Polské bojové vozidlo pěchoty Borsuk pro slovenskou a českou armádu
- 7. 2. 2022
- 194 komentářů
- Redakce AN
Slovenské ministerstvo obrany obdrželo čtyři nabídky v procesu akvizice nových bojových vozidel pěchoty (BVP) pro pozemní síly Ozbrojených sil Slovenské republiky. Velkým překvapením je nabídka BVP Borsuk od polského průmyslu.
Historie BVP Borsuk
Projekt Nového obojživelného bojového vozidla pěchoty NPBWP (Nowy Bojowy Pływający Wóz Piechoty) Borsuk realizuje konsorcium vedené společnosti HSW (Huta Stalowa Wola).
Součástí konsorcia jsou:
- OBRUM (Ośrodek Badawczo Rozwojowy Urządzeń Mechanicznych);
- Rosomak S.A., (dříve WZM Siemianowice Śląskie);
- WZE (Wojskowe Zakłady Elektroniczne);
- WZM (Wojskowe Zakłady Motoryzacyjne);
- Vojenská akademie ASzWoj (Akademia Sztuki Wojennej);
- WZInż (Wojskowe Zakłady Inżynieryjne);
- Vojenská akademie WAT (Wojskowa Akademia Techniczna);
- Vojenský institut obrněné a automobilové techniky WITPiS (Wojskowy Instytut Techniki Pancernej i Samochodowej);
- Varšavská technická univerzita PW (Politechnika Warszawska).
Propagační video BVP Borsuk
Program Borsuk měl začít v roce 2013, ale soutěž č. 4/2013 vyhlášená Národním centrem pro výzkum a vývoj (NCBiR) byla zrušena. Rozhodnutí padlo až po soutěži č. 5/2014, která umožnila dne 24. října 2014 podepsat smlouvu na výzkumné a vývojové práce s rozpočtem 75 milionů zlotých (82 milionů zlotých podle dnešních cen; 438 milionů Kč).
V roce 2016 výzkumné a vývojové práce dospěly do druhé fáze, tedy do vytvoření koncepčního návrhu a technicko-ekonomické analýzy. Poté došlo k předání počátečních taktických a technických předpokladů (WZTT) zhotoviteli, což umožnilo vypracovat v květnu 2017 předběžnou podobu BVP Borsuk a následně přistoupit ke stavbě demonstrátoru. Tento demonstrátor, nazývaný také model, šlo poprvé vidět na výstavbě MSPO 2017 v Kielcích. Základní trup demonstrátoru materiálově a tvarově odpovídal pozdějším prototypům (viz dále).
První skutečný prototyp Borsuk vznikl v roce 2018 a byl osazen polským bezosádkovým bojovým modulem ZSSW-30 (Zdalnie Sterowany System Wieżowy). Program ZSSW-30 běžel (a běží) nezávisle na programu Borsuk. Testy prototypu potvrdily jeho plavby-schopnost a dobré trakční vlastnosti.
Zkušenosti s testy prvního prototypu umožnily vývoj finální verze Borsuku, tedy druhého prototypu (třetího exempláře BVP Borsuk). Tento druhý prototyp slouží k dalšímu testovacímu výzkumu a představil se na polygonu Deba během cvičení Dragon-21. Předchozí exemplář, první prototyp, jak se v době zahájení vývojových prací na NBPWP předpokládalo, byl použit k ověření balistické a proti-minové ochrany během ostrých zkoušek.
V roce 2020 začala série testů – předběžné testy skončily v roce 2021, konec kvalifikačních je plánován na letošní rok. V roce 2023 prvních 14 sériových vozidel Borsuk převezmou polské ozbrojené síly.
„Model“ Borsuk představený na MSPO 2017 byl vyroben z pancéřové oceli, s kterou bylo počítáno i u prototypů a sériových vozidel. Vyplynulo to z původních předpokladů HSW, která s omezeným rozpočtem i časem na provedení prací přeměnila model (demonstrátor) na první prototyp BVP Borsuk. Prezentovaná hrubá podoba modelu umožnila získat první podrobné informace o konstrukci; větší foto / Jan Grohmann
Motor a odpružení
Základní takticko-technické vlastnosti BVP Borsuk:
BVP Borsuk |
|
Délka |
7600 mm |
Šířka |
3400 mm |
Výška ke krytu pozorovacího a zaměřovacího senzoru na věži |
3330 mm |
Hmotnost podvozku |
25 tun |
Hmotnost věže ZSSW-30 |
2,81 tuny |
Maximální rychlost vpřed / vzad |
75 / 35 km/h |
Rychlost plavby vpřed / vzad |
osm / tři km/h |
Zrychlení do 30 km/h |
devět sekund |
Konstrukce Borsuka odpovídá typickým moderním vozidlům této třídy. V přední části je motorový prostor ve tvaru „L“ pro jednotku typu power-pack – německý motor MTU 8V199 TE20 o výkonu 530 kW (720 koní) (známý z transportéru Boxer) a automatická převodovka Perkins X300.
BVP Borsuk používá hydropneumatické (HP) odpružení místo torzních tyčí. Bylo použito 12 závěsných modulů Horstman InArm od britsko-německého koncernu Horstman.
Zavěšení Horstman InArm není ve světě příliš rozšířené. Jediným sériově vyráběným bojovým vozidlem využívajícím tento konkrétní typ HP odpružení je nové singapurské BVP Hunter. Tento typ HP odpružení byl navržen pro zrušené projekty amerického BVP GCV (Ground Combat Vehicle), resp. pro britské průzkumné bojové vozidlo FSCS (Future Scout and Cavalry System).
Například německé BVP Puma používá osvědčenější odpružení typu Hydrostrut, které se používá i u polské kolové platformy Rosomak a polské lehké pásové platformy LPG (Lekki Podwoz Gąsienicowy).
Balistická ochrana
Oficiální balistická ochrana BVP Borsuk je udávaná:
- Čelní ochrana – více než úroveň 4 podle STANAG 4569;
- Boční, zadní a horní ochrana – více než úroveň 3 podle STANAG 4569;
- Protiminová ochrana – více než úroveň 3 podle STANAG 4569.
Ochrana na první pohled nevypadá nijak zvlášť působivě – deklarované parametry balistické ochrany jsou obdobné jako u polské kolové platformy Rosomak. Ale ďábel tkví v detailech.
Níže uvedené informace nemusí být zcela v souladu se skutečností, neboť podrobné informace o řešení balistické ochrany jsou utajovány. Autorem níže uvedené informace jsou tedy hypotézy založené na kusých informacích týkajících se BVP Borsuk a dalších projektů:
Základní a nejdůležitější informací je, že Borsuk využívá převážně pancéřovou ocel vysoké tvrdosti (třída 500) v podobě plátů o tloušťce deset milimetrů.
Tuto tloušťku „vypočetl“ nadšenec na demonstrátoru představeném na MSPO 2017, který byl později přestavěn na první prototyp.
Hypotézu o použití oceli této třídy a tloušťky potvrzuje skutečnost, že stejné ocelové pláty (a stejné tloušťky) se používají pro výrobu vozidel Opal III (LPG), která se v polské armádě vyskytují ve formě dělostřeleckých velitelských vozidel pro houfnice Krab a minomety Rak (vše vyrábí HSW).
Samotné použití oceli třídy 500 je řešení specifické pro polský obranný průmysl. Na Západě se totiž ke stavbě BVP používá ocel třídy 450, která má lepší poměr mezi tvrdostí a plasticitou a zároveň se snáze svařuje.
Norma MIL-DTL-46100 je jednoznačná, v souladu s ní můžeme specifikovat balistickou odolnost deset milimetrů silného balistického plátu H500. Odolnost pancíře je testována při průrazu pod úhlem 30°, přičemž samotným výsledkem je minimální rychlost dopadu splňující požadavky na 50 % zásahů. U plátu o tloušťce deset milimetrů tato rychlost překračuje úsťovou rychlost průbojné střely M2 ráže 7,62 mm (.30-06 Springfield), díky čemuž zcela odolá tomuto typu střely.
Naproti tomu u průbojné střely M2 ráže 12,7 mm (.50 BMG) je minimální dopadová rychlost 652 m/s, což odpovídá vzdálenosti 550 metrů.
Holá korba BVP Borsuk zveřejněná v měsíčníku RAPORT-WTO (č. 9/2020) / Marcin Deptuła
Na výše uvedené fotografii lze vidět průřez horním a spodním čelním pancířem BVP Borsuk. U spodního krytu jsou dvě ocelové desky v prostorovém uspořádání – přední vnější deska je skloněna pod úhlem cca 30° ve střední části a cca 50° ve spodní části. Tloušťka obou desek je deset milimetrů. Toto prostorové uspořádání chrání vozidlo proti průbojné munici 23×151 mm a 30×165 mm. To je z hlediska ochrany posádky a výsadku pojištěno dalšími přídavnými ocelovými pláty dělící motorový a užitný prostor.
Není zaručeno, že při použití střely 3UBR8 (30×165 mm) s wolframovým penetrátorem nedojde k poškození pohonné jednotky Borsuku. To nemuselo být vzato v úvahu, protože norma STANAG 4569 pro potřeby balistických testů umožňuje demontovat pohonnou jednotku a další součástí (které nejsou součástí pancíře) z vozidla.
Pokud jde o přední horní pancíř, lze předpokládat, že horní přední pancíř se skládá z jednoho ocelového plátu o tloušťce deset milimetrů, nakloněného pod úhlem přibližně 80°. Taková deska dokáže nejen zastavit munici ráže 14,5 mm, ale také odrazit průbojnou munici ráže 20 až 30 mm. Díky tomu vozidlo v této oblasti je chráněno i proti střelám 3UBR8.
Proč tedy nebyl Borsuk testován pro splnění úrovně 5 podle normy STNAG a proč se HSW rozhodla vyhlásit čelní ochranu pouze na úrovni 4?
Zdá se, že to má tři důvody:
- Polská armáda a výzkumné ústavy nepoužívají munici 25×137 mm, která se používá pro splnění požadavků úrovně 5 – pro testování pancíře na této úrovni je nutný kanón Oerlikon KBA nebo M242, který není v Polsku k dispozici, nebo pneumatický kanón uzpůsobený ke střelbě ekvivalentem střel ráže 25 mm. Na druhou stranu k vyslání Borsuka do zahraničí je zapotřebí souhlas polského ministerstva obrany (MON). Důležité jsou i náklady – zvláště v případě velmi skromného rozpočtu.
- Průbojné třely APDS ráže 23 mm používané v polské armádě lze klasifikovat jako ekvivalentní (nikoli však jako ekvivalent!) ke střelám APDS ráže 25 mm. V současné době je však pro splnění úrovně 5 vyžadována odolnost vůči 25mm nábojům APFSDS s vyšší průbojností. Proto ani pozitivní výsledky testů s použitím střeliva 23×151 mm neumožňují výrobci deklarovat vyšší úroveň ochrany podle STANAG 4569.
- V případě odstranění pohonné jednotky power-pack během balistických testů nemusel Borsuk splňovat požadavky úrovně 5. A nikdo by se nerozhodl prostřelit trup s dosti drahým pohonným agregátem pro balistické testy
Boční moduly
Významným rozdílem mezi demonstrátorem z MSPO 2017 a prototypy byly dodatečné moduly namontované na bocích vozidla – mírně měnící tvar karoserie. Přítomnost přídavných modulů zvýšila cílovou bojovou hmotnost BVP z původních 25 tun na konečných 28 tun, přičemž bylo nutné zachovat stejnou plavby-schopnost.
U bočního pancíře je velmi dobře vidět průřez vztlakovou přepážkou a jednotlivé ocelové pláty. Díky analýze demonstrátoru představeného v roce 2017 je možné určit přesný boční průřez prototypů.
Systém bočního pancéřování prototypu BVP Borsuk představeného v roce 2018 se skládal z deset milimetrů silného základního ocelového plátu, cca deseti centimetrů prostoru vyplněného speciální vztlakovou pěnou a osmimilimetrovým vnějším plátem, který je pomocí šroubů připevněn k hlavnímu pancíři.
Nejedná se o zcela nové řešení – podobné, ne-li identické řešení, bylo v roce 2015 představeno na konceptu Rosomak-M, což byl návrh modernizace Rosomaku, spočívající ve zvýšení maximální přípustné hmotnosti obojživelného Rosomaku z 22,5 na 23,5 tuny. / archív autora
Taková dodatečná balistická ochrana podle výrobce splňuje požadavky úrovně 3, tedy chrání proti průbojné munici ráže 7,62 mm. Ve skutečnosti však vzhledem k výkonům puškových nábojů s karbidovým jádrem tento štít chrání také před puškovými náboji větších ráží. Štít splňující minimální požadavky úrovně 3 také chrání proti průbojným střelám:
- 12,7×99 mm dopadajícím pod pravým úhlem ze vzdálenosti 100 metrů;
- 14,5×114 mm dopadajícím pod úhlem 30° ze vzdálenosti 200 metrů;
Z veřejně dostupných studií je však známo, že v případě 14,5mm střel lze takové balistické ochrany dosáhnout u 50 % zásahů i při jejich střelbě ze vzdálenosti 100 metrů pod úhlem 20°. S přihlédnutím k použití prostorového uspořádání, kdy jsou ocelové pláty od sebe vzdáleny 80 mm, však může být skutečná účinnost tohoto pancíře ještě vyšší – výše uvedené výsledky jsou možné, když je vzdálenost mezi ocelovými deskami 30 mm.
A přichází další zajímavý detail.
Aktuálně prezentovaný Borsuk je široký 3400 mm – v souladu s požadavky armády. Původně navržené vozidlo však mělo šířku 3200 mm. Těchto 200 mm rozdílu může vytvořit celkový obrázek o celkové boční odolnosti BVP Borsuk. Ale tady se pouštíme již do úplných spekulací.
Pouhá skutečnost větší šířky plováků může zlepšit účinnou ochranu prostorového pancíře.
Možná je v bočním modulu další tenká ocelová deska – například děrovaná deska z oceli vysoké tvrdosti H550 / 600, která může zlepšit odolnost proti zásahům a zvýšit pravděpodobnost destrukce střely při průniku.
V případě ochrany proti průbojné munici z automatických kanónů ráže 23 a 30 mm by však měl být zatím použit údaj o odolnosti proti zásahům pod úhlem alespoň 60°.
V případě střel 3UBR6 (30×165 mm) existuje reálná možnost, že boční pancíř Borsuka chrání před zásahy pod úhlem 60° na vzdálenost 500 až 700 metrů – což je typická vzdálenost střelby z 20 až 30mm kanónů.
Přeprava po železnici a možnost zvýšení balistické ochrany
Následující popis představuje vozidlo v odlehčené verzi – plavby-schopné. Zcela samostatnou záležitostí je také možnost použití kompozitního přídavného pancíře.
S ohledem na skutečnost, že v „holé“ verzi (tj. bez přídavných plováků) je Borsuk široký 3200 mm – což znamená, že jde o jedno z mála BVP, které se vejde do velmi přísných českých norem pro dopravu nákladů pro železnici (maximální šířka vozidla musí být 3290 mm). Zároveň maximální šířka vozidla neomezuje instalaci přídavného pancéřování.
Na polských železnicích je možné přepravovat mnohem širší vozidla – šířka Borsuka může být 3550 nebo dokonce 4000 milimetrů. Železniční vagony určené pro přepravu těžkých vojenských vozidel byly určeny pro přepravu tanků řady T-72, které jsou široké 3550 mm a polské předpisy umožňují přepravu vozidel do šířky 4000 metrů.
Skutečné „úzké hrdlo“ jakékoli konstrukce BVP je odpružení. 14 závěsných modulů InArm mělo u BVP GCV umožnit dosažení maximální bojové hmotnosti 76 tun. Stejné zavěšení je v současnosti navrženo také pro BVP M2 Bradley – 10 modulů má zajistit nosnost až 45 tun. Výhodou tohoto typu zavěšení je, že nezasahuje do konstrukce trupu bojového vozidla a zároveň je proces výměny modulů zavěšení jednodušší ve srovnání s procesem výměny zavěšení na bázi torzních tyčích. Navíc parametry podvozku lze měnit volbou tlaku stlačeného dusíku v tlumičích. Možnostem použitého HP odpružení se tedy opravdu meze nekladou.
Ve skutečnosti jediným významným omezením v přidávaní dalšího pancíře na BVP Borsuk je aktuálně používaný motor MTU o výkonu 530 kW. Existuje však varianta stejného motoru o výkonu až 618 kW, která zajistí uspokojivou mobilitu u vozidla do hmotnosti 38 až 40 tun.
BVP Borsuk představil během cvičení Dragon-21. Jde o „druhý prototyp“. Je jasně viditelný boční modul, který je asi největší hádankou konstrukce. Viditelný je i způsob montáže modulů. Což zvětšilo šířku vozu na armádou požadovaných 3400 mm a zlepšilo vztlakový objem. Je snadné si představit, i v polních podmínkách, výměnu těchto modulů za jiné (např. ERA). / HSW
Zhodnocení konstrukce
Při stavbě Borsuka byla použita osvědčená řešení. HSW s omezeným rozpočtem a znalostmi se při výstavbě Borsuku snažila využít všechna nová, ale již osvědčená řešení vyvinutá v posledních letech, především v souvislosti s programem Rosomak. Tento přístup snížil čas, rizika a náklady na výzkum a vývoj. Důležitým prvkem je cena – vývoj a následná implementace zcela nových řešení generuje náklady – ty se pak promítají do ceny vozidla.
Ve výsledku tak dostáváme vozidlo výrazně lehčí než konkurenční stroje, přičemž v základní „holé“ variantě poskytuje základní ochranu proti nejpravděpodobnějším hrozbám na bojišti. Zde je třeba zdůraznit, že projekt vzniká za přísných požadavků armády. Tedy síly, která neplánuje bojovat s armádami vybavenými těžkými BVP západní výroby, tedy vyzbrojenými kanony pro munici 30×173 mm a výkonnějšími...
Velkou předností Borsuku je skutečnost, že jako vozidlo navržené od základů ve druhé dekádě 21. století zahrnuje již v základním návrhu pokročilá řešení (např. HP odpružení) a koncepty (snadno vyměnitelné, upravitelné modulární pancéřování, výkonný zdroj elektrické energie pro sofistikované komunikační systémy a potenciální instalace APS). Ostatní výrobci se tato řešení snaží přizpůsobit stávajícím konstrukcím. BVP Borsuk má tedy velkou rezervu pro vývoj odvozených variant a budoucí vývoj.
Borsuk pro export
Nabídka BVP Borsuk pro slovenskou armádu je velkým překvapením. K podání takové nabídky je třeba souhlasu MON. Navíc mluvíme o projektu financovaném armádou a vytvořeném na konkrétní objednávku polské armády. Projekt přitom formálně neskončil. Autor neví, co je impulsem ke změně přístupu MON, které bylo vždy označováno za „hlavní brzdu“ vývozu zbraní.
Přesto je třeba taková rozhodnutí vnímat pozitivně – každé výběrové řízení je příležitostí nejen k prezentaci vlastních úspěchů, ale také možností ověření a srovnání s jinými vozidly.
Jak tedy může vypadat nabídka HSW v porovnání s ostatními konkurenty?
Zde samozřejmě vstupujeme do vod naprostých spekulací. Nejsou nám známy ani nabídky, ani přesné požadavky a priority zákazníka.
HSW je výrobcem vozidla i bojového modulu ZSSW-30, jehož podrobný popis je tématem na samostatný článek. Tato skutečnost umožňuje HSW mnohem flexibilnější přístup k případné společné výrobě vozidel pro slovenskou armádu. Moderní věžový systém stojí polovinu, ne-li více, ceny celého vozidla. HSW jako výrobce vozidla a modulu může mnohem snadněji personalizovat podobu poptávaného BVP podle slovenských požadavků, než zájemci nabízející vozidlo a věže od dvou různých výrobců. Další možností je nechat volbu bojového modulu na zákazníkovi. Zde stojí za to připomenout, že kromě Borsuku musí HSW vyrábět moduly pro kolová vozidla Rosomak – v současnosti jich je 340 kusů.
Prototyp BVP Borsuk na Dragon-21
Vozidlo je vyvinuto v Polsku, nejedná se o licencované vozidlo – neexistují tedy žádné zákony omezující vývoz ze třetích zemí (jako tomu bylo u Rosomaku).
Před HSW stojí vyhlídka na velkoobjemovou výrobu BVP Borsuku – bez ohledu na dodatečné exportní objednávky má HSW do roku 2035 dodat polské armádě až 588 kopií. Co to v praxi znamená? Společnost HSW bude jistě potřebovat partnery pro podporu výroby pro polské ozbrojené síly. Navíc velká sériovost výroby (v případě společného nákupu Polsko, ČR, a SR jde minimálně o 1000 vozidel) naprosto zásadně sráží jednotkovou cenu, jak základní verze BVP, tak dalších odvozených verzí.
HSW není gigantem zbrojního průmyslu, jako jsou GDLS (General Dynamics Land Systems) a RLS (Rheinmetall Landsysteme). Avšak HSW a další subjekty přímo zapojené do výroby BVP Borsuk mohou nabídnout poměrně rozsáhlý balík výzbroje a spolupráci na dalších vojenských projektech – zejména v dělostřeleckém segmentu, ale také v oblasti průzkumu, komunikace a velení.
Projekt BVP Borsuk je stále ve vývoji – armáda bude potřebovat specializovaná vozidla – hypoteticky se na jejich vývoji mohou podílet zahraniční dodavatelé. Navíc samotný Borsuk má být levnější než západní konstrukce, jejíchž jednotková cena neumožňuje zavedení BVP v dostatečném množství pro polské ozbrojené síly (mimo jiné i díky zmíněné nízké sériovosti výroby).
Návrh HSW má samozřejmě i své slabiny – politický dohled nad státními obrannými společnostmi může být „koule u nohy“, zvláště na trhu, kde prostě mít „dobrý produkt“ nestačí. HSW také není nijak zvlášť uznávanou značkou a postrádá tradici a zkušenosti s konstrukcí BVP – to vše pomáhá konkurenci s očerňováním polské nabídky.
Na druhou stranu, kdo by dnes znal firmu Patria a transportér AMV, kdyby se před 20 lety někdo ve Varšavě nerozhodl koupit vozidlo, nabízené neznámou finskou firmou, která poslala do polského výběrového řízení prototyp?
Slováci a Češi hledají nástupce BVP
Není překvapením, že ve stejné době česká, slovenská a polská armáda hledají náhradu za sovětská pěchotní vozidla BVP-1/2. Společná minulost ve Varšavské smlouvě znamená podobné stáří, míru opotřebení a technickou vyspělost zbraní našich armád.
Otevřenou otázkou je, zda opět, jako tomu bylo v případě nákupu víceúčelových bojových letounů, vrtulníků, kolových obrněných vozidel nebo samohybných houfnic, „půjde každá armáda svou vlastní cestou“ a svou volbu zdůvodní vágním „specifické potřeby ozbrojených sil“. To je zajímavé zejména v kontextu možnosti spolupráce mezi Prahou a Bratislavou. Ostatně obě armády chtějí získat licence na omezený počet vozidel. Obě armády se zavázaly k průmyslové spolupráci a obě mají omezené rozpočty. Je zřejmé, že i přes potíže s domluvou jak jednotných požadavků, tak případné dělby práce, společný nákup sníží jednotkové ceny a zvýší interoperabilitu v rámci NATO.
Otevřenou otázkou je, zda jsou osoby s rozhodovací pravomocí připraveny strávit „trpká ponaučení“ z předchozích výběrových řízení a provést nový výpočet zisků a ztrát.
Bohužel z této skládačky vypadlo Maďarsko, které celkem rychle a rozhodně vyhodnotilo nejpříznivější zdroj nákupu nových zbraňových systémů, tedy Německo. Není přitom pochyb o tom, že Budapešť se při rozhodování o nákupu toho či onoho modelu výzbroje rozhodla pouze pro maximalizaci dosavadních politických výhod.
Naprosto jistě existují možnosti zvýšení vojensko-průmyslové spolupráce mezi státy středoevropského regionu. Jedinou otázkou je, zda naše politická elita dokáže rozlišit skutečné přínosy od přínosů zdánlivých – často navrhovaných lobby zahraničních uchazečů a domácího průmyslu.
Autor je polským korespondentem Armádních novin, který si přeje zůstat v anonymitě.
Související články
Polské bojové vozidlo pěchoty Borsuk
Na polském vojenském veletrhu MSPO 2018 bylo podruhé vystaveno vyvíjené polské bojové vozidlo ...
- 17.09.2018
- 54 komentářů
- Jan Grohmann
MSPO 2019: Ve znamení nového bojového vozidla pěchoty Borsuk
V těchto dnech probíhá tradiční mezinárodní vojenská výstava MSPO 2019 (Miedzynarodowy Salon ...
- 05.09.2019
- 36 komentářů
- Jan Grohmann
Přichází epocha polského bojového vozidla pěchoty Borsuk
Polský portál Dziennik Zbrojny přinesl obsáhlý materiál o třech zásadních projektech polských ...
- 20.04.2020
- 117 komentářů
- Jan Grohmann
Než dorazí Borsuk. Polská modernizace BVP-1
Polské vojenské závody WZM (Wojskowe Zaklady Motoryzacyjne) na vojenské výstavě MSPO 2021 v Kielcích ...
- 10.09.2021
- 188 komentářů
- Jan Grohmann
Aká je vlastne štruktúra poľského mechanizovaného práporu?
Aká je vlastne štruktúra poľského mechanizovaného práporu?
batalion zmechanizowany - na BWP-1 kompania dowodzenia (z plutonem rozpoznawczym) 4 kompanie zmechanizowane (14x BWP-1 1x WPT) kompania moździerzy 6 moździerzy 120mm i 6 ATGM ...Zobrazit celý příspěvek
batalion zmechanizowany - na BWP-1
kompania dowodzenia (z plutonem rozpoznawczym)
4 kompanie zmechanizowane (14x BWP-1 1x WPT)
kompania moździerzy 6 moździerzy 120mm i 6 ATGM Spike LR
kompania logistyczna
grupa zabezpieczenia medycznego (pluton )
w batalionach na KTO Rosomak kompania moździerz ma 8 moździerzy RakSkrýt celý příspěvek
Cóż w całej dyskusji brakuje mi najważniejszego... Pytania - dlaczego Praga i Bratysława oddzielnie kupuje następce BVP-2? Przecież ostatecznie ACR i OSSR będą współpracować w ...Zobrazit celý příspěvek
Cóż w całej dyskusji brakuje mi najważniejszego...
Pytania - dlaczego Praga i Bratysława oddzielnie kupuje następce BVP-2?
Przecież ostatecznie ACR i OSSR będą współpracować w ramach NATO.
Co więc sprawia że czeski wojak potrzebuje innego wozu niż jego słowacki kolega?
Bo owszem czy żołnierz Armee de Terre czy nawet WP może powiedzieć "działamy winnych warunkach-potrzebujemy zupełnie innego sprzętu".
Ale czy ACR tak bardzo różni się od OSSR -"doktryną", organizacją, oczekiwaniami (wyzwaniami)?
To jest pytanie...Skrýt celý příspěvekTen hlavní důvod je ten že když se u nás vypisovalo výběrové řízení, tak OSSR modernizovali svoje BVP-2 a nezdálo se že se na to něco změní.Obrat přišel až s nástupem nové vlády ...Zobrazit celý příspěvek
Ten hlavní důvod je ten že když se u nás vypisovalo výběrové řízení, tak OSSR modernizovali svoje BVP-2 a nezdálo se že se na to něco změní.Obrat přišel až s nástupem nové vlády což nemohl nikdo předvídat. Také je potřeba si uvědomit že kdyby ministerstvo obrany dodrželo plánovaný harmonogram, tak by byla smlouva na naše BVP už dva roky podepsaná.Skrýt celý příspěvek
Slovensko nemodernizovalo BVP-2, ale BVP-1. Od cielov sposobilosti 2017 je v pláne nové pásové BVP. Dôvody prečo nebakupujeme spolu je úplne iný. Pohľady na potreby armády su ...Zobrazit celý příspěvek
Slovensko nemodernizovalo BVP-2, ale BVP-1.
Od cielov sposobilosti 2017 je v pláne nové pásové BVP.
Dôvody prečo nebakupujeme spolu je úplne iný.
Pohľady na potreby armády su úplne rozdielne. Vidno už len na skladbe pasovych vozidiel, myslím tie ďalšie verzie.
Štruktúra sa síce zda byť podobna, ale len na povrchu.Skrýt celý příspěvekOno je úplně jedno jestli z BVP-1, 2 nebo Svatavy. Když se u nás rozjížděl tendr nebyl ze strany Slovenska sebemenší zájem. Jak jsem psal tehdy jeli modernizace a na realizaci ...Zobrazit celý příspěvek
Ono je úplně jedno jestli z BVP-1, 2 nebo Svatavy.
Když se u nás rozjížděl tendr nebyl ze strany Slovenska sebemenší zájem. Jak jsem psal tehdy jeli modernizace a na realizaci nákupu nových by si u vás nikdo nevsadil.
Skladba je naprosto nepodstatná. Vybírá se primárně platforma na které vzniknou další verze.Skrýt celý příspěvek
Uz jenom podle nekonecnych obstrukci vyberovych rizeni let minulych je zrejme, ze konecny vyber bude stejne nakonec politicke rozhodnuti, a napriklad u tezke brigady jeste tlacene ...Zobrazit celý příspěvek
Uz jenom podle nekonecnych obstrukci vyberovych rizeni let minulych je zrejme, ze konecny vyber bude stejne nakonec politicke rozhodnuti, a napriklad u tezke brigady jeste tlacene casem naseho zavazku.
Obecna otazka, ma skutecne vyznam nakupovat v zemich, ktere dlouhodobe zbochybnyji NATO jako organizaci - Francie, nebo Nemecko - zeme trpici stokholmskym syndromem ?
Z takoveho pohledu ma jiste jakakoliv soucinnost s Polskou stranou vetsi smysl, pokud uvazime propojenost prumyslu, tak zase vitezi Nemecko, stejne tak jako jejich vyrobni kapacity umistene dale na zapad, tak snad i v "bezpecnejsi" zone. Ale vzhledem k jejich dlouhodobe a az fundamentalisticke politicke doktrine "Nic nez byznys", je tezke vnimat takoveho partnera jako dlouhodobe spolehliveho.
Kdyz se k tomu pripoctou, jiz v clanku zminena rizika a dosti pochybne obchodni praktiky napric vsemi vyrobci tohoto odvetvi, tak idealni produkt, ktery by nenechal mraky pochybnosti stejne nikdy nevyberete.
A proto doufam, ze se vybere reseni, ktere bude co nejvice navazene na skutecne vyuzivanou techniku v regionu, a to zejmena tech zemi, ktere take budou ochotne a schopne tuto techniku vyuzit k nasi spolecne ochrane a ochotne ji dele spolecne rozvijet. Ostani je obdobne jako ve sfere, jestli Intel nebo AMD :)Skrýt celý příspěvekProblém je, že pokud to mám být skutečně moderní stroj tak bez technologii těch dvou zemí to stejně nepostavíte pak už zbývá jen ta nenáviděná Amerika.
Problém je, že pokud to mám být skutečně moderní stroj tak bez technologii těch dvou zemí to stejně nepostavíte pak už zbývá jen ta nenáviděná Amerika.
Nemám sílu pročíst všechny komentáře zpětně.. Zajímalo by mě (vaše názory): a) vojenský pohled - je Borsuk použitelný pro potřeby AČR? (třeba s nějakou úpravou) (bez ohledu na ...Zobrazit celý příspěvek
Nemám sílu pročíst všechny komentáře zpětně..
Zajímalo by mě (vaše názory):
a) vojenský pohled - je Borsuk použitelný pro potřeby AČR?
(třeba s nějakou úpravou)
(bez ohledu na podmínky zrušeného VŘ)
b) výrobní pohled - píšete níže o kapacitě výroby v Polsku; teoreticky je možná licenční výroba v ČR?
c) strategický pohled - proč nejít cestou sblížení s Polskem, co varianta společného nákupu s OS SR (dnes na czdefence: Slovensko obdrželo 4 nabídky na pásová BVP)
Můj názor je, že všechny varianty by se měly minimálně prověřit, protože se Slováky má (může mít) smysl sloučit nákup(y), a s Poláky má smysl ze strategického pohledu navázat silné spojenectví...Skrýt celý příspěvekVŘ minimálně zatím zrušené nebylo. /je Borsuk použitelný pro potřeby AČR/ Požadavky armády nesplňuje. /teoreticky je možná licenční výroba v ČR?/ Teoreticky je možné všechno. ...Zobrazit celý příspěvek
VŘ minimálně zatím zrušené nebylo.
/je Borsuk použitelný pro potřeby AČR/
Požadavky armády nesplňuje.
/teoreticky je možná licenční výroba v ČR?/
Teoreticky je možné všechno. Ovšem má licenční výroba smysl na 200 kusů? Spíš ne. S montáží ve VOP se počítalo od začátku.
Slováci si vybírají vozidlo podle svých požadavků. Upřímně si nemyslím že by měl Borsuk velké šance. Je to vozidlo vyvinuté na míru požadavkům polské armády. Stejně jako Puma té Německé. Stejně jako není v zahraniční úspěšná Puma tak to bude platit i o Borsuku.
Se Slováky už se tenhle nákup nesloučí. To je jisté.Skrýt celý příspěveka) pokud by Borsuk splňoval požadavky AČR tak jistě bude použitelný. Jen je otázka kolik by si výrobce za to vzal bobů a jestli u tradičních dodavatelů BVP by to nevyšlo ...Zobrazit celý příspěvek
a) pokud by Borsuk splňoval požadavky AČR tak jistě bude použitelný. Jen je otázka kolik by si výrobce za to vzal bobů a jestli u tradičních dodavatelů BVP by to nevyšlo levněji.
b) teoreticky je možné vše, údajně i cestovat časem :-) , s praxí je to ale složitější. Je otázka souhlasili by německý výrobce motorů s přesunutím licenční výroby do ČR? Je dobré nezapomínat, že Borsuk není čistě polský stroj. Je to stroj vyvíjený pro potřeby Polské armády, Polským státním podnikem (tuším, když tak mně opravte) ale z dílů ze zahraničí v nějakém měřítku. Takže je otázka jestli ti co drží licenci nebo patenty na tyto díly by s něčím takovým souhlasili.
c) S Polskem a Slovenskou jsme strategičtí partneři už v NATO snažit se to prohlubovat mimo tuto organizaci by v tuto chvíli nedávalo moc smysl. Je to prostě běh na dlouhou trať. Stačí se podívat na to jak komplikované je řešit bezpečnostní a partnerské otázky v rámci EU kde je dostatek problémů a jen základní podoba nějaké takové spolupráce mimo NATO se řeší už několik let a výsledky moc oslňující nejsou.
Ono ve finále i samotné NATO má v těchto otázkách hodně problémů a to je asi co se týče bezpečnosti nejvýkonnější a nejúčinnější mezinárodní organizace ve které jsme. Takže vytvářet něco dalšího separátního je... :-)Skrýt celý příspěvekJeśli chodzi o części - cóż cokolwiek kupicie to kwestia p-p jest kwestią zupełnie odrębną w stosunku do pojazdu. Podobnie z armatą czy ATGM - które ewentualną licencyjną produkcje ...Zobrazit celý příspěvek
Jeśli chodzi o części - cóż cokolwiek kupicie to kwestia p-p jest kwestią zupełnie odrębną w stosunku do pojazdu.
Podobnie z armatą czy ATGM - które ewentualną licencyjną produkcje musicie wynegocjować oddzielnie.
Nawet w niemieckich konstrukcjach znają się komponenty nie niemieckie (a w zasadzie wystarczy że będą to komponenty od innego koncernu - by ten mógł powiedzieć "nie")
To że pojazdy powstał pod wymagania polskiej armii nie jest ani wadą ani zaletą. To raczej informacja że forma pojazdu została uzgodniona z użytkownikiem i że nie będzie "anulowania programu".
CV90 powstał pod wymagania armii szwedzkiej - i nie przeszkodziło to w byciu eksportowanym.Skrýt celý příspěvekV podstatě máte pravdu. Ale jsou to věci na kterých by mohla ztroskotat ta požadovaná spolupráce. Jak moc je to pravděpodobné nevím, jen prostě v případné výrobě se musí počítat i ...Zobrazit celý příspěvek
V podstatě máte pravdu. Ale jsou to věci na kterých by mohla ztroskotat ta požadovaná spolupráce. Jak moc je to pravděpodobné nevím, jen prostě v případné výrobě se musí počítat i s tím, že to není jen o dohodě mezi Polskem a Českou Republikou, ale i původními výrobci. Netvrdím, že by to nešlo se domluvit, ale že je potřeba brát to v potaz jako možnou komplikaci.
Ano také to nevidím jako nějaký velký problém, ale je to věc která bude ovlivňovat cenu. I ta CV-90 se nakonec vždy musela upravit pro potřeby zákazníka. To stejné by muselo nastat i u Borsuka. AČR má prostě jiné požadavky, s tím se musí počítat, stejně jako OSSR, když už by jsme to vztáhli i na ně. A tyhle rozdílné požadavky budou hrát rozdíl v ceně jak nákupu tak provozu. Což je další případné komplikace pro společnou spolupráci a případný vývoj a výrobu.
Ani jedno nemyslím nějak špatně, jen poukazuji na to, že ona ta spolupráce nemusí být vždy tak jednoduchá jak se na první pohled zdá.Skrýt celý příspěvekCV90 se ukázalo jako značně modulární konstrukce. U Borsuku se obávám že je vše podřízeno plavbyschopnosti a z toho plynou nepřekročitelná omezení konstrukce.
CV90 se ukázalo jako značně modulární konstrukce. U Borsuku se obávám že je vše podřízeno plavbyschopnosti a z toho plynou nepřekročitelná omezení konstrukce.
Nonsens CV90 czyli Stridsfordon 90 nie jest modułowy. (jakbyś nie definiował pojęcia modułowy) Owszem jest to udana konstrukcja która dzięki wielu użytkownikom nabywającym pojazdy ...Zobrazit celý příspěvek
Nonsens
CV90 czyli Stridsfordon 90 nie jest modułowy. (jakbyś nie definiował pojęcia modułowy)
Owszem jest to udana konstrukcja która dzięki wielu użytkownikom nabywającym pojazdy w różnym czasie "rozwinęła się".
Ale trzeba pamiętać - pierwsze Strf 90 były tworzone wyłącznie pod ścisłe wymagania armii szwedzkiej - nawet wybór armaty 40mm - nieprzystosowanej do tej aplikacji (zobacz- jak koszmarnie się ładuje ) to wynik "potrzeb armii" - która miała dużo tej amunicji...
Pierwsze CV90 były dość prymitywne i na tyle różnią się od późniejszych wersji (używanych w Szwecji ) że nikt nie myśli o ich modernizacji... (Bo się po prostu "nie da")
I tu pojawia się historia CV90-105 i potem CV90-120 - Hägglunds "wymyślił" sobie te wersje bo chciał skłonić Sztokholm do przebudowy "starych" Strf 90.
Miała to być reinkarnacja Infanterikanonvagn 91Skrýt celý příspěvekTřeba tím že zvládne "navěšení" přídavného pancéřování na úroveň která je požadovaná v našem tendru. Nebo tím že je na něj možné osadit jak osádkovou, tak bezosádkou věž. Osadit ...Zobrazit celý příspěvek
Třeba tím že zvládne "navěšení" přídavného pancéřování na úroveň která je požadovaná v našem tendru. Nebo tím že je na něj možné osadit jak osádkovou, tak bezosádkou věž. Osadit kanóny různých ráží. Nemluvě o dalších vylepšeních které obsahuje CV90 MkIV.
Připomněl bych že Borsuk který vznik nedávno nedohaduje ani zdaleka možností "stařičké" CV90. Nebo snad existuje Borsuk který by odpovídal zadání našeho tendru?Skrýt celý příspěvekBorsuk ma 2 varianty. Lahsiu plavajucu a dlahsiu tazsiu verziu cca 36 ton. Ta uz by mohla poziadavky ACR splnovat. Samozrejme pochybujem ze Borsuk dosahuje kvality konkurencie , ...Zobrazit celý příspěvek
Borsuk ma 2 varianty. Lahsiu plavajucu a dlahsiu tazsiu verziu cca 36 ton. Ta uz by mohla poziadavky ACR splnovat.
Samozrejme pochybujem ze Borsuk dosahuje kvality konkurencie , ale zase cena bude nizsia a to sa v politike tiez pocita.Skrýt celý příspěvek
Pirat49
A viděl někdo někdy tu "těžší variantu"? Jestli existuje jen na stolech konstruktérů, tak jako by nebyla.Pirat49
A viděl někdo někdy tu "těžší variantu"? Jestli existuje jen na stolech konstruktérů, tak jako by nebyla.Právě že jsem se nic nedozvěděl. Existuje alespoň v prototypu nebo ne? Že s projektem těžkého BVP koketovali vím, ale to s Borsukem nemělo nic společného a dnes je to dávno ...Zobrazit celý příspěvek
Právě že jsem se nic nedozvěděl. Existuje alespoň v prototypu nebo ne?
Že s projektem těžkého BVP koketovali vím, ale to s Borsukem nemělo nic společného a dnes je to dávno zrušené.Skrýt celý příspěvekNosnosť podvozku Borsuka je dostatočna na zavesenie prídavného panciera. LynxKf41 je tiež len ovesany prídavným pancierom, ktorý sa pri leteckej preprave napríklad da dole. Systém ...Zobrazit celý příspěvek
Nosnosť podvozku Borsuka je dostatočna na zavesenie prídavného panciera.
LynxKf41 je tiež len ovesany prídavným pancierom, ktorý sa pri leteckej preprave napríklad da dole.
Systém zavesenia prídavného pancierovania nie je jadrová fyzika...
Despektu k poľskému zbrojnému priemyslu nerozumiem. Je na hony ďalej ako ten český. Prakticky okrem nadzvuku a PLRK kategórie HIMAD a vyššie si dokážu všetko vyprodukovať doma.Skrýt celý příspěvekCsendes Jaká je nosnost Borsuku? To je snad Puna. Nevím o tom že by to bylo u Lynxu proveditelné bez dílenského zázemí. Lynx 31 a Lynx 41 jsou naprosto jiné konstrukce. Jo, na ...Zobrazit celý příspěvek
Csendes
Jaká je nosnost Borsuku?
To je snad Puna. Nevím o tom že by to bylo u Lynxu proveditelné bez dílenského zázemí.
Lynx 31 a Lynx 41 jsou naprosto jiné konstrukce.
Jo, na hony to určitě. A s tou domácí technikou to taky není tak horké.Skrýt celý příspěvekTak vzhledem k tomu, že ASCOD 2 bez věže a bez přídavného pancíře má hmotnost 26,5 až 27 tun (podle toho, jestli je základní hmotnost 23 tun s rampou nebo bez + 19 tun užitečná), ...Zobrazit celý příspěvek
Tak vzhledem k tomu, že ASCOD 2 bez věže a bez přídavného pancíře má hmotnost 26,5 až 27 tun (podle toho, jestli je základní hmotnost 23 tun s rampou nebo bez + 19 tun užitečná), tak udávané hmotnosti Borsuka zase tak rozdílné nejsou.Skrýt celý příspěvek
tomas.kotnour
Proto je otázka jsou má Borsuk rezervu nosnosti zcela na místě. Vzhledem k tomu že od začátku vzniká jako plavající BVP předpokládám že ne velkou.tomas.kotnour
Proto je otázka jsou má Borsuk rezervu nosnosti zcela na místě. Vzhledem k tomu že od začátku vzniká jako plavající BVP předpokládám že ne velkou.The Borsuk is based on a chassis derived from that of the South Korean K9 self-propelled howitzer. http://www.military-today.com/... Trocha starší článok o ...Zobrazit celý příspěvek
The Borsuk is based on a chassis derived from that of the South Korean K9 self-propelled howitzer.
http://www.military-today.com/...
Trocha starší článok o Borsku:
... the HSW facility will start to take over the documentation for the K9 chassis, and then, the initial test programme related to the Borsuk’s pre-prototype should be already underway.
https://defence24.com/polish-b... Skrýt celý příspěvekThe idea of utilizing the Krab SPH chassis (or its elements) as a base for the “Borsuk” vehicle is unrealistic to say the least, also due to the fact that only after the Polish ...Zobrazit celý příspěvek
The idea of utilizing the Krab SPH chassis (or its elements) as a base for the “Borsuk” vehicle is unrealistic to say the least, also due to the fact that only after the Polish Ministry of Defence signs the “Regina” programme contract concerning the another 4 Squadron elements, the HSW facility will start to take over the documentation for the K9 chassis, and then, the initial test programme related to the Borsuk’s pre-prototype should be already underway.Skrýt celý příspěvek
V tom článku píšu že podvozok je odvodený od podvozku od zahraničného partnera (Hanwha Defense), ktorý ale nesplňuje požiadavku pre obojživelné vozidlo. Takže upravili podvozok z ...Zobrazit celý příspěvek
V tom článku píšu že podvozok je odvodený od podvozku od zahraničného partnera (Hanwha Defense), ktorý ale nesplňuje požiadavku pre obojživelné vozidlo.
Takže upravili podvozok z K9 tak aby mohol plávať. Píšu tam že plánujú aj ťažšiu verziu z hmotnosťou cez 40 ton.Skrýt celý příspěvekJesteście zabawni - w tekście (powyżej) jest napisane jakie jest podwozie (i jakie możliwości) Więc o co jest dyskusja? Nie Borsuk to nie jest "przerobione K9". Ani nie jest to ...Zobrazit celý příspěvek
Jesteście zabawni - w tekście (powyżej) jest napisane jakie jest podwozie (i jakie możliwości)
Więc o co jest dyskusja?
Nie Borsuk to nie jest "przerobione K9".
Ani nie jest to przerobiony LPG (opal III )
Tak są takie teksty - ale opierają się one na wczesnych "domysłach". Domysłach na temat skąd HSW weźmie układ zawieszenia (HSW od początku mówiła, że pojazd będzie miał zawieszenie hydropneumatyczne...)
Pojazd budowany jest ze stali - nie aluminium, i to z dość grubej stali - 10 mm (Rosomak ma 8mm )
Więc nośność techniczna (czyli wytrzymałość konstrukcji ) to spokojnie 40 ton...
720 KM (530 kW) to trochę mało dla 40 ton - ale wersja 820KM (600 kW) już "wystarcza'"
Tak to wygląda...Skrýt celý příspěvek
Nakonec proč ne? OT-64 byla také polská konstrukce a přesto byla ve své době vcelku úspěšnou a progresivní konstrukcí. Kdyby se podařilo získat i licenci a dopracovat konstrukci ...Zobrazit celý příspěvek
Nakonec proč ne? OT-64 byla také polská konstrukce a přesto byla ve své době vcelku úspěšnou a progresivní konstrukcí. Kdyby se podařilo získat i licenci a dopracovat konstrukci dle našich požadavků mohla by to být oboustranná "success story".
Jak autor píše slabinou je, že už prototyp je "podmotorován" a ani zvažovaný upgrade není dostatečný. Chtělo by to výkonovou třídu min 650-700kW.
Menší kapacita výsadku není vůbec na závadu - naopak trendem je menší počet výsadku - více místa pro vybavení - více vozidel. Fanatický důraz našeho GŠ na 8 místech je zase trapný anachronismus stejně jako osádková věž.Skrýt celý příspěvekNebyl tu tak rok, dva zpět článek o tom, že i kdybychom se pro Borsuk rozhodli, tak dostaneme první kusy po roce 2025+ pač linky budou primárně vytížené dodávkami pro polskou ...Zobrazit celý příspěvek
Nebyl tu tak rok, dva zpět článek o tom, že i kdybychom se pro Borsuk rozhodli, tak dostaneme první kusy po roce 2025+ pač linky budou primárně vytížené dodávkami pro polskou armádu?
Btw. účast Borsuku by znamenala kompletní restart výběrového řízení, takže by se podpis dohody protáhl opět o několik let.
Problém je, že naše dvojky několik let prostě nemají ....... ty už fungujou jen silou vůle jejich osádek a techniků.......Skrýt celý příspěvekA myslíte (normálně se ptám), že ASCOD, Lynx nebo CV90 dostaneme rychleji? Letos se nerozhodne, až v příštím roce. Poté bude jednání o podobě smlouvy. Jak dlouho, půl roku? To ...Zobrazit celý příspěvek
A myslíte (normálně se ptám), že ASCOD, Lynx nebo CV90 dostaneme rychleji?
Letos se nerozhodne, až v příštím roce. Poté bude jednání o podobě smlouvy. Jak dlouho, půl roku? To bude druhá polovina roku 2023. A první dodávky proběhnou stejně v roce 2025, poslední v roce 2030.
Ještě by tady mohl někdo napsat, kdo tomu rozumí, jaká zdržení a zdražení hrozí kvůli arbitrážím.
Pěkně jsme se do toho zamotali.Skrýt celý příspěvekDá se celkem jistě očekávat že jednání začnou ještě v tomhle roce (po právní analýze). Klidně se o dodavateli může rozhodnout ještě letos, ale podpis smlouvy přijde až v roce 2023. ...Zobrazit celý příspěvek
Dá se celkem jistě očekávat že jednání začnou ještě v tomhle roce (po právní analýze). Klidně se o dodavateli může rozhodnout ještě letos, ale podpis smlouvy přijde až v roce 2023. První dodávky se dají klidně očekávat už v roce 2024 (první vozidla budou patrně vyrobená přímo u výrobce).
Pokud se současné VŘ zruší a půjde se mezivládní smlouvou, tak by případné arbitráže neměli mít na podpis smlouvy vliv.Skrýt celý příspěvek
Je smutné pozerať ako štyri blízke krajiny sa nedokážu dohodnúť na nejakej vlastnej obrannej spolupráci a "aliancia" V4 akosi nefunguje, ani vojensky ani politicky. Napríklad ČR ...Zobrazit celý příspěvek
Je smutné pozerať ako štyri blízke krajiny sa nedokážu dohodnúť na nejakej vlastnej obrannej spolupráci a "aliancia" V4 akosi nefunguje, ani vojensky ani politicky. Napríklad ČR môže poskytnúť nákladné vozidlá a ručné palné zbrane. Poľsko môže poskytnúť kolesové a pásové BVP. My môžeme poskytnúť samohybné húfnice. Tiež vie vyrobiť vrtuľníky S-70i. Vytvoriť spoločný vzdušný priestor, zdieľať kapacity na výcvik pilotov. Zapojiť do výroby podniky z Ukrajiny by sme mali schopnosti vyrábať aj väčšie transportné lietadlá, tanky. A mnoho ďalšieho. Politicky tento "blok" rozšíriť na Pobaltie, Slovinsko, Chorvátsko... Aj politické záujmy máme snáď tie isté, či nie? ... Asi nie. Každý pekne na svojom piesočku.Skrýt celý příspěvek
Politicky nás nic silně nespojuje. V4 je umělý konstrukt který byl vytvořen pro vzájemnou podporu při vstupu do NATO a EU. Obé už se stalo a bylo by tedy vhodné přestat předstírat ...Zobrazit celý příspěvek
Politicky nás nic silně nespojuje. V4 je umělý konstrukt který byl vytvořen pro vzájemnou podporu při vstupu do NATO a EU. Obé už se stalo a bylo by tedy vhodné přestat předstírat že je to něco víc a V4 rozpustit.Skrýt celý příspěvek
V4 má budúcnosť pokiaľ by tak politici robili. Armáda, vesmírny program, hospodárska spolupráca atď. Prečo by to nemalo ísť? Myslíš že je lepšie keď sa každý pozerá iným smerom, ...Zobrazit celý příspěvek
V4 má budúcnosť pokiaľ by tak politici robili. Armáda, vesmírny program, hospodárska spolupráca atď. Prečo by to nemalo ísť? Myslíš že je lepšie keď sa každý pozerá iným smerom, keď veci môžeme robiť spoločne? Poľsko sa snaží vytvoriť v EU protiváhu západným krajinám, prečo by sme sa o to nemali pokúšať spoločne? Nemusíme byť len bábkami a pritakávať ako povedia na západe a len byť továrňou pre autá.Skrýt celý příspěvek
kdyz sleduju u vas tu silenou tragikomedii se smlouvou s USA, tak chci byt radeji bábkou zapadu. Takove politicke dno, to u nas nezname.
kdyz sleduju u vas tu silenou tragikomedii se smlouvou s USA, tak chci byt radeji bábkou zapadu. Takove politicke dno, to u nas nezname.
No však si počkajme keď podobnú dohodu budete mať na stole aj v ČR, to bude váš prezident v nemocnici vo vážnom stave trochu dlhšie, možno aj na psychiatrii, ak to vôbec rozdýcha.
No však si počkajme keď podobnú dohodu budete mať na stole aj v ČR, to bude váš prezident v nemocnici vo vážnom stave trochu dlhšie, možno aj na psychiatrii, ak to vôbec rozdýcha.
Mne osobne je ľúto že s USA vôbec musíme takéto dohody podpisovať a nedokážeme si bezpečnosť zabezpečiť v rámci EU. Presne pre ten istý dôvod, prečo nefunguje V4.
Mne osobne je ľúto že s USA vôbec musíme takéto dohody podpisovať a nedokážeme si bezpečnosť zabezpečiť v rámci EU. Presne pre ten istý dôvod, prečo nefunguje V4.
Ale máš pravdu Jura, to je také politické a morálne dno čo sa dnes v parlamente ale aj v SR deje... Generálny prokurátor kolaborant, Ficovi strážia rečnícky pult fašisti, ľudkovia ...Zobrazit celý příspěvek
Ale máš pravdu Jura, to je také politické a morálne dno čo sa dnes v parlamente ale aj v SR deje... Generálny prokurátor kolaborant, Ficovi strážia rečnícky pult fašisti, ľudkovia mávajú ruskými vlajkami pred parlamentom, no a v koalícii to sú tiež samé ťažké psychiatrické prípady ... To tu veru ešte nebolo takýto bordel v štáte za celú našu históriu.Skrýt celý příspěvek
HEKTOR: včera jsem poslouchal v TA3 nějakého vašeho poslance, to byla naprostá tragédie, co mu padalo z huby. Určitě věřím na to, že podobné lidi si platí Rusové a nemusí je to ani ...Zobrazit celý příspěvek
HEKTOR: včera jsem poslouchal v TA3 nějakého vašeho poslance, to byla naprostá tragédie, co mu padalo z huby. Určitě věřím na to, že podobné lidi si platí Rusové a nemusí je to ani vyjít moc draho, určitě jsou to výhodně investované peníze, za rozklad západních států. U vás ale ani veřejné mínění nechápe situaci, půlka lidí si u vás myslí, že za ukrajinskou krizi může NATO.Skrýt celý příspěvek
Jura99: Dôležitý je len výsledok a ten je taký, že dnes parlament schválil obrannú dohodu DCA medzi SR a USA (ratifikácia prezidentkou, ktorá vie kde je sever rozumej západ) je už ...Zobrazit celý příspěvek
Jura99: Dôležitý je len výsledok a ten je taký, že dnes parlament schválil obrannú dohodu DCA medzi SR a USA (ratifikácia prezidentkou, ktorá vie kde je sever rozumej západ) je už len formalita.
P.S. V podstate ČR je jeden z mála štátov NATO, ktorý DCA s USA nemá a aj sa tak rozhodnete bude tiež zaujímavé sledovať diskusiu vo Vašej poslaneckej snemovni, kde opozičná strana ak sa nemýlim dokázala pár dní blokovať snemovňu pri Vašom pandemickom zákone. (ak tak ma opravte)
Bolo by to teda až tak iné pri schvaľovaní DCA v ČR... ?Skrýt celý příspěvekArthur: dobrej pokus hodit nějakou špínu z toho všeho na ČR. Pravda je taková, že SR byla poslední stát na okraji NATO, který tu smlouvu neměl. Neboj se, pokud bude území ČR ...Zobrazit celý příspěvek
Arthur: dobrej pokus hodit nějakou špínu z toho všeho na ČR. Pravda je taková, že SR byla poslední stát na okraji NATO, který tu smlouvu neměl. Neboj se, pokud bude území ČR zajímavé pro základnu USA, ta smlouva bude také, extrémisti u nás sice jsou, ale u vás jsou zjevně ti rudí a ještě navíc ti hnědí. Do toho jim to jedněm nebo druhým žere až polovina obyvatel.Skrýt celý příspěvek
Jura99 - tak to vás obdivujem že ste to vydržal počúvať...mal som snahu v minulosti kvôli vyváženosti počúvať každého - koalícia/opozícia/nezaradení...ale v poslednom čase to už ...Zobrazit celý příspěvek
Jura99 - tak to vás obdivujem že ste to vydržal počúvať...mal som snahu v minulosti kvôli vyváženosti počúvať každého - koalícia/opozícia/nezaradení...ale v poslednom čase to už nedávam...ako nejde o to čo hovoria (veď každý sa má právo vyjadriť),ale skôr ma fascinuje koľko ľudí tomu verí...lebo od určitých jedincov sú to fakt sračky...
ako som vám tu už písal x-krát,osobne neverím ani usa,ale čo ľudí obdivovať rusko fakt netuším...slovensko je prestarnuté a hlavne starší ľudia a menej vzdelaní slepo obdivujú ako dobre bolo za socializmu-každý mal prácu,kvalitne a zdravé potraviny,mlieko za 1kčs a bla bla bla blaaa...preto len stačí zahrať na túto "strunu" a funguje to...
podľa nejakej štúdie slováci (možno aj česi) inklinujú a podvedome vyhľadávajú prirodzených vodcov (škoda len že v tom negatívnom zmysle) tiso,mečiar,fico,pele.kotleba...takže vek+nižšie vzdelanie a masy sa ovládajú...
a za situáciu na ukrajinu určite nemôže nato...ukrajina má tu smolu,že skončila v rusko americkej "hre"...Skrýt celý příspěvekJura99: A ako dopadol US radar v ČR ... ? Otázka po dnešku už neznie, že posledným na okraji NATO, ale 24 štátov včetne SR ju má a 6 štátov včetne ČR nemá. Toľko fakty... Nič viac ...Zobrazit celý příspěvek
Jura99: A ako dopadol US radar v ČR ... ? Otázka po dnešku už neznie, že posledným na okraji NATO, ale 24 štátov včetne SR ju má a 6 štátov včetne ČR nemá. Toľko fakty... Nič viac a nič menej.
A keď ju teda náhou budete chcieť mať (je to na Vás veď nikto Vám ju nevnucuje) tak len som poznamenal a v tom s Vami súhlasím a nikdy som sa tým nejajil, že u nás je to fakt katastrofa a plne sa stotožňujem žiaľ a je mi z toho smutno čo napísal pán Grohmann v článku "Zapomeňme na pásová BVP. Budujme robustní zápolí" kde venoval dva odstavce SVK :-(
zdroj: https://www.armadninoviny.cz/b...
Ale aspoň nič nezahmlieval a nalial čistého avšak trpkého vina.
Inými slovami dnes čo sa týka sociálnych sietí a krikľúňov, ktorí dokážu využívať prvky "hybridnej vojny" na politické účely som len poznamenal, že ani v ČR by také schvaľovanie nemusela byť ako sa povie "selanka" ...
Ale zaujimali ma Vaše počty a tak vzhľadom na vyššie uvedené som sa na to pozrel a ako píšem v pomerných počtoch sme na tom veľmi zle, ale v absolútnych počtoch (čo mnohdy na paralizú krikľúňmi môže stačiť) ste na tom podobne...
link: https://sk.wikipedia.org/wiki/...
link: https://cs.wikipedia.org/wiki/... Skrýt celý příspěvekJe zaujímavé sledovať komunistu Blahu ako reční že dnes je tu fašizmus, totalita, silové zložky pôsobia sú využívané na politický boj a prenasledovanie, panuje tu cenzúra slova, ...Zobrazit celý příspěvek
Je zaujímavé sledovať komunistu Blahu ako reční že dnes je tu fašizmus, totalita, silové zložky pôsobia sú využívané na politický boj a prenasledovanie, panuje tu cenzúra slova, ľudia trpia chudobou a hladom... Ten človek musí trpieť nejakou duševnou poruchov. Pretože keby to tak bolo, dnes môže tieto báchorky rozprávať možno tak spoluväzňom v gulagu a nie točiť videjká na americký facebook bez akéhokoľvek postihu. Ale koľko ľudí tomu Krista dokáže veriť to je už mimo moje chápanie...Skrýt celý příspěvek
Jura99:
Lenže kým my sme to s nakoniec s pretlačili navzdory vreskotu zo strany červenej i hnedej žumpy, u vás by to nemalo šancu prejsť cez Hrad ... to je snáď každému jasné.Jura99:
Lenže kým my sme to s nakoniec s pretlačili navzdory vreskotu zo strany červenej i hnedej žumpy, u vás by to nemalo šancu prejsť cez Hrad ... to je snáď každému jasné.
Sgt Murphy Myslím že ne, nemá. Jakou jednotící myšlenku má V4? Jaký je dnes její smysl? Polský boj proti EU je něco čeho by jsme se rozhodně účastnit neměli. Nemáme na tom žádný ...Zobrazit celý příspěvek
Sgt Murphy
Myslím že ne, nemá. Jakou jednotící myšlenku má V4? Jaký je dnes její smysl?
Polský boj proti EU je něco čeho by jsme se rozhodně účastnit neměli. Nemáme na tom žádný zájem.Skrýt celý příspěvekJa nie som proti EU, ale za silnejšie slovo v EU a úzku hospodársku a vojenskú spoluprácu V4. To je dosť podstatný rozdiel. Tiež nevidím dôvod si myslieť že Poľsko podniká kroky ...Zobrazit celý příspěvek
Ja nie som proti EU, ale za silnejšie slovo v EU a úzku hospodársku a vojenskú spoluprácu V4. To je dosť podstatný rozdiel. Tiež nevidím dôvod si myslieť že Poľsko podniká kroky voči svojej existencii v tomto spoločenstve a páči sa mi, že vie sebavedome "buchnúť po stole" keď sa mu politika Bruselu nepáči.Skrýt celý příspěvek
Jaký máme zájem na podpoře za pokřivení polské justice? Jaký máme zájem na podpoře jejich ultrakonzervativního vnímání světa? Žádné. Podpořilo Polsko naše snahy o změnu taxonomie ...Zobrazit celý příspěvek
Jaký máme zájem na podpoře za pokřivení polské justice? Jaký máme zájem na podpoře jejich ultrakonzervativního vnímání světa? Žádné.
Podpořilo Polsko naše snahy o změnu taxonomie EU? Ne.
To jen tomu jak máme společné zájmy.Skrýt celý příspěvekSgt Murphy: sebevědomě bouchají do stolu ti, kteří nic jiného neumí a vlastně jim stačí ten pocit, že do stolu bouchli. Je to takové slovanské. Ti ostatní se snaží vydrápat nahoru, ...Zobrazit celý příspěvek
Sgt Murphy: sebevědomě bouchají do stolu ti, kteří nic jiného neumí a vlastně jim stačí ten pocit, že do stolu bouchli. Je to takové slovanské. Ti ostatní se snaží vydrápat nahoru, aby pravidla sami určovali.Skrýt celý příspěvek
Scotty Nemá, ale snadno by mít mohla. Jsme ruské blízké pohraničí, bojiště nové studené války, jak píše E. Lucas. Společně se podporujme v tom, abychom z těch institucí, do kterých ...Zobrazit celý příspěvek
Scotty
Nemá, ale snadno by mít mohla. Jsme ruské blízké pohraničí, bojiště nové studené války, jak píše E. Lucas. Společně se podporujme v tom, abychom z těch institucí, do kterých jsme po revoluci +- společně vstoupili, zase nevypadli do ruského chřtánu. Jsem všemi deseti pro nákup Borsuku pro AČR, jako formu podpory našemu odvážnějšími sousedovi i naší armádě. V naději, že takovým společným projektem se dostaneme Polákům víc pod kůži a lépe si od nás snad nechají rozmluvit některé pis zhovadilosti.Skrýt celý příspěvekOlaf Já jsem všemi deseti pro to poslat Poláky do řiti. pokud budeme mít v EU nějaký společný zájem tak je spolupráce logická. Ovšem půtky Polska s EU jdou naprosto mimo náš zájem. Zobrazit celý příspěvek
Olaf
Já jsem všemi deseti pro to poslat Poláky do řiti. pokud budeme mít v EU nějaký společný zájem tak je spolupráce logická. Ovšem půtky Polska s EU jdou naprosto mimo náš zájem.Skrýt celý příspěvekScotty Je v našem zájmu aby Polsko svou výstřední politiku opustilo. A jako národ jim celkové blízký a v Polsku snad dokonce oblíbený jim v tom pomoci. Když se staneme partnery v ...Zobrazit celý příspěvek
Scotty
Je v našem zájmu aby Polsko svou výstřední politiku opustilo. A jako národ jim celkové blízký a v Polsku snad dokonce oblíbený jim v tom pomoci. Když se staneme partnery v projektu Borsuk, náš vliv jistě stoupne.Skrýt celý příspěvekMy Poláci také chceme, aby naše vláda opustila tuto hloupou a výstřední politiku vůči EU. Ale vládu jakou máme, doufám, že se po volbách změní na jinou (otázkou jen je, jestli je ...Zobrazit celý příspěvek
My Poláci také chceme, aby naše vláda opustila tuto hloupou a výstřední politiku vůči EU. Ale vládu jakou máme, doufám, že se po volbách změní na jinou (otázkou jen je, jestli je lepší)Skrýt celý příspěvek
Myslím, že V4 by mohl být perfektní nástroj k prosazování našich zájmů vůči Bruselu (čti Berlínu a Paříži), i vůči Kremlu. Občas by šlo přibrat i Pobaltí a Rakousko.
Myslím, že V4 by mohl být perfektní nástroj k prosazování našich zájmů vůči Bruselu (čti Berlínu a Paříži), i vůči Kremlu. Občas by šlo přibrat i Pobaltí a Rakousko.
Docela máte pravdu. Ano je to smutné nynější situace, ale uvědomme si, že ono to asi ani jinak nejde. Momentálně. I kdyby země V4 nějakým způsobem se dokázali domluvit na tom co ...Zobrazit celý příspěvek
Docela máte pravdu. Ano je to smutné nynější situace, ale uvědomme si, že ono to asi ani jinak nejde. Momentálně.
I kdyby země V4 nějakým způsobem se dokázali domluvit na tom co popisujete, pořád zapomínáte, že jsou ve velkém závislé na dovozu technologií ze zahraničí. Motory, elektronika atd. atd.
A ty bývají dost často patenty zahraničních podniků. Což by mohl být ten problém. Je totiž otázka jak by se na takovou spolupráci dívali firmy, které drží patenty na danou technologii a které by měli nejspíše ušlí zisk.Skrýt celý příspěvek
Poliaci zkonstruovali 2 verzie Borsuku. Plavajucu lahsiu a dlhsiu tazsiu, cca 36 ton. Myslim ze to tendru ponukli tazsiu verziu, ta ma mat uz po vsetkych skuskach. Navyse sa don z ...Zobrazit celý příspěvek
Poliaci zkonstruovali 2 verzie Borsuku. Plavajucu lahsiu a dlhsiu tazsiu, cca 36 ton.
Myslim ze to tendru ponukli tazsiu verziu, ta ma mat uz po vsetkych skuskach. Navyse sa don z mesti vysadok 7 vojakov , co je v sulade z poziadavkami OSSR.
Ako pisu ,poliaci nemaju dostatocne vyrobne kapacity. Navyse cena bude z ponuknutych najnizsia. To mu dava slusne sance na vyhru.
Najradsej by som videl ako vitaza LINX, lenze od Nemcov, nie Madarska. Orban sa chova ako sucasny turecky sultan alebo maly Voloda. Navyse madarska vlada min. rok potajomky na SVK nakupovala nemovitosti...ked sa to prevalilo , sice sa formalne ospravedlnili ale ziadne vysvetlenie sa nekonalo. Jednoducho Orban ma riadne za usami a do buducna to moze komplikovat spolupracu na projekte.Skrýt celý příspěvekBorsuk je hlavně konstruovaný jako plovoucí, takže srovnávat jej s neplovoucími není na místě, vždycky bude mít neplouvoucí větší balistickou ochranu. Tak či onak to není stroj ...Zobrazit celý příspěvek
Borsuk je hlavně konstruovaný jako plovoucí, takže srovnávat jej s neplovoucími není na místě, vždycky bude mít neplouvoucí větší balistickou ochranu.
Tak či onak to není stroj pro AČR, z více důvodů, v neposlední řadě jsme viděli, jak se kvůli blbému uhelnému dolu k nám Poláci chovají jak k podřízeným.Skrýt celý příspěveksi počkáme až začneme finalizovat JE, jak se k nám budou chovat Němci :)
si počkáme až začneme finalizovat JE, jak se k nám budou chovat Němci :)
Nemce uz nechci, jsou uplaceni rusakama. Radeji ASCOD poladěný od CSG.
Nemce uz nechci, jsou uplaceni rusakama. Radeji ASCOD poladěný od CSG.
CV90 klidně ano, ale ASCOD proto, že zdejší zbrojovka (CSG) má jeho výrobu zřejmě domluvenou nejdál. Zkrátka motivem je vyrábět to zde, na bázi licence, něco jako Pandur.
CV90 klidně ano, ale ASCOD proto, že zdejší zbrojovka (CSG) má jeho výrobu zřejmě domluvenou nejdál. Zkrátka motivem je vyrábět to zde, na bázi licence, něco jako Pandur.
Akože ja principiálne nie som proti PBOV, len keď vidím ich cenu tak sa obávam či to rozpočet utiahne, a či by namiesto 3 pásových a 2 dvoch kolesových práporov nebolo rozumnejších ...Zobrazit celý příspěvek
Akože ja principiálne nie som proti PBOV, len keď vidím ich cenu tak sa obávam či to rozpočet utiahne, a či by namiesto 3 pásových a 2 dvoch kolesových práporov nebolo rozumnejších 5 kolesových, ktoré sú lacnejšie ako na nákup tak aj na prevádzku. Ušetrené peniaze by sa dali využiť na nákup PTRS, rôznych prieskumných dronov vrátane nano dronov, loitering munition, nákup niečoho ako Stryker IM-SHORAD pre vojskovú PVO, prieskumné BOV...Skrýt celý příspěvek
Máme finančný rámec, nad ktorý sa iste nepôjde a Naď tvrdí, že to nebude viac než 200M eur ročne. BAE sa vraj do rámca vmesti a Maďari núkajú akúsi výhodnú finančnú konštrukciu.
Máme finančný rámec, nad ktorý sa iste nepôjde a Naď tvrdí, že to nebude viac než 200M eur ročne. BAE sa vraj do rámca vmesti a Maďari núkajú akúsi výhodnú finančnú konštrukciu.
Ja nehovorím, že sa to nedá, ale 200M ročne je pri dvoch fázach s cenou (1,74+0,72) 2,46mld. 12 rokov. A okrem toho je tu ešte xy plánov.
Ja nehovorím, že sa to nedá, ale 200M ročne je pri dvoch fázach s cenou (1,74+0,72) 2,46mld. 12 rokov. A okrem toho je tu ešte xy plánov.
Musím trochu zkritizovat redakci AN...co to jako má být za článek ? Tohle nikdy nemělo jít ven, však je to plné jen dohadů a báji o tom jak by to mohlo fungovat a taky vůbec ...Zobrazit celý příspěvek
Musím trochu zkritizovat redakci AN...co to jako má být za článek ? Tohle nikdy nemělo jít ven, však je to plné jen dohadů a báji o tom jak by to mohlo fungovat a taky vůbec nemusí... Trochu se zamyslete ....Skrýt celý příspěvek
Ale w czym masz problem? Znasz jakiś nowoczesny wóz bojowy którego rozwiązania techniczne są oficjalnie znane i ze szczegółami opisane? (Zawsze opis - czy to Spz Puma czy M2A4 to ...Zobrazit celý příspěvek
Ale w czym masz problem?
Znasz jakiś nowoczesny wóz bojowy którego rozwiązania techniczne są oficjalnie znane i ze szczegółami opisane? (Zawsze opis - czy to Spz Puma czy M2A4 to pewna spekulacja)
Masz możliwość publikowania "treści ofert" składanych przez producentów (które też są poufne) jak i niejawnej części założeń taktyczno-technicznych armii.
Autor tego lub innego tekstu nawet jeśli "wie" to nie może publicznie napisać inaczej niż tylko "że spekuluje".Skrýt celý příspěvek
je to jen vývojový prototyp, i když nadějný,při klasickém výběrku nemá šanci - musel by to být společný vývoj (dokončení) v státním bezpečnostním zájmu - to tu bylo naposled za ...Zobrazit celý příspěvek
je to jen vývojový prototyp, i když nadějný,při klasickém výběrku nemá šanci - musel by to být společný vývoj (dokončení) v státním bezpečnostním zájmu - to tu bylo naposled za první republiky, zaujal mne podrobný rozbor pancéřování - a vzpomínka z mládí : zkoušel někdo sendvič 10mm ocel,20mm břidlice,10mm ocel? není to nejlehčí, ale má to zajímavé vlastnostiSkrýt celý příspěvek
Nie je ten Borsuk trocha malý ? Tu píšu že je to pre 6 vojakov vrátane ...Zobrazit celý příspěvek
Nie je ten Borsuk trocha malý ?
Tu píšu že je to pre 6 vojakov vrátane posádky:
https://www.overtdefense.com/2...
https://www.armyrecognition.co...
Možno existujú dve verzie tak ako Lynx.Skrýt celý příspěvekKapacita by mala byť 3+6-8, len 6 osôb vrátane posádky by bol veľký luxus. http://www.military-today.com/... Ja som čakal nejaké zábery do vnútra roja, zatiaľ to nikde ...Zobrazit celý příspěvek
Kapacita by mala byť 3+6-8, len 6 osôb vrátane posádky by bol veľký luxus.
http://www.military-today.com/...
Ja som čakal nejaké zábery do vnútra roja, zatiaľ to nikde nebolo uverejnené.Skrýt celý příspěvekNa to jak do toho dostanou 8 vojáků bych si počkal. To už je na hraně možností i většího CV90.
Na to jak do toho dostanou 8 vojáků bych si počkal. To už je na hraně možností i většího CV90.
...a keďže je Borsuk ešte "surový" stroj, ktorý sa ešte vyvíja, nie som naklonený tomu, aby sa vyvíjalo aj za naše. Navyše, aké know-how by nám táto spolupráca mala priniesť? Ďalej ...Zobrazit celý příspěvek
...a keďže je Borsuk ešte "surový" stroj, ktorý sa ešte vyvíja, nie som naklonený tomu, aby sa vyvíjalo aj za naše. Navyše, aké know-how by nám táto spolupráca mala priniesť? Ďalej aký by bol podiel na výrobe, či by to bolo len pre našu objednávku, alebo aj výroba celkov pre Poliakov? Je pekné, že nám ponúkli ich nový produkt, vyvíjaný primárne pre WP, no je to stále len prototyp, ktorý ešte treba dokončiť a to niečo stojí a aj trvá.Skrýt celý příspěvek
V BWP-1 aj v Rosomaku majú celkovo 10 ľudí, čiže by bolo prinajmenšom divné, keby bol Borsuk plánovaný na menej ...
V BWP-1 aj v Rosomaku majú celkovo 10 ľudí, čiže by bolo prinajmenšom divné, keby bol Borsuk plánovaný na menej ...
Jenom bych korigoval tvrzení o přepravitelnosti nákladu po železnici. I v ČR je používána prostorová průchodnost umožňující přepravu nákladu o šířce 4 000 mm. Jedná se totiž o ...Zobrazit celý příspěvek
Jenom bych korigoval tvrzení o přepravitelnosti nákladu po železnici. I v ČR je používána prostorová průchodnost umožňující přepravu nákladu o šířce 4 000 mm. Jedná se totiž o jednu z podmínek tratí celoevropské sítě TEN-T. Sdružení železničních nákladních dopravců se pak snaží prosadit tento profil UIC GC na všech pro nákladní dopravu relevantních tratích.Skrýt celý příspěvek
Štandardne je maximálna výška vagónu 4050 mm
Štandardne je maximálna výška vagónu 4050 mm
Ale máte plošinový vůz a teprve na to umístíte BVP. Třeba Lynx je 3,3 m vysoký. Autor vycházel mimo jiné z těchto údajů: ...Zobrazit celý příspěvek
Ale máte plošinový vůz a teprve na to umístíte BVP. Třeba Lynx je 3,3 m vysoký. Autor vycházel mimo jiné z těchto údajů: https://www.konflikty.pl/aktua...
https://twitter.com/Zbiesu/sta...
Kde to vypadá opravdu hodně restriktivně. Ale co jsem zjišťoval, tak dramatické to není a těch železničních norem, jak uvádí tomas.kotnour je v ČR více. Prostě to nějak půjde, zdá se.Skrýt celý příspěvekŠvédi sa tiež snažia argumentovať vo svoj prospech železničnou prepravou (3:00)
https://www.youtube.com/watch?...Švédi sa tiež snažia argumentovať vo svoj prospech železničnou prepravou (3:00)
https://www.youtube.com/watch?...
A Res 51 má podlahu v nezatíženém stavu ve výšce 1 235 mm nad temenem kolejnice, takže do UIC GC zbývá 3 400+ mm
A Res 51 má podlahu v nezatíženém stavu ve výšce 1 235 mm nad temenem kolejnice, takže do UIC GC zbývá 3 400+ mm
Borsuk by podle me ani nemel dostat sanci. Coz je skoda, neb ekonomicky prinos by mohl* byt nejvetsi, ale stroj nezavedeny, s nedokoncenym vyvojem, s vlastnostma skutecne ...Zobrazit celý příspěvek
Borsuk by podle me ani nemel dostat sanci. Coz je skoda, neb ekonomicky prinos by mohl* byt nejvetsi, ale stroj nezavedeny, s nedokoncenym vyvojem, s vlastnostma skutecne napasovanyma na polske pozadavky... ? Po nadzvucich dalsi z nejdulezitejsich zakazek OSSR, tohle se musi hrat na jistotu a tu Borsuk nenabidne.
*"by mohl", to kdyby se Polska strana rozhodna nabidnout SR neco, co by se na Slovensku vyrabelo pro vsechny vyrobene Borsuky, i ty polske. A to nejspis nehrozi.Skrýt celý příspěvekTo si myslim, ze hrozí, naopak bez toho by do sutaze ani nesli, lebo inak by ich ponuka nedavala zmysel. Sami uz teraz vedia, ze nebudu stihat ani dodavky pre polsku armadu, preto ...Zobrazit celý příspěvek
To si myslim, ze hrozí, naopak bez toho by do sutaze ani nesli, lebo inak by ich ponuka nedavala zmysel. Sami uz teraz vedia, ze nebudu stihat ani dodavky pre polsku armadu, preto je snaha ziskat partnera pre vyrobu asi na mieste.Skrýt celý příspěvek
první zmínka o Wolfdogovi je 5let stará, bohužel selhala predikce vývoje, kdyby MO sebekriticky vědělo, jak neschopné bude při výběru ze tří nabídek, klidně mohlo dát čas na vývoj ...Zobrazit celý příspěvek
první zmínka o Wolfdogovi je 5let stará, bohužel selhala predikce vývoje, kdyby MO sebekriticky vědělo, jak neschopné bude při výběru ze tří nabídek, klidně mohlo dát čas na vývoj domácího stroje. Když tu krabici svařili Poláci a zčásti poskládali z externích komponentů, asi by to tu dokázal někdo taky.Skrýt celý příspěvek
Rozhodně ne. Firma s nulovou zkušeností a know-how. To by nemohlo dopadnout špatně...
Navíc na Zetoru je Český už jen název.Rozhodně ne. Firma s nulovou zkušeností a know-how. To by nemohlo dopadnout špatně...
Navíc na Zetoru je Český už jen název.s nulovou počáteční zkušeností se pouští kdekdo do kdečeho a určitě neplatí, že kvalitu nabídne jen renomovaný výrobce. Příkladů je dost, např. pistole Glock, drony Bayraktar, v ...Zobrazit celý příspěvek
s nulovou počáteční zkušeností se pouští kdekdo do kdečeho a určitě neplatí, že kvalitu nabídne jen renomovaný výrobce. Příkladů je dost, např. pistole Glock, drony Bayraktar, v článku zmíněná AMV Patria, ale i třeba Škoda Transportation, dopravní technika se mimo lokomotivy v Plzni nedělala atp. Stejně neohrabaně, jako je dlouholetý vývoj polského BVP, by to tu zvládlo více podniků.Skrýt celý příspěvek
Příkladů je skutečně mnoho. Bren 805, lokomotiva 380 a mnohé další ryze čeké projekty kreré skončily naprostým fiaskem. Postavit špatné vozidlo by skutečne zvládlo mnoho firem, ale ...Zobrazit celý příspěvek
Příkladů je skutečně mnoho. Bren 805, lokomotiva 380 a mnohé další ryze čeké projekty kreré skončily naprostým fiaskem.
Postavit špatné vozidlo by skutečne zvládlo mnoho firem, ale u zakázky přesahující 50 miliard není prosror na omyly nebo další šance.Skrýt celý příspěvekScotty: ano a shodou okolností jsou CZ805 a lokomotiva 380 od renomovaných výrobců. Ta lokomotiva je dokonce přesně výrobek, který by té továrně měj jít především, všechno ostatní ...Zobrazit celý příspěvek
Scotty: ano a shodou okolností jsou CZ805 a lokomotiva 380 od renomovaných výrobců. Ta lokomotiva je dokonce přesně výrobek, který by té továrně měj jít především, všechno ostatní (tramvaje, jednotky, trolejbusy..) začala Plzeň dělat bezmála na zelené louce.Skrýt celý příspěvek
Tak to záleží, co tu z toho chceme mít. Jestli montovnu, nebo dodavatele vlastních výrobků. Je sice hezké, že se u nás vyrobilo pár kusů Pandurů pro zahraniční zákazníky, ale ...Zobrazit celý příspěvek
Tak to záleží, co tu z toho chceme mít. Jestli montovnu, nebo dodavatele vlastních výrobků. Je sice hezké, že se u nás vyrobilo pár kusů Pandurů pro zahraniční zákazníky, ale jestli si je někdo koupí ve větším počtu, tak bude chtít u sebe dělat všechno, co se teď dělá v TDV. Obdobně to bude s novými bvp. Doufám, že prohlášení politiků o tom, že se u nás vyrobená bvp prodají někam ven, jsou jenom vějička pro voliče, a že sami tomu nevěří.Skrýt celý příspěvek
Ideálně mít firmy které budou schopné přijít s něčím co bude konkurenceschoné i bez napojení na stát. Pokud si Zetor myslí že udělají BVP které svět neviděl, tak proč už tu dnes ...Zobrazit celý příspěvek
Ideálně mít firmy které budou schopné přijít s něčím co bude konkurenceschoné i bez napojení na stát. Pokud si Zetor myslí že udělají BVP které svět neviděl, tak proč už tu dnes nejezdí prototyp nebo aspoň demonstrátor? Protože si dobře uvědomují že bez možnosti socializace nákladů a kapitalizace zisků je to nezajímavé.
Pokud by jsme chtěli mít z nákupu BVP něco i do budoucna. Je jediná šance u nabídky Rheinmetallu na závod vyrábějící věže Lance.Skrýt celý příspěvekPro Scotty Największe "szanse dla przemysłowe" ma program tych 500 BOV 8x8... Tylko to musiałby być jedne duży kontrakt... Z wieżami - też warto by było aby kołowy i gąsienicowy ...Zobrazit celý příspěvek
Pro Scotty Największe "szanse dla przemysłowe" ma program tych 500 BOV 8x8...
Tylko to musiałby być jedne duży kontrakt...
Z wieżami - też warto by było aby kołowy i gąsienicowy wóz piechoty miał jedną i tą samą wieże...Skrýt celý příspěvekLukas 500 BOV 8x8 je záležitost Slovenska a pokud vím Polsko se ho neúčastní. Možnost zvolit stejnou věž je zase pouze slovenská možnost. To co jsem psal se týká našeho nákupu, ...Zobrazit celý příspěvek
Lukas
500 BOV 8x8 je záležitost Slovenska a pokud vím Polsko se ho neúčastní.
Možnost zvolit stejnou věž je zase pouze slovenská možnost.
To co jsem psal se týká našeho nákupu, kde Rheinmetall učinil koncem minulého roku separátní nabídku vládě na zřízení závodu na výrobu věží Lance. Podobně jako Maďaři vyrábějí podvozky Lynxu. Tehdy to bylo odmítnuté. Dnes kdo ví.Skrýt celý příspěvek
Scotty: ano, ne vše se povede. Nejvíc se to povede někomu, kdo nic nedělá a kibicuje :)
Scotty: ano, ne vše se povede. Nejvíc se to povede někomu, kdo nic nedělá a kibicuje :)
Problém je že těch super českých projektů které měli ohromit svět skončilo fiaskem víc než jen pár. U BVP nejde za pár let říct tak smůla je to zmetek, ale zafinancovali jste mám ...Zobrazit celý příspěvek
Problém je že těch super českých projektů které měli ohromit svět skončilo fiaskem víc než jen pár.
U BVP nejde za pár let říct tak smůla je to zmetek, ale zafinancovali jste mám vývoj a další generace bude lepší (možná). To si možná můžeme dovolit u pušek za řádově jednotky miliard. Ne u projektu za vyšší desítky miliard.Skrýt celý příspěvekfiaskem končí kde jaký projekt, není to český vynález. Někdy se v rámci fiaska ukončí u ověřovací sérií nebo se nazve Tranche 1, Block 1 apod.
fiaskem končí kde jaký projekt, není to český vynález. Někdy se v rámci fiaska ukončí u ověřovací sérií nebo se nazve Tranche 1, Block 1 apod.
K té neexistující zkušenosti firem, které by BVP u hypoteticky nás vyvíjely bych přidal ještě další významné riziko v podobě možnosti vzniku "libovolných" požadavků od AČR, které ...Zobrazit celý příspěvek
K té neexistující zkušenosti firem, které by BVP u hypoteticky nás vyvíjely bych přidal ještě další významné riziko v podobě možnosti vzniku "libovolných" požadavků od AČR, které by byly "specifické pro naše podmínky". Při vší úctě k AČR, tak zde nejsou vůbec žádné zkušenosti s tím, co je opravdu důležité u moderního BVP po roce 2020. No zase je třeba dodat, že ty zkušenosti chybí i jinde. Nevím jestli je třeba takový BW na 100% spokojen s Pumou, která byla vyvinuta taky přesně dle jeho požadavků.
Jinak poslední dobou si všímám, že na tu dlouhodobou akviziční tragédii AČR se už zahraniční dodavatelé nemohli nadále dívat, a tak nám už přestaly ten vyslovený odpad raději nabízet, protože ví, že bychom jej do AČR s jistotou sobě vlastní opět zakoupili. Dokonce i u nadzvukového letectva to teď vypadá, že nám potenciální dodavatelé takto prostě znemožní uskutečnit další totální nerozumnost.Skrýt celý příspěvek
Základní problém vlastního vývoje techniky, je neurčitý rozpočet. Nikdy se netrefíte do plánovaných nákladů. ČR chce za nová BVP dát cca 52. miliard. Může Zetor 100% ručit za to, ...Zobrazit celý příspěvek
Základní problém vlastního vývoje techniky, je neurčitý rozpočet. Nikdy se netrefíte do plánovaných nákladů.
ČR chce za nová BVP dát cca 52. miliard. Může Zetor 100% ručit za to, že se vleze do této ceny včetně vývoje, výroby atd. atd. se svým Wolfdogem?
Pokud ne, tak je otázka potřebuje AČR/ČR nutně vývoj vlastního BVP za blíže neurčenou cenu, která by nejspíše překročila nynější odhadované náklady a to klidně i dvojnásobně, s tím že by se nepočítalo s dalším prodejem do zahraničí a defakto by se jednalo o skládačku z dostupných dílů?
Jaké jsou vlastně reálné finanční náklady Borsuka? Podle článku jen první etapa, tedy koncept stál necelou půl miliardu Kč. Kolik bude stát jeden sériový kus? Kolik bude stát celkový vývoj a jak moc se jedná o skutečný vlastní vývoj nebo jde jen o skládačku z dostupných dílů jen mírně upravených pro potřeby Polské armády, tedy jak moc se jedná pouze o montovnu? A tady je otázka jak moc AČR/ČR potřebuje aby něco takového dělalo CSG nebo VOP?
Nevyjde nás nakonec levněji, když koncept a základní prototyp vyvine a vyrobí společnosti, které mají daleko větší zkušenosti s vývojem BVP a pak nám ho prodají i s licencí?
Kde berete tu jistotu, že při vývoji Wolfdoga by to vše šlo rychleji? Pokud se nemýlím tak i Borsuk má nyní zpoždění.Skrýt celý příspěvek
No s nynějším kurzem je v Polsku všechno tak nějak levnější..levné bude i tohle řešení..ALE Je nekdo 100% presvedcený že státy jako je Polsko nebo Nemecko a Svedsko tam jednoduse ...Zobrazit celý příspěvek
No s nynějším kurzem je v Polsku všechno tak nějak levnější..levné bude i tohle řešení..ALE
Je nekdo 100% presvedcený že státy jako je Polsko nebo Nemecko a Svedsko tam jednoduse přestanou poskytovat podporu nebo servis ve chvili kdy bude jejich zahraniční politika odlišná od naší? Jako se td nemecko chová k Ukrajine nebo Litvě tak by se chovali k nám. U Polska nikdy nikdo neví jestli se za nějakou dobu nezačne k ČR chovat z pozice síly a prosazovat nejaké uzemní nároky..
Jedinné státy o kterých si myslím že by nás neodstřihli ani v čase nějakých krizí je Izrael a J. Korea. takze tak k otázce bvp nebo tanků.
Osobné nevím proč by taková Merkava IV nemohla být v ACR jako tak i jako bvp s výsadkem. Ostatni varianty klidne na titusu a klidne přijít s variantou OT.Skrýt celý příspěvekPodle všeho Borsuk používá spoustu dílů, co se dají nakoupit běžně na trhu. Otázkou tedy je jestli by se daná země neuměla o servis postarat i bez Polska a díly si nakoupit sama. ...Zobrazit celý příspěvek
Podle všeho Borsuk používá spoustu dílů, co se dají nakoupit běžně na trhu. Otázkou tedy je jestli by se daná země neuměla o servis postarat i bez Polska a díly si nakoupit sama. Servis by určitě byl stejně v režii domácí firmy.
V našem případě se stejně rozhodne mezi CV-90, Lynxem a ASCODem.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...