Raketový meč a štít Německa. Střely s doletem 2000 kilometrů, hypersonika a varování před ruskými raketovými údery

Generálporučík Kohlhaus je ukázkou změny myšlení některých (doufejme většiny) německých elit směrem k Rusku. V době ruského útoku Kohlhaus působil na velitelství NATO v Bruselu.

„Šok [z ruské invaze] ve skutečnosti způsobila brutalita, s jakou Rusové útočili na civilní čtvrti, nemocnice, kostely, muzea a supermarkety, a to, jak záměrně a bezohledně Rusové používali letecké údery k terorizování obyvatelstva,“ řekl Kohlhaus pro portál hartpunkt. „Skutečnost, že takováto zločinná válka probíhá v Evropě i dnes, byla skutečným šokem. A jako důstojník protivzdušné obrany mohu říci: Nesmíme něco takového v Evropě dopustit. Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom tomu zabránili. A pokud tak můžeme učinit prostřednictvím odstrašení, tím lépe.“

Kohlhaus proto zdůrazňuje význam vrstvené a propojené PVO schopné působit proti aerodynamickým a balistickým cílům. Ale to nestačí. Pro odstrašení je nutné kombinovat obranné a útočné prostředky, které mohou ničit ruské prostředky dlouhého dosahu. Mluvíme o schopnosti vykrývat a ničit ruské raketové systémy Iskander, systémy pro vypouštění dronů dlouhého dosahu (Šáhid-136), ruské strategické bombardéry Tu-22, Tu-95 a Tu-160 nebo například lodě / ponorky odpalující střely Kalibr. Případně další ruské systémy dlouhého dosahu – včetně balistických raket krátkého a středního dosahu, které Rusko hodlá vyvíjet a zavádět do výzbroje.

Mimochodem proto je klíčové zavádění víceúčelových stíhaček F-35, které jsou doslova a do písmene stvořené k takovým úkolům – umí se vyhnout nepřátelské PVO, proniknout do hloubi nepřátelského území, pomocí výkonných senzorů najít vzdušné, pozemní a námořní cíle, zničit je a současně vyhodnotit úspěšnost útoku.

Porovnání balistických drah a dráhy hypersonického kluzáku; větší foto / cbo.gov