Ukrajinská minometná baterie na platformě Bars-8 a její bojové možnosti

Minometné vozidlo na podvozku vozidla Bars-8; větší foto / archiv autora

Od roku 2015 byl na Ukrajině nastartován proces hluboké modernizace vojenské techniky, případně vývoj nových zbraňových systémů a technologií dle zkušeností ukrajinské armády z bojů na východě Ukrajiny. Jedním z nových zbraňových systémů je minometná baterie na platformě Bars-8.

Z konfliktu probíhajícího na východě země vyvstala pro ukrajinskou armádu například potřeba vytvoření speciálních jednotek pro boj v obytných a průmyslových aglomeracích.

Logicky pak vyplynul i požadavek na zabezpečení jejich palebné podpory velmi mobilním, soběstačným a výkonným palebným prostředkem, který lze rychle a nenápadně nasadit v urbanizovaném prostředí.

Takové požadavky plní nová ukrajinská lehká minometná baterie na podvozkové platformě Bars-8 od ukrajinské firmy Bogdan motors.

Podvozkovou platformu Bars-8 4×4 lze využít pro celou škálu specializovaných vozidel. Hmotnost pancéřovaného (STANAG 4569 Level 2) vozidla je 10 000 kg a nosnost 2000 kg. Vozidlo pohání americký motor 6.7l Cummins V8 o výkonu 257 kW.        

Minometnou baterii na platformě Bars-8 tvoří:
+ velení baterie;
+ četa velení a rozvědky. V četě se nachází:
- družstvo průzkumu s bezpilotními prostředky (UAV) a prostředky pro detekci Bars-8AR;
- družstvo pro vedení palby;
+ dvě minometné čety. V každé četě jsou:
- tři komplexy Bars-8MMK s minometem Ukr-MMS;
- družstvo logistiky;

Celkově minometnou baterii tvoří 11 vozidel, z toho šest vozidel Bars-8MMK s minometem.

Speciální vozidlo dělostřeleckého průzkumu Bars-8AR je určeno k vedení průzkumu pozemních cílů, zpracování informací, předávání souřadnic cílů palebným prostředkům Bars-8MMK v automatizovaném režimu za všech povětrnostních podmínek, a to ve dne i v noci.                     


Bars-8

Vozidlo dělostřeleckého průzkumu Bars-8AR se skládá ze dvou komplexů:
+ výnosného elektronno-optického komplexu (EOK), který kombinuje optické pozorovací zařízení spojené s laserovým dálkoměrem a dále GPS systémem pro určování polohy. Komplex ještě doplňuje tablet s geografickým informačním systémem (GIS), tj. systémem schopným předávat souřadnice prostřednictvím digitálních komunikačních kanálů;
+ průzkumného komplexu s UAV Leleka s dosahem 10 km.

Pro zpracování přijatých informací z výše uvedených průzkumných prostředků, jejich analýzy a přenosu dat dělostřeleckým jednotkám se používá bojový informační a řídící systém Ukrop, který zabezpečuje:
+ vyznačení cílů pro vedení palby na digitální mapě;
+ zpracování informací o cílech z průzkumných komplexů (UAV, EOK);
+ zadání palebného úkolu a jeho předání veliteli do palebného postavení;
+ kontrolu připravenosti minometu k palbě s grafickým zobrazením směru palby;
+ automatizované vedení střelby na cíl včetně automatizované korekce střelby;
+ propojení systému průzkumu se systémem vedení palby;
+ automatické určení podmínek střelby v palebném postavení při jejich zohlednění při přípravě minometu pro střelbu na cíl;
+ automatizovaný výpočet, předání na palebnou pozici a výpočet základních parametrů pro provedení palebného úkolu;
+ automatizované omezení střelby na vyznačené objekty a náměru menšímu než ten, který odpovídá nejbližšímu cíli;
+ zobrazení na digitální mapě prostoru cílů, objektů a oblastí zakázaných pro vedení střelby;
+ automatický přenos dat pro přesun a zaujetí palebného postavení v hlavním směru.

Řízení palby zajišťuje počítačový bojový informační systém Ukrop a automatizované pracoviště operátora průzkumu s grafickým planšetem. Osádku komplexu Bars-8AR tvoří pět osob. Vozidlo je vybaveno 12,7mm kulometem, radiostanicí P-030M (pásmo KV) a radiostanicí Motorola (pásmo VHF) s dvěmi anténami.


Minomet Ukr-MMS na podvozku Bars-8; větší foto / archiv autora

120mm mobilní minomet Bars-8MMK byl představen veřejnosti s demonstrací střelby na cíl minulý týden v rámci zahájených vojskových zkoušek. S ohledem na své vlastnosti je v podstatě již nyní rozhodnuto o jeho zavedení nejen do pozemního vojska, vzdušně výsadkových vojsk, ale i do vojsk speciálního určení. Je pravděpodobné, že počty minometů v baterii se mohou měnit s ohledem na zařazení k druhu vojsk.

Bars-8MMK se skládá ze 120mm minometu 2B11 (případně miometu ráže 81/82 mm) vezeného na obrněném vozidle Bars-8. Komplex je vybaven automatizovaným systémem rozvinutí včetně automatizovaného systému řízení palby. Celkem je v zásobnících vozidla k dispozici 60 min. Posádku tvoří operátor, nabíječ a řidič. Nabíjení minometu je ruční, čemuž odpovídá i rychlost střelby zhruba 12 ran za minutu.

Dostřel minometu je uváděn do 7,2 km při použití standardního střeliva. Starší informační materiály uvádí, že automatizovaný systém rozvinutí, systém navádění a úložiště minometu jsou vyvinuty ve spolupráci se španělským partnerem.

Při přepravě je minomet v horizontální poloze. Jeho rozvinutí je pomocí pneumatického systému. Odměr je v rozpětí ± 60 °, náměr pak od 45° do 85°. Nastavení je prováděno v automatizovaném režimu.

Porovnání rychlosti zaujetí palebného postavení minometu Bars-8MMK a 2S9 NONA.

Na zahájení vojskových testů proběhla demonstrativní ukázka zaujetí palebného postavení se zahájením palby mezi minometem Bars-8MMK a samohybným minometem 2S9 NONA výsadkových vojsk. Zatímco 2S9 NONA k zaujetí palebného postavení a zahájení palby potřebovala sedm minut a 25 vteřin, minomet Bars-8MMK tento úkol plnil do jedné minuty. Převedení do pochodové polohy a opuštění prostoru je pak minomet Bars-8MMK schopen do dvaceti vteřin.  

Pro posouzení bojových možností minometné baterie připomeňme texty pana Milana Vašíčka o schopnostech a možnostech minometů. Zároveň tyto poznámky dáme do souvislosti s popisovanou ukrajinskou minometnou baterií.

Mezi hlavní charakteristiky minometných zbraní Vašíček uvádí:
- z hlediska dostřelu maximální dálka střelby minometů 7000 až 8000 m se standardní minometnou municí je plně dostačující z hlediska požadavků kladených na palebnou podporu praporního bojového uskupení;
- mina ráže 120 mm o hmotnosti 14 až 16 kg z hlediska účinnosti je srovnatelná jako houfnicová či kanónová HE střela ráže 152/155 mm s hmotností 42 až 45 kg;
- průzkumné a pozorovací možnosti na stupni prapor v reálných podmínkách konfigurace terénu bojiště jdou nanejvýš do hloubky 4 km, v krajním případě do 6 km, od předního okraje, i když si představíme použití průzkumných bezpilotních prostředků. Za průzkum do větších hloubek bojiště je vždy zodpovědný vyšší organizační celek.


Ovládaní minometu Bars-8; větší foto / archiv autora

Průzkum z větších hloubek je zpravidla veden průzkumnými radary, které sledují trajektorie letu min a dělostřeleckých granátů a vypočítávají polohu nepřátelských palebných prostředků. Přesnost souřadnic cíle je pak v řádu několika desítek metrů, v reálných podmínkách je pravděpodobná kruhová úchylka (CEP) polohy cíle (děla) až 100 m i více.

Dodatečný průzkum vedený z Bars-8AR umožní v daném prostoru získat přesné souřadnice cíle s kruhovou úchylkou v řádu několika metrů a okamžitě je předat na palebný prostředek.
- denní objem spotřeby munice je limitován muničním logistickým zabezpečením. Horní hranice zásobení nepřevyšuje 80 až 100 min na den a minomet, což z hlediska tonáže vyžaduje zmanipulovat cca 2 t munice na minomet a den. To tak nanejvýš stačí na položení 5 až 6 palebných přehrad či palebných soustředění a ke zničení 2 až 3 bodových cílů.

Zařazením družstva logistiky přímo do minometné čety Bars-8MMK je vezeno minimálně dalších 60 minometných nábojů na minomet. Tomu pak bude odpovídat minimální objem munice 120 ks na den a minomet, což zvyšuje bojové možnosti baterie o zhruba čtvrtinu, oproti hodnotě uváděné Vašíčkem.

 


Průzkumný dron Leleka / archiv autora

- umlčování a ničení cílů ve vzdálenosti větší než tří km od předního okraje praporního uskupení je především úlohou dělostřelectva vyššího stupně, tj. brigádního bojového uskupení, resp. dělostřelecké skupiny přidělené prapornímu bojovému uskupení k palebné podpoře.

Zařazením družstva průzkumu s bezpilotními prostředky Leleka a prostředky pro detekci komplexu Bars-8AR je baterie schopna aktivního průzkumu na vzdálenost vyšší jak tří kilometry. Vyhledávanými cíli bude zejména dělostřelectvo nepřítele působícího ve prospěch prvosledových praporních uskupení. Baterie tak získává možnost vedení palby i na tyto cíle.
- rozptyl v cíli (CEP) u standardního minového náboje na dálce kolem maximálního dostřelu činí 60 až 80 m;                                                                  

U minometu Bars-8MM” lze očekávat hodnoty výrazně nižší a to s ohledem na masivnost ložiště minometu a automatizaci střelby.


Kabina řidiče Bars-8; větší foto / archiv autora

- pro ničení plošných cílů je uváděná hodnota minimálně 200 až 300 ran ráže 120 až 155 mm na jeden hektar obranného pásma k dosažení dostatečného umlčení protivníka a k rozvrácení jeho obrany.

Minometná baterie s Bars-8MMK má minimálně k dispozici celkem 720 ks min. Teoreticky je tak baterie schopna umlčet cíle na ploše tři až čtyři hektary v průběhu 10 až 15 minut. V případě protibaterijní činnosti je minometná baterie Bars-8MMK schopna zničit nepřátelskou dělostřeleckou baterii, kde je uváděna hodnota 350 až 400 ran pro střelbu pozorovanou, a to v čase zhruba do pěti minut. Přitom si zachová schopnost denní palebné podpory praporního uskupení.

Svou kapacitou je schopna i zničení dělostřelecké baterie při nepozorované střelbě, kdy cíl je určen pomocí průzkumného radaru. Zde platí norma spotřeby zhruba 800 ks min.  

K uvedenému tématu lze ještě doplnit, že pro minomet Bars-8MM bude k dispozici i laserem naváděná mina zkonstruovaná v PK Luč. Hmotnost miny je 28,7 kg, dostřel pak v rozpětí 1000 až 7000 m a pravděpodobnost zásahu cíle činí 0,75 až 0,80. Otázkou zůstává, jak rychlá bude střelba touto minou při ručním nabíjení, je-li její délka miny 1490 mm.


Nákladový prostor Bars-8MMK se zásobou min. Přístup k minám zajišťují boční dveře; větší foto / archiv autora

Vývoj miny probíhal ve spolupráci s polskou Huta Stalowa Wola, která je mimo jiné známá projektem 120mm samohybného minometného systému Rak. Jak uvádí server Ukrainian Military Pages, je velice pravděpodobné, že minometný náboj PK Luč bude prvně uveden do sériové výroby za polské peníze a pro polského zákazníka.

Celkově lze popsané složení minometné baterie hodnotit vysoce pozitivně. Vysoká mobilita i palebná mohutnost výrazným způsobem ovlivní palebnou podporu nejen praporního uskupení. Za klíčovou lze považovat i schopnost baterie získání souřadnic cíle v rámci vlastního průzkumu.

Baterie bude pravděpodobně schopna se zapojit do komunikace s nadřízenými jednotkami k předávání si informací o cílech a ke koordinaci činnosti. Jde o zobrazování taktické situace, polohy, velikosti a typu cílů v rámci systémů velení, řízení, spojení, počítače, zpravodajství, sledování, zaměřování cílů a průzkum C4ISTAR (Command, Control, Communications, Computers, Intelligence, Surveillance, Target Acquisition and Reconnaissance), což zvyšuje rychlost palebné reakce.

A v neposlední řadě s ohledem na jednoduchost celého systému minometné baterie to může být i přijatelnost finančních nákladů (pořizovacích i provozních) ve vztahu k palebnému výkonu minometné baterie na platformě Bars-8.

Zdroj: Ukrmilitary, Milnavigator, Defense express  

 
 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Ukrajina chce moderní protivzdušnou obranu z USA

Podle ukrajinského velvyslance ve Washingtonu Valerije Čalyje Ukrajina oficiálně požádala Spojené státy o dodávku systémů protivzdušné obrany (PVO). Za jeden „systém“ (jednu baterii) je Ukrajina ...

Ukrajina nakupuje polské kamikaze drony Warmate

Ukrajinská společnost Ukrspetsexport získala od polské firmy WB Electronics technickou dokumentaci k výrobě polských kamikaze dronů Warmate. Ukrajinci budou drony montovat z polských dílů a nasadí je ...

Bojové vozidlo BVP-M2 SKCZ Šakal pro ukrajinskou armádu?

Jednou z největších hvězd probíhající ukrajinské vojenské výstavy Arms and Security 2018 je česko-slovenské bojové vozidlo pěchoty (BVP) BVP-M2 SKCZ Šakal od české firmy Excalibur Army. Česká firma ...

Porazí ukrajinský raketový komplex Sapsan ruský Iskander?

Ukrajinská projekční kancelář KB Južnoje (Státní konstrukční kancelář „Jih“) intenzivně pracuje na dokončení operačně-taktického raketového komplexu Sapsan. Jeho exportní verze pod názvem Grim-2 ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Stránka 1 z 3
  • premek
    20:04 05.12.2018

    K věci: Otázka v titulku musí každému, kdo pracuje s vědomostmi a nikoli s pocity a dojmy přijít jako totální pitomost. Iskandery jsou součástí vysoce efektivního systému, Sapsan je zcela bez jakékoli vlastní systémové podpory a USA se již přestává chtít vyhazovat neustále peníze z federálního rozpočtu do ukrajinské žumpy. Takže, odpověď je "jen ve snu".

    • PavolR
      20:41 05.12.2018

      A prečo ste tento svoj v praxi ničím nepodložený názor nenapísali pod príspevok, na ktorého názov reagujete? ;-) (čítali ste ho vôbec?)

  • skelet
    17:20 24.11.2018

    astor: ona Ukrajina někdy vyvíjela vrtulníky?

    • premek
      19:54 05.12.2018

      Místo sarkastické otázky stačí popátrat na Síti.

  • astor
    14:50 24.11.2018

    S každým novým nákupem což techniky banderovská Ukrajina ukazuje na slábnoucí možnosti svého průmyslu v otázkách vývoje a výroby moderních bojových prostředků. Viz například nákup 50ks vrtulníků od Airbusu. Kromě toho, že nákupy zaplatí úvěry, které jednou budou muset příští generace Ukrajinců zaplatit. Je to dobrý signál, že NATOem podporováná nacionalistická diktatura je na huntě.

  • Czertik
    23:16 12.11.2018

    tryskac
    muzes me napsat v cem se hlinkova strana po jeho smrti odchylila od linie jakou prosazoval za sveho zivota ?
    Podotykam, ze sem si vedom rozdilu mezi leninovym a stalinovym komunismem, byt oba spadaji pod stejny termin komunismus. To jen abych dokazal se zes si vedom vnitrostaneickeho boj, ktery se odehrava vsude.

  • saracen1
    21:17 12.11.2018

    Ďakujem tryskáč lepšie by som to nenapísal. Oni chlapci sú experti na všetko od vodovodnej trubky cez históriu až po atom vedu.

  • tryskac
    20:33 12.11.2018

    Neviem síce co ma Hlinka spoločne s ukr. Minometom ale najmä českých prispievateľov by som chcel upozorniť aby sa zdržali neuvagenych komentov, keď sami o tom moc nevedia. Tiež tu nerozoberam osobnosť napríklad Hachu. Inak - Hlinka zomrel v roku 1938. Bojoval jedine za autonómiu Slovenská v rámci ČSR. Ale inak to bol naozaj zakladateľ strany ktorá sa neskôr zmenila na klerofasisticky režim. Takisto treba dodržiavať kauzalitu - sled udalosti ako ide, lebo v trhá at z kontextu, alebo preskakovat významné udalosti, je mierne nešťastne. A vy Česi by ste si to euro už naozaj mohli zaviest, ale viem ze vás baví chodiť s elít koruny na Václavak keď idete na dovolenku do Itálie.

    • premek
      19:59 05.12.2018

      Milý tryskaci, z finančního hlediska je národní měna oproti členství v EMu doslova strategické vítězství. On ten potěmkinovský nátěr průčelí dlouho skutečnost bídy celé E(M)U zakrývat nedokáže... Odsouvání druhé a mnohem větší vlny finanční, ekonomické a sociální krize původem v USA jen zhoršuje postavení těch, kteří se zbavili suverenity včetně vlastního řízení národní měny.

  • Czertik
    20:04 12.11.2018

    saracen
    treba v tom ze hlinka byl fasista ? A ze jeho hlinkova garda, po vzoru hitlerjugend (jmeno) , resp sa a ss (praxe) poradala hony na zidy a odpurce slovak statu ?

  • PavolR
    19:51 12.11.2018

    saracen1:
    Žižkove schopnosti a úspechy možno uznávať bez stotožnenia sa s ideológiou, ktorú reprezentoval a čo táto ideológia prípadne napáchala.
    Naproti tomu Hlinka mimo založenia fašistickej strany nikdy nič iné v živote nedosiahol a na jeho osobnosť nemožno nazerať inak, ako cez fašizmus, lebo bez neho by bol takmer nikto, iba ďalší z radu tých, čo bojovali za Uhorska za Slovenskú vec a iba ďalší politik, čo v určitom období stojí v čele určitej strany a iba populistický krikľúň maximálne zneužívajúci váhu svojho kňazského talára... Keby nebol vyzdvihnutý do fašistického panteónu vojnového Slovenského štátu, nikdy by sa na tú bankovku nedostal, však ho ešte aj Madona majstra Pavla z Levoče zo 100-korunáčky brutálne drtí v nadčasovej významnosti. :-)

  • saracen1
    18:54 12.11.2018

    Ak by som mohol Vás historikov poprosiť odpovedať na otázku v čom je horší Hlinka na bankovke ako bol trebárs Žiška

  • flanker.jirka
    17:44 12.11.2018

    PavolR: mít někoho takového na bankovce, to už raději Euro :-D
    Ukrajina, jako každý jiný stát tu šanci měla celou dobu od rozpadu svazu. Mají smůlu na úplatné politiky.

  • suandoll
    14:33 12.11.2018

    Les personnes qui connaissent les athlètes savent que l’entraînement des athlètes est très difficile: non seulement la quantité d’entraînements quotidiens est-elle très importante, mais elle s'accompagne également d'un stress mental et d'un stress psychologique importants. C'est très étroit. Les filles peuvent toujours parler ensemble tous les jours, mais les athlètes masculins sont souvent soumis à diverses pressions. Lorsque les athlètes masculins se sont rassemblés pour s'entraîner avant la compétition, ils ont acheté une poupée silicone dotée d'un système de chauffage intelligent haute densité pour alléger leur poids et alléger leur pression. Ce genre de nouvelles a surpris beaucoup de gens.

    https://www.wfdoll.com/

  • danny
    11:55 12.11.2018

    astor: ale mě taky štvou novodobí svazáci a nevím co si myslet, když mi bývalý člen KSČ nebo lidových milic vypráví, jak on prozřel a že já jsem málo angažovaný a nestojím pevně na správné straně. Ale používáš občas rétoriku jak na schůzi uličního výboru. Což poněkud devalvuje i věcně oprávněnou kritiku. A ty poznámky k zadluženosti ty jsou vysloveně mimo. Viz. detail: https://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/investicni_pozice/ip_komentar.html

  • astor
    11:18 12.11.2018

    Problém je to, že je všechno stejné, jen se obrátila znamínka. I horlivé prorežimní svazáky, jako jste většinou tady, pamatuju. Jen je víc vidět intelektuální chudoba a závist dostává formu boje za demokracii. A emigrovat? Velikán průměrnosti a miláček davů V.Havel taky neemigroval. Nevím, proč by podobně průměrný strojař středního věku nemohl parazitovat v nějakém tom výrobním procesu a náramně se bavit výplody nových Julků Fučíků. Jinými slovy, je tady větší sranda.

  • PavolR
    08:05 12.11.2018

    flanker.jirka:
    Možno na tom Ukrajina nie je ako ČR na začiatku svojej samostatnosti, ale zasa v mnohých aspektoch sa tamojšia situácia podobá na Slovensko za Mečiara - a to vrátane tých rozporuplných prístupov ku kolaborantskej minulosti (prečo asi máme na Slovensku 1. september účelovo zakamuflovaný Dňom ústavy, prečo sme mali Hlinku na 1000-korunáčke, atď.). Týmto prechodným obdobím sa proste musia nejako pretĺcť. Pozitívne je, že aspoň na to majú šancu, tak ako my na Slovensku a do istej miery aj zahraničnú podporu, čo by pod ruským dohľadom nemali ...

  • Czertik
    06:57 12.11.2018

    astor
    kdyz te tak ctu, jak za komacu bylo veschno lepsi - proc neodletis do ciny nebo kldr a nezijes tam ?
    Byt radeji do te kldr, cina by na tebe mohla byt az moc kapitalisticka.

  • astor
    05:18 12.11.2018

    Danny:
    Napiš, prosím tě, něco o pubertálních reakcích, buď tak laskav. Kdo je slepý, nemůže vidět. Zahraniční dluh ČR 4.42 bilionů Kč (99%HDP) je nejvýraznější úspěch vlád po r.1991. A taky máme hajzlpapír a banány, to taky za komančů nebylo!

  • danny
    23:34 11.11.2018

    Astor: chtěl jsem ti napsat něco o pubertalnich reakcích, a pak jsem si přečetl ještě damika a ... No comment.

    KOLT: taky jsem to tak bral, ale když o tom přemýšlím, už mi to maskování nepřijde jako taková výhoda. Nevím, jestli nepřítel nechá spíš projet obrněné vozidlo, u kterého předpokládá 6-8 pasažérů nebo 3+minomet. Myslím, že by se obě vozidla měla pokud možno držet mimo přímou viditelnost. Takže nakonec vidím jako hlavní výhodu domácí výrobu a nad pořizovací náklady.

  • flanker.jirka
    23:31 11.11.2018

    damik: nějak jsem si nevšimnul, že by po 89. roce započal exodus čechů z prací do zahraničí, příležitosti se dařilo nalézt doma. Na to, že Ukrajina měla při rozpadu svazu nejlepší startovní čáru to jako jediný stát za ty léta dosáhl pouze do záporných hodnot, i diktatura v Bělorusku je na tom lépe. Na Ukrajině byla nejvyspělejší část sovětského průmyslu, zemědělství, disponovali velkou zásobou uhlí a přece jediné co dokázali, je udělat z jaderné katastrofy turistickou atrakci.

    PavolR: Obávám, že Ukrajina nebude tak úspěšná jako Jižní Korea. Ukažte mi jediný efektivní případ připomínající alespoň minimálně korejský úspěch. Nestabilizovala se tam jediná zahraniční investice, což je za nějakých 25 let absolutně tragické, je to bohužel práce toho odhodlaného vedení, jak píšete, nebo spíše všehoschopného vedení.
    Jižní Korea je naprosto jiný případ, jiná mentalita a přístup k práci a autoritám, politicky je od začátku Ukrajina rozdělena na dva tábory, občas dopadly volby 60:40 nebo 40:60, jestli se neshodnou ani na tom, zda byl Bandera hrdina nebo válečný zločinec, tak je to jiné, než když se u nás řešilo, zda bude nová republika se zkratkou ČSFR nebo Č-SFR.
    Doba, kdy byla Ukrajina rádoby konkurence schopná je pryč, je to nestabilní semeniště problémů a kolik peněz tam státy EU, USA a Ruska za posledních 25 let utopili už nikdo nespočítá. . Nebo myslíte, že například škodovka nebo Zetor začne vyrábět své vozy na Ukrajině? ...zatím mají závody v Rusku a pak i dále v Asii. Z Ukrajiny si dříve nebo později udělá svoji kolonii Čína, která na to má prostředky, půjde hlavně o zemědělství, musí své lidi nějak nakrmit. V současnosti si Ukrajina půjčuje na všechno, od USA si dokonce půjčuje na to, že od nich kupuje uhlí a zkapalněný plyn. Dopadne to tak, že i tu půdu pod nohama budou nuceni prodat a dřít na ní pro někoho ze zahraničí.
    Beru to tak, že EU se bude primárně snažit investovat a stabilizovat své členy a pomalu bude sílit tlak na to mít více výroby zase zpět z Asie, tak že přednost dostanou balkánské a pobaltské státy, kde je větší pravděpodobnost ohlídání si investic. Ukrajina bude zůstane upozaděna. Stačí se podívat na lavírování v případě vymáhání minských dohod.

  • KOLT
    22:36 11.11.2018

    Jilex, díky! Nemohu se zbavit dojmu, že je to docela chytrá věcička (ať už je ukrajinská, španělská nebo třeba singapurská). Samozřejmě to není náhrada skříňových minometů, natož věžových. Ale za tažené či vezené, v pohodě. Samozřejmě je to o způsobu nasazení, především pak o jednotkách, které by tím měly disponovat. Nicméně zrovna třeba pro vznikající VP či pro prapory lehké pěchoty, skvělá věc. Na první pohled není vidět, jestli vozidlo veze pěšáky nebo minomet. Za půl minuty od zastavení to dokáže střílet, vypráská se pár ran a než protivník stačí zareagovat, už může jet pryč. Když si vezmete, že takováto 4x4 vozidla mají odolnost až 3 proti ručním zbraním i proti minám, budete k jeho likvidaci potřebovat víc než jen pár ručníkářů s kalachy... Přitom v pohodě zvládne držet krok se zbytkem útvaru.

  • astor
    22:33 11.11.2018

    Kde že jsme to po třiceti letech? Pupky narvané l prasknutí na úvěr, velkomontovna Německa, naše zákony podřízené Bruselu, naši vojáci místo aby chránili obyvatelstvo ČR buzerují domorodce kdesi v tropech, cenzura nepohodlných názorů vesele kvete za pomoci státními granty podporovaných neziskovék... Zemský ráj to na pohled ! A můžeme jezdit do zahraničí, to jsme za komančů nemohli!

  • damik
    21:38 11.11.2018

    FlanjerJ: ...zatím jediné řešení, jak získat slušnou životní úroveň, je ze země útéct za prací do zahraničí

    Stejne jako CR v 1989; a podivej se kde jsme po 30 letech. Cesta z Vychodu na Zapad netrva 1 rok. Ale porad lepsi nez jako v Putinistanu ...

  • PavolR
    21:09 11.11.2018

    flanker,jirka:
    S odhodlaným vedením a trochou času by to išlo, majú predsa len o niečo lepšie východiskové pozície, než mala povedzme svojho času Južná Kórea, ktorá začínala doslova a do písmena ako vojnou zničená diera: https://modernirizeni.ihned.cz/c1-40245060-korea-zazrak-na-rece-han

  • flanker.jirka
    20:49 11.11.2018

    damik: bylo by pěkné vidět, že by tam měli takovou životní úroveň, ale jak si představujete, že toho dosáhnou? Výrobou zbraní asi ne, umí cargo letadla, ale kdo si je v civilizovaném světě od nich koupí?
    ...zatím jediné řešení, jak získat slušnou životní úroveň, je ze země útéct za prací do zahraničí

  • damik
    11:42 11.11.2018

    Super! Ukrajinci potrebuji vytlacit Putkovy teroristy z Donbasu a tenhle stealth minomet se jim bude hodit. Jeden zpusob jak to zaridit je to Putkovy prodrazovat jak to jde, 24x365. A tech dobrovolniku na "dovolenou" uz Putkovi asi taky moc nezbyva.

    Ukrajinci maji jedinecnou vyhodu vyrabet a prodavat vychodni zbrane se zapadnimi komponenty za doboru cenu. Vypada to ze Polsky zbrojni prumysl se toho napadu uz chytil a kooperuje s Ukrajinci jak se da. Libovolna firma v libovolne zemi muze vyrabet kvalitni nebo nekvalitni vyrobky. Je to jen otazka managamentu a penez na moderni technologie. Kdyz si to Polaci pohlidaji (kazdy den kontrolovat provoz ve fabrice) tak i Ukrajinske vyrobky mohou mit stejnou kvalitu jako Polske.

    Ukrajinci si zaslouzi mit stejny zivotni standard jako V4 v EU a ne jako Putinistan.

  • astor
    06:53 11.11.2018

    Takových banderovských hraček jsme už viděli... Můžeme jásat nad vyspělostí zbrojního průmyslu Ukropů, ale všichni víme, že jedna vlašťovička jaro nedělá a my jsme už viděli sto prvních vlašťoviček a vůbec žádné hejno. Tedy opakuji, že pokud Banderastán nezíská odbytiště pro svoji vojenskou a leteckou produkci ve vyspělejším zahraničí a nedá si do pořádku výchovu svých strojírenských kádrů, je v dlouhodobé perspektivě odsouzena stát se agrární zemí na okraji Evropy, kde permanentní konflikt v důsledku - byť z různých důvodů - vyhovuje všem zúčastněným stranám. A jinak mě ta válka přijde nějaká nudná, chtělo by to nějakou vládní ofenzívu, aby opolčenci mohli provést protiútok na Kiev a tu sebranku konečně odstavit od vešla.

  • Jilex
    20:46 10.11.2018

    Nové video o použití mobilního minometu Bars-8MMK.
    https://www.youtube.com/watch?v=I7xu0TCGoX8&feature=share

  • flanker.jirka
    20:31 10.11.2018

    Starlight: děkuji za informace, nezbývá než kompletovat korejská autíčka.
    Jestli je ARES již lehce za pubertou, tak je škoda, že tu nemohou být nástupci.
    Vojenské školství, co se týče technickeho vzdělání, utrpělo šok spojením s vyškovskou školou, nyní je v kurzu práce pro tesaře a truhláře.
    https://www.euro.cz/light/nacvik-na-prehlidku-privazat-vojaky-k-fosne-byl-momentalni-napad-velitele-1425358

  • beepee
    19:40 10.11.2018

    @PavolR - U nás v Česku se neboxujeme, u nás se jenom fackujeme :-)

  • Scotty
    18:22 10.11.2018

    PavolR
    Nemyslím že by ostatní evropské státy navíc členové NATO připustily vznik nějakého separatistického regionu ve středu Evropy. Nejsme v postavení Ukrajiny a nějací separatisté by u evropských zemí jistě podporu nenašli viz.Španělsko.
    Navíc není nic jednoduššího něž do případných odzbrojovacích dohod zařadit dělostřelecké prostředky od ráže 98mm výš.:)

  • PavolR
    18:07 10.11.2018

    Scotty:
    Vtip je v tom, že 120mm mínomety by ste podľa podmienok prímeria (nepíšem o Zmluve o konvenčných zbraniach!) museli stiahnuť, spolu s ostatnými ťažkými zbraňami kalibru nad 100mm, minimálne 40 km od línie dotyku, kde by vám boli viete, na čo ...
    Nespochybňujem vašu terajšiu koncepciu 81-120, iba píšem o uloženej poistke pre takýto extrémny prípad.

  • Scotty
    17:52 10.11.2018

    PavolR
    V takové situaci by bilo rozhodně lepší kdyby měla AČR místo 98mm radši kombinaci minometů 81mm a 120mm. Smlouva o konvenčních zbraních dává ČR limit na 767 dělostřeleckých systémů. Nedokážu si představit situaci kdy by jsme potřebovali smlouvu obejít pořízením 98mm minometu.

  • PavolR
    17:06 10.11.2018

    MALI:
    Môžete si myslieť, že kaliber 98mm je "totálny úlet", ale pozrite, v akej dobe žijeme a predstavte si situáciu, kedy sa niekde v Čechách objavia "separatisti", obsadia nejaké územie a AČR bude schopná vybojovať naspäť nanajvýš niekoľko dedín, kým nastane patová situácia a mocnosti si sadnú k stolu, aby medzi vami dojednali prímerie, ktoré bude vyzerať zhruba podobne ako Minské dohody. A teraz si predstavte, že kým českí vojaci budú mať v línii dotyku 81mm mínomety, separatisti povedzme poľské M-98. Ktorá strana tak bude mať lepšie predpoklady potlačiť paľbou rozvíjajúcu sa súperovu akciu, alebo podporovať výpad vlastných jednotiek?

    Nebolo by dobré nakúpiť pre takýto scenár do skladu niekoľko slovenských vz.97 a potom v prípade, ak by sepáči mali iba kaliber 81/82mm, posielať im fotečky vašich 98mm mínometov s pripísaným prianím dobrého spánku? :-)

  • Starlight
    16:43 10.11.2018

    @flanker.jirka

    Pardubická Explosia a.s. žádnou kompletní munici do 155 mm houfnic nevyrábí. Jediné co sami vyrábějí, jsou energetické látky pro skutečné výrobce munice. V oblasti 155 mm vyrábějí spalitelné modulární náplně.

    Proto tam mohou mít kanonovou houfnici. Ale nejbližší dělostřelecká střelnice, kde si mohou skutečně vystřelit granát je až za Olomoucí. Nedělají ale vlastní dělostřelecké granáty (střely, zapalovače, nábojnice,…), což pokud vím, nikdo už v ČR neumí pro ráži 20 mm a více. V lepším případě se ještě u nás zvládají (spíše zvládali) montážní linky na munici, kde se všechny toto komponenty od zahraničních subdodavatelů.

    V ČR se žádné dělostřelecké zbraně (myslím tu dělostřeleckou část) vyvíjet prostě nebudou. Těch pár lidí, co tomu rozumí, jsou zřejmě jen odchovanci brněnské vojenské Akademie…/ dnešní Univerzity obrany, nikoliv komerční průmyslové sféry. Jen se zkus zeptat ARESe, jak dlouho už je v důchodu.

  • flanker.jirka
    16:12 10.11.2018

    MALI: je to jak píšete, bohužel se politická reprezentace nedokáže chytnout za nos a neuvědomují si ani základ toho, že vojáci si do misí kupují spoustu doplňků a balistiku sami, aby měli určitý standard vybavení. Techniku používanou v AFG máme z části pronajatou, tak že ani na to nemáme, když tam chce někdo stále působit v "nebojových" misích. Co teprve v bojových.
    Tak že si honí triko na ničem. A bude to tak do prvního většího problému, to už bude pozdě.

    Co se týče akvizic, tak žádný velký hráč nepustí svou top techniku ven v plném HW a SW vybavení. Ale základ bychom měli zvládat sami, minomet není nic světoborného a i SŘP se dá dnes pomalu naprogramovat pro mobilní telefon.
    Rozhodně máme větší možnost vyvinout výborný minomet než konkurence schopný radar pro současné bojiště. Ale to už bude záležet na lobbingu.

    ...a když už náhodou něco dobrého koupíme, tak to dokážeme vytrhnout z fungujícího systému (radary ARTHUR, pronajaté Gripeny)

  • ARES
    14:22 10.11.2018

    Charakteristika minometného systému Mjölner

    Hagglund CV90 dvouhlavňový 120 mm Mjölner minometný systém bude do švédské armády zaveden pod označením GRKPBV90.

    Jde o kombinaci osvědčeného podvozku CV90 a minometné věže Mjölner. Minometná věž je vystrojena dvojicí minometných hlavní, které jsou nabíjeny zezadu. Každá hlaveň má svůj poloautomatický nabíjecí mechanismus. Nabíječ, pro každou hlaveň jeden, vyjme ručně minu ze zásobníku, umístěného v zádi věže, otočí se o 180 stupňů a položí minu na žlab zasouvacího ústrojí. Zasouvačem je zasunuta do hlavně.

    Nabíjení zezadu a tím nutnost užití závěrového mechanismu hlavně je příčinou, proč se střelba nedá vést standardními minovými náboji. Na stabilizátory miny je nasazena nábojnice k těsnění nábojové komory a k fixaci miny v hlavni.

    Z koncepce poloautomatického nabíjení, jak je prezentováno ve firemních materiálech, se jeví, že pokud se střelba vede v odměru, po výstřelu se věž otočí zpět do základní polohy, aby se hlavně natočily před žlaby poloautomatického nabíjecího mechanismu k nabití další miny. Po nabití se věž s nabitými hlavněmi zpět natočí do nastaveného odměru. To je asi důvodem dvojhlavňové věže, aby se dosáhla požadovaná rychlost střelby. V žádných dostupných materiálech není uváděna rychlost střelby.

    Odměr věže je 60 stupňů, rozsah náměru 45 až 85 stupňů. V zásobnících se převáží 56 minových nábojů (2 x 28). Muniční sortiment zahrnuje 120 mm tříštivé (HE), kouřové a osvětlovací miny. 120 mm minomet je schopen vést střelbu minou Strix k ničení tanků shora kumulativní náloží (HEAT), která je vybavena infračerveným hledačem cílů s maximálním dostřelem 7 500 m. Obsluha je čtyřčlenná, velitel, řidič a dva nabíječi.

  • MALI
    12:44 10.11.2018

    to flanker.jirka 12:13:
    ano, je to hlavně náš politický problém (kupovat si zbraně od oficiálního protivníka), ale nedělám si iluze o tom, že by Rusko do státu NATO prodalo své nejnovější ShM - například LOTOS. I v minulosti, když jsme byli členy VS, tak jsme dostávali vždy až druhořadou techniku. A třeba právě vývoj PRAM-S byl tehdy sovětským vedením neustále zdržován. Dále: licenci na BVP-2 jsme dostali až v okamžiku, kdy v SSSR spustili výrobu BVP-3 atd., atd. A kdyby k tomu prodeji nových minometných systémů (CHOSTA, LOTOS) nakonec došlo - jak by jste (po vyřešení integrace do našich SŘP a ISVŘ) řešil logistiku těchto minometů z hlediska náhradních dílů v případě konfliktu (nemusel by to být přímo konflikt vůči ČR, ale například krize v pobaltí, nebo jinde ve světě, kde by došlo k obdobné situaci, jako teď například v Sýrii)? technicky jsou však ruské dělostřelecké palebné systémy rodiny NONA (myslím tím teď ty novější: VENA, CHOSTA, LOTOS) na špičkové světové úrovni.

  • MALI
    12:32 10.11.2018

    To flanker.jirka:
    obecně a v teoretické rovině máte samozřejmě pravdu, zkuste si to však promítnout do konkrétního problému a do konkrétní praxe. Pak zjistíte, že sice máme hodně firem, v různých oborech, ale zrovna ne pro zbrojní výrobu; naše firmy mají svůj civilní program, který je živí, "jedou" ve velkých sériích subdodávky pro automobilky, nebo nenáročný spotřební průmysl. Zbrojní výroba se jim v těch předpokládaných počtech pro AČR nezaplatí a mezinárodní obchod ve zbrojní branži si neumí ze své pozice zajistit. Původní výrobci této techniky se již dávno přeorientovali na jiné výrobky, lidi jim odešli (buď do penze, nebo jinam). Pro velké systémy zde chybí integrátor se schopností výroby, takže musíte shánět mezi malými firmami, pro které je zase problém přejít na poněkud jiný přístup k vojenskému vývoji a výrobě. Samo sebou, vše, co jsem Vám výše uvedl je řešitelné, je li nadbytek času a peněz. A to na obranu alespoň v ČR stále není - jsou to jen vyhlášení o 2% HDP bez jakéhokoliv reálného termínového závazku a nic víc - a to je ta politická vůle o které píšete, ale současně také společenská - nejdůležitější totiž je přidat na (teď si klidně vyjmenujte deset až dvacet, možná i třicet problémů, které "hýbou" naší společností) a teprve pak jde o naši armádu.

  • flanker.jirka
    12:13 10.11.2018

    MALI: akvizice techniky z Ruska je pouze náš politický problém, nikoliv ruský. Berou to pragmaticky a prodávají prakticky všem.
    Co si tu budeme namlouvat, Trumpovi na nás vadí, že nám tu drží pohromadě 35 let stará technika a nejezdí na přehlídkách technika koupená od nich. Jde pouze o byznys. Je to sice komická situace, pokud ten časový úsek přeneseme, tak by to bylo, jako by komunisti měli na přehlídce v roce 1980 techniku z 2. světové války.

  • flanker.jirka
    12:01 10.11.2018

    MALI, tryskac:
    vše jde, když se chce. Máme dost strojírenských firem, které výrobu zmáknou, máme výrobce elektrotechniky, máme SW a simulační centra/firmy, které dokáží spoustu věcí namodelovat a vytvořit. A umíme vyrábět podvozky. Máme firmy zabývající se výrobou a vývoje munice. Vždyť vyrábíme v Pardubicích NATO 155 mm munici pro houfnice do zahraničí ( k testování za valem tam mají Zuzanu). Chybí pouze politická vůle a vize déle než na jedno volební období.

    Vojsková PVO je snad už v plánu, co jiného mají být SHORAD systémy pro AČR? ...ty snad budou mobilní. (VSHORAD bude proti vyspělému soupeři krátký a proti ručníkářům s minomety o ničem, RBS 70 C-RAM nezvládne).

  • MALI
    11:42 10.11.2018

    To skelet:
    je to sice OT, ale alespoň krátce - pokud píšete z pohledu ČR tak:
    - podvozek je z bývalé Tatra SIPOX Bánovce nad Bebravou (nikoli z Tatra Kopřivnice);
    - ze Stropu 2 máme jedno paré dokumentace a jeden prototyp, vzhledem k tomu, jak si na tom stojí BRAMS je to úplně jedno, jestli k němu máme dokumentaci, nebo ne.

    SR je na tom o něco lépe, ale vzhledem k tomu, kolik těch kompletů BRAMS reálně mají,jak sou staré a jak je starý BRAMS jako systém, jsou na tom skoro stejně.

    zbytek si necháme na téma PVO....

  • skelet
    11:29 10.11.2018

    No u nástupce Stropu je to jednoduché.. nemáme k němu vůbec nic, krom podvozku.

  • MALI
    11:27 10.11.2018

    To skelet:
    každý technický problém je řešitelný, když pro to jeho řešení jsou podmínky a je k tomu vůle. Pak ještě to nejdůležitější: peníze a čas. Co z toho reálně máme? Mimochodem, ne všechno je v reálu jednoduché, levné a rychlé (i když, jak jsem napsal v předchozím příspěvku - minomet není raketoplán). Pokud jste se alespoň podílel na reálném vývoji vojenské, nejlépe dělostřelecké techniky (která střílí), nebo její modernizace, víte o čem píšu.

  • MALI
    11:19 10.11.2018

    To tryskac:
    souhlasím s Vámi, že PRAM-S není ani ponorka, ani raketoplán a mělo by být plně v možnostech českého/slovenského průmyslu jej vyrobit - to je teoreticky naprosto v pořádku. Jenže pro to vyrobení musí být někde tom průmyslu snaha a ta není. Zčásti je to dáno tím, co jste už Vy napsal ohledně ochoty ke změnám a k rizikovější cestě (plně souhlasím s Vámi, bojuji s tím víceméně celý svůj profesní život), dále však také tím, že ten průmysl, protože dlouhodobě neměl zakázky od armády (a to jak od AČR, tak od OSSR), už vojenské výroby z větší části není schopen - chybí lidé (to všude), mnohde už chybí i potřebné technologie. V těch dvou společnostech, které jsem zde uvedl už byl udělán ohledně možnosti obnovení výroby/modernizace PRAM-S průzkum. Jedině, že by stát nasypal penízky, oni by si tu technologii nově nakoupili a lidi vychovali právě na té zbrojní zakázce. Dovedete si jistě spočítat, jak dlouho by to dodání minometů nakonec trvalo. A to např. AČR plánuje zavádět nové praporní minomety někdy po roce 2020. O penězích už ni nemluvím. Dalším problémem je neexistence vhodného podvozku pro PRAM-S, který by se také musel vyvinout (nebo by se v případě AČR musely koupit další nové pásové podvozky, za které zatím nikdo nechce utrácet).
    Ohledně Zetoru:
    pokud se jedná o Gerlach - držím jim palce, i když na IDEB 2018 to za mě bylo 10 bodů za odvahu, 7 bodů za snahu a tak dva až tři body za výrobek - no, on to vlastně zatím nebyl výrobek, ale demonstrátor;
    pokud se jedná o jejich dřívější snahy s novým pásovým BVP - bylo by dobré si reálně uvědomit, kterou ligu vlastně hrají a do které ligy mají šanci se dostat (možná si to už uvědomili a soustředili se proto na Gerlach).

    PS: až bude aktuální téma vojskové PVO, můžeme podiskutovat o STROP /BRAMS.

  • skelet
    11:14 10.11.2018

    Mali:
    jenže ono to v podstatě "jednoduché je". Pokud máš řešení problému, tak je snažší ho přizpůsobit, než ho vyvíjet znovu. Takže pokud existuje na Slovensku kompletní nebo v dostatečné míře kompletní sada projektové dokumentace, tak by se to mělo zvládnout poměrně rychle. Pokud je projektová dokumentace v háji nebo pokud je zcela nedostatečná, tak je to celé v háji. Neb by to znamenalo buď zcela nový vývoj nebo reverzní inženýrství s následnou aktualizací na modernější technologie = k ničemu.
    Hlavně pro Mjölner se mají vyrábět na Slovensku, tedy onen výrobní závod má pro jejich výrobu projektovou dokumentaci. Takže pro výrobu je nákup licence vskutku "formalitou". Nepokládal jsem za nutné se zde rozepisovat, že získání této formality provází různá jednání, smlouvy, a dohody.

  • Scotty
    10:10 10.11.2018

    Scotty
    To jsi mě úplně nepochopil. Samozřejmě ať si náš obraný průmysl vyvíjí co uzná za vhodné, ale jen za svoje peníze. Potom pokud jejich produkt bude kvalitní a jeho cena přiměřená ať je zaveden do armády. Nelíbí se mi to že stát dotuje vývoj soukromé firmě a potom dostane v nejlepším případě průměrný produkt.

  • tryskac
    09:49 10.11.2018

    Ja viem co som napísal : patrí medzi špičku. A keď nie teraz, tak za rok tam určite patriť bude.
    A to je otazka: vždy si môžte zvoliť zavedené riešenie, v rámci priemyselných produktov je výber široký a je len málo oblasti kde by ste si nevybrali DE, FR, USA, Rus riešenie. Kľudne sa môžte stavať do tohto vazalskeho postavenia a svoj pocit podriadenosti tým len zvýšite. Ved načo sa o niečo snažiť keď ti vedľa to už majú a lepsie(?).

  • Scotty
    09:31 10.11.2018

    tryskac
    Špičku ve své třídě vyrábí Oshkosh. Rozhodně ne to co nabízí Zetor nebo IPM. Stačí porovnat hmotnost a odolnost.
    Připadá mi že vlastní vývoj se pro některé stal mantrou. Přitom většinou dopadne tak že výsledkem je průměrný produkt za nadprůměrnou cenu. Vlastní vývoj má cenu tam kde není dostupné už zavedené kvalitní řešení. Při velikosti naší armády je nejefektivnější licenční výroba nebo přímí nákup.

  • ARES
    09:15 10.11.2018

    Vyzbrojování jakékoliv armády je nejen otázka vojensko technická, ale i politicko ekonomická.

    Náklady na vyzbrojení AČR minomety v celém souhrnu, minomety, minometné střelivo, výcviková a logistická podpora, nebudou jistě menší než 10 miliard Kč. Je to částka, o kterou stojí usilovat, aby byla v převážné části realizována průmyslovou základnou ČR se spolupráci se SR. Je neustále vyslovována kritika, že průmysl ČR je montovnou s produkcí výrobků s malou přidanou hodnotou. Zbrojní výroba je přeci ta, jejíž produkce má vysokou přidanou hodnotu. A zavedení minometů vlastní provenience je přeci schopna přispět svým dílem k nápravě současného stavu.

    Z bezpečnostního hlediska je naprosto žádoucí, aby praporní výzbroj a ostatní vojenská technika byla z logistických důvodů domácího původu, opírala se o průmyslovou strukturu ČR. V případě válečného konfliktu nelze předpokládat bezproblémové logistické zabezpečení spotřebními a náhradními díly vojenské techniky, tím spíše dodávkami nové techniky za bojově zničenou. Zde si nemohu neodpustit uvést citát, který jasně ukazuje na důležitost problematiky servisu a údržby bojové techniky. „Kinetika vyhrává bitvy, ale logistika vyhrává válku,“ zdůrazňuje generál Carlton Everhart, šéf velitelství pro vzdušnou přepravu (Air Mobility Command).

  • tryskac
    08:25 10.11.2018

    MALI: V oblasti obrany a zbrojnej výroby som naozaj len teoretik (modrú knižku nemám..) , ale v oblasti priemyslu sa pohybujem celý svoj profesný život tak viem, že veľmi veľa ľudí v SR a najmä v ČR nerado vybocuje zo svojich overených cesticiek a hľadí si len svojho. Z hľadiska hľadania riešení a samotnej realizácie takého jednoduchého výrobku ako je samohybny M
    minomet nevidím žiaden problém - nie je to žiadny raketoplán ani jadrová ponorka. Sú to len výhovorky co sa nedá. Preto ak sa môžte podeliť o Vaše skúsenosti, myslím, že nejeden čitateľ a diskutujúci by zaplesal.
    Na druhej strane - kto vedel o nejakej firme Zetor Engineering, alebo IPM - temer nikto a zrazu prišiel Gerlach, výrobok ktorý sa radi na špičku svojej triedy.

  • kocour
    07:27 10.11.2018

    Flanker... Prosím tě, ti technici a inženýři utekli buď do Ruska, nebo se toulají po stavbách v EU... Opravdu se tam zajeď podívat na ten bordel. Je to země kde už nefunfuje ani svoz komunálního odpadu...

Stránka 1 z 3