Polsko: 3 % HDP na obranu a jaderné zbraně

V letošním roce polské ministerstvo obrany hospodaří s rozpočtem 35,9 miliardy zlotých (224 miliard Kč), což představuje 2 % HDP. Podle polského ministra obrany Antoni Macierewicze však 2 % HDP nestačí na realizaci všech prioritních vojenských programů.

Ministerstvo obrany plánuje za prioritní vojenské programy utratit 130 miliard zlotých (814 miliard Kč). Tento odhad výdajů byl schválen ještě minulým ministrem obrany Tomaszem Siemoniakem. Podle Macierewicze (ministr obrany od 2015) si však prioritní programy ve skutečnosti vyžádají 235 miliard zlotých (1,74 bilionu Kč).

Polský ministr obrany tak zdůraznil, že je nutné zvýšit rozpočet polského ministerstva obrany na 3 % HDP.

“Pan prezident správně uvedl, (...), že pro obnovu armády do té míry, aby byla schopna samostatné a efektivní obrany polského území, jsou nutné alespoň 3% HDP výdajů na armádu,” uvedl Macierewicz po summit NATO ve Varšavě v roce 2016.

Ke zvýšení vojenských výdajů na 3 % HDP vyzval nedávno i vlivný polský politik Jaroslaw Kaczynski, předseda politické strany PiS (Právo a Spravedlnost). Při současném výkonu polské ekonomiky, 3 % HDP odpovídají částce 53,9 miliardy zlotých (336 miliard Kč).

Podle Kaczynskeho je navýšení rozpočtu také nezbytné, aby Polsko mohlo usilovat o přičlenění do programu sdílení jaderných zbraní NATO.

V současné době, v rámci strategie jaderného odstrašováni, hostí na svému území americké jaderné zbraně Belgie (10-20 hlavic), Německo (více než 20 hlavic), Itálie ( 70 až 90 hlavic), Nizozemsko (10-20 hlavic) a Turecko (až 50 až 90 hlavic). Ve všech případech se jedná o taktické jaderné pumy B61 (síla 0,3–340 kt). Jako nosiče používají evropské země letadla F-16 nebo Tornado.

První zmínky o vážném zájmu Polska připojit se do programu sdílení jaderných zbraní se objevily na konci roku 2015. Tehdy Tomasz Szatkowski, náměstek ministra obrany uvedl, že polská vláda “zvažuje a analyzuje” možnost připojit se k programu sdílení amerických jaderných zbraní.

Proti takové aktivitě ale může podle Jakuba Palowskieho z webu Defence24 velmi silně vystupovat Německo, které se bojí zhoršení vztahů s Ruskem. Námitky k rozšiřování jaderných zbraní v Evropě projevil například německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel. Také generální náměstek tajemníka NATO Rose Gottemoeller uvedl, že rozvoj nových jaderných zbraní “neslouží bezpečnosti a stabilitě”.

Je také nutné vzpomenout na dohodu mezi NATO a Ruskem před 20 lety, kdy se Aliance rozšiřovala směrem na východ. Aliance Rusku deklarovala, že nebude na území nových členských států rozmísťovat nukleární zbraně ani "hlavní bojové síly".

Podle Palowskieho jednou z cest silnějšího polského politického postavení, ve smyslu vyjednávání o připojení k programu jaderného sdílení, je právě rychlejší posilování vojenského rozpočtu.

“Zvýšení kapacity polské obrany automaticky posílí postavení naší země v NATO a posílí důvěryhodnost před spojenci. Kromě vztahu s USA, spojenci budou ochotni dělat větší ústupky vůči Polsku. Varšava může hrát například větší roli v ochraně Pobaltských zemí nebo dokonce západní Evropy (a to i před útokem ruských manévrujících střel). To ale vyžaduje velmi rychlý růst výdajů na obranu, neboť 2 % HDP umožňuje modernizaci relativně malé části polských ozbrojených sil, a to pouze v omezené míře a v delším časovém horizontu,” píše ve svém textu Palowski.

Polsko ale při zvyšování vojenských výdajů narazí na několik zásadních problémů. Prvním je rychlost navyšování. Při skokovém navýšení polské ministerstvo obrany jednoduše dodatečné peníze nevstřebá.

Podle současných představ navýšení polského vojenského rozpočtu nad úroveň 2 % HDP začne v roce 2018. V roce 2020 obranné výdaje stoupnou na 2,2 % HDP a v roce 2030 na 2,5 % HDP. Samozřejmě při politické vůli je možné celý proces urychlit.

Avšak Polsko také musí najít cestu, jak do obrany přesměrovat ze státního rozpočtu více peněz. Navýšení rozpočtu ministerstva obrany automaticky znamená, že Varšava sníží výdaje v jiných oblastech.

Zdroj: Defence24