Kritika nákupu slovenských bojových vozidel AMV roste

Rychlý nákup neexistujícího AMV XP

Slovenská vláda 15. listopadu souhlasila s nákupem 81 kusů KBVP 8×8 za 400 milionů euro (10,2 miliardy Kč) pro potřeby Ozbrojených sil Slovenské republiky (OS SR). Slovenská armáda vozidla získá v letech 2018 až 2024.

Jak informoval slovenský DennikN, původně slovenská vláda vyzvala ministra obrany Petera Gajdoše, aby prozkoumal různé možnosti pořízení KBVP. Ale údajně již dva dny (19. května) po tomto usnesení Gajdoš rozhodl o “finské cestě” – Gajdoš s finským ministrem obrany podepsal memorandum o porozumění. Za dva měsíce pak Ministerstvo obrany Slovenské republiky (MO SR) uzavřelo s Finy dohodu o technické spolupráci, podle níž začala Patria se slovenskými partnery stavět prototyp vozidla pro OS SR.

Pochybné je také označování nových slovenských KBVP jako “AMV XP”, což je označení pro novou generaci vozidel AMV od finské firmy Patria.
 

Prototyp AMV XP začala Patria testovat v roce 2013 a v roce 2015 představila AMV XP s bojovým modulem Hitfist-30P. Patria chtěla s AMV XP uspět v Litvě, ale ta dala nakonec přednost KBVP Boxer s izraelskou věží Samson Mk II.

Představené slovenské "AMV XP" je však designově i konstrukčně (na první pohled z vnějšku) totožné se starším modelem AMV – údajně však využívá některé části vyvinuté pro AMV XP. Jaké části to jsou, není známo. Podle výrobce hlavní výhodou AMV XP je především robustnější podvozek (možnost většího zatížení), výkonnější motor, větší celkové rozměry (větší prostor pro posádku a výsadek), robustnější páteřní energetická a datová síť vozidla, výkonnější generátor elektrické energie a nově řešení pracovního prostoru posádky a výsadku.
 

Je tedy otázkou, proč finský výrobce Patria i MO SR označuje slovenské vozidlo jako AMV XP.

Imaginární výzkum a vývoj

MO SR označuje nové slovenské KBVP jako výsledek výzkumu a vývoje finského a slovenského průmyslu. “Naším cílem bylo, aby dodavatel šel s námi do společného vývoje,” uvedl Ján Hoľko, generální tajemník služebního úřadu MO SR.

Samotná platforma AMV (nebo AMV XP) je přitom finskou konstrukcí a například motor je převzatý ze švédských nákladních vozidel Scania. Zřejmě největší zásahy v konstrukci budou spojené s integrací slovenské věže Turra 30 – jak bude uvedeno dále, kvůli instalaci slovenské věže je v určité míře nutné posílit věžové kotvící a polohové mechanismy platformy.

Klíčovým slovenským příspěvkem je zmíněný bezosádkový bojový modul Turra 30 od  EVPÚ z Novej Dubnice. Označení “výzkum a vývoj” se tak vztahuje pouze k integraci věže Turra 30 na finskou kolovou platformu.
 

AMV XP

Z technického hlediska je použití označení “vývoj a výzkum” kontroverzní. Avšak podle evropských pravidel při vývoji zbraňových systémů není nutnost dělat výběrová řízení. “Označit transportér za produkt společného vývoje je tak jenom snahou vyhnout se platné legislativě,” uvedl pro DennikN slovenský vojenský publicista Vladimír Bednár.

Takový postup je sice rovněž kontroverzní, ale časově velmi efektivní – neúspěšní uchazeči případného tendru naprosto jistě podají mnohočetné námitky a odvolání, které dokončení tendru odsune o roky. Otevřené výběrové řízení také vyžaduje neprůstřelné vypracování soutěžních podmínek a naprosto bezchybné vedení celého tendru. Navíc je také možné, že někdo v podmínkách soutěže objeví informaci zvýhodňující (ať chtěně nebo nechtěně) určitého výrobce, což může v horším případě skončit vězením pro některé zúčastněné.
 

Německá nabídka

Slovenská média rovněž diskutují o odmítnutí německých KBVP Boxer. Němci nabízeli Bratislavě zapojení slovenského průmyslu, přenesení části výroby na Slovensko a využití věže Turra 30. Oficiálně podle MO SR ale pouze Finové byli ochotni přenést část výroby na Slovensko. Vladimír Šnidl z DennikN si však myslí, že jedním z vysvětlení je možná neochota Němců podílet se na “ imaginárním výzkumu a vývoji”.

"Když jsme oslovili Němce, tak nám řekli, že jejich zájmem není s námi spolupracovat. Oni nám nabídli jen to, že by naložili do letadla 81 vozidel a ty by nám dovezli. Všechny peníze, které bychom zaplatili, by odešli do Německa," vysvětloval odmítnutí německé nabídky Hoľko.

"Zapojení slovenského průmyslu je možné a vítané. Jelikož Boxer je nejmodernějším vozidlem na trhu, projekt by přinesl významný transfer technologií do Slovenské republiky," dementuje prohlášení slovenský DennikN, který měl možnost nahlédnout do slovenské nabídky. DennikN také připomenul, že výrobce vozidel Boxer, německá KMW, se slovenským průmyslem spolupracuje již nyní.
 

V technické rovině je sice německé vozidlo Boxer pokročilejší, ale také dražší. Nejasnou výhodou (z finančního hlediska) je modularita vozidel Boxer, kdy na základní nosný podvozek lze umístit nejrůznější moduly (přepravní, zdravotnický, se zbraňovou stanicí, velitelské, atd. atd.).

Z technického hlediska nelze říct, která nabídka je pro Slovensko výhodnější. Svou roli samozřejmě hraje politická orientace země, politická podpora země výrobce, zájmy domácího průmyslu, pořizovací a provozní náklady vozidla, logistické a výcvikové možnosti, atd. atd. Je nutné si uvědomit, že posilování obranyschopnosti (odolnosti, udržitelnosti, politickém postavení atd.) země není závislé pouze a jen na vlastních takticko-technických vlastnostech nakupovaného zbraňového systému. 

Prototyp slovenského KBVP.

Oživení slovenského vojenského průmyslu?

Finové slíbili slovenské vládě, že společné finsko-slovenské KBVP bude moci slovenský průmysl prodávat na třetích trzích. To ale Patria (resp. každý výrobce) slibuje každé zemí, kde svá vozidla dodává, například Polsku, Bulharsku nebo Chorvatsku. V reálu tak slovenský průmysl bude soutěžit v Evropě s Finskem, Polskem, Bulharskem a Chorvatskem.

S tím i souvisí proklamace MO SR, že 70 % vozidla vznikne na Slovensku. S největší pravděpodobností (a v nejlepším případě) jde však o hru s čísly. Nikdo neřekl, jestli půjde o 70 % z ceny, 70 % dílů nebo 70 % součástek.

Reálně na Slovensku lze uskutečnit řezání ze zahraničí dodaných pancéřových plátů, následné svařování korby a finální montáž. Tedy kromě motoru, převodovky, transmise a podvozkových části na Slovensku mohou vznikat všechny “železné” díly. Samozřejmě je zde věž Turra 30, ale i ta je z velké části osazená zahraničními komponenty.

Pro slovenské daňové poplatníky tak doufejme, že slovenské firmy si nebudou uměle navyšovat výrobní náklady, aby dosáhly požadovaného 70% podílu na výrobě vozidel.

"Ministerstvo do těch sedmdesáti procent započetlo i případy, kdy se dovezou součástky ze zahraničí a u nás jsou použity při výrobě. To však nelze označit za slovenskou výrobu," připomíná navíc poslanec za SaS a exministr obrany Ľubomír Galko.
 

Na mušku se dostala také věž Turra 30. Vojenský magazín IHS Janes přinesl článek od českého dopisovatele Jiřího Komínka o údajných nízkých kvalitách slovenské věže – ta má být vyráběná zastaralou technologií válcování ocele, což ji činí těžší oproti konkurenčním výrobkům. Z toho důvodu museli Finové, jak bylo uvedeno výše, posílit konstrukci korby a elektromechanických pohonných jednotek natáčení věže.

Proti článku IHS Janes se ohradil marketingový manažér EVPÚ Jozef Poláček, podle kterého je hmotnost věže Turra 30 plně srovnatelná s konkurencí. Úroveň pancéřové ochrany, která je také předmětem kritiky, je pak závislá na zákazníkovi. Navíc Turra 30 má být levnější než konkurence.

Zdroj: DennikN