Dopravní letadlo Y-20: Čína buduje strategické letectvo
-
12. 7. 2016
-
86 komentářů
-
Jan Grohmann
Čínské letectvo před několika dny oficiálně převzalo do výzbroje první strategické nákladní letadlo Y-20 od společnosti Xian Aircraft Corporation. Čínské letectvo plánuje postupně převzít na 1000 (!) těchto čtyřmotorových dopravních strojů.
“Vstup Y-20 do služby označuje důležitý krok pro letectvo ve vylepšování schopností a strategické projekce síly,” uvedl k předání letadla Shen Jinke, tiskový mluvčí čínského letectva. Podle tiskového mluvčí čínské letectvo potřebuje více výkonnějších dopravních letadel pro lepší plnění vojenských úkolů, včetně úkolů domácí bezpečnosti, domácích a zahraničních záchranných operací a pro práce při živelných pohromách.
Jádro strategické letecké dopravy tvoří v současné době v čínském letectvu asi 16 ruských dopravních letadel Il-76 a tři tankovací Il-78.
Dlužno dodat, že jednotlivé zdroje se v počtech Il-76 i Il-78 v čínském letectvu rozcházejí. Obecně je ale problém dohledat přesné počty čínské vojenské techniky.
Větším letadlům sekundují čínské turbovrtulové Xian Y-7 (43 kusů) a Xian MA60 (9) vycházející z ruských dopravních letadel An-24. Dále jde o stroje Y-8 (78 ks) a Y-9 (9), čínská “alter ega” ruských letadel An-12.
Nejnovější a největší Y-9 svými výkony konkuruje americkému C-130J Hercules. Nesmíme zapomenout ani na 11 Boeingu B737 a 16 Tuplevů Tu-154 pro dopravu personálu.
Dlužno dodat, že vzhledem k nutným pravidelným prohlídkám, opravám a výcviku, v současné době čínské letectvo může okamžitě nasadit jen několik strategických dopravních letadel Il-76, maximálně jedno Il-78.
V posledních letech Čína chystala nákup několika desítek nových ruských dopravních letadel Il-76MD. Avšak s nástupem vlastních dopravních letadel Y-20 opustila. Podle Valerije Kašina, staršího analytika moskevského Centra pro komplexní evropská a mezinárodní studia, však šance Il-76MD jsou na čínském trhu stále velké.
Vývoj dopravního letadla je jedna věc, jeho masová výroba a udržení v provozu věc jiná. Kašin připomíná, že dosud nejmasověji vyráběný čínský dopravní letoun byl menší dopravní typ Y-8. Mezi roky 1981 až 2010 vzniklo 169 letounů pro Čínu a další země. Čína tak letoun vyráběla v počtu pěti až šesti letadel ročně.
Y-20 poprvé vzlétl v roce 2013; větší foto / wc; CC BY-SA 4.0
Pro příklad můžeme jít také do Spojených států. Firma Boeing byla schopna při maximální rychlosti výrobní linky dodávat pouze 16 dopravních letadel C-17 Globemaster III ročně.
Je tedy otázkou jakou rychlostí se Číně podaří vyrobit 1000 požadovaných letadel, o kterých mluvil na začátku roku Zhu Qian, šéf Čínské letecko-průmyslové korporace AVIC (Aviation Industry Corporation of China). Sériová výroba Y-20 se navíc rozběhne po roce 2020.
Maximální startovací hmotnost Y-20 je 220 tun, což je méně než u C-17 Globemaster III (265 t), ale více než u nejnovější verze ruského dopravního letadla Il-76MD-90A (210 t).
Y-20 unese na své palubě maximálně 66 tun nákladu, C-17 Globemaster III 77,5 tun a Il-76MD-90A 60 tun. Dalším klíčovým atributem strategických dopravních letadel je dolet. Dolet s maximální hmotností má Y-20 4500 km, americký C-17 s maximálním nákladem 3860 km. V případě Il-76MD-90A je znám dolet jen s nákladem 52 t - 5000 km.
V praxi ale letadla s maximální zátěži nebudou nikdy létat. Například americký C-17 Globemaster III se 102 výsadkáři uletí více než 10 000 km. Podle proklamací čínské strany také Y-20 s výsadkáři dokáže uletět více než 10 000 km.
Za zmínku stojí, že Y-20 prozatím pohání čtveřice ruských motorů Solovjov D-30. Teprve až s vyvíjenými čínskými motory WS-20 (140 kN) dosáhne Y-20 požadovaných výkonnostních parametrů. Motor WS-20 je v současnosti testován - průběh testování ani začátek sériové výroby WS-20 však není znám.
Zdroj: CNN
Související články
Čínský letecký průmysl posiluje své postavení v Africe
Čínské letecké podniky oznámily pokroky v plánované expanzi do Afriky. Číňané plánují postavit v ...
-
12.10.2015
-
10 komentářů
-
Václav Kopecký
Ruské protivzdušné systémy S-300 a S-400 pro Írán, Čínu a Indii
Rusko dokončí osm roků starou smlouvu o dodávce systémů protivzdušné obrany S-300 do Íránu. Perská ...
-
16.11.2015
-
15 komentářů
-
Jan Grohmann
Čína a Ukrajina plánují společnou zbrojní výrobu
Po rozpadu Sovětského svazu zůstaly na území nově osamostatněné Ukrajiny významné zbrojní závody. ...
-
16.12.2015
-
39 komentářů
-
Václav Kopecký
CODE: Cesta ke zničení ruské a čínské protivzdušné obrany
Americká třetí kompenzační strategie (Third Offset Strategy) nabírá na obrátkách. Jedním z produktů ...
-
19.06.2016
-
165 komentářů
-
Jan Grohmann
Myslim, ze by se celý západ a rusko měli zamyslet a regulovat expanzi činy a růst jejiho vlivu a pomalu začít přesouvat firmy pryč do jiných zemí asie jako indie, banglades atd, ...Zobrazit celý příspěvek
Myslim, ze by se celý západ a rusko měli zamyslet a regulovat expanzi činy a růst jejiho vlivu a pomalu začít přesouvat firmy pryč do jiných zemí asie jako indie, banglades atd, nacpat všehnu výrobu do jedne země je nebezpečne riziko a každý na tom něco ztrácí: evropa konkurencischopnost, usa: ekonomickou všestrannost a sílu a rusko: své vojenské tajemství které jim čína kopíruje(dělá to jiným zemím např hackuje usa, ale od rusů kopírují všechno, co jim rusové dají od raket po stíhačky. Rusko by taky mělo zvážit zda si nebrousi kudlu kterou ji čína bodne do zad, když ma většinu své armády a zařízení v evropské části pro své vyboje.Skrýt celý příspěvek
Co se motorů týče, možná začínají dávat smysl nedávné čínské aktivity na Ukrajině. Přeci jen se tady měly vyrábět motory i na ruské transportní letouny (což se číňanům může ...Zobrazit celý příspěvek
Co se motorů týče, možná začínají dávat smysl nedávné čínské aktivity na Ukrajině. Přeci jen se tady měly vyrábět motory i na ruské transportní letouny (což se číňanům může hodit):
http://www.armadninoviny.cz/ci... Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...