Útočná puška CZ BREN 2 pro pákistánskou armádu?

Související články

• Voodoo

  14:02 23.03.2016

  • 3
  • 0

  Sem opravdu zvědavej, jak si Bren povede. Zejména ve srovnání se Scarem, kterým se CZUB při vývoji Brenu víc než inspirovala. Co se srovnání ráží 7,62x39 a 5,56x45 týče, taky ...Zobrazit celý příspěvek

  Sem opravdu zvědavej, jak si Bren povede. Zejména ve srovnání se Scarem, kterým se CZUB při vývoji Brenu víc než inspirovala.
  
  Co se srovnání ráží 7,62x39 a 5,56x45 týče, taky jsem žil v domnění, že větší ráže se automaticky rovná vyšší účinnost na větší vzdálenost. Úplně to tak není. Vzhledem k tomu, jakou mají obě střely balistickou křivku, končí převaha 7,62x39 někde na 300 až 400 m.
  
  To podporuje i fakt, že prakticky nikdy nevznikla žádná zbraň kategorie DMR v ráží 7,62x39. V 5,56x45 by se nějaké přeci jenom našly. Samozřejmě pro tuhle kategorii je výhodnější použít ráží 7,62x51 nebo 7,62x54.
  
  Nicméně, sečteno podrženo. Právě kvůli velmi rozsáhlým územím v Pákistánu by byla podle mě výhodnější ráže 5,56x45.
  
  Tím se víceméně dostávám k multirážovosti. Je opravdu důležité říci si, co tenhle pojem znamená. Jestli se opravdu bavíme o možnosti konverze ráže v bojových podmínkách nebo nabídce jednoho typu zbraně ve více rážích.
  
  Ta druhá varianta je poměrně rozšířená (viz. HK 416/417, Scar L/H, atd.) a jednoznačně výhodná. Jedna ráže logicky nepokryje všechny potřeby napříč armádou. Ale je výhodné mít zavedený jeden typ zbraně. Kvůli výcviku, manipulaci, údržbě, ale třeba i identifikaci specializovaných činností (marksman v družstvu, apod.)
  
  Když bychom se vrátili k té první variantě, tak velmi zajímavé možnosti nabízí kombo 5,56x45 a .300 Blackout. .300 Blackout je stran balistických vlastností přímý západní ekvivalent 7,62x39. Jediné co se liší u zbraní ráže 5,56x45 a .300 Blackout je hlaveň. Vše ostatní je stejné, včetně zásobníků.
  
  Nutno podotknout, že náboj .300 Blackout ale nebyl vyvinut pro jednoduchou konverzi v bojových podmínkách. Ale pro co nejjednodušší a tím pádem nejlevnější přezbrojení z 5,56x45 (ke kterému nejspíše ale stejně nedojde).Skrýt celý příspěvek
• Zbrojir

  13:25 23.03.2016

  • 3
  • 0

  k Rase Souhlasím, Pákistán si nemůže dovolit nakoupit tak velké množství pušek za západní ceny, a to i když CZUB opravdu hodně sleví ze svých tradičních cen pro MO ČR…. Mj. ...Zobrazit celý příspěvek

  k Rase
  
  Souhlasím, Pákistán si nemůže dovolit nakoupit tak velké množství pušek za západní ceny, a to i když CZUB opravdu hodně sleví ze svých tradičních cen pro MO ČR…. Mj. proto jsem obecně uváděl, že vítězství v takovém tendru nemusí být vůbec žádná výhra. A to nerozebírám zpravidla obrovské problémy se zaváděním výroby sofistikovanějších produktů v těchto končinách…
  
  Přetrvávající nedostatek zbraní z produkce CZUB (útočná puška) je vysoká pracnost, resp. vysoký podíl obrábění, takže s rostoucím objemem kusová cena neklesá tak razantně, jako při aplikaci vysokoproduktivních technologií.
  
  Česká cesta je zde opravdu dlouhodobou tradicí, ale archivní dokumenty (poválečná výroba ručních palných zbraní) přesvědčivě dokladují, že při nepolitickém a ryze odborném posouzení výhodná pro státní pokladnu, ale i ozbrojené složky nebyla. Už tehdy bylo racionálnější převzít licence, či rovnou pořizovat sovětské vzory… Sovětské zbraně by při prostém nákupu vyšly vskutku o poznání levněji a někdy opravdu citelně levněji… Takže oněch 77-78 tis. Kč za útočnou pušku CZ 805 vers. obvyklá tendrová cena "standardní západní pušky" není opět nic, co už bychom zde neabsolvovali. Tehdy ale platila jiná pravidla a stát touto volbou (česká cesta) neporušoval vlastní, v té době platné předpisy….
  
  Bohužel zveřejnění takových archivních materiálů v plném rozsahu není pro různé právní aspekty asi možné (logicky by řvali a kopali kolem sebe ti, co se zde prezentují jako tradiční dodavatelé kvalitní výzbroje) a tak chápu ty, co vycházejí jen z oficiálních nebo jinak v médiích zveřejňovaných informací, že mohou věci vidět dost odlišně.
  
  k Pepa
  
  Provádět konverzi během vlastní akce považuji za krajně problematické, a to zejména s ohledem na již zde a dříve uvedená omezení, to je mnohem rozumnější vhodně kombinovat výzbroj týmu, tedy je-li to vůbec nutné, protože jinak si raději vezmu více munice...
  
  Rovněž příprava zbraní na misi tak, že základ nakonfiguruji dle aktuální potřeby, má svá úskalí, a logicky bych chtěl takový systém před misí prověřit. Není nakonec lepší a levnější pořídit "atypické zbraně" a tyto dle potřeby přidělit…. Navíc, pokud se budu pohybovat v rámci jedné ráže (5,56x45), lze s podobným úsilím a materiálovými nároky přestavět (delší/kratší) i stávající typy (M4, HaK G36 apod.)
  
  Počet složek, které využívají multirážovost útočné pušky je doposud zanedbatelný. Předpokládám, že MO ČR tuto tolik propagovanou "výhodu" u CZ 805 doposud nevyužilo a patrně ani nevyužije….
  
  Tlak při výstřelu je věc jedna (síla na jednotku plochy), ale výsledná síla namáhající příslušné profily a rozměry náboje věc druhá a od toho se odvíjí konstrukce zbraně…
  
  Tankový kanon T-54/55 také obvykle nedosahuje tlaku u nábojů ráže 5,56x45 a přesto se patrně shodneme, že s dimenzováním na úrovni útočné pušky bychom u ráže 100 mm TK vz. 44 asi nevystačili…. Při výstřelu bych u takto navrženého zbraňového systému stát tedy nechtěl…Skrýt celý příspěvek
• flanker.jirka

  13:14 23.03.2016

  • 2
  • 2

  Tohle to dopadne úplně stejně jako neustálý export letounů L 159 ALCA, těch taky na každém kontinentu lítají hejna :-D Tyto projekty mají pár společných věcí: přichází vždy s ...Zobrazit celý příspěvek

  Tohle to dopadne úplně stejně jako neustálý export letounů L 159 ALCA, těch taky na každém kontinentu lítají hejna :-D Tyto projekty mají pár společných věcí: přichází vždy s křížkem po funuse, jdou i do takových tendrů kde nemají šanci uspět, jsou protěžovány politickou scénou a samozřejmě jsou předražené.
  Bren se podle mně umístní na krásném čtvrtém místě.
  Multirážovost je k ničemu, i SA 58 jsou lidi schopni překomorovat na jiný náboj, sice ne za běžných podmínek, ale kolikrát kdo kdy potřeboval měnit hlaveň a komoru kvůli jiné ráži?
  Celkově to konstrukci činí těžší a masivnější než je nutné.
  Pokud by multirážovost k něčemu byla, tak už to dávno vyrábí všichni.Skrýt celý příspěvek
• Pepa

  12:01 23.03.2016

  • 2
  • 0

  Zbrojir: No ono jde o to, co kdo od multirážovosti očekává. Pokud pod tím někdo vidí to, že bude moci měnit ráže během akce a nebo to, že si bude moct vybrat určitou zbraň v ...Zobrazit celý příspěvek

  Zbrojir:
  
  No ono jde o to, co kdo od multirážovosti očekává. Pokud pod tím někdo vidí to, že bude moci měnit ráže během akce a nebo to, že si bude moct vybrat určitou zbraň v ráži kterou potřebuje a případně jí jednoduše přestavět pro určitou misi na ráži jinou.
  
  V prvním případě je potřeba mít systém s rychlou výměnou hlavně (např. ARX 160) a vhodně zvolené ráže: 5.56x45 a např. 0.300AAC a ne 7.62x39.
  
  Pokud jde o kombinaci munice z jiných výkonových kategorií, tak to nutně nemusí znamenat předimenzování pro ráži méně výkonnou. Například u 5.56x45 a 7.62x51 jsou tlaky v hlavni srovnatelné, takže namáhání pístového mechanizmu bude stejné. Při uzamčení závěru do hlavně se na rám přenáší jen zpětný ráz, který stejně musí vydržet člověk co střílí, takže to "předimenzování" nebude markantní. Na větší zatížení budou muset být dimenzovány uzamykací ozuby...pokud se ale pro ráži 7.62x51 bude počítat jen se semi auto, tak to také nebude muset být moc.Skrýt celý příspěvek
• Rase

  11:50 23.03.2016

  • 2
  • 0

  Zbrojir: v podstatě souhlasím. Politici měli tlačit na CZUB, aby stát získal podíl ve společnosti. Vybrání domácí konstrukce byl dobrý plán (historická tradice), licenční výroba ...Zobrazit celý příspěvek

  Zbrojir:
  v podstatě souhlasím. Politici měli tlačit na CZUB, aby stát získal podíl ve společnosti. Vybrání domácí konstrukce byl dobrý plán (historická tradice), licenční výroba by byl krok zpět. Nákup samotný byl ale moc ukvapený a nepromyšlený. Lepší by bylo zaplatit vývoj, oplátkou získat podíl ve firmě, koupit předsériové zbraně a až po vychytání much nakoupit celou sérii.
  K tendru. I kdyby zvítězila Západní zbraň, má Pákistán finance na nákup 500 000 pušek ?! Přeci jen cenově jsou někde jinde něž jsou zvyklíSkrýt celý příspěvek
• urban

  11:41 23.03.2016

  • 0
  • 5

  Tak co vojáčci, kdy začnete chránit hranice před Německem a Rakouskem?

  Tak co vojáčci, kdy začnete chránit hranice před Německem a Rakouskem?
• Zbrojir

  11:27 23.03.2016

  • 5
  • 0

  k Rase Tak samozřejmě, odhlédneme-li od podvodného způsobu výběru, tak vydat cca 2 miliardy Kč za to, aby domácí soukromý subjekt, prakticky bez sankcí, po několik let postupně ...Zobrazit celý příspěvek

  k Rase
  
  Tak samozřejmě, odhlédneme-li od podvodného způsobu výběru, tak vydat cca 2 miliardy Kč za to, aby domácí soukromý subjekt, prakticky bez sankcí, po několik let postupně získával potřebné know-how pro výrobu „mikrorážové útočné pušky“, a to tak, že prakticky všechny hromadné dodávky CZ 805 Bren pro MO ČR byly takovou „pokračující, za pochodu zdokonalovanou ověřovací sérií“ zodpovědné, smysluplné, ani ekonomické tedy není.
  
  Osobně se divím, proč podobně smýšlející komentátoři nežádají zestátnění zbrojního průmyslu, protože prostředí, kdy jsou veškeré náklady již zestátněny a zisky naopak privatizovány společnosti jako celu příliš neprospívá. Než se ze státního rozpočtu již vynaložené prostředky vrátí na daních, tedy na výrobě útočných pušek, resp. zisku z nich, tak to se ještě načekáme.
  
  Kontrakty v těchto vzdálených teritoriích (Pákistán) jsou z mnoha ohledů krajně problematické a zdaleka ne vždy pro dodavatele moderní techniky a technologie ekonomicky výhodné a perspektivní.
  
  Je to však tradiční trh pro produkty CZUB, a tak by se v tamním prostředí mohla CZUB vyznat…. i když např. v Indi se nechala poměrně dlouho tahat za nos...
  
  U munice středního balistického výkonu 5,56x45 vers. 7,62x39 je teoreticky lepší zastavovací účinek u 5,56x45 (SS 109/M855 – viz výkony v testovacím balistickém materiálu), než u FMJ munice vz. 43, ale v praxi to tak jednoznačné zdaleka není. V praxi nezřídka vyjde lépe zásah střelou většího průměru.
  
  Doposud nejsem ani příznivce multirážových zbraňových kompletů, alespoň se stávající úrovní techniky, kdy útočné pušky jsou poměrně složité, rozměrné a pro nejmenší aplikovanou ráži i zbytečně hmotné, navíc přechod na jinou ráži zpravidla vyžaduje příliš mnoho nesených (vezených) komponentů, včetně odlišné munice a zásah specialisty, nebo velmi kvalifikované obsluhy s potřebou opětovného nastřelení, takže avizovaná výhoda, viděno pohledem z praxe, je krajně diskutabilní.Skrýt celý příspěvek
• Pepa

  10:30 23.03.2016

  • 0
  • 0

  Takže v článku je drobná dezinformace....v ráži 7,62x39 určitě (byla nabízena už Indii) i (nebo) v 7.62x51 a to s velkým otazníkem....řekl bych, že asi určitě ne.

  Takže v článku je drobná dezinformace....v ráži 7,62x39 určitě (byla nabízena už Indii) i (nebo) v 7.62x51 a to s velkým otazníkem....řekl bych, že asi určitě ne.
• crusader

  10:30 23.03.2016

  • 3
  • 1

  "Pro pákistánskou armádu je spolehlivost klíčová, neboť pušky budou sloužit jak ve vysokohorských mrazivých oblastech, tak na horkých a prašných pouštích." Tak to na Bren 2 asi ...Zobrazit celý příspěvek

  "Pro pákistánskou armádu je spolehlivost klíčová, neboť pušky budou sloužit jak ve vysokohorských mrazivých oblastech, tak na horkých a prašných pouštích."
  
  Tak to na Bren 2 asi nevypadá, tipuju AK-103 nebo Zastavu, rozhodne cena (vzhledem k tomu, že nezavedli ani vlastní zbraň) a ty budou nejlevnější.
  
  To Rase
  Vždyť má Zbrojíř pravdu, tak co vám vadí
  Klidně jsme to v ČR mohli řešit stejně, koupit licenci a vyrábět sami. Než vyvíjet předraženou zbraň, která není o nic lepší než konkurence .Skrýt celý příspěvek
• Jan Grohmann

  10:21 23.03.2016

  • 3
  • 0

  Rase, Quwa doslova píše: The SCAR H, ARX-200 and Zastava M77 (if it is not M21) are chambered for using 7.62x51mm NATO rounds. On the other hand, the AK-103 is built for 7.62x39mm ...Zobrazit celý příspěvek

  Rase, Quwa doslova píše:
  The SCAR H, ARX-200 and Zastava M77 (if it is not M21) are chambered for using 7.62x51mm NATO rounds. On the other hand, the AK-103 is built for 7.62x39mm rounds. The CZ-806 BREN 2 is less clear because the only version that is known to the public uses 5.56x45mm NATO rounds; but given the competition, the rifle present in Pakistan have been chambered for either 7.62x51mm or 7.62x39mm.Skrýt celý příspěvek
• Pepa

  10:01 23.03.2016

  • 3
  • 0

  V případě BRENu by bylo vítězství docela úsměvné....zbraň vyvíjenou de facto pro Indii by nakonec získal její největší nepřítel :-) Takže v CZUB už mají BREN 2 v 7.62x51? Asi se ...Zobrazit celý příspěvek

  V případě BRENu by bylo vítězství docela úsměvné....zbraň vyvíjenou de facto pro Indii by nakonec získal její největší nepřítel :-)
  
  Takže v CZUB už mají BREN 2 v 7.62x51? Asi se brzy vypíše nový tendr na náhradu Dragunovů....Skrýt celý příspěvek
• Rase

  09:53 23.03.2016

  • 2
  • 1

  Divím se, že i u ostatních multirážových zbraní, výrobce nanabízí obě ráže. Budu doufat že tendr proběhne výběrem nějaké ze zbraní (ne jako v Indii) - mám ale obavu, že projekt ...Zobrazit celý příspěvek

  Divím se, že i u ostatních multirážových zbraní, výrobce nanabízí obě ráže. Budu doufat že tendr proběhne výběrem nějaké ze zbraní (ne jako v Indii) - mám ale obavu, že projekt padne z finančních důvodů.
  Bren2 by mohl mít slušnou šanci a přeju jim to. Teď se dá očekávat tradiční monolog od Zbrojíře (jaká chyba byl Bren1 pro AČR atd.)Skrýt celý příspěvek
• Garret

  09:35 23.03.2016

  • 0
  • 1

  jj284b: Dovolím si nesouhlasit. Ačkoliv mikrorážové střelivo má v případě fragmentace výhodu ve větším poškození tkání, tak zastavující účinek 7,62 je obecně větší. Je to prostě ...Zobrazit celý příspěvek

  jj284b: Dovolím si nesouhlasit. Ačkoliv mikrorážové střelivo má v případě fragmentace výhodu ve větším poškození tkání, tak zastavující účinek 7,62 je obecně větší. Je to prostě větší šleha ze které se hůře vzpamatovává. Nehledě na to, že zkušenosti z použití 5,56 poukazují na častý problém s průletem střely tělem bez fragmetace (často dáván do souvislosti s používáním zbraní s příliš krátkou hlavní) a tudíž minimalním poranění protivníka. Nemluvě o výhodách vyšší ráže na větší vzdálenosti (žiju v domnění, že Pákistán je dost rozlehlý a částečně hornatý).Skrýt celý příspěvek
• jj284b

  09:10 23.03.2016

  • 3
  • 0

  7.62x39 ani nahodou nema "vynikajuci" zastavujuci ucinok. v tomto daleko zaostava za 5.56x45 ci 5.45x39. Ak uz, tak ma vyhodu v lepsej priebojnosti, no to ho zaroven robi horsim ...Zobrazit celý příspěvek

  7.62x39 ani nahodou nema "vynikajuci" zastavujuci ucinok. v tomto daleko zaostava za 5.56x45 ci 5.45x39. Ak uz, tak ma vyhodu v lepsej priebojnosti, no to ho zaroven robi horsim proti zivej sile.Skrýt celý příspěvek