Trumpův dotek se smrtí: Sjednocení nebo větší rozdělení Ameriky?
-
16. 7. 2024
-
21 komentářů
-
Stanislav Vítek
Pokus o atentát na Donalda Trumpa bude mít pro americkou demokracii hluboké důsledky. Nikdo sice neví jaké, ale teoreticky není situace pro Evropu tak špatná, jak se na první pohled zdá.
Trump jako kvazináboženská figura
V sobotu 13. července odpoledne na shromáždění v Butleru v Pensylvánii vystřelil na Trumpa 20 roků starý adolescent několik ran z pušky typu AR-15 na vzdálenost zhruba 130 metrů, než byl zastřelen příslušníky Tajné služby. Jedna kulka zasáhla Trumpovo ucho a způsobila mu krvácení, načež se bývalý prezident začal krýt pod pódiem a byl obklopen příslušníky Tajné služby, kteří jej začali bránit vlastními těly. Méně štěstí měl místní hasič Corey Comperatore, který se hrdinně vrhl na svou rodinu, aby ji před střelbou ochránil vlastním tělem. Comperatore byl na místě zabit.
Během několika vteřin poté se však Trump dokázal zpoza hráze příslušníků postavit, aby ukázal shromážděným příznivcům, že neodchází jako pokořený a vyzval je „bojujme, bojujme, bojujme.“ Okamžitě všudypřítomná fotografie, na níž je zachycen přesně v tento okamžik, když pumpuje pěstí na pozadí hvězd a pruhů, se jistě stane symbolem jeho kampaně a bude považována za symbol přelomu. Otázkou však je: Přelomu jakým směrem?
Přestože byl bývalý prezident zasažen a navzdory opakovaným výstřelům zůstali účastníci shromáždění převážně klidní a spořádaní. Nedošlo k žádnému hromadnému panickému záchvatu vyděšeného davu pobíhajícího náhodnými směry, který by mohl způsobit ušlapání. Lidé čekali na svého proroka několik hodin na žhnoucím slunci a poté, co zazněly výstřely a Trump byl odváděn zkrvavený, mnozí z přítomných nebojácně vstali a opětovali Trumpovo „bojujme“ skandováním „USA, USA, USA“ bez ohledu na vlastní zdraví – nikdo si v tuto chvíli ještě nemohl být jistý zažehnáním hrozby. Trumpovi příznivci jej měli již před atentátem za mučedníka a nyní je jeho status skálopevně zakotven u mnohem širších vrstev než dosud.
Trump je pro své příznivce na americkém venkově více než politikem. Na nominačním sjezdu strany v Milwaukee zněly návrhy na vytesání jeho podobizny do slavného žulového skalního masivu Mount Rushmore a nesčetné děkování Bohu za jeho spásu. Všude na sjezdu se mluvilo o zázraku. Na pódiu i v hledišti účastníci hovořili o Trumpově přežití jako o výsledku božského plánu pro Ameriku.[1]
Uklidnění americké politiky?
Mainstreamová levicová média se v úvodních minutách a hodinách po atentátu zrovna nevyznamenala, stejně tak „ultras“ mezi republikány a v tu chvíli nejvážnější uchazeči na nominaci na post viceprezidenta J. D. Vance (senátor za Ohio) a Tim Scott (senátor za Jižní Karolínu).[2],[3],[4]Žádný z vysoce postavených Demokratů však atentát nijak neschvaloval a prezident Biden se předvedl ve státnické roli, kdy nejprve na tiskové konferenci ostře odsoudil politické násilí a následně přednesl obsahově velmi dobrý (a na jeho poměry vzácný) projev z Oválné pracovny, ve kterém celý národ vyzval ke snížení tlaku ve vyhrocené a hluboce polarizované politické debatě.[5] A paradoxně i přes konspirační splašky na sociálních sítích může atentát Ameriku spojit, místo aby ji rozdělil.
Na demokraty bude nyní vyvíjen velký tlak, aby zmírnili svou rétoriku o Trumpovi jako o „diktátorovi“ a „despotovi“. Takovými slovy totiž lidé po celém světě ospravedlňují politické násilí nejméně od dob starého Řecka. Samozřejmě nutně dochází na kritické otázky kladené Demokratům, jaké výsledky očekávali, když o bývalém prezidentovi hovořili jako o „existenční hrozbě“ pro Spojené státy. Republikáni mezitím mohou přestat mluvit o současném prezidentovi jako o „zločinci“ a Trump sám příště respektovat výsledky voleb a přestat mluvit o všech svých politických rivalech jako o zločincích, zhýralcích a zrádcích, po jejichž dalších čtyřech letech vlády jim už nezbyde z jejich země nic.
A co je nejdůležitější: Na rozdíl od Roberta Fica, Trump zřejmě nehodlá atentát použít jako politický klacek na opozici, ale místo toho si z něj vytvoří jakousi svatozář, která z něj bude mít za úkol smýt řadu jeho vlastních politických hříchů. Prvním signálem byly jeho první veřejná prohlášení (v podobě příspěvků na své platformě Truth Social, obdobě X), kde poděkoval Tajné službě a místním policejním jednotkám za zvládnutí situace po vypuknutí střelby a vyjádřil soustrast rodinám zraněných a zavražděných. Nespekuloval nad střelcem a jeho motivy a neobvinil Demokraty. Svoje příznivce vyzval k národní jednotně a svůj rétorický „boj proti zlu“ pojal tentokrát abstraktně, nikoliv cíleně na své politické protivníky, jako to má ve zvyku obvykle.[6]
Toto moje pozorování následně potvrdil v rozhovoru pro bulvární New York Post (který sice jako jediný před minulými volbami otiskl skandální odhalení ohledně syna prezidenta Bidena, za což byl cenzurován sociálními sítěmi, ale který nepatřil k médiím podporujícím jednu či druhou stranu). V rozhovoru v podstatě řekl, že ve světle svého víkendového střetu se smrtí zrevidoval svůj velký projev připravovaný pro nominační sjezd strany.
„Měl jsem v podstatě neuvěřitelně strhující projev … Byl brutální – opravdu dobrý, opravdu tvrdý... Vyhodil jsem ho... Myslím, že by bylo velmi špatné, kdybych šel a začal šílet o tom, jak jsou všichni hrozní a jak jsou zkorumpovaní a jací jsou křiváci, i když je to pravda. Kdyby se to nestalo, měli jsme docela dobře nastavenou řeč, která byla nesmírně tvrdá. Teď máme projev, který je více sjednocující.”[7]
Jedním z důvodů, proč je Trump tak efektivním politickým hráčem, je totiž jeho silně vyvinutá intuice pro to, co si myslí ostatní. Pochopil proto, že tak dramatická a znepokojivá událost, jako byl sobotní pokus o atentát, má sílu změnit volby a že násilí u většiny lidí vede k touze po smíru. Jeho projev na sjezdu by byl i bez atentátu politickým momentem určujícím jejich charakter a za normálních okolností by byl minimálně stejně divizivní, jako všechny jeho projevy před tím. Nyní ale může odstartovat novou éru. Pokud se Trumpovi podaří získat srdce alespoň části voličů, pro které byl dosud nepřijatelným pro svoji chaotickou, vulgární a divizivní náturu, může v listopadu s přehledem zvítězit. To je velká příležitost a Trump to dobře ví. A hlavně chce na prvním místě vyhrát.
„Rád bych dosáhl jednoty, pokud je to možné … Na druhé straně je mnoho dobrých lidí... Ale jsou tam také lidé, kteří nás velmi rozdělují. Někteří lidé skutečně chtějí otevřené hranice a někteří lidé nechtějí otevřené hranice. Otázka zní: Mohou se tyto dvě strany spojit? Mohou se strany, kde jsou lidé, kteří chtějí, aby muži hráli v ženských sportech, a strany, které nechápou ani koncept, že by se to mohlo stát [dát dohromady]?”
Možná si také vzal poučení ze zkušeností Margaret Thatcherové. Na tu byl spolu s její vládou 12. října 1984 spáchán atentát ze strany IRA. Pět lidí bylo zabito a dalších 31 zraněno. Thatcherová výbuchu unikla jen o vlásek. Místo aby se stáhla veřejného života, obviňovala opozici a litovala se, dokopala svůj byrokratický aparát k tomu, aby plánovaná konference Konzervativní strany pokračovala podle plánu ještě téhož dne ráno, a svůj projev na něm přednesla už šest hodin po výbuchu. V něm prohlásila následující:
„Skutečnost, že jsme se zde nyní sešli šokovaní, ale vyrovnaní a odhodlaní, je znamením nejen selhání útoku, ale že všechny pokusy zničit demokracii terorismem selžou.“ Díky této její houževnatosti její upadající veřejná podpora stoupla téměř na rekordní úroveň, kterou dosahovala během války o Falklandy. Stejně tak Trump se místo role ublíženého kandidáta, kterému opozice usiluje o život nyní staví do světla spojovatele národa.[8] Snad to dopadne lépe než chabý pokus Andreje Babiše, který mu pro jeho povahu nevydržel ani měsíc a dnes si nikdo na tuto jeho éru po prohrané prezidentské volbě nikdo ani nevzpomene.
Ale když pomineme politické kalkulace, kulka svištící člověku kolem ucha ho může přimět k přehodnocení smyslu svého života. Když se dnes poprvé objevil na veřejnosti na Republikánském sjezdu, nepředváděl svůj tradiční úšklebek, nacvičené mračení ani žádné jiné charakteristické znaky typického Trumpova vystoupení. Jeho gesta byla tlumená a výraz v tváři značil vděčnost, něco co jsem u něj snad nikdy neviděli. Jak řekl NY Post: „Neměl bych tu být. Měl bych být mrtvý.“ Donald Trump vypadal jako někdo, kdo dostal druhý pokus.[9],[10]
Střelba na politiky je v USA běžná
„Násilí zamořuje americký politický život,“ naříkal úvodník v New York Times[11], jak kdyby tyto noviny nestály deset let v čele de facto konspirace k očerňování Trumpa za každou cenu, jako by nebylo dost příležitostí to dělat v momentech, kdy k tomu zrovna byl pádný důvod.[12] „Takoví jako národ nejsme,“ řekl Biden ve svém projevu následující den. Ale stručný pohled do dějin ukazuje, že to není pravda. Většina lidí zná pár vysokoprofilových případů jako JFK nebo Martin Luther King, ale málokdo si uvědomuje, jak všudypřítomné bylo politické násilí v dějinách USA.[13]
Ačkoli ideologie americké výjimečnosti[14] vede Američany, aby si mysleli, že jejich země je zásadně jiná než ostatní národy, které byly postiženy podobnými událostmi, ve skutečnosti Spojené státy mají dlouhou historii řešení politických sporů spíše kulkami než hlasovacími lístky. Normalizace násilné rétoriky v posledních letech je tak nebezpečná ne proto, že by představovala zásadně nový obrat v americké demokracii, ale protože se dotýká hluboce zakořeněné historie, kterou Američané na vlastní nebezpečí ignorují. Ve skutečnosti k atentátům a pokusům o atentát na vysoce postavené představitele dochází již desítky let.
V padesátých letech 19. století chodili členové Sněmovny reprezentantů a Senátu do práce ozbrojení a často se dostávali do fyzických konfliktů na půdě obou Komor, protože napětí kvůli otroctví rostlo. Historička Joanne Freemanová z Yaleovy univerzity zdokumentovala více než 70 násilných činů mezi Kongresmany v napjatém období mezi lety 1830 a 1860.[15]
U vrcholných politických představitelů je však střelcem většinou pošuk.[16] Například už v roce 1835 se mentálně nemocný muž pokusil zblízka zastřelit populistického prezidenta Jacksona, obě jeho pistole však selhaly a Jackson jej zbil vycházkovou holí, než byl neúspěšný atentátník zatčen, odveden a umístěn do ústavu pro duševně choré.
O necelých padesát let později zastřelil prezidenta Garfielda egomaniak s božským komplexem; v roce 1912 se atentátník pokusil zastřelit Theodora Roosevelta, protože ho o to prý ve snu požádal duch zastřeleného prezidenta McKinleyho. Střela se však zpomalila o Rooseveltovo ocelové pouzdro na cvikr a padesátistránkový výtisk jeho připraveného projevu.
Roosevelt nejprve zachránil atentátníka před lynčem a následně otevřel svoji řeč větou: „Přátelé, požádám vás, abyste byli co nejtišší. Nevím, jestli plně chápete, že jsem byl právě postřelen – ale k zabití losa [symbolu vitality a Rooseveltovy strany] to nestačí.“ Následovalo odmítnutí lékařské pomoci a přednes padesátiminutového projevu, zatímco krev prosakovala skrz košili ven.
V roce 1975 se během necelých tří týdnů dva různí lidé pokusili o atentát na prezidenta Geralda Forda; první neúspěšná vražedkyně byla členkou Mansonova kultu a atentát se jí nezdařil, protože neuměla zacházet se zbraní. Druhý pokus o atentát se odehrál o pouhých 17 dní později, kdy na prezidenta střílela jiná psychicky labilní žena, která nebyla spojena s žádnou radikální organizací. Ta na Forda vystřelila dvakrát z revolveru z relativní blízkosti, ale minula jeho hlavu o centimetry.
Atentát na prezidenta Kennedyho v roce 1963 spáchal navzdory všem konspiračním teoriím s nejvyšší pravděpodobností egoistický komunistický lůzr Lee Harvey Oswald, který se tak chtěl zapsat do dějin.[17]
V roce 1981 pak další vyšinutec postřelil prezidenta Ronalda Reagana, protože tím chtěl udělat dojem na hollywoodskou herečku Jodie Foster, kterou byl erotomanicky posedlý poté, co ji viděl ve Scorseseho filmu Taxi Driver. V loňském roce se pak pokusil do Bílého domu probourat pronajatým vozem vyšinutý fanoušek Třetí říše, který podle svých slov hodlal „zabít prezidenta“ a „chopit se moci“. Tyto a další pokusy[18] byly dílem pošuků a většinou neměly velký politický význam, a nakonec zemi nijak nedestabilizovaly. Modleme se, aby to tak skončilo i tentokrát a pokud budeme neskromní, aby atentát společnost nakonec spojil.
Související články
Efekt Trump: Polsko nakoupí za miliardy americké systémy Patriot a HIMARS
Obchod se zbraněmi dělá přátelé - polské ministerstvo obrany na pozadí návštěvy Donalda Trumpa ve ...
-
07.07.2017
-
52 komentářů
-
Jan Grohmann
Donald Trump „požehnal“ výrobě nových tanků M1A2C Abrams
Americký prezident Donald Trump ve středu navštívil jedinou americkou tankovou továrnu JSMC (Joint ...
-
21.03.2019
-
36 komentářů
-
Jan Grohmann
NÁZOR: Trump zničil politiku USA na Blízkom východe
Trump proti Iránu bojuje, činmi mu však pomáha. A Európe hrozí ďalšia utečenecká vlna.
-
09.10.2019
-
232 komentářů
-
Martin Kugla
Josef Mašín: Trump byl mimo Reagana nejúspěšnějším prezidentem USA
Se jménem Josef Mašín jsem se poprvé seznámil již někdy v deseti letech. Otec mi tehdy vyprávěl ...
-
23.02.2021
-
387 komentářů
-
Kristián Chalupa
jsme v soku z toho jak moc se Harrisova jevi jako volitelna, mel jsem za neprijatelnou i u vetsiny demokratu... a uplne stejne jsem v soku z ty zjevny nepripravenosti Trumpovy ...Zobrazit celý příspěvek
jsme v soku z toho jak moc se Harrisova jevi jako volitelna, mel jsem za neprijatelnou i u vetsiny demokratu... a uplne stejne jsem v soku z ty zjevny nepripravenosti Trumpovy kampane na tenhle scenarSkrýt celý příspěvek
tak teda jury still out, prvnich deset minut se mekce rozjimal sam nad sebou ale pak najel na svoji klasiku, nicmene na jeho pomery to klidny bylo a personifikovanych utoku bylo ...Zobrazit celý příspěvek
tak teda jury still out, prvnich deset minut se mekce rozjimal sam nad sebou ale pak najel na svoji klasiku, nicmene na jeho pomery to klidny bylo a personifikovanych utoku bylo malo... az se Biden stahne tak se teprv uvidi, kam to posle
https://www.youtube.com/watch?...
celej ten projev tady
https://www.youtube.com/watch?... Skrýt celý příspěvekObávám se, že Trumpův politický instinkt dosud neby o nějakém usmiřování. Ani neprojevil žádnou sebereflexi po útoku na Kapitol apod. Navíc vítězství s Vancem jako VP může být pro ...Zobrazit celý příspěvek
Obávám se, že Trumpův politický instinkt dosud neby o nějakém usmiřování. Ani neprojevil žádnou sebereflexi po útoku na Kapitol apod. Navíc vítězství s Vancem jako VP může být pro Evropu opravdový problém.Skrýt celý příspěvek
Vance je Trumpuv pejsek, bude delat takovou zahranicni politiku, jakou urci Trump.. neustale meni nazory tak, aby Trumpovi vyhovel, jeste o tom neco napiseme Trump uz reflexi ...Zobrazit celý příspěvek
Vance je Trumpuv pejsek, bude delat takovou zahranicni politiku, jakou urci Trump.. neustale meni nazory tak, aby Trumpovi vyhovel, jeste o tom neco napiseme
Trump uz reflexi projevil, i kdyby jen ze zjistnych duvodu, ale jestli mu to vydrzi..?Skrýt celý příspěvekŽádné sebereflexe po útoku na Kapitol jsem si osobně nevšiml. V ostatních věcech budou hlavní jeho budoucí činy.
Žádné sebereflexe po útoku na Kapitol jsem si osobně nevšiml. V ostatních věcech budou hlavní jeho budoucí činy.
ok, u utoku na kapitol ne, to beru... obecne teda v ramci debaty jestli byl utok na kapitl pokusem o puc o smrtelnym ohrozenim demokracie tak jsem spis v kempu tech odpurcu tyhle ...Zobrazit celý příspěvek
ok, u utoku na kapitol ne, to beru... obecne teda v ramci debaty jestli byl utok na kapitl pokusem o puc o smrtelnym ohrozenim demokracie tak jsem spis v kempu tech odpurcu tyhle myslenky, protoze Trump neridil zadnej utok par posuku, ale sedel doma a koukal na to v televizi... tady je fajn debata na to tema:
https://www.youtube.com/watch?... Skrýt celý příspěvek
tohle je masakr
https://x.com/MatyasZrno/statu...
+ dobra prace WSJ
https://www.youtube.com/watch?...tohle je masakr
https://x.com/MatyasZrno/statu...
+ dobra prace WSJ
https://www.youtube.com/watch?...vetsinu utoku maji na svedomi posuci, politika je u nich zpravidla vedlejsi... zatim porad nevime, ale vypada zase na luzra co by si nikdy nezapichal, stejne jako u nas...
vetsinu utoku maji na svedomi posuci, politika je u nich zpravidla vedlejsi... zatim porad nevime, ale vypada zase na luzra co by si nikdy nezapichal, stejne jako u nas...
Když si tak uděláme rekapitulaci násilných útoků na politiky za poslední dobu, tak to máme Zemana, Jakla, Klause, Fica a Trumpa. Síly demokracie, pravdy a lásky jednoznačně vedou. ...Zobrazit celý příspěvek
Když si tak uděláme rekapitulaci násilných útoků na politiky za poslední dobu, tak to máme Zemana, Jakla, Klause, Fica a Trumpa. Síly demokracie, pravdy a lásky jednoznačně vedou. A to ještě neznáme motivaci Davida Kozáka, kterou se nám Rakušan bojí prozradit.Skrýt celý příspěvek
polonahá aktivistka se už bere jako vražedný útok? samozřejmě jsi "zapomněl" na nakládačku na Feriho, rajčatové/vajíčkové útoky na Havla, Pitharta, Paroubka apod. Hlavně do toho ...Zobrazit celý příspěvek
polonahá aktivistka se už bere jako vražedný útok?
samozřejmě jsi "zapomněl" na nakládačku na Feriho, rajčatové/vajíčkové útoky na Havla, Pitharta, Paroubka apod.
Hlavně do toho zamíchat nějakou konspiračičku..Skrýt celý příspěvekJestli se tam počítá "Zeman Putins slut", tak to aby se tam teda počítala i Mackovo facka. :-D
Jestli se tam počítá "Zeman Putins slut", tak to aby se tam teda počítala i Mackovo facka. :-D
Já bych to nepodceňoval. Pohled na ženu s odhaleným hrudníkem, která se žene směrem k němu, mohl dědu taky zabít na místě.
Já bych to nepodceňoval. Pohled na ženu s odhaleným hrudníkem, která se žene směrem k němu, mohl dědu taky zabít na místě.
Rovnou nebo jako následek získaného priapismu.
Ovšem třeba takový Putin odolal:
https://www.youtube.com/watch?...Rovnou nebo jako následek získaného priapismu.
Ovšem třeba takový Putin odolal:
https://www.youtube.com/watch?...Scotty, mnohdy s tebou nesouhlasím, avšak tento koment je naprosto vynikající, s komentů doteď co tady jsou, bez ohledu na to, jaké je politické spektrum přispěvatelů, ...Zobrazit celý příspěvek
Scotty, mnohdy s tebou nesouhlasím, avšak tento koment je naprosto vynikající, s komentů doteď co tady jsou, bez ohledu na to, jaké je politické spektrum přispěvatelů, bezkonkurenčně nejpřínosnější, informačně a věcně nejlepší, nejvtipnější.
Jo a myslím to zcela vážně, ne v legraci.Skrýt celý příspěvek
"Síly demokracie, pravdy a lásky jednoznačně vedou." :D :D :D Tak to by mě zajímalo k jakým silám tedy patří politici jako Fico, Zeman, Jakl, Klaus a Trump? K silám totality, ...Zobrazit celý příspěvek
"Síly demokracie, pravdy a lásky jednoznačně vedou." :D :D :D
Tak to by mě zajímalo k jakým silám tedy patří politici jako Fico, Zeman, Jakl, Klaus a Trump? K silám totality, despocie, útlaku, segregace a nenávisti?
Jako začíná to už být opravdu komické, jak lidé, co volí nebo se zastávají politiků jako je Trump či Fico, si věčně stěžují, že někdo má tyto politiky za nedemokratické, a přitom oni sami je za nedemokratické považují. Nebo mi prosím vysvětlete, jak mám vnímat tuhle blbost co jste napsal?Skrýt celý příspěvekNesmysl, i když vezmeme atentáty, i u Fica a Trumpa to nejspíše byl nějaký vyšinutý člověk. Žádné síly demokracie. Raději přitom nebudu řešit, že zrovna tihle dva mají také dost ...Zobrazit celý příspěvek
Nesmysl, i když vezmeme atentáty, i u Fica a Trumpa to nejspíše byl nějaký vyšinutý člověk. Žádné síly demokracie. Raději přitom nebudu řešit, že zrovna tihle dva mají také dost másla na hlavě.
Z násilných útoků na politiky si můžeme připomenou i tyto:
2019: Pawel Adamowicz, Polsko, starosta Gdaňsku, Občanská platforma – zavražděn na charitativní akci
2016: Jo Cox, UK, poslankyně, Labouristická strana - zavražděna neonacistou během kampaně k brexitu
2015: Clementa C. Pinckney, USA, Member of South Carolina Senate, Demokraté – oběť rasově motivované masové střelby v kostele, kde jako pastor zrovna vedl studium BibleSkrýt celý příspěvekCudně jste zamlčel dva letošní útoky na politiky AfD ve Stuttgartu. Nebo se to nepočítá?
Cudně jste zamlčel dva letošní útoky na politiky AfD ve Stuttgartu. Nebo se to nepočítá?
Načítám diskuzi...