Budoucnost Aktivní zálohy (nejen) u 43. vpr
- 18. 12. 2015
- 126 komentářů
- Ivo Zelinka
Téma tohoto zamyšlení jsem nosil v hlavě od chvíle, kdy po zasedání Branného a bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny bylo ohlášeno vytvoření devíti nových jednotek aktivní zálohy. Ačkoliv jsem se o problematiku AZ zajímal i v minulosti, vytvoření roty AZ u 43. výsadkového praporu mi poskytlo nový impuls. I když se v textu dopouštím hned několika zobecnění, neklade si za cíl stát se analýzou problematiky AZ jako takových; je nutně formován specifickým pohledem výsadkového útvaru. Právě proto pro mne bude o to cennější zde získat zpětnou vazbu zejména od již sloužících příslušníků AZ nad proveditelností některých tezí. Článek vyšel původně na webu On War | On Peace.
Ačkoliv myšlenka zřízení aktivní zálohy pochází již od armádního generála Jiřího Šedivého, který v roce 1999, jako tehdejší Náčelník Generálního štábu, povolal záložníky na první dobrovolné cvičení, role AZ v AČR stále připomíná osud nemilovaného sirotka, který čeká na lepší časy. Musí tomu tak být? Je tomu tak i v jiných armádách? Co je třeba udělat pro to, aby se situace zlepšila?
Krajské pěší roty vs. přičleněné bojové roty
Aktivní záloha Armády České republiky má v současné době stanovené tabulkové počty 2359 vojáků, přičemž celková naplněnost čítá necelých 51%. AZ se skládají ze dvou druhů jednotek – pěších rot při Krajských vojenských velitelstvích a jednotek přičleněných přímo k útvarům AČR.
Jsou to zejména středisko záloh speciálních sil 601. skupiny speciálních sil, tanková rota AZ u 73. tankového praporu, mechanizované čety AZ u 41. mechanizovaného a 72. mechanizovaného praporu, záchranná četa AZ u 151. ženijního praporu a jednotka AZ Vojenské policie.
Již v tomto základním rozdělení se odráží vnitřní dichotomie jednotek AZ. Zatímco pěší roty jsou svou věkovou skladbou složeny spíše ze starších vojáků s vazbou na konkrétní region (ať již emocionální nebo prostě logistickou), jednotky u bojových praporů jsou tvořeny pestřejší směsicí vojáků zpravidla z celé republiky.
Není rovněž náhodou, že zatímco krajské pěší roty AZ se potýkají s řádově poloviční nenaplněností, řada jednotek AZ přičleněných k bojovým praporům musí zájemce odmítat. Při náboru a použití obou typů jednotek AZ je třeba tyto skutečnosti respektovat jako dané.
Lze důvodně očekávat, že budoucí 4. výsadková rota (AZ), 43. výsadkového praporu bude spadat do demografického modelu jednotek AZ přičleněných k bojovým praporům.
Modely AZ v zahraničí – Spojené království
Ačkoliv 43. výsadkový prapor doposud nikdy svou jednotku aktivní zálohy neměl, takže by se dalo říci, že se zálohami nemá žádné zkušenosti, nebyla by to pravda. Až do roku 2010, kdy finanční krize učinila této spolupráci přítrž, 43. výsadkový prapor pravidelně cvičil s britskými výsadkáři 4 Para (TA).
Při pravidelných cvičeních mé tehdejší roty s nimi mi vždy vyrazilo dech, že tito aktivní záložníci ze 4. výsadkového praporu, Výsadkového pluku si ve většině oblastí nezadali s profesionálními výsadkáři z Chrudimi. Jejich dovednosti v taktické a střelecké přípravě byly excelentní a nebýt toho, že se občas pochlubili, čím se živí v civilu a jejich vyššímu věkovému průměru oproti naší rotě, nikomu by ani nepřišlo na mysl, že se nejedná o profesionální vojáky.
Je možné srovnatelného standardu dosáhnout i v podmínkách 43. výsadkového praporu, potažmo České republiky? Domnívám se, že ano. I když bude jistě ještě dlouho trvat, než se například uznání AZ byť jen přiblíží společenské prestiži Territorial Army ve Spojeném království, kde by se zaměstnavatel, házející svému zaměstnanci klacky pod nohy za jeho službu v AZ, vystavil nepředstavitelnému společenskému odsudku.
Anebo kdy se standard ve výzbroji, výstroji a dalších oblastech vojáků AZ srovná s profesionálními vojáky a přestanou s nimi soupeřit o konečnou množinu zdrojů útvaru municí počínaje a zbraněmi konče.
Netřeba zapomínat ani na aspekt, který se v našich končinách tolik neakcentuje. S jednotkami AZ ve Spojeném království se zcela samozřejmě počítá i pro expediční operace za hranicemi země. Přestože jen velmi malé procento z příslušníků záložních jednotek britské armády je takto skutečně použito, Damoklův meč nasazení například v Afghánistánu bok po boku svých kolegů z ostatních pravidelných výsadkových praporů evidentně dělá divy.
4. výsadková rota (AZ), 43. výsadkového praporu
I když jsme o zřízení jednotky AZ u 43. vpr v ideové rovině uvažovali poměrně dlouhou dobu, nebýt komplexních legislativních a organizačních změn v podmínkách fungování AZ, které byly rozhodnuty na konci tohoto roku velením AČR, v rovině úvah bychom i skončili. Od počátku nám bylo jasné, že nechceme beze zbytku převzít současný model jednotek AZ přičleněných k bojovým praporům.
Prvním důvodem byla samotná velikost a struktura těchto jednotek. Standardní velikost těchto jednotek AZ – četa, byla nedostatečná pro generování bojového potenciálu několika úkolových uskupení výsadkových čet – nejběžněji používané taktické jednotky výsadkářů ve většině druhů operací.
Jen jednotka o velikosti výsadkové roty, se srovnatelným množstvím práce ze stupně prapor jako s výsadkovou četou, je schopna působit ve své dvojjediné roli – individuálních náhrad za chybějící výsadkáře při bojovém nasazení, například podle článku 5 Severoatlantické smlouvy, ale rovněž samostatného působení ve prospěch praporu například na vedlejším taktickém směru.
Druhým důvodem bylo nevyhnutelné přenesení principu výběrovosti 43. výsadkového praporu známého nejen z výběrových řízení k profesionální části praporu. Pokud má být 4. výsadková rota (AZ) hodna svého jména, existují kritéria na uchazeče, která jsou nepřekročitelná.
Pro provádění výsadkového výcviku musí výsadkář trvale splňovat tři hlavní kritéria:
+ hmotnost 60 – 90 kg (byť v souvislosti se zavedením padáku OVP-12 SL zřejmě dojde k rozvolnění tohoto kritéria);
+ platné lékařské vyšetření „A, schopen jako výsadkář“;
+ hodnocení z výročního tělesného přezkoušení ne hůře než známkou „2“.
Pro představu, výsadkář ve věku 36 let, tedy ve IV. věkové kategorii, musí pro dosažení tohoto hodnocení zaběhnout 2600 m za 12 minut, udělat 8 přítahů na hrazdě, 40 leh/sedů za minutu a 24 kliků za 30 vteřin. Kompletní normy viz Wikistránka 43. výsadkového praporu.
O čem naopak uvažovat lze, je rozvolnění podmínek výběrového řízení, ani ne tak, co se kritérií týče (kategorie B, ze kterého výběrové řízení ke 4. vr (AZ) vychází – určená pro zabezpečovací část praporu, sice obsahuje stejné disciplíny jako pro uchazeče na bojovou část Praporu, avšak s nižšími nároky), ale spíše z hlediska vstřícnosti k uchazečům, co se nárokům na jejich volný čas týče.
Uchazeči o službu u 4. výsadkové roty (AZ) se budou totiž rekrutovat ze třech skupin:
+ současní příslušníci AZ zejména z jednotek přičleněných k bojovým praporům;
+ bývalí příslušníci 43. vpr;
+ noví uchazeči o službu u AZ jako takovou, zejména studenti.
Především první skupina bude pro první etapu fungování 4. vr (AZ) nezbytně klíčová. Podmínky náboru i samotné služby musí tuto skutečnost reflektovat.
Samotný výcvik 4. výsadkové roty (AZ) musí vycházet z doktrinálních úkolů a taktických postupů 43. vpr. Zároveň však logicky nemůže obsahovat všechny jeho doktrinální úkoly. Jednotku je tedy třeba směřovat do jasně vymezené výseče úkolů výsadkářů, jako jsou úkoly bojového patrolování (operace vyhledej a znič, léčky, přepady) a aeromobilních i padákových výsadkových operací na ovládnutí (letišť, kritické infrastruktury, klíčového terénu…)
To vše bude vyžadovat maximálně proaktivní přístup záložníků 4. vr (AZ) k jejich vlastní vycvičenosti. Vzhledem k pouhým třem výcvikovým týdnům za rok bude nutné část výcviku odkázat do samostudia, ať již část teorie nezbytné pro zvládnutí praxe anebo například drtivou část tělesné přípravy jako takové.
V obou ilustrativních případech bude nezbytná metodická role instruktorů 43. vpr, ale role využití volného času ve prospěch jednotky bude nepostradatelná. Být výsadkářem 4. vr (AZ) bude nutně klást požadavky na životní styl.
Nezbytné podmínky fungování 4. vr a jednotek AZ v AČR
Změny, nezbytné pro plnohodnotné fungování jednotek Aktivních záloh, lze rozdělit do dvou hlavních skupin – 1) materiálně-technické a 2) institucionální.
Mezi nejdůležitější materiálně-technické změny ve fungování AZ patří opatření, která již byla rozhodnuta velením AČR. Nově budou jednotky AZ vybaveny svými organickými přidělenými zbraněmi. To je důležité nejen z hlediska perspektivy samotného operačního nasazení, které je bez vlastních přidělených zbraní z principu vyloučeno, ale zejména z důvodu snížení pociťovaného soupeření o zdroje s profesionálními vojáky mateřského útvaru.
U jednotek AZ se i nadále nepočítá s přidělením organické techniky, což však z úzkého pohledu 43. vpr není sebemenším handicapem z důvodu převažujícího zamýšleného způsobu zasazení.
Důležitější změnou je však docenění přínosu AZ ze strany profesionální AČR. Jednotky AZ byly doposud na samém okraji zájmu a drastické omezení rozpočtu AČR v posledních letech situaci jen akcentovalo. Plnohodnotné fungování jednotek AZ je možné jen za podmínky změny přístupu velitelů útvarů, pod které jednotky AZ spadají.
Změna paradigmatu z „přičleněné jednotky AZ k mému útvaru“ na „jedné z našich rot, která je jednotkou AZ“. Tuto změnu myšlení nelze nařídit, ale je naprosto nezbytná nejen pro zlepšení fungování jednotek AZ, ale i jejich vnímání profesionálními vojáky.
Přínosy aktivní zálohy pro Armádu České republiky
Proč vlastně aktivní zálohu máme? Samozřejmou odpovědí bývá, že: „jsou zálohou Armády České republiky pro případ mobilizace“.
Je to ale skutečně jediný důvod existence AZ? Domnívám se, že na příkladu britského modelu fungování Territorial Army lze snadno ilustrovat některé z benefitů existence záložních jednotek:
1) Mobilizační rozvinování ozbrojených sil
Jedním z důvodů současného neutěšeného stavu Aktivních záloh je nepříliš akcentovaný fakt, že jednotky AZ existují především pro nepříliš pravděpodobnou, ale o to kritičtější potřebu nějaké formy mobilizačního rozvinování ozbrojených sil.
Jelikož Česká republika nemá dobře promyšlenou, artikulovanou a populací všeobecně sdílenou mobilizační strategii, nemá koncept AZ jasný pevný bod, o který by se mohl opřít. Spor, zda je současný či navrhovaný koncept AZ ten správný, lze tedy rozhodnout pouze intuitivně.
Oproti tomu Territorial Army existuje ve Spojeném království zjednodušeně ze dvou explicitních důvodů: mobilizační rozvinování a poskytování úzkých expertních kapacit pro expediční operace.
Dělicí linie mezi profesionální částí Britské armády a TA neleží v míře schopností, ale a) jak často jsou tyto schopnosti aktivovány a b) reakční čas pro jejich použití. Zatímco u profesionálních jednotek se očekává časté reálné použití té či oné schopnosti, a to s reakčním časem v řádu hodin, u TA se očekává občasné použití s reakčním časem v řádu jednotek týdnů. Nevypovídá to však nic o konečné kvalitě splnění úkolu.
Jako příklad mohu uvést autora knihy Losing Small Wars, Franka Ledwidge. Autor mnoha vynikajících knih o vojenství je totiž zároveň záložní zpravodajský důstojník Královského námořnictva, který byl v této roli opakovaně operačně nasazen v Iráku i Afghánistánu.
2) Využití schopností záložníků z jejich civilního povolání
Když dokázala TA přilákat ke službě zmiňovaného Franka Ledwidge či Lewise Collinse, představitele nezapomenutelné role ze seriálu Profesionálové, dokázala by aktivní záloha to samé? Obávám se, že opakování podobného příběhu brání zejména strach většinové AČR z vysoce kvalifikovaných profesionálů z civilního sektoru.
Ačkoliv i v profesionálních jednotkách Armády České republiky nevyhnutelně dochází k využití pracovních zkušeností z předchozího civilního života, u jednotek AZ lze této skutečnosti využít programově.
Ať již jako dovednostního bonusu k vykonávané činnosti (aktivní webový designer na funkci kulometníka může pomoci s vytvořením internetových stránek praporu…), tak vytvářením jednotek, které budou na této skutečnosti přímo vědomě postaveny.
Vytvoření jednotek AZ složených ze zdravotnického personálu, právníků, antropologů či arabistů se přímo nabízí. Byť podobný přístup přesahuje současný horizont událostí, AČR by se mu do budoucna neměla bránit.
3) Sepětí ozbrojených složek s většinovou populací
Ačkoliv od profesionalizace Armády České republiky uplynulo jen deset let, již dnes naplno pociťujeme jeden z negativních průvodních jevů tohoto kroku – uzavření AČR do sebe jako profesionální organizace bez vhledu většinové společnosti do jejího fungování.
Na rozdíl od doby nedávno minulé nejen, že drtivá část občanské společnosti nemá osobní zkušenost se službou v ozbrojených složkách – byť po omezenou dobu, ale většina z civilistů ani nikdy neviděla vojáka při jeho práci – výcviku.
Na rozdíl například od doby První republiky, kdy drtivá část cvičení probíhala v civilním prostoru (i proto se konaly „manévry“ tradičně na začátku podzimu – po období sklizně) se dnes cvičení všech typů programově konají v uzavřených vojenských újezdech. Žádné množství akcí na veřejnosti a podobných projektů nemá šanci tento fakt zásadně změnit.
Program POKOS, branné výchovy na školách je jistě krokem správným směrem, ale je to krok zároveň velmi osamocený. Dokud Česká republika nenajde odvahu vytvořit (respektive obnovit) obdobu britské mládežnické organizace Army Cadet Force, nelze očekávat, že brannost bude v popředí zájmu široké veřejnosti.
Rozšíření Aktivních záloh je krokem, který může pomoci tento stav změnit. Pět tisíc příslušníků aktivní zálohy, z drtivé části srdcařů s pozitivním vztahem k ozbrojeným složkám se sítí přátel, kamarádů a širší rodiny není zanedbatelnou složkou v ovlivňování většinové společnosti ve vztahu k jejím ozbrojeným složkám. Je třeba mít na paměti faktor netypické demografické skladby AZ.
Zatímco u profesionálních útvarů by doktor práv na systematizovaném místě kulometníka působil jako přírodní úkaz, u jednotky AZ se nad tím nikdo nepozastaví.
Proces vytváření nových jednotek Aktivních záloh, spolu se změnou celého konceptu AZ, je teprve na počátku, 4. výsadkovou rotu (AZ) nevyjímaje. Celý systém je stále v pohybu, potřebné koncepční materiály budou schváleny až v první polovině roku 2016. Jestli někdy byla možnost modifikovat k lepšímu podmínky fungování jednotek AZ, je to teď. Proto zde uvítám zpětnou vazbu nejen od již sloužících příslušníků AZ, ale od každého, kdo se o tuto problematiku zajímá.
Související články
Postavení armády v právním systému České republiky
Armádním představitelům komplikuje nedělitelnou velitelskou pravomoc fakt, že ministr vlády v čele ...
- 11.08.2014
- 6 komentářů
- Hana Zelená
Branná povinnost je uplatnění moci občana
Bulvární deník Blesk přišel 14. června letošního roku s titulkem "Vláda chystá brannou povinnost. ...
- 18.08.2014
- 77 komentářů
- Hana Zelená
Kolapsy společností a bezpečnost ČR
Dne 24. září 2014 pořádalo Společné operační centrum Ministerstva obrany celodenní konferenci na ...
- 30.09.2014
- 27 komentářů
- RNDr. Václav Cílek, CSc.
Letectvo Armády České republiky čekají velké změny
Modernizace taktického letectva, nákup vrtulníků ale i obměna strojů dopravního letectva – taková je ...
- 05.12.2015
- 131 komentářů
- Tomáš Maruščák
hulvath: A co by se na těch rozvodnách změnilo, kdyby jsme tu měli bandu 20k policejních pomocníků? Nic. I kdyby ten dědula tam byl ozbrojený, tak tu bouchačku radši zahodí a uteče ...Zobrazit celý příspěvek
hulvath: A co by se na těch rozvodnách změnilo, kdyby jsme tu měli bandu 20k policejních pomocníků? Nic. I kdyby ten dědula tam byl ozbrojený, tak tu bouchačku radši zahodí a uteče než aby ji bránil. Což je jediné správné řešení, když by na něj vlítla ozbrojená skupina.
Lidi v tomhle státě by stejně ve větších počtech do téhle organizace nevstupovali. Rok 38 bylo něco jiného, tehdy to byli nadšení "vlastenci" mladého státu, který byl obklopen třemi nepřátelsky naladěnými zeměmi. Dnes pro 80% populace platí vojáci = naprosto zbyteční žoldáci, policajti = ti co jen buzerují slušné lidi a MP = ti co nemají na to aby se dostali k PČR. Za První republiky tyhle profese potažmo i celá vláda měly úctu, dnes? Lidi se tu už 2x hrbili pod vládou cizí velmoci a nikdy se nebránili, je to zakořeněno v myslích a zůstene u toho. Protektura se ještě dala překonat, to bylo krátké období, ale 50 let pod tvrdou vládou Moskvy zlomilo téhle zemi vaz a než zase zvedne hlavu, tak to pár desítek let potrvá.Skrýt celý příspěvekno... nově mají být pro některé funkce u krajských rot AZ přípustné i zdravotní klasifikace B a C. Dále se mají od 1. 1. 2016 snižovat požadavky na zařazení do jednotlivých ...Zobrazit celý příspěvek
no... nově mají být pro některé funkce u krajských rot AZ přípustné i zdravotní klasifikace B a C. Dále se mají od 1. 1. 2016 snižovat požadavky na zařazení do jednotlivých zdravotních kategorií.
Otom jak KZP rozložit do více částí, aby bylo jeho absolvování přijatelnější z hediska civilního zaměstníní se řeší již nějakou dobu, ale je pravdou že zatím není uspokojivě vřešeno.
Ohledně výcviku, se domnívám, že již není kam níž jít pokud to má vůbec mít nějaký smysl.
Souhlasím s Voodoo - na spousta věcí stačí mít občaskou společnost která může být ozbrojena pokud o to stojí - a tu u nás máme. Ale pokud se má jednat o něco organizovaného, někdo za to nese odpovědnost a já osobně bych nebyl ochoten nést odpovědnost za ztráty způsobené naprostou nevycvičeností lidí kteří mají doma malorážku a dva víkendy ročně se proběhnou po překážkové dráze (když to přeženu).Skrýt celý příspěvekTo Ruleta : Kdo mluvi o ohrozeni stovek objektu najednou ?? Staci hrozba ze nekolika z nich. Jdi autem od Prahy na Pisek, a uvidis velkou rozvodnu VN, kde na vratnici sedi jeden ...Zobrazit celý příspěvek
To Ruleta : Kdo mluvi o ohrozeni stovek objektu najednou ?? Staci hrozba ze nekolika z nich. Jdi autem od Prahy na Pisek, a uvidis velkou rozvodnu VN, kde na vratnici sedi jeden obryleny dedula. 2 - 3 chytri utocnici i bez strelnych zbrani nebo vybusnin nadelaji skody za miliardy...
To Adanendhel : Problem je, ze pro prumerneho cloveka to nezeby byli neuveritelne veci, ale nechce se nechat vyrusit z pasma pohody. My co varujeme jeste kdyz se nic nestalo, jsme pro nej tim obtiznym vyrusenim... Zjisti to az mu doma treba 3 dny bude tat lednice a nepotece voda...Skrýt celý příspěvekNo do pr . . . . jak to tady čtu, tak jsme se měli spíš smířit s nacistickou okupací a vyvražďováním, to je ale hnus. Pánové, z řady z vás je mi opravdu na zvracení.
No do pr . . . . jak to tady čtu, tak jsme se měli spíš smířit s nacistickou okupací a vyvražďováním, to je ale hnus. Pánové, z řady z vás je mi opravdu na zvracení.
Aby byly realne ohrozeny (najednou) desitky anebo stovky objektu potom se uz muzeme bavit o obcanske valce minimalne nizke intenzity coz je na zaklade mnozstvi muslimske mensiny ...Zobrazit celý příspěvek
Aby byly realne ohrozeny (najednou) desitky anebo stovky objektu potom se uz muzeme bavit o obcanske valce minimalne nizke intenzity coz je na zaklade mnozstvi muslimske mensiny vicemene blbost (IS bez vnitrni spoluprace je asi stejne efektivni jako udajny Syran u parizskeho fotbaloveho stadionu, ktery se na povel odpalil v slepe ulici). Podobne veci se nedeji - z logickych duvodu - ani v zemich kde je muslimska mensina mnohem pocetnejsi a to o nekolik radu.
Resime tady blbosti, protoze i sebelepsi system AZ nenaplnime, protoze ochota vstupovat bude na stejne - minimalni - urovni a je treba hledat korenove priciny proc (vztah obcan - stat, loajalita, duveryhodnost k demokratickym institucim etc.) a pro evropske prikaldy nemusime chodit daleko - Ukrajina, coz je typicky failed stat ve kterem je ochota umirat pro stavajici system, zrizeni minimalni a podobne (imho) by to dopadlo u nas.Skrýt celý příspěvekTo voodoo: Příliš nerozumím tvému chápání výrazu vnitřní či vnější hrozby. Teroristické islamistické buňky řízené či inspirované ISIL jsou hrozbou, která by v případě opravdu ...Zobrazit celý příspěvek
To voodoo: Příliš nerozumím tvému chápání výrazu vnitřní či vnější hrozby. Teroristické islamistické buňky řízené či inspirované ISIL jsou hrozbou, která by v případě opravdu koordinovaného celoevropského útoku zaměřeného nejen na útoky na civilisty ale i na klíčovou infrastrukturu dokázala vázat většinu policejního sboru i jednotek AČR. Výbuch ve Vrběticích vázal významné procento vojenských kapacit a to se bavíme o jednom jediném objektu, kterých jsou co do srovnatelné důležitosti minimálně několik set.
Navíc na případné "bezpečnostní krize" je efektivnější i levnější se připravovat systematicky - pečení holubi nikde sami nelétají do huby a současná koncepce AZ s návazností na koncept malé plně profesionální armády nemají podle mne šanci v současné podobě splnit výzvy, které nám s velkou pravděpodobností budoucnost připraví.Skrýt celý příspěvekhulvath: Díky za chválu. Předválečná situace ať už z pohledu Velké Británie nebo Československa není úplně srovnatelná s tou dnešní. Ano, poměrně velká německá populace na ...Zobrazit celý příspěvek
hulvath: Díky za chválu.
Předválečná situace ať už z pohledu Velké Británie nebo Československa není úplně srovnatelná s tou dnešní. Ano, poměrně velká německá populace na našem území může částečně odkazovat na dnešní muslimskou populaci v Evropě. Nicméně tím zásadním rozdílem bylo Německo jakožto vnější agresor připravený zaútočit hned za hranicemi. Československo tenkrát stálo jak před hrozbou vnitřní, tak vnější. S tím, že ta vnější byla rozhodně daleko markantnější.
V případě Británie se bavíme pouze o vnější hrozbě, navíc jasně identifikovatelného nepřítele. Tak jako tak situace pro obě země byla prakticky za 5 minut 12 a pak bylo pochopitelně nutné zapojit všechno, co dýchá. To ale rozhodně není případ dnešní bezpečnostní situace v Evropě.
Naprosto souhlasím s Maximusem. Cesta jak zapojit víc lidí do obrany státu skutečně může být rozdělení AZ do dvou tříd. Současné rozdělení AZ na samostatné roty a roty přičleněné k bojovým útvarům k tomu přímo vybízí. Osobně bych se navíc vůbec nebránil znovuzavedení základní vojenské služby minimálně v rozsahu základního výcviku ve Vyškově. Aby právě v případě mobilizace obyvatelstva nebylo třeba "ztrácet" čas.
Ale tohle všechno souvisí spíše s vnějšími hrozbami a ty nejsou podle mě tak aktuální, jako ty vnitřní. Jak už to bylo někým uvedeno, vnitřní hrozby jako terorismus nejsou prací pro armádu (pomineme-li např. ostrahu různých potencionálních cílů jako elektrárny, letiště, atd.), potažmo aktivní zálohy, ale pro policii, tajné služby atd. Občan se z mého pohledu může do, říkejme tomu, vnitřní bezpečnosti zapojit způsobem, jaký jsem uváděl ve svém prvním příspěvku.Skrýt celý příspěvekMaximus : Squele :) Odbornou reci si rekl presne vyargumentovane a podlozene veci, ktere my vojensti laici intuitivne citime. Mas u mne 33 piv :)
Maximus : Squele :) Odbornou reci si rekl presne vyargumentovane a podlozene veci, ktere my vojensti laici intuitivne citime. Mas u mne 33 piv :)
Maximus, palec nahoru. Díky, že jsi přesně dokázal shrnout a popsat to o čem tu již nějakou chvíli diskutujeme a co někteří nedokáží pořád pochopit a chytají za slovíčko. ...Zobrazit celý příspěvek
Maximus,
palec nahoru.
Díky, že jsi přesně dokázal shrnout a popsat to o čem tu již nějakou chvíli diskutujeme a co někteří nedokáží pořád pochopit a chytají za slovíčko.
Takhle utvořené AZ by určitě byly mnohem zajímavější pro většinu lidí co jim na vlastní zemi záleží. A neříkejte, že to tak dnes je. Že vlastně AZ1 jsou útvary přidružené k bojovým jednotkám a AZ2 jsou pěší roty u krajských velitelství.
Tak to opravdu není
Ještě k těm financím, rozpočet ministerstva obrany na letošní rok byl 43 miliard, příští rok to bude 47 miliard. Vím, že to nejsou slibovaná 2% HDP, ale nemyslím, že je to nějak malá částka. Pokud by se z toho jen miliarda vyčlenila na AZ tak se to v rozpočtu vůbec nepozná. Možná by se navíc dala ušetřit zrušením Ondráše a všech možných Dukel.
A ještě jedna kritická k armádě. Nechápu, proč se tu pořád řeší nedostatek financí, myslím, že takový každoroční nákup techniky za 10 miliard by se zvládl.Skrýt celý příspěvekV posledním desetiletí se odehrála výrazná změna geopolitické situace ve světě a zvláště pak i na území samotné Evropy. Objevilo se velké množství dříve nepříliš očekávaných ...Zobrazit celý příspěvek
V posledním desetiletí se odehrála výrazná změna geopolitické situace ve světě a zvláště pak i na území samotné Evropy. Objevilo se velké množství dříve nepříliš očekávaných bezpečnostních rizik, které kladou kritické zrcadlo před stávající koncepci tvorby bezpečnostní doktríny České republiky.
Až do nedávné doby se mohlo zdát, že bezpečnost naší republiky je ve své podstatě jen otázkou expedičních sil působících mnoho tisíc kilometrů daleko, že participace českých vojáků na těchto zahraničních misích je klíčovým příspěvkem naší účasti v NATO a vše ostatní je nedůležité. Rovněž by se mohlo zdát, že samotná otázka vlastní teritoriální obrany se stala obsolentní a vlastně ji za nás vyřešila Severoatlantická smlouva a její článek 5.
Události na Ukrajině či útoky teroristů hlásících se k ISIL probudily z tohoto snění snad i ty nejoptimističtější politiky a schopnost řešit otázku teritoriální obrany se dostala do politických kuloárů. To vše měla vyřešit novelizace branného zákona a zvýšení na kost ořezaného rozpočtu AČR o několik desetin procent HDP.
Je ovšem tomu tak ve skutečnosti? Jsou nové výzvy v dynamicky se vyvíjejícím světě spojeného se stále početnějšími migracemi ekonomických i válečných uprchlíků, islámským radikalismem ohrožujícím samotná ekonomicko-kulturní centra západní Evropy, demografickým vývojem v Evropě či v Rusku, dalším kolem (snad jen) studené války, posunutím vojenských doktrín směrem k vedení nelineárních válek postihujících současně velké celky napadených zemí etc. řešitelné jen pomocí malé profesionální armády a v případě zhoršení bezpečnostní situace využít současný branný zákon a spoléhat se na braneckou armádu, která nebude k dispozici dříve než za 4 až 6 měsíců od povolání prvních branců? Lze opravdu předpokládat, že sociokulturní změny, které se odehrály v naší společnosti od roku 1989, dávají naději postavit v případě ohrožení České republiky alespoň podobně odhodlané a vycvičené občany, kteří se s hrdostí a bez váhání hlásili k obraně vlasti v roce 1938?
Osobně se domnívám, že na tyto otázky nelze odpovědět kladně. Řešení daných problémů není jednoduché a ani rychlé, ale určitě existuje.
Jedna z možných cest je výrazná orientace na dobrovolné zálohy, které by se ale musely stát cílem nejen změny stávající koncepce, ale také dostat dlouhodobě náležitou politickou a ekonomickou podporu. Výhodou tohoto řešení je to, že v porovnání s navyšováním stavu profesionální armády není drahé a časem může být velmi efektivní.
Za velmi efektivní považuji koncept, který maximalizuje využití dobrovolnického potenciálu občanů dané země. Lze se například inspirovat ve Francii a zavést 1. a 2. třídu aktivních záloh, která respektuje ochotu dobrovolníků věnovat svůj čas a invenci ve prospěch obranyschopnosti své země ve dvou odlišných úrovních, z nichž každá má svá specifika a požadavky.
Tento dvouúrovňový systém by bylo možno velice dobře implementovat do současné koncepce aktivních záloh, které jsou součástí zálohy ozbrojených sil České republiky zřízené na základě zákona č. 585/2004 Sb. Podobné úvahy zde byly už dříve, ale bohužel nebyly akceptovány.
AZ 1. třídy by zůstaly zachovány v současné podobě - doplňovaly by tabulkové počty bojových jednotek a byly by zálohou pro bojové jednotky profesionální armády. V rámci jejich smlouvy by bylo možné je vyslat do zahraničních misí.
AZ 2. třídy by byly pojaty jako báze teritoriální armády, která by byla vyčleněna velmi striktně k obraně území ČR a byla by pojata více miličně. Fyzické požadavky pro členy AZ 2. třídy by nemusely být tak náročné jako pro profesionály (psychické a bezpečnostní požadavky by ale zůstaly pochopitelně zachovány). Zmírnění fyzických požadavků a úprava základního výcviku zejména ve smyslu časového rozložení by umožnilo nejen dostat do armády specialisty, kteří budou pro obranyschopnost ČR a funkčnost AČR velkým přínosem, ale rovněž podstatně zvýšit počty vycvičených občanů. Ti by byli schopni plnit zejména týlové a podpůrné úkoly, které by nemuseli v případě ohrožení státu řešit armádní profesionálové, kteří jsou ze své podstaty drazí a s postupným demografickým vývojem budou stále nedostatkovější (a tedy jejich cena neustále poroste). Už nyní platové požadavky včetně výsluh, vojenských důchodů a pojištění tvoří téměř 60% celkového rozpočtu armády. Pokud vyjdeme z údajů MO, tak 5000 vojáků AZ by stálo armádní rozpočet ročně 700 milionů Kč, což by ve výdajích na obranu netvořilo zas tak významnou položku.
Tímto nechci nijak snižovat význam profesionálních vojáků, kteří by měli tvořit především jádro vševojskové armády s důrazem na vysokou efektivitu, schopnost obsluhovat moderní vojenskou techniku (dělostřelectvo, letectvo, PVO, etc.), tvořit SF jednotky a být hlavní součástí sil určených pro alianční závazky.
Pokud se bude Česká republika spoléhat výhradně na malou profesionální armádu, zůstane nám dostatek vojáků na udržení teritoriální bezpečnosti v případě nelineárního způsobu vedení války (tzv. hybridní válka), pro kterou je typické rozšíření konfliktu po velké části území? Co když nastane nutnost vyslat významnou část našich jednotek, tj. například jedno brigádní uskupení, které jsme se zavázali vyslat v rámci aliančních závazků do zemí přímo ohrožených nepřátelskými vojsky?
Podle současných plánů se počítá v takové situaci s mobilizací, ale bude možné ji provést včas, pokud vezmeme v úvahu, že by trvalo minimálně 4 až 6 měsíců, než by první jednotky branců byly připraveny k plnění vojenské služby (a to jsem ještě ohledně času poměrně optimistický). Navíc současná podoba branného zákona dává možnost odmítnout nastoupit k bojovým útvarům a svoji povinnost plnit v rámci „civilní služby“- takže nemáme vůbec jistotu, zda nebudeme mít na jednoho vojáka – brance deset „civilkářů“. V případě vhodně zvolené nepřátelské propagandy a akumulace chyb naší politické reprezentace to může být možná ještě horší.
Právě toto krizové období by mohly AZ 1. a 2. třídy pomoci překlenout a stát se tak důležitým pilířem obrany státu. AZ obou typů by byly schopny nastoupit do 24 či 48 hodin od vydání rozkazu a jejich počty by byly více méně předem známé. Navíc jejich jasné odhodlání bránit tuto zemi a určitá vlastenecká báze, typická pro tyto jednotky, by byla vzorem pro ročníky branců – když jsou ochotni bojovat jejich otcové, strýcové či i dědové, tak minimálně pro část mladších ročníků by to mohla být motivace se k nim přidat.
Vzhledem k předpokládanému zájmu mezi odbornou střeleckou komunitou, která je v ČR velmi početná (téměř 300 tisíc držitelů zbrojního průkazu a z toho téměř 230 tisíc střelců se skupinou E, tj. k ochraně života, zdraví nebo majetku) by členové AZ mohly být součástí týmů majících na starosti různé PR akce spojené s propagací AČR a její přirozené integrace do občanské společnosti.
Určitě by bylo pro výcvik AČR přínosné využívat jednotky AZ 1. i 2. třídy jako jednotky OPFOR při výcviku zejména asymetrického boje – pro obě skupiny by tento výcvik velmi prospěšný.
Jednotky AZ by měly tvořit jádro ozbrojeného odporu v případě okupace země a jejich zkušenost s principy asymetrického boje by byly více než žádoucí.
Rovněž by KVV, pod které by spadaly AZ 2. třídy, měly spolupracovat s managementem CO spadající pod ministerstvo vnitra zejména v oblasti zjišťování a označování nebezpečných oblastí, okamžitá pomoc při obnově a udržování pořádku v postižených oblastech, pomoc při ochraně předmětů a objektů nezbytných k přežití, záchranné práce, evakuace, zatemňování, ochrana a kontrola krytů, distribuce a školení v používání OCHP, spolupráce s IZS v případě válečných událostí či živelných katastrofách.
Členové AZ 2. třídy by mohli být v rámci zvládnutí „bazálního“ výcviku v průběhu několika let dále vycvičeni v různých specializacích vycházejících s jejich povolání či odborných zájmů – „ostrostřelec“ (mezi civilisty se najdou špičkoví střelci na dlouhé vzdálenosti a jejich využití by bylo více než žádoucí), ženista, zdravotník, obsluha PTŘS, obsluha MANPADS, kulometník, pancéřovník, „asistent leteckého personálu“ (vhodná specializace zejména v případě nutnosti reaktivovat záložní letiště – JAS-39 počítá pro pozemní personál právě s využitím zaškolených branců pomáhající omezenému počtu profesionálních techniků), radista, kurzy pro záložní poddůstojníky a důstojníky, etc. .
Takto vycvičené AZ (x let základního výcviku plus specializace) by měly mnohem větší bojovou hodnotu než obyčejný branec po 3 měsíčním výcviku, z něhož polovina času by byla využita jen k jeho vojenskému „přeprogramování“.
Navíc rozdělení AZ na 1. a 2. třídu by umožňovala fluktuaci mezi těmito dvěma třídami v závislosti na aktuální fyzické kondici a osobních preferencích. Je potřeba si uvědomit, že členové AZ 1. třídy nevydrží napořád splňovat přísné vojenské nároky na fyzický stav, ale stále je více než dostatečný na seberealizaci ve 2. třídě, kam by mohli postupně předávat svoje know-how získané dlouhodobou působností u bojových jednotek a případně i v zahraničních misích.
Základem AZ musí být vždy ale jejich dobrovolnost, která je důležitým prvkem esprit de corps těchto jednotek. Osobně se mi pro tyto AZ II. třídy, které by měly tvořit důležitou součást teritoriální obrany, líbí latinské motto „Hic sunt leones“, které by vystihovalo smysl jednotek v návaznosti na naši historii a heraldiku.
Stále se mezi občany České republiky vyskytují v nemalém počtu lidé, kteří vnímají kolektivní zodpovědnost za obranu tohoto státu jako jeden z bazálních úkolů občanské společnosti a základem společné státnosti. Delegování této zodpovědnosti pouze do rukou malé a dlouhodobě podfinancované profesionální armády, nereflektuje nejen představy této skupiny občanů, ale není evidentně ani řešením pro globální problémy, které se stále více budou dotýkat osobně i občanů země ležící uprostřed Evropy.
Dobrovolná a aktivní participace občanů na obraně svého státu ale předpokládá jasně doložitelný zájem ze strany státu, tj. politiků a AČR, tj. profesionálních vojáků a lidí z MO.
Správně nastavená motivace je alfou a omegou úspěchu zde prezentovaných změn, které by vnesly do současné strategie AČR výrazný miliční prvek, který by časem mohl získávat na významu a ČR by se tak vydala na cestu ke švýcarskému modelu, který považoval za ideál i T. G. Masaryk. Bohužel válečné události krátce po vzniku ČSR si vynutily vznik jiného konceptu.
Zde prezentovaný koncept změn AZ je podle mne způsob řešení problému obrany "od spodu", který má kromě obrany našeho státu i potenciál zachovat či dokonce rozvíjet pocit občanské sounáležitosti a základy společné státnosti.
Současný koncept AZ je příliš rigidní a pro běžného občana, který má rodinu, zaměstnání, platí hypotéku a má i jiné zájmy než jenom armádu, tak není ani v nedávní době upgradovaná „představa“ AZ není příliš atraktivní. Vytvoření další třídy AZ, která by více vyšla vstříc běžným občanům, ochotných v případě ohrožení své země ji dobrovolně bránit se stejným odhodláním jako jejich dědové a pradědové, je podle mne nejjednodušší a nejlevnější cestou, jak dlouhodobě zvýšit obranyschopnost této země, protože bez občanů ochotných bránit svůj stát ztrácí vlastně smysl i profesionální armáda, tedy pokud mluvíme stále o státě stále demokratickém.Skrýt celý příspěvekHlavně jednotky SOS vznikly protože jsme byli obklopeni nepřátelsky naladěnými státy. Byla to vlastně stejná situace ve které se nacházel dlouhá léta Izreel. Tehdy to mělo smysl, ...Zobrazit celý příspěvek
Hlavně jednotky SOS vznikly protože jsme byli obklopeni nepřátelsky naladěnými státy. Byla to vlastně stejná situace ve které se nacházel dlouhá léta Izreel. Tehdy to mělo smysl, ale teď? ČR už teď je tak ekonomicky propojená s Německem, že jsme v podstatě jejich další spolkovou zemí. Šance, že by nás napadlo Polsko, Slovensko a Rakousko je mizivá, takže nepotřebujeme v co nejkratší době uzavírat hranice a zřizovat záterasy.
Druhý aspekt, jsou ty samotné jednotky. I jednotka, která funguje jen papírově potřebujuje nějaké zázemí, kde bude uskladněna technika (kterou nemáme) a kde budou zbrojní sklady, které musí někdo hlídat. Na služebnách PČR rozhodně nebudou mít místo na skladování několika desítek zbraní a munice. Takže by se akorát tak navýšily náklady armády na údžbu a střežení naprosto zbytečných prostor a náklady na údržbu zagarážované techniky. Skladování u útvarů také není možné, vzhledem k tomu jak řidce je současná armáda po republice rozmístěna.
Armáda už teď sotva plete nohama. Nejsou peníze na pořádnou údržbu, modernizaci ani výstroj pravidelné armády natož AZ a tady by vylétly komínem další stamiliony. A to ani nerozebírám co za lidi by se do těch jednotek hlásilo.
Navíc pokud by i takové jednotky nedej bože vznikly, něco se stalo (bombový útok, střelba) a tihle rádoby vojáci tam byli shodou náhod první co udělají? Čím se budou řídit? Jak budou reagovat policejní a vojenské jednotky, které tam přijedou a uvidí ozbrojence v civilu s nějakou páskou na ruce. V lepším případě ho jen odzbrojí.
Pokud někdo chce bránit tuhle zemi ať jde do armády. Pokud se nechce nebo nemůže zapojit naplno jsou tu AZ. Pokud se bojí, že by ho poslali bojovat mimo republiku, tak pořád může vstoupit do řad PČR nebo MP. Cokoli jiného je nereálná hloupost.Skrýt celý příspěvekVoodoo : Tohle byl rozumny nazor - byt s nim plne nesouhlasim, skoda ze takto smysluplne nediskutuji i ti nekteri blbci postekavaci tady. Ja bych ale uvedl priklad z historie, kdy ...Zobrazit celý příspěvek
Voodoo : Tohle byl rozumny nazor - byt s nim plne nesouhlasim, skoda ze takto smysluplne nediskutuji i ti nekteri blbci postekavaci tady. Ja bych ale uvedl priklad z historie, kdy v Anglii pred hrozbou nemecke invaze dobrovolnici, casto i ti dedkove - myslivci s brokovnici, chodili hlidkovat proti nepratelskym vysadkarum. Kdyz uz nic jineho, alespon je mel sanci uvidet a nahlasit. Co nas pravdepodobne ceka ? S Nemci je to tezke v tom smyslu, ze jim moc dlouho trva nez zjisti ze je vede nekdo kdo mel byt davno na psychiatrii, a je treba je o tom presvedcovat dosti nakladnymi metodami, jako kobercove bombardovani, zapalne pumy, apod. :) Ovace na nedavnem sjezdu pro Merkelovou, pripominajici film Triumf vule nebo prenos z 15. sjezdu KSC, rikaji ze zadna realna opatreni (ktera by nutne uz ted musela byt s nasazenim ostre sily) Nemecko proti masove imigraci neudela. Pokud tam pristi rok prijde jeste nasobne vice imigrantu, je vyvoj tezke odhadnout - ale temer zadna mozna varianta neni dobra, ani pro nas. Na masivni navysovani bezpecnostnich slozek mit nebudeme, a i kdyby, byl by to stejny nesmysl jako pro letistni udrzbu kupovat stroje na odhrnovani snehu pro nejvetsi moznou kalamitu. Ne, kupuje se pro prumernou snehovou situaci a v pripade velmi zridkave, byt mozne, velke kalamity, se improvizuje navyseni - nakladaky z civilu, kopaci s lopatami, apod. V pripade slimacke velke kalamity vedle, ktera plivne i k nam, nam nezustane nic jineho nez podobny postup. Pak bude potrebna kazda i mala pomoc a zeptejte se radoveho policisty v terenu - ne jeho velitele za stolem v Praze - zda by privital, kdyby nesel slapat sam, ale mohl velet nekolika mistnim dobrovolnikum... Uz ted by meli byt kurzy, vycvikovy system, jednodenni cviceni, apod. pro tuto posledni, uznavam temer nouzovou vypomoc. Vim ze slunickari by se z techto tezi zbesneli a profesionalni "gumy" timto konceptem pohrdaji, jenze boje se vyhravani nejen nastoupenymi vylestenymi jednotkami... A zatim vse nasvedcuje tomu, ze zacala jednak opotrebovaci valka, kde jsou imigranti zivymi "projektily" , opeprena i obcasnymi ostrymi akcemi, ktere pri vhodne taktice mohou nadelat obrovske skody.Skrýt celý příspěvek
Naprosto se ztotožňuji s názory, že skutečně svobodná veřejnost je to ozbrojená. Jsem přesvědčen, že je nezbytné, aby civilní obyvatelstvo participovalo na své bezpečnosti, protože ...Zobrazit celý příspěvek
Naprosto se ztotožňuji s názory, že skutečně svobodná veřejnost je to ozbrojená. Jsem přesvědčen, že je nezbytné, aby civilní obyvatelstvo participovalo na své bezpečnosti, protože armáda a policie není a ani nemůže být všudypřítomná.
Stát, potažmo obyvatelstvo, může čelit dvěma typům hrozeb, vnějším a vnitřním. Ačkoliv se vnější hrozba nedá nikdy vyloučit, tak momentálně není úplně aktuální. Tak jako tak případné zapojení civilního obyvatelstva v případě vnějšího ohrožení řeší mobilizace. Co se zapojení obyvatelstva do bezpečnosti v případě vnitřní hrozby týče, to si myslím, že řeší česká legislativa naprosto dostatečně. Neumím si totiž představit, že domobrana, nebo jakákoliv jiná ozbrojená složka, by byla schopna zabránit nebo alespoň minimalizovat následky např. v případě teroristických útoků v Paříži nebo třeba střelbě v restauraci v Uherském Brodě. Co si ale umím představit, je ozbrojený občan jednající v mezích zákona.
Evropě resp. České republice momentálně hrozí to, co je v Izraeli prakticky už každodenní rutina. A nevím o tom, že by tam fungovala jakákoliv domobrana suplující nebo doplňující policii a armádu. Ano, jak armáda, tak policie v Izraeli je úplně někde jinde než v ČR. A prakticky každý občas za sebou má několikaletou vojenskou službu, která mnohdy zahrnuje i bojové nasazení. Ale ani po těchto občanech nikdo nechce, aby jakkoliv nahrazovali nebo doplňovali armádu, či policii. Naopak, tito lidé žijí svoje běžné životy. Ale jsou prakticky neustále ozbrojeni a připraveni jednat. A díky tomu není vůbec výjimečné, že různé pokusy o útok mnohdy končí právě střelbou běžných občanů.
Já věřím tomu, že většina z Vás, kdo prosazujete založení domobrany, to myslíte dobře a za Vaší motivací stojí snaha zapojit se a nečekat se založenýma rukama. Stejně tak se ale obávám, že by se našlo mnoho lidí, kteří by postavení a případné nabyté pravomoci spojené s domobranou snadno zneužívali. Navíc, jak už tu padlo. Proč zřizovat domobranu, když tu máme z půlky nenaplněné aktivní zálohy. Argumentovat vysokými fyzickými nároky a časovou náročností je podle mě zcestné. Protože jakou bojovou hodnotu bude mít asi člověk, co nezvládne fyzičku AZ a není schopen absolvovat 3 týdny výcviku ročně.
Formování nové ozbrojené složky postavené na zorganizování běžných členů střelecké veřejnosti podle mě není cesta. Jako střelecký instruktor vidím v posledních letech zvýšený zájem o různé kurzy praktické nebo bojové střelby, medic kurzy, kurzy taktiky a tak dále. Najdou se lidé, kteří svými schopnostmi a dovednostmi několikanásobně převyšují běžné řadové policisty a mnohdy i vojáky. Ale pořád se jedná mezi střeleckou veřejností o menšinu. Typické přestavitel české střelecké veřejnosti je bohužel pořád „stejda“, který se na střelnici ukáže maximálně jednou za rok. Jinak svojí zbraň vytahuje pouze, aby se pochlubil kamarádům, během čehož stíhá na každého z nich opakované mířit. A zapojení myslivců? Máte na mysli ten spolek pánů ve starším věku, kteří v lepším případě střílí v lese po všem, co se hýbe, v tom horším jeden na druhého, posilněni notnou dávkou alkoholu. To nemůžete myslet vážně.
To že má v některých místech policie dlouhé dojezdové časy vyřeší pouze a jenom navýšení stavu policie apod. Chcete se nějak zapojit? Vstupte do aktivních záloh. Nebo makejte na svých střeleckých schopnostech a dovednostech, noste u sebe zbraň a žijte svoje normální životy. Protože „at the end of the day“ pro teroristu nebo obyčejného pachatele trestné činnosti nebude hrozbou další snadno identifikovatelná hlídka. Ale bude to vědomí, že když se o něco pokusí, tak nebude tušit, odkud přijde protiútok. A to mnohdy stačí na to, aby se vůbec o něco pokusil.Skrýt celý příspěvekruleta : Jasny my piseme inspirujme se v USA nebo ve svycarsku , proto jsme vsichni protidemokraticke a proruske zivly . Tomu rikam logika :D
ruleta : Jasny my piseme inspirujme se v USA nebo ve svycarsku , proto jsme vsichni protidemokraticke a proruske zivly . Tomu rikam logika :D
jo jasne a nejvetsi zastanci techto dobrovolniku jsou ti co oznacuji nato za imperialisty projekt, rusky vpad na Ukrajinu bratrskou pomoci....a tady chteji branit demokracii :D, ...Zobrazit celý příspěvek
jo jasne a nejvetsi zastanci techto dobrovolniku jsou ti co oznacuji nato za imperialisty projekt, rusky vpad na Ukrajinu bratrskou pomoci....a tady chteji branit demokracii :D, tedy system, ktery je dle nich veskrze spatny a nefungujici....Skrýt celý příspěvek
Jo buďme za debily na hrotu kopí NATO...a až to nebude stačit, tak tam mávnutím proutku cačlení kdeco-cokoli. To je jedno, jak to kdo právě teď napíše... Řešilo se to tu už víc ...Zobrazit celý příspěvek
Jo buďme za debily na hrotu kopí NATO...a až to nebude stačit, tak tam mávnutím proutku cačlení kdeco-cokoli. To je jedno, jak to kdo právě teď napíše...
Řešilo se to tu už víc než před rokem a jsem všema deseti, aby se něco jako SOS obnovilo a mělo to klidně zbraně zamčený na policejní stanici. Není v tom žádná revolta proti vládě, ani potřeba si hrát na vojáčky. Spíš obava daná alespoň povrchním studiem konfliktů, kde došlo k nějakýmu zhroucení - např. Balkán nebo Jižní Amerika...ale tomu se tu většina posmívalaSkrýt celý příspěvekJezisi, tolik vodnatych kecu kolem toho, hlavne nic k veci jak obstat v teto valce noveho typu, kde bude treba zcela jinych pristupu, ale spise jak na ni naroubovat postupy z tech ...Zobrazit celý příspěvek
Jezisi, tolik vodnatych kecu kolem toho, hlavne nic k veci jak obstat v teto valce noveho typu, kde bude treba zcela jinych pristupu, ale spise jak na ni naroubovat postupy z tech minulych valek...Skrýt celý příspěvek
Pánové, když už tady šermujete pojmy z historie, tak si o tom něco alespoň zjistěte. 1. Vojenské posily z řád záložníků Čs. armády nebyli žádní dobrovolníci, do SOS byly určeny ...Zobrazit celý příspěvek
Pánové, když už tady šermujete pojmy z historie, tak si o tom něco alespoň zjistěte.
1. Vojenské posily z řád záložníků Čs. armády nebyli žádní dobrovolníci, do SOS byly určeny dekretem příslušného okresního úřadu a odmítnout se to nedalo, v září 38 pak byly prapory SOS doplněny o vojáky základní vojenské služby.
Zbraně těchto záložníků byly hezky pod zámkem na četnické stanici. Tedy žádná domobrana to nebyla ani náhodou, už proto, že většinu stavu SOS tvořili profesionálové z řad Finanční stráže, Četnictva a Státní policie.
2. Četnictvo bylo zrušeno už v roce 45 splynutím s policií do jednotného bezpečnostního sboru SNB. A nikdy nepodléhalo MNO, ale jak sbor jehož hlavním smyslem bylo vymáhání zákona spolu s Uniformovanou a Neuniformovanou stráží bezpečnosti (Státní policií) Ministerstvu vnitra.Skrýt celý příspěvekTo jsou ale strašné hlouposti co tu těšíte. AZ na zahraniční misi? Tak to snad jedině, když nastane třetí světová. Jinak těch pár lidí da armáda bez problemu do kupy. Domobrana ta ...Zobrazit celý příspěvek
To jsou ale strašné hlouposti co tu těšíte. AZ na zahraniční misi? Tak to snad jedině, když nastane třetí světová. Jinak těch pár lidí da armáda bez problemu do kupy. Domobrana ta zase zavání anarchii. Očividně se někdo nedostal do armády, ani AZ (ktere jediné mají nějaký smysl) a hledá cestičku jak si hrát na vojáky.Skrýt celý příspěvek
Spalda To je přesně ono, všichni bychom podléhali mobilizaci. My starší, co jsme prodělali vojnu a máme ve vojenské knížce rozkaz kam se máme dostavit bychom se hlásili na ...Zobrazit celý příspěvek
Spalda
To je přesně ono, všichni bychom podléhali mobilizaci. My starší, co jsme prodělali vojnu a máme ve vojenské knížce rozkaz kam se máme dostavit bychom se hlásili na přidělených místech. Zde bychom dostali zbraně, které bychom třeba vůbec neznali, takže by nás je musel někdo naučit ovládat (kdybych byl v "gardě" měl bych někde poblíž mého bydliště uloženou zbraň, kterou bych uměl ovládat). No a masa nově odvedených, kteří v životě neviděli zbraň by procházela výcvikem. Pořád Vás ještě nenapadá, v jakých případech by "garda" mohla být nasazena? Třeba pomoci profesionálům a AZ s obranou země než bude dostatek vycvičených záloh? Nemohlo by to být třeba jako za starého Rakouska - řadové pluky = profesionální armáda, zeměbrana (landwehr)= aktivní zálohy, no a nakonec domobrana. Vím je jiná doba, ale stejně blátošlapové budou potřeba v každé doběSkrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...