Čekají ruský zbrojní průmysl těžké časy?

*Su-35S patří mezi nejmodernější stíhací letouny vůbec; větší foto / Dmitriy Pichugin, GFDL 1.2*

Spojené státy americké jsou sice každoročně největším exportérem zbraní na světě, ale Ruská federace tradičně obsazuje druhou příčku. Jde nejen o lukrativní zdroj příjmů, ale prodej zbraní představuje i způsob udržování a rozšiřování politického a ekonomického vlivu (nejen) Moskvy ve světě. Kdo patří mezi nejzajímavější ruské zákazníky a jaké lze v ruských obchodech se zbraněmi sledovat trendy?

Zákazníci v Asii a na Blízkém východě

Podle výzkumu Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) vyvezlo Rusko mezi lety 2012-2016 zbraně do 50 států a ovládalo 23 % celosvětového trhu se zbraněmi, v porovnání s americkými 33 %. Od roku 2013 se obrat stabilně pohybuje kolem 15 miliard dolarů ročně (přesně tolik činila hodnota kontraktů za rok 2016).

Ve zmíněném období patřily mezi největší ruské zákazníky Indie, Vietnam a Čína.

Zatímco v minulosti Čína představovala životně důležitého zákazníka bez dostatečného know how a zázemí k produkci vlastních systémů, dnes již “žák překonává svého učitele”. Čínské ozbrojené síly sice stále provozují řadu ruských produktů (např. Su-30MKK), ale Pekingu jde v současnosti primárně o technologický transfer, zpětné inženýrství a následnou domácí výrobu.

I s tímto vědomím Rusko Číně prodalo 24 letounů Su-35S za dvě miliardy dolarů, ze kterých jsou pro Peking zajímavé (kvůli zpětnému inženýrství) především motory Saturn 117S a výkonný radar Irbis-E. Ze stejného důvodu Čína koupí také až šest baterií systému protivzdušné obrany (PVO) S-400 Triumf .

Stálým zákazníkem je Indie, která v roce 2016 s Ruskem podepsala smlouvy v celkové hodnotě 4,5 miliardy dolarů na pět baterií systém PVO S-400 . Mezi další významné nákupy patří nákup 60 víceúčelových vrtulníků Ka-226T s dalšími 140 licenčně vyrobenými v Indii nebo dohoda o pronájmu již druhé jaderné ponorky Projektu 971 Ščuka (v kódu NATO třída Akula) za 1,5-2 miliardy dolarů na 10 let.

Perspektivním odběratelem v budoucnu bude i Egypt. Tento dříve častý americký zákazník v posledních několika letech objednal například 46 bojových vrtulníků Ka-52, ale také systém PVO S-300VM. Spekuluje se i o možném nákupu až 500 tanků T-90MS.

Obchodní důsledky politiky a politické důsledky obchodu

Zajímavou kapitolu představují státy, které v minulosti patřily mezi tradiční americké zákazníky, ale teď se obrací i na ruské zbrojaře.

Důvodem takovýchto změn bývá zpravidla ochlazení vztahů s Washingtonem. Do této kategorie patří například Filipíny, kde k odcizení došlo po zvolení nynějšího prezidenta Rodriga Duterteho nebo Egypt, kde nastala podobná situace poté, co k moci nastoupil prezident as-Sísí. Stejným případem je i Turecko, člen NATO, jehož zájem o ruské zbraňové systémy (jmenovitě S-400) “děsí” další členy Aliance.

S přihlédnutím k čilému americkému prodeji zbraní Saudské Arábii, která je obviňovaná z podpory terorismu, je zjevné, že kvůli svému morálnímu dvojímu metru Washington přichází o potenciální miliardy dolarů ve prospěch Moskvy.

Nejde navíc jen o ušlý zisk, ale také o politický kapitál, který se k prodejům zbraňových systémů váže. Ozbrojené složky si většinou nekupují jen samotný produkt, ale i další služby (výcvik, dodávky munice či náhradních dílů), které umožňují vytvoření vazeb a kontaktů na různých úrovních armádního-politického-průmyslového byrokratického aparátu.

Trendy: sofistikovanější technologie a agresivnější marketing

Ruské zbraně byly v minulosti oblíbené zejména díky své jednoduchosti a nižším cenám, v porovnání se západními protějšky. I když i dnes je cenovka produktů ruských zbrojařských společností zpravidla nižší než u těch ze Západu, lze sledovat přechod k více high-tech nákladnějším zbraňovým systémům. Zde však kromě růstu cen nastává i problém dostupnosti komponentů. Ta byla významně narušena západními sankcemi.

Oblíbené jsou zejména systémy PVO S-400, modernizované ponorky třídy Varšavjanka (známé spíše pod kódem NATO jako třída Kilo) a zákazníky si nachází i stíhací bombardér Su-34 (resp. exportní verze Su-32) a víceúčelový stíhací letoun Su-35S.

Vzhledem k tomu, že i největší ruský zákazník Indie nakonec získá dostatečné know how k výrobě většiny sofistikovanějších systémů, bude muset Rusko bojovat o více menších národních trhů.

Mimo soustředěné snahy získávat nové zákazníky v režimech, které se nepohodly s Washingtonem Rusku poslouží i ukázky v reálných podmínkách, konkrétně v Sýrii. Zde se osvědčily především bojové vrtulníky Ka-52 nebo střely s plochou dráhou letu 3M-54 Klub (Kalibr).

Kromě miliard dolarů a politického vlivu je ve hře i zachování schopností ruského zbrojního průmyslu, který si díky exportu zachovává dostatečné výrobní kapacity, udržuje ceny pro ruské ozbrojené síly na přijatelné úrovni a dotuje své vývojové a výzkumné projekty.

Zdroj: Chatham House, SIPRI, Defense One

Nahlásit chybu v článku

Související články

6h 12h 24h

Rozbalit vše Sbalit vše

dusan

15:47 16.06.2017
- 5
- 0
Egypt je veľmi problematický zákazník.Síce nakupuje veľa, ale väčšinu za cudzie peniaze ... reálne je to krajina pred krachom. O zúfalej situácii svedčí to, že momentálne predáva ...Zobrazit celý příspěvek

Egypt je veľmi problematický zákazník.Síce nakupuje veľa, ale väčšinu za cudzie peniaze ... reálne je to krajina pred krachom. O zúfalej situácii svedčí to, že momentálne predáva SA dva ostrovy.
Ešte autor vynechal Venezuelu ... tradičného nákupcu ruských zbraní. Tá požiadala o odkad splátok. Rusi im požičali na väčšinu nákupov a je evidentné, že väčšinu peňazí neuvidia ... super kšeft : )
Čína už nie je veľký zákazník .. skôr pragmatický obchodný partner, ktorý bez problémov nahrádza Rusko v ukrajinskom leteckom priemysle ....
India tiež "rozkladá" nákupy a dá sa očakávať pokles podielu Ruska, hlavne po skončení programu Su-30.
Vietnam je určite zaujímavý, ale i ten spolupracuje i napr. s USA či západnými firmami.
Turecko je tiež problematický partner ... myslím, že toto nemusím rozoberať ...

Rusko to bude mať stále ťažšie .... "zhora" ho západ nepustí .... stačí si pozrieť na "spanilú" jazdu Trumpa a jeho podpisovanie zákaziek v najlukratívnejších trhoch ... a "odspodu" tlačí Čína ... ktorá je v ruských médiách komicky vykreslovaná ako partner Ruska v boji so západom ... ale realite je pre Rusko podstatne smutnejšia. Čína využíva, alebo skôr zneužíva oslabenie Ruska vo svoj prospech a neplánuje s ním uzatvárať nejaké veľké "bratstvo" - napr. nemá ani záujem na zvýšenie podielu dovozu ropy či plynu a Rusmi ohlasované "otáčanie rúr" na východ sa nekoná.Skrýt celý příspěvek
Nesher

15:23 16.06.2017
- 5
- 0
Clanek Indie je jistě ruský trh č. 1, o tom žádná, ale ani tady to do budoucna žádná selanka nebude. Jednak Indové (byť ještě daleko obtížněji ne Čína) rozvíjejí svůj průmysl a ...Zobrazit celý příspěvek

Clanek
Indie je jistě ruský trh č. 1, o tom žádná, ale ani tady to do budoucna žádná selanka nebude. Jednak Indové (byť ještě daleko obtížněji ne Čína) rozvíjejí svůj průmysl a trvají na transferu technologií a také si v poslední době (v mnohem větší míře než v minulosti) "přičuchli k západním zbraňovým systémům", tedy hlavně americkým (ty dříve prakticky neměli vůbec) a podle toho co občas pustí do světa, tak jsou z nich nadšeni. Např. tendr na bitevních vrtulník vyhrál Apache nad Mi 28 na celé čáře.
Nebo jiný příklad, Indové už dále nechtějí (pro nově budované LL) kupovat Mig 29K (nejsou spokojeni s kvalitou, poruchovostí i podporou od výrobce) a pošilhávají po F/A 18 či Rafale M. Náhrada TU 142 americkým P 8I je jen třešničkou na dortu.
Takže obchod bude, ale Rusové se budou muset víc snažit než doposud. Ostatně, všimněte si jedné věci, Rusové velmi zřídka chodí do otevřených tendrů a když už do nich jdou, málokdy vyhrají (viz. indické tendry na bitevní a těžké transportní vrtulníky), nebo indický tendr na houfnice.
Většina ruských úspěchů stojí na politických dohodách s vládami, které mají z nějakého důvodu problém se Západem. Ale i to se začíná pomalu měnit, např. Vietnam, dříve prakticky 100% ruské hájemství začíná kupovat i západní zbraně.Skrýt celý příspěvek
Clanek

14:39 16.06.2017
- 0
- 1
Staty co jsem vyjmenoval taky meli poslouzit jen jako priklad, ono ruku na srdce, ta Cina toho od Ruska ve velkych poctech moc nekupuje uz nejaky ten patek a rozhodne rusky zbrojni ...Zobrazit celý příspěvek

Staty co jsem vyjmenoval taky meli poslouzit jen jako priklad, ono ruku na srdce, ta Cina toho od Ruska ve velkych poctech moc nekupuje uz nejaky ten patek a rozhodne rusky zbrojni prumysl nestoji a nepada na Cine. 24 kousku SU35, inu, jedna spravne podchycena africka zeme toho muze vzit vic.

Vtip je v tom ze jak od sebe svouji zahranicni politikou odhani nektere zakazniky Rusko, stejne tak je odhani i USA. Ze je ted na trhu dalsi globalni hrac, Cina, ktery bude konkurovat hlavne cenou (coz je zaroven deviza ruskych zbrani) je jiste nemile, ale nic co by furt neslo zvratit.

Secteno podtrzeno, myslim ze zasadnim partnerem pro Rusko i vyhledove je Indie. Ano, ta jde taky tvrde po transferech technologii, ale pri tech poctech jake mezi Pakistanem a Cinou potrebuji je to i vyhledove pro Rusko partner c.1.Skrýt celý příspěvek
Rase

14:24 16.06.2017
- 1
- 0
Clanek: Tak zrovna ty trhy co zmiňuješ nejsou nic světoborného. Přeci jen Filipíny jsou malý trh i kdyby chtěli postavit nově celou armádu. Turecko sice nakoupí S400 a možná i ...Zobrazit celý příspěvek

Clanek:
Tak zrovna ty trhy co zmiňuješ nejsou nic světoborného. Přeci jen Filipíny jsou malý trh i kdyby chtěli postavit nově celou armádu. Turecko sice nakoupí S400 a možná i něco málo víc, ale jinak si jedou na vlastním písečku. Motory na tanky Altay budou brát z Urajiny atd. ostatní techniku co by mohli brát z Ruska, si stejně vyrábějí sami nebo ji exportují. Přeci jen Turecko je pro Rusko, co se týče zbrojního trhu, spíš konkurent, než zákazník.
Je tady i trend, že státy, místo nákupu techniky, upřednostňují licenční výrobu doma. Překvapivě i u malých států (Indonésie, Pákistán atd.)Skrýt celý příspěvek
Clanek

13:59 16.06.2017
- 1
- 3
Nejak mi nadpis clanku nekoreluje s obsahem. Po precteni celeho textu nejak nevidim ty problemy ruskeho zbrojniho prumuslu. Ano, o nektere trhy Rusko prislo (a prijde), konkretne ...Zobrazit celý příspěvek

Nejak mi nadpis clanku nekoreluje s obsahem. Po precteni celeho textu nejak nevidim ty problemy ruskeho zbrojniho prumuslu. Ano, o nektere trhy Rusko prislo (a prijde), konkretne zminena Cina ale byla, je a bude trh o ktery neni treba moc stat (penize sice nesmrdi, ale kopirovani a prodej klonu uz ano), ale dalsi trhy zase nachazi (Turecko, Filipiny).
Dulezite bude jen jak konkurenceschopna bude Ruska technika (a administrativa ksefty domlouvajici) a pokud tato bude OK, nemam o budoucnost Ruskeho zbrojniho prumyslu strach stejne jako nemam strach o budoucnost toho americkeho.Skrýt celý příspěvek
Rase

13:49 16.06.2017
- 1
- 0
"...bude muset Rusko bojovat o více menších národních trhů." Tady ale Rusko bude narážet na Čínu, které nemůže konkurovat pokud jde o cenu a kvalitou jdou taky velmi nahoru. ...Zobrazit celý příspěvek

"...bude muset Rusko bojovat o více menších národních trhů."
Tady ale Rusko bude narážet na Čínu, které nemůže konkurovat pokud jde o cenu a kvalitou jdou taky velmi nahoru. Potenciál Ruska vidím spíš u zemí jako je Egypt, Alžírsko, Vietnam, kde má Rusko tradiční vazby. Přeci jen dneška už začíná být trh hodně rozparcelovaný mezi prodejce z USA, Evropy, Ruska a Číny. Ostatní státy se moc nechytají. Turci a asi i Arabové půjdou ještě hodně nahoru, ale výrazně konkurovat jim nebudou.Skrýt celý příspěvek
Pepin Nešpor

13:22 16.06.2017
- 1
- 0
No ja si myslim ze ty tezke casy uz maji delsi dobu!

No ja si myslim ze ty tezke casy uz maji delsi dobu!