Američtí izolacionisté: Na vnějším světě nezáleží, jeho problémy můžeme ignorovat

Američtí voliči se v posledních zhruba 80 letech (nebo minimálně rozhodně v posledních padesáti, za které existují data z konzistentních dotazníkových šetření), dělili zhruba na dvě části. Jednou jsou dvě třetiny, kteří věří v aktivní angažmá Spojených států ve světě. Podle druhé (zbylá třetina) se Spojené státy aktivně angažovat nemají vůbec. Toto izolacionistické americké jádro však mělo tendenci patřit spíše k nezávislým voličům než k vyhraněným demokratům nebo republikánům (popř. k volbám nechodilo vůbec) – a mezi voliči vyhraněnými pak spíše k demokratům.

Poslední průzkum však odhaluje překvapivou změnu – poprvé po téměř pěti desetiletích větší část republikánů tvrdí: Spojené státy se mají spíše držet stranou, ne hrát aktivní roli ve světových záležitostech. Podle dat za tímto posunem stojí především takzvaní Trumpovi republikáni nebo chcete-li MAGA křídlo strany – 47 % republikánů s velmi příznivým názorem na Donalda Trumpa.[1],[2]

Trump aktivizoval latentní izolacionismus

Debaty o roli Ameriky ve světě nejsou zdaleka nové, stejně jako argument, že by bylo lepší, kdyby se Washington soustředil na domácí záležitosti. Co se však nové být zdá, je koncentrace lidí s těmito názory, nejen v jedné straně, ale konkrétně v jednom jejím křídle.

Republikáni byli přes izolacionistickou historii od druhé světové války obvykle častěji než demokraté nakloněni aktivní roli USA v zahraničí, ale to se začalo měnit zhruba od roku 2016, kdy se vůči aktivní roli stali skeptičtějšími. V loňském roce si větší část republikánů poprvé za posledních padesát let přála zůstat mimo světové dění, nikolv v něm hrát aktivní roli. Rostoucí izolacionismus republikánů ve vztahu k demokratům lze vysvětlit jasně identifikovaným křídlem grand old party – MAGA frakcí pod vedením Donalda Trumpa a J. D. Vance.