Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8
-
15. 8. 2017
-
129 komentářů
-
Jan Grohmann
Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) patřící do holdingu Czechoslovak Group na akci Bahna 2017 poprvé veřejnosti představila samohybný minomet (ShM) na kolové platformě Pandur II 8×8. Vozidlo je osazeno 120 mm minometem Soltam Cardom od izraelské firmy Elbit Systems.
Armáda ČR před deseti lety poptávala ShM na platformě Pandur II 8×8 s finským minometem NEMO. Armáda ČR však nakonec získala pouze 107 Pandurů II v šesti verzích a z nákupu samohybných minometů sešlo kvůli nedostatku finančních prostředků
V současné době Armáda ČR používá pouze 85 tažených 120 mm minometů vz. 82 PRAM-L a osm ShM vz. 85 PRAM-S na prodloužené pásové platformě BVP-1. Do nedávna k přepravě minometů vz. 82 sloužily dokonce ještě obstarožní nákladní automobily Praga V3S. Nyní se situace zlepšila nákupem více než čtyř desítek nových nákladních automobilů Tatra Force 8×8.
Vzhledem k drtivému ničivému účinku minometné palby na živou sílu, nepancéřovanou a lehce pancéřovanou bojovou techniku nelze jednoduše počítat s efektivním vedením bojové činnosti bez nasazení minometů.
Přitom pouze ShM mohou držet na bojišti krok s vlastními manévrujícími mechanizovanými a motorizovanými jednotkami. ShM je schopen velmi rychlého přesunu a reakce na rychle se měnící taktickou situaci – dokáže rychle zajistit palebnou podporu tam, kde je třeba, vést účinný boj proti minometným a dělostřeleckým jednotkám protivníka (taktika “counter-battery fire”) a samozřejmě poskytovat balistickou ochranu posádce.
V současné době Armáda ČR počítá s nákupem nové střední pásové platformy, jako náhradu za BVP-2, pro 7. mechanizovanou brigádu. Jednou z nakupovaných verzí by mohl být i nový pásový ShM se 120 mm minometem. Otázkou je, zda armáda zvolí variantu se zbraní zabudovanou do věže, nebo bezvěžové provedení.
Avšak 4. brigádě rychlého nasazení (4.brn) ShM citelně chybí. Částečný obrat může nastat s příchodem vozidel TITUS. Armáda ČR podle současných úvah může nakoupit až 300 vozidel TITUS v řadě verzí, ShM tedy také přichází v úvahu. Vozidla TITUS s minomety by byly začleněny do 4. brn - je však otázkou, zda jako organická součást bojových praporů nebo jako samostatné minometné jednotky podléhající velení brigády.
Koncepčně ShM Pandur II 8×8 odpovídá americkému vozidlu M1129; větší foto / TDV
Vozidla TITUS, pokud budou objednána, pro Armádu ČR dodá Tatra Trucks ve spolupráci s Tatra Defence Vehicle (TDV). Armádě ČR však TDV může nabídnout i ShM na platformě Pandur II 8×8. Stejně jako v případě titusu i u panduru je použit 120 mm úsťově nabíjený zákluzový minomet Soltam Cardom izraelské firmy Elbit Systems.
Holding Czechoslovak Group (CSG), do kterého TDV patří, před několika roky nakoupil od americké firmy General Dynamics European Land Systems licenční práva na výrobu vozidel Pandur II 8×8, a to včetně už vyvinuté minometné verze s instalovaným minometem Soltam Cardom. Jde o identické konstrukční řešení, které firma General Dynamics použila při stavbě minometného nosiče Mortar Carrier M1129 na podvozku kolových obrněných vozidel Stryker americké armády. Střelba v M1129 se vede přes střešní příklopy. Lafetace umožňuje 360° odměr. Zásoba činí 60 min, rychlost střelby je až 16 ran za minutu. V případě potřeby lze minometný komplet vynést ven z vozidla.
První M1129 vstoupila do služby americké armády v roce 2005 a v počtu 350 ks slouží u brigádních bojových týmu Stryker SBCT (Stryker Brigade Combat Teams). V bojovém praporu SBCT najdeme 10 M1129 – 2 vozidla ve třech rotách a 4 vozidla jsou podřízena přímo velení praporu.
Minomet Soltam Cardom od izraelské firmy Elbit Systems; větší foto / TDV
Jak již bylo řečeno, 120 mm ShM Pandur II 8×8 CZ, který byl představen na letošních Bahnech, je evropským ekvivalentem amerického M1129 Stryker. Zde je třeba se zastavit a posoudit přednosti i nevýhody bezvěžových ShM (Pandur II, M1129), oproti věžovým ShM s automatickým nabíjením (polský RAK, finský NEMO, britský AMS II).
Dlužno dodat, že při posuzování vhodnosti každé koncepce pro Armádu ČR je nutno vycházet z pečlivých a komplexních simulací – válečných her. Jen tak lze odhalit vhodnost dané konstrukce pro potřeby dané armády, daného použití a daného místa nasazení.
Autor Milan Vašíček na Armádních novinách v článku ANALÝZA: Minomet – trpaslík se silou obra již výhody obou přístupů detailně popsal, není je nutné tedy znovu všechny opakovat: „Bezvěžovými samohybnými minomety se dosahuje až dvojnásobně větší rychlost střelby, 14 až 16 ran za minutu, než u věžových, ty dosahují ať již s automatickým či ručním nabíjením nanejvýš 8 až 10 ran za minutu. Z palebného hlediska tedy vyplývá, že pro vedení palebné podpory formou palebných přehrad nebo soustředěných paleb je bezvěžový minomet výhodnější,“ uvedl mimo jiné Vašíček.
Minomet Soltam Cardom dokáže střílet rychlostí až 16 ran za minutu; větší foto / TDV
Naopak kladem věžových minometů je schopnost vést přímou palbu, ale je nutné použít speciálně upravenou munici. Je třeba ale také zmínit další velmi významné aspekty hovořící ve prospěch bezvěžové koncepce samohybných minometů. Těmi jsou výrazně nižší pořizovací cena, také nižší finanční náklady na údržbu a menší nároky na servisní zázemí, než je tomu u věžových samohybných minometů.
120 mm ShM Pandur II 8×8 CZ využívá zavedenou kolovou platformu Pandur II s balistickou ochranou úrovně 2/3 a protiminovou úrovně 2a (STANAG 4569). Maximální rychlost je 110 km/h a dojezd až 600 km. Osádku ShM Pandur II 8×8 CZ tvoří velitel, řidič, střelec, nabíječ.
Výhodou ShM Pandur II 8×8 CZ je mobilita na stejné úrovní, jakou mají bojová uskupení s kolovým bojovými vozidly pěchoty (KBVP) Pandur II CZ. Díky účinnému systému řízení palby je možné vést palbu z minometu již 30 sekund od zastavení vozidla – stejnou reakční dobu má i polský minomet Rak.
Palba z minometu je vedena z rozměrných dvoudílných stropních příklopů; větší foto / TDV
Srdcem ShM Pandur II 8×8 CZ je bojem ověřený minomet Soltam Cardom. Minomet je umístěn na podlaze vozidla a palba je vedena skrz otevřené střešní příklopy (stejně jako u M1129). Náměrové a odměrové ústrojí je opatřeno servopohony k automatickému nastavení zamíření systémem řídící jednotky minometu.
V automatickém režimu zaměřování se pouze zadá na digitální mapě pozice cíle, systém sám vypočte na základě vložených charakteristik minových nábojů a dalších informací (meteo data atd.) prvky zamíření a servopohony samočinně nastaví hlaveň minometu na potřebné hodnoty náměru a odměru.
Náměr ShM Pandur II 8×8 CZ dosahuje hodnot 40°- 85°, odměr 360°. Rychlost střelby je 16 ran za minutu a vozidlo pojme až 50 minových nábojů.
Vnitřní pohled do bojového prostoru; větší foto / TDV
Střelbu lze vést 120 mm minovými náboji OF (dosah 8000 m) a 53-OF-843B (7300 m) zavedenými v AČR a všemi druhy minových nábojů ráže 120 mm dle standardů NATO, včetně minových nábojů s přídavným raketovým pohonem RAP (Rocket Assisted Projectile) a dostřelem až 13 km. Lze tak použit miny s koncovým navedením, problém je však cena - jsou více než 20násobně dražší.
Výhodou 120 mm ShM Pandur II 8×8 CZ je možnost rychlého dodání do Armády ČR. TDV má k dispozici jak vyrobená hotová vozidla, tak vozidla výrobně rozpracovaná a případně dodací lhůty se proto pohybují v řádu pouhých měsíců. CSG armádě 120 mm ShM Pandur II 8×8 CZ aktivně nabízí a bude jej vystavovat například na blížícím se Tankovém dni v Lešanech nebo na zářijových Dnech NATO a dalších akcích.
Související články
Americká mise bitevníků L-159 ALCA úspěšně pokračuje
Americká firma Draken International přesunula 11 lehkých bitevních a cvičných letadel L-159 ALCA na ...
-
11.07.2017
-
126 komentářů
-
Jan Grohmann
České granátomety a minomety pro polské speciální jednotky
Polská speciální jednotka GROM nakoupí od české firmy ZEVETA AMMUNITION a.s. další reaktivní ...
-
14.07.2017
-
15 komentářů
-
Jan Grohmann
Armáda ČR pořídí šest desítek obrněných vozidel TITUS na podvozku TATRA
Vláda České republiky v pondělí 24. 7. 2017 schválila zakázku na pořízení obrněných vozidel TITUS ...
-
24.07.2017
-
70 komentářů
-
Tisková zpráva
MSM Group z holdingu CZECHOSLOVAK GROUP zachraňuje srbskou firmu IMK 14. Oktobar
Holding CZECHOSLOVAK GROUP (CSG) plánuje rozšíření svých aktivit mimo území bývalého Československa. ...
-
04.08.2017
-
52 komentářů
-
Tisková zpráva
To Tomáš Procházka: TDV asi nabídla tuto verzi proto, že jsou nyní výrobci podvozku Pandur v ČR a koupili si licenci na zástavbu minometu do podvozku PIRANHA 8x8, což je velmi ...Zobrazit celý příspěvek
To Tomáš Procházka:
TDV asi nabídla tuto verzi proto, že jsou nyní výrobci podvozku Pandur v ČR a koupili si licenci na zástavbu minometu do podvozku PIRANHA 8x8, což je velmi podobné vozidlo Panduru. Zástavba CARDOM na podvozek Tatra by pro ně byl náročnější vývoj a podvozek Tatra 8x8 navíc není úplně jejich, ale je od Tatra Trucks. Dále by jste měli výhodu jednotypového spodku a lepší manévrovací schopnosti. Otázku velikosti marží neřeším, ale také bude zcela jistě hrát svoji roli (vše výše jsou jen moje úvahy).
Souhlasím s vámi, že nákup velitelských Pandurů byly vyhozené peníze - myslím si, že levnější a mnohem lepší by bylo dodat je na Titusech, nebo přímo na Tatrách a podvozky Pandur využít jinak - třeba pro 120 mm ShM.
Máte pravdu i v tom, že po zástavbě minometu CARDOM (nebo třeba COBRA) na Tatru 8x8 už to z hlediska maskování nemůže být horší, než současná Tatra s PRAM-L - ne nemůže - těžko už něco může být horší, totéž lze říct o manévrovací schopnosti takhle velkého podvozku v omezených prostorech (les, zástavba).
A co by jste jako uživatel říkal instalaci nějakého úsťově nabíjeného minometu CARDOM /COBRA /SPEAR na podvozek Titus? Výškově je to sice úplně stejně špatné, jako ta Tatra 8x8, ale je kratší, má lepší manévrovací schopnosti a vychází mi z hlediska jednoprostorového uspořádání rozměrově líp, než ta Tatra s oddělenou kabinou. Obojí má tatrovácký podvozek a v ČR vyráběnou cizí kabinu, oba podvozky jsou zavedeny v AČR, takže z hlediska logistiky nebude problém.Skrýt celý příspěvekTeda žádný hi-tech to není, když existují už desítky let automaticky nabíjené minomety, např. čs. PRAM-S nebo sovětský Vasiljok s ďábelskou rychlostí střelby teoreticky i 60 ran/s. ...Zobrazit celý příspěvek
Teda žádný hi-tech to není, když existují už desítky let automaticky nabíjené minomety, např. čs. PRAM-S nebo sovětský Vasiljok s ďábelskou rychlostí střelby teoreticky i 60 ran/s. Toto je lehce archaická konstrukce, odkrývat osádku. Přimlouval bych se za drahé řešení, ale maximálně efektivní (malá osádka, maximální ochrana, vysoká rychlost střelby, množství vezené munice). Lákavá je snad jen ta rychlost dodání, takže řekněme koupit na pár let než se obstará lepší a tyto pak pro AZ nebo odprodej. Ta vlhkost je samozřejmě vyřešená, Amíci mají ty Strykery běžně otevřené v dešti a instalace jsou vodo či vlhkotěsné.Skrýt celý příspěvek
Tomáš Procházka: Fotky ani videa z vnitřku minometného strykeru jsem nenašel... Jen fotky ze stavby modelu: ...Zobrazit celý příspěvek
Tomáš Procházka: Fotky ani videa z vnitřku minometného strykeru jsem nenašel... Jen fotky ze stavby modelu: https://jtcmartin.smugmug.com/...
A 5 sedaček tam napočítám...Skrýt celý příspěvekTo mali Ta tatra by byla určitě předimenzovaná, uvezla by toho mnohem víc jenže by byla mnohem mnohem levnější. Děsí mě, že někdo schválil nákup těch velitelských/spojovacích ...Zobrazit celý příspěvek
To mali
Ta tatra by byla určitě předimenzovaná, uvezla by toho mnohem víc jenže by byla mnohem mnohem levnější.
Děsí mě, že někdo schválil nákup těch velitelských/spojovacích pandurů za cca 200mil. kus a to vše pro osádku 4 lidí a jeden malý kulomet a to vše proto aby to nakonec stálo v boji hodně vzadu. Chápu drahé vysílačky specifická úprava ale 200mil.???
Maskování stejně bude problém, protože se již teď stejně velká tatra bude provozovat u minometných jednotek a za určitých okolností nechávat i v palpostu.
Ta nástavba, tak jak bych si ji představoval by nepřesáhla obrys plachty na současné tatře a ani by nemohla kvůli železničnímu profilu. Výhodou by byl značný nárůst pracovního prostoru pro obsluhu minometu. Již teď nabíječ stojí u Strykerů půlkou těla venku. Při porovnání velikosti panduru a tatry 815-7 8x8 4dveře to již nebude takový rozdíl.
To Arassuil
Zajímavé, 5 osob/ družstvo. Kam je dáme? naše patro v kasárnách již praská ve švech :-), Na některých video záběrech mě mátl ten miřič, co velel k vypálení minometu. Naživo jsem je neviděl střílet tak jsem si nebyl jist.
Otázka je, kde je tedy sedačka pro nabíječe a miřiče? Velitel ji bude asi mít pod tím kruhovým poklopem a podavač ji má vzadu u min. Nějak ty sedačky nedokážu identifikovat na záběrech. Inu musím to prolézt v Lešanech na tankovém dnu.Skrýt celý příspěvekTomáš Procházka
S tou Tatrou by to šlo. Jenže to pak musíte na levnější komplet hodit víc procent na všimné pro zachování absolutní hodnoty všimného a to už pak moc bije do očí.Tomáš Procházka
S tou Tatrou by to šlo. Jenže to pak musíte na levnější komplet hodit víc procent na všimné pro zachování absolutní hodnoty všimného a to už pak moc bije do očí.To Tomáš Procházka: ... a co maskování v palebném postavení, průjezdnost zastavěnými oblastmi a balistická (protistřepinová) ochrana obsluhy minometu při střelbě? Ty rovné pláty ...Zobrazit celý příspěvek
To Tomáš Procházka:
... a co maskování v palebném postavení, průjezdnost zastavěnými oblastmi a balistická (protistřepinová) ochrana obsluhy minometu při střelbě? Ty rovné pláty velkých rozměrů budou přece jen dost těžké. Tatra to samozřejmě uveze, ale výsledkem bude pojízdná stodola.
Ta pancéřovaná Tatra je sice hezká, ale tak nějak se mi zdá na ten 120 mm minomet předimenzovaná (když si ji srovnám např. s tím minometem na Wiesel 2, nebo SPEAR 2 atd.).Skrýt celý příspěvekTo tomas.kotnour: CARDOM maá hmotnost. 800 kg vlastní minomet (kompletní) + 200 kg prostorový rám pro uchycení kompletní zbraně do vozidla. To Rase: těch 6 až 8 ran za minutu ...Zobrazit celý příspěvek
To tomas.kotnour:
CARDOM maá hmotnost. 800 kg vlastní minomet (kompletní) + 200 kg prostorový rám pro uchycení kompletní zbraně do vozidla.
To Rase:
těch 6 až 8 ran za minutu mám z oficiálních webovek výrobce, ale hmotnost tam nemají....
minomet COBRA má celkovou hmotnost 1350 kg
To Nesher:
to je pravda,nevztahoval jsem své úvahy na konkrétní prapory, ale jeden lehký prapor by asi měl zůstat, ten 45. prapor by měl být podle oficiálních vyhlášení mechanizovaný, ale podle mého názoru je ještě otázka, jak to s ním nakonec dopadne - možná z něj nakonec bude lehký prapor. Pro 43.vpr jsem měl na mysli polní minomety - tj. výnosné a v ráži 81 mm.
To techník:
zrovna moduly BVIS jsou špatný příklad, protože jsou postaveny na "polomilitary" HW; ano vlhkost ve vozidle je problém, který se ale dá vhodnou konstrukcí vyřešit.
To Lukas:
to znamená, že se hmotnost věže RAK blíží 3,5 tuny? To je tedy dost - v tom případě se vůbec nedivím tomu, jak se s ní chová podvozek AMV.
Obecně k ochraně osádky a mechanismů minometu při bezvěžové aplikaci - to bude vždy problém. Rozumně se to nedá utěsnit. Výjimkou je náš zadem nabíjený ShM PRAM-S, který však už nově nezopakujeme. Jediný, kdo to má jakž takž vyřešeno je Rheinmetall s jeho Wiesel 2 Advanced Mortar System. Tam je to jednoduché ale funkční (jinak by to nebylo zavedeno v Bundeswehru), ale rychlost střelby je nižší.Skrýt celý příspěvekTak na tento článek jsem se jako minomeťák hodně těšil. Takže díky za něj. Pročetl jsem si diskuzi a musím reagovat na debatu ohledně rychlosti střelby. Udávaná rychlost ...Zobrazit celý příspěvek
Tak na tento článek jsem se jako minomeťák hodně těšil. Takže díky za něj.
Pročetl jsem si diskuzi a musím reagovat na debatu ohledně rychlosti střelby.
Udávaná rychlost palby 16 ran/min. je podle mě nereálná hodnota pro tento ručně nabíjený minomet. Zejména když se podívám na to kde je uložena munice a kam se musí přesunout než se dá do hlavně. Jestliže je deklarován 360 stupňů obstřel a hlaveň míří ve směru jízdy tak bych chtěl vidět těch 16 min za minutu. Prostě cesta miny do hlavně a pracovní prostor nabíječe a celé obsluhy je komplikovaný.
Ano viděl jsem video Američanů, kteří si položili miny na úkol na vršek korby a pak je tam naházeli. I tak dali ránu za cca 6s = 10 ran za minutu. To ale není v souladu s udávanou schopností zahájit palbu 30s od zaujetí palebného postavení. Připravit si ty miny na vršek korby zabere minimálně několik desítek vteřin. U minometu NEMO je právě často kritizována rychlost palby a zejména nutnost se po každé ráně vracet do nabíjecí polohy. Tak by bylo fajn být stejně spravedlivý i u tohoto minometu. Chtěl bych vidět v rámci vojskových zkoušek tuto rychlopalbu.
Uložení min je evidentně plánováno pro miny zkompletované ke střelbě, uložené v trubkových obalech např. mé oblíbené M933. Což je problém pro miny zavedené v AČR (již neplnící požadavky na ně kladené). Například: náplně se skladují odděleně, upevňují se před střelbou a v míru se musí spotřebovat do 1hod. od rozbalení. Otázka je, kde se budou skladovat ty plechovky s náplněmi? Kde bude ten super otvírák na miny?
Zajímalo by mě jaké je složení obsluhy? Počítá se i nadále s čtyřčlennou obsluhou (V, M,N, Ř)?
Když vynechám řidiče, tak nějak jsem identifikoval u STRYKERů, chlapa u miřidel (miřič/velitel?) napravo nabiječ a u zadního čela u munice podavač.
Zamyšlení na závěr.
Proč nevzít tento nebo podobný minomet, uložit jej na podvozek TATRY 815-7 8X8 4dveře, pancéřovaná? Stačilo by zpevnit/zodolnit ložnou plochu, přidat místo plechových bočnic nástavbu z jednoduchých rovných pancéřových plechů vršek nechat odkrytý. Na korbu přidat schránky pro uložení již připravených min s možností dlouhodobého skladování. Přidat externí napájení pro systém řízení palby a dlouhodobý provoz. Na korbu tohoto obřího náklaďáku by se vešlo 100+ min. Nejlepší by na tom byla ta cena. TATRA 15mil., úprava korby 5-10mil., minomet se bude kupovat tak jako tak. Cenově mi to vychází řekněme do 50mil. kus a to si myslím že jsem ještě přehnal, ale znáte to sleva za množství + 20% a k tomu náklady na lobisty.Skrýt celý příspěvekWieża Raka to 3,5 tony - AMOSA 4,45
Ciekawa jaka cena tego CADROMa - jeśli tani to brać...
Co do pływania - cóż można poprawić ta kwestie przy pomocy modułów wypornościowychWieża Raka to 3,5 tony - AMOSA 4,45
Ciekawa jaka cena tego CADROMa - jeśli tani to brać...
Co do pływania - cóż można poprawić ta kwestie przy pomocy modułów wypornościowychÚplně banální problém, jak se z toho střílí , když je pořádný lijavec a nebo vánice ? To pak teprv bude všude vlhkosti. Má to nějakou plachetku ? Co třeba ochrana proti zbraním ...Zobrazit celý příspěvek
Úplně banální problém, jak se z toho střílí , když je pořádný lijavec a nebo vánice ? To pak teprv bude všude vlhkosti. Má to nějakou plachetku ?
Co třeba ochrana proti zbraním hromadného ničení během palby ?
Jinak to je jistě dostatečně funkční řešení.Skrýt celý příspěvektechnik Já myslel samohybný minomet, který je instalovaný v korbě, tj. že takových systémů je více a nějakým způsobem to musí být ošetřené, např. právě americký M 1129, tam už to ...Zobrazit celý příspěvek
technik
Já myslel samohybný minomet, který je instalovaný v korbě, tj. že takových systémů je více a nějakým způsobem to musí být ošetřené, např. právě americký M 1129, tam už to musí být nějaký způsobem vyřešenéSkrýt celý příspěvekMyslím, že v případě potřeby vysušení vzduchu uvnitř vozidla pomůže zapnutí klimatizace.
Ostatně každý z nás ví, jak to dobře funguje v autě.Myslím, že v případě potřeby vysušení vzduchu uvnitř vozidla pomůže zapnutí klimatizace.
Ostatně každý z nás ví, jak to dobře funguje v autě.Nemyslim, vim. Jinak krome dagru nevim o systemu v panduru ktery je pouzit u jinych armad krome srp izraele fungujici v naprosto jinych klimatickych podminkach.
Nemyslim, vim. Jinak krome dagru nevim o systemu v panduru ktery je pouzit u jinych armad krome srp izraele fungujici v naprosto jinych klimatickych podminkach.
Nejde o vlhkost minometu, jak uz bylo poznamenano, ale o kondenzaci vody a par ve vozidle. Kdo zna elektronickou vybavu vi o cem mluvim, viz vlhkost v A1, modulech bvis,gps, rf a ...Zobrazit celý příspěvek
Nejde o vlhkost minometu, jak uz bylo poznamenano, ale o kondenzaci vody a par ve vozidle. Kdo zna elektronickou vybavu vi o cem mluvim, viz vlhkost v A1, modulech bvis,gps, rf a pod.Skrýt celý příspěvek
Mali Je otázka jak to s těmi lehkými prapory bude, dle vyjádření NGŠ by měl být 74 pr. přezbrojen na nová BVP (a to dokonce jako první), 43. vpr. má zaveden dva typy moderních ...Zobrazit celý příspěvek
Mali
Je otázka jak to s těmi lehkými prapory bude, dle vyjádření NGŠ by měl být 74 pr. přezbrojen na nová BVP (a to dokonce jako první), 43. vpr. má zaveden dva typy moderních tažených minometů (60 mm Antos LR a 81 mm od španělského Expalu), samohybný minomet by byl pro jednotku typu Commandos asi obtížně použitelný. Proto zbývá 44. pr, ten by měl být přezbrojen staženými z ostatních útvarů Pandury (údajně), tedy zbývá tajemný útvar budovaný v Rakovníku o němž není veřejně známo prakticky nic.Skrýt celý příspěvekMALI: u minometu Rak jsem našel kadenci 10-12 ran/min. Hmotnost bohužel ne. http://www.army-guide.com/eng/... Deutschmann: tak představený Pandur nemá vlnolam a ...Zobrazit celý příspěvek
MALI:
u minometu Rak jsem našel kadenci 10-12 ran/min. Hmotnost bohužel ne.
http://www.army-guide.com/eng/...
Deutschmann:
tak představený Pandur nemá vlnolam a další zařízení pro plavbu. Je ale otázkou, zda neplave, jelikož je moc těžký (což si nemyslím) nebo neplave, jelikož CSG chce udat podvozky z Portugalské zakázky. Otázkou tedy, je, kolik chceme do minometů investovat. Tyhle podvozky by byly patrně dost levnější oproti novovýrobě. Mě osobně přijde Soltam Cardom jako dost zastaralý systém, který vede hlavně cenou. Osobně bych byl pro něco modernějšího, jako třeba minomet s automatickým nabíjením COBRA od švýcarského RUAG, ale tady jde zase o onu cenu, kolik chceme do minometů investovat.
https://www.ruag.com/en/produc... Skrýt celý příspěvekTyhle portugalské Pandury nikdy obojživelné nebyly, takže tam chybí i příprava pro instalaci vodometů, také mají slabší protiminovou ochranu atd.. Náš vykuchaný Pandur II s ...Zobrazit celý příspěvek
Tyhle portugalské Pandury nikdy obojživelné nebyly, takže tam chybí i příprava pro instalaci vodometů, také mají slabší protiminovou ochranu atd..
Náš vykuchaný Pandur II s vodomety váží cca 17 600 kg a limitní hmotnost pro plavbu je 20 100 kg, což nám dává 2 500 kg užitečného zatížení.
520 kg obsluha a jejich věci - 4x 130 kg (podle US norem)
800 kg munice (50x 16 kg)
200 kg? konstrukce pro uložení munice
700 kg samotný minomet - A zde je otázka, zde je to hmotnost jenom od věnce nahoru, nebo i s kompletní zástavbou. V druhém případě bychom měli 280 kg na krovky a nějaké drobnější úpravy, jinak by se Panduru musel přidat výtlak (a to si zaslouží i KBVP), což ale v případě modernizace obojživelných vozidel není žádná rarita (AAV SU).Skrýt celý příspěvekTDV koupili licenci na zástavbu minometu do podvozku OT 8x8, která je již ověřena používáním v US ARMY. Podle mého názoru je to již v provozu ověřená konstrukce, takže úvahy o tom, ...Zobrazit celý příspěvek
TDV koupili licenci na zástavbu minometu do podvozku OT 8x8, která je již ověřena používáním v US ARMY. Podle mého názoru je to již v provozu ověřená konstrukce, takže úvahy o tom, zda to vydrží, nebo ne, když na to naprší jsou dle mého již zbytečné. Jedná se jen o to, zda nebude nějaká chyba v aplikaci systému do podvozku Pandur, ale podvozky LAV a Pandur jsou skoro stejné. Myslím si proto, že by se mohlo jednat o solidní zbraňový systém s již vychytanými nedostatky a nebál bych se s ním uvažovat (za rozumnou cenu) jako standardní výzbroj mechanizovaných praporů 4.brn. Otázkou je, zda jimi vybavit i lehké prapory (jestli tam raději nejít na ráži 81 mm, totéž u 43. vpr), případně zda u lehkých praporů nejít na klasické polní minomety (v ráži 120 mm). U 7. mb však bude Pandur v rámci brigády nekompatibilní podvozek, tam pak uvažovat o jiném podvozku (např. Titus) a zvážit také možnost mít minomet s automatickým nabíjením.
Ohledně diskuze věžový - bezvěžový minomet: primárním úkolem minometu je dopravit na pozice protivníka maximální hmotnost munice za určitý omezený čas. Proto je podle mého názoru výhodnější minomet, který má vyšší kadenci. Přímá střelba minometu je jen sekundární funkce, která by při správné taktice ani neměla být využívána (tím že by neměla, netvrdím, že nebude vynucena, ale nebude častá).
Kadence některých minometů:
NEMO - 6 až 10 ran/min hmotnost věže NEMO - 1640 kg (v pancéřování K2)
RAK - 6 až 8 ran/min hmotnost věže - neznámá (neví to někdo?)
AMV II - až 13 ran/min hmotnost věže - 2670 kg
CARDOM - 16 ran/min bezvěžový - hmotnost 1000 kg (s montáží do vozidla)
Odhaduji, že věž RAK může mít hmotnost mezi NEMO a AMV II - tj. cca 2 tuny (spíš 2,5 tuny). Minometný Pandur s věží RAK by tedy měl ještě větší problémy se stabilitou, něž má teď se zbraňovou stanicí. Jak zde už Nesher uvedl - zdá se, že už AMV na tom není úplně ideálně (a to má podstatně větší nosnost, než Pandur). Navíc ten rozdíl 1500 kg by při kalkulační hmotnosti 120 mm miny 15 kg (s obalem) dělal až 100 min, které by se mohly vést s minometem (reálně to ale z prostorových důvodů nepůjde).
To ještě neuvažuji cenu, která bude u věžových minometů logicky znatelně vyšší, než u bezvěžových a u bezvěžové varianty je plusovou možnost vyjmutí minometu z vozidla a jeho použití jako klasického polního minometu.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...