F-35B připravená na válku
-
3. 8. 2015
-
75 komentářů
-
Jan Grohmann
Americká námořní pěchota oficiálně potvrdila svou schopnost nasadit víceúčelová stíhací letadla F-35B Lightning II do bojových akcí. Dosažení počátečních operačních schopností IOC (Initial Operational Capability) je nezpochybnitelným úspěchem celého programu. Cesta k vytvoření skutečně efektivního zbraňového systému však bude ještě dlouhá.
Letka americké námořní pěchoty VMFA-121 (Marine Fighter Attack Squadron 121) operuje s deseti letadly F-35B Lightning II. Letadla jsou vybavená softwarem Block 2B. VMFA-121 se sídlem na základně Yuma, Arizona je první letkou, která deklarovala připravenost nasadit stíhačky F-35 do bojových akcí.
„Jsem rád, že VMFA-121 dosáhla počátečních operačních schopností s F-35B, podle požadavků definovaných ve zprávě z června roku 2014 a adresovanou Obrannému výboru Kongresu," uvedl generál Joseph Dunford, velitel americké námořní pěchoty.
„VMFA-121 má deset letadel v konfiguraci Block 2B s požadovanou obálkou výkonu, schopnosti použít zbraně, s výcvikovými prostředky a potřebnou infrastrukturou pro nasazení na letišti nebo lodi. Je schopná poskytovat leteckou podporu, útočné a obranné protivzdušné operace, vzdušné potlačování, ozbrojený doprovod, nebo průzkum v rámci letecké a pozemní skupiny námořní pěchoty nebo společných sil," dodal.
Letadla F-35B nahradí u americké námořní pěchoty hned trojici letadel - AV-8B Harrier, F/A-18 Hornet a EA-6B Prowler. V příštím roce vymění svá letadla AV-8B Harrier za stíhačky F-35B letka VMFA-211, v roce 2018 pak letka VMFA-122 přesedlá z F/A-18 na F-35B. V současné době americká námořní pěchota má 50 vycvičených pilotů a 500 členů pozemního personálu.
Americká námořní pěchota je složkou Ozbrojených sil Spojených států, která se nejvíce angažuje v programu víceúčelové stíhačky F-35 Lightninig II. Důvodem je mimo jiné rychle zastarávající letecký park americké námořní pěchoty.
Cesta F-35B k námořní pěchotě.
Podle magazínu Breaking Defense dnes 19 % letadel/vrtulníků (158 strojů) námořní pěchoty je dlouhodobě odstaveno, z důvodu nutných oprav a nedostatku náhradních dílů. Většinou jde o stroje CH-53E, 20 letadel F/A-18, 22 AV-8B Harrier a zbytek odstavených strojů jsou V-22 a H-1. Například při nedávnem zemětřesení nemohla námořní pěchota nasadit těžké vrtulníky CH-53E kvůli problémům s elektroinstalací.
U stíhaček F/A-18 plánovala americká námořní pěchota provádět generální opravy po 6000 leteckých hodinách. Avšak zdržení v programu stíhaček F-35 donutilo prodloužit životnost na 10 000 hodin.
Technici spolehli, že kompozitní konstrukce F/A-18 má lepší antikorozní vlastnosti. Letadla však vlivem agresivního mořského prostředí trpí mnohem větší korozí, než se očekávalo.
Námořní pěchota z důvodů opoždění dodávek letadel F-35B stále udržuje svou flotilu letitých AV-8B Harrier. Letadlo Harrier vstoupilo do služby již v roce 1968. Americká pěchota přitom počítá s nasazením AV-8B Harrier až do roku 2025, možná 2026, což samozřejmě klade značné nároky na opravy a dostatek náhradních dílů.
Mariňáci si od nasazení F-35B neslibují jen modernizaci svého leteckého parku, ale také dosažení větší nasaditelnosti letadel. V současné době je námořní pěchota okamžitě schopná nasadit do akce „pouze" 70 až 75 % letadel.
Tlak na zavádění stíhaček F-35B k americké námořní pěchoty je tak největší. Americké letectvo dosáhne počátečních operačních schopností s F-35A v prosinci 2016 a americké námořnictvo s F-35C v roce 2019.
Zdroj: Defense Update, Foxtroth Aplha
Související články
Operační nasazení stíhaček F-35 Lightning II se blíží
Během příštího měsíce dosáhne počátečních operačních schopností IOC (Initial Operating Capapability) ...
-
15.06.2015
-
40 komentářů
-
Jan Grohmann
Budoucí motory pro stíhačky F-35 Lightning II
Stíhačka F-35 Lightning II je mimo jiné kritizována za nedostatečné letové výkony. Vše může v blízké ...
-
06.07.2015
-
5 komentářů
-
Jan Grohmann
Operační nasazení F-35B Lightning II námořní pěchoty
Víceúčelová stíhačka 5. generace F-35 Lightning II přestává být papírové letadlo. Americká námořní ...
-
28.07.2015
-
214 komentářů
-
Jan Grohmann
Ono přetažené letadlo bez rychlosti je radostný sen pro každou raketu. Přehlídková akrobacie je v boji nepoužitelná. Při vzdušném boji jde o vymanévrování protívníka bez ztráty ...Zobrazit celý příspěvek
Ono přetažené letadlo bez rychlosti je radostný sen pro každou raketu.
Přehlídková akrobacie je v boji nepoužitelná. Při vzdušném boji jde o vymanévrování protívníka bez ztráty energie, tedy aktivity.Skrýt celý příspěvekpajo: ona sice vektorizace motorů opravdu zvýší menévrovatelnost, ale v jakých režimech? SU je větší a těžší, poměrek ke své hmotnosti má slabší výkon. Můj názor je, že v ...Zobrazit celý příspěvek
pajo: ona sice vektorizace motorů opravdu zvýší menévrovatelnost, ale v jakých režimech? SU je větší a těžší, poměrek ke své hmotnosti má slabší výkon.
Můj názor je, že v manévrech na určitých ,, v boji použitelných rychlostech''
( tj.bez podstatné stráty energie, na tom bude lépe EF, díky kinetickým silám)Skrýt celý příspěvekShania: Podla mna klucova veta clanku je citacia indickeho kapitana: “In all dog fighting exercises, IAF Sukhois were able to turn sharply into the extremely agile Typhoons using ...Zobrazit celý příspěvek
Shania: Podla mna klucova veta clanku je citacia indickeho kapitana: “In all dog fighting exercises, IAF Sukhois were able to turn sharply into the extremely agile Typhoons using their thrust-vectored engines to keep the RAF jets locked in their sights,”, z coho usudzujem, ze v dogfihte kde stirelali rakety na 2 mile (vid "firing simulated missiles to a range of two miles") je Su je lepsie ovladatelny ako EF a do velkej mieri zavisi teda od schopnosti pilotov.
Na druhu stranu, v realnom suboji ako vyplyva z kometara v clanku v independet.com, tak EF vs. Su by bol BVR a tam su lepsi EF: "Even the Indian pilot admitted the SU-30s were “less successful” in the longer-range combat exercises."Skrýt celý příspěvekno kedze slo o cvicenie, tak tam bolo setnute urcite ROE. Zvacsa sa cvicia urcite scenare, ktore si navoli domaca strana, hostia zvycajne plnia ulohy potencionalneho supera domacej ...Zobrazit celý příspěvek
no kedze slo o cvicenie, tak tam bolo setnute urcite ROE. Zvacsa sa cvicia urcite scenare, ktore si navoli domaca strana, hostia zvycajne plnia ulohy potencionalneho supera domacej strany, takze nepouzivaju plny p[otencial lietadiel ale su obmedzeny na schopnosti potencionalneho supera. Tak napr ked v 2004 tam cvicili americke F15, boli obmedzene na schopnosti Pakistanskeho letectva, takze nemohli pouzivat strely AMRAAM, ani specialne mody radaru AESA. To ze Idnovia potom tvrdia taketo veci do medii im viac skodi ako pomaha, kedze neslo o sportovy zapas dvoch superov, ale o trening ktoreho ucelom bolo hlavne pomoct s vycvikom domacim pilotom.Skrýt celý příspěvek
pajo: na tom článku mě zaujala jedna věc a to že jako hlavní výhodu SU je TW a IRST:) TW ok, pokud to byl boj na kanony. Ale IRST? ještě napíší advenced:) Sorry ale EF má o dvě ...Zobrazit celý příspěvek
pajo: na tom článku mě zaujala jedna věc a to že jako hlavní výhodu SU je TW a IRST:) TW ok, pokud to byl boj na kanony. Ale IRST? ještě napíší advenced:) Sorry ale EF má o dvě generace novější IRST. Takže když už nic, tak v tomhle SU žádnou výhodu nemělo.Skrýt celý příspěvek
Luki: dvojnásobný dolet není jen v softwaru, ale v předělané avionice (která mimo jiné umožňuje změnit cíl), duálního datalinku, GPS INS a dalších věcí, stejný je jen motor (180km ...Zobrazit celý příspěvek
Luki: dvojnásobný dolet není jen v softwaru, ale v předělané avionice (která mimo jiné umožňuje změnit cíl), duálního datalinku, GPS INS a dalších věcí, stejný je jen motor (180km může i když tvrdí, že ne být i s novým motorem, který ale ještě neexistuje)
To proč to uvádím je ten nárůst v dostřelu, ne proto, že si myslím, že bude efektivní proti manévrujícímu cíli. Dokonce si nemyslím, že bude účinná na 100km proti rychle se přibližujícímu cíli.
To v čem nesouhlasím je, že C5 a D mají stejný efektivní dostřel a NEZ… (U D je přímo uvedena i větší NEZ.) A to že se softwarem nedá zlepšit dostřel (už jen to jakým způsobem bude reagovat na změny polohy cíle)
Pokud raketa poletí přímo k cíli, poletí pomaleji, bude mít větší odpor a velké problémy s energií v závěrečné fázi letu a budou se ploužit jak ty říkáš.
Pokud poletí po balistické křivce, poletí v řidší atmosféře (28 000m), dosáhne daleko větší vzdálenosti a při sestupu bude mít dost energie pro zteč. Sice asi neudrží mach 4, ale zcela určitě se nebude ploužit k cíli.
Když k tomu přidáš kvalitní údaje o pozici cíle i rakety, dostatečně výkony řídící počítač, rozdíly mohou být dost velké, proti starším systémům.
První zážeh vytáhne AIM-120 vytáhne raketu na mach 4, ale tím to nekončí, má pak dost paliva, aby tu rychlost určitou dobu udržel kontrolovanými zážehy. V budoucnu pak nový motor ještě přidá možnost zážehu v závěrečné fázi letu. Podobně to myslím funguje i u většiny ostatních raket středního dosahu.
Mít větší raketu taky nutně neznamená mít větší dostřel a vlastnosti, vetší raketa má větší odpor i váhu a nenesou o moc víc paliva. Pro Rusy jsou navíc větší rakety nutnost (problém s miniaturizací), aby dotáhli výkony rakety velikosti AIM-120, tak potřebují větší a těžší. US zase má raketu v této velikosti kvůli nasazení na menších letadlech jako je F16.
ARH seekery mají dostat asi 10km, nedává žádný smysl, aby se aktivoval dřív jak bude raketa v této vzdálenosti od cíle, protože stejně nic neuvidí a jedné co to způsobí je ze dáš cíli čas reagovat. Je fine že si správně pamatuješ, že jsme to poprvé viděl v simulátoru na Steamu, ale od té doby jsem to viděl už asi na 50 místech. Ale pokud máš odkaz, že to není pravda, tak si to rád přečtu.Skrýt celý příspěvektady je reakce druhe strany k ef vs ...Zobrazit celý příspěvek
tady je reakce druhe strany k ef vs su
http://www.independent.co.uk/n... Skrýt celý příspěvekpajo: Dík za odkazy. Ale ten článek se mi zdá podivnej. Tvrdí tam, že to byl reálnej scénář, protože měli radary zapnutý na maximum, byť v cvičnym módu - a zároveň že šlo o střelbu ...Zobrazit celý příspěvek
pajo: Dík za odkazy. Ale ten článek se mi zdá podivnej. Tvrdí tam, že to byl reálnej scénář, protože měli radary zapnutý na maximum, byť v cvičnym módu - a zároveň že šlo o střelbu na pár kilometrů - kde dosah radaru nemá smysl řešit.
Z toho co jsem si o tom přečet, tak se mi zdá, že to byly konkrétní scénáře více procvičující "pilotní skil" pilotů, než reálný soubojový situace, kde by si každej mohl zvolit taktiku vyhovující jeho letadlu.Skrýt celý příspěvekLogik: Ohladom toho cvicenia bol tu nedavno clanok a pod nim som dal link na vysledok publikovany tu http://www.defencenews.in/defe... a tu je ...Zobrazit celý příspěvek
Logik: Ohladom toho cvicenia bol tu nedavno clanok a pod nim som dal link na vysledok publikovany tu http://www.defencenews.in/defe... a tu je novsi http://www.defencenews.in/defe...
Su-30MKI vyhrali nad EF 12-0 vo vsetkych scenaroch WVR (vratane scenara jedno Sucko proti dvom EF). Hlavnou vyhodou Suciek vraj boli manevrovatelnost vdaka thrust-vectored engines a Infrared Search and Track System.Skrýt celý příspěvekJinak nejnovější zprávy se tváří jako plus pro Sučka proti ...Zobrazit celý příspěvek
Jinak nejnovější zprávy se tváří jako plus pro Sučka proti Typhonům:
http://www.novinky.cz/zahranic...
Když jsme u těch letadel.Skrýt celý příspěvekLuky: a co takhle např. navádění rakety do cílového sektoru nikoli přímo, ale po balistické dráze (odborně se tomu říká lofted trajectory)? Tím se dá prodloužit dostřel či rychlost ...Zobrazit celý příspěvek
Luky: a co takhle např. navádění rakety do cílového sektoru nikoli přímo, ale po balistické dráze (odborně se tomu říká lofted trajectory)? Tím se dá prodloužit dostřel či rychlost rakety v cílovém prostoru velmi výrazně. A přesně to je to, co dělá AMRAAM-D
http://forum.keypublishing.co....
Jestli nevěříte, tak zkuste vzít pušku, střelit vodorovně a pak v úhlu 45° a jděte hledat kulky, která doletěla dál. Třeba než je najdete, tak princip pochopíte :-)
PS: Omlouvám se za sarkasmus - ale nedalo mi, když tu tak sebejistě tvrdíte, že něco nejde a ono jo.Skrýt celý příspěvekvůbec nic novýho, nemusíte se opakovat Je mi jasný, že si F22 klidně ten zásah cíle na 180km nafilmovala při průletu (kdyby vyšila druhou ránu na 30 mil, tak to bouchne dřív ...Zobrazit celý příspěvek
vůbec nic novýho, nemusíte se opakovat
Je mi jasný, že si F22 klidně ten zásah cíle na 180km nafilmovala při průletu (kdyby vyšila druhou ránu na 30 mil, tak to bouchne dřív :)...tolik taky ke zmíněnýmu loftování, který si piloti u C-5 dělali citem sami
-------------------------
na větší vzdálenost má napadený mnohem víc času, protože rychlost rakety rapidně klesá...terminální fáze na delší vzdálenost je klidně většina času života střely...a v této fázi je ARH aktivní, tudíž lehce zjistitelná(k tomu pomalá). Za vzdálenostmi si stojím. C5 byla jinde než C4, protože dávala vyšší počáteční impulz. Tenkrát o tom referovali i naši piloti, že na cvičeních překvapili s novinkou...
Dávalo by smysl, aby pro F22/35 udělali upgrade střely, kdy by šel ARH radar v případě STEALTH útoku vypnout (datalink by toto umožňoval, stejně tak manuálni samodestrukci), případě pozdržet jeho aktivaci, ale o tom tu teď řeč nebyla..
--------
pokud si myslíte, že Dčko bude všechno kosit na 100km kvůli softwéru a zapadá vám to do nějaké té strategie ze STEAMU....co nadělám :)
-----------------
jinak ještě poznámka: není úplnou výhrou mít naplněný prostor ploužícími se ARH střelami...z pochopitelných důvodůSkrýt celý příspěvekluky sice raketa nebude efektivni na max dostrel, ale rozhodne kazda z tech verzi bude mit jiny dosah. tady je popis v cem je narust doletu:the AIM-120D has been in LRIP ...Zobrazit celý příspěvek
luky sice raketa nebude efektivni na max dostrel, ale rozhodne kazda z tech verzi bude mit jiny dosah.
tady je popis v cem je narust doletu:the AIM-120D has been in LRIP production for several years and it uses the same motor as the C5/7. It achieves better range primarily through an improved launch trajectory calculation and GPS based INS.
The C5 was better than the C4 due to a 5 inch longer motor, but it still flew a relatively straight path to the target.
The C7 improved on this by flying a more arching profile. But, because of it's 1-way datalink and internal INS (laser ring gyro IIRC) it had to be conservative in it's arch.
The 120D, originally called the C8, is now able to maximize it's arch due to a 2-way datalink and a very accurate GPS based INS.
dal ma raketa dost energie i na tyto vzdalenosti...
na vetsi vzdalenosti vic casu pres rwr neziskas, jedine vizualne nebo pres maws. dokonce nekdo udava, ze lze stelu navest v pasivnim rezimu az na cil.. nepotvrzeno.Skrýt celý příspěvekJá netvrdím, že je možné och*at fyziku :-) Nicméně vhodnou úpravu určitých parametrů lze poměrně zásadně změnit charakteristiku letu, tedy i spotřebu paliva a účinný dostřel. ...Zobrazit celý příspěvek
Já netvrdím, že je možné och*at fyziku :-) Nicméně vhodnou úpravu určitých parametrů lze poměrně zásadně změnit charakteristiku letu, tedy i spotřebu paliva a účinný dostřel. Jestli tak moc, jako uvádí výrobce u AIM-120, to nemám ponětí, neb jsem raketový motor nikdy nekonstruoval :-)
Apropo, kolimátor na travní kosu? Zajímavý nápad, to bych byl u nás na vsi za ještě většího exota :-)Skrýt celý příspěvekPředně jsem myslel vz58 a ne kosu na sekání trávy...software samozřejmě vliv má a hlavně dvousměrný datalink je super upgrade, ALE... ..pokud se tu budeme bavit o takové "hrubé" ...Zobrazit celý příspěvek
Předně jsem myslel vz58 a ne kosu na sekání trávy...software samozřejmě vliv má a hlavně dvousměrný datalink je super upgrade, ALE...
..pokud se tu budeme bavit o takové "hrubé" vlastnosti, jako je kinetický dosřel rakety, tak se fyzika moc ošálit nedá - nebo snad chcete říci, že C-5ka lítala po úplně debilní trajektorii (měli tam čip opraný z "nu pagadí", který naváděl raketu do země a pak ji zvedl :)?
Mohli upravit soft pro vysokorychlostní odpal v obrovské výšce a vydojit z toho 180km (asi taky upravili limit samodestrukce), ale to nic moc nezmění na efektivním dostřelu rakety proti běžným cílům v běžných výškách. Je to prostě pořád lehká střela s poměrně malou zásobou paliva a délkou hoření motoru.
Dvojnásobný dostřel krz sofwér je čtyřnásobný hlod.
Stejně tak již několikrát zmíněné 3-5 sekund na RWR do dopadu střely při 10-18km vzdálenosti aktivace ARH. Tohle může platit na blízko, na dálku je tam mnohem víc času na všechno.
Proč je sakra raketa z OSY nebo Tungusky velká tak a tak, z Kubu/Buku zase větší a S-400 nepoužívá manpad s upgradovaným softwarem?....protože tu platí fyzika.Skrýt celý příspěvekLuky: To je přirovnání jak noha :-) Zkuste si "čipnout" motor ve vašem autě, a uvidíte, co se dá jen pomocí SW dělat s výkonem, spotřebou, jízdními vlastnostmi ad. No, a taková ...Zobrazit celý příspěvek
Luky: To je přirovnání jak noha :-) Zkuste si "čipnout" motor ve vašem autě, a uvidíte, co se dá jen pomocí SW dělat s výkonem, spotřebou, jízdními vlastnostmi ad. No, a taková jednoduchá hračka jako raketa typu AIM-120, co myslíte, bude mít na její chování (včetně motoru) změna SW větší či menší vliv? ;-)Skrýt celý příspěvek
Tak samozřejmě, když dám na Kosu kolimátor s měřákem rychlosti větru, tak budu mít efektivnější zbraň, ale výkon náboje tím asi nezvýším....
Tak samozřejmě, když dám na Kosu kolimátor s měřákem rychlosti větru, tak budu mít efektivnější zbraň, ale výkon náboje tím asi nezvýším....
Načítám diskuzi...