Díky, že ste Nám to vysvetlil :-)
            P.S. a hádajte kto Vám asi preprogramuje počítač riadenia palby...

            Díky, že ste Nám to vysvetlil :-)
            P.S. a hádajte kto Vám asi preprogramuje počítač riadenia palby...

          • skelet
            17:52 07.02.2022

            snad ne výrobce sčotu? Já doufám, že výrobce SŘP

            snad ne výrobce sčotu? Já doufám, že výrobce SŘP

    • PavolR
      14:27 07.02.2022

      Na pásové BVP nemôžeme zabudnúť kvôli záväzku voči NATO na ťažkú brigádu. Nad rámec toho si môžeme vybaviť armádu ako chceme, no tento záväzok proste nepustí.

      Na pásové BVP nemôžeme zabudnúť kvôli záväzku voči NATO na ťažkú brigádu. Nad rámec toho si môžeme vybaviť armádu ako chceme, no tento záväzok proste nepustí.

      • Arthur
        14:53 07.02.2022

        Presne toto opakovanie ako naratív, že môže byť len na pásovom podvozku kauzálne neobstojí resp. v opačnom prípade, tí ktorí to tvrdia by uviedli zdroj. Naviac tu si dovolím cit. ...Zobrazit celý příspěvek

        Presne toto opakovanie ako naratív, že môže byť len na pásovom podvozku kauzálne neobstojí resp. v opačnom prípade, tí ktorí to tvrdia by uviedli zdroj.

        Naviac tu si dovolím cit. resp. parafrázovať pána Grohmanna:
        " Kupujeme pozemnú techniku za vyše 2 milardy EUR a nielen moja otázka je jednoduchá. Na čo presne? Pre akú operačnú úlohu? Techniku vyšleme kde, kedy, s kým a ako? A ospravedlňujem sa, odpoveď „NATO to vie najlepšie, nestarajme sa“, mi nestačí a nikomu by nemala stačiť. "Skrýt celý příspěvek

        • PavolR
          16:05 07.02.2022

          No tak tú otázku sme si mali položiť pri prijímaní záväzku, teraz je už neskoro. Brigáda na kolesách je stredná a to sa tak skoro nezmení. Ak k nej pridáte dva tankové prápory, ...Zobrazit celý příspěvek

          No tak tú otázku sme si mali položiť pri prijímaní záväzku, teraz je už neskoro.

          Brigáda na kolesách je stredná a to sa tak skoro nezmení. Ak k nej pridáte dva tankové prápory, stane sa obrnenou, no v žiadnom prípade nie ťažkou. Maximálne by sa dal jeden z troch práporov nahradiť kolesovým, vtedy by ešte stále platila za ťažkú ...Skrýt celý příspěvek

          • Arthur
            16:20 07.02.2022

            Stále nič len ten naratív o len pasových BVP...

            Stále nič len ten naratív o len pasových BVP...

    • mudry.udrzbar
      15:11 07.02.2022

      OSSR by mali investovat do dronov, ATGM, MANPADS, utocnych pusiek, gulometov a vybavy vojaka + do aktivnych zaloh, to su veci, ktore vzhladom na geografiu Slovenska a skusenosti s ...Zobrazit celý příspěvek

      OSSR by mali investovat do dronov, ATGM, MANPADS, utocnych pusiek, gulometov a vybavy vojaka + do aktivnych zaloh, to su veci, ktore vzhladom na geografiu Slovenska a skusenosti s poslednymi konfliktmi vo svete davaju najvacsi zmysel pri obrane naseho uzemia.

      Napad modernizovat T-72 a BVP je ale totalne mimo a nijak s vyssie uvedenym nesuvisi. Tam proste nie je mozne setrit a musi sa zaplatit jedno aj druhe.Skrýt celý příspěvek

    • Scotty
      16:34 07.02.2022

      Arthur
      To že u nás vyhraje ASCOD není naprosto jísté. Pokud měl Strnad nějaké páky na minulou vládu, tak na soušasnou je určitě nemá.

      Arthur
      To že u nás vyhraje ASCOD není naprosto jísté. Pokud měl Strnad nějaké páky na minulou vládu, tak na soušasnou je určitě nemá.

      • Arthur
        21:25 07.02.2022

        Ja len nahlas rozmýšľam analógia sú samohýbne hufnice každý na svojom piesočku: • MAĎ - PzH 2000 • SVK - ZUZANA II (+ vz. 2000 ZUZANA) • POL - KRAB (+ DANA-M) • CZE - Caesar (+ ...Zobrazit celý příspěvek

        Ja len nahlas rozmýšľam
        analógia sú samohýbne hufnice každý na svojom piesočku:

        • MAĎ - PzH 2000
        • SVK - ZUZANA II (+ vz. 2000 ZUZANA)
        • POL - KRAB (+ DANA-M)
        • CZE - Caesar (+ DANA)

        Tak prečo by to pri BVP malo byť inak aj každý chce mať u seba výrobu (alebo veľku časť výroby) = čo najväčšie zapojenie domáceho obranného priemyslu (domáceho podčiarkujem)...Skrýt celý příspěvek

  • PavolR
    14:00 07.02.2022

    Skoro ma tento článok ukecal, ale skutočne iba skoro. :-D Ako by chceli Poliaci riešiť tempo výroby? Ešte k tej motivácii Maďarov - oni hlavne veria, že by sa časť nemeckého ...Zobrazit celý příspěvek

    Skoro ma tento článok ukecal, ale skutočne iba skoro. :-D Ako by chceli Poliaci riešiť tempo výroby?

    Ešte k tej motivácii Maďarov - oni hlavne veria, že by sa časť nemeckého priemyslu mohla prisťahovať k nim, aby sa vyhli politickým obmedzeniam, preto skočili aj po LYNXe.Skrýt celý příspěvek

    • Miroslav
      14:03 07.02.2022

      Dovolím si tvrdiť, že LYNX je týmto u nas vyradený

      Dovolím si tvrdiť, že LYNX je týmto u nas vyradený

      • Jura99
        14:56 07.02.2022

        jednu výhodu bych tam viděl, formálně by šlo nejspíš o nákup od Maďarů, takže by Němci později nekladli nějaké podmínky při prodeji nebo dokonce použití té techniky.

        jednu výhodu bych tam viděl, formálně by šlo nejspíš o nákup od Maďarů, takže by Němci později nekladli nějaké podmínky při prodeji nebo dokonce použití té techniky.

        • Miroslav
          15:22 07.02.2022

          Podľa toho ako je postavená licencia

          Podľa toho ako je postavená licencia

    • Miroslav
      14:08 07.02.2022

      A k tomu tempu výroby... Veď to je na tom to najlepšie, že Poľsko nemá nejaký veľký vyjednávací priestor s mašinou ktorá v podstate nie je zavedená, a ani ju nevedia vyrábať v ...Zobrazit celý příspěvek

      A k tomu tempu výroby...

      Veď to je na tom to najlepšie, že Poľsko nemá nejaký veľký vyjednávací priestor s mašinou ktorá v podstate nie je zavedená, a ani ju nevedia vyrábať v dostatočných počtoch. Ja tu vidím veľkú výhodu pre nás vyjednať rôzne výhody. Jasné, že je to isté riziko sa do toho pustiť ale v konečnom dôsledku z toho môžeme dosť vyťažiť ak by sa časť výroby robila u nás (nie len pre potreby OS SR samozrejme).Skrýt celý příspěvek

      • Harvest
        14:19 07.02.2022

        Riskovať v tendri za 1,7 mld eur, nákupom niečoho čo nie je ešte zavedené ani v materskej krajine s takmer neexistujúcimi výrobnými kapacitami pre zahraničie, mi ako občanovi príde ...Zobrazit celý příspěvek

        Riskovať v tendri za 1,7 mld eur, nákupom niečoho čo nie je ešte zavedené ani v materskej krajine s takmer neexistujúcimi výrobnými kapacitami pre zahraničie, mi ako občanovi príde ako hazard s financiami.Skrýt celý příspěvek

        • Miroslav
          14:27 07.02.2022

          Samozrejme... Risk môže byť zisk, alebo aj nemusí

          Samozrejme... Risk môže byť zisk, alebo aj nemusí

          • Lukas
            14:30 07.02.2022

            Czytałeś artykuł?
            A jakie moce miała Patria Oy i jaki produkt?

            Sytuacja jest faktycznie niemal analogiczna...

            Czytałeś artykuł?
            A jakie moce miała Patria Oy i jaki produkt?

            Sytuacja jest faktycznie niemal analogiczna...

          • Miroslav
            14:33 07.02.2022

            Asi nechápem, čo tým chceš povedať

            Asi nechápem, čo tým chceš povedať

          • Lukas
            14:48 07.02.2022

            Nie - to do kolegi Harvest.... Wyjaśniając - problem z "mocami produkcyjnymi" zakłada że HSW nie będzie budowało zdolności do budowy 150-200 pojazdów rocznie. Wojsko też nie ...Zobrazit celý příspěvek

            Nie - to do kolegi Harvest....

            Wyjaśniając - problem z "mocami produkcyjnymi" zakłada że HSW nie będzie budowało zdolności do budowy 150-200 pojazdów rocznie. Wojsko też nie będzie oczekiwać dostaw po 100-150 sztuk rocznie.

            To nie jest sztuka wydać kilka miliardów na rozbudowę linii produkcyjnych tylko po to by za 3-4 lata je zamknąć - po realizacji kontraktu...

            Pewne sprawy trzeba "rozłożyć w czasie" - by kalkulowały się ekonomicznie...
            Dlatego też np. wojsko dostaje 16-24 Kraby rocznie - a nie 32...
            A Kryl jako program jest w "zamrażarce"Skrýt celý příspěvek

          • mudry.udrzbar
            15:17 07.02.2022

            vyhody, ktore mozu s polskej ponuky vyplyvat: - lahsia konstrukcia - nizsia cena - participacia na vyrobe - v tejto faze je mozne dohodnut cast vyroby na Slovensku aj pre Polsko, ...Zobrazit celý příspěvek

            vyhody, ktore mozu s polskej ponuky vyplyvat:
            - lahsia konstrukcia
            - nizsia cena
            - participacia na vyrobe - v tejto faze je mozne dohodnut cast vyroby na Slovensku aj pre Polsko, nie je nutne vytvarat umele vybalovanie z krabic pre iluziu montaze na Slovensku, co by mohlo hrozit u zapadnych ponukSkrýt celý příspěvek

  • Clanek
    13:54 07.02.2022

    Zucastnil se vubec Borsuk streleb / prezentace na Zahori?

    Zucastnil se vubec Borsuk streleb / prezentace na Zahori?

    • PavolR
      13:56 07.02.2022

      Nie, však aj v článku je spomínané, aké je problémové vyvážať prototyp do zahraničia.

      Nie, však aj v článku je spomínané, aké je problémové vyvážať prototyp do zahraničia.

    • Miroslav
      13:57 07.02.2022

      Nie

      Nie

  • Scotty
    13:19 07.02.2022

    Ta balistické ochrana je dost slabota. Naše armáda požaduje minimum L5 a protiminovou M4a/b. Pak je tu samozřejmě počet vojáků výsadku což nemůže Borsuk nikdy splnit. Také je ...Zobrazit celý příspěvek

    Ta balistické ochrana je dost slabota. Naše armáda požaduje minimum L5 a protiminovou M4a/b. Pak je tu samozřejmě počet vojáků výsadku což nemůže Borsuk nikdy splnit.
    Také je otázka jaké příležitosti může Polsko poskytnou našemu průmyslu. Obávám se že nevalné.
    U nás je teď všechno otevřené, ale nepředpokládám že současnou trojici doplní někdo další.Skrýt celý příspěvek

    • Miroslav
      13:55 07.02.2022

      Poľsko vraj požaduje pre svoje OS viac ako 1000 ks BVP Borsuk, pričom nemá dostatočné výrobné kapacity. Všetko je otázkou dohody. ČR by mohlo poskytnúť optiku a výrobné kapacity, ...Zobrazit celý příspěvek

      Poľsko vraj požaduje pre svoje OS viac ako 1000 ks BVP Borsuk, pričom nemá dostatočné výrobné kapacity. Všetko je otázkou dohody. ČR by mohlo poskytnúť optiku a výrobné kapacity, SR vežu a rovnako výrobné kapacity. Navyše by prišlo k akejsi unifikácii o ktorej sa dlhodobo len hovorí. Nemyslím, že ide o nereálne riešenie. Jasné, Borsuk asi nebude špička, ale technické nedostatky môžu vyvážiť logistické a výrobné možnosti vyplývajúce z takejto spolupráceSkrýt celý příspěvek

      • Nesher
        18:46 07.02.2022

        ČR se momentálně spíše snaží z V4 vycouvat, díky bohu. Ale to není tak důležité, jako to, že ať se v případě BVP vybere cokoliv, tak to prostě musí klapnout. Tedy se musí hrát na ...Zobrazit celý příspěvek

        ČR se momentálně spíše snaží z V4 vycouvat, díky bohu. Ale to není tak důležité, jako to, že ať se v případě BVP vybere cokoliv, tak to prostě musí klapnout. Tedy se musí hrát na jistotu a to Borsuk, který existuje v pár prototypech, nebyl ještě zaveden ani u WP, nesplňuje kritéria AČR a vyrábí ho firma zcela závislá na polské politické scéně a jejíž management se mění rychleji než apoštolové na pražském orloji prostě nenabízí.
        Prostě příliš velký risk a případné benefity malé.Skrýt celý příspěvek

        • Miroslav
          20:15 07.02.2022

          Toto nie je o V4

          Toto nie je o V4

    • Lukas
      14:38 07.02.2022

      przeciwminowy level 4a/b? Dla pojazdu gąsienicowego? Kosmos... Ciekawe jestem czy ktoś się odważy na poważne testy balistyczne - w tym "detonacje" 10 kg Wówczas okaże się ile ...Zobrazit celý příspěvek

      przeciwminowy level 4a/b? Dla pojazdu gąsienicowego?
      Kosmos...
      Ciekawe jestem czy ktoś się odważy na poważne testy balistyczne - w tym "detonacje" 10 kg
      Wówczas okaże się ile jest prawdy a ile marketingu...

      Kto ma w arsenale przeciwpancerne miny o masie ładunku wybuchowego 10 kg?
      Nawet stare radzieckie miny TM-62 ma mniej...Skrýt celý příspěvek

      • tomas.kotnour
        17:30 07.02.2022

        Toto není ani tak o minách jako spíše o zakopaných dělostřeleckých projektilech, ale jak Američané zjistili, není problém někde místo jednoho zakopat dva...

        Toto není ani tak o minách jako spíše o zakopaných dělostřeleckých projektilech, ale jak Američané zjistili, není problém někde místo jednoho zakopat dva...

        • Lukas
          22:09 07.02.2022

          Tak tylko że IED to domena konfliktów niskiej intensywności... A tam raczej kołowe pojazdy się używa - a nie gąsienicowych BWP. Ja naprawdę chętnie poczytałoby o testach ...Zobrazit celý příspěvek

          Tak tylko że IED to domena konfliktów niskiej intensywności...
          A tam raczej kołowe pojazdy się używa - a nie gąsienicowych BWP.

          Ja naprawdę chętnie poczytałoby o testach porównawczych gdzie by "wysadzono" takiego Cv90 mk IV.

          Bo szerze powiedziawszy to Spz Puma może zapewni "bezpieczeństwo" załodze przy wybuchu 10 kg TNT...
          Reszta - cóż... mam wątpliwości...Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 2 z 2