Izraelské houfnice ATMOS na tatrováckém podvozku pro Thajsko
-
16. 4. 2018
-
162 komentářů
-
Jan Grohmann
Thajská námořní pěchota (Royal Thai Marine Corps) podepsala s izraelskou firmou Elbit Systems smlouvu o dodávce šesti samohybných houfnice ATMOS. Cena smlouvy dosahuje 26 milionů dolarů. Pro našince je nepochybně zajímavé, že houfnice ATMOS je umístěná na tatrováckém podvozku.
Thajské pozemní síly RTA (Royal Thai Army) již provozují 16 houfnice ATMOS ráže 155 mm (52 kalibrů) na tatrováckém podvozku 6×6. Podle první smlouvy z roku 2012 Elbit Systems dodala RTA šest houfnic ATMOS za 30 milionů dolarů. Pět houfnic ATMOS bylo sestaveno v thajském zbrojním podniku Weapon Production Centre (WPC). Dodávky byly dokončeny na začátku roku 2016. V roce 2017 RTA zamluvila dalších 12 houfnic ATMOS ve stejné konfiguraci.
Nejnovější objednávka šesti houfnic ATMOS pro thajskou námořní pěchotu se zřejmě uskuteční ve stejné konfiguraci, tedy na tatrováckém podvozku 6 × 6. Thajská WPC sestaví a dodá RTMC houfnice ATMOS do 28 měsíců.
V případě RTMC půjde o kvalitativní skok, protože ve výzbroji thajské námořní pěchoty se dosud nalézalo pouze 36 obstarožních amerických tažných houfnic M101 ráže 105 mm a 18 tažných houfnic GC-45/GHN-45 ze 70. a 80. let minulého století.
RTA navíc počítá s nákupem dalších 36 samohybných houfnic, pravděpodobně opět izraelských ATMOS. Thajsko se tak stává čtvrtým největším uživatelem houfnic ATMOS, které původně vyvinula izraelská firma Soltam Systems (od roku 2012 součást společnosti Elbit Systems). V minulosti houfnice ATMOS nakoupila Rwanda, Uganda a Ázerbájdžán.
Samotná dělostřelecká nástavba byla využita při vývoji dělostřeleckých systémů na lokální podvozkové platformě, jako rumunského ATROM (podvozek ROMAN 26.360 DFAEG 6 × 6 ) nebo polského Kryl ( Jelcz 663.32 6×6 ) – polská ani rumunská houfnice však zatím nebyly zařazeny do výzbroje.
Nejnovější verze houfnice ATMOS se v blízké budoucnosti stanou páteří izraelského dělostřelectva, i když není rozhodnuto, zda budou umístěny na pásovém nebo kolovém podvozku. V současnosti ATMOS mají automatické nastavení náměru a odměru, nejnovější verze pro izraelskou armádu získá i automatické robotické rameno, které umožní vést udržitelnou palbu 8 ran za minutu. V nabíjecím prostoru navíc nebude třeba (teoreticky) žádného operátora.
Dostřel děla ráže 155 mm (52 kalibrů) s municí s prodlouženým doletem (M02 155 mm ERFB/BB) je 41 km, s tříštivo-trhavou municí L15 30 km a standardní NATO municí M107 je dostřel 22 km. K dispozici bude jak klasická munice, tak munice s koncovým navedením (GPS). V případě zcela automatické houfnice ATMOS dokáže palbu vést jediný člověk, ale typickou posádku bude tvořit tři až šest vojáků.
ATMOS ve výzbroji thajské námořní pěchoty.
ATMOS na tatrováckém podvozku 6×6 uveze 32 projektilů a příslušný počet prachových náplní. Při dělostřeleckém přepadu ATMOS s poloautomatickým nabíjením umožní vypálit tři rány za 15 sekund, pět ran za minutu a při dlouhodobé ustálené palbě až 80 ran za hodinu.
Houfnice ATMOS je nabízená i s jinými hlavněmi, například izraelskými ráže 155 mm o délce 39 nebo 45 kalibrů, nebo dokonce se sovětskou M-46 ráže 130 mm.
Systém řízení palby pracuje standardně s digitálními informacemi, které poskytuje předsunutý dělostřelecký návodčí. Posádku tvoří typicky čtyř až šest osob, včetně dvou nabíječů. Kabina Tatrovky je pancéřovaná a poskytuje ochranu proti ručním palným zbraním a střepinám dělostřeleckých granátů.
Maximální rychlost na zpevněné cestě houfnic ATMOS je 80 km/h a dojezd 1000 km.
Kopřivnická Tatrovka má dlouhou tradici v dodávání kolových podvozku pro dělostřelecké systémy. Samozřejmě jde o houfnice rodiny DANA, ale v poslední době to byla například i dodávka houfnic CAESAR 8×8 do Dánska na tatrováckém podvozku řady TATRA FORCE. Jde o první případ, kdy vozy české značky Tatra zamíří do armád původních členů NATO.
Dále musíme zmínit jihoafrickou houfnici T5-52. S největší pravděpodobností pro různé dělostřelecké raketové systémy využívá tatrovácký podvozek mimo jiné Indie, která vyrábí podvozky v licenci.
Zdroj: BMPD.livejournal
Související články
Ruská armáda získá 200 tanků každý rok
Podle Jurije Borisova, náměstka ruského ministra obrany pro vyzbrojování, ruská armáda plánuje každý ...
-
19.02.2018
-
125 komentářů
-
Jan Grohmann
CV90: Evoluce na bitevním poli
Co mají společné Dánsko, Estonsko, Finsko, Nizozemsko, Norsko, Švédsko a Švýcarsko? Všichni těží z ...
-
27.02.2018
-
144 komentářů
-
Tisková zpráva
Houfnice DANA české armády mohou být modernizovány podle standardů NATO
Není žádným tajemstvím, že modernizace dělostřelectva české armády je více než nutná, protože jeho ...
-
02.03.2018
-
229 komentářů
-
Redakce AN
Kladivo na dělostřelectvo: Jihokorejská raketa KTSSM
Armáda Jižní Koreje zařadí do výzbroje novou domácí balistickou raketu krátkého doletu KTSSM (Korea ...
-
26.03.2018
-
10 komentářů
-
Jan Grohmann
V Brazílii to má ATMOS stále viac nahnuté:
https://www.defensa.com/brasil...V Brazílii to má ATMOS stále viac nahnuté:
https://www.defensa.com/brasil...Dobrá správa pre Ukrajinu. Kolumbia namiesto Caesarov nakoniec kúpi Atmos - čiže bude dosť výrobných ...Zobrazit celý příspěvek
Dobrá správa pre Ukrajinu. Kolumbia namiesto Caesarov nakoniec kúpi Atmos - čiže bude dosť výrobných kapacít.
https://www-infodefensa-com.tr...
Žiaľ doteraz dodané Caesary sú stále opotrebovanejšie:
https://mil.in.ua/uk/news/mini... Skrýt celý příspěvekA zaujímavá info je, že odmietli Caesarov už pri 12% navýšení ceny.
A zaujímavá info je, že odmietli Caesarov už pri 12% navýšení ceny.
Nexter zkouší. Zkusil u nás, a vyšlo mu to. Zkusil v Kolumbii, a dostal po prstech. Tak aspoň na naších Caesarech se zahojí...
Nexter zkouší. Zkusil u nás, a vyšlo mu to. Zkusil v Kolumbii, a dostal po prstech. Tak aspoň na naších Caesarech se zahojí...
Asi tak. Ale přesto si nemyslím, že Cézar byl pro AČR špatná volba.
Asi tak. Ale přesto si nemyslím, že Cézar byl pro AČR špatná volba.
To, že byl Caesar pro AČR špatná volba si myslí jen zaprdlí Slováci. Zkušenosti na Ukrajině jasně ukázaly, že je Caesar skvělý koncept. Mohem lepší, než se nechat ugrilovat v ...Zobrazit celý příspěvek
To, že byl Caesar pro AČR špatná volba si myslí jen zaprdlí Slováci. Zkušenosti na Ukrajině jasně ukázaly, že je Caesar skvělý koncept. Mohem lepší, než se nechat ugrilovat v kovové kastli - ale aspoň takovým vojákům nebude v zimě zima když nabíjí Caesara, jak dřív zmiňoval Miroslav...Skrýt celý příspěvek
Každá houfnice má svoje pro a proti. AČR si vybrala vyzkoušenou a velmi rozšířenou platformu, která byla s úspěchem použita už v několika konfliktech. Takže rozumím tomu, proč ...Zobrazit celý příspěvek
Každá houfnice má svoje pro a proti. AČR si vybrala vyzkoušenou a velmi rozšířenou platformu, která byla s úspěchem použita už v několika konfliktech. Takže rozumím tomu, proč zrovna Cézar.Skrýt celý příspěvek
Problém je v tom, že sice byla, ale rozhodně ne v té konfiguraci, kterou my pořizujeme. Dánové mají s Caesary problémy, konkrétně software a nabíjecí mechanismus. My máme mít ...Zobrazit celý příspěvek
Problém je v tom, že sice byla, ale rozhodně ne v té konfiguraci, kterou my pořizujeme. Dánové mají s Caesary problémy, konkrétně software a nabíjecí mechanismus.
My máme mít ještě složitější automatické nabíjení a houfnice se evidentně pěkně prodraží.
Když drahou a rozbitou houfnici, tak ať je aspoň česká. Podle EA má Morana ještě rok vývoje. Caesary mají začít přicházet 2026. Aby ty Morany nevyšly časově a finančně stejně...Skrýt celý příspěvekZa ty tři roky to Francouzi doladí. Je to spousta času. Morana bude mít ty dětské nemoci také. Je škoda, že nepřišla dříve. Ale Morana je asi tak stejně česká jako Cézar.
Za ty tři roky to Francouzi doladí. Je to spousta času. Morana bude mít ty dětské nemoci také. Je škoda, že nepřišla dříve. Ale Morana je asi tak stejně česká jako Cézar.
Morana byla vyvinuta v Česku od základu, jeho koupí by se podpořil český průmysl, know-how a jeho koupí by pak byl zajímavější i pro zahraniční zákazníky, kanón a mechanismus sice ...Zobrazit celý příspěvek
Morana byla vyvinuta v Česku od základu, jeho koupí by se podpořil český průmysl, know-how a jeho koupí by pak byl zajímavější i pro zahraniční zákazníky, kanón a mechanismus sice je převzatý ze Zuzany, ale údajně hodně upravený. Caesar je akorát hozený na Tatru, jediné výrazné plus je přenesení výroby některé munice do Česka.
Tyhle problémy s Dánskými Caesary údajně brání tomu, aby byly dodány na Ukrajinu. Dánsko původně chtělo "své" Caesary poskytnout s tím, že si chvilku počká na další, ale kvůli automatu a softwaru se tak nestalo.Skrýt celý příspěvekMorana je jen další modernizace Dany. Slovenská houfnice usazená na Tatru. I když podíl české práce je jistě větší než u Cézara. Ale také díky spolupráci s Nexterem a Dafem se ...Zobrazit celý příspěvek
Morana je jen další modernizace Dany. Slovenská houfnice usazená na Tatru. I když podíl české práce je jistě větší než u Cézara. Ale také díky spolupráci s Nexterem a Dafem se například Tatry prosadily v armádách NATO.Skrýt celý příspěvek
Starlight K zasvěcenému výkladu o životnosti hlavní není co dodat, naprosto výstižně popisuje podstatu problematiky. Dovoluji si přidat jen několik skutečností. Čím má ...Zobrazit celý příspěvek
Starlight
K zasvěcenému výkladu o životnosti hlavní není co dodat, naprosto výstižně popisuje podstatu problematiky.
Dovoluji si přidat jen několik skutečností.
Čím má hlaveň větší ráží a balistický výkon, tím „chladnější“ bezdýmý prach musí být užit, aby se snížilo tepelné zatížení hlavně. Nejteplejší jsou nitrocelulozové prachy o výbuchové teplotě 2600 až 2900 oC, užívají se pro malorážové zbraně, pro děla středních balistických výkonů jsou to nitroglycerinové prachy o výbuchové teplotě 2300 až 2600 oC, u vysokovýkonných děl je to 1900 až 2300 oC. Čím je výbuchová teplota bezdýmého prachu nižší, tím jeho shořením se udělí střele menší kinetická energie a prachová náplň tím vychází hmotnější. Čím jsou děla výkonnější, tím chladnější prach se musí nejen použít, ale i umět vyrobit. (Pozn. – bezdýmé prachy jsou zde charakterizovány podle chemického složení, výrobci je někdy pojmenovávají svým firemním označením, např. balistid).
Teplota tavení oceli je přibližně 1540 oC. Když její teplota ohřevem překročí 200 oC, začne klesat její pevnost, odolnost proti otěru a erozivzdornost. Aby nedošlo k přehřátí hlavní nad uvedenou mez, musí se dodržovat režim střelby. U automatických malorážových zbraní je to maximální dovolený počet ran v dávce, např. u ráže 30 mm je to 20 až 25 ran. U děl je to udání počtu ran vystřelených za hodinu, resp. minutu. Pohybuje se to v režimu cca 1 rána/min, při kterém dojde k rovnováze mezi oteplením hlavně výstřelem a jejím ochlazením okolním vzduchem.
K ilustraci. V čs. armádě byl v 50.tých letech zaveden sovětský 57 mm PTK vz.43. Úsťová rychlost protipancéřové střely byla 990 m/s, podkaliberní 1 270 m/s. Byl u nás licenčně vyroben v počtu 1200 kusů. Byl vznesen požadavek na kontrolu životnosti hlavně. Životnostní zkouška byla provedena zcela nesmyslně. Ke každé straně kanonu se doslovně navršila hromada munice a dva nabíječi, z každé strany jeden, nabíjeli a odpalovali co to dalo s rychlostí 25 ran/min. Po cca 8 minutách nepřetržité střelby, asi tak po dvousté ráně, ze stanice měření úsťové rychlosti zastavili střelbu, protože došlo jednak k prudkému poklesu rychlosti střely, jednak střely dopadaly na terč naplocho, protože byly vystřelovány bez stabilizace. Hlaveň se podélně rozřezala. Vývrt hlavně vypadal jako po vypálení autogenem. Přechodový kužel se posunul do poloviny hlavně, drážkování prakticky zmizelo a úsťová část vývrtu měla kuželové rozevření. Provedená životnostní zkouška na 57 mm PKT nalezla smysl alespoň v tom, že názorně prokázala, jak dopadne hlaveň, když se nedodrží předepsaný režim střelbySkrýt celý příspěvekUž jsem to sem kdysi psal do diskuse k článku o „Rakouské samohybné houfnice M109 pro Lotyšsko“. Doufám, že ARES mě v tomto doplní nebo opraví. 1) Životnost hlavní U ...Zobrazit celý příspěvek
Už jsem to sem kdysi psal do diskuse k článku o „Rakouské samohybné houfnice M109 pro Lotyšsko“. Doufám, že ARES mě v tomto doplní nebo opraví.
1) Životnost hlavní
U západních kanónů se životnost hlavní, závěrů, brzdovratných zařízení, apod. stanovuje v technické dokumentaci pomocí tzv. ekvivalentních maximálních náplních (Equivalent Full Charge – EFC). EFC nemusí nutně znamenat počet skutečný počet výstřelů. Například jedna maximální náplň (EFC=1) je ekvivalentní dvěma polovičním (EFC=0,5). Navíc podle typu kanónu se liší maximální povolená EFC.
Nejvýkonnější modulární výmetné náplně ale mnohem více opotřebovávají hlaveň (nábojovou komoru) než ty slabší. Je pochopitelné, že střelba těmito nejvýkonnějšími výmetnými náplněmi není populární u dělostřeleckých logistických důstojníků. Opotřebení má vliv na úsťovou rychlost (dostřel, přesnost balistických) a je tu riziko výměny hlavně (dočasné zneschopnění) v nejméně vhodném okamžiku v době nasazení.
Proto v běžné realitě budou výkonné kanonových houfnic 155mm/52 ráží veliteli spíše umisťovány do vzdálenost ne větší než 30 km od předpokládaných cílů. Na vzdálenosti do 40 km, kde je potřeba použít nejvýkonnější výmetná nálože, které významně rychleji zkracují životnost hlavně, se bude střílet jen ve výjimečných případech.
Podle západních provozních předpisů se životnost hlavní, úsťových brzd, závěrů, brzdovratných zařízení, a pod. sleduje jak podle EFC, tak podle skutečného stavu. Evidence EFC pak slouží také plánování prohlídek kanónů. Hlaveň poškozují jak horké plyny vzniklé při výstřelu, tak i mechanický průchod granátu drážkovanou hlavní. Opakované výstřely zahřívají hlaveň (nábojovou komoru) a tepelné přetěžování hlavně nad bezpečný limit může znamenat i okamžité spotřebování její životnosti. Stejně tak životnost může zkrátit nebo ukončit koroze nebo mechanické poškození, únavové trhliny a další poškození.
2) Pár dostupných dat:
a) M109A5/A5Ö/A6/A7 - americký kanón M284 155 mm/39 ráží z 80. let, chromovaná nábojová komora a prvky závěru – životnost hlavně a úsťové brzdy 2650 ekvivalentních maximálních náplní (EFC). Životnost závěru minimálně 5300 EFC (může být maximálně jednou vyměněna hlaveň). Nejsilnější výmetná náplň MCAS Charge 5 (odpovídá starší nemodulární náplni Zone 8 M203A1) má EFC=1, Charge 4 má EFC=0,25, Charge 3 má EFC=0,1, Charge 2 má EFC=0,15 a nejslabší výmetná náplň Charge 1 má EFC=0,1.
V provozu se stav hlavně kontroluje boroskopem a měří se také průměry vývrtu. Inspekční interval je v podstatě každých 6 měsíců a pak při dosažení 1000, 1500, 2000, 2100, 2200, 2300 a 2400 EFC. Po dosažení cca 2400 EFC (zbývá 10% životnosti) se boroskopování a měření vývrtu musí provádět po každé střelecké operaci. Povolené opotřebení je maximálně 0,095 palce ve vzdálenosti 41,75 palce od ústí hlavně.
Takto vypadá moderní hlavňový boroskop a měřící zařízení průměru vývrtu: http://www.zistos.com/images/P...
Náhradní kanón M284 stál ve FY 2014 okolo 120 tisíc USD při objednávce 328 kanónů.
b) M109A2/A3/A4 – americký kanón M185 155 mm / 39 ráží z přelomu 60. a 70. let. Životnost hlavně a úsťové brzdy je 6375 EFC. Vyšší životnost je dána tím, že M185 používá menší nábojovou komoru než M284 (23 litrů) a tedy méně výkonné výmetné náplně. Nejsilnější výmetná náplň je Zone 8 M119A1. V kanónu M185 má EFC=1, ale v kanónu M284 má EFC jen 0,25. To znamená, že modernější kanón M284 při střelbě těmito náplněmi by měl mít životnost až 10600 výstřelů.
S normální municí a výmetnou náplní Zone 8 pak kanón M185 dostřelí 18 km a s dálkovou RAP municí pak 23,5 km (výkonnější kanón M284 dostřelí 22,5 km, respektive 30 km). Můj osobní názor to je kanón, se kterým by mohl být srovnáván kanónem v Vz.77 DANA (152 mm/ 37 ráží, 12,5 litru). Ostatně jsou to kanóny ze stejného období. Modernější kanón M284 na M109A5/A6 vstoupil do sériové výroby až v 90. letech.
c) M777A2, americký kanón M776 155 mm/39 ráží, chromovaná nábojová komora a prvky závěru – podobně jako M284 je životnost hlavně a úsťové brzdy 2650 ekvivalentních maximálních náplní (EFC). Maximální náplň je MCAS Charge 5 (odpovídá starší nemodulární náplni Zone 8 M203A1).
d) PzH 2000 – německý kanón 155 mm/52 ráží, chromovaný vývrt, nábojová komora a prvky závěru – životnost hlavně 2500 ekvivalentních maximálních náplní (EFC). Maximální náplň odpovídá MCAS Charge 6. Při střelbě s MCAS Charge 5 (což jsou maximální náplně pro moderní NATO kanóny 155 mm/39 ráží) životnost hlavně výrazně stoupá až na hodnotu 5000 EFC.
e) XM2001 – americký kanón XM297 155 mm/56 ráží, chromování + kapalinové chlazení po celé délce – životnost minimálně 2800 EFC. Maximální náplň odpovídala MCAS Charge 6.
f) 152mm ShKH vz. 77 DANA. Pro 152mm ShKH vz. 77 DANA jsem životnost vyjádřenou jako počet výstřelů v provozní dokumentaci nenašel. Třeba to někdo ví (ARES?). Asi to bude někde v technických podmínkách, nebo v jiné dokumentaci výrobce, nebo nějaké výzkumné zprávě. Ani netuším, jestli se v rámci bývalého Československa vůbec pracovalo s principem ekvivalentních výmetných náplní EFC.
Teprve v letech 2009 až 2012 běžel na Univerzitě obrany grantový projekt za 12,7 mil Kč pod názvem „DĚLO - Výzkum metod a prostředků pro diagnostiku hlavní a nabíjecích zařízení děl pro zajištění kompatibility s normami STANAG a ITOP“, který se uvedenou problematikou pro naše tanková děla ráže 125 mm děla houfnic ráže 152 mm zabýval. Výsledky a jejich zavedení do útvarové praxe nevím, ale možná bude vědět ARES. Vojenský výzkúmák VTÚ odštěpený závod VTÚVM si pak v roce 2016 za 36,5 tisíc EUR (bez DPJ) pořídil britská měřící zařízení na kontrolu opotřebení a stavu velkých hlavní B20 a AGICAM 2 (http://www.agiltd.co.uk/Sites/... Co s tím podnikají, ale nevím.
V útvarové praxi ČSLA a AČR se ale měření opotřebení hlavně 152mm ShKH vz. 77 DANA prováděla a zřejmě stále provádí pomocí jednoduché metody měření vložné hloubky nábojové komory s pomocí přístroje pro měření vložné hloubky nábojové komory (PMNK). Mělo by se to měřit před každými střelbami, což u AČR prý ne vždy platilo (platí?). Při velkém nárůstu opotřebení se kanón navíc přeměřuje na polní balistické stanici (PBS), kde se přeměřuje změna počáteční rychlosti granátů způsobené opotřebením hlavně.
Na konci životnosti hlavně prý může změna počáteční rychlosti granátu způsobená opotřebením hlavně dosahovat až 10 %. V provozu by to ale teoreticky nemělo nastat, protože dělo by se při dosažení 6 % mělo odeslat na generální opravu. Dle informací z roku 2011 nebyly u dělostřelectva AČR v té době zpracovány žádné tabulky stanovující inspekční intervaly nebo opotřebení na základě počtu výstřelů (respektive počtu EFC) a používá se jen výše popsaná historická metoda.Skrýt celý příspěvekMARCUS, LOGIC Délka hlavně a úsťová rychlost střely V praxi jde o dvě řešení jak zvýšit úsťovou rychlost střely k prodloužení maximálního dostřelu: 1) zadaný náboj (střela ...Zobrazit celý příspěvek
MARCUS, LOGIC
Délka hlavně a úsťová rychlost střely
V praxi jde o dvě řešení jak zvýšit úsťovou rychlost střely k prodloužení maximálního dostřelu:
1) zadaný náboj (střela i nábojka)
Definován tvar a rozměr nábojové komory (nábojnice). Zvýšení úsťové rychlosti se dosáhne prodloužením délky drážkované části či válcové vodící části hlavně k prodloužení expanze prachových plynů.
To je způsob řešení zvýšení úsťové rychlosti náboje DM53 – d44/1670 m/s, d55/1750 m/s. Stejného principu bylo užito pro konstrukci 152 mm ShKH vz.77. Náboj 152 mm OFd byl standardizován pro 152 mm KH vz.37 (ML-20) s hlavní 28d, úsťová rychlost 655 m/s, maximální dostřel 17 230 m. Jde o taženou kanónovou houfnici, z hlediska naší vojenské historie nazývanou jako Jaselské dělo. Zadaný požadavek: zvýšit dostřel na 20 km, použít 152 mm OFd standardizovanou munici v armádách VS. Nábojová komora má standardizovaný tvar a rozměr, drážkovaná část se prodloužila o 1 340 mm. Prodloužením hlavně z 28d na 37d se zvýšila úsťová rychlost střely z 655 m/s na 695 m/s, maximální dostřel na 20 277 m, tj. o 3 047 m.
2) zadaná střela
Nový balistický projekt hlavně. Předepsána je hmotnost střely a maximální dovolený tlak v hlavni. Řeší se optimalizace délky hlavně, hmotnosti prachové náplně a úsťové rychlosti k dosažení požadovaného maximálního dostřelu. Energetické a konstrukční optimalizace hlavně se dosáhne, když poměr objemu nábojové komory k celkovému objemu hlavně se pohybuje v určitém, poměrně úzkém rozmezí. K dosažení vyšší úsťové rychlosti střely k prodloužení maximálního dostřelu se zvyšuje hmotnost prachové náplně, zvětšuje se objem a rozměr nábojové komory a prodlužuje se drážkovaná část či válcová vodící část hlavně. Důsledkem je prodloužení délky hlavně. Optimalizace délky hlavně bere do počtu nejen balistickou optimalizaci, ale limity na celkovou délku hlavně z požadavků technologie výroby a celkové rozměry dělostřeleckého systému.
Pokud srovnáme oba uvedené přístupy ke zvyšování úsťové rychlosti, tak při druhém způsobu se z dané délky hlavně dosáhne větší úsťová rychlost střely a tím i delší maximální dostřel.
Kdyby se připustilo u 152 mm ShKH vz.77 řešit prodloužení maximálního dostřelu druhým způsobem při zachování délky hlavně 37d, pak by úsťová rychlost střely zvedla na 790 m/s, tj. téměř o 100 m/s více, a maximální dostřel by se prodloužil o 4 000 m na 24 500 m.
Pokud tedy hodnotíme, jak se prodloužil dostřel, musí se respektovat jakou cestou bylo prodloužení dostřelu dosaženo, zda prvním, či druhým způsobem.
Přesnost střelby a délka hlavně
Přesnost střelby na vodorovné cíle je především závislá na rozptylu úsťové rychlosti střely. Střední hodnota úchylky počáteční rychlosti střely u ráží 150 mm činí 0,2 % * úsťová rychlost. Rozptyl úsťové rychlosti je způsobem odchylkami hoření prachové náplně vlivem odchylek jejich balistických vlastností stárnutím, úchylek v hmotnosti prachové náplně a dalšími vlivy. To vše ovlivňuje průběh tlakové křivky a tím i množství kinetické energie, které se udělí střele v hlavni. Na úchylce dálkové se rozptyl úsťové rychlosti podílí 2/3. Z toho vyplývá, že samotná hlaveň ovlivňuje přesnost střelby jen v malé míře.Skrýt celý příspěvekMarcus: jo souhlas. To se opravdu míchá dosti divoce. Samozřejmě další věc je, s jakým střelivem je daná houfnice kompatibilní a popř. kolik by stál vývoj patřičného střeliva ...Zobrazit celý příspěvek
Marcus: jo souhlas. To se opravdu míchá dosti divoce.
Samozřejmě další věc je, s jakým střelivem je daná houfnice kompatibilní a popř. kolik by stál vývoj patřičného střeliva pro danou houfnici. U 152mm bych se trochu bál o dostupnost moderních podkaliberních munice či munice s koncovým naváděním. Jasně, že teď nám něco konkurenceschopného nabídnou. Ale budeme schopni držet krok při vývoji munice i dalších dvacet let?
Ale třeba jo - Česko má ohledně munice vcelku slušnou tradici. Jen je to další riziko, s kterým je třeba počítat.Skrýt celý příspěveklogik Tak v tom případě v rámci objektivity by se měl srovnávat maximální dostřel dosažený standartní municí NATO M107 a zvlášť různými druhy munice s prodlouženým dostřelem. ...Zobrazit celý příspěvek
logik
Tak v tom případě v rámci objektivity by se měl srovnávat maximální dostřel dosažený standartní municí NATO M107 a zvlášť různými druhy munice s prodlouženým dostřelem. Často se to tu míchá a pak to jsou obrovské rozdíly kterými se argumentuje.Skrýt celý příspěvekAres: To, že tam je X faktorů, které to zesložiťují je samozřejmě pravda. Ale princip zůstává. Dá se to ukázat i na konkrétních číslech: DM53 vystřelená z L44 má úsťovou rychlost ...Zobrazit celý příspěvek
Ares: To, že tam je X faktorů, které to zesložiťují je samozřejmě pravda. Ale princip zůstává. Dá se to ukázat i na konkrétních číslech: DM53 vystřelená z L44 má úsťovou rychlost 1670m/s. Ta samá DM53 vystřelená z L55 má úsťovou rychlost 1750m/s.
http://defense-update.com/prod...
Totéž se dá demonstrovat i na puškových rážích, kde je k dispozici více dat:
http://www.gunsandammo.com/fil...
Marcus: Jo, souhlasím, s tím, že délka hlavně není klíčová se nedá než nesouhlasit. Koneckonců viz čísla výše. S principem, že delší hlaveň především umožňí efektivně využít silnější výmetnou náplň (jejiž velká část by u kratší hlavně "vyletěla komínem") souhlasím.
S čím bych trochu možná polemizoval je to, že neroste ve větších vzdálenostech přesnost. Jasně, chápu, jak to myslíš: že přesnost jde principiálně na takových vzdálenostech do kopru tak jako tak.
Ale u Dan, kde to je na hranici dostřelu a projektily tam letí podstatně déle, bude tato blbá přesnost ještě o dost horší, než u moderních houfnic.
Pro ostřelování bodových cílů na velké vzdálenost je to jak píšeš jedno, tam je tak jako tak na místě použít koncové navádění, ale při dělostřeleckém přepadu plošného cíle to může být pravě faktor, který ještě umožní použít klasickou - podstatně levnější - munici. Což v reálném konfliktu může znamenat i to, jestli vůbec bude takovej přepad realizova(tel)nej či ne, nedá se čekat, že by AČR měla plné sklady drahé naváděné munice. V tom se přecijenom od USA lišíme....Skrýt celý příspěvekKOLT Psal jsi nejdřív o střelbě na 20 km z DANY a z ATMOSE, nevím proč teď děláš rozdíl že z DANY na 13 km a z ATMOSE na 25 km? Do 20km si dovolím prostě tvrdit že přesnost bude ...Zobrazit celý příspěvek
KOLT
Psal jsi nejdřív o střelbě na 20 km z DANY a z ATMOSE, nevím proč teď děláš rozdíl že z DANY na 13 km a z ATMOSE na 25 km? Do 20km si dovolím prostě tvrdit že přesnost bude u obou srovnatelná, větší vliv bude mít kvalita osádek, jejich výcviku kvalita organizace a řízení palby! Nad 20 km roste možná dostřel, nikoliv přesnost která jde razantně dolů. Proto pak přicházejí na řadu střely s koncovým navedením. Co je ovšem nesrovnatelné je ochrana, komfort a zátěž osádek.
Argument že Amerika si může dovolit menší dostřel že má leteckou převahu, raketomety, tanky .... tak ty mi budeme mít od spojenců v NATO taky, ne? Jestli naše děla nasadíme v boji, tak spolu se spojenci a je důležitá vycvičenost a připravenost. Pokud by jsme bojovali jako ČR sami, tak je jedno jestli budeme mít dostřel 20, 25 nebo 40 km protože silnější protivník nás prostě převálcuje ... ale takový scénář je nepravděpodobný! To je stejný jako ty naprosto nesmyslný argumenty pro nákup moderních MBT pro naši armádu... to není souboj jeden na jednoho!
Argument že ZHN není věc která by dělostřelce trápila je jak kdyby jsi řekl, naco plynové masky, to už jim je taky nemusíme dávat.... Prostě armáda musí počítat s nejhorším, ne ideálníma podmínkama!Skrýt celý příspěvekKOLT Rozhodně bych si nedovolil tvrdit, že nabíjecí automat je to co je drahé na nabíjecí zbrani. Nabíjecí automat je věc která je velmi náročná (a možná drahá, protože ti co to ...Zobrazit celý příspěvek
KOLT
Rozhodně bych si nedovolil tvrdit, že nabíjecí automat je to co je drahé na nabíjecí zbrani. Nabíjecí automat je věc která je velmi náročná (a možná drahá, protože ti co to dokážou vymyslet jsou drazí) ALE NA VÝVOJ, nikoliv nákladná na výrobu. Výroba samotná je jen pár odlitků, pár obrobků, většina svařované ohýbané plechy, nějaký plastový odstřiky a to vše prohnaný hydraulikou a pohonama - vše nakoupíš za pár drobných od dodavatelů a jen složíš za pomoci levné pracovní síly!
Zato výroba hlavně je pro mě osbně jedna z nejvyšších mezi vyššíma dívčíma! Myslím že většina lidí si neuvědomuje jaká je to věda na úrovni vesmírných technologií. Od volby a složení materiálu, výroba polotovaru, všechny ty úpravy materiálu, povrchovky a výroba hlavně samotné!!! Každý milimetr hlavně navíc výrobu nejen komplikuje ale i neuvěřitelně prodražuje!!! Přičemž nejde jen o technologii, ale i o zkušené zaměstnance. Tohle není něco kde postavíš někoho k CNC soustruhu a nahraješ mu tam program a řekneš budeš to řezat o 200mm delší! Tady jde sakra hodně o cit a zkušenosti s výrobou ale i třeba kontrolou, manipulací, skladováním a přepravou. Stačí nejmenší chyba a máš neopravitelný zmetek v ceně .... nedovolím si odhadnout! Hlaveň je prostě to nejdražší!!!Skrýt celý příspěvekARES Vyvolal jsi mi cukání v pravém oku vzpomínkou na Strojírenskou technologii, Pružnost a pevnost, Termodynamika a sdílení tepla, Nauka o materiálu, Konstruování .... z ...Zobrazit celý příspěvek
ARES
Vyvolal jsi mi cukání v pravém oku vzpomínkou na Strojírenskou technologii, Pružnost a pevnost, Termodynamika a sdílení tepla, Nauka o materiálu, Konstruování .... z kterých jsem už většinu zapoměl :D :D :D
S tvými argumenty nemohu než souhlasit,. Jen aby to bylo víc pochopitelné tak bych netvrdil že:
"Prodlužování délky hlavně vůbec NEZVYŠUJE přesnost střelby"
ale spíše že:
"Prodlužování délky hlavně NENÍ KLÍČOVÉ pro zvýšení přesnosti střelby, ale může být jedním z činitelů které ji mohou pozitivně ovlivnit"
Je to to samé, ale člověku to dá víc šanci přemýšlet o souvislostech.Skrýt celý příspěvekLOGIK Konstrukce zbraní a střelba jsou vědecké discipliny, které se řídí fyzikálními zákony. Bez jejich respektování nelze dospět k efektivnímu řešení zbraňových systémů. Jde o ...Zobrazit celý příspěvek
LOGIK
Konstrukce zbraní a střelba jsou vědecké discipliny, které se řídí fyzikálními zákony. Bez jejich respektování nelze dospět k efektivnímu řešení zbraňových systémů. Jde o řadu složitých fyzikálně matematických vztahů a interakcí, mnohdy s protichůdným efektem. V diskuzi je problematika ke snadnějšímu pochopení zjednodušena. Avšak tak, aby podstata byla správně a bezchybně osvětlena. Více nemohu k tomu dodat.Skrýt celý příspěvekAres: Evidentně toho víš hodně, ale s něčím co píšeš bych si dovolil nesouhlasit: a to konkrétně s tím, že prodloužení hlavně s sebou nutně musí nést navýšení prachové ...Zobrazit celý příspěvek
Ares: Evidentně toho víš hodně, ale s něčím co píšeš bych si dovolil nesouhlasit: a to konkrétně s tím, že prodloužení hlavně s sebou nutně musí nést navýšení prachové náplně.
Prodloužením hlavně při zachování velikosti slože zpravidla dojde k navýšení úsťiové rychlosti, protože se lépe využije energie vystupujících plynů. K tomu by nedošlo pouze pokud by plyny vystupující z hlavně už neměli žádnou energii - tj. tlak v hlavni při opuštění střely byl srovnatelnej s tlakem venku - a tak malé slože => tlaky se u houfnic nepoužívají. Velikost výmetné náplně určuje maximální energii výstřelu. Délka hlavně pak určuje, kolik z této energie bude využito.
Máš pravdu v tom, že abys tu prodlouženou hlaveň využil optimálně, tak bys velikost výmetné náplně zvětšít měl. Ale i když to neuděláš, tak si zpravidla pomůžeš.
Další, co myslím trochu zjednodušuješ je to, že délka hlavně nemá na přesnost vliv. Jelikož délka hlavně zvětší úsťovou rychlost a prodlouží dostřel, znamená to, že se na větší vzdálenosti nemusí střílet takovým obloukem a navíc projektil poletí rychleji.
Tedy bude i přesnější, protože nepřesnost se akumuluje s časem letu. Nejsem praktik co se týče střelby z houfnic, takže nedovedu říci, jak velký vliv to na přesnost mít bude, ale IMHO přinejmenším v oblasti maximálního dostřelu kratší hlavně bude prodloužení hlavně znát.Skrýt celý příspěvekKOLT Prodlužování hlavní není vůbec jednoduchá záležitost, jak by se mohlo zdát. Čím je hlaveň delší, tím je technologie výroby složitější a náročnější a tím nákladnější. Cena ...Zobrazit celý příspěvek
KOLT
Prodlužování hlavní není vůbec jednoduchá záležitost, jak by se mohlo zdát. Čím je hlaveň delší, tím je technologie výroby složitější a náročnější a tím nákladnější. Cena 52d hlavně je řádově v milionech korun. V současnosti jsou asi jen dva až tři výrobci, kteří umí hutnicky připravit polotovar hlavně v délce cca 9 m, tepelně jej zpracovat, a dát mu konečný tvar a povrchově upravit vývrt. Vyrobit 52d hlaveň je technologická magie. Hlavním problémem je umět vyrobit „rovnou“ hlaveň, která se nebude ohřevem a stárnutím deformovat v důsledku uvolňování vnitřních pnutí. Zjednodušeně, poruší se nastřelením nastavená paralelnost osy hlavně a zaměřovače, což má negativní vliv na přesnost střelby. Nemluvě o ohybu ústí hlavně v důsledku jejího nerovnoměrného radiálního ohřevu, a především ohybem vlastní tíhou, který se mění v závislosti na náměru. Čím je hlaveň delší, tím vliv negativních činitelů je intenzivnější.
Hlaveň je pístový motor. Dálka střelby je parametrem úsťové rychlosti střely. Úsťová rychlost je nejen parametrem délky hlavně, ale i parametrem hmotnosti prachové náplně, jak plyne z fyzikálních zákonitostí procesu výstřelu. Takže aby se prodloužením hlavně zvýšil dostřel, musí se zvýšit i hmotnost prachové náplně, a to se čtvercem růstu úsťové rychlosti. Tím se zvětšuje hmotnost náboje a jeho rozměry. Důsledkem je snížení počtu přepravovaných nábojů v zásobnících.
Prodlužováním hlavně dochází k intenzivnějšímu ohřevu prachovými plyny. Čím je hlaveň delší a tím je i hmotnější prachová náplň, tím déle z ní prachové plyny vytékají a více ji ohřívají, což snižuje odolnost vývrtu proti erozi. S růstem opotřebení vývrtu roste rozptyl střely a pokles úsťové rychlosti. Čím je hlaveň delší, tím progresivněji proces rozptylu narůstá a životnost hlavně se zkracuje.
Prodlužování délky hlavně vůbec NEZVYŠUJE přesnost střelby. Ta je prakticky jen přímo úměrná dálce střelby bez ohledu na délku hlavně. Pro maximální dálky střelby při úhlu náměru 45 stupňů (ve skutečnosti je to to několik stupňů více vlivem odporu vzduchu) lze úchylku dálkovou kalkulovat jako 1/300 až 350 dálky střelby. Ve dvou dálkových úchylkách se nachází 50 % ran, všechny rány se nacházejí v intervalu osmi úchylek. Při prodloužení dálky střelby z 20 km na 30 km se rozptyl zvýší 1,5 krát, úchylka dálková z 60 m na 90 m.
Střely RAP (Rocket Assited Projectile) mají proti klasickým střelám zvýšený rozptyl o 40 až 50 %. U nich úchylku dálkovou lze předpokládat menší než1/200 až 250 dálky střelby. Např. při dálce střelby 30 km lze očekávat u klasické střely úchylku dálkovou 60 m a u střely RAP 85 m i více. Při střelbě na dálku 40 km, bude 50 % střel v intervalu 400 m, 100 % v intervalu 1 600 m.
Co se týče ceny systému nabíjení, tak plně automaticky systém prakticky není o nic dražší než poloautomatický, tj. s ručním ukládáním náboje k jeho zasunutí. V obou případech budou zásobníky střel a prachových náplní stejné, rovněž tak zasouvací ústrojí. Problémem je především dispoziční řešení věže a manipulační prostor k obsluze nabíjecího ústrojí a zásobníků (ověřeno vlastní projekční zkušeností).
Počet členů obsluhy by neměl klesnou pod 4. Nejde jen o vlastní palebnou službu, ale i o námahu při čištění hlavně a závěru (ihned po každé střelbě), očistě zbraně a zejména o zátěž při plnění zásobníků střelivem. Např. naplnění zásobníků 152 mm ShKH vz. 77 znamená zmanipulovat 5 tun střeliva, a to za všech povětrnostních podmínek, deště i mrazu.Skrýt celý příspěvekARES, radši to napíšu ještě jednou ;-) Prodloužení hlavně a s tím spojené "úpravy" (brzdovratné zařízení...) nejsou zas tak drahé. Zato zvyšují dostřel a výrazně zvyšují přesnost. ...Zobrazit celý příspěvek
ARES, radši to napíšu ještě jednou ;-) Prodloužení hlavně a s tím spojené "úpravy" (brzdovratné zařízení...) nejsou zas tak drahé. Zato zvyšují dostřel a výrazně zvyšují přesnost. Drahý je nabíjecí automat. Čili ručně či poloautomaticky nabíjená houfnice s dlouhou hlavní bude stále levnější než automatická s krátkou. Jejich bojová efektivita pak bude záležet na typu konfliktu. Ovšem pokud nedojde k použití ZHN (což, upřímně, není moc pravděpodobné), je efektivita systému, který dokáže střílet dál a přesněji, pochopitelně vyšší. Přičemž jeho nižší cena způsobuje, že ho mohu mít ve více kusech. Jediná zásadní nevýhoda je, že potřebuji minimálně o jednoho až tři lidi více. V případě profesionální armády to je nevýhoda podstatná. V případě mobilizace už to až tak horké není.
Stran M109A7 by se ovšem také chtělo zmínit o tom, že Amíci hledají několik způsobů, jak dostřel zvýšit. Jedním z řešení je RAP (tuším projekt XM113), což ovšem znamená, že vás každý výstřel bude stát víc, takže cena munice za dobu životnosti systémů nakonec může srovnat rozdíl v pořizovací ceně systému. Druhou zvažovanou možností je prodloužení hlavně na, světe div se, plných 58 násobků kalibru :-) Takže tolik k používání 39d hlavní. O tom, že M777 je zkoušena ve versi ER s délkou 52 násobku kalibru, snad ani nemusím psát.
Především je ovšem třeba si uvědomit, že USA mají na své straně ohromnou převahu prakticky nad každým protivníkem ve vzduchu, k tomu slušné množství raketometů, minometů, tanků atd. Mají prostě takovou palebnou sílu, že si mohou dovolit menší dostřel houfnic. A přesto jej chtějí zvýšit. Ono se i za Velkou louží občas stane, že zavádí systém ne zrovna dokonalý... A pak ho nějak modernizují, aby se dostaly na standardy ve spojeneckých armádách :-)
Nevím jak vám, mně z toho vyplývá, že chtít po dnešní moderní kanonové houfnici délku 39d, je zbytečné plýtvání potenciálem zbraně. Co bychom měli primárně řešit, je počet a cenu za pořízení a provoz systému, kterou jsme ochotni zaplatit. Pokud pouze nějakých 5 miliard, tak máme v lepším případě na nějakou tu EVU, rozhodně můžeme zapomenout na moderní automaticky nabíjené systémy. A je jedno, jako délku hlavně by měly... (Nemluvě o tom, že kolové houfnice v ráži 155mm s délkou hlavně 39d snad ani nikdo nedělá.)Skrýt celý příspěvekZákladní prostředkem palebné podpory US brigádních bojových uskupení (BCT) je 155 mm dělostřelecký systém M109A6 Paladin, který je zaveden v počtu 950 jednotek. Ty budou postupně ...Zobrazit celý příspěvek
Základní prostředkem palebné podpory US brigádních bojových uskupení (BCT) je 155 mm dělostřelecký systém M109A6 Paladin, který je zaveden v počtu 950 jednotek. Ty budou postupně modernizovány a nahrazeny systémem M109A7.
Dělostřelecký systém M109A7 se stane základním prostředkem palebné podpory US obrněného brigádního bojového uskupení (ABCT), což je modernizovaný systém M109A6 Paladin. US Army a BAE Systems podepsaly memorandum na dodání 580 souprav, která je tvořena ShH a muničním vozidlem M992A2, do roku 2050. S výrobou se započalo v roce 2014, plná výrobní kapacita se předpokládá od roku 2018. První soupravy byly dodány v roce 2015. Cena jedné soupravy je cca 10,5 milionu USD (220 milionů Kč).
Parametry M109A7: délka hlavně 39d, maximální dostřel HE 22,5 km, s dnovým výtokem 28,7 km. Možnost užití přesně naváděných střel. Zásoba munice: ShM 39 ran, muniční vozidlo 93 ran. Věžové uspořádání, ochrana proti pěchotním zbraním a střepinovému účinku, NBC, poloautomatické nabíjení, elektrický pohon zasouvače, maximální rychlost střelby 4 rány/min, trvalá 1 rána/min. SŘP podle aktuálních požadavků včetně snímání úsťové rychlosti střel a diagnostiky, splňující požadavek „vystřel a zmiz“. Maximální hmotnost 35 380 kg, délka 9,7 m, šířka 3,9 m, výška 3,7 m. Osádka 4 muži.
Z příkladu současně zaváděné dělostřelecké techniky americké armády, činěné s perspektivním až 40ti ročním výhledem, je vidět reálný přístup k požadavkům na maximální dostřel. Pro běžnou palebnou podporu postačuje dostřel do cca 25 km, když se zváží potenciál dalších modernizačních kroků, pro střelbu na větší dálky až na 40 km se logicky uvažuje přesně naváděné střelivo Excalibur. Klíčem k tomu je důraz na zkvalitnění targetingu, umožňující rychlý, přesný a účinný palebný zásah. Dále je to vysoká autonomnost dělostřeleckého systému se zásobou střeliva ve výši 132 ran, což umožní několikadenní palebnou činnost bez logistického zabezpečení.
Podle příkladu US armády by se měly specifikovat potřeby pro další rozvoj dělostřelectva AČR, včetně nepředpojatého přístupu možnostem modernizace 152 mm ShKH vz. 77 a slovenských dělostřeleckých systémů.
Požadavek na maximální dostřely se standardní municí 30 až 35 km s délkou hlavně 52 ráží je tak nutné považovat spíše za marketingový tlak zbrojních podniků, než je skutečná reálná potřeba v konvenčních, hybridních a protipovstaleckých bojových podmínkách.Skrýt celý příspěvekSivisPacem Byly, dokonce dvě, ale moc se z nich vyčíst nedalo. jedna byla z boku, takže nabíjecí mechanismus vůbec nebyl vidět, druhá pak z vrchu (pohled od kabiny), ale nabíjecí ...Zobrazit celý příspěvek
SivisPacem
Byly, dokonce dvě, ale moc se z nich vyčíst nedalo. jedna byla z boku, takže nabíjecí mechanismus vůbec nebyl vidět, druhá pak z vrchu (pohled od kabiny), ale nabíjecí mechanismus byl zaplachtovaný.
Mám na tebe jednu otázku, jsou ty boxy na střely a náplně pancéřované a pokud ano /což předpokládám) jaká je odolnost?Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...