Izraelský tank Sabra pro Armádu České republiky?
-
14. 3. 2017
-
214 komentářů
-
Jan Grohmann
Mezi roky 2020 až 2025 Armáda České republiky začne s výběrem nových tanků. Jedním z nabízených typů je nejnovější model izraelského tanku Sabra, který využívá šasi amerického tanku M60.
Informace o izraelské nabídce se objevila na portálu Security Magazín v polovině minulého roku. Podle Davida Bohbota, zástupce izraelských firem IMI Systems a IAI v České republice, Izrael původně zvažoval Armádě ČR nabídnout tanky Merkava. Volba ale nakonec padla pro tanky Sabra od izraelské firmy IMI Systems.
“I když to byla naše první myšlenka (nabídnout tank Merkava - pozn. red.), naši experti tuto možnost zamítli a rozhodli, že pro evropské bojiště a podmínky je Sabra ideální. Je menší, rychlejší a lépe vyhovuje evropským podmínkám. Samozřejmě, že všechny obranné systémy, technické systémy, hydraulika, elektronické systémy a další části včetně pancéřování a technologií budou ty samé, co jsou na tancích Merkava. Podle rozpočtu vybereme to nejlepší, co můžeme dodat a co bude Armáda ČR požadovat,” uvedl pro Security Magazín Bohbot.
Podle přijaté Koncepce výstavby Armády České republiky 2025 si Armáda ČR tankové jednotky ponechá. “Vzhledem k nutnosti udržení mohutné palebné síly bude v letech 2020 – 2025 rozhodnuto o modernizaci či náhradě tanků,” dočteme se v koncepci. Nyní Armáda ČR provozuje 30 modernizovaných tanků T-72 M4CZ u 73. tankového praporu v Přáslavicích a 93 tanků T-72M1 je v rezervě.
V současné době odborníci armády zkoumají možnosti na trhu i nabídky firem. Nejlogičtější se jeví nákup německých tanků Leopard 2, který používá německá, polská nebo rakouská armáda. Armáda ČR pravděpodobně musí zvážit nákup pouze nových tanků Leopard 2, protože starší (a dostatečně zachovalé) tanky Leopard 2 k prodeji již prakticky nikdo nenabízí.
Problém je však cena nového tanku Leopard 2 - ta hravě přesáhne 7 milionů euro za jedno vozidlo (190 milionů Kč). Další desítky milionů euro si vyžádá vybudování potřebného logistického, výcvikového a servisního zázemí, nákup munice, náhradních dílů, atd. V tomto se ale bude moci Armáda ČR opřít o zkušenosti a zázemí okolních zemí.
Turecký M60T (Sabra Mk. II) v Sýrii.
Dále si je třeba uvědomit, že pro těžké tanky Leopard 2 je nutné nakoupit vhodná vyproštovací, mostní, ženijní a servisní vozidla - opět půjde o částky v desítkách milionů euro.
Armáda ČR si však příliš vybírat nemůže. Francouzský tank Leclerc nebo italský Ariete se již nevyrábějí, a pro potřeby Armády ČR nikdo výrobní linku znovu otevírat nebude. Nabízí se samozřejmě americký tank Abrams, ale problém je velká cena i velká hmotnost - kolem 63 t.
V případě tanku Abrams, nebo i jiných exotických variant, jako například jihokorejského K2 nebo japonského Type 10, je problém zajištění servisu a provozu těchto tanků. V ČR by bylo nutné pro tyto tanky vybudovat velmi drahé provozní zázemí. Uplyne také mnoho let, než si Armáda ČR osvojí veškeré provozní náležitosti těchto tanků a vycvičí potřebný počet techniků a vojáků. Nemluvě o tom, že veškeré náhradní díly se budou muset posílat přes půlku světa, což je pro případ zhoršené bezpečnostní situace krajně nebezpečné.
Jak jsme již popsali v článku o ruském tanku T-14, o bojově efektivitě tanků nevypovídají ani tak hrubé výkony, ale schopnost armády zajistit bojeschopnost (provozuschopnost, přepravitelnost) tanku ze všech myslitelných podmínek, včetně válečného stavu, kdy budou narušeny zásobovací linie. Je proto třeba mít snadný přístup k náhradním dílům, špičkový vlastní servis, zabezpečit dodávky paliva, mít kvalitně vycvičené posádky a zajistit strategický transport tanků na dlouhé vzdálenosti (po železnici nebo pomocí tahačů tanků).
Modernizace tanku M60 podle IMI.
Z tohoto důvodu nejlogičtějším kandidátem je německý tank Leopard 2 nebo právě izraelský tank Sabra. Izraelská nabídka je jistě zajímavá, ale proti hraje výrazná psychologická bariéra - Sabra využívá šasi amerického tanku M60, který americká armáda zařadila do služby již v roce 1961.
Podle Bohbota ale tank Sabra nemá kromě zmíněného šasi vůbec nic společného s původním tankem M60. Veškeré klíčové mechanické (podvozek, zavěšení, kol, motor, ovládaní věže/děla, atd.) a elektronické komponenty tanku Sabra jsou nové. Stejně tak Sabra využívá nejnovější kanón ráže 120 mm.
Izraelským trumfem je špičkové pancéřování. Model Sabra (resp. Sabra Mk. II) byl vyvinut pro tureckou armádu na základě modernizačního programu Magach 7 (modernizace M60 pro izraelskou armádu). Turci tanky Sabra, které označují jako M60T, nasadili v Iráku i v Sýrii.
Mediálně slavná je událost z dubna minulého roku, kdy byl tank M60T zasažen ruskou protitankovou řízenou střelou (PTŘS) Kornet. Podle ruských pramenů dokáže Kornet proniknout 1000 mm až 1300 mm ekvivalentu válcovaného pancíře (RHAe).
Proti střele Kornet stál izraelský vrstvený pancíř (typické ostré pancéřování tanku Magach 7, resp. Sabra). Přesné složení pancíře a odolnost jsou tajné, pravděpodobně jde ale o kombinaci pasivního pancíře (mix kompozitů, kovů a keramiky) a reaktivního pancíře (varianty ERA, SLERA, NERA nebo NxRA).
Podle dostupného videa střela Kornet zasáhla věž tanku M60T po velkým úhlem od podélné osy vozidla - střela přiletěla z pravé strany, ale zasáhla pancíř v levé části věže. Kumulativní parsek bojové hlavice střely Kornet se tak svezl mimo základní pancíř tanku (šasi M60). Nezodpovězenou otázkou je, zda by nejsilnější částí pancíře (čelo věže) odolalo přímému (kolmému) zásahu střely Kornet.
Zasažená M60T. / Autor neznámý
Zřejmě největší výhodou zavedení tanků Sabra do výzbroje Armády ČR se stane navázání užší vojenské spolupráce mezi českou a izraelskou armádou. Izraelské tankové jednotky jsou zřejmě nejlepší na světě a mají bohaté zkušenosti s nasazením tanků jak v konfliktech vysoké intenzity, tak například při protiteroristických operacích ve městě.
Právě bohaté izraelské zkušenosti s nasazením tanků a vytvoření užších vztahů mezi českou a izraelskou armádou jsou největší výhody izraelské nabídky. Nabízí se také lákavá nabídka společného cvičení českých a izraelských tankistů v Izraeli.
Podle Bohbota navíc Izraelci nabízejí Armádě ČR nejnovější variantu tanku Sabra. Tank získá mimo jiné nejnovější elektronické, senzorické, počítačové, komunikační a mechanické systémy z tanků Merkava III a Merkava IV. Úroveň technické vyspělosti nabízeného tanku se však bude odvíjet od finančních možností Ministerstva obrany ČR. V případě potřeby půjde tank vybavit i aktivním obranným systémem Iron Fist od IMI.
V současné době IMI nabízí tank Sabra vybavený dělem ráže 120 mm a motorem o typu power-pack o výkonu 745 kW. Senzory, systém řízení palby, elektronika jsou převzaty z tanku Merkava IV. Bojová hmotnost tanku je podle úrovně pancéřování 56 až 59 t.
Zdroj: Defence24
Související články
Československý 120mm samohybný minomet vz.85 – neprávem poražený šampion
120mm samohybný minomet vz.85 zavedený v Armádě ČR s projektovým názvem PRAM-S (PRAporní Minomet - ...
-
26.02.2017
-
35 komentářů
-
Milan Vašíček
Recon Strike Group vs. ruské mechanizované brigády
Americký plukovník ve výslužbě Douglas Macgregor je vlivný americký vojenský myslitel, autor knih a ...
-
01.03.2017
-
182 komentářů
-
Jan Grohmann
České L-159 ALCA proti stíhačkám F-35B Lightning II
Americká firma Draken International poprvé nasadila česká letadla L-159 ALCA (Advanced Light Combat ...
-
05.03.2017
-
15 komentářů
-
Jan Grohmann
Armáda ČR hledá nová vozidla: Šance pro VOP CZ a Ajban?
Armádu České republiky čeká v příštích letech výrazná obměna terénních a lehkých obrněných vozidel. ...
-
08.03.2017
-
96 komentářů
-
Pavel Vinkler
KOLT: To je dobrá otázka, bohužel osobně neznám žádného absolventa kurzu abych se zeptal... Každopádně kurz na motorovou pilu je stejně dlouhý a tedy třikrát delší než kurz na ...Zobrazit celý příspěvek
KOLT:
To je dobrá otázka, bohužel osobně neznám žádného absolventa kurzu abych se zeptal... Každopádně kurz na motorovou pilu je stejně dlouhý a tedy třikrát delší než kurz na motorovou pilu v rámci HZS... Hasiči se s ní asi neučí šermovot, nebo nevim co může ten rozdíl způsobit... ;)
Jako perlička na konec, kurz pro velitele čety AZ trvá 4 dny... stejně jako zdokonalovací kurz kulometníků. Tankisté si osádky AZ na T 72 M4CZ připravují v rámci 73. tpr a pokud vím kompletní přecvičení jim trvá asi tři roky (reálně méně než 45 výcvikových dní) pro dosažení úrovně "osádka". Takže ono je to s tou obsluhou moderních systémů prostě vtipné... ;)Skrýt celý příspěvek"...Armádní kurz na křovinořez trvá tři týdny..." Má drahá by ráda věděla, zda je v tom i zvládnutí výroby improvizovaného křovinořezu v bojových podmínkách ;-) Protože jinak ani ...Zobrazit celý příspěvek
"...Armádní kurz na křovinořez trvá tři týdny..."
Má drahá by ráda věděla, zda je v tom i zvládnutí výroby improvizovaného křovinořezu v bojových podmínkách ;-) Protože jinak ani jeden nechápeme, co se dá na křovinořezu učit déle než tři hodiny :-)))Skrýt celý příspěvekRase: U 73. tpr je i jedna rota na BVP, takže schéma je nyní 3 tanky k 1 IFV. A neznám jejich SOP (tedy nevím jaký je preferovaný systém součinnosti tanků a BVP). Tank na ...Zobrazit celý příspěvek
Rase:
U 73. tpr je i jedna rota na BVP, takže schéma je nyní 3 tanky k 1 IFV. A neznám jejich SOP (tedy nevím jaký je preferovaný systém součinnosti tanků a BVP).
Tank na moderním bojišti nemůže být osamocený - ono žádné vozidlo, pokud má fungovat efektivně. Ústřední bod mé teze je ten, že aby jednotka mohla bojovat musí si dlouodobě udržet bojeschopnost a to je s menšími osádkymi složitější - toť vše.
Za rozmístění mimo boj je považováno až rozmístění v hlobce obrany mimo dostřel hlavňových prostředků nepřítele - cca 20 - 30 km za přední linií. Pokud jsou jen třeba 5 km za čárou dotyku, stále budou (pravěpodobně) zaujímat obranná postavení, stále budou muset být připraveni na velmi rychlý přesun, stále budou muset být připraveni velmi rychle čelit útoku, nemluvě o střežení kvůli riziku infiltrace průzkumných skupin nepřítele. Ono je i otázkou nakolik se dá vůbec dnes mluvit o lineární obraně - linie se z mikropohledu přesunula spíš až do makropohledu.
Já chápu ryze tchnické výhody zmenšení osádky ale obávm se netechnických důsledků...
K té délce výcviku... (článek jsem četl) Jistě že když brance nejdřív dusim 3 měsíce základním pěchotním výcvikem a po jeho skončení ho nechávám natírat trávu na zeleno a asfalt na černo tak nemám čas ho cvičit na moderní bojovou techniku... stále se to motá kolem té hlášky z tankového praporu... ;) Armádní kurz na křovinořez trvá tři týdny, ale kurz střelce operátora BVP 2 trvá dva týdny... viděl jsem palebný systém BVP 2 i křovinořez a stále mi ty délky kurzů nejdou do hlavy... ;) Ale ano, cvičit na tank brance který bude celkově sloužit 12 měsíců a pak půjde před důchodem na tři výcviky během třiceti let nemá smysl. Ale ne proto že je ten moderní tank tak strašně složitý na obsluhu, ale proto že to nemá smysl s žádnou technikou jejíž zvládnutí vyžaduje víc než 3 měsíce výcviku. Ono si je zas potřeba uvědomit, že pracovní doba VZP je cca 160 hodin měsíčně (jasně jde to trochu nafouknout využíváním NVV, atd... ale ne o moc a navíc jsou tam i jiná zaměstnání než práce na technice - a upřímě ta práce na technice je v dost velké menšině oproti ostatním činnostem a taky měsíc dovolené ročně. Tedy pokud trvá VZP zvládnutí techniky v běžném služebním režimu dva roky, není důvod aby to nešlo zvládnout za 4 - 5 měsíců opravdu intenzivní práce (pokud by k tou byla vůle daných vojáků, jejich nadřízených i celé společnosti).
Ono složitá není ani tak obsluha konkrétní techniky, jako spíš fungování systému - ale to je spíš až záležitost čety a především roty (neboť až rota je považována za samostatný manévrový prvek).Skrýt celý příspěvekChápu, ale vycházím z toho, že tank na moderním bojišti nemůže být osamocený - stačí se podívat na turecké Leopardy u Al Baab. Navíc na moderním bojišti jsou takové hrozby, že je ...Zobrazit celý příspěvek
Chápu, ale vycházím z toho, že tank na moderním bojišti nemůže být osamocený - stačí se podívat na turecké Leopardy u Al Baab. Navíc na moderním bojišti jsou takové hrozby, že je 1-2 členové osádky navíc neřeší. Různé drony, PTŘS atd. Řešením by možná bylo, mít k jednomu MBT i BVP, díky čemuž by byla pěchota k ostraze obou vozidel + třeba nějaké dálkově řízené vozidlo. Tedy spíš než na oči vojáků, bych spoléhal spíš na elektroniku a výstražné systémy. Už z principu mi ale přijde hloupé, nechávat tank (s jakoukoliv osádkou) v přední linii - v podstatě jako na střelnici. Přeci jen statický tank je hlavní terč ať už přes den nebo v noci. Navíc, pokud je menší osádka, tak zbyde větší hmotnostní rezerva na pancéřování (aktivní nebo pasivní), v případě zásahu jsou menší ztráty atd. další aspekty byly zmíněné.
K té délce výcviku, viz odkaz níže. Osádku T-14 nemůžou dělat branci, ale profesionální vojáci. Výcvik zabere až 2 roky, u Západních MBT to bude podobné. Tedy každý člen osádky musí být profesionál a tak se je hodí šetřit (finance atd.):
http://www.armadninoviny.cz/dv... Skrýt celý příspěvekRase a Maximus: Já nemluvím o střežení někde v autoparku. Ale třeba o držení hotovosti v obraném postavení... Ono si ta osádka tanku prostě nemůže jít celá lehnout. Pokud působí ...Zobrazit celý příspěvek
Rase a Maximus:
Já nemluvím o střežení někde v autoparku. Ale třeba o držení hotovosti v obraném postavení... Ono si ta osádka tanku prostě nemůže jít celá lehnout. Pokud působí na předním okraji obrany (ikdyž to je spíš záležotist mechny) musí si zajistit střežení svého úseku odpovědnosti a být dostupný na komunikaních pojítcích. Třetinová hotovost jednotky se dá držet celkem dost dlouho (dva spí jeden bdí), ale 50% hotovost je už velice vyčerpávající... A vzheledem k obvyklím vzdálenostem mezi postaveními vozidel se fakt nedá běhat od jednoho k druhému a buudit spící osádku. Netvrdím, že to s menší obsluhou než je nyní nebude fungovat a netvrdím že nedojde k žádnému poklesu nákladů. Ale tvrdím že bude muset dojít k organizačním změnám které část těch ušetřených tabulkových míst sežerou.
Ohledně těch nároků na výcvik... Ono to ěkně vystihuje hláška z tankového praporu: "Je třeba tří let záskladní služby ke zvládnutí tak složitého..." a opakuje se to stále dokola, klidně se vsadím že to říkali i husiti o novém žebřiňáku. Je obzvlášť kuriozní říka to nyní, kdy je celkový trend snižování zátěže osádky a usnadnění její činnosti - jsou jen dvě možnosti. Buď se to moc nedaří, nebo jsou ty řeči o letech a letech výcviku jen reklamní kecy s cílem zdůraznit pokročilost. Dnešní systémy jsou náročnější konstrukčně a výrobně, ale jen málo kdy jsou náročnější na obsluhu. Respektive... Z BVP 2 je snazší vystřlit než z panduru, ale složitější zasáhnout než z panduru.
No a co se týče plýtvání schopnostmy profesionálního vojáka... naprostá většina profesionálních vojáků potřebuje výuční list - to jen k tomu o jak sofistikovanou pracovní sílu se jedná (konkrétně řidiči, střelci operátoři a velitelé vozidel víc než ten výučňák nepotřebují a to ani u pandurů. U tanků je možná vyžadována maturita pro velitele - upravovali se požadavky na některé funkce v hodnosti rotný, nejsem si jist zda se to týkalo zrovna téhle tabulky nebo ne). Rozhodně tím nechci říct že voják je tupec - to bych shazoval i sebe, ale zas z toho nedělejme jadernou elektrárnu. ;)Skrýt celý příspěvekMattauch: O několikaletém výcviku se mluvilo i v případě ruského tanku T-14, u současných západních tanků to bude asi dost podobné. Moderní tanky už nejdou dát záložákům nebo ...Zobrazit celý příspěvek
Mattauch:
O několikaletém výcviku se mluvilo i v případě ruského tanku T-14, u současných západních tanků to bude asi dost podobné. Moderní tanky už nejdou dát záložákům nebo narychlo vycvičeným brancům. Trend je jasný a zdá se, že ho přebírají i rusové (v případě T-14). Jinak jak psal Maximus, ostrahu tanku může dělat branec nebo nějaký polovoják z TO. Vycvičený profesionál by měl mít na starost jen bojovou činnost, jinak je to plýtvání jeho schopnostmi.
royal:
Zaprvé to byl soukromý projekt polského podniku a BAE Systems. Taky ho přejmenovali, teď je to modulární platforma UMPG Gepard. Vývojové práce mají být ukončeny do roku 2018, kdy by mohla začít sériová výroba. Obecně se dá říct, že v nějaké podobě vznikne, nebo zkrátka musí vzniknout, pokud si bude chtít polská armáda udržet bojeschopnost i v budoucích desetiletích. S tanky na bázi T-72 totiž již nepočítají a další MBT není kde brát, navíc chtějí lehčí stroj. Tady je celý článek:
http://palba.cz/viewtopic.php?... Skrýt celý příspěvekTo Mattauch: Co se týká trendu na snižování počtu obsluhy zbraňových systémů, tak je to dáno nejen otázkou finančních úspor - stačí si spočítat, kolik peněz stojí práce jednoho či ...Zobrazit celý příspěvek
To Mattauch: Co se týká trendu na snižování počtu obsluhy zbraňových systémů, tak je to dáno nejen otázkou finančních úspor - stačí si spočítat, kolik peněz stojí práce jednoho či dvou profesionálů za 20 - 40 let životnosti konkrétního zbraňového systému plus výsluhy těchto vojáků. Možná ještě větším problémem je stále snižující se demografická křivka vhodných zájemců do armády a vysoká konkurenceschopnost civilního trhu práce. Kvalita zájemců o službu v AČR stále klesá a aby profesionální armáda měla smysl, tak určitá bazální úroveň profesionálního vojáka musí zůstat zachována - celý řetěz je tak pevný, jako jeho nejslabší článek.
Co se týká ostrahy voj. techniky, tak to může být v případě stavu ohrožení státu, válečného stavu či velkých vojenských cvičeních řešeno pomocí "rezervistů", kteří jsou minimálně 5 až 8 x levnější než profesionálové a pro strážní službu by jejich jednodušší výcvik byl dostatečný.
V současnosti se uvažuje o konceptu víceúrovňových aktivních záloh, tzv. "Teritoriální obrany", které by v našem prostředí tyto úkoly mohly plnit.Skrýt celý příspěvekRase: No abychom pak nemuseli velitele tanku vzdělávat a cvičit pět let jako pilota gipenu... ;) Ale vážně, netvrdím, že je to nemožné, ale zatím si to nedokážu představit. ...Zobrazit celý příspěvek
Rase:
No abychom pak nemuseli velitele tanku vzdělávat a cvičit pět let jako pilota gipenu... ;)
Ale vážně, netvrdím, že je to nemožné, ale zatím si to nedokážu představit. Rozhodně ne u tanku (nebo IFV) VČ a VR.
Jo u vrtulníku se moc nepočítá, že ho bude někdo zakopávat... ;) ale rozhodně se počítá s tím že ho na zemi někdo střeží. A to je to o čem píšu, to že bude mít méně lidí osádka neznamená že bude mít méně lidí rota nebo prapor. Ono to zmenšení osádky prostě bude při mnoha činnostech muset někdo kompenzovat. Ale třeba jsem jen staromilec... :)
Jinak v tom že by to mělo velký efekt z hlediska zmenšení potřebného chráněného prostoru nemohu než souhlasit, jen si nemyslím že by to bylo na pořadu dne.
Marthy:
Pokud počítáš s 4585 tanky čsla, tak musíš počítat s nynějšími 120. Těch 4585 tanků nebylo v aktivní službě a stále v těch počtech figurovali i T 34-85.
Ale jako jo, mě by se taky líbilo pořídit 60 nových tanků pro aktivní prapory a těch 120 T 72 všechny částečně modernizovat na nějaký rozumný standard a nechat dalších 40 let ležet v mobilizačních rezervách jako druhosledové.Skrýt celý příspěvekPokud armáda plánuje možné pořízení nějakých 30 tanků,nestojí to vlastně ani za pozornost.Jakou bojovou sílu to představuje?Reálně naprosto zanedbatelnou,nějakých 30 tanků se hodí ...Zobrazit celý příspěvek
Pokud armáda plánuje možné pořízení nějakých 30 tanků,nestojí to vlastně ani za pozornost.Jakou bojovou sílu to představuje?Reálně naprosto zanedbatelnou,nějakých 30 tanků se hodí leda tak na ukázky při dnech NATO a podobně.Pokud by AČR chtěla vytvořit reálně silné tankové vojsko,tak by jich muselo být několik set.
Jen čistě pro představu,armáda ČSLA měla v roce 1988 přesně 4585 tanků...když to porovnám s dnešním stavem tak mi je zle.Skrýt celý příspěvekMattauch: o dvojčlenné osádce se zatím mluví u Izraelců a Němců, reálně ale není jisté, zda se jedná jen o plán, nebo použitelnou konstrukci. Rozhodně by to ale bylo zajimavé a ...Zobrazit celý příspěvek
Mattauch:
o dvojčlenné osádce se zatím mluví u Izraelců a Němců, reálně ale není jisté, zda se jedná jen o plán, nebo použitelnou konstrukci. Rozhodně by to ale bylo zajimavé a pomohlo by to masivně snížit hmotnost. Hodně věcí se dá automatizovat. Třeba ne dnes, ale v blízké budoucnosti. Jasně, 5 vojáků se hodí pro zakopání tanku, vyprošťování atd. ale ber to tak, že se tank víc přiblíží vrtulníkům, kde se s něčím podobným taky nepočítá.
Iris-T:
Taky moc ASCOD nemusím, ale je to podvozek s největší nosností (ostatní jsou v těsném závěsu) a mám k němu nejvíc informací, díky britskému projektu Ajax. Tady se hodí zmínit, že tank na platformě "Ajax" měli v plánu i Britové. Zrušili to jen kvůli škrtům financí. Technicky ale počítali pro "tank" s větším otvorem pro věž (v korbě), osádka tedy rovněž měla být částečně ve věži. Stroj měl částečně nahradit Challengery.Skrýt celý příspěvek1) Dva další vojáci by se do trupu T-72 možná vešli, ale nevím kde by měli průlezy. 2) Obsluhu tanku (nebo IFV) jen dvěma vojáky si nedokážu moc představit. Ono udržet si situační ...Zobrazit celý příspěvek
1) Dva další vojáci by se do trupu T-72 možná vešli, ale nevím kde by měli průlezy.
2) Obsluhu tanku (nebo IFV) jen dvěma vojáky si nedokážu moc představit. Ono udržet si situační povědomí, vést komunikaci a ještě vyhledávat a ničit cée je celkem hodně úkolů i při automatizaci.
3) Někdo zmiňoval výhodnost menší osádky v nižších nákladech na provoz, ale to není zcela pravda. Jednotka taky musí být schopna provádět střežení, údržbu, držet hotovost, atd... Takže je otázka jestli by při zmenšení osádek nebylo na druhou stranu nutné vytvořit jiná služební místa v nějakých zabezpečovacích jednotkách. Nechci tvrdit že by se nic neušetřilo, ale rozhodně to není tak jednoznačné. Jedn věc je provoz stroje a druhá věc je dlouhodobé fungování jedntky.Skrýt celý příspěvekJeště mě napadá, že je velká škoda, že se na konci 90.let nedotáhl projekt na slovensko-francouzskou věž T-21, původně určenou na modernizaci našich T-72M. Přeci jen se jednalo o ...Zobrazit celý příspěvek
Ještě mě napadá, že je velká škoda, že se na konci 90.let nedotáhl projekt na slovensko-francouzskou věž T-21, původně určenou na modernizaci našich T-72M. Přeci jen se jednalo o masivně odlehčenou věž typově podobnou Leclercu. Celkově to bylo takové levnější a lehčí řešení. Netuším, zda by ji šlo osadit třeba na podvozek těžkého BVP, ale možné to je. Přeci jen věž byla konstruovaná podle váhového omezení nosnosti podvozku T-72 (do 15 tun). Pro představu ASCOD 35 má nosnost 13 tun, ale ASCOD 42 až 19 tun. Věž T-21 stála ve své době cca 2,8 – 3,5 mil.$
http://palba.cz/viewtopic.php?... Skrýt celý příspěvek@Rase - Měl jsem za to, že elektronika se zmenšuje a zároveň zefektivňuje. Ty bezosádkové věže asi nebudou fungovat, protože i kdyby se do korby T72 někam vešel druhý člověk, pořád ...Zobrazit celý příspěvek
@Rase - Měl jsem za to, že elektronika se zmenšuje a zároveň zefektivňuje. Ty bezosádkové věže asi nebudou fungovat, protože i kdyby se do korby T72 někam vešel druhý člověk, pořád je to málo. Střelec/velitel v jedné osobě se myslím moc neosvědčil.
Pak je otázka jestli nebude nejlepší nechat stávající tanky dosloužit bez náhrady. A soustředit se na výběr dobré pásové platformy.Skrýt celý příspěvekMarcus: Výslovne Šakala si nikto neobjednával (po jeho výkone na skúškach by to aj bol problém), iba bližšie nešpecifikovanú modernizáciu asi 30ks v cene, do ktorej sa kompletný ...Zobrazit celý příspěvek
Marcus:
Výslovne Šakala si nikto neobjednával (po jeho výkone na skúškach by to aj bol problém), iba bližšie nešpecifikovanú modernizáciu asi 30ks v cene, do ktorej sa kompletný Šakal zrejme nezmestí. Ale môže z toho vyskočiť niečo dosť podobné.Skrýt celý příspěvekTady v tech diskuzich je extremni rozptyl a neda se imho rict, ze je nekdo mimo, pokud to tvrdi ukazuje jen ze tomu nerozumi. Chybi strategie - co se chce po armade. Ma byt schopna ...Zobrazit celý příspěvek
Tady v tech diskuzich je extremni rozptyl a neda se imho rict, ze je nekdo mimo, pokud to tvrdi ukazuje jen ze tomu nerozumi. Chybi strategie - co se chce po armade. Ma byt schopna bojovat s vyspelym protivnikem a jak dlouho anebo nejake omezene schopnosti ci hlavne mise ? Neni jasne zda je cilem bezploblemove pripojeni k vetsim celkum a jakym. Proto nejde posoudit co je vyhodnejsi leo2, t72m5, bvp 120. V kazde vetsi firme mas odbor strategie se svym reditelem a tak jak v USA se zacina diskuzi na tema strategie, na konci se resi typ. V acr jsem nikdy podobnou diskuzi verejne nezaznamenal a mozna i diky bohu za to. Koncepce rozvoje a Xkrat predelanou bilou knihu cist, beru jako ztratu casu a taky doufam ze tohle ctou nejake autority, povidat si o tom s manzelkou v obyvaku by bylo zbytecne.Skrýt celý příspěvek
Rase Na T72 podvozky bych uz nic nedaval. Jako celky bych je prodal dal dokud je o ne ve svete zajem. Ty nase T72 jeste chvili vydrzi a do te doby VOP CZ rozjede vyrobu BVP. A nez ...Zobrazit celý příspěvek
Rase
Na T72 podvozky bych uz nic nedaval. Jako celky bych je prodal dal dokud je o ne ve svete zajem. Ty nase T72 jeste chvili vydrzi a do te doby VOP CZ rozjede vyrobu BVP. A nez se rozjede i vyroba vezi, treba v te Belgii, tak to taky potrva. Myslim ze by to mohlo vyjit akorat. A mely by jsme sen kazdeho logisty a servisaka - jednotny podvozek ktery dela domaci a statni podnik.Skrýt celý příspěvekIris-T T72 uz ma to nejlepsi za sebou. To uz fakt nejde modernizovat. Presne jak pise Rease. Ale s tim ze jit do BVP se 120mm kanonem naprosty souhlas. Neni problem si to udelat ...Zobrazit celý příspěvek
Iris-T
T72 uz ma to nejlepsi za sebou. To uz fakt nejde modernizovat. Presne jak pise Rease. Ale s tim ze jit do BVP se 120mm kanonem naprosty souhlas. Neni problem si to udelat a udrzovat u nas a bude to kvalita na ktere muzeme zacit stavet a cvicit nase tankove kadry.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...