Rumunsko přidává obraně a kupuje protiraketové systémy Patriot

Rumunsko během jediného roku zvedlo obranné výdaje z 1,4 % HDP na letošních 2 % HDP. Za povšimnutí stojí, že výkon rumunské a české ekonomiky je na zhruba stejné úrovni, ale Rumunsko vydává téměř dvakrát více peněz na obranu.

Premiantem střední a východní Evropy v obranných výdajích pro rok 2017 je Polsko (9,2 miliardy dolaru), následuje Rumunsko (3,08 miliardy dolarů), Ukrajina (2,4 miliardy dolarů), Česká republika (1,8 miliardy dolarů) a Maďarsko (1,1 miliardy dolaru).

Rumunsko navyšuje rozpočet armády především v reakci na ruskou anexi Krymu a na aktivity ruské armády v oblasti Černého moře. Rumunský ministr obrany Mihnea Motoc na konci minulého roku poukázal na to, že ruské vojenské kapacity v Černém moři "v posledních letech podstatně zesílily".

Rumunsko-ruské vztahy od anexe Krymu označil Motoc za "minimální". Motoc podle vlastních slov doufá ve zlepšení, ale zároveň dodal:"Musíme být realisté... V blízké době se situace zásadním způsobem nezmění.”

Rumunsko je rovněž politicky angažováno v Moldavsku, od kterého se de facto odtrhlo Podněstří. Rusko přitom Podněstří podporuje ekonomicky, politicky i vojensky. Například v roce 1992 ruská armáda vojensky podpořila podněsterskou armádu v boji proti moldavské armádě, podporovanou Rumunskem.

Otázkou samozřejmě je, zda Rumunsko všechny peníze dokáže smysluplně utratit. Plány rumunské armády v každém případě nejsou nikterak malé - Rumunsko chce “co nejrychleji” získat systémy protivzdušné obrany (PVO) Patriot a raketomety HIMARS. V obou případech se jedná o špičkové, ale nesmírně drahé zbraně.

Oba zbraňové systémy Washington neposkytuje "jen tak někomu". Rumunsko má však v ruce jeden trumf - na jeho území od minulého roku funguje americká základna s výkonným radarem protiraketové obrany systému Aegis Ashore.

Základna stojí v jihorumunském Deveselu nedaleko bulharské hranice a v budoucnu se stane součástí budovaného protiraketového deštníku NATO. Od roku 2018 mají být v Rumunsku rozmístěny také antirakety SM-3.

Na žádost Rumunska odpověděla již americká firma Raytheon, která je mimo jiné výrobcem raket SM-3:”Rumunsko hodlá posílit své obranné kapacity prostřednictvím nákupu systémů Patriot. Raytheon udržuje dlouhodobé vztahy s Rumunskem a bude úzce spolupracovat s vládami USA a Rumunska, aby Rumunsko jako člen NATO dosáhlo svých obranných cílů.”

Přehlídka techniky rumunské armády.

V současné době je nejvýkonnějším rumunským systémem PVO ex-nizozemský komplet Hawk s dosahem cca 50 km. Původně chtělo Rumunsko modernizovat Hawky na standard “XXI”, ale díky většímu vojenskému rozpočtu dává přednost výrazně pokročilejším Patriotům.

Kromě kompletu Hawk ve výzbroji rumunského letectva najdeme ještě zastaralé systémy PVO S-75 Dvina a u pozemního vojska 9K33 Osa, 2K12 Kub a také značný počet kanónových prostředků PVO (ráže 30 mm a 35 mm) velmi krátkého dosahu - M1980/88, Oerlikon a Gepard.

Podle webu digi24.ro Rumunsko plánuje za nákup sedmi baterií Patriotů vydat 4 miliardy euro a za prostředky PVO krátkého dosahu 2 miliardy euro.

Pokud Rumunsko získá Patrioty, dostane se do elitního klubu aliančních zemí schopných ničit aerodynamické i balistické cíle. O špičkové komplety Patriot usiluje také Polsko, zatímco Česká republika poptává jednoduší komplety PVO krátkého/středního dosahu. Například Dánsko ale od budování pozemní PVO úplně upustilo.

Také nákup raketometů HIMARS výrazně posílí schopnosti rumunské armády ničit cíle mimo přímou viditelnost. V současné době pozemní vojsko provozuje 54 raketometů LAROM (ráže 122 mm / 160 mm) a APR 40 (122 mm; rumunská verze BM-21 Grad). LAROM s izraelskými raketami (160 mm) má dosah až 45 km. HIMARS však dokáže ničit cíle na vzdálenost až 84 km, případně s raketou MGM-140 ATACMS na vzdálenost až 300 km.

V Evropě přitom raketomety třídy HIMARS disponuje pouze Velká Británie, Francie, Německo, Itálie, Řecko, Turecko a Finsko. Bez náhrady byly výkonné raketomety (MLRS) vyřazeny z Dánska, Holandska a Norska.

Zdroj: Defence24