Rusko stále neumí vyrábět termovizní přístroje
-
10. 3. 2018
-
101 komentářů
-
Jan Buchar
Klíčovou součást termovizních přístrojů představují detektory v mozaikovém uspořádání. Vyrábí se pouze v několika zemích světa a ruské ozbrojené síly jsou závislé na jejich dovozu. Dmitrij Rogozin, vicepremiér odpovídající za zbrojní průmysl, v roce 2012 přislíbil jejich vnitrostátní výrobu, ale zatím Rusko dostatečně moderní termovize nevyrábí.
„Sami dosud detektory pro naše, ruské, termovizory nevyrábíme, ale za rok už budeme. Vláda průmyslu dala všechny potřebné pokyny. Jsem si jistý, že je vyplní! Za rok budeme mít vlastní detektory pro termovizní kamery!“ uvedl Dmitrij Rogozin v roce 2012 pro televizní kanál Rossija 24.
Spojení „detektory v mozaikovém uspořádání“ je volným překladem anglického „focal plane array“ (FPA), tj. doslova sestavy ohniskové roviny. Toto technologicky pokročilé zařízení je souborem obrazových snímačů, jež se nachází v ohniskové rovině infračervených kamer. Jedná se o klíčovou technologii nutnou k výrobě termovizních přístrojů.
V září 2013 vznikla společnost Fotoelektronnyje pribory se sídlem v Ščolkově nedaleko Moskvy. Společnost byla vytvořena za účelem vývoje ruského FPA, což by zemi zbavilo závislosti na dovozu. Fotoelektronnyje pribory mají své sídlo v budově státního výzkumného ústavu Ciklon, který je součástí korporace Rostech. Ciklon je jednou z mála ruských firem, jež vyrábí termovizní kamery s pomocí dovážených FPA. Ústav vlastní 50% podíl ve společnosti Fotoelektronnyje pribory.
K dalším ruským výrobcům infračervených kamer patří některé společnosti, jež své výrobky představily v průběhu loňského veletrhu námořní vojenské techniky v Petrohradě. Termovizní systémy a komponenty vystavovalo například Leningradské opticko-mechanické sdružení, státní výzkumný ústav Karat, podnik Aviacionnaja i morskaja elektronika, společnost Něva-Elektronika a VVC-Těplovizor.
Vývoj FPA dokončen?
Zpravodajská agentura TASS 15. července 2016 zveřejnila zprávu o dokončení vývoje ruských FPA. Generální ředitel výzkumného ústavu Ciklon Alexander Borisov ohlásil úspěšné završení vývoje mikrodisplejů a obrazových snímačů pro termovize.
„Jako čtvrtému státu na světě, po Číně, Francii a USA, se nám podařilo zvládnout výrobu této technologie. Sestrojili jsme produkty, které svými parametry obstojí v globálním srovnání. Ročně zvládneme vyrobit 10 000 obrazových snímačů, “ řekl Borisov.
Podle Borisovova vyjádření budou tyto mikrodispleje a obrazové snímače tvořit základ infračervených kamer, jimiž se vybaví bojová vozidla pěchoty Kurganěc, tanky Armata či minolovky Projektu 12700.
Nedlouho po zprávě TASSu se v deníku Izvestija objevil článek s titulkem „ Naše země se stala čtvrtou na světě po USA, Francii a Číně, která dokázala vyrobit vlastní termovizní obrazové snímače “. Text tvoří z velké části rozhovor s ruským vojenským expertem Sergejem Suvorovem.
Termovizní přístroje dostanou i ruští vojáci budoucnosti Ratnik.
„Termovize se skládá nejenom z obrazových snímačů, ale i z optického systému a výpočetního programu, který zpracovává obraz a přenáší ho na obrazovku, “ vysvětlil Suvorov. „ Až donedávna jsme kupovali francouzské FPA Thales Catherine-FC a Sagem Matiz, jež jsou součástí termovizní kamery Essa pro tanky T-90 či Plisa pro T-80.“
Jak poznamenal Suvorov, Essa umožňuje posádce tanku vyhledávat cíle během libovolné denní doby na vzdálenost čtyř kilometrů. Příprava systému k práci netrvá déle než pět minut. Essa může být v provozu nepřetržitě po dobu šesti hodin při teplotách od -50 °C do 55 °C.
Výroba FPA se teprve plánuje
Výzkumný ústav Ciklon ovšem podle nedávného zjištění deníku Novaja gazeta stále není schopen FPA vyrábět. Tiskové oddělení ústavu totiž vysvětlilo, že se Alexander Borisov v roce 2016 vyjádřil nepřesně. Produkce FPA ještě nezačala a momentálně se teprve plánuje. Ve výroční zprávě Ciklon navíc uvedl, že se nadále chystá FPA pro výrobu infračervených kamer dovážet.
Podobnou informaci přinesly také internetové stránky FlotProm. Ruské námořnictvo sice využívá termovize vnitrostátní výroby, ale jejich FPA stále pochází z Francie. Menší lodě, jako jsou např. raketové a hlídkové čluny, dokonce využívají infračervené kamery zcela vyráběné v zahraničí. Největší podíl na ruském trhu mají výrobky americké společnosti FLIR.
Maksim Šepovalenko, zástupce ředitele moskevského Centra analýz strategií a technologií, se domnívá, že dovoz zahraničních termovizorů je pro Rusko momentálně logickou volbou.
„Je to způsobeno technologickým zpožděním vzniknuvším po rozpadu SSSR. Obrněná technika, útočné letouny a malé lodě byly opomíjeny, protože přednost dostala jaderná triáda. Termovizory kompletně domácí výroby dosud nemáme, “ uvedl pro FlotProm Šepovalenko. Podle jeho názoru je pro námořnictvo jednodušší používat produkty známých výrobců, klidně i západních.
S Šepovalenkem souhlasí Viktor Murachovskij, šéfredaktor časopisu Arsenal Otěčestva. Myslí si, že ruské termovize a FPA před sebou mají ještě pár let, než budou v celosvětovém měřítku konkurenceschopné. „ Moderní obrazové snímače se v Rusku ještě nevyrábí, “ řekl Murachovskij.
Zdroje: Novaja Gazeta, Izvestija, Tass, FlotProm
Související články
Britský Warrior 2 s 40mm automatickým kanónem CT40
Na londýnské výstavě IAV 2018 (International Armoured Vehicles 2018) firma Lockheed Martin ...
-
28.01.2018
-
66 komentářů
-
Jan Grohmann
NGAFV: Singapurské vozidlo pro americké výsadkové jednotky
Singapurská společnost ST Kinetics je připravena předat americké armádě v rámci programu MPF (Mobile ...
-
14.02.2018
-
47 komentářů
-
Jan Grohmann
CV90: Evoluce na bitevním poli
Co mají společné Dánsko, Estonsko, Finsko, Nizozemsko, Norsko, Švédsko a Švýcarsko? Všichni těží z ...
-
27.02.2018
-
144 komentářů
-
Tisková zpráva
Ukrajinské systémy aktivní ochrany Zaslon-L pro turecké tanky v Sýrii
Turecko urychleně vybaví své tanky bojující v Sýrii aktivním systémem ochrany APS (Active Protection ...
-
08.03.2018
-
36 komentářů
-
Jan Grohmann
USA vyvinuly hypersonickou střelu poháněnou jaderným reaktorem "Tory" již v roce 1961 - jmenovalo se to "Project Pluto" a fungovalo to přesně jak popisují pánové dole, na ohřevu ...Zobrazit celý příspěvek
USA vyvinuly hypersonickou střelu poháněnou jaderným reaktorem "Tory" již v roce 1961 - jmenovalo se to "Project Pluto" a fungovalo to přesně jak popisují pánové dole, na ohřevu náporového vzduchu jaderným reaktorem. Žáruvzdorné materiály, které vydržely teploty 1400°C v reaktorovém jádru, dodala firma Coors.
Mělo to jediný problém: ten vzduch, která to poháněl, byl kontaminovaný radioaktivitou z reaktoru. Což znamenalo, že kdyby bylo Pluto odpáleno z USA, po cestě do Sovětského Svazu by jaksi kontaminovalo americké spojence - Kanadu, nebo Francii a Skandinávii... Díky čemuž byl celý projekt zabit, jakmile byly vyvinuty konvenčně poháněné ICBM.
Pro Rusko toto ovšem na překážku není, protože Rusko nemá žádné přátele jejichž kontaminace by se muselo vyvarovat :DSkrýt celý příspěvekKozlus je jedna vec o com sa bavis ty a druha o com sa bavi Gloton na ktoreho reagujem. Vid jeho prispevky Jirosi ale ja nikde nehovorim, ze to Rusi vyriesili. Len ti ...Zobrazit celý příspěvek
Kozlus
je jedna vec o com sa bavis ty a druha o com sa bavi Gloton na ktoreho reagujem. Vid jeho prispevky
Jirosi
ale ja nikde nehovorim, ze to Rusi vyriesili. Len ti hovorim o akom druhu pohonu pravdepodobne Gloton hovori. Tiez tomu prikladam podobnu vahu ako svojho casu vyjadreniam severnej koreji o zvladnutej studenej fuzii. Ale predpokladam, ze na Sputniku a podobne to bude peknych par rokov zivene neovcamiSkrýt celý příspěvekSlavoslav: Ano, tohle je krásná teorie. Jenže střed z realitou a teplotní únosností materiálů. Tedy v proudovém motoru jsou vnější i vnitřní částí chlazeny, aby nedošlo k tepelnému ...Zobrazit celý příspěvek
Slavoslav: Ano, tohle je krásná teorie. Jenže střed z realitou a teplotní únosností materiálů. Tedy v proudovém motoru jsou vnější i vnitřní částí chlazeny, aby nedošlo k tepelnému poškození. Ale zdrojem tepla je palivo, vstřikované do mezi prostoru. V mezi prostoru pak dosahuje teploty podstatně vyšší než je mez pevnosti materiálů motoru.
Jenže u motoru a jaderné palivo, ti to palivo nemůže mít větší teplotu než dovoluje konstrukce(teplotní odolnost materiálu) v němž je to palivo uchyceno, případně dojde k roztavení samotného paliva. Takže nemůžeš dosáhnout tak vysokého výkonu. Protože nebudeš mít, tak velký rozdíl teplot (vstup/výstup).Skrýt celý příspěvekJirosi Ak som dobre pochopil z prvej zmienky v diskusii tak ide o termo raketový motor. Princíp je v tomto pripade že studené palivo privedie do komory kde je prudko ohriate čím ...Zobrazit celý příspěvek
Jirosi
Ak som dobre pochopil z prvej zmienky v diskusii tak ide o termo raketový motor. Princíp je v tomto pripade že studené palivo privedie do komory kde je prudko ohriate čím zväčší svoj objem a tryskou vyteká von.
Chladiacim médiom je tým pádom priamo palivo ktoré odoberá teplo z reaktora. Ak tam dokážeš naporovo nasávať vzduch máš prakticky neobmedzený dolet kým funguje reaktor. Tour teória. Ak to má ale letieť do vesmíru musí si palivo viezť a tam to už naráža na efektivitu či nepoužiť konvenčný motor a ušetriť hmotnosť reaktora. Tiež chladenie vo vesmíre je problém ak by došlo palivo. Je tam zima ale súčasne aj vákuumSkrýt celý příspěvekGloton: Tak pokud kluci v Rusku vymysleli "spalovací komoru", kam se dají valit štěpné prvky, tak to všechna čest. Protože vedle tohohle zařízení vypadá Fůzní elektrárna jako ...Zobrazit celý příspěvek
Gloton: Tak pokud kluci v Rusku vymysleli "spalovací komoru", kam se dají valit štěpné prvky, tak to všechna čest.
Protože vedle tohohle zařízení vypadá Fůzní elektrárna jako jako pokus pro žáky základní školy.
Prostě neexistuje materiál umožňující vytvořit spalovací komoru, případně trysku pro štěpnou(fuzní) reakci. Takže pokud se bavíme o takovém zařízení, pak se bavíme o stroji na principu pohonu jaderným reaktorem.
Přitom ta reakce musí probíhat v teplotách, kdy se neroztaví ocelové obaly udržující palivo na místě. O teplotách nad 1000 stupňů bych se moc nebavil. Přitom toho lze dosáhnout jedinou věcí a to chlazením! Pokud použijí vice stupňový okruh efektivity celého systému půjde rapidně dolů.Skrýt celý příspěvekGloton Tak to zjavne chápeme úplne inak výraz neobmedzený dolet umožňujúci manévrovať ako sa rakete chce. Lebo ICBM schopné zasiahnuť akékoľvek miesto na zemi nie sú problém ani ...Zobrazit celý příspěvek
Gloton
Tak to zjavne chápeme úplne inak výraz neobmedzený dolet umožňujúci manévrovať ako sa rakete chce. Lebo ICBM schopné zasiahnuť akékoľvek miesto na zemi nie sú problém ani s konvenčným motorom.
Ten prakticky neobmedzený dolet by platil len v prípade náporoveho nasávanie vzduchu. Ak by išiel na vezené palivo tak neverím na tak vysokú účinnosť voči konvenčným motorom, že by sa tam oplatilo na orbitu vynášať dodatočnú záťaž reaktora.
Celé to smrdí blábolomSkrýt celý příspěvekAle vždyť i ty "atomové raketové motory" potřebují sebou vezené palivo, rozhodně nefungují tak, že jen nasávají a ohřívají vzduch. Když se mluví o neomezeném doletu, neplatí to ...Zobrazit celý příspěvek
Ale vždyť i ty "atomové raketové motory" potřebují sebou vezené palivo, rozhodně nefungují tak, že jen nasávají a ohřívají vzduch.
Když se mluví o neomezeném doletu, neplatí to absolutně, ale je to myšleno jako neomezený v rámci Země, tedy že doletí kamkoliv na zeměkouli.Skrýt celý příspěvekGloton: Pokud dostanete něco na oběžnou dráhu, tak to má dost potenciální energie dopadnout kdekoliv na světě. Nepotřebuje to žádný extra motor, stačí malí motor pro orbitální ...Zobrazit celý příspěvek
Gloton: Pokud dostanete něco na oběžnou dráhu, tak to má dost potenciální energie dopadnout kdekoliv na světě. Nepotřebuje to žádný extra motor, stačí malí motor pro orbitální manévrování.Skrýt celý příspěvek
Gloton Len ono to má v prípade ICBM tak trochu háčik s palivom. Mimo atmosféru bude ten reaktor ohrievať čo? Zas len vezené palivo a neobmedzený dolet je ta tam takže nejak ten ...Zobrazit celý příspěvek
Gloton
Len ono to má v prípade ICBM tak trochu háčik s palivom. Mimo atmosféru bude ten reaktor ohrievať čo? Zas len vezené palivo a neobmedzený dolet je ta tam takže nejak ten text nesedí. Zmysel by to malo len pre let v atmosfére kde si môže "palivo" nasávať.Skrýt celý příspěvekNe, Sarmat je normalni ICBM.
Tohle je ta kridlata strela/ plocha draha letu s jadernym pohonem - Tomahawk
https://www.youtube.com/watch?...Ne, Sarmat je normalni ICBM.
Tohle je ta kridlata strela/ plocha draha letu s jadernym pohonem - Tomahawk
https://www.youtube.com/watch?...No to nevím, kde jste na ten nesmysl s tím "Tomahawkem" přišli? Někdo vypustí nějakou smyšlenku na základě nepochopení videoprezentace a další se toho chytí bez jakékoliv znalosti ...Zobrazit celý příspěvek
No to nevím, kde jste na ten nesmysl s tím "Tomahawkem" přišli? Někdo vypustí nějakou smyšlenku na základě nepochopení videoprezentace a další se toho chytí bez jakékoliv znalosti tématu.....
Putin prezentoval 3 novinky v raketové technice, dovolím si zkopírovat částečně i text Lukáše Visingra:
1)"atomový pohon" se týká této balistické rakety-Těžká mezikontinentální balistická raketa Sarmat má prakticky neomezený dolet, nese větší množství jaderných hlavic a je vybavena systémy pro průnik jakoukoliv nepřátelskou protiraketovou obranou. Její startovní hmotnost je 200 tun, díky jadernému pohonu má v podstatě neomezený dolet, takže může letět k cíli prakticky po jakékoli dráze a vyhýbat se systémům protivzdušné obrany,“ vysvětluje Visingr.
2)raketa s klasickým pohonem-„Hypersonický letecký raketový systém Kinžal je raketa, kterou nese nadzvuková stíhačka MiG-31. Dá se vypustit proti cílům ve vzdálenosti až 2000 km a může nést klasickou nebo nukleární hlavici. Je to vlastně ze vzduchu odpalovaná balistická raketa, schopná za letu manévrovat a dosahovat rychlostí údajně až Mach 10, tedy až desetinásobku rychlosti zvuku (cca 12 000 km/h),“ popsal systém Visingr.
3)nosič hlavice též s klasickým pohonem-Druhým hypersonickým zbraňovým systémem, o kterém Putin mluvil, je systém Avangard. „To je v podstatě okřídlená jaderná hlavice, která je vynášena mezikontinetální raketou, ale neletí po balistické křivce, místo toho se pohybuje klouzavým letem ve vyšších vrstvách atmosféry rychlostí až Mach 20, při čemž může i manévrovat, takže pro jakoukoliv protiraketovou obranu je zcela nezasažitelná,“ uvedl Visingr.Skrýt celý příspěvekGloton, prave, ze by melo jit o atomem pohanenej Tomahawk - preci v te prezentacce bylo, jak kopiruje teren. Jina vec je ten navratovej manevrujici kluzak. To je opravdu vyneseno ...Zobrazit celý příspěvek
Gloton, prave, ze by melo jit o atomem pohanenej Tomahawk - preci v te prezentacce bylo, jak kopiruje teren. Jina vec je ten navratovej manevrujici kluzak. To je opravdu vyneseno raketou na balistickou drahu a pri navratu to manevruje. Nema to zadnej vlastni pohon, jen schopnost vetsich manevru diky vlastnimu vztlaku pri navratu.Skrýt celý příspěvek
logik V tom se právě pleteš. Není to "křižující střela s plochou dráhou letu" ale právě naopak "křižující balistická raketa". To označení křižující, je u té balistické rakety ...Zobrazit celý příspěvek
logik
V tom se právě pleteš. Není to "křižující střela s plochou dráhou letu" ale právě naopak "křižující balistická raketa". To označení křižující, je u té balistické rakety samozřejmě hodně nadnesené, je to prostě obdoba balistické rakety, ale právě díky tomu jadernému pohonu schopná výrazně měnit směr a právě proto velmi velmi obtížně sestřelitelná. S dnešními protiraketovými prostředky by takováto raketa (existuje-li, ví jen Bůh a Putin) byla prakticky nesestřelitelná, protože protiraketové střely využívají toho, že trajektorie balistické rakety s klasickým motorem je po jeho vyhoření už prakticky dána a tedy ji vypočítají a antiraketa je nasměrována do bodu, kde se s balistickou raketou, či jen její hlavicí, střetne a zničí ji. Ovšem tím, že balistická raketa s jaderným pohonem má pohon k dispozici po celou dobu letu, může podstatně měnit směr a není tedy známa její další trajektorie a není kam navést antirakety. V tom tkví "nesestřelitelnost" takové balistické rakety.
A toho by nebylo možné dosáhnout u křižující střely s plochou dráhou letu ani kdyby měla jaderný pohon. Pořád by to byla jen střela s plochou dráhou letu, ale s daleko větším doletem. Ten "jaderný motor" by nejspíše vyžadoval i větší velikost takovéto křižující střely, v přízemní výšce by ani s takovýmto pohonem nemohla dosáhnout po dlouhou dobu nějaké extrémní rychlosti kvůli velké hustotě vzduchu atd. Mohla by být rychlejší a nebezpečnější než klasická křižující střela, ale zdaleka by nebyla tak "nesestřelitelná" jako manévrující balistická raketa.Skrýt celý příspěvekTF_HU, můžu o něco požádat? Necitujte celé příspěvky, není poznat, co jste psal vy a co citovaný. Nebo, když už musíte, nějak to jasně oddělte (třeba uvozovkami). Díky.
TF_HU, můžu o něco požádat? Necitujte celé příspěvky, není poznat, co jste psal vy a co citovaný. Nebo, když už musíte, nějak to jasně oddělte (třeba uvozovkami). Díky.
TF_HU Haha diplom nástěnkáře. Pokud je tu zmínka o ruských přístrojích nočního vidění, tak naše armáda se s nimi setkala u MI-171Š a MI-24 dodaných z Ruska. Ano, těch co si ...Zobrazit celý příspěvek
TF_HU
Haha diplom nástěnkáře.
Pokud je tu zmínka o ruských přístrojích nočního vidění, tak naše armáda se s nimi setkala u MI-171Š a MI-24 dodaných z Ruska. Ano, těch co si viděl z posádkového okna. Jednalo se konkrétně o NVG typu GEO-ONV-1. Jako první ho mohli používat MI-24 (z deblokace) a armáda se také v tomto roce seznámila s GEO-ONV-1. V roce 2005 již přišli první MI-171Š i s GEO-ONV-1.
Tento NGK se ukázal pro použití na stroji MI-24 ne moc vhodný. Na MI-24 se posléze používal zapůjčený (od Británie) NGK ANVIS MK.I
Co bylo před dvaceti či třiceti lety je tak trochu úsměvné. Oblíbená Čína byla také někde jinde.
Ale jsem rád, že jste pointu článku pochopil, jinak by to ani nedělali. Jenom menší detail, nepoužívají francouzské prvky proto, že jejich jsou méně kvalitní, ale protože nic neměli (rozuměj měli velký hovno).
Bavit umíte, to jo...Skrýt celý příspěvekGloton: Právě, že nikoli, má to být křižující střela. Koneckonců, balistické střely není problém vyrobit konvenční, tam není třeba jaderného pohonu.
Gloton: Právě, že nikoli, má to být křižující střela. Koneckonců, balistické střely není problém vyrobit konvenční, tam není třeba jaderného pohonu.
Načítám diskuzi...