Ukrajinská minometná baterie na platformě Bars-8 a její bojové možnosti
-
7. 11. 2018
-
110 komentářů
-
Karel Cimala
Od roku 2015 byl na Ukrajině nastartován proces hluboké modernizace vojenské techniky, případně vývoj nových zbraňových systémů a technologií dle zkušeností ukrajinské armády z bojů na východě Ukrajiny. Jedním z nových zbraňových systémů je minometná baterie na platformě Bars-8.
Z konfliktu probíhajícího na východě země vyvstala pro ukrajinskou armádu například potřeba vytvoření speciálních jednotek pro boj v obytných a průmyslových aglomeracích.
Logicky pak vyplynul i požadavek na zabezpečení jejich palebné podpory velmi mobilním, soběstačným a výkonným palebným prostředkem, který lze rychle a nenápadně nasadit v urbanizovaném prostředí.
Takové požadavky plní nová ukrajinská lehká minometná baterie na podvozkové platformě Bars-8 od ukrajinské firmy Bogdan motors.
Podvozkovou platformu Bars-8 4×4 lze využít pro celou škálu specializovaných vozidel. Hmotnost pancéřovaného (STANAG 4569 Level 2) vozidla je 10 000 kg a nosnost 2000 kg. Vozidlo pohání americký motor 6.7l Cummins V8 o výkonu 257 kW.
Minometnou baterii na platformě Bars-8 tvoří:
+ velení baterie;
+ četa velení a rozvědky. V četě se nachází:
- družstvo průzkumu s bezpilotními prostředky (UAV) a prostředky pro detekci Bars-8AR;
- družstvo pro vedení palby;
+ dvě minometné čety. V každé četě jsou:
- tři komplexy Bars-8MMK s minometem Ukr-MMS;
- družstvo logistiky;
Celkově minometnou baterii tvoří 11 vozidel, z toho šest vozidel Bars-8MMK s minometem.
Speciální vozidlo dělostřeleckého průzkumu Bars-8AR je určeno k vedení průzkumu pozemních cílů, zpracování informací, předávání souřadnic cílů palebným prostředkům Bars-8MMK v automatizovaném režimu za všech povětrnostních podmínek, a to ve dne i v noci.
Bars-8
Vozidlo dělostřeleckého průzkumu Bars-8AR se skládá ze dvou komplexů:
+ výnosného elektronno-optického komplexu (EOK), který kombinuje optické pozorovací zařízení spojené s laserovým dálkoměrem a dále GPS systémem pro určování polohy. Komplex ještě doplňuje tablet s geografickým informačním systémem (GIS), tj. systémem schopným předávat souřadnice prostřednictvím digitálních komunikačních kanálů;
+ průzkumného komplexu s UAV Leleka s dosahem 10 km.
Pro zpracování přijatých informací z výše uvedených průzkumných prostředků, jejich analýzy a přenosu dat dělostřeleckým jednotkám se používá bojový informační a řídící systém Ukrop, který zabezpečuje:
+ vyznačení cílů pro vedení palby na digitální mapě;
+ zpracování informací o cílech z průzkumných komplexů (UAV, EOK);
+ zadání palebného úkolu a jeho předání veliteli do palebného postavení;
+ kontrolu připravenosti minometu k palbě s grafickým zobrazením směru palby;
+ automatizované vedení střelby na cíl včetně automatizované korekce střelby;
+ propojení systému průzkumu se systémem vedení palby;
+ automatické určení podmínek střelby v palebném postavení při jejich zohlednění při přípravě minometu pro střelbu na cíl;
+ automatizovaný výpočet, předání na palebnou pozici a výpočet základních parametrů pro provedení palebného úkolu;
+ automatizované omezení střelby na vyznačené objekty a náměru menšímu než ten, který odpovídá nejbližšímu cíli;
+ zobrazení na digitální mapě prostoru cílů, objektů a oblastí zakázaných pro vedení střelby;
+ automatický přenos dat pro přesun a zaujetí palebného postavení v hlavním směru.
Řízení palby zajišťuje počítačový bojový informační systém Ukrop a automatizované pracoviště operátora průzkumu s grafickým planšetem. Osádku komplexu Bars-8AR tvoří pět osob. Vozidlo je vybaveno 12,7mm kulometem, radiostanicí P-030M (pásmo KV) a radiostanicí Motorola (pásmo VHF) s dvěmi anténami.
Minomet Ukr-MMS na podvozku Bars-8; větší foto / archiv autora
120mm mobilní minomet Bars-8MMK byl představen veřejnosti s demonstrací střelby na cíl minulý týden v rámci zahájených vojskových zkoušek. S ohledem na své vlastnosti je v podstatě již nyní rozhodnuto o jeho zavedení nejen do pozemního vojska, vzdušně výsadkových vojsk, ale i do vojsk speciálního určení. Je pravděpodobné, že počty minometů v baterii se mohou měnit s ohledem na zařazení k druhu vojsk.
Bars-8MMK se skládá ze 120mm minometu 2B11 (případně miometu ráže 81/82 mm) vezeného na obrněném vozidle Bars-8. Komplex je vybaven automatizovaným systémem rozvinutí včetně automatizovaného systému řízení palby. Celkem je v zásobnících vozidla k dispozici 60 min. Posádku tvoří operátor, nabíječ a řidič. Nabíjení minometu je ruční, čemuž odpovídá i rychlost střelby zhruba 12 ran za minutu.
Dostřel minometu je uváděn do 7,2 km při použití standardního střeliva. Starší informační materiály uvádí, že automatizovaný systém rozvinutí, systém navádění a úložiště minometu jsou vyvinuty ve spolupráci se španělským partnerem.
Při přepravě je minomet v horizontální poloze. Jeho rozvinutí je pomocí pneumatického systému. Odměr je v rozpětí ± 60 °, náměr pak od 45° do 85°. Nastavení je prováděno v automatizovaném režimu.
Porovnání rychlosti zaujetí palebného postavení minometu Bars-8MMK a 2S9 NONA.
Na zahájení vojskových testů proběhla demonstrativní ukázka zaujetí palebného postavení se zahájením palby mezi minometem Bars-8MMK a samohybným minometem 2S9 NONA výsadkových vojsk. Zatímco 2S9 NONA k zaujetí palebného postavení a zahájení palby potřebovala sedm minut a 25 vteřin, minomet Bars-8MMK tento úkol plnil do jedné minuty. Převedení do pochodové polohy a opuštění prostoru je pak minomet Bars-8MMK schopen do dvaceti vteřin.
Pro posouzení bojových možností minometné baterie připomeňme texty pana Milana Vašíčka o schopnostech a možnostech minometů. Zároveň tyto poznámky dáme do souvislosti s popisovanou ukrajinskou minometnou baterií.
Mezi hlavní charakteristiky minometných zbraní Vašíček uvádí:
- z hlediska dostřelu maximální dálka střelby minometů 7000 až 8000 m se standardní minometnou municí je plně dostačující z hlediska požadavků kladených na palebnou podporu praporního bojového uskupení;
- mina ráže 120 mm o hmotnosti 14 až 16 kg z hlediska účinnosti je srovnatelná jako houfnicová či kanónová HE střela ráže 152/155 mm s hmotností 42 až 45 kg;
- průzkumné a pozorovací možnosti na stupni prapor v reálných podmínkách konfigurace terénu bojiště jdou nanejvýš do hloubky 4 km, v krajním případě do 6 km, od předního okraje, i když si představíme použití průzkumných bezpilotních prostředků. Za průzkum do větších hloubek bojiště je vždy zodpovědný vyšší organizační celek.
Ovládaní minometu Bars-8; větší foto / archiv autora
Průzkum z větších hloubek je zpravidla veden průzkumnými radary, které sledují trajektorie letu min a dělostřeleckých granátů a vypočítávají polohu nepřátelských palebných prostředků. Přesnost souřadnic cíle je pak v řádu několika desítek metrů, v reálných podmínkách je pravděpodobná kruhová úchylka (CEP) polohy cíle (děla) až 100 m i více.
Dodatečný průzkum vedený z Bars-8AR umožní v daném prostoru získat přesné souřadnice cíle s kruhovou úchylkou v řádu několika metrů a okamžitě je předat na palebný prostředek.
- denní objem spotřeby munice je limitován muničním logistickým zabezpečením. Horní hranice zásobení nepřevyšuje 80 až 100 min na den a minomet, což z hlediska tonáže vyžaduje zmanipulovat cca 2 t munice na minomet a den. To tak nanejvýš stačí na položení 5 až 6 palebných přehrad či palebných soustředění a ke zničení 2 až 3 bodových cílů.
Zařazením družstva logistiky přímo do minometné čety Bars-8MMK je vezeno minimálně dalších 60 minometných nábojů na minomet. Tomu pak bude odpovídat minimální objem munice 120 ks na den a minomet, což zvyšuje bojové možnosti baterie o zhruba čtvrtinu, oproti hodnotě uváděné Vašíčkem.
Průzkumný dron Leleka / archiv autora
- umlčování a ničení cílů ve vzdálenosti větší než tří km od předního okraje praporního uskupení je především úlohou dělostřelectva vyššího stupně, tj. brigádního bojového uskupení, resp. dělostřelecké skupiny přidělené prapornímu bojovému uskupení k palebné podpoře.
Zařazením družstva průzkumu s bezpilotními prostředky Leleka a prostředky pro detekci komplexu Bars-8AR je baterie schopna aktivního průzkumu na vzdálenost vyšší jak tří kilometry. Vyhledávanými cíli bude zejména dělostřelectvo nepřítele působícího ve prospěch prvosledových praporních uskupení. Baterie tak získává možnost vedení palby i na tyto cíle.
- rozptyl v cíli (CEP) u standardního minového náboje na dálce kolem maximálního dostřelu činí 60 až 80 m;
U minometu Bars-8MM” lze očekávat hodnoty výrazně nižší a to s ohledem na masivnost ložiště minometu a automatizaci střelby.
Kabina řidiče Bars-8; větší foto / archiv autora
- pro ničení plošných cílů je uváděná hodnota minimálně 200 až 300 ran ráže 120 až 155 mm na jeden hektar obranného pásma k dosažení dostatečného umlčení protivníka a k rozvrácení jeho obrany.
Minometná baterie s Bars-8MMK má minimálně k dispozici celkem 720 ks min. Teoreticky je tak baterie schopna umlčet cíle na ploše tři až čtyři hektary v průběhu 10 až 15 minut. V případě protibaterijní činnosti je minometná baterie Bars-8MMK schopna zničit nepřátelskou dělostřeleckou baterii, kde je uváděna hodnota 350 až 400 ran pro střelbu pozorovanou, a to v čase zhruba do pěti minut. Přitom si zachová schopnost denní palebné podpory praporního uskupení.
Svou kapacitou je schopna i zničení dělostřelecké baterie při nepozorované střelbě, kdy cíl je určen pomocí průzkumného radaru. Zde platí norma spotřeby zhruba 800 ks min.
K uvedenému tématu lze ještě doplnit, že pro minomet Bars-8MM bude k dispozici i laserem naváděná mina zkonstruovaná v PK Luč. Hmotnost miny je 28,7 kg, dostřel pak v rozpětí 1000 až 7000 m a pravděpodobnost zásahu cíle činí 0,75 až 0,80. Otázkou zůstává, jak rychlá bude střelba touto minou při ručním nabíjení, je-li její délka miny 1490 mm.
Nákladový prostor Bars-8MMK se zásobou min. Přístup k minám zajišťují boční dveře; větší foto / archiv autora
Vývoj miny probíhal ve spolupráci s polskou Huta Stalowa Wola, která je mimo jiné známá projektem 120mm samohybného minometného systému Rak. Jak uvádí server Ukrainian Military Pages, je velice pravděpodobné, že minometný náboj PK Luč bude prvně uveden do sériové výroby za polské peníze a pro polského zákazníka.
Celkově lze popsané složení minometné baterie hodnotit vysoce pozitivně. Vysoká mobilita i palebná mohutnost výrazným způsobem ovlivní palebnou podporu nejen praporního uskupení. Za klíčovou lze považovat i schopnost baterie získání souřadnic cíle v rámci vlastního průzkumu.
Baterie bude pravděpodobně schopna se zapojit do komunikace s nadřízenými jednotkami k předávání si informací o cílech a ke koordinaci činnosti. Jde o zobrazování taktické situace, polohy, velikosti a typu cílů v rámci systémů velení, řízení, spojení, počítače, zpravodajství, sledování, zaměřování cílů a průzkum C4ISTAR (Command, Control, Communications, Computers, Intelligence, Surveillance, Target Acquisition and Reconnaissance), což zvyšuje rychlost palebné reakce.
A v neposlední řadě s ohledem na jednoduchost celého systému minometné baterie to může být i přijatelnost finančních nákladů (pořizovacích i provozních) ve vztahu k palebnému výkonu minometné baterie na platformě Bars-8.
Zdroj: Ukrmilitary, Milnavigator, Defense express
Související články
Ukrajina chce moderní protivzdušnou obranu z USA
Podle ukrajinského velvyslance ve Washingtonu Valerije Čalyje Ukrajina oficiálně požádala Spojené ...
-
29.08.2018
-
150 komentářů
-
Jan Grohmann
Ukrajina nakupuje polské kamikaze drony Warmate
Ukrajinská společnost Ukrspetsexport získala od polské firmy WB Electronics technickou dokumentaci k ...
-
20.09.2018
-
18 komentářů
-
Jan Grohmann
Bojové vozidlo BVP-M2 SKCZ Šakal pro ukrajinskou armádu?
Jednou z největších hvězd probíhající ukrajinské vojenské výstavy Arms and Security 2018 je ...
-
10.10.2018
-
134 komentářů
-
Jan Grohmann
Porazí ukrajinský raketový komplex Sapsan ruský Iskander?
Ukrajinská projekční kancelář KB Južnoje (Státní konstrukční kancelář „Jih“) intenzivně pracuje na ...
-
24.10.2018
-
25 komentářů
-
Karel Címala
To skelet: každý technický problém je řešitelný, když pro to jeho řešení jsou podmínky a je k tomu vůle. Pak ještě to nejdůležitější: peníze a čas. Co z toho reálně máme? ...Zobrazit celý příspěvek
To skelet:
každý technický problém je řešitelný, když pro to jeho řešení jsou podmínky a je k tomu vůle. Pak ještě to nejdůležitější: peníze a čas. Co z toho reálně máme? Mimochodem, ne všechno je v reálu jednoduché, levné a rychlé (i když, jak jsem napsal v předchozím příspěvku - minomet není raketoplán). Pokud jste se alespoň podílel na reálném vývoji vojenské, nejlépe dělostřelecké techniky (která střílí), nebo její modernizace, víte o čem píšu.Skrýt celý příspěvekTo tryskac: souhlasím s Vámi, že PRAM-S není ani ponorka, ani raketoplán a mělo by být plně v možnostech českého/slovenského průmyslu jej vyrobit - to je teoreticky naprosto v ...Zobrazit celý příspěvek
To tryskac:
souhlasím s Vámi, že PRAM-S není ani ponorka, ani raketoplán a mělo by být plně v možnostech českého/slovenského průmyslu jej vyrobit - to je teoreticky naprosto v pořádku. Jenže pro to vyrobení musí být někde tom průmyslu snaha a ta není. Zčásti je to dáno tím, co jste už Vy napsal ohledně ochoty ke změnám a k rizikovější cestě (plně souhlasím s Vámi, bojuji s tím víceméně celý svůj profesní život), dále však také tím, že ten průmysl, protože dlouhodobě neměl zakázky od armády (a to jak od AČR, tak od OSSR), už vojenské výroby z větší části není schopen - chybí lidé (to všude), mnohde už chybí i potřebné technologie. V těch dvou společnostech, které jsem zde uvedl už byl udělán ohledně možnosti obnovení výroby/modernizace PRAM-S průzkum. Jedině, že by stát nasypal penízky, oni by si tu technologii nově nakoupili a lidi vychovali právě na té zbrojní zakázce. Dovedete si jistě spočítat, jak dlouho by to dodání minometů nakonec trvalo. A to např. AČR plánuje zavádět nové praporní minomety někdy po roce 2020. O penězích už ni nemluvím. Dalším problémem je neexistence vhodného podvozku pro PRAM-S, který by se také musel vyvinout (nebo by se v případě AČR musely koupit další nové pásové podvozky, za které zatím nikdo nechce utrácet).
Ohledně Zetoru:
pokud se jedná o Gerlach - držím jim palce, i když na IDEB 2018 to za mě bylo 10 bodů za odvahu, 7 bodů za snahu a tak dva až tři body za výrobek - no, on to vlastně zatím nebyl výrobek, ale demonstrátor;
pokud se jedná o jejich dřívější snahy s novým pásovým BVP - bylo by dobré si reálně uvědomit, kterou ligu vlastně hrají a do které ligy mají šanci se dostat (možná si to už uvědomili a soustředili se proto na Gerlach).
PS: až bude aktuální téma vojskové PVO, můžeme podiskutovat o STROP /BRAMS.Skrýt celý příspěvekMali: jenže ono to v podstatě "jednoduché je". Pokud máš řešení problému, tak je snažší ho přizpůsobit, než ho vyvíjet znovu. Takže pokud existuje na Slovensku kompletní nebo v ...Zobrazit celý příspěvek
Mali:
jenže ono to v podstatě "jednoduché je". Pokud máš řešení problému, tak je snažší ho přizpůsobit, než ho vyvíjet znovu. Takže pokud existuje na Slovensku kompletní nebo v dostatečné míře kompletní sada projektové dokumentace, tak by se to mělo zvládnout poměrně rychle. Pokud je projektová dokumentace v háji nebo pokud je zcela nedostatečná, tak je to celé v háji. Neb by to znamenalo buď zcela nový vývoj nebo reverzní inženýrství s následnou aktualizací na modernější technologie = k ničemu.
Hlavně pro Mjölner se mají vyrábět na Slovensku, tedy onen výrobní závod má pro jejich výrobu projektovou dokumentaci. Takže pro výrobu je nákup licence vskutku "formalitou". Nepokládal jsem za nutné se zde rozepisovat, že získání této formality provází různá jednání, smlouvy, a dohody.Skrýt celý příspěvekScotty To jsi mě úplně nepochopil. Samozřejmě ať si náš obraný průmysl vyvíjí co uzná za vhodné, ale jen za svoje peníze. Potom pokud jejich produkt bude kvalitní a jeho cena ...Zobrazit celý příspěvek
Scotty
To jsi mě úplně nepochopil. Samozřejmě ať si náš obraný průmysl vyvíjí co uzná za vhodné, ale jen za svoje peníze. Potom pokud jejich produkt bude kvalitní a jeho cena přiměřená ať je zaveden do armády. Nelíbí se mi to že stát dotuje vývoj soukromé firmě a potom dostane v nejlepším případě průměrný produkt.Skrýt celý příspěvekJa viem co som napísal : patrí medzi špičku. A keď nie teraz, tak za rok tam určite patriť bude. A to je otazka: vždy si môžte zvoliť zavedené riešenie, v rámci priemyselných ...Zobrazit celý příspěvek
Ja viem co som napísal : patrí medzi špičku. A keď nie teraz, tak za rok tam určite patriť bude.
A to je otazka: vždy si môžte zvoliť zavedené riešenie, v rámci priemyselných produktov je výber široký a je len málo oblasti kde by ste si nevybrali DE, FR, USA, Rus riešenie. Kľudne sa môžte stavať do tohto vazalskeho postavenia a svoj pocit podriadenosti tým len zvýšite. Ved načo sa o niečo snažiť keď ti vedľa to už majú a lepsie(?).Skrýt celý příspěvektryskac Špičku ve své třídě vyrábí Oshkosh. Rozhodně ne to co nabízí Zetor nebo IPM. Stačí porovnat hmotnost a odolnost. Připadá mi že vlastní vývoj se pro některé stal mantrou. ...Zobrazit celý příspěvek
tryskac
Špičku ve své třídě vyrábí Oshkosh. Rozhodně ne to co nabízí Zetor nebo IPM. Stačí porovnat hmotnost a odolnost.
Připadá mi že vlastní vývoj se pro některé stal mantrou. Přitom většinou dopadne tak že výsledkem je průměrný produkt za nadprůměrnou cenu. Vlastní vývoj má cenu tam kde není dostupné už zavedené kvalitní řešení. Při velikosti naší armády je nejefektivnější licenční výroba nebo přímí nákup.Skrýt celý příspěvekVyzbrojování jakékoliv armády je nejen otázka vojensko technická, ale i politicko ekonomická. Náklady na vyzbrojení AČR minomety v celém souhrnu, minomety, minometné střelivo, ...Zobrazit celý příspěvek
Vyzbrojování jakékoliv armády je nejen otázka vojensko technická, ale i politicko ekonomická.
Náklady na vyzbrojení AČR minomety v celém souhrnu, minomety, minometné střelivo, výcviková a logistická podpora, nebudou jistě menší než 10 miliard Kč. Je to částka, o kterou stojí usilovat, aby byla v převážné části realizována průmyslovou základnou ČR se spolupráci se SR. Je neustále vyslovována kritika, že průmysl ČR je montovnou s produkcí výrobků s malou přidanou hodnotou. Zbrojní výroba je přeci ta, jejíž produkce má vysokou přidanou hodnotu. A zavedení minometů vlastní provenience je přeci schopna přispět svým dílem k nápravě současného stavu.
Z bezpečnostního hlediska je naprosto žádoucí, aby praporní výzbroj a ostatní vojenská technika byla z logistických důvodů domácího původu, opírala se o průmyslovou strukturu ČR. V případě válečného konfliktu nelze předpokládat bezproblémové logistické zabezpečení spotřebními a náhradními díly vojenské techniky, tím spíše dodávkami nové techniky za bojově zničenou. Zde si nemohu neodpustit uvést citát, který jasně ukazuje na důležitost problematiky servisu a údržby bojové techniky. „Kinetika vyhrává bitvy, ale logistika vyhrává válku,“ zdůrazňuje generál Carlton Everhart, šéf velitelství pro vzdušnou přepravu (Air Mobility Command).Skrýt celý příspěvekMALI: V oblasti obrany a zbrojnej výroby som naozaj len teoretik (modrú knižku nemám..) , ale v oblasti priemyslu sa pohybujem celý svoj profesný život tak viem, že veľmi veľa ľudí ...Zobrazit celý příspěvek
MALI: V oblasti obrany a zbrojnej výroby som naozaj len teoretik (modrú knižku nemám..) , ale v oblasti priemyslu sa pohybujem celý svoj profesný život tak viem, že veľmi veľa ľudí v SR a najmä v ČR nerado vybocuje zo svojich overených cesticiek a hľadí si len svojho. Z hľadiska hľadania riešení a samotnej realizácie takého jednoduchého výrobku ako je samohybny M
minomet nevidím žiaden problém - nie je to žiadny raketoplán ani jadrová ponorka. Sú to len výhovorky co sa nedá. Preto ak sa môžte podeliť o Vaše skúsenosti, myslím, že nejeden čitateľ a diskutujúci by zaplesal.
Na druhej strane - kto vedel o nejakej firme Zetor Engineering, alebo IPM - temer nikto a zrazu prišiel Gerlach, výrobok ktorý sa radi na špičku svojej triedy.Skrýt celý příspěvekFlanker... Prosím tě, ti technici a inženýři utekli buď do Ruska, nebo se toulají po stavbách v EU... Opravdu se tam zajeď podívat na ten bordel. Je to země kde už nefunfuje ani ...Zobrazit celý příspěvek
Flanker... Prosím tě, ti technici a inženýři utekli buď do Ruska, nebo se toulají po stavbách v EU... Opravdu se tam zajeď podívat na ten bordel. Je to země kde už nefunfuje ani svoz komunálního odpadu...Skrýt celý příspěvek
Dovolil bych si pár poznámek zase k minometům: - časový rozdíl první rány mezi Bars-8 a NONA je s největší pravděpodobností způsoben automatizací přípravy ke střelbě u Barsu (Bars ...Zobrazit celý příspěvek
Dovolil bych si pár poznámek zase k minometům:
- časový rozdíl první rány mezi Bars-8 a NONA je s největší pravděpodobností způsoben automatizací přípravy ke střelbě u Barsu (Bars totiž má všechny atributy "autonomního děla", kdežto NONA dělá celou přípravu pěkně "postaru" = ručně. Jinak,NONA je minomet s možností přímé střelby (přesněji jde o dělo-minomet), čili je koncepčně pokrokovější a z taktického hlediska je bez diskuze výhodnější - "vyšší level" (jenže jí chybí právě ta moderní elektronika SŘP) a v rychlosti zaujetí/opuštění palebného postavení je klíč k přežití minometu na moderním bojišti (myšleno proti technologicky vyspělému protivníkovi, ne v operacích typu COIN),
- Bars-8 je skutečně převzatý španělský ALAKRAN - výhodou tohoto řešení (jak už zde někdo vzpomenul) je přenesení zpětného rázu minometu přímo do země bez dodatečného zatěžování podvozku (ALAKRAN je výrobcem předváděn v ráži 120 mm na vozidle Land Rover 130 i se střelbou),
- NONA pro nás není politicky průchodná - je otázkou, zda by nám ji vůbec prodali - vlastně asi prodali, protože NONA se z výzbroje ruské armády už pomalu vyřazuje a nahrazují ji systémy VENA a CHOSTA, perspektivně LOTOS a jiné,
- kdo viděl (stále ještě technicky vynikající) PRAM-S zevnitř, pochopí, že jako věžový minomet udělat nejde (nebo by musel být s hodně dlouhou věží),
- PRAM-S jsou na rozdíl od chmurných dohadů některých diskutujících, pokud vím bojeschopné, přestože jejich udržování v bojeschopném stavu je z důvodu jejich malého počtu obtížné (mám na mysli jejich zbraňovou nástavbu),
- žasnu, jak zde někteří vidí výrobu PRAM-S jednoduše (např: něco "posvařujeme, přikoupíme SŘP, dáme něco z Mjölnera (který mimochodem zatím neexistuje a je nabíjen zepředu, s nabíjecím zařízením z PRAM-S) a s hlavní ze Slovenska = formalita ??? (samotná hlaveň jaksi není celou zbraňovou částí minometu) a vše to posadíme na podvozek BVP upravený podle Šakala") - jsem si zcela jistý, že dovedu na 100% předpovědět, co by z toho vzniklo....,
- minomet v ráži 98 mm byl "totální úlet" jestli v tom však chcete pokračovat....,
- pro AČR s podvozky ruských BVP už do budoucna nepočítejte (nemluvím však za OSSR),
- v těch Podpolianských strojírnách v Detvě, kde uměli ty "Lakatoše" tak právě tam vyráběli PRAM-S, dotyčný teoretik se tam klidně může jít poptat, co jsou z PRAM-S schopni vyrobit, totéž může udělat v Konštruktě (už se tam na to totiž někdo ptal...),
-PRAM-S může střílet "západní" standardní 120 mm miny, ale ne nějaké prodloužené, nebo speciální, obráceně: 120 mm mina pro PRAM nepůjde s maximální výmetnou náplní střílet ze všech západních minometů z důvodu vysokých tlaků v hlavni - pouze s redukovanými náplněmi, takže by byl menší dostřel,
- pokud dobře počítám, tak potřeba AČR z hlediska těžkých praporních minometů je něco kolem 60-ti ks,
- ovšem je pravdou, že největším problémem samohybných minometů pro AČR nejsou minomety, ale podvozky - pásové podvozky v rámci nových vozidel pro 7.mb pro jejich praporní minomety nejsou v plánu a řekl bych, že s nimi už ani nikdo oficiálně nepočítá (stále doufám, že jenom zatím), Pandur zase skoro nic neuveze (tedy kromě toho skříňového Soltamu, což je sice "jakési" řešení, které je lepší, než jsou současné PRAM-L na T-815 8x8, ale perspektivní není už teď. To by už byl pomalu lepší ten systém ALAKRAN na nějakém vhodném vozidle, nebo upravit podvozek Tatry 815 - s těmi jejich novým nápravami by alespoň byla jistota, že se při střelbě nerozsype na byl by to podvozek již zavedený v AČR.
- pokud ovšem někoho konečně nenapadne koupit již hotové a v jedné armádě NATO již zavedené Patria AMV 8x8 se zbraňovou nástavbou NEMO a bylo by vše vyřešeno (z toho by se však asi sekce logistiky AČR kompletně celá "osypala").Skrýt celý příspěvek@KóĎA: No, ale Czertik má pravdu a ty vlastně nepíšeš nic jiného než on. Stejný problém měli Rusové už s T 64. Výkonný, ale příliš složitý a hlavně - příliš drahý. Proto byl ...Zobrazit celý příspěvek
@KóĎA:
No, ale Czertik má pravdu a ty vlastně nepíšeš nic jiného než on. Stejný problém měli Rusové už s T 64. Výkonný, ale příliš složitý a hlavně - příliš drahý. Proto byl vyvinut T 72 - aby mohli naplnit tabulkové počty. Ne proto, že by to byla kdovíjak super konstrukce.Skrýt celý příspěvekcrusader spoluprace nerovna se vse vyvinuli spanele a ukrosi na to dali jen nalepku. A co se tyka aera - no, tak za to si muzou blbci sami, co tam dali a nedaly. Meli na ...Zobrazit celý příspěvek
crusader
spoluprace nerovna se vse vyvinuli spanele a ukrosi na to dali jen nalepku.
A co se tyka aera - no, tak za to si muzou blbci sami, co tam dali a nedaly. Meli na vyber i jine dodavatele avioniky a radaru nez amiky, kteri museli vsechno schvalit.
Vezmi si 39ng , to zadnym podobnym omezenim netrpi a hned se prodava.
koda
Ano, skutecne co se tyka t-80 a t-72 si budu stat za svym. Ano, t-80 se vyrobilo neco malo pres 5k kousku, ale t-72 pres 25k, cili 5x tolik.
Takze kdo by asi odvedl v pripadne valce vic prace ? 1 lepsi tank nebo 5 horsich ?
A jako takovou perlicku t-55 se vyrobilo az 100k...a to se vyrabel az do 83, soubezne s daleko lepsimi t-72/80.
A skutecne rusko nikdy nemelo tolik gardovych jednotek (jakychkoliv) aby dokazali odedrit veskerou praci sami, aby to pak dali ostatnim - vy uz tady jen zameťte.Skrýt celý příspěvekskelet: som rad ze si spomenul platformu BvS10 medzi možnými. Presne takto si predstavujem vozidlo vhodné na činnosť v horských oblastiach. V Detve svojho času vyrábali slávneho ...Zobrazit celý příspěvek
skelet: som rad ze si spomenul platformu BvS10 medzi možnými. Presne takto si predstavujem vozidlo vhodné na činnosť v horských oblastiach. V Detve svojho času vyrábali slávneho "Lakatosa", neverím žeby nezvládli licenciu na BvS10.
Minomet ako pokračovateľom Pram-S. - nerozumiem prečo ešte niečo podobné nevzniklo.
A nakoniec oživenie BRAMS/StropII - ako moderný nástupca Jesterky.
Ak si vsimnete, všetko projekty ktoré zastavili hospodarske turbulencie po páde komunizmu a rozdelení republiky. A vsetko projekty, lkde by potenciálne rozdelenie prac/nákladov dokázalo by tel. proporcie medzi Cr/SR.Skrýt celý příspěvekZ toho je v ráži NATO jen tak "81". "98" byla vyvinuta kvůli smlouvě o konvenční výzbroji v Evropě, kdy každý hlaveň nad 100mm (včetně) se zde započítává. A jelikož jsme hluboko ...Zobrazit celý příspěvek
Z toho je v ráži NATO jen tak "81". "98" byla vyvinuta kvůli smlouvě o konvenční výzbroji v Evropě, kdy každý hlaveň nad 100mm (včetně) se zde započítává. A jelikož jsme hluboko pod hranicí, kterou nám tato smlouva nastavuje je celkem zbytečné se o "98" bavit. A "120" by jste museli vyvinout.Skrýt celý příspěvek
Hajo: a vyrábí Slovensko minomet v ráži NATO? ve vlastní režii?
jinak ten Španěl
https://youtu.be/4U2poQfkRgc...Hajo: a vyrábí Slovensko minomet v ráži NATO? ve vlastní režii?
jinak ten Španěl
https://youtu.be/4U2poQfkRgc...Tak je to zaujímavé riešenie UA mobilného mínometu. Je tu priestor pre vývoj niečoho podobného vrámci SR-ČR spolupráce? Podvozky od vás a mínomet od nás....
Tak je to zaujímavé riešenie UA mobilného mínometu. Je tu priestor pre vývoj niečoho podobného vrámci SR-ČR spolupráce? Podvozky od vás a mínomet od nás....
Czertik: sice OT, ale to s tím T-80/T-72 myslíš vážně? T-80 byl od počátku veden jako průlomový tank, který bude sloužit u gardových divizí proti nejlepším protivníkům v Západní ...Zobrazit celý příspěvek
Czertik: sice OT, ale to s tím T-80/T-72 myslíš vážně? T-80 byl od počátku veden jako průlomový tank, který bude sloužit u gardových divizí proti nejlepším protivníkům v Západní Evropě. Vyrobeno +- 5000 kusů... T-72 levnější varianta pro druhosledové jednotky, méně exponované bojiště a konečně pro vazaly SSSR. Nemluvě o tom, že oba tanky vyráběl jiný výrobce a i skrze toho je vidět posloupnost typů obou hlavních výrobců tanků v SSSR.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...